22.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 71/30

1.1

E-Zdraví, jenž je obecně popsáno v Úvodu sdělení Komise, má potenciál poskytovat lepší zdravotní péči efektivně a ekonomicky. Klíčovým úspěchem ovšem bude zajištění důvěry občanů v to, že všechny aspekty e-Zdraví, které pro ně mají důsledky, jsou určeny k tomu, aby upřednostnily jejich zájmy. Proto bude velmi důležité, aby se zástupci organizací, které zastupují pacienty a občany, účastnili na vytváření produktů, systémů a služeb e-Zdraví. V souvislosti se systémy, které byly vytvořeny pro specifické skupiny pacientů, by se měli zapojit zástupci příslušných podpůrných skupin. V centru pozornosti občanů bude otázka důvěrnosti osobních lékařských záznamů.

1.2

Heslo „zdravotnická služba orientovaná na občany“ musí být prosazováno při praktické realizaci politik a nesmí zůstat pouze jako popis záměru v politických dokumentech.

1.3

Zkušenost ze zavádění systémů e-Zdraví jasně ukázala na potřebu zapojení zdravotníků od samého počátku diskuse o jakémkoli projektu e-Zdraví určenému k jejich používání.

1.4

Pro získání a udržení důvěry veřejnosti bude mít také zásadní význam otázka záruky kvality ověřených (Websealem) informačních systémů e-Zdraví. Získání důvěry by mělo být klíčovým bodem při podporování občanů, aby používali prameny, které poskytují spolehlivé, vyrovnané a nestranné informace a rady, namísto pramenů, které nabízí špatné, a dokonce nebezpečné informace, většinou z komerčních důvodů (1).

2.1

Dostupnost služeb: Sdělení uvádí, že do roku 2051 bude téměř 40 % populace Unie starší 65ti let. Mladší část této věkové skupiny budou tvořit lidé, kteří budou žít a pracovat v elektronickém prostředí, a lze předpokládat, že budou s e-Zdravím obeznámeni a spokojeni za předpokladu, že budou mít pozitivní zkušenosti s fungující nutnou kontrolou kvality. Na počátku 21. století má však většina lidí ze starších věkových skupin jen velmi málo zkušeností s e-Zdravím a někteří z nich nemají ani dostatek dovedností v oblasti informačních technologií, které jsou zapotřebí k dosažení maximálního užitku z rozvoje e-Zdraví. Jsou to však právě tito lidé, kteří budou s velkou pravděpodobností potřebovat stále větší dostupnost lékařských služeb. Proto musí fungovat takové systémy, které zajistí, aby zájmy těchto lidí nebyly dotčeny. V období několika let bude tedy zapotřebí poskytnou občanům jiné komunikační kanály, například telefon. Měly by být k dispozici také tištěné informace.

2.2

Předpokládáme, že Výbor, který se sešel pod záštitou Generálního ředitelství pro zaměstnanost a sociální věci, zkoumá e-Zdraví, včetně „digitální propasti“, rozdílů mezi městem a venkovem a otázek týkajících se vzdělávání a školení zdravotníků a občanů. Pro úspěšnou realizaci e-Zdraví bude klíčové vyřešení těchto problémů.

2.3

Technologická infrastruktura: Sdělení poukazuje na potřebu opatření k „zavedení širokopásmových sítí v telekomunikacích.“ Některá stávající širokopásmová připojení na internet nejsou v současné době v některých oblastech dostatečně silná, což má závažné důsledky pro nemocnice a zdravotníky v oblasti základní péče v takových oblastech. Některé aspekty telemedicíny, jako je přenos rentgenových paprsků, by byly velmi nejisté, ne-li nemožné. Na venkově nebo v řídce osídlených oblastech, kde jsou stávající širokopásmová připojení poměrně slabá, jsou vzdálenosti mezi zařízeními zdravotní péče větší než v jiných oblastech, a tím se také zvyšuje potenciální přínos aplikací e-Zdraví. Kromě toho, jestliže si místní poskytovatelé zdravotní péče přejí, aby byly informace místním obyvatelům k dispozici on-line, je důležité, aby takoví obyvatelé měli spolehlivou technologickou infrastrukturu k poskytování rychlého přístupu.

