27.10.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 267/1

1.1

EHSV považuje péči o pediatrickou populaci za prioritu, a to vzhledem k její zranitelnosti podmíněné specifickými fyziologickými, psychologickými a vývojovými charakteristikami. Proto se domnívá, že rozhodnutí požádat o provádění pediatrických studií nebo o pokračování v nich musí být založeno na jasně formulovaných potřebách odůvodněných výzkumnými záměry. Zároveň musí být zaručeno respektování etickým podmínek vlastního pozorování.

1.2

EHSV souhlasí s možností založit v rámci EMEA (European Medicines Agency) pediatrický výbor a považuje tento za nástroj vhodný k zaručení kvalitního výzkumu založeného na vědeckých a etických principech. Navrhuje, aby byly výboru v širší míře přiřazeny specifické pravomoci na poli pediatrie, a to jak v oblasti vývoje, tak při používání pediatrických léků a aby byl zvýšen počet odborníků jmenovaných do výboru Komisí.

1.3

EHSV považuje za vhodné rozšířit zodpovědnosti pediatrického výboru již nyní. Navrhuje především, aby byla posílena role výboru v oblasti evropské sítě výzkumných pracovníků a center na pozorování pediatrické populace a aby mu bylo svěřeno vědecké zaměření programu pediatrických studií MICE (Medicines Investigation for the Children in Europe), které se Komise zavázala navrhnout v příslušné iniciativě.

1.4

EHSV souhlasí s navrženými registračními postupy a podporuje především novou proceduru PUMA (Paediatric Use Marketing Authorisation, Registrace pro pediatrické použití), určenou pro léky, které jsou již na trhu. Navrhuje, mimo jiné, vytvoření jediného zkráceného centralizovaného postupu, pokud toto bude podpořeno bezpečnostními daty, a to především těmi shromážděnými prostřednictvím periodických bezpečnostních zpráv. Kromě toho navrhuje specifikovat, aby se v případech, kdy jsou u specifické podskupiny pediatrické populace splněny podmínky pro zapojení postupu určeného pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění, mohl držitel registrace podle svého výběru rozhodnout pro jeden ze dvou uvedených postupů.

1.5

Vzhledem k času a k prostředkům vynaloženým na pediatrická studia, jakož i s nimi souvisejícím citlivým otázkám etiky a harmonie spojeným s pacienty v pediatrickém věku, EHSV souhlasí s možností vytvoření systému odměn a pobídek, jak je uvedeno v návrhu, ale doporučuje posílit je v některých specifických případech.

1.6

EHSV podporuje záměr poskytovat lékařům a dalším zdravotnickým pracovníkům obsáhlejší a obecnější informace o lécích a o pediatrických pozorováních, a to i s širším využitím databáze EudraCT (1). Kromě toho navrhuje rozsáhlejší komunikační strategii, která bude vhodná k podpoře bezpečného a účinného použití léčivých přípravků u dětí.

1.7

EHSV se domnívá, že je důležité provést podrobnou analýzu epidemiologické situace u dětí, léčebných metod a současných nedostatků v přísunu léků pro pediatrii, jakož i fenoménu předpisů na léky pro pediatrické použití mimo registrované indikace.

1.8

EHSV následně doporučuje, aby se Komise aktivně podílela na vytvoření sítě mezi odpovědnými orgány a specializovanými výzkumnými centry, za účelem prohloubení znalostí o mechanismu poptávky po lécích a o lepších léčebných postupech.

1.9

Konečně, EHSV doufá, že bude následně posílena spolupráce s WHO a dialog s příslušnými mezinárodními organizacemi, aby se urychlilo schvalování léků pro pediatrické použití tím, že se vyloučí duplicita a nebudou se zbytečně opakovat klinické studie.

2.1

Pediatrická populace je zranitelnou skupinou, která se od dospělé populace liší specifickými vývojovými, fyziologickými a psychologickými charakteristikami, a proto je výzkum léčiv s ohledem na věk a vývoj zvláště důležitý. Odhaduje se, že více než 50 % léčivých přípravků používaných k léčbě dětí v Evropě nebylo ani vyzkoušeno ani registrováno pro pediatrické použití a tento nedostatek zkoušek a registrací léčivých přípravků muže mít na zdraví a tím i kvalitu života dětí v Evropě nepříznivý vliv.

