Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32006D0673

2006/673/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 5. října 2006 , kterým se mění rozhodnutí 2003/43/ES, kterým se stanoví třídy reakce některých stavebních výrobků na oheň, pokud jde o sádrokartonové desky (oznámeno pod číslem K(2006) 4360) (Text s významem pro EHP)

Úř. věst. L 276, 7.10.2006, p. 77–79 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. L 142M, 5.6.2007, p. 227–229 (MT)

Dokument byl zveřejněn v rámci zvláštního vydání (BG, RO, HR)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2006/673/oj

7.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 276/77


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 5. října 2006,

kterým se mění rozhodnutí 2003/43/ES, kterým se stanoví třídy reakce některých stavebních výrobků na oheň, pokud jde o sádrokartonové desky

(oznámeno pod číslem K(2006) 4360)

(Text s významem pro EHP)

(2006/673/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků (1), a zejména na čl. 20 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Komise 2003/43/ES (2) se stanoví třídy reakce některých stavebních výrobků na oheň, konkrétně desek na bázi dřeva.

(2)

Rozhodnutí 2003/43/ES bude přizpůsobeno technickému pokroku, pokud jde o sádrokartonové desky.

(3)

Rozhodnutí 2003/43/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro stavebnictví,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha rozhodnutí 2003/43/ES se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 5. října 2006.

Za Komisi

Günter VERHEUGEN

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 12. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2006/190/ES (Úř. věst. L 66, 8.3.2006, s. 47).

(2)  Úř. věst. L 13, 18.1.2003, s. 35. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2003/593/ES (Úř. věst. L 201, 8.8.2003, s. 25).


PŘÍLOHA

V příloze rozhodnutí 2003/43/ES se tabulka 2 a poznámka nahrazují touto tabulkou a poznámkou:

„TABULKA 2

Třídy reakce sádrokartonových desek na oheň

Sádrokartonové desky

Jmenovitá tloušťka desky (mm)

Sádrové jádro

Plošná hmotnost papíru (1)

(g/m2)

Podklad

Třída (2) (kromě podlahovin)

Objemová hmotnost (kg/m3)

Třída reakce na oheň

Podle EN 520 (kromě děrovaných desek)

≥ 6,5 < 9,5

≥ 800

A1

≤ 220

Výrobky na bázi dřeva s objemovou hmotností ≥ 400 kg/m3 nebo výrobky alespoň třídy A2-s1, d0

A2-s1, d0

> 220 ≤ 320

B-s1, d0

≥ 9,5

≥ 600

≤ 220

Výrobky na bázi dřeva s objemovou hmotností ≥ 400 kg/m3 nebo výrobky alespoň třídy A2-s1, d0 nebo izolační výrobky alespoň třídy E-d2 osazované podle metody 1

A2-s1, d0

> 220 ≤ 320

B-s1, d0

Poznámka:   Osazování a upevňování

Sádrokartonové desky se osazují a upevňují použitím jedné ze tří následujících metod:

 

Metoda 1 – Mechanické upevnění na nosnou podkladní konstrukci

Sádrokartonové desky, nebo (v případě vícevrstvých systémů) alespoň vnější vrstva desek, se mechanicky upevňují na kovovou podkladní konstrukci (vyrobenou z dílců podle EN 14195) nebo na dřevěnou podkladní konstrukci (podle EN 336 a EN 1995-1-1).

U podkladní konstrukce s nosnými prvky pouze v jednom směru nesmí největší rozteč mezi nosnými prvky přesáhnout 50násobek tloušťky sádrokartonových desek.

U podkladní konstrukce s nosnými prvky ve dvou směrech nesmí největší rozteč mezi nosnými prvky v kterémkoli směru přesáhnout 100násobek tloušťky sádrokartonových desek.

K mechanickému upevnění se používají šrouby, skoby nebo hřebíky, které musí procházet celou tloušťkou sádrokartonových desek do podkladní konstrukce v osové vzdálenosti nejvýše 300 mm, měřeno podél každého nosného prvku.

Za sádrokartonovými deskami může být vzduchová mezera nebo izolační výrobek. Podkladem může být:

a)

v případě sádrokartonových desek o jmenovité tloušťce ≥ 6,5 mm a < 9,5 mm a objemové hmotnosti jádra ≥ 800 kg/m3 jakýkoli výrobek na bázi dřeva o objemové hmotnosti ≥ 400 kg/m3 nebo jakýkoli výrobek alespoň třídy A2-s1, d0 nebo

b)

v případě sádrokartonových desek o jmenovité tloušťce ≥ 9,5 mm a objemové hmotnosti jádra ≥ 600 kg/m3 jakýkoli výrobek na bázi dřeva o objemové hmotnosti ≥ 400 kg/m3 nebo jakýkoli výrobek alespoň třídy A2-s1, d0 nebo

c)

v případě sádrokartonových desek o jmenovité tloušťce ≥ 9,5 m a objemové hmotnosti jádra ≥ 600 kg/m3 jakýkoli izolační materiál alespoň třídy E-d2.

Každá spára mezi přilehlými sádrokartonovými deskami musí mít mezeru o šířce ≤ 4 mm. Toto ustanovení se vztahuje na všechny spáry bez ohledu na to, zda spára je či není podpírána přímo nosnými prvky podkladní konstrukce, a bez ohledu na to, zda spára je či není vyplněna spárovací hmotou.

V případech a) a b) musí být každá spára mezi přilehlými sádrokartonovými deskami, která není podpírána přímo nosnými prvky podkladní konstrukce a která má mezeru o šířce > 1 mm, dokonale vyplněna spárovací hmotou podle EN 13963 (ostatní spáry mohou zůstat nevyplněné).

V případě c) musejí být všechny spáry mezi přilehlými sádrokartonovými deskami dokonale vyplněny spárovací hmotou podle EN 13963.

 

Metoda 2 – Mechanické upevnění na pevný dřevitý podklad

Sádrokartonové desky se mechanicky upevní na pevný dřevitý podklad o objemové hmotnosti ≥ 400 kg/m3.

Mezi sádrokartonovými deskami a podkladem nesmí být žádná dutina.

K mechanickému upevnění se používají šrouby, skoby nebo hřebíky. Vzdálenost mezi mechanickými upevněními musí odpovídat pravidlům uvedeným výše pro metodu 1.

Každá spára mezi přilehlými sádrokartonovými deskami musí mít mezeru o šířce ≤ 4 mm a může zůstat nevyplněná.

 

Metoda 3 – Mechanické upevňování nebo lepení přímo na pevný podklad (suchá omítka)

Sádrokartonové desky se upevňují přímo na pevný podklad s klasifikací z hlediska reakce na oheň alespoň třídy A2-s1, d0.

Sádrokartonové desky mohou být upevněny pomocí šroubů nebo hřebíků, které prochází celou tloušťkou sádrokartonových desek do pevného podkladu, nebo mohou být k podkladu přilepeny pomocí adhezivních terčů na bázi sádry podle EN 14496.

V každém případě musí být šrouby, hřebíky nebo adhezivní terče umístěny v osových vodorovných i svislých vzdálenostech nejvýše 600 mm.

Všechny spáry mezi přilehlými sádrokartonovými deskami mohou zůstat nevyplněné.“


(1)  Stanovená podle EN ISO 536 a s obsahem nejvýše 5 % organických příměsí.

(2)  Třídy podle tabulky 1 přílohy rozhodnutí Komise 2000/147/ES.


Top