Dohoda o obchodu, rozvoji a spolupráci s Jižní Afrikou

KLÍČOVÉ BODY

Dohoda má několik cílů:

• posílení dialogu mezi stranami,
• podpora procesu hospodářské a sociální transformace v Jižní Africe,
• podpora regionální spolupráce a hospodářské integrace země v oblasti jižní Afriky a do světového hospodářství a
• rozšíření a liberalizace obchodu se zbožím, službami a kapitálem mezi stranami dohody.

Dohoda se opírá o dodržování demokratických zásad, lidských práv a právního státu a zavádí pravidelný politický dialog o otázkách společného zájmu na bilaterální i regionální úrovni (v rámci dialogu EU se zeměmi jižní Afriky a se skupinou afrických, karibských a tichomořských zemí (AKT)).

Dohoda byla uzavřena na dobu neurčitou, avšak do uplynutí pěti let od svého vstupu v platnost má být podrobena přezkumu a případně pozměněna.

Dohoda se týká řady oblastí a obsahuje doložku o budoucím vývoji, která umožňuje rozšířit rozsah spolupráce.

Obchod

Dohoda zavádí režim obchodních preferencí mezi EU a Jižní Afrikou a předpokládá postupné zřízení oblasti volného obchodu. Evropská unie je hlavním obchodním i investičním partnerem Jižní Afriky. Oblast volného obchodu má zajistit lepší přístup Jižní Afriky na trh EU a přístup EU na trh Jižní Afriky. Sehrává tedy i důležitou úlohu v začleňování Jižní Afriky do světového hospodářství. Dohoda se vztahuje přibližně na 90 % současného dvoustranného obchodu mezi oběma stranami.

Stanoví, že do deseti let dojde k liberalizaci 95 % dovozu z Jižní Afriky do EU a do 12 let k liberalizaci 86 % jihoafrického dovozu z EU. Kvůli ochraně citlivých odvětví na obou stranách jsou některé výrobky vyňaty z oblasti volného obchodu a u některých proběhla liberalizace jen částečně. V případě EU se jedná především o některé zemědělské výrobky, zatímco v případě Jižní Afriky se jedná o průmyslové výrobky, zejména o některé výrobky automobilového průmyslu, některé druhy textilu a oděvů. Od prosince 2006 nicméně platí ustanovení o posílení liberalizace obchodu v odvětví automobilového průmyslu.

Dohoda definuje podrobná pravidla původu, která mají zajistit, že výrobky spadající do preferenčního režimu skutečně pocházejí pouze z Jižní Afriky nebo z EU. S přihlédnutím k moderním mezinárodním výrobním postupům byla přijata zvláštní ustanovení, díky nimž jsou pravidla původu flexibilnější.

V případě, že dovoz určitého výrobku může způsobit vážnou újmu domácímu odvětví, mohou Jižní Afrika i EU přijmout ochranná opatření. Dohoda rovněž umožňuje, aby Jižní Afrika přijala přechodná ochranná opatření (například zvýšení nebo opětovné zavedení cel). Obdobná opatření umožňují také ochranu hospodářství členů Celní unie střední Afriky a nejvzdálenějších regionů EU (např. ostrova Réunion).

Dohoda obsahuje opatření zaměřená na zamezení zneužívání ze strany podniků s dominantním postavením na trhu, a zaručuje tak volnou hospodářskou soutěž mezi podniky z EU a Jižní Afriky. Spolupráce probíhá v rámci konzultací mezi příslušnými úřady. Krom toho EU poskytuje Jižní Africe technickou pomoc s restrukturalizací jejích právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Dohoda rovněž uznává nutnost zajistit přiměřenou ochranu duševního vlastnictví. V případě potřeby umožňuje uskutečnit naléhavé konzultace a poskytnout Jižní Africe technickou pomoc.

Dohoda dále zavádí úzkou spolupráci v celé řadě oblastí souvisejících s obchodem (např. celní správa, volný pohyb služeb a kapitálu) a s technickými překážkami (např. osvědčování a normalizace).

Rozvojová spolupráce

Rozvojová pomoc EU pro Jižní Afriku je prováděna především z rozpočtu EU formou finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci.

Víceletý orientační plán pro spolupráci s Jižní Afrikou na období 2014–2020 je zaměřen na tři oblasti:

• tvorba pracovních míst
• vzdělávání, odborná příprava a inovace
• budování schopného a rozvíjejícího se státu.

Podobně jako v jiných dohodách o rozvojové spolupráci je i zde důležitou součástí pomoci decentralizovaná spolupráce. Z toho plyne silné zapojení občanské společnosti do rozvojového procesu.

Hospodářská spolupráce

Obě strany posilují vzájemnou hospodářskou spolupráci v nejrůznějších oblastech, např. v průmyslu (s cílem podpořit restrukturalizaci jihoafrického průmyslu), v oblasti informační společnosti, při zakládání a rozvoji malých a středních podniků, v dopravě či energetice. Tato spolupráce by měla rovněž podpořit udržitelný rozvoj hospodářství a ochranu životního prostředí.

Jiné aspekty

Ustanovení dohody se týkají spolupráce v rozmanitých oblastech, mezi něž mimo jiné patří:

• spolupráce v sociálních otázkách vycházející z dialogu o několika aspektech, např. svobodě sdružování, právech pracovníků, právech dětí, rovnosti žen a mužů a násilí na ženách,
• spolupráce při ochraně životního prostředí, zejména v souvislosti se změnou klimatu,
• kulturní spolupráce,
• spolupráce v boji proti drogám a praní peněz,
• spolupráce v oblasti zdravotnictví, zejména v boji proti AIDS.

Dohoda obsahuje také institucionální ustanovení. Vytváří Radu pro spolupráci, která má zajistit správné fungování dohody. Stanoví pravidelné kontakty mezi oběma stranami, např. na úrovni parlamentů nebo Evropského hospodářského a sociálního výboru a jeho jihoafrického protějšku, Národní rady pro hospodářství, rozvoj a práci.