2.2

Ačkoliv mohou existovat obavy týkající se provádění klinických hodnocení u pediatrické populace, musí být tyto obavy v rovnováze s etickými otázkami týkajícími se podávání léčivých přípravků populaci, na které nebyly zkoušeny a jejichž účinky, ať již pozitivní nebo negativní, nejsou proto známy. Ostatně směrnice společenství týkající se provádění klinických hodnocení (2) určuje zvláštní požadavky na ochranu dětí, které se účastní klinických hodnocení v EU.

2.3

Cíle návrhu nařízení:

2.4

Návrh obsahuje řadu opatření na dosažení těchto cílů, z nichž nejdůležitější jsou:

2.4.1

Založení pediatrického výboru v rámci EMEA. Tento výbor by měl být zodpovědný za posuzování a schvalování plánů pediatrického výzkumu a s tím souvisejících žádostí o povolení výjimek a odkladů. Měl by mít rovněž zodpovědnost za posouzení shody spisů se schválenými plány pediatrického výzkumu a existujícími předpisy Společenství, za přijetí soupisu léčebných nároků pediatrické populace a za rozsáhlejší informovanost ohledně bezpečného a účinného používání léčebných přípravků v různých pediatrických obdobích, také za účelem vyloučení duplicity a realizace nepotřebných studií.

2.4.2

Studia pediatrické populace budou založena na plánu pediatrického výzkumu, který schválí pediatrický výbor, a budou dodržovat dva základní principy: budou se realizovat pouze pokud budou mít potenciální přínos pro léčbu za současného vyloučení duplicity a nezapříčiní zpoždění v registraci léčivých přípravků pro ostatní věkové skupiny.

2.4.3

Pokud pediatrický výbor neudělí výjimku nebo odklad, budou muset být všechny studie realizované v souladu s dokončeným a schváleným plánem pediatrického výzkumu předloženy při žádosti o registraci nových účinných látek nebo při žádosti o další indikace, nové lékové formy či způsoby podávání již registrovaných léčiv.

2.4.4

Pro vytvoření nástroje pro poskytování pobídek pro léčivé přípravky nechráněné patentem se navrhuje nový typ registrace, tzv. registrace pro pediatrické použití (PUMA). Ta bude využívat stávajících registračních postupů, ale je určena specificky pro léčivé přípravky vyvíjené výhradně pro pediatrické použití.

2.4.5

Aby se zvýšila dostupnost léčivých přípravků pro děti v rámci Společenství (navrhované požadavky jsou spojeny s odměnami uplatnitelnými v celém Společenství) a aby se zamezilo deformaci volného trhu ve Společenství, navrhuje se, aby žádost o registraci obsahující alespoň jednu pediatrickou indikaci na základě výsledků schváleného plánu pediatrického výzkumu byla způsobilá pro centralizovaný postup Společenství.

2.4.6

U nových léčivých přípravků a přípravků chráněných patentem nebo dodatkovým ochranným osvědčením bude za předpokladu, že jsou splněna všechna opatření obsažená ve schváleném plánu pediatrického výzkumu, že je přípravek registrován ve všech členských státech a že jsou příslušné informace o výsledcích studií obsaženy v informacích o přípravku, uděleno šestiměsíční prodloužení doby platnosti dodatkového ochranného osvědčení.

2.4.7

Podobné pobídky jsou navrženy pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění. Ty, pokud vyhoví předpisům pro pediatrické použití, získají k obvykle stanoveným 10 letům výhradního práva na trhu dva roky navíc.

2.4.8

Léky, které jsou již na trhu, budou mít prospěch z ochrany dat související s novým typem registrace PUMA.

2.5

Směrnice o klinických hodnoceních zřizuje evropskou databázi klinických hodnocení (EudraCT). Navrhuje se, aby tato databáze sloužila jako výchozí zdroj informací o všech probíhajících nebo ukončených pediatrických studiích jak ve Společenství, tak ve třetích zemích.

