EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.10.2022

COM(2022) 542 final/2

2022/0347(COD)

This document corrects COM(2022) 542 final.
Concerns all languages versions.
Formatting adjustments which do not affect the substance of the text.
The text shall read as follows:

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu

(přepracované znění)

{SEC(2022) 542}
{SWD(2022) 345, 542, 545}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Čisté ovzduší má zásadní význam pro lidské zdraví a zachování životního prostředí. V posledních třech desetiletích bylo v Evropské unii (EU) dosaženo významného zlepšení kvality ovzduší, a to díky společnému úsilí EU a vnitrostátních, regionálních a místních orgánů v členských státech o snížení nepříznivých dopadů znečištění ovzduší 1 . Znečištění ovzduší (a zejména částicím, oxidu dusičitému a ozonu) se nicméně připisuje přibližně 300 000 předčasných úmrtí ročně (ve srovnání s až jedním milionem úmrtí ročně na začátku 90. let 20. století) a značné množství nepřenosných nemocí, jako je astma, kardiovaskulární onemocnění a rakovina plic 2 , 3 . Znečištění ovzduší je i nadále nejčastější environmentální příčinou předčasných úmrtí v EU. Neúměrně postihuje zranitelné skupiny, jako jsou děti, starší osoby a osoby s již existujícími zdravotními problémy, jakož i socioekonomicky znevýhodněné skupiny 4 . Objevuje se rovněž stále více důkazů o tom, že znečištění ovzduší může být spojeno se změnami nervové soustavy, jako je demence 5 .

Znečištění ovzduší navíc ohrožuje životní prostředí prostřednictvím acidifikace, eutrofizace a degradace ozonu, což poškozuje lesy, ekosystémy a plodiny. Eutrofizace v důsledku ukládání dusíku překračuje kritické zatížení ve dvou třetinách ekosystémových oblastí v celé EU, což má významný dopad na biologickou rozmanitost 6 . Tento tlak znečištění může zhoršit situaci v oblasti přebytku dusíku v důsledku znečištění vody.

V listopadu 2019 zveřejnila Komise kontrolu účelnosti směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší (směrnice 2004/107/ES a 2008/50/ES) 7 . Dospěla k závěru, že směrnice byly při zlepšování kvality ovzduší a plnění norem kvality ovzduší částečně účinné, ale že dosud nebyly splněny všechny jejich cíle.

V prosinci 2019 se Evropská komise v Zelené dohodě pro Evropu 8 zavázala dále zlepšovat kvalitu ovzduší a ve větší míře sladit normy EU pro kvalitu ovzduší s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO). Doporučení WHO byla naposledy revidována v září 2021 9 a podléhají pravidelnému vědeckému přezkumu, obvykle každých deset let. Tento cíl většího sladění s nejnovějšími vědeckými poznatky byl potvrzen v akčním plánu pro nulové znečištění 10 , který zahrnuje vizi snížit do roku 2050 znečištění ovzduší (a vod a půdy) na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy a které respektují hranice, s nimiž se naše planeta dokáže vypořádat, a vytvořit tak životní prostředí bez toxických látek. Kromě toho byly zavedeny cíle do roku 2030, z nichž dva se týkají ovzduší: snížení zdravotních dopadů znečištění ovzduší (předčasná úmrtí) o více než 55 % a snížení podílu ekosystémů v EU, v nichž znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost, o 25 %. Přísnější normy kvality ovzduší by rovněž přispěly k cílům Evropského plánu boje proti rakovině 11 . Komise v Zelené dohodě pro Evropu rovněž oznámila, že posílí monitorování, modelování a plánování kvality ovzduší.

Ruská vojenská agrese vůči Ukrajině, která začala v únoru 2022, vedla vedoucí představitele EU k dohodě o nutnosti neodkladně urychlit přechod na výrobu čisté energie s cílem snížit závislost EU na plynu a jiných fosilních palivech dovážených z Ruska. Dne 18. května 2022 byl přijat ambiciózní balíček opatření RePowerEU , jehož cílem je mimo jiné pomoci členským státům urychlit zavádění výroby energie z obnovitelných zdrojů. Bude-li tento balíček rychle proveden tak, jak je uvedeno ve sdělení Komise 12 , může mít významné vedlejší přínosy z hlediska znečištění ovzduší.

Směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší jsou součástí komplexního rámce politiky v oblasti čistého ovzduší, který je založen na třech hlavních pilířích. První pilíř sestává ze samotných směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší, jež stanoví normy kvality pro úrovně koncentrace dvanácti látek znečišťujících ovzduší. Druhým pilířem je směrnice o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší (směrnice o národních emisních stropech), která pro členské státy stanoví závazek snížit emise klíčových látek znečišťujících ovzduší a jejich prekurzorů a jednat v rámci EU tak, aby se dosáhlo společného snížení znečištění přesahujícího hranice států 13 . K tomu se přidává mezinárodní úsilí o snížení přeshraničních emisí ze zemí mimo EU, zejména prostřednictvím úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států 14 . Třetí pilíř sestává z právních předpisů, jež stanoví emisní normy pro klíčové zdroje znečištění ovzduší, jako jsou silniční vozidla, domácí vytápěcí zařízení a průmyslová zařízení 15 .

Míra znečištění z těchto zdrojů je rovněž ovlivněna dalšími politikami, které mají vliv na klíčové činnosti a odvětví v oblastech, jako je doprava, průmysl, energetika, klima a zemědělství. Řada těchto politik je součástí nedávných iniciativ přijatých v rámci Zelené dohody pro Evropu , jako je akční plán pro nulové znečištění , evropský právní rámec pro klima 16 a balíček „Fit for 55“ 17 s iniciativami v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, strategie pro metan 18 , Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu 19 , související nový rámec pro městskou mobilitu z roku 2021 20 , strategie v oblasti biologické rozmanitosti 21 a iniciativa „od zemědělce ke spotřebiteli“ 22 . Kromě toho se očekává, že k významnému snížení emisí znečišťujících látek z osobních automobilů, dodávek, nákladních automobilů a autobusů dojde v důsledku přijetí a provedení připravovaného návrhu Euro 7 (viz PLAN/2020/6308).

Revize směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší by tyto směrnice sloučila do jedné a usilovala by o:

·větší sladění norem EU pro kvalitu ovzduší s doporučeními WHO,

·další zlepšení legislativního rámce (např. pokud jde o sankce a informování veřejnosti),

·lepší podporu místních orgánů při dosahování čistšího ovzduší posílením monitorování, modelování a plánování kvality ovzduší.

Z posouzení dopadů vyplývá, že přínosy navrhované revize pro společnost výrazně převažují nad náklady. Hlavní očekávané přínosy souvisejí se zdravím (včetně nižší úmrtnosti a nemocnosti, nižších výdajů na zdravotní péči, nižší nepřítomnosti v práci z důvodu nemoci a vyšší produktivity v práci) a životním prostředím (včetně nižších ztrát výnosů plodin v souvislosti s ozonem).

1.1.Soulad s ostatními politikami Unie

Tato iniciativa je součástí pracovního programu Komise na rok 2022 a klíčovým opatřením akčního plánu pro nulové znečištění. Stejně jako všechny iniciativy v rámci Zelené dohody pro Evropu má zajistit, aby cílů bylo dosaženo co nejúčinnějším a co nejméně zatěžujícím způsobem a aby byla dodržena zásada „významně nepoškozovat“. Návrh přispívá k plnění cíle nulového znečištění a cílů akčního plánu pro nulové znečištění v oblasti kvality ovzduší v zájmu ochrany zdraví a životního prostředí. Mnoho politik a priorit  Zelené dohody pro Evropu má význam pro úspěšné provádění návrhu a může těžit z vyšších ambicí stanovených v navrhované směrnici. Konkrétně:

·Právní rámec pro klima a balíček „Fit for 55“ s vyššími ambicemi v oblasti klimatu podpoří zavádění technologií s nízkými nebo nulovými emisemi s vedlejšími přínosy pro kvalitu ovzduší (jako jsou obnovitelné zdroje nezaložené na spalování, opatření v oblasti energetické účinnosti, elektromobilita). Návrhy na zvýšení ambicí zahrnují vyšší ambice systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), vyšší ambice nařízení EU o „sdílení úsilí“ a přísnější výkonnostní normy pro emise CO2 pro osobní automobily a dodávky, které vyžadují, aby od roku 2035 měly všechny nově registrované osobní automobily a dodávky nulové emise. Přísnější normy kvality ovzduší podle tohoto návrhu přinesou vedlejší přínos pro klima v podobě snížení emisí skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv, zejména emisí CO2, a omezení černého uhlíku (BC), který je znečišťující látkou s krátkou životností ovlivňující klima.

