EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.3.2023

COM(2023) 168 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030

Dlouhodobá konkurenceschopnost EU: výhled po roce 2030

Evropské podniky jsou motorem naší společnosti, vytvářejí pracovní místa, inovace a prosperitu. Konkurenceschopnost a produktivita jsou základními podmínkami pro rozkvět podniků; jsou již po desetiletí jádrem politiky EU.

Tváří v tvář nedávným po sobě jdoucím krizím EU rychle zavedla společnou a koordinovanou reakci, čímž prokázala, že naše společná síla je větší než součet úsilí všech členských států. Narušení dodavatelských řetězců způsobené pandemií COVID a spirálovitý růst cen energií po zneužití dodávek plynu jako zbraně ze strany Ruska podrobily evropský model zkoušce. Tyto výzvy nás přinutily upravit osvědčené hospodářské a průmyslové politiky, abychom i nadále zajišťovali prosperitu a stabilitu pro naše občany a podniky a byli významným hráčem na světové scéně. Krizové řízení však nevede k vybudování robustní a perspektivní ekonomiky, která by zajistila naši prosperitu a globální vliv. Hospodářskou produktivitu nelze budovat pouze na základě reaktivních opatření.

Nyní je čas zaměřit se na dlouhodobou konkurenceschopnost EU ve stále náročnějším geopolitickém kontextu. Je načase podívat se dál než do roku 2030, pro který byla stanovena většina politických cílů EU.

Cílem tohoto sdělení je poskytnout vedoucím představitelům informace pro diskusi o dlouhodobé konkurenceschopnosti a produktivitě evropského hospodářství. Evropské podniky se musí rozhodovat o svých investicích do budoucna, a to tváří v tvář nejistotám, omezením dodávek a ne vždy spravedlivé hospodářské soutěži.

EU může stavět na svých silných stránkách a dosáhnout více než jen dohánět a překonávat rozdíly v růstu a inovacích. Prozíravý, dobře definovaný a koordinovaný rámec EU podpoří prosperující podniky, které budou schopny konkurovat na světovém trhu, nabídnou atraktivní pracovní místa a budou stanovovat celosvětové standardy. Aby se ekonomika EU dostala po roce 2030 na cestu udržitelného růstu, musí EU a její členské státy aktivně zajistit strukturální zlepšení, dobře zacílené investice a regulační opatření v souladu s tím, co je uvedeno v tomto sdělení. Nyní nastal čas pracovat jinak, a to v okamžiku, kdy je třeba rozhodnout o dlouhodobé konkurenceschopnosti EU.

I.Konkurenceschopnost EU v současnosti

Evropská unie má být na co hrdá. Je jedním ze tří hlavních hospodářských regionů světa, přičemž obchod se zbožím a službami se zbytkem světa představuje 16,2 % 1 světového obchodu, což je více než podíl EU-27 na světovém HDP: téměř 15% 2 . Bližší pohled však ukazuje, že od poloviny 90. let byl průměrný růst produktivity v EU slabší než v ostatních velkých ekonomikách, což vedlo ke zvyšování rozdílů v úrovni produktivity. Demografické změny tuto zátěž ještě zhoršují. Analýzy ukazují, že EU není v některých průřezových technologiích na stejné úrovni jako ostatní části světa, zaostává ve všech třech dimenzích inovací, výroby a zavádění 3 a ztrácí krok s nejnovějším technologickým vývojem, který umožňuje budoucí růst.

Souběžná transformace, zakotvená v Zelené dohodě pro Evropu 4 a v Digitální dekádě 5 , podporuje růst a modernizaci hospodářství EU, otevírá nové obchodní příležitosti a pomáhá získat konkurenční výhodu na světových trzích. V období 1990–2021 vzrostlo hospodářství EU o více než 61 %, přičemž emise klesly o 28 %, čímž se jasně oddělil růst od emisí CO2. Vysoce digitalizovaný průmysl bude schopen vyrábět chytřejším, efektivnějším, bezpečnějším a čistším způsobem. Produktivita společností, které již investují do inovací založených na datech a datové analytiky, roste přibližně o 5 až 10 % rychleji než u těch, které neinvestují 6 .

Komise stanovila cestu na podporu investic a reforem, aby podpořila oživení po pandemii. Kromě Nástroje pro oživení a odolnost přispívá k souběžné transformaci mnoho programů EU, například 35 % celkových výdajů ze všech programů EU je určeno na dosažení cílů v oblasti klimatu. V nedávném průmyslovém plánu Zelené dohody pro Evropu 7 Komise nastínila, co je třeba udělat pro to, aby si odvětví nulových čistých emisí udrželo konkurenceschopnost ve střednědobém horizontu, a zdůraznila potřebu rychlejších a jednodušších postupů, aby se podnikům dařilo. Bylo vypracováno zjednodušení administrativy a zefektivnění povolování pro zavádění obnovitelných zdrojů energie, kritických surovin a výroby technologií s nulovými čistými emisemi a časem bude prověřeno jejich širší zavádění. To se podařilo provést cíleně a bez kompromisů v oblasti vysokých standardů udržitelnosti.

II.Zvyšování konkurenceschopnosti po roce 2030

V současné době panuje široká shoda na evropském modelu hospodářského růstu podporujícího začlenění, který je založen na udržitelné konkurenceschopnosti, hospodářské bezpečnosti, obchodní a otevřené strategické autonomii a spravedlivé hospodářské soutěži jako zdroji prosperity. 

Udržitelná konkurenceschopnost je založena na růstu produktivity, environmentální udržitelnosti, makroekonomické stabilitě a spravedlnosti. Hospodářská bezpečnost je schopnost ekonomiky EU odolávat otřesům a chránit vlastní zájmy díky odolným a diverzifikovaným dodavatelským řetězcům a dobře fungujícím podnikům. Snahou o otevřenou strategickou autonomii se EU zavazuje k otevřenému obchodu a zároveň přebírá odpovědnost za utváření udržitelnějšího a spravedlivějšího světa, buduje vlastní kapacity pro zvýšení odolnosti a brání se nátlakovým a nekalým praktikám.

Poučit se můžeme z historie Evropské unie. Rozsáhlé programy a reformy na úrovni Společenství s jasným rozměrem konkurenceschopnosti, jako byla společná obchodní politika v 50. letech 20. století a program jednotného trhu v 80. letech 20. století, podpořily hospodářskou aktivitu a produktivitu. Silnější společná opatření na úrovni EU mohou dnes opět podpořit prosperitu a produktivitu. 

Je to náš evropský systém práv a hodnot, který přitahuje jednotlivce a podniky do EU a který je založen na silném evropském sociálním modelu s rovnými příležitostmi pro všechny a tržním hospodářstvím, jež na nikoho nezapomíná. EU má vedoucí postavení ve většině dimenzí sociálního začleňování 8 , což je podporováno Evropským pilířem sociálních práv. Odolné instituce, stabilní makroekonomický rámec včetně dobře fungujícího trhu práce, udržitelný stav zadlužení a politika zaměřená na stabilní ceny budou i nadále faktory úspěchu konkurenceschopnosti EU. Právní stát zaručuje základní práva a podporuje stabilní, předvídatelné a pro investice příznivé podnikatelské prostředí se zaručeným právem na nápravu. Stejně tak patří k přednostem EU kvalitní infrastruktura a lidský kapitál s dobře vzdělanou a vyškolenou pracovní silou.

V rámci evropského semestru bude Komise i nadále poskytovat analýzy a navrhovat doporučení pro jednotlivé země s cílem řešit klíčové překážky udržitelného růstu podporujícího začlenění v členských státech a zajistit účinný reformní impuls pro zavedení správných podmínek pro zvýšení konkurenceschopnosti a produktivity, včetně fiskálních politik a makroekonomické stability.