2.6

Komise má v úmyslu posoudit možnost vytvoření programu pediatrických studií nazvaného Výzkum léčivých přípravků pro děti Evropy (Medicines Investigation for the Children of Europe – MICE), přičemž zohlední stávající programy Společenství.

2.7

Rovněž se navrhuje vytvoření sítě na úrovni Společenství, která spojí národní sítě a střediska klinických hodnocení za účelem vybudování nezbytných kompetencí na evropské úrovni, usnadnění realizace studií, zlepšení spolupráce a vyloučení duplicity studií.

2.8

Návrh vychází z článku 95 Smlouvy o založení ES. Článek 95, kterým se předpisuje postup spolurozhodování popsaný v článku 251, je právním základem pro dosažení cílů stanovených v článku 14 Smlouvy, mezi které patří volný pohyb zboží (čl. 14 odst. 2), v tomto případě humánních léčivých přípravků.

3.1.1

EHSV považuje péči o pediatrickou populaci za prioritu, a to vzhledem k její zranitelnosti podmíněné specifickými fyziologickými, psychologickými a vývojovými charakteristikami. Aby mohlo být dosaženo takového základního cíle v oblasti léků v pediatrii, je třeba dodržovat několik podmínek:

3.1.2

EHSV se tudíž domnívá, že rozhodnutí požádat o provádění pediatrických studií nebo o pokračování v nich musí být založeno na jasně formulovaných potřebách odůvodněných výzkumnými záměry. Proto by se mělo ověřit, zda:

3.1.3

Na základě uvedených úvah považuje EHSV za vhodné, aby etické normy a specifické předpisy na ochranu nezletilých, které jsou obsaženy v nařízení týkajícího se klinických hodnocení a uplatňování správných klinických postupů (5), byly zmíněny také ve vlastním textu návrhu nařízení (a ne pouze v bodech odůvodnění). Obecná kritéria, kterými se bude muset pediatrický výbor řídit při schvalování plánu pediatrického výzkumu, by měla brát v úvahu doporučení příslušné Mezinárodní konference o harmonizaci (6) a být v souladu se směrnicí 2001/20/ES o klinickém hodnocení, aby bylo zajištěno dodržování etických podmínek vlastního pozorování.

3.1.4

EHSV proto požaduje, aby středem pozornosti návrhu byl opravdu pediatrický pacient a jeho zdravotní potřeby a aby se z tohoto hlediska přistupovalo k problematice lékařského přístupu a tedy i informací o klinických a léčebných metodách, které musí mít k dispozici lékaři a v rámci svých kompetencí také další zdravotničtí pracovníci, aby mohli ošetřit každého pacienta, který potřebuje jejich péči.

3.2.1

EHSV považuje analýzu současné situace, příčin a rizik za nedostačující. EIA (Extended Impact Assessment) se touto analýzou zabývá pouze na několika stranách a ve vztahu k návrhu nařízení není zmíněna vůbec.

3.2.1.1

Bylo by vhodné předem provést analýzu epidemiologické situace u dětí a nedostatků v současném „léčebném arsenálu“ a následně naznačit vhodné směry výzkumu tím, že se vymezí priority výzkumu, které budou finančně podporovány Společenstvím. Taková analýza by umožnila mimo jiné i zhodnocení dosavadní práce CHMP Paediatric Expert Group, která připravila seznam 65 nepatentovaných účinných látek, které by měly být prioritní pro výzkum a vývoj v oblasti pediatrie, a podporu a urychlení probíhajících prací na uskutečnění zmíněného programu pediatrických studií MICE.

3.2.1.2

Zatímco existence dostatečně velkého trhu pro léky na nemoci s velkým výskytem v pediatrickém věku a následně i pravděpodobný návrat investic motivují farmaceutický průmysl k vývoji nových pediatrických léčivých přípravků nebo nových složení vhodnějších pro pediatrickou populaci, náklady na vývoj léků na vzácná onemocnění nebo pro specifické věkové podskupiny jsou vzhledem k návratu investic příliš vysoké a farmaceutický průmysl (především malé a střední podniky) je nemůže pokrýt bez dostatečných pobídek nebo financování výzkumu. Zvláště pro vzácná onemocnění u specifických věkových podskupin je nezbytné vyčlenit vedlejší prostředky na kompenzaci zvýšených investic do lidských zdrojů, času a peněz, které vývoj v oblasti pediatrie vyžaduje.