·Plán REPowerEU navrhuje opatření k rychlému snížení závislosti Evropy na ruských fosilních palivech, včetně celkového snížení spotřeby energie, diverzifikace dovozu energie, nahrazení fosilních paliv a urychlení přechodu na energii z obnovitelných zdrojů v oblasti výroby elektřiny, průmyslu, budov a dopravy a inteligentních investic. Urychlení těchto opatření může být přínosem i pro kvalitu ovzduší.

·Větší využívání obnovitelných zdrojů energie nezaložených na spalování sníží závislost na fosilních palivech, a tím i emise látek znečišťujících ovzduší, čímž se zlepší kvalita ovzduší. Mezi iniciativy podporující obnovitelné zdroje energie patří návrh na revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie z roku 2021 23 , který stanoví ambicióznější cíle do roku 2030, jakož i sdělení Komise z roku 2022 týkající se plánu RePowerEU, jež zdůrazňuje nutnost uspíšení investic do obnovitelných zdrojů energie, zejména solární a větrné energie, a do tepelných čerpadel, které jsou všechny prospěšné i pro kvalitu ovzduší.

·Zvýšením ambicí v oblasti energetické účinnosti a zavedením závazného cíle EU v oblasti energetické účinnosti prostřednictvím návrhu revidované směrnice o energetické účinnosti 24 se celkově sníží energetické potřeby, včetně fosilních paliv, což povede ke snížení emisí látek znečišťujících ovzduší a zlepšení kvality ovzduší.

·Opatření v rámci strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu a souvisejícího nového rámce pro městskou mobilitu z roku 2021, kterými se podporuje přechod na nízkoemisní a veřejnou dopravu, budou mít pozitivní vedlejší přínosy pro kvalitu ovzduší. Mezi opatření, která mají zvláštní význam pro kvalitu ovzduší, patří přísnější normy pro emise látek znečišťujících ovzduší pro vozidla se spalovacími motory (v připravovaném návrhu Euro 7) 25 ; návrh nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva 26 : komplexní síť dobíjecí a čerpací infrastruktury je nutná k tomu, aby se usnadnilo větší využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv, včetně elektromobility, což by mělo významný vedlejší přínos pro kvalitu ovzduší; návrhy týkající se Iniciativy pro letecká paliva ReFuelEU a Iniciativy pro námořní paliva FuelEU zahrnují opatření, která podporují využívání čistších paliv s potenciálem snížit emise látek znečišťujících ovzduší a zlepšit kvalitu ovzduší v blízkosti přístavů a letišť tím, že vyžadují využívání dodávek elektřiny z pevniny nebo energie s nulovými emisemi u nábřeží pro konkrétní typy lodí a udržitelných leteckých paliv v letadlech. Směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší zase podněcují intenzivnější opatření v městských oblastech s cílem přejít na mobilitu s nižšími emisemi, zavádění nízkoemisních zón, větší využívání veřejné dopravy a aktivní mobility za účelem dosažení mezních hodnot.

·Ekologizace společné zemědělské politiky a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ může pomoci snížit emise amoniaku ze zemědělství, například podporou opatření ke snížení amoniaku prostřednictvím strategických plánů SZP nebo zlepšením hospodaření s živinami.

·Přísnější normy kvality ovzduší podle tohoto návrhu pomohou chránit rozmanitost v souladu se strategií v oblasti biologické rozmanitosti, zatímco politiky, které zlepšují zdraví ekosystémů, jako je navrhovaný právní rámec pro obnovu přírody, mohou rovněž přispět k plnění cílů v oblasti čistého ovzduší.

1.2.Právní základ

Právním základem pro opatření EU v oblasti kvality ovzduší jsou články 191 a 192 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) o životním prostředí. Tyto články opravňují EU přijímat opatření za účelem zachování, ochrany a zlepšování kvality životního prostředí, ochrany lidského zdraví a podpory opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí. Stejný právní základ je základem stávajících směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší. Vzhledem k tomu, že se jedná o oblast sdílené pravomoci EU a členských států, musí opatření EU respektovat zásadu subsidiarity.

1.3.Subsidiarita a proporcionalita

Cílů této iniciativy nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států. Důvodem je především přeshraniční povaha znečištění ovzduší: atmosférické modelování a měření znečištění ovzduší mimo jakoukoli pochybnost prokazují, že znečištění způsobené emisemi v jednom členském státě přispívá k naměřenému znečištění v jiných členských státech 27 . Jakmile se látky znečišťující ovzduší uvolní do atmosféry nebo se v ní vytvoří, mohou se šířit na vzdálenost tisíců kilometrů. Rozsah tohoto problému vyžaduje opatření na úrovni EU, která zajistí, aby všechny členské státy přijaly opatření ke snížení rizik pro obyvatelstvo v každém členském státě.

Za druhé, SFEU vyžaduje politiky zaměřené na vysokou úroveň ochrany, jež přihlíží k rozdílné situaci v jednotlivých regionech EU 28 . Stávající směrnice stanovily minimální normy kvality ovzduší v celé EU, ale volbu opatření ponechaly na členských státech, aby mohly tato opatření přizpůsobit konkrétním vnitrostátním, regionálním a místním podmínkám. Tato zásada je zachována v navrhované směrnici, která by sloučila dvě stávající směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší do jedné.

Za třetí, je třeba zajistit spravedlnost a rovnost, pokud jde o hospodářské důsledky opatření k omezování znečištění ovzduší a kvality vnějšího ovzduší, s nimiž se potýkají lidé v celé EU.

1.4.Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, jelikož:

·slučuje dvě směrnice, čímž se konsolidují a zjednodušují ustanovení stávajících směrnic v jedné směrnici,

·ponechává podrobnosti provádění na členských státech, které znají vnitrostátní, regionální a místní podmínky, a mohou proto lépe zvolit nákladově nejefektivnější opatření ke splnění norem kvality ovzduší,

·přináší značné zdravotní a hospodářské přínosy, u nichž se očekává, že jasně převáží nad náklady na opatření, která mají být přijata,

·vyžaduje přesnější posouzení kvality ovzduší prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování a modelování, u nichž lze očekávat, že podpoří cílenější a nákladově efektivnější opatření ke splnění norem kvality ovzduší.

1.5.Volba nástrojů

Navrhovaným nástrojem zůstává směrnice, jak tomu bylo dříve. Jiné prostředky by nebyly vhodné, neboť cílem návrhu je i nadále stanovovat cíle na úrovni EU, ale ponechat výběr opatření k dosažení souladu na členských státech, které mohou tato opatření přizpůsobit různým vnitrostátním, regionálním a místním podmínkám, tj. zohlednit rozmanitost a specifičnost situací v celé EU. Kontinuita výběru nástroje rovněž usnadňuje sloučení a zjednodušení dvou stávajících směrnic do jednoho nástroje.

2.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1.Hodnocení/kontrola účelnosti a související stanoviska Výboru pro kontrolu regulace (RSB)

Při kontrole účelnosti směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší 29 se zjistilo, že tyto směrnice vedly k zavedení reprezentativního vysoce kvalitního monitorování kvality ovzduší, stanovily jasné normy kvality ovzduší a usnadnily výměnu spolehlivých, objektivních a srovnatelných informací o kvalitě ovzduší, včetně informací pro širší veřejnost. Méně úspěšné byly při zajišťování toho, aby byla přijata dostatečná opatření ke splnění norem kvality ovzduší a k tomu, aby bylo období překročení co možná nejkratší. Dostupné důkazy nicméně svědčily o tom, že směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší přispěly ke klesajícímu trendu v oblasti znečištění ovzduší a snížily počet a rozsah překročení mezních hodnot. Vzhledem k tomuto dílčímu plnění se dospělo k závěru, že směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší byly obecně vhodné pro daný účel, přičemž zároveň se poukázalo na prostor pro zlepšení stávajícího rámce pro dosažení dobré kvality ovzduší v celé EU. Z kontroly účelnosti vyplynulo, že ke zvýšení efektivnosti a účinnosti monitorování, modelování a stanovování plánů a opatření by mohly pomoci další pokyny nebo jasnější požadavky v samotných směrnicích o kvalitě vnějšího ovzduší.

Bylo zjištěno, že normy kvality ovzduší přispěly ke snížení koncentrací a úrovní překročení mezních hodnot. Normy EU pro kvalitu ovzduší však nejsou plně v souladu se zavedenými zdravotními doporučeními 30 a při přijímání vhodných a účinných opatření ke splnění norem kvality ovzduší došlo a nadále dochází ke značným zpožděním.