2.4

Je tedy nutné učinit investici do nezbytného zařízení, aby bylo zajištěno, že příslušná technologická infrastruktura je připravena pro všechny dotčené subjekty a že všichni mají přístup ke službám e-Zdraví. Investice by mohla pocházet z fondů soudržnosti a/nebo strukturálních fondů EU a eventuálně prostřednictvím Evropské investiční banky.

2.5

Posílení spotřebitelů zdravotnických služeb – pacienti a zdraví občané: Sdělení poukazuje na podporu, kterou lidé nyní potřebují při zvládání jejich vlastních nemocí, rizik a životních stylů, a na fakt, že lidé aktivně vyhledávají informace týkající se jejich lékařského stavu. Stručně řečeno, lidé se v současné době chtějí spolupodílet na rozhodnutích týkajících se léčby se svými zdravotníky.

2.6

Užívání léků je zdaleka nejběžnějším zásahem při léčení nemocí a má ochraňovat občany před závažnými lékařskými případy jako jsou ischemické choroby srdeční nebo mrtvice. Zveřejněný návrh „cestovní mapy“ Evropské lékové agentury (European Medicines Agency (EMA)) vyjadřuje přání, aby byla vytvořena databáze EMA, která by obsahovala všechny léky, kterým bylo uděleno marketingové oprávnění v kterémkoli členském státě EU, a to podle centralizovaného postupu. Návrh by měl být realizován, co nejdříve to bude prakticky možné. Lidé, kteří chtějí získat informace o lécích prostřednictvím internetu, by měli být podporováni v tom, aby používali databázi EMA jako svůj prvotní zdroj, protože poskytované informace budou objektivní, spolehlivé a vědecky prokázané.

2.7

Všechny „ověřené“ internetové stránky o lékařských produktech a léčbách by měly obsahovat zřetelné varování pro uživatele, aby se o údajích nebo jakýchkoli zdravotních problémech poradili se svým lékařem nebo farmaceutem. Zpráva WHO pro rok 2003 „Dodržování dlouhodobých terapií – důkaz pro činnost“ poukázala na významné problémy, které vznikají v důsledku nedodržování doby dlouhodobého léčení u chronických zdravotních stavů. Neznamená to pouze plýtvání zdroji, avšak také hrozbu pro budoucí zdraví daného jednotlivce.

2.8

Nedávný výzkum ukázal (2), že se lidé většinou pozitivně rozhodnout přestat s užíváním léků spíše než, že na to jednoduše zapomenou. Zpráva WHO také ukázala, že se důvody pro nedodržování liší, častou příčinou jsou však nepříjemné vedlejší účinky. Všechny iniciativy e-Zdraví, které poskytují informace o lécích a medicínských léčbách, by tento fakt měly vzít v úvahu spolu s pozitivním přístupem podporujícím dodržování doby léčení.

2.9

Ze zprávy WHO vyplynul závěr, že „zvýšení účinnosti zásahů, při kterých je dodržena doba léčby, může mít mnohem větší dopad na zdraví populace než jakékoli zdokonalení v oblasti konkrétní zdravotní péči.“ V době, kdy je vyvíjen tlak na zdroje zdravotní péče, by se měly příslušné iniciativy e-Zdraví soustředit na zlepšení dodržování doby léčení.

2.10

Sdělení klade důraz na zlepšení kvality péče a bezpečnosti pacientů, která může být výsledkem přístupu k „úplným a bezpečným elektronickým lékařským záznamům“. Dilema však zůstává, jakým způsobem udržet důvěru pacienta v bezpečnost a důvěrnost lékařských záznamů a zároveň zajistit, aby byly všechny nezbytné údaje k dispozici všem zdravotníkům, kteří poskytují zdravotní péči jednotlivcům, a tím jim umožnit, aby poskytovali nejlepší možnou kvalitu péče. Problém udržení důvěry veřejnosti v souvislosti s důvěrností údajů bude pravděpodobně obtížnější při poskytování přeshraniční zdravotní péče. Sdělení otevírá možnost pro provedení studie, která se bude zabývat konkrétním problémem ochrany dat v kontextu e-Zdraví, což by mělo být prioritou.