3.2.2

Bylo by taktéž vhodné přikročit k důkladnější analýze fenoménu předpisování léků pro pediatrické použití mimo registrované indikace (takzvané off-label předpisování). To znamená snažit se jednak určit skutečný rozsah fenoménu, ale také jeho následky ve smyslu konkrétních poškození spojených s nevhodným používáním léků. Hlubší poznání této skutečnosti by umožnilo schválit důkladnější analýzu možných nápravných prostředků a systémů pobídek.

3.2.2.1

EHSV si uvědomuje, že náležité informace nejsou jednotné, protože byly v jednotlivých členských státech shromážděny různými institucemi, za různých okolností a neúplným a odlišným způsobem, a proto jsou možnosti jejich srovnávání a následného vyvozování vědecky podložených všeobecných tvrzení pochybné. Určitá studie týkající se předpisování a používání léků by i přes výše zmíněná omezení poskytla předběžný, i když jen schematický přehled o zjevných odlišnostech v rozsahu a vývoji skupin léčiv a používaných účinných látek, někdy i bez vědecky podloženého léčebného oprávnění.

3.2.2.2

Dalším nedostatkem je neexistence analýzy rozdílů v lékařské praxi mezi jednotlivými členskými státy, kterou by bylo vhodné provést na základě shromážděných dat o skupinách léků předepsaných na různá onemocnění. EHSV považuje provedení takové analýzy nejen za naléhavé, ale také za užitečné pro zaručení nejdůležitějšího zájmu, kterým je zdraví občanů. EHSV si uvědomuje, že odborná příprava profesionálů, způsoby lékařské pomoci a poskytování léčby a léků je v kompetenci jednotlivých členských států, a proto doufá, že se také pro používání léků co nejdříve zavede „způsob otevřené koordinace“. Dále doufá, že ve prospěch zdraví občanů by v rozumné době mohla být s aktivním přispěním asociací lékařů a pacientů vypracována podrobná a ucelená řada pokynů k nejlepším lékařským postupům v různých oblastech léčby a u různých skupin pacientů včetně pediatrické populace.

3.2.3

Současně měla být provedena analýza výsledků monitorovacího procesu a farmakovigilance, což je oblast, ve které jsou evropské právní normy v předstihu. Síť na farmakovigilanci již měla stanovit přítomnost či nepřítomnost nevhodného použití a nepřímo tak i nedostatků v léčbě, pro které by již orgány Společenství ve spolupráci s odpovědnými národními orgány bývaly mohly formulovat vhodnou informační politiku.

3.2.4

Vzhledem k rozsahu fenoménu předpisů off-label je třeba položit si otázku, zda je přístup založený na registračních postupech (tak jak je uvedený ve zvažovaném návrhu) postačující. EHSV je toho názoru, že by bývalo vhodné současně navrhnout činnosti na podporu správného používání pediatrických léků, a to jak lékaři a zdravotnickými pracovníky, tak rodiči, kteří v pochopitelné snaze eliminovat projevy nemoci a trápení dětí s ní spojené často nutí lékaře k předčasnému předepsání léků, které ne vždy odpovídají skutečným potřebám malého pacienta.

3.2.5

V úvahu nebyl vzat ani fakt, že je důležité, aby lékárník usměrňoval rozhodnutí na nákup léků a doporučoval jejich správné použití. Aktivní politika vzdělávání na jedné straně a přísná farmakovigilance na straně druhé by měly najít podporu ze strany této skupiny zdravotnických pracovníků.

3.2.6

Bylo by vhodné prohloubit analýzu dostupných dat o bezpečném používání, zvláště těch týkajících se farmakovigilance, aby bylo možno zhodnotit, zda odlišné normativní přístupy v jednotlivých členských státech EU a odlišnosti v klasifikaci léků mají různé důsledky co se týče nevhodného používání a nepříznivých reakcí.