Celkově bylo zjištěno, že monitorovací síť obecně splňuje ustanovení stávajících směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší a zajišťuje, aby byly k dispozici spolehlivé a reprezentativní údaje o kvalitě ovzduší. Objevily se však obavy, že kritéria monitorování nabízejí příliš velký prostor pro uvážení a pro příslušné orgány jsou do určité míry nejednoznačné.

V návaznosti na doporučení Výboru pro kontrolu regulace byla v rámci kontroly účelnosti poskytnuta další objasnění v několika oblastech, včetně rozdílů mezi normami EU pro kvalitu ovzduší a doporučeními WHO, trendů a monitorování v oblasti kvality ovzduší, účinnosti právních předpisů při plnění norem kvality ovzduší, zpětné vazby od zúčastněných stran a vnímání kvality ovzduší veřejností.

2.2.Konzultace se zúčastněnými stranami

Cílem konzultace se zúčastněnými stranami bylo shromáždit podpůrné informace, údaje, poznatky a názory od široké škály zúčastněných stran, poskytnout podklady pro různé možnosti politiky pro revizi směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší a pomoci posoudit proveditelnost jejich provádění.

Otevřená veřejná konzultace probíhala po dobu dvanácti týdnů, měla podobu online dotazníku se třinácti úvodními a 31 konkrétními otázkami a uskutečnila se prostřednictvím nástroje EU Survey. Dotazník obsahoval otázky, které měly být zahrnuty do posouzení dopadů, a shromáždil počáteční názory na úroveň ambicí a možné dopady některých možností revize směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší. Obdrženo bylo celkem 934 odpovědí a předloženo 116 stanovisek. Na otevřené otázky bylo obdrženo mezi 11 a 406 individuálními odpověďmi – v průměru 124. Odpovědi pocházely z 23 různých členských států.

Cílený průzkum byl zveřejněn prostřednictvím nástroje EU Survey ve dvou částech (část 1 týkající se oblasti politiky 1 „normy kvality ovzduší“ byla zveřejněna dne 13. prosince 2021 a část 2 týkající se oblastí politiky 2 a 3 „správa; monitorování, modelování a plány kvality ovzduší“ dne 13. ledna 2022), přičemž lhůta pro zasílání příspěvků byla v obou případech 11. února 2022. Cílený průzkum usiloval o shromáždění podrobných názorů organizací, které se zajímají o pravidla EU týkající se kvality ovzduší nebo s nimi pracují. Průzkum byl tedy rozeslán cílovým zúčastněným stranám, včetně příslušných orgánů na různých úrovních správy, organizací soukromého sektoru, akademických pracovníků a organizací občanské společnosti ve všech členských státech EU. Část 1 cíleného průzkumu mezi zúčastněnými stranami obdržela celkem 139 odpovědí z 24 členských států. Část 2 průzkumu obdržela celkem 93 odpovědí z 22 členských států.

První setkání zúčastněných stran se konalo dne 23. září 2021 a zúčastnilo se ho 315 externích účastníků – ať už osobně na místě, nebo online – z 27 členských států. Cílem prvního setkání zúčastněných stran bylo shromáždit názory na nedostatky zjištěné ve stávajících směrnicích o kvalitě vnějšího ovzduší, jakož i na úroveň ambicí v případě revidovaných právních předpisů.

Druhého setkání zúčastněných stran dne 4. dubna 2022 se zúčastnilo 257 externích účastníků – ať už osobně na místě, nebo online – z 23 členských států. Cílem setkání bylo získat od zúčastněných stran zpětnou vazbu za účelem dokončení posouzení dopadů.

K doplnění ostatních konzultačních činností se uskutečnily cílené rozhovory, zejména se zástupci regionálních a vnitrostátních veřejných orgánů, občanské společnosti a nevládních organizací a akademické obce a výzkumu. Hlavním účelem rozhovorů bylo vyplnit zbývající mezery v informacích zjištěné při hodnocení cíleného průzkumu mezi zúčastněnými stranami. Rozhovory byly proto zaměřeny na oblast politiky 2, zejména na proveditelnost, způsoby provádění a dopady jednotlivých zvažovaných možností.

Posouzení dopadů navíc zohlednilo: 30 příspěvků ad hoc (stanoviska, vědecké studie a další dokumenty) obdržených od 25 různých zúčastněných stran; diskuze na třetím Evropském fóru pro čisté ovzduší, které se konalo 18. a 19. listopadu 2021; zpětnou vazbu k počátečnímu posouzení dopadů od 63 zúčastněných stran z dvanácti členských států a stanovisko platformy Fit pro budoucnost k právním předpisům o kvalitě vnějšího ovzduší.

Zpráva o konečném výsledku Konference o budoucnosti Evropy rovněž ukázala, že občané požadují opatření ke snížení znečištění ovzduší 31 .

2.3.Využití výsledků odborných konzultací

Při vypracovávání tohoto návrhu byly použity odborné poznatky z těchto oblastí: 1) analýza vazeb mezi znečištěním ovzduší a lidským zdravím, 2) odhad dopadů na zdraví, včetně peněžního vyčíslení, 4) odhad dopadů na ekosystémy, 5) makroekonomické modelování a 6) odborné poznatky v oblasti posuzování a řízení kvality ovzduší.

Tyto odborné poznatky byly shromážděny zejména prostřednictvím smluv o poskytování služeb a grantových dohod, mimo jiné s WHO, Evropskou agenturou pro životní prostředí, Společným výzkumným střediskem a různými konzultanty. Všechny zprávy odborníků a smlouvy byly pravidelně nahrávány na internet pro účely veřejné distribuce.

2.4.Posouzení dopadů a stanovisko Výboru pro kontrolu regulace

Posouzení dopadů analyzovalo devatenáct možností politiky (zahrnujících 69 politických opatření) s cílem řešit nedostatky zjištěné ve stávajících směrnicích o kvalitě vnějšího ovzduší, pokud jde o životní prostředí a zdraví, správu a prosazování, monitorování a posuzování, jakož i poskytování informací a komunikaci.

Každá z těchto možností politiky byla posouzena s ohledem na její environmentální, sociální a hospodářské důsledky, její soulad s ostatními politickými prioritami a očekávaný poměr přínosů a nákladů.

Upřednostňovaný balíček politických opatření je uveden níže.

1.Pokud jde o normy kvality ovzduší:

a. stanovit jasné normy EU pro kvalitu ovzduší, které jsou definovány jako mezní hodnoty pro rok 2030, na základě politické volby mezi možnostmi politiky „úplné sladění“ (I-1), „užší sladění“ (I-2) a „částečné sladění“ (I-3), s omezeným počtem dočasných výjimek, jsou-li tyto výjimky jasně odůvodněné;

b. poukázat na perspektivu úplného sladění s pokyny WHO pro kvalitu ovzduší z roku 2021 v období po roce 2030 a zároveň nastoupit cestu ke sladění i s budoucími pokyny WHO s cílem dosáhnout vize nulového znečištění do roku 2050;

c. zavést mechanismus pravidelného přezkumu, který zajistí, aby se budoucí rozhodnutí řídila nejnovějšími vědeckými poznatky o kvalitě ovzduší.

2.Pokud jde o správu a prosazování:

a. aktualizovat minimální požadavky na plány kvality ovzduší;

b. zavést mezní hodnoty pro látky znečišťující ovzduší, na něž se v současnosti vztahují cílové hodnoty, s cílem umožnit účinnější snížení koncentrací těchto znečišťujících látek;

c. dále vyjasnit, jak je třeba řešit překročení norem kvality ovzduší, jak jim předem předcházet a kdy aktualizovat plány kvality ovzduší;

d. dále vymezit druh opatření, která musí příslušné orgány přijmout, aby byla období překročení co možná nejkratší, a rozšířit ustanovení o sankcích v případě porušení norem kvality ovzduší;

e. zpřísnit povinnosti členských států, pokud jde o spolupráci v případech, kdy znečištění přesahující hranice států vede k porušení norem kvality ovzduší;

f. zlepšit vymahatelnost směrnic prostřednictvím nových ustanovení o přístupu ke spravedlnosti a náhradě škody a posíleného ustanovení o sankcích.

3.Pokud jde o posuzování kvality ovzduší:

a. dále zlepšit, zjednodušit a do určité míry rozšířit monitorování a posuzování kvality ovzduší, včetně:

i. monitorování nových znečišťujících látek;

ii. omezení přemístění míst odběru vzorků kvality ovzduší na místa, kde byly po dobu nejméně tří let dodrženy mezní hodnoty;

iii. dalšího vyjasnění a zefektivnění kritérií pro rozmístění míst odběru vzorků;

iv. aktualizace maximální povolené nejistoty měření v souladu s navrhovanými přísnějšími normami kvality ovzduší;

b. lépe využívat modelování kvality ovzduší:

i. s cílem odhalit porušení norem kvality ovzduší, zajistit podklady pro plány kvality ovzduší a umístění míst odběru vzorků;

ii. ke zlepšení kvality a srovnatelosti modelování kvality ovzduší.

