—

přiznal žalobci náhradu utrpěné nemajetkové újmy, jak je podrobně uvedeno v projednávané žalobě, která je ex aequo et bono odhadována na 100 000 eur.;

—

zrušil rozhodnutí ředitele Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) ze dne 19. listopadu 2018, kterým byla zamítnuta žádost žalobce podle čl. 90 odst. 1 služebního řádu;

—

v případě potřeby zrušil rozhodnutí ředitele FRA ze dne 12. června 2019, kterým byla zamítnuta stížnost žalobce podle čl. 90 odst. 2 služebního řádu, kterou žalobce podal výše uvedenému rozhodnutí ze dne 19. listopadu 2018;

—

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná nevyslechla žalobce a nepřijala rozhodnutí podle článku 3 přílohy IX služebního řádu v návaznosti na rozsudek vydaný dne 8. října 2015 Soudem pro veřejnou službu ve spojených věcech F-106/13 a F-25/14, DD v. Agentura Evropské unie pro základní práva (EU:F:2015:118).

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že správní šetření a původní disciplinární řízení byly zahájeny nestandardním způsobem.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná neposkytla žalobci náhradu nemajetkové újmy způsobené rozhodnutím o udělení důtky, které bylo zrušeno Soudem pro veřejnou službu ve výše uvedeném rozsudku.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná neprovedla výše uvedený rozsudek Soudu pro veřejnou službu a přípravné disciplinární řízení neprovedla v přiměřené lhůtě, ani s náležitou péčí.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že správní šetření bylo zahájeno a provedeno v rozporu s nařízením (ES) č. 45/2001 (1), služebním řádem EU a právem na soukromý život (článek 7 Listiny základních práv Evropské unie).

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z tvrzení, že žalovaná opakovaně uváděla nepodložená, pomlouvačná a urážlivá prohlášení o žalobci, což představuje porušení zásady res judicata, zásady presumpce neviny a povinnosti náležité péče.