3.2.7

EHSV si je vědom, že tyto záležitosti nespadají do prvořadého cíle zvažovaného návrhu, ale doporučuje, aby se Komise aktivně podílela na vytvoření sítě mezi odpovědnými orgány a specializovanými výzkumnými centry, za účelem lepšího poznání mechanismů, které ovlivňují poptávku po lécích a jejich racionální použití, lepší léčebné postupy a další podobné záležitosti. Komise tímto způsobem přispěje k harmonizaci vnitřního trhu také v oblasti farmacie.

3.3.1

EHSV souhlasí s možností založit v rámci EMEA pediatrický výbor. Úkoly plánované pro tento výbor jsou velmi rozličné. Sahají od hodnocení obsahu a okolností jakéhokoliv plánu pediatrického výzkumu až po předběžné hodnocení potenciálních přínosů pro léčbu pediatrické populace, od vědecké podpory při vytváření těchto plánů po prověřování souladu se správnými klinickými metodami prováděných studií, od soupisu léčebných postupů po podporu a poradenství při vytváření evropské sítě výzkumných pracovníků a center se specifickými kompetencemi na provádění studií u pediatrické populace. Ke všem těmto úkolům se ještě připojuje zodpovědnost za vyloučení duplicity studií.

3.3.2

Vzhledem k širokému spektru zodpovědností, které bude pediatrický výbor mít, považuje EHSV za nepostačující pravomoci mu přidělované v čl. 4.1, zvláště ty, které se týkají metodologie předklinického a klinického vývoje (především odborníků ve farmakologii a toxikologii, farmakokinetice, biometrii a biostatistice), specialistů (včetně neonatologů) v pediatrických oblastech souvisejících s nejdůležitějšími indikačními skupinami a odborníků ve farmakoepidemiologii. Navrhuje rovněž, aby byl zvýšen počet odborníků jmenovaných do výboru Komisí a aby mezi nimi byli představitelé dětských léčebných zařízení.

3.3.3

EHSV bere na vědomí definici pediatrické populace jako „populace ve věku od 0 do 18 let“ (čl.2) a uvědomuje si, že k jednoznačné definici se nedospělo ani v rámci ICH. Přesto doufá, že při určování směrů studií specifických pro každou podskupinu pediatrický výbor vyloučí z nepotřebných zkoušek populaci, která díky své tělesné konstituci a věku není ohrožena.

3.3.4

EHSV považuje za správný princip, kdy jsou plány pediatrického výzkumu předkládány v průběhu vývoje nového léku, a pokládá za pozitivní možnost neustálého dialogu mezi navrhovatelem a pediatrickým výborem. Je však znepokojen požadavkem předkládat plány „až na výjimky nejpozději při ukončení farmakokinetických studií“ (čl.17, odst.1). V této fázi ještě nebyla provedena studia o bezpečnosti molekuly u populace dospělých pacientů a tudíž není ještě jasně stanoven bezpečnostní profil. Vzhledem k tomu není ještě možné sestavit úplný a podrobný plán pediatrického výzkumu (obzvláště pro různé podskupiny pediatrické populace). Existuje totiž nebezpečí zahájení nepotřebných studií nebo opakování studií s dávkami odlišnými od původně předvídaných.

3.3.5

EHSV se mimo jiné obává, že takový požadavek by mohl znamenat zpoždění ve vývoji nových léků pro dospělou populaci, kdežto v pokročilejší fázi vývoje by bylo možné lépe určit ohrožené skupiny (včetně dětí), zaměřit výzkumné snahy na důležité chybějící informace a navrhnout cílenější plány aktivní farmakovigilance.

3.3.6

EHSV vyjadřuje své znepokojení nad návrhem, podle kterého „jakékoli studie ukončené před přijetím tohoto návrhu právního předpisu nebudou způsobilé pro navrhované odměny a pobídky Společenství. Tyto studie však budou brány v úvahu v souvislosti s požadavky obsaženými v návrhu a společnosti budou mít povinnost předložit je zodpovědným orgánům po přijetí tohoto návrhu.“ (7) S takovým prohlášením je spojeno riziko zpomalení nebo omezení probíhajících nebo společnostmi plánovaných studií do té doby, než nařízení získá konečnou podobu a vejde v platnost v celé EU.