Pro podporu budoucí konkurenceschopnosti Evropy navrhuje Komise pracovat na devíti vzájemně se posilujících stimulech. V souvislosti s těmito devíti stimuly a v rámci druhé etapy činnosti bude Komise aktivně pracovat na vytvoření regulačního rámce podporujícího růst. 

1.Fungující jednotný trh

Jednotný trh je bezesporu základem konkurenceschopnosti EU a zůstane jím i v budoucnu. Jednotný trh je tím, co uskutečňuje čtyři základní svobody Smlouvy.

Prioritou zůstávají rovné podmínky na jednotném trhu i v celosvětovém měřítku. Jednotný trh je pro podniky hlavním motorem růstu, produktivity a konkurenceschopnosti. Pro spotřebitele na celém světě je zdrojem důvěry, že výrobky zakoupené v Unii jsou bezpečné, kvalitní a vyrobené při dodržování vysokých pracovních norem a norem na ochranu životního prostředí. Jak je uvedeno v dokumentu „Třicet let existence jednotného trhu“, správné a včasné provedení právních předpisů EU má zásadní význam pro zajištění toho, aby právní předpisy v oblasti jednotného trhu dosáhly zamýšlených účinků.

Základem našeho úsilí musí zůstat důsledná politika hospodářské soutěže. Je klíčem k inovacím a snižování cen pro spotřebitele v EU 11 . Komise v současné době provádí přezkum více než dvaceti souborů pravidel a pokynů pro hospodářskou soutěž ve všech svých nástrojích, přičemž zohledňuje významný vývoj v posledních letech, zejména digitalizaci a nové způsoby nabízení zboží a služeb, a odráží stále více propojenou a globalizovanou povahu obchodních výměn. Zavedla také nové nástroje pro boj proti novým hrozbám pro hospodářskou soutěž. Nařízení o digitálních trzích zajišťuje, aby velké platformové společnosti nenarušovaly spravedlivou hospodářskou soutěž. Nařízení o zahraničních subvencích chrání rovné podmínky pro všechny společnosti na jednotném trhu tím, že řeší narušení způsobená zahraničními subvencemi. Současně bude Komise i nadále plně využívat nástroje na ochranu obchodu a mezinárodní obchod založený na pravidlech proti nekalým obchodním praktikám, jako je dumping a dotace narušující hospodářskou soutěž.

Další integrace jednotného trhu, jak je nastíněna ve sdělení „Třicet let existence jednotného trhu“, vyžaduje odstranění překážek a soustředění se na některá odvětví. Komise bude například pracovat na dalším provádění zásady „jen jednou“, a to i prostřednictvím jednotného kontaktního místa, v oblastech, jako jsou daně, cla a regulační výkaznictví 12 . Do budoucna existuje významný potenciál pro posílení a dokončení jednotného trhu služeb.

Další rozšiřování a prohlubování jednotného trhu je jediným nákladově nejefektivnějším opatřením k zajištění produktivity EU. Úroveň integrace obchodu se zbožím i službami se za posledních 30 let zdvojnásobila, ale integrace v oblasti služeb, které tvoří přibližně 70 % HDP EU, je stále výrazně nižší než v oblasti zboží.

Pro sledování tohoto faktoru se navrhuje následující klíčový ukazatel výkonnosti:

2.Přístup k soukromému kapitálu a investicím

Konkurenceschopná ekonomika potřebuje účinný přístup k financování. Veřejná podpora sice hraje při mobilizaci investic zásadní roli, ale vzhledem k rozsahu potřeb je nezbytné významné soukromé financování. Přestože se v EU v posledních letech výrazně zlepšil přístup k financování, rizikového kapitálu (zejména pro rostoucí a rozšiřující se podniky) je stále málo.

Pro uvolnění soukromých investic, diverzifikaci zdrojů financování a efektivní alokaci kapitálu v celé EU je nezbytné prohloubení unie kapitálových trhů. Rozvoj kapitálových trhů a jejich přeshraniční integrace umožní společnostem přístup k různým zdrojům financování a investičním příležitostem při jejich zakládání a rozšiřování v Evropě. Kromě toho musí EU překonat roztříštěnost, aby usnadnila přeshraniční investice. K tomu je zapotřebí sjednocenější insolvenční právo, zjednodušený přístup na kapitálové trhy, zejména pro menší společnosti, větší zapojení drobných investorů do kapitálových trhů, robustní tržní infrastruktura, snadný přístup k finančním informacím a integrovanější dohled.

Komise je připravena plně podpořit Evropský parlament a Radu, aby rychle přijaly její návrhy a zvýšily úroveň ambicí nyní i v budoucnu. Všechny návrhy v rámci akčního plánu unie kapitálových trhů by měly být přijaty před koncem mandátu této Komise. Nyní nastal čas jednat.

Pro konkurenceschopnost hospodářství EU má rovněž zásadní význam dokončení bankovní unie. Vzhledem k tomu, že 75 % podnikových úvěrů poskytují banky v EU, je silná bankovní unie klíčem k finanční stabilitě. Komise naváže na prohlášení Euroskupiny o přezkumu rámce pro řešení bankovních krizí a pojištění vkladů 15 . 

Unie kapitálových trhů a bankovní unie nejsou odvětvovou politikou - jsou základem zdraví celého evropského hospodářství. 

Pro podporu růstu a soukromých investic, zejména odstraněním daňových překážek pro přeshraniční investice je klíčový rovněž daňový rámec EU. Jak bylo oznámeno, Komise předloží návrhy na celoevropský systém srážkové daně a nový rámec pro zdanění příjmů podniků v Evropě (BEFIT).

Regulační rámec pro finanční služby prošel od finanční krize zásadními změnami s cílem zajistit stabilitu a podpořit kapitálové trhy. Stabilní rámec sice přispívá k příznivému podnikatelskému prostředí a právní jistotě pro účastníky trhu, ale právní předpisy v oblasti finančních služeb by měly využívat příležitostí, které přinášejí inovace a technologické změny, a zároveň řešit vznikající rizika v souladu se strategiemi v oblasti digitálních financí a maloobchodních plateb 16 .

EU se v mezinárodním měřítku prosadila jako lídr v oblasti udržitelného financování. Usiluje o sbližování standardů vykazování udržitelnosti na celosvětové úrovni, zejména prostřednictvím Mezinárodní platformy pro udržitelné finance. Komise se bude snažit v co největší míře zefektivnit provádění povinností zveřejňování informací a zároveň zachovat ambice EU v oblasti zelené transformace a poskytovat společnostem pokyny 17 . Probíhají práce na komplexním posouzení provádění nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování.

Veřejné počáteční prostředky mohou podpořit a mobilizovat soukromé investice. Evropská rada pro inovace, která byla zřízena v rámci programu EU Horizont Evropa, dosud podpořila více než 112 „kentaurů“ 18 a více než dvanáct „jednorožců“, a to díky usnadnění přístupu k financování a poradenským službám. Cílem programu InvestEU je mobilizovat více než 372 miliard EUR finančních prostředků, převážně soukromých, se zaměřením na prioritní oblasti, přičemž Komise spolupracovala s EIB a dalšími prováděcími partnery na vytvoření souboru produktů, který by odpovídal současným potřebám, včetně specializovaných produktů v oblasti rizikového kapitálu pro společnosti v rané až růstové fázi. To by však nestačilo k uspokojení potřeb budoucnosti. Komise proto posuzuje, jak by bylo možné celkové financování Programu InvestEU zvýšit, a to zejména na období od roku 2024 do roku 2027. Kromě toho by budoucí Evropský fond suverenity měl hrát významnou roli při získávání soukromých investic do kritických a nových technologií pro zelenou a digitální transformaci.

Silné soukromé investice jsou důkazem víry v konkurenceschopnost Evropy. Rizikový kapitál doplňuje bankovní financování o diverzifikovanější modely financování podniků, zejména mladých inovativních společností. EU musí zvýšit své úsilí, aby nabídla příležitosti na úrovni ostatních předních ekonomik.