4.Pokud jde o informování veřejnosti o kvalitě ovzduší:

a. podávat každou hodinu zprávy o všech dostupných aktuálních měřeních kvality ovzduší pro klíčové znečišťující látky a zpřístupňovat tyto informace občanům prostřednictvím indexu kvality ovzduší;

b. informovat veřejnost o možných účincích na zdraví a vydávat doporučení týkající se chování v případě porušení norem kvality ovzduší.

Celkově se očekává, že hlavní přínosy budou spočívat v nižší úmrtnosti a nemocnosti, nižších výdajích na zdravotní péči, nižších ztrátách výnosů plodin v souvislosti s ozonem, nižší nepřítomnosti v práci z důvodu nemoci a vyšší produktivitě v práci.

Možnosti politiky týkající se jednotlivých úrovní sladění s pokyny WHO pro kvalitu ovzduší mají environmentální, hospodářské, sociální a zdravotní důsledky. Všechny tyto tři možnosti, tj. „úplné sladění“ (I-1), „užší sladění“ (I-2) a „částečné sladění“ (I-3), by byly velkým přínosem pro zdraví a životní prostředí, byť v různé míře. U všech tří možností politiky však z posouzení dopadů vyplývá, že přínosy pro společnost výrazně převažují nad náklady.

Roční náklady a přínosy byly vypočteny jako střední odhad pro rok 2030, neboť se jedná o rok, v němž by se poprvé musela dodržet většina nových norem kvality ovzduší. Náklady na zmírňování by vznikly již v předchozích letech, aby se zajistilo splnění nových norem v roce 2030, ale po roce 2030 se pravděpodobně sníží, neboť již budou uskutečněny jednorázové investice nezbytné k dosažení daných cílů.

Možnost politiky I-3 („částečné sladění“ s pokyny WHO pro kvalitu ovzduší z roku 2021 do roku 2030) má nejvyšší poměr přínosů a nákladů (mezi 10:1 a 28:1). Lze očekávat, že většina míst odběru vzorků kvality ovzduší v EU splní příslušné normy kvality ovzduší s malým dodatečným úsilím. Podle středního odhadu činí čisté přínosy více než 29 miliard EUR ve srovnání s příslušnými náklady na zmírňující opatření ve výši 3,3 miliardy EUR v roce 2030.

U možnosti politiky I-2 („užší sladění“ s pokyny WHO pro kvalitu ovzduší z roku 2021 do roku 2030) se očekává, že poměr přínosů a nákladů bude mírně nižší (mezi 7,5:1 a 21:1). Předpokládá se, že přibližně 6 % míst odběru vzorků by nesplnilo příslušné normy kvality ovzduší bez dodatečného úsilí na místní úrovni (nebo by u nich mohlo být nutné prodloužení lhůt nebo udělení výjimek). Podle středního odhadu činí čisté přínosy více než 36 miliard EUR, tj. o 25 % více než u možnosti politiky I-3. Příslušná celková zmírňující opatření a související administrativní náklady se v roce 2030 odhadují na 5,7 miliardy EUR.

V rámci možnosti politiky I-1 („úplné sladění“ s pokyny WHO pro kvalitu ovzduší z roku 2021 do roku 2030) zůstává poměr přínosů a nákladů rovněž značně pozitivní (mezi 6:1 a 18:1). Očekává se však, že 71 % míst odběru vzorků by nesplnilo příslušné normy kvality ovzduší bez dodatečného úsilí na místní úrovni (a v mnoha z těchto případů by tyto normy vůbec nebylo schopno splnit pouze s technicky proveditelnými sníženími). Podle středního odhadu činí čisté přínosy více než 38 miliard EUR, tj. o 5 % více než u možnosti politiky I-2. Příslušné náklady na zmírňování se v roce 2030 odhadují na 7 miliard EUR.

Administrativní náklady se v roce 2030 odhadují v rozmezí od 75 milionů EUR do 106 milionů EUR ročně. To zahrnuje náklady na vypracovávání plánů kvality ovzduší, posuzování kvality ovzduší a dodatečná místa odběru vzorků. Očekává se, že zejména náklady na vypracovávání plánů kvality ovzduší se časem sníží, neboť tyto plány vyřeší překročení norem kvality ovzduší a stanou se nadbytečnými. Požadavky týkající se systému posuzování kvality ovzduší se rovněž stanou méně přísnými, neboť kvalita ovzduší se zlepší, přičemž se očekává snížení nákladů souvisejících s monitorováním kvality ovzduší; výše uvedené odhady, včetně jednorázových investic, však byly ve výpočtech anualizovány. Všechny tyto náklady nesou orgány veřejné správy.

Je důležité poznamenat, že směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší neukládají žádné přímé administrativní náklady spotřebitelům ani podnikům. Jejich potenciální náklady vyplývají zejména z opatření přijatých orgány členských států za účelem splnění norem kvality ovzduší stanovených ve směrnicích. Jsou součástí výše uvedených celkových nákladů na zmírňování/přizpůsobení.

Očekává se, že navrhovaným sloučením stávajících směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší 2008/50/ES a 2004/107/ES do jedné směrnice se sníží administrativní zátěž orgánů veřejné správy, zejména příslušných orgánů v členských státech, díky zjednodušení pravidel, zvýšení soudržnosti a jasnosti a zefektivnění provádění.

Posouzení dopadů rovněž prověřilo soulad s politikou v oblasti klimatu, zejména s evropským právním rámcem pro klima . Vzhledem k mnoha společným zdrojům emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek navrhovaná revize norem EU pro kvalitu ovzduší podpoří cíle v oblasti klimatu, jelikož opatření k dosažení čistého ovzduší povedou rovněž ke snížení emisí skleníkových plynů.

Posouzené dopady návrhu týkajícího se kvality ovzduší jsou také v souladu s  akčním plánem pro nulové znečištění , zejména s jeho cílem snížit do roku 2030 dopady znečištění ovzduší na zdraví (předčasná úmrtí) o více než 55 %, a s vizí akčního plánu snížit do roku 2050 znečištění ovzduší, vod a půdy na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví. Existují také významné synergie s politikami, které se zabývají emisemi znečišťujících látek u zdroje a které jsou rovněž součástí akčního plánu. To se týká například nedávného návrhu na revizi směrnice o průmyslových emisích a připravovaného návrhu emisních norem Euro 7 pro silniční vozidla, kterými se podpoří splnění přísnějších norem kvality ovzduší.

V návaznosti na stanovisko Výboru pro kontrolu regulace bylo posouzení dopadů rozšířeno o další analýzu a objasnění týkající se 1) interakce návrhu s jinými iniciativami, jako je dopad navrhované revize směrnice o průmyslových emisích, 2) různých parametrů analyzovaných pro různé možnosti politiky, včetně jejich proveditelnosti, a 3) důvodů zjištěných problémů při provádění stávajících směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší.

Souběžně s posouzením dopadů provedeným pro tento návrh byla provedena širší analýza kontextu čistého ovzduší a jeho budoucích vyhlídek, která bude zveřejněna jako pravidelná zpráva o výhledu pro čisté ovzduší 32 a v rámci zprávy o monitorování a výhledu nulového znečištění plánované na konec roku 2022. Třetí výhled pro čisté ovzduší doplní analýzu provedenou v rámci posouzení dopadů revize uvedených směrnic, přičemž objasní další prvky, jako jsou: regionální dopad opatření navržených v rámci balíčku REPowerEU pro čisté ovzduší; pozitivní vyhlídky na dosažení cílů nulového znečištění do roku 2030 v rámci upřednostňovaného balíčku politických opatření pro revizi směrnic a dopad zahrnutí netechnologických (např. dietárních) opatření do prognóz čistého ovzduší pro rok 2030. Tyto dopady doplňují možné větší a dlouhodobější pozitivní dopady.

2.5.Účelnost právních předpisů a zjednodušení (REFIT)

Komise s ohledem na svůj program zlepšování právní úpravy (a program REFIT) navrhuje sloučit směrnici 2008/50/ES a směrnici 2004/107/ES do jedné směrnice upravující všechny příslušné látky znečišťující ovzduší.