3.4.1

EHSV souhlasí s potřebou najít vhodné způsoby pobídek, aby klinické studie byly prováděny podle nejlepších postupů a v souladu s etickými pravidly a aby „léčebný arsenál“ pediatrů, institutů klinického výzkumu a pediatrických nemocničních oddělení byl co nejdříve obohacen o bezpečné, účinné a kvalitní léky určené a vyvinuté pro pediatrickou populaci, ve smyslu ustanovení obsažených v rozhodnutí Rady ze 14. prosince 2000 a také s přihlédnutím ke zkušenostem nabytým v USA díky zde zavedenému právnímu předpisu (8)

3.4.2

Potřeba času a prostředků nutných pro pediatrická studia, jakož i s nimi související citlivé otázky etiky a harmonie spojené s pacienty v pediatrickém věku vysvětlují, proč samotné tržní síly nepřinesly vývoj léků, které by mohly být plně označeny jako „pediatrické“. EHSV si uvědomuje tuto situaci a proto si myslí, že pobídky a odměny navržené pro různé situace nejsou vždy dostatečné.

3.4.2.1

Zdá se, že především šestiměsíční prodloužení dodatkového ochranného opatření nepředstavuje dostatečný přínos ke kompenzaci vyšších nákladů (a také rizika zpoždění při vyplnění spisu a při registraci), které pro nový produkt mohou pediatrická studia znamenat. Pravdou však je, že se správně počítá s možností výjimky a odkladu. Nicméně vzhledem k tomu, že se pediatrický výzkum stává povinným, jeví jako obzvláště nákladný a časově náročný.

3.4.2.2

EHSV se dívá s obavami na probíhající proces koncentrace snah na výzkum a vývoj účinných látek s širokými tržními možnostmi, které pohlcují rostoucí část investic do výzkumu a vývoje, zatímco látky potenciálně určené pro omezené segmenty nebo mezery na trhu se dostávají do pozadí. Pokud by byl tento mechanismus použit pro nové pediatrické léky, nebylo by možné dosáhnout cíle na získání skutečně inovačního pediatrického „léčebného arsenálu“ dostatečně velkých rozměrů v rozumném časovém horizontu. EHSV doufá, že takové riziko bude pozorně monitorováno a specificky analyzováno v rámci předpokládané obecné zprávy o zkušenostech získaných při provádění nařízení.

3.4.3

Nová procedura PUMA uvedená v Hlavě III Kapitole 2, která je určena pro léky, které jsou již na trhu a nejsou chráněny patentem nebo dodatkovým ochranným opatřením představuje důležitou a opodstatněnou inovaci v registračních postupech pro pediatrické použití. Možnost řídit se centralizovanou procedurou představuje skutečnou příležitost, přestože počáteční registrace léku pro dospělé byla získána prostřednictvím národní procedury.

3.4.4

Ocenitelné jsou také počátky flexibility procedur, především možnost odkázat na existující data obsažená v dokumentaci o již registrovaném léku (Čl.31 odst.4) a použít již známou značku, v exponentu prostě doplněnou o písmeno „P“ (Čl.31 odst.5). Pro tento případ EHSV navrhuje, aby na obalu byla uvedena také léková forma a dávkování, pokud byly přizpůsobeny, což je pravděpodobné, pro pediatrické použití.

3.4.5

EHSV nicméně upozorňuje, že naproti této flexibilitě existuje také určitá strnulost, která může být překážkou pediatrického výzkumu. Tou je především povinnost získání registraci ve všech členských státech, aby mohlo být využito navrhované šestiměsíční prodloužení dodatkového ochranného osvědčení. Výbor považuje toto opatření za přehnané, obzvláště v rozšířené EU. Mohou ho využít pouze velké nadnárodní společnosti pro farmaceutické výrobky se zaručeným úspěchem.

3.4.6

Určité rozpaky vzbuzuje také tvrzení, že všechna data o vývoji by měla být zveřejněna, protože v podstatě upravuje platné právní předpisy o informacích a datech v registrační dokumentaci. Zdá se, že také toto ustanovení bude znamenat omezení v zahájení výzkumu lékových forem a dávkování vhodného pro pediatrické použití u těch léků, které jsou již na trhu a dobře zavedené.