2.11

Podpora zdravotnických úřadů a zdravotnických manažerů: Sdělení uvádí, že e-Zdraví otevírá nové příležitosti pro lidi, kteří žijí v odlehlých oblastech s omezenou nabídkou služeb zdravotní péče, a rovněž pro „okrajové skupiny“, jako jsou lidé s různým stupněm postižení. K realizaci ovšem dojde pouze pokud se bude provedena potřebná investice technologické infrastruktury v odlehlých oblastech všude tam, kde je to zapotřebí. Bude nutné také školení občanů.

3.1

Hlavní úkoly pro širší realizaci: Další zásadní otázkou je, jak uvádí sdělení, interoperabilita, která, má-li být vyřešena, bude vyžadovat mnohem pozitivnější přístup než doposud. Dosažení uživatelské přívětivosti by vzhledem k potřebné investici nemělo činit potíže. O otázkách důvěrnosti a bezpečnosti se v tomto stanovisku již hovořilo.

3.1.1

Ustanovení obsažené v obecné směrnici na ochranu dat, jenž má za cíl vytvoření kodexu chování pro odborné oblasti jako je zdravotnictví, by mělo být chápáno jako naléhavá záležitost, zejména v souvislosti s řešením otázek důvěrnosti a bezpečnosti.

3.1.2

Kromě záruky důvěrnosti, bude občany také zajímat, zda budou chráněna jejich práva na náhradu, pokud se objeví problémy pro poskytování přeshraničních služeb. Diskuse o návrhu směrnice ke službám na vnitřním trhu (COM (2004) 2 final) ukazuje, že pojištění odpovědnosti velmi liší v různých členských státech. Pojišťovací společnosti poukázaly na to, že požadavek povinného pojištění odpovědnosti zdravotníků je ve vztahu k některým lékařským profesím nemožný, a tudíž nemohou získat přijatelnou pojistnou záruku. Pak by takoví zdravotníci buď museli přestat poskytovat své služby nebo by postupovali protiprávně. Tento problém musí být vyřešen, mají-li mít občané důvěru ve využívání přeshraničních služeb e-Zdraví.

3.2

Otázka kvalifikace osob, které nabízí přeshraniční lékařské služby, je také záležitostí občanů, jak ukázala diskuse k navržené směrnici o vzájemném uznávání odborných kvalifikací (COM(2002) 119 final). Je velice důležité, aby služby e-Zdraví nebyly využívány k obcházení vnitrostátních právních předpisů, což znamená, že regulatorní úřady v hostitelském členském státě musí vědět o tom, že zdravotník z jiného členského státu nabízí určitou službu, a musí být obeznámeny s kvalifikací dotyčného zdravotníka, který má licenci k výkonu své profese, a musí vědět, že mu nebyly uloženy disciplinární sankce. Občané chtějí mít jistotu, že zdravotníci z jiných členských států, kteří jim poskytují služby, splňují stejné podmínky požadované v jejich členském státě. Pokud mají mít občané důvěru ve využívání služeb e-Zdraví, musí text dotyčná směrnice nalézt řešení.

3.3

Jedním z příkladů, který by pomohl zvýšit bezpečnost a právní jistotu, je elektronický formulář receptu. V současné době neexistuje žádný standardní formát papírových receptů v celé EU, což je další věc, která způsobuje potíže pacientům, kteří žádají o vydání léků v jiném členském státě, než byl recept vydán. Jak se zdá, je tedy vhodnější prověřit standardizaci elektronických formátů předpisů, pokud jsou elektronické služby předpisování léků ještě v začátcích, než čekat do doby, kdy budou systémy v jednotlivých členských státech již fungovat. Zástupci lékařských, zubních a farmaceutických profesí z EU by měli být vyzváni ke spolupráci na této iniciativě.