Přijetím směrnice 2008/50/ES byla nahrazena řada legislativních aktů: směrnice Rady 96/62/ES o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší, směrnice Rady 1999/30/ES o mezních hodnotách pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice a olovo ve vnějším ovzduší, směrnice 2000/69/ES o mezních hodnotách pro benzen a oxid uhelnatý v ovzduší, směrnice 2002/3/ES o ozonu ve vnějším ovzduší a rozhodnutí Rady 97/101/ES, kterým se zavádí vzájemná výměna informací a údajů ze sítí a jednotlivých stanic měřících znečištění vnějšího ovzduší v členských státech. V zájmu jasnosti, zjednodušení a správní účinnosti byly sloučeny do jedné směrnice. Evropský parlament a Rada tehdy rovněž stanovily, že jakmile budou získány dostatečné zkušenosti s prováděním směrnice 2004/107/ES, mělo by se zvážit sloučení směrnice 2004/107/ES se směrnicí 2008/50/ES.

Po více než deseti letech souběžného provádění směrnice 2008/50/ES a směrnice 2004/107/ES poskytuje revize směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší příležitost začlenit nejnovější vědecké poznatky a zkušenosti s prováděním prostřednictvím jejich sloučení do jedné směrnice. Tím se konsolidují právní předpisy v oblasti kvality ovzduší a zároveň se zjednoduší pravidla vztahující se na příslušné orgány, zvýší se celková soudržnost a jasnost, a zefektivní se tak jejich provádění.

Návrh rovněž zefektivňuje a zjednodušuje řadu ustanovení, zejména pokud jde o monitorování kvality ovzduší v souvislosti s jednotlivými látkami znečišťujícími ovzduší, druhy norem kvality ovzduší pro tyto znečišťující látky a požadavky, které z nich vyplývají, jako je vypracovávání plánů kvality ovzduší.

V rámci posouzení dopadů byly zohledněny návrhy uvedené ve stanovisku platformy Fit pro budoucnost ze dne 12. listopadu 2021 týkajícím se právních předpisů o kvalitě vnějšího ovzduší 33 , mimo jiné včetně doporučení týkajících se norem kvality ovzduší, provádění, monitorování, sloučení stávajících směrnic do jedné a souladu se souvisejícími politikami.

2.6.Základní práva

Navrhovaná směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Cílem tohoto návrhu je zabránit škodlivým účinkům znečištění ovzduší na lidské zdraví a životní prostředí, předcházet jim a omezovat je v souladu s čl. 191 odst. 1 SFEU. Návrh tak zejména usiluje o začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality do politik EU v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, jak stanoví článek 37 Listiny základních práv Evropské unie. Konkretizuje rovněž povinnost chránit právo na život a na nedotknutelnost lidské osobnosti, jak je stanoveno v článcích 2 a 3 listiny.

Kromě toho přispívá k právu na účinnou právní ochranu před soudem, jak je stanoveno v článku 47 listiny, pokud jde o ochranu lidského zdraví, a to prostřednictvím podrobných ustanovení o přístupu ke spravedlnosti, náhradě škody a sankcích.

3.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Finanční výkaz týkající se rozpočtových důsledků a lidských a administrativních zdrojů potřebných pro tento návrh je začleněn do legislativního finančního výkazu balíčku týkajícího se nulového znečištění, který je předkládán jako součást návrhu na revizi seznamů znečišťujících látek ovlivňujících povrchové a podzemní vody.

Návrh bude mít rozpočtové důsledky pro Komisi, Společné výzkumné středisko (JRC) a Evropskou agenturu pro životní prostředí (EEA), pokud jde o potřebné lidské a administrativní zdroje.

Pracovní zátěž Komise v oblasti provádění a prosazování se mírně zvýší v důsledku zařazení nových norem a většího počtu látek, které mají být monitorovány, a potřeby přezkoumat a aktualizovat stávající pokyny a prováděcí rozhodnutí, jakož i vypracovat nové pokyny.

Komise bude dále potřebovat zvýšenou podporu ze strany JRC s cílem posílit provádění monitorování a modelování kvality ovzduší. Konkrétně to bude zahrnovat vypracování pokynů, řízení dvou klíčových sítí odborníků a vypracování norem týkajících se monitorování a modelování kvality ovzduší ve spolupráci s Evropským výborem pro normalizaci (CEN). Tato vědecká podpora bude získána zavedením správních ujednání.

Evropská agentura pro životní prostředí bude mít vyšší pracovní zátěž v důsledku: potřeby rozšířit infrastrukturu a podporovat průběžné podávání zpráv, které se rozšíří tak, aby byly zahrnuty nové látky znečišťující ovzduší, jakož i povinné hodnoty snížení průměrné expozice, pokud jde o znečišťující látky PM2,5 a NO2; potřeby rozšířit infrastrukturu pro podávání zpráv za účelem získání aktuálních informací z dalších míst odběru vzorků, údajů o modelování a plánů kvality ovzduší; potřeby zvýšit podporu řádného posuzování vykazovaných údajů o kvalitě ovzduší a potřeby posílit propojení mezi analýzou a podporou politik v oblasti znečištění ovzduší, změny klimatu, lidského zdraví a zdraví ekosystémů. Kromě současného týmu kolegů z EEA, kteří již pracují na podpoře politiky EU v oblasti čistého ovzduší, k tomu bude nutný jeden další nový zaměstnanec na plný úvazek a dvě přemístění pracovníků na nová pracovní místa.

4.OSTATNÍ PRVKY

Stávající rámec zavedený podle směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší již nabízí vysoce kvalitní reprezentativní monitorování kvality ovzduší, jak dokládá kontrola účelnosti směrnic. Členské státy zřídily napříč celou EU síť pro monitorování kvality ovzduší s přibližně 16 000 místy odběru vzorků pro konkrétní znečišťující látky (z nichž mnohé jsou seskupeny na více než 4 000 monitorovacích stanicích), přičemž odběr vzorků je založen na společných kritériích stanovených ve směrnicích. Celkově je monitorovací síť do značné míry v souladu se směrnicemi a zajišťuje, aby byly k dispozici spolehlivé a reprezentativní údaje o kvalitě ovzduší. Tento návrh monitorovací rámec dále zlepší, jak je podrobněji vysvětleno níže.

Stávajícími ustanoveními o podávání zpráv obsaženými v rozhodnutí Komise 2011/850 se řídil vývoj účinného a efektivního digitálního systému elektronického podávání zpráv, který spravuje agentura EEA 34 . Tento návrh zahrnuje i monitorování nových znečišťujících látek. Díky tomu bude možné sledovat několik látek znečišťujících ovzduší, u nichž dosud neexistuje harmonizované monitorování kvality ovzduší v celé EU.

Součástí tohoto návrhu je také zlepšení systémů monitorování, modelování a posuzování kvality ovzduší. Poskytnou další srovnatelné a objektivní informace, které umožní pravidelně monitorovat a hodnotit vývoj kvality ovzduší v EU. Spolu s přesnějšími požadavky na informace, které mají být zahrnuty do plánů kvality ovzduší, jak je stanoveno v tomto návrhu, to umožní průběžně přezkoumávat účinnost konkrétních (často místních) opatření v oblasti kvality ovzduší. Jasnější konkrétní požadavky týkající se informování veřejnosti usnadní a urychlí přístup veřejnosti k výsledkům monitorování a hodnocení údajů o kvalitě ovzduší a souvisejících politických opatření.

To vše bude užitečným podkladem pro budoucí hodnocení revidované směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší.

5.PODROBNÉ VYSVĚTLENÍ KONKRÉTNÍCH USTANOVENÍ NÁVRHU:

Cílem změn provedených prostřednictvím návrhu na sloučení stávajících směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší (2008/50/ES a 2004/107/ES) je konsolidovat a zjednodušit právní předpisy.

Následující vysvětlení se zaměřují na změny ve srovnání se stávajícími směrnicemi. Číslování citovaných článků odpovídá návrhu.

Článek 1 zavádí pro kvalitu ovzduší do roku 2050 cíl nulového znečištění, který zajistí takové zlepšení kvality ovzduší do roku 2050, že znečištění již nebude považováno za škodlivé pro lidské zdraví a životní prostředí.

Článek 3 stanoví pravidelný přezkum vědeckých důkazů s cílem ověřit, zda jsou platné normy kvality ovzduší stále dostatečné pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí a zda by měly být regulovány další látky znečišťující ovzduší. Přezkum bude podkladem pro vypracování plánů k dosažení souladu s pokyny WHO pro kvalitu ovzduší do roku 2050 na základě mechanismu pravidelného přezkumu s cílem zohlednit nejnovější vědecké poznatky.

Článek 4 obsahuje aktualizace a doplňuje nové definice prvků, které se mění nebo doplňují do směrnice.

Článek 5 vyžaduje, aby členské státy zajistily přesnost modelových aplikací s cílem umožnit větší využívání modelování pro posuzování kvality ovzduší a lepší využívání modelování.

Článek 7 zjednodušuje pravidla pro prahy posuzování. Prahy slouží jako podkladové informace pro určení metod posuzování kvality ovzduší, jež by se měly použít na různých úrovních znečištění. Návrh nahrazuje stávající dolní a horní práh jediným prahem posuzování pro každou znečišťující látku.