3.5.1

Jedním z cílů tohoto návrhu je zkvalitnění dostupných informací o používání léčivých přípravků v pediatrii. EHSV souhlasí s tvrzením, že zlepšením dostupnosti informací lze zvýšit bezpečné a účinné používání léčivých přípravků u dětí a tudíž zlepšit úroveň veřejného zdraví, a že dostupnost těchto informací může přispět k vyloučení duplicity a zbytečného provádění studií u dětí.

3.5.2

EHSV následně souhlasí s návrhem využít evropskou databázi klinických hodnocení (EudraCT), která byla zřízena směrnicí o klinických hodnoceních, jako výchozí zdroj informací o všech probíhajících nebo ukončených pediatrických studiích jak ve Společenství, tak ve třetích zemích.

3.5.2.1

Způsoby využití této databáze se však nezdají být dostatečně stanoveny. Není jasné, kdo k ní bude mít přístup, které informace budou veřejně dostupné a které naopak budou důvěrné v zájmu ochrany soukromí občanů a citlivých nebo důvěrných průmyslových informací.

3.5.2.2

Stejně tak se nezdá být jasně stanovena hranice mezi informacemi dostupnými v odborném popisu (určenými pro pracovníky ve zdravotnictví) a informacemi poskytnutými široké veřejnosti na příbalovém letáku. Pro tento segment trhu s pediatrickými léky je pochopitelnost a jasnost příbalového letáku obzvláště důležitá, aby se zamezilo chování potenciálně škodícímu pediatrickému pacientovi.

3.5.3

Hlava 6 „Komunikace a koordinace“ vytyčuje řadu činností a povinností (členské státy musí například shromáždit dostupná data týkající se všech stávajících použití léčivých prostředků u pediatrické populace a poskytnout je do dvou let od vstupu nařízení v platnost – čl.41), ale nezabývá se nejdůležitějším tématem, kterým je poznání správného použití léků u pediatrické populace a následná opatření stran zdravotnického personálu a populace všeobecně.

4.1

EHSV zdůrazňuje, že v základě souhlasí s daným návrhem nařízení, ale klade si otázku, zda právní základ, na kterém je nařízení založeno, a to především čl.95 Smlouvy o ES na realizaci cílů stanovených v čl.14 odst.2 (volný pohyb zboží), představuje ten nejvhodnější základ ve sféře implementace, která má značný dopad na veřejné zdraví. I když je pravda, že všechna legislativní opatření přijatá pro farmaceutický průmysl jsou založena na výše uvedeném článku, je třeba zvážit fakt, že základním cílem zvažovaného případu je zdraví a ochrana pediatrické populace.

4.2

EHSV doufá, že Komise co nejdříve přistoupí k dalšímu návrhu, který se bude týkat spíše nabídky než poptávky po lécích. Cílem je vytvořit operační nástroj, který umožní a podpoří shromažďování a šíření informací o dostupnosti a použití léků, vytvoření databází o epidemiologických aspektech a předepsaných způsobech použití a stanovení definice guidelines s využitím širšího zapojení zdravotnického personálu a asociací pacientů. Současně je třeba podporovat uplatňování „metody otevřené spolupráce“ také v tomto odvětví.

4.3

Proces komunikace a koordinace se tak, jak je uveden v hlavě 6, jeví jako poněkud omezující. EHSV doufá, že bude připravena a uskutečněna širší komunikační strategie, jejímž výsledkem bude racionálnější používání léků v pediatrii, a že lékařům a dalším zdravotnickým pracovníkům budou za tímto účelem poskytnuty všechny potřebné informační nástroje. V této souvislosti bude třeba znovu zvážit zda a jakých podmínek budou zpřístupněny také pro výzkumné pracovníky a lékaře informace týkající se klinických studií, které jsou v Evropské databázi klinických hodnocení (EudraCT).

4.4

EHSV si váží návrhu na zřízení programu pediatrických studií MICE (Medicines Investigation for the Children in Europe), určeného k financování výzkumu na pediatrické použití nepatentovaných léků prováděného skupinami, společnostmi a sítěmi dětských nemocnic nebo pozorování či skupinových studií v poregistrační fázi. EHSV by však býval upřednostnil určení orientačních směrů a přesnější definice role pediatrického výboru v tomto programu. To by omezilo riziko dlouhých diskusí o tom, kdo by měl stanovit oblasti léčby, ve kterých je prioritou získání informací ohledně použití v pediatrii, a také o hodnocení prioritních potřeb a specifických studií, které by měly být provedeny vzhledem k výrazným odlišnostem mezi léčebnými postupy v jednotlivých členských státech.