3.4

Jak sdělení dále uvádí, občané dávají přednost službám, které jsou šity na míru jejich potřebám a požadavkům, a současně vědí, že jejich právo na soukromí je chráněno. Panuje všeobecná shoda, že by zavádění systémů a služeb e-Zdraví probíhalo rychleji, kdyby byly zohledněny potřeby a zájmy uživatelských komunit (zdravotníků, pacientů a občanů). Proto by měli být do projektů e-Zdraví také zapojeni zástupci uživatelských skupin, budou totiž také s největší pravděpodobností uživatelé a propagátoři e-Zdraví. Lidé, kteří tyto projekty plánují, by měli mít na paměti, že každá zainteresovaná skupina může vetovat realizaci jakéhokoli projektu, není-li považován za prospěšný.

3.5

Riziko, že části komunity uvedené v podkapitole s názvem Přístup všech lidí k e-Zdraví by mohly být vyloučeny z možností, které e-Zdraví nabízí, musí být přednostně eliminováno, pokud se nemají lidé z těchto již znevýhodněných skupin cítit ještě více znevýhodněni. E-Zdraví, pokud bude řádně poskytováno, pro ně může představovat velmi důležitý prvek pro poskytování lepší zdravotní péče.

4.1

Cíle uvedené k otázkám vzneseným ve sdělení budou dosaženy pouze za předpokladu, že se je členské státy zavážou zcela splnit, že všechny dotčené subjekty, včetně zástupců pacientů, občanů a profesí, budou úzce zapojeni od samého počátku jak na národní úrovni, tak na úrovni Společenství, že bude prováděna pečlivá a důsledná kontrola dosahování stanovených cílů a že bude provedena nutná investice do technologické infrastruktury. Velmi to přispěje při budování důvěry občanů ve využívání služeb e-Zdraví a při podpoře jejich dalšího rozvoje. Bez jejich podpory bychom dosáhli velmi málo.

Výbor regionů se nevyjádřil ke všem podkapitolám v této části sdělení.

4.2

Problém č. 1: řešení společných úkolů: (Bod 4.2.1 sdělení) Je důležité, aby členské státy a Komise uvažovaly o otázce finanční náhrady za služby poskytované obyvatelstvu přeshraničních oblastí. Lze si skutečně představit případ, kdy pacient žijící v blízkosti hranice zjistí, že nejbližší odborník, který je mu podle něj schopen poskytnout případné další stanovisko a to prostřednictvím telekonzultace, jak je uvedeno v ustanovení 4.3.2 sdělení, pracuje v nemocnici jiného členského státu, než je ten, ve kterém má pacient trvalý pobyt. Pro tyto obyvatele by bylo zřejmě těžko pochopitelné, proč neexistuje žádné nařízení a takové předpisy by měly být upraveny podle předpisů v každém členském státě.

4.2.1

(Bod 4.2.3 sdělení) V souvislosti s mobilitou pacientů bude velmi důležité dosažení společného přístupu k identifikátorům pacienta, jak je uvedeno v ustanovení 4.2.2.1, a jistoty, že fungují přísné kontroly, jejichž cílem je záruka kvalifikace zdravotníků, kteří nabízí své služby v členských státech.

4.2.2

(Bod 4.2.4 sdělení) Zde Výbor regionů opakuje své dřívější prohlášení, že finanční podpora Společenství bude zásadním prvkem urychlení rozvoje širokopásmových komunikací v místech, která v tomto ohledu trpí nedostatkem.

4.2.3

(Bod 4.2.7 sdělení) Sdělení Komise uvádí, že záruka odpovědnosti za produkty a služby e-Zdraví „by byla prospěšná“. Výbor regionů se domnívá, že by tato slova měla být nahrazena slovy „je zásadní“, pokud mají mít pacienti důvěru ve využívání produktů a služeb e-Zdraví a tuto důvěru si udržet. Komise by si pro zajištění nutného rámce větší právní jistoty měla spolu s členskými státy stanovit dřívější datum než rok 2009.