Článek 8 zajišťuje, že kvalita vnějšího ovzduší musí být monitorována pomocí stacionárních míst odběru vzorků, pokud úrovně znečištění ovzduší překročí doporučení WHO. Jsou-li překročeny mezní hodnoty nebo cílová hodnota pro ozon stanovené v této směrnici, musí být kvalita ovzduší posuzována také pomocí modelovacích aplikací. Modelování rovněž pomůže odhalit možná další místa, kde jsou překročeny mezní hodnoty nebo cílová hodnota pro ozon. Účelem je využít pokroku v modelovacích aplikacích k řízení účinných, cílených a nákladově efektivních opatření v oblasti kvality ovzduší s cílem co nejdříve ukončit porušování norem kvality ovzduší.

Článek 9 aktualizuje a vyjasňuje pravidla týkající se počtu a umístění míst odběru vzorků, včetně přísnějších pravidel pro přemístění těchto míst. Revidovaná pravidla rovněž slučují a zjednodušují požadavky týkající se míst odběru vzorků pro různé látky znečišťující ovzduší a normy kvality ovzduší, které jsou v současné době uvedeny ve směrnicích na různých místech.

Článek 10 zavádí monitorovací superlokality a upravuje jejich počet a umístění. Tyto monitorovací superlokality kombinují více míst odběru vzorků za účelem shromažďování dlouhodobých údajů o látkách znečišťujících ovzduší, na něž se vztahuje tato směrnice, jakož i o nových látkách znečišťujících ovzduší a dalších příslušných ukazatelích. Kombinování více míst odběru vzorků v rámci superlokality namísto jejich umístění samostatně může v některých případech ušetřit náklady. Zavedení dalších míst odběru vzorků pro neregulované nové látky znečišťující ovzduší, jako jsou ultrajemné částice (UFP), černý uhlík (BC), amoniak (NH3) nebo oxidační potenciál částic, podpoří získávání vědeckých poznatků o jejich účincích na zdraví a životní prostředí. Členské státy mohou případně zřídit společné monitorovací superlokality, což může snížit náklady.

Článek 11 objasňuje cíle týkající se kvality údajů pro měření kvality ovzduší a zavádí kvalitativní cíle pro modelování. Doplňuje se nový požadavek, podle kterého musí být všechny údaje hlášeny a používány pro účely posouzení souladu, a to i v případě, že nesplňují cíle týkající se kvality údajů.

Ustanovení o posuzování ozonu jsou začleněna do ustanovení o posuzování dalších znečišťujících látek v zájmu zjednodušení a zefektivnění daných ustanovení.

Článek 12 uvádí stávající požadavky týkající se udržování úrovní látek znečišťujících ovzduší pod mezními hodnotami a zavádí nové požadavky na průměrné expoziční koncentrace.

Článek 13 více slaďuje normy EU pro kvalitu ovzduší s doporučeními WHO z roku 2021, přičemž zohledňuje proveditelnost a nákladovou efektivnost analyzované v posouzení dopadů připojeném k tomuto návrhu. Kromě toho zavádí mezní hodnoty pro všechny látky znečišťující ovzduší, na něž se v současnosti vztahují cílové hodnoty, s výjimkou ozonu (O3). Zkušenosti se stávajícími směrnicemi ukazují, že se tím zvýší účinnost snižování koncentrací látek znečišťujících ovzduší. Ozon je z této změny vyňat kvůli složitým vlastnostem jeho tvorby v atmosféře, které komplikují úkol posoudit proveditelnost dodržování přísných mezních hodnot. Revidované mezní a cílové hodnoty vstoupí v platnost v roce 2030, přičemž bude vyvážena potřeba rychlého zlepšení s potřebou zajistit dostatečnou lhůtu pro přípravu a koordinaci s klíčovými souvisejícími politikami, které přinesou výsledky v roce 2030, jako je balíček politik v oblasti zmírňování změny klimatu „Fit for 55“. Aby se EU dostala na cestu, která jí umožní realizovat vizi nulového znečištění ovzduší do roku 2050, zavádí se nové ustanovení, které vyžaduje snížení průměrné expozice veřejnosti jemným částicím (PM2,5) a oxidu dusičitému (NO2) na regionální úrovni (územní jednotky NUTS 1) na úrovně doporučené Světovou zdravotnickou organizací. Doplňuje se tím povinnost splnit mezní a cílové hodnoty platné v zónách kvality ovzduší. Za účelem zajištění podkladových údajů pro politiku čistého ovzduší na úrovni EU se od členských států vyžaduje, aby Komisi bezodkladně informovaly, pokud zavedou přísnější normy kvality ovzduší, než jsou normy EU.

Článek 14 se zkracuje, neboť požadavky na místa odběru vzorků jsou stejné jako požadavky podle článku 7.

Obsah několika článků (bývalých článků 15–18 směrnice 2008/50/ES) o normách kvality ovzduší a souvisejících požadavcích na jemné částice (PM2,5) a ozon (O3) je začleněn do norem pro jiné znečišťující látky v článcích 12, 13 a 23 a požadavky na místa odběru vzorků jsou začleněny do článku 7.

Vzhledem k velkému vlivu znečištění částicemi na zdraví zavádí článek 15 vedle stávajících varovných prahových hodnot pro oxid dusičitý (NO2) a oxid siřičitý (SO2) varovné prahové hodnoty pro krátkodobá opatření v případě maximálního znečištění částicemi (PM10 a PM2,5).

Článek 16 rozšiřuje pravidla pro odečítání příspěvků z přírodních zdrojů na překročení norem kvality ovzduší tak, aby zahrnovala překročení povinných hodnot snížení průměrné expozice. Znečištění ovzduší z přírodních zdrojů, jako je saharský prach, nemůže být ovlivněno řízením kvality ovzduší. Proto články 19 a 20 zajišťují, aby překročení hodnot v oblasti kvality ovzduší vyplývající z těchto zdrojů nebyla považována za nedodržení norem kvality ovzduší, včetně povinných hodnot snížení průměrné expozice, a nevyžadovala plány kvality ovzduší.

Článek 17 týkající se odečítání zimního posypu pískem a solí se rozšiřuje tak, aby zahrnoval jemné částice (PM2,5). Zimní posyp pískem a solí je důležitý pro bezpečnost silničního provozu, i když resuspenze částic z těchto opatření může rovněž přispět ke znečištění ovzduší částicemi různých velikostí. Překročení hodnot v oblasti kvality ovzduší vyplývající pouze z těchto zdrojů nepovedou k požadavku vypracovat plány kvality ovzduší podle článku 19.

Článek 18 o prodloužení lhůt pro dosažení mezních hodnot týkajících se částic (PM10 a PM2,5) a oxidu dusičitého (NO2) stanoví dodatečné podmínky pro toto prodloužení, aby se zvýšila účinnost opatření v oblasti kvality ovzduší přijatých za účelem dodržení mezních hodnot. Plány kvality ovzduší musí například uvést, jak se bude usilovat o získání dodatečného financování k rychlejšímu splnění norem a jak bude veřejnost informována o důsledcích prodloužení lhůt pro lidské zdraví a životní prostředí. Prodloužit lhůtu pro dosažení mezní hodnoty bude kromě toho možné pouze tehdy, pokud byla povinná hodnota snížení průměrné expozice týkající se příslušné látky znečišťující ovzduší dodržena alespoň tři roky před začátkem prodloužení. Cílem je zajistit, aby bylo prodloužení lhůty povoleno pouze v případech lokalizovaného překročení mezních hodnot v důsledku podmínek specifických pro dané místo a aby se nevyužívalo k odložení místních, regionálních nebo vnitrostátních opatření v oblasti kvality ovzduší, ať už na místní, regionální, nebo vnitrostátní úrovni.

Článek 19 zvyšuje účinnost plánů kvality ovzduší s cílem zajistit, aby normy kvality ovzduší byly splněny co nejdříve. Toho bude dosaženo a) požadavkem, aby byly plány kvality ovzduší vypracovány před vstupem norem kvality ovzduší v platnost v případě nesplnění norem před rokem 2030, b) upřesněním, že plány kvality ovzduší musí usilovat o to, aby období překročení bylo co možná nejkratší a v žádném případě ne delší než tři roky u mezních hodnot, a c) zavedením pravidelných aktualizací plánů kvality ovzduší, pokud nedosáhnou souladu.