Pro sledování této hnací síly jsou navrženy následující klíčové ukazatele výkonnosti:

3.Veřejné investice a infrastruktura

Veřejné rozpočty EU a jejích členských států poskytují občanům vysokou úroveň veřejných služeb a infrastruktury. Kvalitní zdravotnické systémy a vzdělaná společnost připravená na výzvy zítřka jsou základem odolnosti našich ekonomik.

Politika soudržnosti významně přispívá k veřejným investicím na úrovni EU, které plní společně dohodnuté evropské priority a podporují hospodářskou konvergenci a odolnost. Fondy soudržnosti budou i v budoucnu důležité pro konkurenceschopnost Unie a budou využívat potenciál všech regionů a řešit jejich specifické potřeby.

Rámec evropské správy ekonomických záležitostí je třeba urychleně reformovat, aby soubor fiskálních pravidel EU plně zohledňoval novou hospodářskou a geopolitickou realitu. Cílem reformních směrů Komise je spojit fiskální, reformní a investiční závazky jednotlivých členských států do společného rámce EU. Fiskální trajektorie pro jednotlivé země, jakož i prioritní veřejné investice a reformní závazky společně zaručí udržitelný růst podporující začlenění a zároveň zajistí trvalé a postupné snižování dluhu.

Do budoucna jsou klíčové pokračující a rostoucí veřejné investice do rozsáhlé dekarbonizované infrastruktury. Zvýšení kapacity a modernizace energetické, dopravní a spojovací infrastruktury v celé EU jsou nezbytné pro podporu růstu průmyslu a plné využití příležitostí jednotného trhu.

Modernizace evropské dopravní infrastruktury umožní občanům a podnikům poskytovat inteligentní, bezpečnější a účinnější služby mobility a logistiky, které jsou odolné vůči změně klimatu. Pro soudržnost má zásadní význam propojení, a to tím spíše pro členské státy na okraji jednotného trhu. EU by také měla nadále hrát vedoucí úlohu při podpoře rovných podmínek v celosvětovém měřítku v leteckém a námořním odvětví.

Pro tyto infrastruktury, stejně jako pro energetiku, jsou zásadní přeshraniční projekty a projekty, jichž se účastní více zemí. EU i členské státy musí zjednodušit, urychlit a harmonizovat digitalizaci a regulační proces pro infrastrukturní projekty, zejména pro přeshraniční propojení a úzká místa.

Stále důležitějším faktorem pro dobré fungování našich ekonomik a pro bezpečnost a obranu se stává vesmír. Vesmír má s obranným sektorem řadu synergií 19 . Jejich využití a další konsolidace vlajkových lodí EU v oblasti vesmíru (Galileo, Copernicus a IRIS) umožní EU dosáhnout geopolitických a strategických cílů (např. obrana hranic, bezpečnost, řízení mimořádných událostí, snížení závislostí), podpořit inovace a posílit evropský hospodářský růst.

Veřejné zakázky mohou stimulovat dodavatelské řetězce zvýšením poptávky. Při strategickém využití, které se nezaměřuje pouze na cenu, může podpořit bezpečnost dodávek, udržitelnost a zvýšit odolnost průmyslových ekosystémů. Krokem tímto směrem je akt o průmyslu s nulovými čistými emisemi 20 . Rovněž by se mělo usnadnit zapojení inovativních a udržitelných malých a středních podniků nebo konsorcií zahrnujících tyto podniky do zadávání veřejných zakázek. Pokud je to možné, měla by být výběrová řízení koncipována tak, aby umožňovala účast malých a středních podniků, a to i v projektech v rámci strategie Global Gateway.

K zajištění vysoce kvalitních veřejných statků a k podnícení vytěsňování soukromých investic je zapotřebí přiměřené úrovně veřejných investic. Udržitelné veřejné finance a růst mohou zajistit potřebný fiskální prostor.

Pro sledování tohoto faktoru se navrhuje následující klíčový ukazatel výkonnosti:

4.Výzkum a inovace

Evropa zůstává vědeckou velmocí a koordinace výzkumu podle společných priorit v EU se zlepšila. Přesto Evropa ve srovnání se svými konkurenty do výzkumu a inovací investuje nedostatečně. Dnešní investice do inovací se promítají do zvýšené konkurenceschopnosti zítřka. Aby si průmysl EU udržel konkurenceschopnost, musí zrychlit tempo inovací, zejména v oblasti zelené a digitální transformace a v odvětvích, která rovněž utvářejí ekonomiku a společnost budoucnosti. Z rozpočtu EU a členských států jsou k dispozici značné finanční prostředky. Soukromé výdaje na výzkum a vývoj jsou však v porovnání se světovými srovnatelnými zeměmi EU relativně nízké. Je třeba, aby se ve větším měřítku zapojily i soukromé finanční prostředky. Kromě urychlení financování by měly být vytvořeny vhodné podmínky pro podnikání, aby se inovativní začínající podniky a malé a střední podniky mohly rozšířit a zůstat v EU. Evropská rada pro inovace kombinuje granty a vlastní kapitál a jejím cílem je právě poskytnout správné podmínky, aby se začínající podniky mohly rozšiřovat, aniž by se musely stěhovat za financováním.

V zájmu zvýšení investic do výzkumu a inovací Komise vybízí členské státy, aby poskytovaly obecné daňové pobídky pro výzkumné a inovační činnosti. Partnerství veřejného a soukromého sektoru a opatření na podporu VaVaI, včetně opatření v rámci IPCEI, jsou klíčem k odstranění rizika inovací.

Zatímco politika soudržnosti podporuje konvergenci méně rozvinutých regionů prostřednictvím podpory výzkumu, inovací a inteligentní specializace, EU potřebuje, aby v inovacích vynikaly všechny její regiony. Cílem nového evropského programu inovací je urychlit a posílit inovace v celé EU. To je důležité zejména pro oblasti budoucnosti v odvětvích zabývajících se čistými technologiemi, biotechnologiemi a digitálními technologiemi, které se vyznačují vyšší produktivitou práce než tradiční odvětví 25 . EU musí využít potenciál těchto technologií a připravit svůj průmysl na to, aby byl konkurenceschopný i po roce 2030, aby v těchto oblastech s velkým potenciálem růstu nenásledovala druhé, nýbrž aby vedla. 

Středobodem zelené transformace a jednou z nejslibnějších oblastí, kde EU může a měla by dále rozvíjet své komparativní výhody, jsou dnes čisté technologie. EU zůstává lídrem v oblasti čistých a inteligentních výrobních technologií a měla by zejména využít svého vedoucího postavení v oblasti oběhovosti a zelených patentů s vysokou přidanou hodnotou. Mohla by také stavět na své silné pozici v oblasti pokročilých materiálů, technologií pro klimatickou neutralitu v energeticky náročných odvětvích a transformovat a rozvíjet automobilový a dopravní průmysl.

Vedle čistých technologií může biotechnologie nabídnout vysoce hodnotná řešení na bázi biologických materiálů pro širokou škálu použití a odvětví, jako je zdravotnictví, a může nahradit obnovitelnými domácími materiály fosilní nebo těžené a dovážené materiály. Pokud jde o modrou biotechnologii, shromažďování, zpracování a využívání údajů o oceánu a související lidské činnosti má potenciál dobýt světové trhy. Obrovský potenciál pro zkoumání možností substituce tam, kde jsou přírodní zdroje vzácné, nabízí oběhové biohospodářství.

Skupina EIB jako finanční orgán EU zvyšuje veřejné investice na podporu výzkumu a vývoje inovativních projektů a technologií v souladu s prioritami EU. Pomáhá přilákat soukromé investory tím, že poskytuje rizikové financování a technické a finanční odborné znalosti inovativním projektům, mimo jiné v rámci programu InvestEU.

