EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62021CA0397

Věc C-397/21: Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 13. října 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Törvényszék – Maďarsko) – HUMDA Magyar Autó-Motorsport Fejlesztési Ügynökség Zrt. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága („Řízení o předběžné otázce – Harmonizace daňových právních předpisů – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Tržby, které nejsou předmětem DPH – Bezdůvodně naúčtovaná a odvedená DPH – Likvidace poskytovatele – Odmítnutí vrátit bezdůvodně odvedenou DPH příjemci správcem daně – Zásady efektivity, daňové neutrality a zákazu diskriminace“)

Úř. věst. C 463, 5.12.2022, p. 10–11 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

5.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 463/10


Rozsudek Soudního dvora (sedmého senátu) ze dne 13. října 2022 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Fővárosi Törvényszék – Maďarsko) – HUMDA Magyar Autó-Motorsport Fejlesztési Ügynökség Zrt. v. Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

(Věc C-397/21) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Harmonizace daňových právních předpisů - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Tržby, které nejsou předmětem DPH - Bezdůvodně naúčtovaná a odvedená DPH - Likvidace poskytovatele - Odmítnutí vrátit bezdůvodně odvedenou DPH příjemci správcem daně - Zásady efektivity, daňové neutrality a zákazu diskriminace“)

(2022/C 463/12)

Jednací jazyk: maďarština

Předkládající soud

Fővárosi Törvényszék

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: HUMDA Magyar Autó-Motorsport Fejlesztési Ügynökség Zrt.

Žalovaná: Nemzeti Adó- és Vámhivatal Fellebbviteli Igazgatósága

Výrok

1)

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, vykládaná ve světle zásad efektivity a neutrality daně z přidané hodnoty (DPH),

musí být vykládána v tom smyslu, že

brání právní úpravě členského státu, podle níž osoba povinná k dani, které jiná osoba povinná k dani poskytla službu, nemůže přímo od správce daně požadovat vrácení částky odpovídající DPH, kterou jí tento poskytovatel bezdůvodně naúčtoval a kterou odvedla do státní pokladny, i když je vymožení této částky od uvedeného poskytovatele nemožné nebo příliš obtížné, neboť je tento poskytovatel v likvidaci, a i když těmto dvěma osobám povinným k dani nelze přičíst žádný daňový únik nebo zneužití, takže nehrozí riziko ztráty daňových příjmů pro tento členský stát.

2)

Článek 183 směrnice 2006/112, vykládaný ve světle zásady neutrality daně z přidané hodnoty (DPH),

musí být vykládán v tom smyslu, že

v případě, kdy osoba povinná k dani, které jiná osoba povinná k dani poskytla službu, může přímo od správce daně požadovat vrácení částky odpovídající DPH, kterou jí tento poskytovatel bezdůvodně naúčtoval a kterou odvedla do státní pokladny, je tento správce daně povinen zaplatit úrok z této částky, pokud ji nevrátil v přiměřené lhůtě poté, co o to byl požádán. Způsob účtování úroků z této částky spadá do oblasti procesní autonomie členských států, která se řídí zásadami rovnocennosti a efektivity, přičemž vnitrostátní pravidla týkající se zejména výpočtu případně dlužných úroků nesmí vést k tomu, že osoba povinná k dani bude připravena o přiměřenou náhradu za ztrátu vzniklou opožděným vrácením této částky. Předkládající soud musí učinit vše, co je v jeho pravomoci, aby zajistil plný účinek tohoto článku 183 na základě výkladu vnitrostátního práva, který bude konformní s unijním právem.


(1)  Úř. věst. C 357, 6.9.2021.


Top