Plány kvality ovzduší jsou povinné, pokud jsou překročeny mezní hodnoty, cílová hodnota pro ozon nebo povinné hodnoty snížení průměrné expozice. Plány budou rovněž povinné, pokud se předpokládá, že tyto normy budou překročeny. To pomůže zajistit, aby období překročení byla co možná nejkratší. Podpoří se tím rovněž synergie mezi řízením jednotlivých látek znečišťujících ovzduší a mezi opatřeními ke splnění jednotlivých norem. Například opatření k dosažení povinné hodnoty snížení průměrné expozice jemným částicím (PM2,5) přispěje rovněž k dosažení mezní hodnoty pro PM2,5.

Konečná změna bude vyžadovat, aby plány kvality ovzduší analyzovaly riziko překročení varovných prahových hodnot. To povede k větší integraci krátkodobých akčních plánů – potřebných k řešení překročení varovných prahových hodnot – s dlouhodobými akčními plány, k úsporám zdrojů a zlepšení přijatých opatření.

Článek 20 od členských států vyžaduje, aby prokázaly, proč by krátkodobý akční plán nebyl účinný, pokud se rozhodnou, že jej nepřijmou navzdory riziku překročení varovné prahové hodnoty pro ozon. Tento článek rovněž stanoví povinnost pořádat ke krátkodobým akčním plánům veřejné konzultace, aby se zajistilo, že při jejich koncipování budou zohledněny všechny relevantní informace.

Článek 21 dále vyjasňuje a posiluje opatření pro spolupráci mezi členskými státy s cílem řešit porušení norem kvality ovzduší v důsledku znečištění ovzduší přesahujícího hranice států, zejména opatření vyžadující rychlou výměnu informací mezi členskými státy a s Komisí.

Článek 22 zvyšuje informovanost veřejnosti o znečištění ovzduší tím, že ukládá členským státům povinnost zavést index kvality ovzduší poskytující hodinové aktualizace údajů o kvalitě ovzduší v souvislosti s nejškodlivějšími látkami znečišťujícími ovzduší.

Článek 23 stanoví, že Komise přijme prováděcí akty týkající se podávání zpráv o údajích o kvalitě ovzduší a jejich řízení. Tyto prováděcí akty budou uvedeny do souladu s revidovanou směrnicí.

Článek 27 stanoví podrobná ustanovení týkající se zajištění přístupu ke spravedlnosti pro ty, kteří chtějí napadnout provádění této směrnice, například pokud nebyl vypracován plán kvality ovzduší navzdory překročení příslušných norem kvality ovzduší.

Cílem článku 28 je zavést účinné právo jednotlivců na náhradu škody v případě, že k poškození jejich zdraví došlo zcela nebo částečně v důsledku porušení předepsaných pravidel týkajících se mezních hodnot, plánů kvality ovzduší, krátkodobých akčních plánů nebo v souvislosti se znečištěním přesahujícím hranice států. Dotčené osoby mají právo požadovat a získat náhradu této škody. Zahrnuje to i možnost kolektivních žalob.

Článek 29 se mění s cílem podrobněji vyjasnit, jak musí členské státy stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce pro ty, kdo poruší opatření přijatá v členském státě k provedení této směrnice, včetně odrazujících finančních sankcí, aniž je dotčena směrnice 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí 35 .

Příloha I ve spojení s články 13 a 15 uvádí normy kvality ovzduší pro jednotlivé znečišťující látky a stanoví: a) nové mezní hodnoty pro ochranu lidského zdraví; b) aktualizované cílové hodnoty a dlouhodobé cíle pro ozon; c) nové varovné prahové hodnoty pro částice (PM10 a PM2,5) a d) povinné hodnoty snížení průměrné expozice jemným částicím (PM2,5) a oxidu dusičitému (NO2) s cílem dosáhnout průměrné maximální expoziční koncentrace na úrovni doporučení WHO.

Příloha II stanoví prahy posuzování pro monitorování a modelování kvality ovzduší.

Příloha III ve spojení s článkem 9 zjednodušuje kritéria pro určení minimálního počtu míst odběru vzorků pro stacionární měření a uvádí tato kritéria pro všechny látky znečišťující ovzduší, na něž se vztahují různé normy kvality ovzduší (mezní hodnoty, cílová hodnota pro ozon, povinné hodnoty snížení průměrné expozice, varovné prahové hodnoty a kritické úrovně).

Příloha IV uvádí kritéria pro umístění míst odběru vzorků pro všechny látky znečišťující ovzduší, na něž se vztahují různé normy kvality ovzduší.

Příloha V aktualizuje a posiluje požadavky týkající se kvality údajů a nejistoty pro stacionární a orientační měření kvality ovzduší, modelování a objektivní odhad s cílem zajistit přesné posouzení s ohledem na navrhované přísnější normy kvality ovzduší a technický pokrok od přijetí stávajících směrnic.

Příloha VI aktualizuje pravidla pro metody, které je třeba použít pro posouzení koncentrací jednotlivých znečišťujících látek ve vnějším ovzduší, jakož i pro posouzení rychlosti, jakou některé znečišťující látky vstupují do ekosystémů.

Příloha VII zavádí monitorování ultrajemných částic (UFP) na místech, kde jsou pravděpodobné vysoké koncentrace těchto částic, například na letištích, v přístavech, na silnicích, v průmyslových areálech nebo v rámci vytápění domácností nebo v jejich blízkosti. Spolu s informacemi z monitorování pozaďových koncentrací UFP v monitorovacích superlokalitách, jak vyžaduje článek 10, to pomůže pochopit příspěvek různých zdrojů ke koncentracím UFP. Příloha VII rovněž aktualizuje seznam těkavých organických sloučenin (VOC) doporučených pro měření, a to s cílem zlepšit porozumění tvorbě a řízení ozonu.

Příloha VIII ve spojení s článkem 19 uvádí požadavky na plány kvality ovzduší, které se zabývají překročením mezních hodnot, cílové hodnoty pro ozon a povinných hodnot snížení průměrné expozice. Zefektivnění těchto požadavků podpoří synergie mezi řízením jednotlivých látek znečišťujících ovzduší a plněním jednotlivých norem kvality ovzduší. Příloha VIII rovněž vyžaduje, aby plány kvality ovzduší obsahovaly přesnější analýzu očekávaných účinků opatření v oblasti kvality ovzduší. Přispěje to ke zvýšení účinnosti plánů kvality ovzduší.

Příloha IX rozšiřuje rozsah informací o kvalitě ovzduší, které mají být poskytovány veřejnosti, včetně povinných hodinových aktualizací v případě stacionárních měření klíčových látek znečišťujících ovzduší, jakož i aktuálních výsledků modelování, jsou-li k dispozici.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

2022/0347 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu

(přepracované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu ⌦ o fungování Evropské unie ⌫ o založení Evropského společenství, a zejména na článek ⌦ 192 ⌫ 175 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 36 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 37 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

⇩ nový

(1)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES 38 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES 39 byly podstatně změněny. Vzhledem k tomu, že je třeba provést další změny, měly by být uvedené směrnice z důvodu přehlednosti přepracovány.

(2)Evropská komise v prosinci 2019 ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ 40 stanovila ambiciózní plán přeměny Unie na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou účinně využívající zdroje, jejímž cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Pokud jde konkrétně o čisté ovzduší, obsahuje Zelená dohoda pro Evropu závazek dále zlepšovat kvalitu ovzduší a ve větší míře sladit normy EU pro kvalitu ovzduší s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO). Komise v ní rovněž oznámila posílení ustanovení o monitorování, modelování a plánování kvality ovzduší.

(3)V květnu 2021 přijala Komise sdělení, kterým se stanoví „akční plán pro nulové znečištění“ 41 , který se mimo jiné zabývá aspekty Zelené dohody pro Evropu týkajícími se znečištění a dále obsahuje závazek snížit do roku 2030 dopad znečištění ovzduší na zdraví o více než 55 % a počet ekosystémů EU, v nichž znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost, o 25 %.

(4)Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy. Za tímto účelem by měl být uplatněn několikafázový přístup ke stanovení stávajících a budoucích norem EU pro kvalitu ovzduší, přičemž by měly být stanoveny průběžné normy kvality ovzduší pro rok 2030 a následující období a vytvořena perspektiva pro dosažení souladu s pokyny WHO pro kvalitu ovzduší nejpozději do roku 2050 na základě mechanismu pravidelného přezkumu s cílem zohlednit nejnovější vědecké poznatky. Vzhledem k souvislosti mezi snižováním znečištění a dekarbonizací by měl být dlouhodobý cíl dosáhnout nulového znečištění uskutečňován souběžně se snižováním emisí skleníkových plynů, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 42 .