EU učinila při plnění cíle výdajů na výzkum a vývoj v poměru k HDP příliš malý pokrok a na základě současných trendů do roku 2030 zdaleka nedosáhne cíle ve výši 3 %. K udržení konkurenceschopnosti po roce 2030 bude zapotřebí ještě většího úsilí. Vysoký počet patentů je sice důkazem kreativity a inovací v EU, ale jejich uvádění na trh lze podpořit regulačními zkušebnami a finanční podporou. 

Pro sledování této hnací síly jsou navrženy následující klíčové ukazatele výkonnosti:

5.Energie

EU potřebuje pro zachování své konkurenceschopnosti spolehlivé a bezpečné dodávky cenově dostupné energie a dobře integrovaný trh s energií, který je schopen odolávat výpadkům. Ceny energií jsou v EU historicky vyšší než v jiných regionech světa a tento rozdíl se v poslední době zvýšil v důsledku ruské agresivní války proti Ukrajině. Vyšší ceny energií než u některých světových konkurentů budou v EU po určitý počet let přetrvávat. Cílem plánu REPowerEU 27 je zvýšit energetickou nezávislost EU a urychlit dekarbonizační cíle Zelené dohody pro Evropu. V současné době se projednává nebo bylo nedávno schváleno několik právních předpisů, které mají zvýšit ambice v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a stabilizovat trhy a ochránit spotřebitele před vysokými cenami energie.

Rychlejší zavádění obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti je klíčem ke zlepšení našich základních ekonomických ukazatelů, snížení cen energie a zajištění naší energetické nezávislosti. To si vyžádá značné investice do výroby energie, sítí i průmyslových kapacit v těchto odvětvích. Revize koncepce trhu s elektřinou 28 posílí pobídky pro soukromé investice do obnovitelných zdrojů. V návaznosti na průmyslový plán Zelené dohody pro Evropu a po schválení řídícími orgány EIB vyjádřila ochotu zvýšit svůj příspěvek na plán REPowerEU z 30 miliard EUR na 45 miliard EUR, což by mohlo celkově přinést investice ve výši více než 150 miliard EUR do kapacit a zavádění průmyslu s nulovými čistými emisemi.

Elektrifikace ekonomiky navíc vyžaduje modernizaci sítě, která podpoří integraci obnovitelných zdrojů energie a digitalizaci energetického systému. Významnou roli při zajišťování flexibility a bezpečnosti dodávek bude rovněž hrát skladování energie, neboť usnadní integraci výroby energie z obnovitelných zdrojů, podpoří síť a přesune energii do doby, kdy je jí nejvíce zapotřebí.

EU si v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů stanovila ambiciózní cíle a nyní je musí splnit, aby zvýšila svou energetickou nezávislost a postupně snížila rozdíl v nákladech oproti jiným částem světa.

Pro sledování této hnací síly jsou navrženy následující klíčové ukazatele výkonnosti:

6.Oběhovost

Oběhové hospodářství nabízí velkou příležitost ke snížení závislosti na zdrojích a plýtvání a ke zvýšení produktivity zdrojů, zaměstnanosti a růstu. Má také potenciál vytvořit novou škálu služeb, oběhových obchodních modelů s produkty jako službou, vzájemného sdílení, výroby na vyžádání a digitálních řešení. Politiky EU v oblasti oběhového hospodářství podporují cíl EU snížit závislost na obchodu. Klíčem k oběhovému hospodářství budou výrobky, které jsou navrženy pro opravy, opětovné použití a recyklaci, a získávání větší hodnoty z materiálu. Další oblastí udržitelného průmyslového růstu je průmyslová symbióza, kdy se odpad a vedlejší produkty jednoho odvětví stávají surovinami pro jiné odvětví.

Dobře fungující trh s druhotnými surovinami bude mít v době nedostatku zdrojů zásadní význam. Za tímto účelem bude akt o kritických surovinách 33 motivovat k recyklaci s politickým cílem zajistit 15 % poptávky EU z recyklovaných kritických surovin. To pomůže posílit rámec pro odpady a oběhový systém těchto materiálů a podpoří materiálově účinnou recyklaci, aby se zajistil silný sekundární trh.

Společná pravidla platná v celé EU usnadňují podnikům tuto výzvu zvládnout. Po přijetí pravidel pro ekodesign udržitelných výrobků se zlepší účinnost zdrojů a energie, zvýší se využití a recyklace materiálů z výrobků na konci jejich životního cyklu a zamezí se produkci odpadů a minimalizuje se jejich množství. Doprovodný digitální pas výrobku umožní spotřebitelům a podnikům snadný přístup ke klíčovým informacím o spotřebě energie, trvanlivosti recyklovaného obsahu, opravitelnosti a recyklovatelnosti výrobků v EU. Odvětví náročná na materiály a zdroje, která jsou uvedena v akčním plánu pro oběhové hospodářství 34 , budou upřednostňována při stanovování nadčasových pravidel pro ekodesign a připravovaná pravidla podporující právo na opravu podpoří hospodářskou soutěž v odvětví oprav.

S rostoucím množstvím recyklovaných, opravených a znovu použitých výrobků a materiálů se díky oběhovému hospodářství zlepší udržitelnost, podpoří inovace, tvorba pracovních míst, sníží se vstupní náklady pro průmysl EU a sníží se závislost na surovinách, včetně těch kritických.

Pro sledování tohoto faktoru se navrhuje následující klíčový ukazatel výkonnosti:

7.Digitalizace

Digitální technologie mají zásadní vliv na konkurenceschopnost hospodářství EU jako celku, což zvyšuje efektivitu a inovace. Jejich přijetí a integrace v celém hospodářství bude mít zásadní význam pro celkovou konkurenceschopnost a produktivitu. Aby si EU udržela vedoucí postavení v průmyslu, musí současně získat vedoucí úlohu v klíčových digitálních technologických „vertikálách“, od umělé inteligence po kvantovou výpočetní techniku, mikroelektroniku a virtuální realitu, a zavádět digitální infrastruktury, od kybernetické bezpečnosti, 5G až po cloud computing a data.

V oblastech, jako jsou sítě 5G, satelitní připojení a cloud computing, se vytvářejí bezpečné, zabezpečené a udržitelné digitální infrastruktury přesahující hranice. Budoucí síť pro připojení bude kombinací přenosu a ukládání počítačových dat propojených ve všech koutech planety díky podmořským kabelům a našim satelitním sítím. EU musí začít plánovat a rozvíjet budoucí konektivitu.

Mnoho nových možností, jak zvýšit konkurenceschopnost, nabízí umělá inteligence. Aby se překlenula propast mezi laboratoří a trhem, Komise spolu s členskými státy spolufinancuje zkušební a experimentální zařízení pro společnosti, které mohou testovat své nejnovější technologie založené na umělé inteligenci v reálném prostředí. Komise bude podporovat potenciál aplikací umělé inteligence také ve veřejné správě.

V návaznosti na úspěch společného evropského podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku 37 urychlí EU výzkum a inovace v oblasti kvantové výpočetní techniky, komunikace a snímání, což bude mít rozhodující dopad a uvolní příležitosti v různých odvětvích použití, včetně financí, logistiky a elektronických komunikací, jakož i v oblasti vnitrostátní bezpečnosti a obrany. Polovodiče jsou již nyní pro odolnost průmyslu klíčové, a budou ještě potřebnější. Evropský akt o čipech 38 podpoří konkurenceschopnost polovodičového ekosystému EU, zvýší technologickou suverenitu EU a zajistí bezpečnost dodávek.

