EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, Smlouva o ESUO

Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, Smlouva o ESUO

 

PŘEHLED DOKUMENTŮ:

Pařížská smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO)

CO BYLO CÍLEM TÉTO SMLOUVY?

  • Zřizovala Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), které sdružovalo šest zemí (Belgii, Německo, Francii, Itálii, Lucembursko a Nizozemsko), a jejím úkolem bylo zajistit volný pohyb uhlí a oceli a uvolnit přístup k výrobním zdrojům.
  • Důležitým znakem bylo zřízení společného Vysokého úřadu, který:
    • dohlížel na trh,
    • sledoval dodržování pravidel hospodářské soutěže, a
    • zajišťoval transparentnost cen.
  • Smlouva o ESUO představovala začátek orgánů EU tak, jak je známe dnes. ESUO vzniklo v roce 1951 v situaci po druhé světové válce a představovalo první krok směrem k evropské integraci.

KLÍČOVÉ BODY

Cíle

Cílem smlouvy bylo, jak uvádí článek 2, přispívat prostřednictvím společného trhu s uhlím a ocelí k hospodářské expanzi, zaměstnanosti a lepším životním podmínkám. Orgány tak musely zajistit řádné dodávky uhlí a oceli na společný trh tím, že zajistily rovný přístup k výrobním zdrojům, zavedení nejnižších cen a lepší pracovní podmínky. To všechno muselo být provázeno růstem mezinárodního obchodu a modernizací výroby.

Při tvorbě společného trhu zavedla smlouva volný pohyb výrobků bez cel nebo daní. Zakázala diskriminační opatření či postupy, dotace, státní podporu nebo zvláštní poplatky ukládané státy a restriktivní praktiky.

Struktura

Smlouva byla rozdělena na čtyři hlavy:

  • 1.

    Evropské společenství uhlí a oceli;

  • 2.

    orgány Společenství;

  • 3.

    hospodářská a sociální pravidla; a

  • 4.

    obecná pravidla.

Zahrnovala též:

  • dva protokoly, jeden o Soudním dvoru a druhý o vztazích ESUO s Radou Evropy, a
  • úmluvu o přechodných pravidlech, která se týkala provádění smluv, vztahů s třetími zeměmi a obecných záruk.

Orgány

Smlouva založila Vysoký úřad, Shromáždění, Radu ministrů a Soudní dvůr. ESUO mělo právní subjektivitu.

  • Vysoký úřad, předchůdce dnešní Evropské komise, bylo nezávislé výkonné kolegium, jehož úkolem bylo plnit úkoly stanovené smlouvou a jednat v obecném zájmu ESUO. Měl devět členů (z nichž maximálně dva mohli být stejné státní příslušnosti) jmenovaných na šest let. Jednalo se o skutečně nadnárodní orgán s pravomocí rozhodovat. Dohlížel na:
    • modernizaci a vylepšování výroby,
    • dodávky výrobků za totožných podmínek,
    • vývoj společné vývozní politiky, a
    • zlepšování pracovních podmínek v odvětvích uhlí a oceli.

Vysoký úřad přijímal rozhodnutí, formuloval doporučení a předkládal stanoviska. Byl mu nápomocen Poradní výbor (předchůdce dnešního Evropského hospodářského a sociálního výboru) tvořený zástupci výrobců, zaměstnanců, spotřebitelů a prodejců.

  • Shromáždění, předchůdce Evropského parlamentu, tvořilo 78 členů, kteří byli zástupci svých národních parlamentů. Německo, Francie a Itálie jich měli 18, po 10 zástupcích měla Belgie a Nizozemsko a 4 byli z Lucemburska. Podle smlouvy mělo toto Shromáždění pravomoc vykonávat dohled.
  • Rada, předchůdce dnešní Rady Evropské unie, se skládala z šesti zástupců národních vlád. V předsednictví Rady se jednotlivé země ESUO střídaly po třech měsících. Její úlohou bylo harmonizovat činnosti Vysokého úřadu a obecnou hospodářskou politiku vlád. Její souhlas byl vyžadován pro důležitá rozhodnutí přijímaná Vysokým úřadem.
  • Soudní dvůr, předchůdce Soudního dvora Evropské unie, tvořilo sedm soudců jmenovaných na šest let společnou dohodou vlád zemí ESUO. Zajišťoval správný výklad a provádění smlouvy.

Úkoly

  • Za účelem plnění svých cílů ESUO:
    • shromažďovalo informace od společností a sdružení z odvětví uhlí a oceli,
    • konzultovalo různé strany (společnosti z odvětví uhlí a oceli, zaměstnance apod.), a
    • mělo pravomoc provádět kontroly informací, které mu byly předávány.
  • Když společnosti z odvětví uhlí a oceli tyto pravomoci nerespektovaly, mohl Vysoký úřad uložit pokuty (nanejvýše 1 % ročního obratu) a platby penále (5 % průměrného denního obratu za každý den prodlení).
  • Na základě shromážděných informací vypracoval Vysoký úřad prognózy k provádění činnosti zúčastněných osob a určení, jak by ESUO jednal. Za účelem doplnění informací, které dostávalo od společností a sdružení, provádělo ESUO své vlastní studie o cenových trendech a chování trhu.