4.5

EHSV proto navrhuje, aby tyto úkoly byly v čl.7 nařízení přiděleny pediatrickému výboru, aby tak byla urychlena jejich implementace a zaručena lepší koordinace se všemi základními aktivitami samotného pediatrického výboru.

4.6

EHSV současně doufá, že při vytváření a uskutečňování evropské sítě výzkumných pracovníků a center se specifickými kompetencemi v oblasti provádění studií u pediatrické populace, jak je uvedeno v čl.43, nebude mít pediatrický výbor pouze úkol „podporovat agenturu a poskytovat jí poradenství“, ale že bude sehrávat aktivní roli, která bude podporována fórem odborníků ze všech členských zemí a to jak z akademické obce tak z různých pediatrických specializací. Pokud mají být stanoveny specifické protokoly o studiu, výbor navíc navrhuje zapojit také výzkumné pracovníky ze společností zapojených do protokolu se svými výrobky, protože jsou největšími zdroji informací o charakteristikách daných produktů.

4.7

Fakt, že základním úkolem pediatrického výboru, na který se soustředí celý návrh, je schválení plánů pediatrického výzkumu, budí obavy, že převládne logika vymezení pediatrických klinických studií nad dosažením výše uvedených cílů a to i těch s etickou hodnotou, jako je vyloučení duplicity nebo provádění prakticky nepotřebných pediatrických studií.

4.8

EHSV navrhuje, aby mezi úkoly pediatrického výboru byl výslovně uveden požadavek na přistoupení jak k analýze informací dostupných v databázi EudraCT, tak k přesnému hodnocení periodické bezpečnostní zprávy (plánované nejnovějšími normativními úpravami). V této zprávě jsou totiž zahrnuta epidemiologická data, výzkum předpisů a výsledky publikovaných studií a proto je možné, aby se snížil rozsah a doba trvání nových klinických studií, pokud nebudou v některých případech přímo označeny za nadbytečné.

4.9

Na procedurální úrovni by se mělo předpokládat, že pokud zmíněná dokumentace umožní u existujících léků vyhodnotit bezpečnostní data týkající se složení nebo dávkování pro pediatrickou populaci (a získaná prostřednictvím farmakovigilance, informačních zpráv a periodické bezpečnostní zprávy), bude možné využít nejen proceduru PUMA, která se jeví jako dlouhá a nákladná, ale spíše zkrácený a zjednodušený centralizovaný postup, který povede ke vhodným úpravám technického popisu a příbalového letáku (9).

4.10

EHSV považuje za nezbytné, aby na procedurální úrovni bylo také upřesněno, že v případech, kdy jsou splněny podmínky pro zapojení postupu určeného pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění u specifické podskupiny pediatrické populace, mohl držitel registrace podle svého výběru rozhodnout pro jeden ze dvou uvedených postupů.

4.11

EHSV zdůrazňuje, že je vhodné, aby výsledky proběhlých výzkumů a úpravy schválených příbalových letáků byly publikovány, a aby informace o pediatrickém použití byly přiloženy ke všem nepatentovaným lékům se stejným účinkem.

4.12

EU již představuje referenční řídící orgán pro registraci léků v rozvíjejících se zemích a WHO na ni odkazuje při hodnocení léků s možností registrace v těchto zemích. Je pravděpodobné, že rychlé zavedení uvedeného nařízení v EU bude mít pozitivní dopad na pediatrickou léčbu také v méně rozvinutých zemích. EHSV doufá, že bude ještě více posílena pozitivní spolupráce s WHO a že Komise bude zapojena do systematického dialogu se všemi mezinárodními organizacemi, aby se urychlilo schvalování nových látek nebo indikací, dávkování a složení pro pediatrické použití za současného vyloučení duplicity a zbytečného opakovaní klinických studií.