Do budoucna bude přelomovým Web 4.0, kde bude vše plně vzájemně propojeno. Organizace a podniky již investují do digitálních dvojčat, která poskytují přesné digitální simulace objektu. Umožní efektivnější plánování a předvídání potřeb, odstávek nebo předcházení poruchám. Komise vyvíjí digitální dvojče Země (Destination Earth) pro modelování a simulaci přírodních jevů, které bude k dispozici v polovině roku 2024. Digitální dvojče oceánů se plánuje na konec roku 2024. Další digitální dvojčata budou následovat, například městská digitální dvojčata nebo „virtuální dvojče člověka“ jako průlomová pomůcka pro lékařský výzkum (očekává se nejdříve v roce 2025).

Stále více propojený svět se neobejde bez rizik. Pro bezpečnost a odolnost je zásadní kybernetická bezpečnost. Legislativní rámec EU pro kybernetickou bezpečnost se posiluje, mimo jiné prostřednictvím navrhovaného aktu o kybernetické odolnosti, jehož cílem je chránit propojené produkty – zavede vysoké společné standardy, které budou přínosem i pro evropský průmysl kybernetické bezpečnosti v celosvětovém měřítku. Komise rovněž pomáhá malým a středním podnikům, aby se staly kyberneticky odolnějšími, a to prostřednictvím center pro digitální inovace. Investice do výzkumu a vývoje špičkových technologií kybernetické bezpečnosti a jejich zavádění na všech úrovních hospodářství jsou pro evropský průmysl kybernetické bezpečnosti nutností a příležitostí.

Digitalizace je základem budoucí konkurenceschopnosti a je třeba usilovat o to, aby EU v tomto klíčovém odvětví dohnala náskok a zaujala vedoucí postavení v celosvětovém měřítku. Politický program Digitální dekáda stanovil cíle, kterých má být dosaženo do roku 2030. Naším cílem je, aby více než 90 % malých a středních podniků dosáhlo základní úrovně digitální intenzity a aby alespoň 75 % podniků využívalo služby cloud computingu, data velkého objemu nebo technologie umělé inteligence 39 .

Pro sledování této hnací síly jsou navrženy následující klíčové ukazatele výkonnosti:

8.Vzdělávání a dovednosti

Vysoce kvalitní a inkluzivní systémy vzdělávání a odborné přípravy jsou jednou z největších předností EU 40 , která je zásadní pro konkurenceschopnost EU. Evropa se však již nyní potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, a to i v důsledku demografických změn. Pracovní síla s potřebnými dovednostmi je zásadní pro úspěšnou souběžnou transformaci a umožňuje společnostem expandovat v růstových odvětvích. Proto je nezbytné podporovat nejen nabídku vzdělávacích příležitostí přizpůsobených současným nebo budoucím potřebám, ale také uznávání získaných dovedností a kvalifikací ze strany podniků a veřejných orgánů a dostatečně atraktivní podmínky pro stávající nebo potenciální pracovníky, aby těchto příležitostí využili ke zlepšení svých dovedností a k jejich uplatnění na kvalitních pracovních místech.

Evropská agenda dovedností 41 pro rok 2020 je plánem EU, který má zajistit, aby EU měla kvalifikovanou pracovní sílu, kterou potřebuje k tomu, aby se jí dařilo v souvislosti s přechodem na digitální a ekologickou ekonomiku a aby se zvýšila konkurenceschopnost a zaměstnanost. Uznává, že jednotlivci si musí neustále zvyšovat kvalifikaci, ale také ji obnovovat, protože je pravděpodobné, že v průběhu své kariéry změní zaměstnání, a dokonce i odvětví. To vyžaduje přístup k odbornému vzdělávání, ale také k poradenství a ověřovacím službám. Cílem strukturálního dialogu o digitálním vzdělávání a dovednostech je jako základ dlouhodobé konkurenceschopnosti zajistit dovednosti orientované na budoucnost.

Evropský rok dovedností 2023 se zaměří na dovednosti, aby pomohl pracovníkům a společnostem, zejména malým a středním podnikům, řešit jejich nedostatek v EU. Podpoří myšlení zaměřené na rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace a pomůže lidem získat správné dovednosti pro kvalitní pracovní místa.

Jednotná kontaktní místa na vnitrostátní/regionální úrovni mohou usnadnit přístup jednotlivců ke všem službám souvisejícím s dovednostmi. Komise bude i nadále usnadňovat výměnu osvědčených postupů, přičemž bude vycházet ze stávajících nástrojů, jako jsou individuální vzdělávací účty.

K zajištění udržitelného řešení nedostatku dovedností, který postihuje hospodářství EU, jsou zapotřebí další kroky, které podpoří přístup „dovednosti především“. To může být zvláště přínosné pro osoby ze znevýhodněných nebo nedostatečně zastoupených skupin, protože tento přístup oceňuje a uznává skutečné dovednosti namísto formální kvalifikace.

Směřování k jednotnému trhu dovedností vyžaduje přenositelnost dovedností v celé EU. Komise bude podporovat plné využívání ustanovení směrnice o uznávání odborných kvalifikací, zejména pokud jde o společné rámce odborné přípravy a společné zkoušky odborné přípravy. Komise rovněž prozkoumá způsoby, jak usnadnit ověřování a uznávání pověření, včetně kvalifikací mimo oblast působnosti směrnice o uznávání odborných kvalifikací.

Musíme využít potenciál žen a mladých lidí pomocí opatření ke zvýšení míry účasti žen ve všech odvětvích a na všech úrovních a na podporu včasného začlenění mladých lidí na trh práce. Kromě toho musíme podporovat rovné příležitosti a účast všech, včetně osob ze znevýhodněného prostředí, menšin a osob se zdravotním postižením. Na tuto druhou oblast se zaměřuje připravovaná iniciativa na aktualizaci rámce kvality stáží. Integrace osob s nízkou úrovní dosaženého vzdělání a dalších nedostatečně zastoupených skupin na trh práce bude celkově prospěšná pro společnost a přispěje k řešení současného úbytku pracovních sil v EU. Nejpalčivější nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných pracovníků může zmírnit rovněž legální migrace. Komise letos představí iniciativu týkající se uznávání dovedností a kvalifikací státních příslušníků třetích zemí, která kombinuje systémová dlouhodobá opatření ke zlepšení uznávání s krátkodobými opatřeními k řešení některých nejnaléhavějších nedostatků v oblasti dovedností v EU.

Je třeba přehodnotit a podpořit technickou a manuální práci, aby se více odborníků rozhodlo rozvíjet svou kariéru v těchto oborech. Odborné vzdělávání a příprava musí být začleněny do plánovaných hospodářských reforem a regionálních a odvětvových strategií, aby bylo zajištěno včasné poskytování dovedností pro profese potřebné v budoucnosti. Významnou roli hraje iniciativa středisek pro špičkovou úroveň odborného vzdělávání EU, která úzce spolupracují s podniky včetně malých a středních podniků a přispívají k regionálnímu rozvoji, podnikání, inovacím, průmyslovým klastrům a strategiím inteligentní specializace. Komise také nadále podporuje učňovskou přípravu prostřednictvím Evropské aliance pro učňovskou přípravu (EAfA), která za posledních deset let shromáždila více než 1 milion učňovských míst prostřednictvím 400 závazků. Obecněji řečeno, v návaznosti na iniciativy, jako je doporučení Rady z roku 2020 o odborném vzdělávání a přípravě, je třeba zajistit jak nabídku vzdělávacích a školicích příležitostí, tak atraktivitu těchto vzdělávacích příležitostí pro potenciální studenty. Komise bude i nadále úzce spolupracovat s členskými státy, aby zajistila nejen množství školení, ale také kvalitu výstupů a jejich přizpůsobení potřebám jednotlivých odvětví.