4.3.1

(Bod 4.3.1 sdělení) Výbor regionů vítá iniciativu Komise spolufinancovat stanovení souboru kritérií kvality pro internetové stránky týkající se zdraví. Vlády a zdravotníci by měli uskutečnit dlouhodobé kampaně s cílem podpořit občany, aby dávali přednost používání stránek s „webseal“ před jinými stránkami. Bude důležité, aby tyto stránky byly formálně a nepřetržitě monitorovány s cílem zajistit nepřetržité dodržování kritérií kvality.

4.3.2

(Bod 4.3.3 sdělení) Výbor regionů vítá zavedení evropské karty zdravotního pojištění. Návrh evropské karty zdravotního pojištění by měl při svém zavádění začlenit informace o kartě zdravotního pojištění spolu s dalšími hlavními zdravotními informacemi, pokud by si to pacient přál. Pacient by pak měl umožnit jednotlivým zdravotníkům přístup k příslušným údajům, aby jim bylo umožněno poskytnout zdravotní péči nejvyšší kvality. Zde se opět dostává do popředí význam zajištění interoperability elektronické technologie. Mělo by se zajistit, že určité údaje, které mohou být zneužity, nejsou pro zdravotní pojišťovny dostupné.

4.3.3

(Bod 4.4.1 sdělení) Zřízení fóra o e-Zdraví na vysoké úrovni, které bude podporovat Komisi, poskytne ideální příležitost k upevnění důvěry tím, že všechny zainteresované subjekty budou do projektu zapojeny od samého začátku. Počítá se s tím, že fórum založí pracovní skupiny ke konkrétním tématům, z nichž by jedním měla být samozřejmě interoperabilita. Mezi fórem e-Zdraví a pracovní skupinou na vysoké úrovni zabývající se zdravotnictvím a lékařskými službami, která má být vytvořena v souladu se sdělením Komise k mobilitě pacientů, by měl být velmi úzký vztah.

5.1

Doporučuje, aby byla poskytnuta finanční podpora prostřednictvím strukturálních fondů/fondů soudržnosti EU nebo prostřednictvím Evropské investiční banky, aby byla zajištěna potřebná účinnost širokopásmových komunikací na místech, která by jinak v tomto ohledu trpěla nedostatkem.

5.2

Doporučuje, aby byl za pomoci Komise a ve spolupráci s členskými státy přednostně vyřešen problém udržení důvěry veřejnosti v důvěrnost osobních lékařských údajů tím, že se bude veřejnost obeznámena s výhodami spočívajícími ve sdílení příslušných informací zdravotníky, kteří jsou zapojeni do léčby pacienta.

5.3

Doporučuje, aby byli zástupci pacientů, občanů a zdravotnických profesí zapojeni od samého počátku do všech návrhů týkajících se projektů e-Zdraví.

5.4

Doporučuje, aby byla přijata pozitivní opatření k zajištění toho, že zejména zájmy představitelů starších věkových skupin a jiných citlivých skupin, budou konkrétně řešeny v souvislosti se všemi projekty e-Zdraví a že na několik let budou poskytnuty alternativní prostředky hledání informací a rad.

5.5

Doporučuje, aby si Komise, která má ve spolupráci s členskými státy poskytnout potřebný rámec pro větší právní jistotu v souvislosti s produkty e-Zdraví a odpovědností za poskytované služby, stanovila dřívější datum pro splnění svých úkolů než rok 2009.

5.6

Doporučuje, aby byl přednostně vyřešen problém náhrady výdajů za poskytnuté přeshraniční služby.

5.7

Doporučuje, aby vlády členských států a zdravotníci dlouhodobě propagovali občanům výhody používání internetových stránek „webseal“ spíše než jiných stran.

5.8

Doporučuje, aby byl zaveden systém, který zajistí, že internetové stránky „webseal“ nepřetržitě splňují kritéria kvality.

5.9

Doporučuje, aby služby e-Zdraví spojené s léčbou léky pozitivně řešily závažný problém nedodržování režimu takové léčby.

5.10

Doporučuje, aby byl vytvořen úzký vztah mezi fórem e-Zdraví a pracovní skupinou pro zdravotní péči a lékařské služby na vysoké úrovni, která má být založena v souladu se sdělením Komise k mobilitě pacientů.