Finanční aspekty

  • Rozpočet ESUO byl financován z poplatků za produkci uhlí a výrobu oceli a z uzavírání úvěrů. Poplatky měly krýt správní výdaje, nevratnou podporu na rekvalifikaci zaměstnanců a technický a ekonomický výzkum (který musel být podporován). Peněžní prostředky získané z půjček bylo možné používat pouze k poskytování úvěrů.
  • V oblasti investic mohlo ESUO navíc k poskytování úvěrů garantovat úvěry, které společnosti získávaly od třetích stran. ESUO mělo též pravomoc poskytovat pokyny k investicím, které nefinancovalo.

Výroba

ESUO hrálo hlavně nepřímou, vedlejší roli prostřednictvím spolupráce s vládami a intervencí v souvislosti s cenami a obchodní politikou. Avšak v případě jakéhokoli poklesu poptávky nebo nedostatku mohlo přijmout přímé opatření uložením kvót s cílem organizovaně omezit výrobu nebo u nedostatků navržením výrobních programů, které stanovily spotřební priority, určovaly, jak by měly být zdroje přiděleny, a stanovily vývozní úrovně.

Stanovení cen a hospodářská soutěž

  • Smlouva zakázala postupy, které měly negativní dopad na ceny, představovaly nekalé konkurenční praktiky a diskriminační postupy zahrnující uplatňování odlišných podmínek na srovnatelné transakce. Tato pravidla se vztahovala i na dopravu.
  • Za určitých okolností, např. při zjevné krizi, mohl Vysoký úřad též stanovit maximální nebo minimální ceny, a to buď v rámci ESUO, nebo ve vztahu k vývoznímu trhu.
  • Aby bylo zajištěno, že bude respektována volná hospodářská soutěž, musely země ESUO informovat Vysoký úřad o jakémkoli opatření, které by ji mohlo ohrozit. Dále smlouva pojednávala konkrétně o třech případech, které by mohly narušit hospodářskou soutěž:
    • dohody,
    • koncentrace a
    • zneužití dominantního postavení.

Dohody nebo sdružení podniků mohl Vysoký úřad zrušit, pokud přímo nebo nepřímo bránily normální hospodářské soutěži, omezovaly ji nebo narušovaly.

Aspekty zaměstnanců

  • Ačkoli mzdy zaměstnanců zůstaly v jurisdikci zemí ESUO, mohl Vysoký úřad za určitých podmínek zasáhnout v případě abnormálně nízkých mezd a snížení mezd.
  • Vysoký úřad mohl poskytnout finanční podporu programům k vyvážení možných negativních dopadů technologického pokroku v odvětví na pracovní síly (kompenzace, dávky a odborná rekvalifikace).
  • Pokud jde o pohyb kvalifikovaných zaměstnanců, musely země ESUO zrušit omezení zaměstnanosti na základě státní příslušnosti. U ostatních kategorií zaměstnanců a v případě nedostatku tohoto typu pracovní síly byly země vyzvány k provedení nezbytných úprav pravidel přistěhovalectví, aby bylo možné zaměstnávat pracovníky z jiných zemí.

Obchodní politika

  • Smlouva se též zabývala obchodní politikou ESUO vůči třetím zemím. Ačkoli pravomoci vnitrostátních vlád zůstávaly v platnosti, mělo ESUO řadu pravomocí, jako je stanovení maximálních a minimálních sazeb cla a dohled nad udělováním dovozních a vývozních licencí. ESUO mělo též právo na informace o obchodních smlouvách týkajících se uhlí a oceli.
  • Vysoký úřad mohl též zasáhnout v případě dumpingu, tj. používání prostředků hospodářské soutěže, které jsou v rozporu se smlouvou, ze strany podniků z odvětví uhlí a oceli mimo jurisdikci ESUO, a v případě výrazného nárůstu dovozů, které by mohly vážně ohrozit výrobu v ESUO.

ODKDY TATO SMLOUVA PLATILA?

Smlouva se uplatňovala od roku 1952, byla platná 50 let a vypršela v roce 2002. Společný trh vytvořený smlouvou se otevřel dne 10. února 1953 pro uhlí, železnou rudu a kovový šrot a dne 1. května 1953 pro ocel.

KONTEXT

  • Před koncem své platnosti byla smlouva při různých příležitostech změněna následujícími smlouvami:
  • Po skončení platnosti Smlouvy o ESUO byla pravidla pro odvětví uhlí a oceli začleněna do smluv o založení Evropského společenství, do Římské smlouvy.
  • K Niceské smlouvě je připojen protokol o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel. Tento protokol stanovuje převod všech aktiv a pasiv ESUO na Evropské společenství a používání čisté hodnoty těchto aktiv a pasív pro výzkum v odvětvích souvisejících s odvětvím uhlí a oceli.
  • Některá rozhodnutí z února 2003 obsahují nezbytná opatření k provádění článků protokolu, finančních pokynů a článků souvisejících s Výzkumným fondem pro uhlí a ocel.

HLAVNÍ DOKUMENT

Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli

Poslední aktualizace 11.12.2017



(1) Spojené království vystupuje z Evropské unie a od 1. února 2020 se stane tzv. třetí zemí (státem mimo EU).

Top