Silné vzdělávací systémy, dostupnost kvalifikované pracovní síly založené na evropském systému s rovnými příležitostmi a kvalitním zaměstnáním jsou klíčem k tomu, aby se podnikům dařilo a aby si udržely tu nejlepší pracovní sílu. Klíčový ukazatel výkonnosti účasti na vzdělávání a odborné přípravě bude k dispozici každý druhý rok, aby bylo možné sledovat, jak pracovníci přizpůsobují své dovednosti měnícím se požadavkům. Silný trend u klíčových ukazatelů výkonnosti v oblasti ICT umožní nejen sledovat digitální podporu v podnikání, ale také pokrok žen v této oblasti.

Pro sledování tohoto stimulu jsou navrženy následující klíčové ukazatele výkonnosti:

9.Obchodní a otevřená strategická autonomie

Otevřený a diverzifikovaný obchod zvyšuje prosperitu, konkurenceschopnost a odolnost EU. V měnícím se geopolitickém prostředí musí EU pokračovat v posilování svých dodavatelských řetězců a snižovat závislost na obchodu s kritickými surovinami 43 , stejně jako u dalších strategických výrobků a technologií, kde EU čelí závislosti na třetích zemích, a zároveň budovat partnerství a využívat vnější póly růstu. Volný, spravedlivý a na pravidlech založený obchod je předpokladem bezpečnosti a diverzifikace dodávek pro EU.

EU bude i nadále usilovat o otevření trhů pro společnosti EU prohlubováním vazeb se spojenci a obchodními partnery. Komise bude zejména pokračovat v rozvoji sítě dohod o volném obchodu v EU a zároveň bude co nejlépe využívat již existující dohody prostřednictvím jejich účinného provádění a prosazování. EU bude rovněž pokračovat ve spolupráci se Světovou obchodní organizací, včetně její reformy, a bude prosazovat mnohostranná obchodní pravidla jako nejúčinnější způsob zajištění rovných podmínek pro hospodářské subjekty na celém světě.

EU by měla i nadále zaujímat vedoucí postavení v mezinárodní spolupráci, z níž budou mít prospěch všechny strany. EU bude pokračovat v budování partnerství, a to nejen prostřednictvím obchodních dohod, ale i dalších ujednání navazujících spolupráci s partnery v otázkách společného zájmu. V tomto ohledu je klíčová strategie Global Gateway, výhodná nabídka EU rozvíjejícím se trhům a rozvojovým ekonomikám na podporu souběžné transformace a lidského rozvoje. Kromě toho EU usiluje o dohody o pravidlech digitálního obchodu se zaměřením na partnery v Asii a případně vychází z digitálních partnerství 44 , čímž podporuje práva a hodnoty EU. Rada EU–Indie pro obchod a technologie je dalším příkladem toho, jak posilovat naše mezinárodní partnerství se strategickými partnery. Kritické suroviny jsou také oblastí, v níž se EU bude snažit rozšířit svou síť partnerství a spolupracovat v rámci budoucího surovinového klubu, který by sdružoval spotřebitelské země a země bohaté na zdroje s cílem podpořit udržitelné investice.

EU bude rovněž pokračovat ve stále užší spolupráci s USA jako s partnerem, který sdílí silné společné hodnoty. EU a USA pracují na realizaci nové transatlantické iniciativy pro udržitelný obchod s cílem dosáhnout společných cílů v oblasti ekologického a udržitelného obchodu a podpořit přechod na nízkouhlíkové a odolné hospodářství, a to vzájemně se podporujícím způsobem 45 . Jak bylo dohodnuto mezi prezidentem Bidenem a předsedkyní von der Leyenovou dne 10. března, EU a USA prohloubí spolupráci v oblasti diverzifikace kritických nerostných surovin a dodavatelských řetězců baterií a hospodářské bezpečnosti.

Při plnění výše uvedených cílů si EU a členské státy nemohou dovolit pouze reagovat, ale zavádějí koordinovaný rámec pro hospodářskou bezpečnost, který cíleně řeší rizika a zároveň chrání výhody otevřeného obchodu a digitální spolupráce. EU bude rovněž strategicky využívat dostupné autonomní nástroje, jako jsou nástroje na ochranu obchodu, nařízení o zahraničních subvencích, nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek nebo navrhovaný nástroj EU proti nátlaku.

Vzájemný přístup na trh a odstranění obchodních překážek (pro zboží i služby) přinese více příležitostí pro obchod, investice, inovace a růst produktivity.

Pro sledování tohoto faktoru se navrhuje následující klíčový ukazatel výkonnosti:

III.Regulační rámec podporující růst

Kvalita veřejné správy a regulačního rámce má pro konkurenceschopnost Unie zásadní význam. EU se stala tvůrcem vysokých standardů v oblastech politiky, jako je ochrana spotřebitele, hospodářská soutěž, životní prostředí a bezpečnost práce, a poskytuje regulační stabilitu a jistotu. Při přípravě nových předpisů se Komise opírá o jeden z nejpokročilejších systémů zlepšování právní úpravy, který OECD řadí na první místo. Přesto jsou možná zlepšení.

Nová kontrola konkurenceschopnosti zajišťuje, aby posouzení dopadů legislativních návrhů integrovaným způsobem prezentovalo očekávané dopady každého návrhu na nákladovou a cenovou konkurenceschopnost, mezinárodní konkurenceschopnost a schopnost inovovat a také na konkurenceschopnost malých a středních podniků. Jako doplněk bude Komise pracovat na tom, jak lépe posoudit kumulativní dopady různých politických opatření na úrovni EU s cílem vypracovat metodiku. Cílem přístupu „jedno opatření zavést, jedno zrušit“ je navíc zamezit zbytečné zátěži, kdy jsou administrativní náklady, jako je povinnost podávat zprávy, certifikace nebo označování, kompenzovány ve stejné oblasti politiky. Nadcházející roční průzkum zátěže ukáže první slibné výsledky v tomto ohledu.

Povinnost podávat zprávy je nezbytná pro řádné sledování a prosazování právních předpisů, avšak je spojena s náklady, zejména pro malé a střední podniky. Prioritou Komise je další zefektivnění ohlašovacích povinností a snížení administrativní zátěže 46 . Dosud byly provedeny kontroly způsobilosti 47 v několika oblastech politiky a byl zjištěn potenciál pro zjednodušení požadavků a snížení nákladů na podávání zpráv. Komise se bude snažit racionalizovat a zjednodušit požadavky na podávání zpráv pro podniky a správní orgány a do podzimu předloží první návrhy pro každou z tematických oblastí ekologie, digitalizace a hospodářství. Cílem by mělo být snížení této zátěže o 25 %, aniž by byly ohroženy související politické cíle. S ohledem na významnou legislativní činnost v rámci tohoto mandátu Komise je to obzvláště vhodný okamžik pro zintenzivnění této práce. Tato opatření mohou nejen snížit byrokracii a zjednodušit regulační prostředí, ale také uvolnit kvalifikované zdroje, což prospěje konkurenceschopnosti podniků. Totéž může platit i pro další průřezová témata, jako je zjednodušení/digitalizace pravidel označování.

Dobře navržená pravidla EU mají tu výhodu, že zjednodušují život občanům a podnikům, zejména malým a středním, a to i v oblastech, kde nahrazují mozaiku 27 vnitrostátních rámců jednotným souborem pravidel. Komise bude dále rozvíjet přístup k regulaci, který je vstřícnější k inovacím, a to prostřednictvím většího využívání regulačních pískovišť / zkušebních zařízení, která umožňují testovat nová řešení v kontrolovaném prostředí po omezenou dobu. Komise již navrhla taková pískoviště pro umělou inteligenci a průmyslová odvětví s nulovými čistými emisemi a navrhne je i pro farmaceutické odvětví. Na základě toho Komise aktivně zváží rozšíření na další oblasti/odvětví.

Komise rovněž zváží, zda bude v rámci možností uplatňovat regulační modely, které spíše motivují 48 než nařizují, a tím snižují náklady na dodržování předpisů při dosažení stejných výsledků. 

Konkurenceschopnost závisí na obnově. Komise bude i nadále pravidelně posuzovat právní předpisy EU, aby zjistila, zda jsou i nadále vhodné pro daný účel. V oblastech, které podléhají významným technologickým změnám, Komise prozkoumá možnost lepšího využití ustanovení o ukončení platnosti a přezkumu ve svých legislativních návrzích, aby zajistila, že regulace obstojí i v budoucnosti. V případech, kdy je pro zajištění stability a předvídatelnosti pro účastníky trhu a další zúčastněné strany nezbytné včasné přijetí klíčových právních předpisů, bude Komise usilovat o jasný politický závazek ze strany Evropského parlamentu a Rady jako spolunormotvůrců.

Po přijetí právních předpisů bude Komise nadále pomáhat členským státům při správném, úplném a včasném provádění právních předpisů EU. Tento dialog bude pokračovat. Členské státy jsou povinny správně uplatňovat to, na čem se jako evropští normotvůrci dohodly, včetně toho, že se při provádění směrnic EU do vnitrostátního práva zdrží stále častého zvyšování regulační nebo administrativní zátěže nad rámec toho, co je nezbytné, a zbytečného zatěžování podniků a občanů (tzv. „gold-plating“). Mnoho praktických výhod harmonizace na jednotném trhu může být ztraceno, pokud se provádění v jednotlivých členských státech značně liší. Provedení musí být rovněž včasné, aby se minimalizovalo riziko nejistoty, pokud jde o stav právní úpravy, zejména pro podniky. V tomto ohledu se členské státy, regionální a místní orgány vyzývají, aby provedly přezkum současných procesů provádění právních předpisů EU.

Silná veřejná správa je nezbytná pro to, aby veřejný sektor mohl pokračovat v provádění politik EU. Komise nastíní několik opatření 49 k prohloubení a posílení správní spolupráce, podpoře orgánů při zlepšování dovedností úředníků a usnadnění výměny postupů a zaměstnanců na podporu provádění konkrétních reforem, rozvoje politických iniciativ nebo zavádění nových nástrojů a přístupů k řízení.

Tento klíčový ukazatel výkonnosti odráží, do jaké míry podniky vnímají, jak snadné je dodržovat vládní nařízení a administrativní požadavky. Vzestupná tendence bude odrážet, do jaké míry se EU a jejím členským státům společně podaří zajistit legislativní a administrativní rámec podporující růst.

Pro sledování tohoto faktoru se navrhuje následující klíčový ukazatel výkonnosti:

Závěr 

Tváří v tvář silné globální konkurenci a novému geopolitickému kontextu nelze konkurenceschopnost nikdy považovat za samozřejmost. Zaslouží si politickou pozornost na nejvyšší politické úrovni. Obnovená pozornost věnovaná dlouhodobé konkurenceschopnosti znamená, že Evropská unie se stará o svou atraktivitu a postavení ve světové ekonomice.

EU se nachází v klíčovém okamžiku příštího desetiletí a potřebuje společný tlak podniků a tvůrců politik, aby se Evropa vydala správnou cestou do budoucnosti. Podniky mají dlouhodobou perspektivu a pro své investice potřebují předvídatelné a konkurenceschopné rámcové podmínky. Právě to rozhodne o tom, kde bude v budoucnu probíhat hospodářský růst.

Toto sdělení zdůrazňuje hlavní faktory dlouhodobé konkurenceschopnosti. Tyto faktory jsou vzájemně propojené a na naše současné výzvy neexistuje jediná odpověď. V neustále se měnícím prostředí budou tyto hnací síly měřeny na základě klíčových ukazatelů výkonnosti, cílů a monitorovacích rámců, které již byly vytvořeny v rámci odvětvových politik 50 , srovnávacího přehledu jednotného trhu, politického programu Digitální dekáda a evropského semestru. Komise má v úmyslu každoročně předkládat aktualizované informace ve srovnávacím přehledu výsledků v oblasti jednotného trhu a konkurenceschopnosti. Pro březnové zasedání Evropské rady i pro Evropský parlament tak mohou poskytnout souhrnné měřítko stavu konkurenceschopnosti EU, které poskytne informace a podnítí diskusi o případných politických opatřeních. Pomohou také Komisi při její každodenní práci a spolunormotvůrcům při dokončování právních předpisů, které mají dopad na konkurenceschopnost Evropy. Závazek členských států k reformám a sladěná, důrazná sdělení podnikům podpořená potřebnými investicemi a prováděním umožní budovat budoucí konkurenceschopnost na základě síly Evropy.

Do té doby bude Komise aktivně prověřovat svou regulaci, posuzovat, zda je vhodná pro daný účel, a usilovat o přístup k regulaci, který bude více podporovat inovace. Jasný regulační rámec, podpora klíčových inovací, kvalifikovaná pracovní síla a pokud možno snížené požadavky na podávání zpráv umožní dlouhodobý růst podnikatelského prostředí pro průmysl EU.

Evropská rada a Evropský parlament se vyzývají, aby schválily priority stanovené v tomto sdělení a pravidelně hodnotily dosažený pokrok.

Příloha – Klíčové ukazatele výkonnosti pro sledování konkurenceschopnosti průmyslu EU

(1)

  Vlastní výpočty na základě WB-WDI ( https://databank.worldbank.org/source/world-development-indicators )

(2)

  Statistický průvodce GŘ pro obchod – srpen 2022 (europa.eu)

(3)

Jedná se o automatizaci na další úrovni, budoucnost konektivity, distribuovanou infrastrukturu, výpočetní techniku nové generace, aplikovanou umělou inteligenci, budoucnost programování, architekturu důvěry, revoluci v oblasti biotechnologií. EU má vedoucí postavení ve výrobě a zavádění materiálů nové generace a v oblasti čistých technologií. Zdroj: McKinsey, securing-europes-competitiveness-addressing-its-technology-gap-september-2022.pdf (mckinsey.com)

(4)

COM(2019) 640 final.

(5)

COM(2021) 118 final.

(6)

OECD (2015). Data-driven innovation: big data for growth and well-being (Inovace založené na datech: data velkého objemu pro růst a blahobyt), OECD Publishing, Paříž.

(7)

COM(2023) 62 final.

(8)

Příjmová nerovnost měřená Giniho indexem je 30, ve srovnání se 41 v USA a 39,7 v Číně. Trendy v oblasti celkové příjmové nerovnosti vykazují trvalý pokles Sociální ukazatele srovnávacího přehledu – Evropský pilíř sociálních práv – Eurostat (europa.eu)

(9)

  Legal obstacles in Member States to Single Market Rules (Právní překážky v členských státech pro pravidla jednotného trhu) , Politické oddělení pro hospodářské a vědecké politiky a politiku kvality života, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, Evropský parlament, listopad 2020.

(10)

Sdělení: Třicet let existence jednotného trhu, COM(2023) 162 final.

(11)

COM(2021) 713 final.

(12)

Iniciativy, jako je jednotné kontaktní místo pro DPH v oblasti elektronického obchodu, které platí od července 2021; návrh evropského jednotného přístupového bodu (ESAP), který má zlepšit přístup veřejnosti k finančním informacím a informacím o udržitelnosti subjektů, o němž se jedná (COM(2021) 723 final), nebo jednorázový technický systém (OOTS) přístupný prostřednictvím jednotné digitální brány EU.

(13)

Podíl vládních investic na celkové tvorbě hrubého fixního kapitálu. HDP a výdaje – investice podle odvětví – údaje OECD.

(14)

Pokud se posuzuje na základě toků (2021; Zdroj: InvestEurope pro EU; Národní asociace rizikového kapitálu pro USA).

(15)

  Prohlášení Euroskupiny o budoucnosti bankovní unie ze dne 16. června 2022 – Consilium (europa.eu)   Prohlášení Euroskupiny k budoucnosti bankovní unie ze dne 16. června 2022 – Consilium (europa.eu)

(16)

COM(2020) 591 final a COM(2020) 592 final. Komise například navrhne rámec pro případné vydání digitálního eura Evropskou centrální bankou.

(17)

Komise již poskytla pokyny k povinnostem zveřejňování, například v souvislosti s taxonomií, a do poloviny roku 2023 poskytne další pokyny v souvislosti s nařízením o zveřejňování informací o udržitelném financování.

(18)

Kentaur nebo aspirující jednorožci jsou označení pro začínající podniky, které dosáhly hodnoty vyšší než 100 milionů EUR. Jednorožci jsou začínající podniky, které dosáhly ocenění vyššího než 1 miliarda EUR.

(19)

Kosmická strategie EU pro bezpečnost a obranu JOIN(2023) 9.

(20)

COM(2023)161 final.

(21)

Údaje z přehledu investic do průmyslového výzkumu a vývoje.

(22)

  Výkonnost EU v oblasti vědy, výzkumu a inovací v roce 2022

(23)

Údaje z ESTAT.

(24)

Údaje OECD.

(25)

Například produktivita společností, které investují do inovací založených na datech a datové analytiky, roste přibližně o 5 až 10 % rychleji než produktivita společností, které neinvestují (OECD: Inovace založené na datech: data velkého objemu pro růst a blahobyt, 2015).

(26)

Ceny energií, Mezinárodní energetická agentura (2022). Ve 3. čtvrtletí roku 2022 činily ceny elektřiny pro průmyslové spotřebitele 192,59 USD/MWh ve srovnání s 94,22 USD/MWh v USA.

(27)

COM(2022) 230 final.

(28)

COM(2023) 148 final a COM(2023) 147 final.

(29)

Growth Within: A Circular Economy Vision For a Competitive Europe (V mezích růstu: vize oběhového hospodářství pro konkurenceschopnou Evropu); McKinsey Centre for Business and Environment & Ellen Macarthur Foundation; červen 2015.

(30)

  Oběhové hospodářství – materiálové toky – Vysvětlení statistik (europa.eu) ; https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Circular_economy_-_material_flows

(31)

Údaje Eurostatu .

(32)

Údaje Eurostatu .

(33)

COM(2023) 160.

(34)

COM(2020) 98 final. Komise spolupracuje se zúčastněnými stranami na stanovení priorit při definování těchto pravidel pro formování trhu, která budou pravidelně přezkoumávána, aby držela krok s technologickým vývojem. Veřejná konzultace zaměřená na  nové produktové priority pro ekodesign udržitelných výrobků

(35)

  Podíl jednotlivých zemí na světovém trhu ICT v roce 2022 | Statista

(36)

Údaje Eurostatu.

(37)

Díky EuroHPC je v EU nyní v provozu osm superpočítačů, z nichž dva patří mezi deset nejvýkonnějších superpočítačů světa.

(38)

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU) 2021/2085, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa, pokud jde o společný podnik pro čipy. COM(2022) 47 final.

(39)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030, Úř. věst. L 323, 19.12.2022, s. 4.

(40)

Podíl populace ve věku 25–34 let, která úspěšně dokončila vysokoškolské studium, se zvýšil z 32,2 % v roce 2010 na 41,2 % v roce 2021, zatímco celkový podíl osob, které předčasně ukončily vzdělávání a odbornou přípravu, se v EU v letech 2011–2021 snížil o 3,5 procentního bodu na 9,7 %. Zdroj: Předčasné ukončení vzdělávání a odborné přípravy – vysvětlení statistik (europa.eu)

(41)

COM(2020) 274 final.

(42)

Evropská komise, Zpráva o evropské konkurenceschopnosti v roce 2007.

(43)

COM(2023) 165 final a COM(2023) 160 final.

(44)

V této souvislosti se EU bude zabývat pravidly digitálního obchodu s Jižní Koreou a Singapurem a bude usilovat o spolupráci v oblasti digitálního obchodu s partnery ze sdružení ASEAN.

(45)

V návaznosti na oznámení na ministerském zasedání Rady pro obchod a technologie EU–USA v prosinci 2022.

(46)

Například: nařízení (EU) 2018/1999 o správě energetické unie, které spojilo energetické a klimatické plánování a zjednodušilo sledování pokroku; Skupina na vysoké úrovni pro administrativní zátěž v roce 2007.

(47)

Například kontrola vhodnosti podávání zpráv a monitorování politiky EU v oblasti životního prostředí, SWD(2017) 230, která přezkoumala sto osmdesát povinností podávání zpráv v šedesáti právních předpisech.

(48)

Prostřednictvím obchodních nebo finančních pobídek.

(49)

 Evropský správní prostor v EU (ComPAct).

(50)

Rámec udržitelného rozvoje, index digitálních ekonomik a společností, sociální pilíř, přehled inovací a mnoho dalších ukazatelů poskytují podrobnější pohled na související vývoj v EU.

(51)

  Integrace zboží a služeb | Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu (europa.eu)

(52)

  Provedení | Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu (europa.eu)

(53)

  Ekonomická odolnost | Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu (europa.eu)

(54)

Přístup k financování | Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu (europa.eu)

(55)

https://ec.europa.eu/economy_finance/ameco_dashboard

(56)

  Databáze – Věda, technologie a inovace – Eurostat (europa.eu)

(57)

Patentové přihlášky podané u Evropského patentového úřadu podle země bydliště přihlašovatele, výchozí zobrazení v datovém souboru Eurostatu.

(58)

  Statistiky | Eurostat (europa.eu) Online datový kód: SDG_09_40.

(59)

  Statistiky | Eurostat (europa.eu) Online datový kód: NRG_IND_REN.

(60)

Pásmo IC, spotřeba mezi 500 a 2000 MWh, výchozí zobrazení v datovém souboru Eurostatu.

(61)

  Statistiky | Eurostat (europa.eu) Online datový kód: NRG_PC_205.

(62)

  Statistiky | Eurostat (europa.eu)

(63)

  Jak jsou podniky v EU digitalizované? - Produkty Eurostat Novinky – Eurostat (europa.eu)

(64)

  Statistiky | Eurostat (europa.eu) Online datový kód: ISOC_CICCE_USE. Velikost podniku: 10 a více zaměstnaných osob.

(65)

  Statistiky | Eurostat (europa.eu). Online datový kód: ISOC_EB_BD. Velikost podniku: 10 a více zaměstnaných osob.

(66)

  Statistiky | Eurostat (europa.eu) Online datový kód: ISOC_EB_AI. Velikost podniku: 10 a více zaměstnaných osob.

(67)

Tento ukazatel bude zaveden od roku 2022 a údaje budou k dispozici každé dva roky.

(68)

  Circabc (europa.eu) Údaje GŘ EMPL z průzkumu o vzdělávání dospělých, s výjimkou „řízené odborné přípravy na pracovišti“.

(69)

  Statistiky | Eurostat (europa.eu) Zaměstnanost a aktivita podle pohlaví a věku – roční údaje. On-line datový kód: LFSI_EMP_A.

(70)

  Statistiky | Eurostat (europa.eu) Zaměstnaní specialisté v oblasti ICT, procento z celkové zaměstnanosti. On-line datový kód: ISOC_SKS_ITSPT.

(71)

  Statistiky | Eurostat (europa.eu) Zaměstnaní specialisté v oblasti ICT podle pohlaví. On-line datový kód: ISOC_SKS_ITSPS.

(72)

Odhady. Základ pro výpočet: 189,7 milionu zaměstnaných osob v roce 2021 Zaměstnanost – roční statistiky – Vysvětlení statistiky (europa.eu)

(73)

  ASMR 2023.pdf (europa.eu) Obrázek 1.

(74)

Přehled světového obchodu se zbožím a službami – Vysvětlení statistik (europa.eu)

(75)

  Odpovědná správa a regulační zátěž | Srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu (europa.eu)