(5)Při přijímání příslušných opatření na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni v zájmu dosažení cíle nulového znečištění ovzduší by se členské státy, Evropský parlament, Rada a Komise měly řídit zásadou předběžné opatrnosti a zásadou „znečišťovatel platí“ stanovenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie a zásadou „neškodit“ stanovenou v Zelené dohodě pro Evropu. Měly by mimo jiné zohlednit: pozitivní vliv zlepšení kvality ovzduší na veřejné zdraví, kvalitu životního prostředí, blahobyt občanů, prosperitu společnosti, zaměstnanost a konkurenceschopnost hospodářství; transformaci energetiky, posílení energetické bezpečnosti a boj proti energetické chudobě; potravinové zabezpečení a cenovou dostupnost potravin; rozvoj udržitelných a inteligentních řešení v oblasti mobility a dopravy; dopad změn chování; spravedlnost a solidaritu v rámci členských států a mezi nimi s ohledem na jejich ekonomickou způsobilost, vnitrostátní okolnosti, jako jsou specifika ostrovů, a potřebu postupného hospodářského sbližování; potřebu zajistit spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci prostřednictvím vhodných vzdělávacích programů a programů odborné přípravy; nejlepší dostupné a nejnovější vědecké důkazy, zejména zjištění, o nichž informuje WHO; potřebu začlenit rizika související se znečištěním ovzduší do rozhodnutí týkajících se investic a plánování; nákladovou efektivnost a technologickou neutralitu při dosahování snížení emisí látek znečišťujících ovzduší a postupné zlepšování ekologické vyváženosti a zvyšování úrovně ambicí.

(6)„Osmý všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2030“ přijatý rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 43 stanoví cíl dosáhnout životního prostředí bez toxických látek a ochrany zdraví a dobrých životních podmínek lidí, zvířat a ekosystémů proti rizikům a negativním dopadům souvisejícím se životním prostředím a za tímto účelem stanoví, že je třeba další zlepšování metod monitorování, lepší informovanost veřejnosti a přístup k právní ochraně. Tím se řídí cíle stanovené v této směrnici.

(7)Komise by měla pravidelně přezkoumávat vědecké důkazy týkající se znečišťujících látek, jejich účinků na lidské zdraví a životní prostředí, jakož i technologického vývoje. Na základě tohoto přezkumu by Komise měla posoudit, zda jsou použitelné normy kvality ovzduší stále vhodné k dosažení cílů této směrnice. První přezkum by měl být proveden do 31. prosince 2028 s cílem posoudit, zda je třeba normy kvality ovzduší aktualizovat na základě nejnovějších vědeckých informací.

🡻 2008/50 5. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(8)Je třeba uplatňovat společný přístup k posuzování kvality vnějšího ovzduší na základě ⌦ pomocí ⌫ společných kritérií posuzování. Při posuzování kvality vnějšího ovzduší by měl být brán ohled na velikost skupin obyvatel a ekosystémů, které jsou znečištění ovzduší vystaveny. Je proto vhodné rozdělit území každého členského státu do zón nebo aglomerací podle hustoty obyvatel.

🡻 2008/50 14. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(9)V zónách a aglomeracích, v nichž jsou překračovány dlouhodobé cíle u ozonu a prahy posuzování u jiných znečišťujících látek, by měla být povinná stacionární měření. Údaje ze stacionárních měření mohou být doplněny modelovými metodami nebo orientačním měřením, které ⌦ Modelovací aplikace a orientační měření, kterými se doplní informace ze stacionárních měření, ⌫ umožní zpracovat údaje z jednotlivých ⌦ míst ⌫ z hlediska geografického rozložení koncentrace. Použití ⌦ těchto ⌫ doplňkových metod posuzování by rovněž mělo umožnit snížení minimálního požadovaného počtu míst odběru vzorků pro stacionární měření. ⇨ v zónách, kde nejsou překračovány prahy posuzování. V zónách, kde jsou překračovány mezní nebo cílové hodnoty, by měly být povinné jak stacionární měření, tak použití modelovacích aplikací. V zájmu lepšího pochopení úrovní a rozptylu znečištění by mělo být rovněž prováděno dodatečné monitorování pozaďových koncentrací a depozice znečišťujících látek ve vnějším ovzduší ⇦.

🡻 2008/50 6. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(10)Pokud je to možné, Mměly by se použít techniky modelování ⇨ modelovací aplikace ⇦, které umožní interpretovat údaje z jednotlivých míst z hlediska geografického rozložení koncentrace ⇨ , pomohou odhalit porušení norem kvality ovzduší a zajistí podkladové údaje pro plány kvality ovzduší a umístění míst odběru vzorků ⇦. Toto by mohlo posloužit jako základ pro výpočet kolektivní expozice obyvatelstva žijícího v dané oblasti znečišťujícím látkám. ⇨ Kromě požadavků na monitorování kvality ovzduší stanovených v této směrnici se členské státy vyzývají, aby pro účely monitorování využívaly informační produkty a doplňkové nástroje (např. pravidelné hodnocení a zprávy o hodnocení kvality, online aplikace v dané oblasti politiky), které poskytuje složka Kosmického programu EU zaměřená na pozorování Země, zejména služba monitorování atmosféry programu Copernicus (CAMS).  ⇦

⇩ nový

(11)Je důležité, aby byly monitorovány nové znečišťující látky, jako jsou ultrajemné částice, černý uhlík a elementární uhlík, jakož i amoniak a oxidační potenciál částic, s cílem podpořit získávání vědeckých poznatků o jejich účincích na zdraví a životní prostředí, jak doporučuje WHO.

🡻 2008/50 8. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(12)Za účelem lepšího pochopení vlivů těchto znečišťujících látek a vypracování vhodných politik je třeba provést podrobná měření jemných částic ve venkovských pozaďových lokalitách. Tato měření by měla být provedena způsobem, který je v souladu s měřeními v rámci programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP) vytvořeného na základě Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979 ⌦ přijaté Evropskou hospodářskou komisí OSN (EHK OSN) a ⌫ schválené rozhodnutím Rady 81/462/EHS ze dne 11. června 1981 44  ⇨ a jejích protokolů, včetně Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999, který byl revidován v roce 2012 ⇦ .

🡻 2008/50 7. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(13)S cílem zajistit, aby shromážděné informace o znečištění ovzduší byly dostatečně reprezentativní a srovnatelné v rámci ⌦ Unie ⌫ Společenství, je nezbytné používat při posuzování kvality vnějšího ovzduší standardizované metody měření a společná kritéria pro počet a umístění měřicích stanic. K posuzování kvality vnějšího ovzduší mohou být použity i jiné metody než měření, a proto je nezbytné vymezit kritéria používání a požadovanou přesnost těchto metod.

🡻 2004/107 12. bod odůvodnění

⇨ nový

(14)Standardizované přesné metody měření a společná kritéria pro umístění měřicích stanic jsou důležitými prvky při posuzování kvality vnějšího ovzduší, aby zjištěné údaje byly srovnatelné v celém Společenství. Jako důležitý bod je uznáváno stanovení referenčních měřicích metod. Komise již zadala práce na přípravě, s cílem jejich rychlého vypracování a přijetí, norem CEN pro měření ⇨ polycyklických aromatických uhlovodíků a pro hodnocení výkonnosti snímacích systémů pro určení koncentrací plynných znečišťujících látek a částic ve vnějším ovzduší ⇦ těch složek ve vnějším ovzduší, u kterých jsou definovány cílové hodnoty (arsen, kadmium, nikl a benzo(a)pyren), a norem pro depozici těžkých kovů. Dokud nejsou k dispozici standardizované metody CEN, mělo by být povoleno použití referenčních měřicích metod podle mezinárodních a vnitrostátních norem.

🡻 2008/50 2. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(15)V zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí jako celku je zvláště důležité bojovat proti emisím znečišťujících látek u zdroje a stanovit a provádět co nejúčinnější opatření na snížení emisí na místní a celostátní úrovni a na úrovni ⌦ Unie ⌫ Společenství ⇨ , zejména pokud jde o emise ze zemědělství, průmyslu, dopravy a výroby energie ⇦ . Proto je třeba emisím škodlivých látek znečišťujících ovzduší bránit, předcházet jim nebo je omezit a stanovit vhodné ⇨ normy ⇦ cíle pro kvalitu vnějšího ovzduší s ohledem na příslušné normy, pokyny a programy Světové zdravotnické organizace.

🡻 2004/107 3. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(16)Bylo vědecky prokázáno, že ⇨ oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice, olovo, benzen, oxid uhelnatý, ⇦ arsen, kadmium, nikl,a některé polycyklické aromatické uhlovodíky ⇨ a ozon ⇦ jsou ⇨ odpovědné za výrazné negativní dopady na lidské zdraví ⇦ lidskými genotoxickými karcinogeny a že neexistuje žádná zjistitelná prahová hodnota, pod níž by tyto látky nepředstavovaly nebezpečí pro lidské zdraví. K dopadu na lidské zdraví a životní prostředí dochází koncentrací těchto látek ve vnějším ovzduší a jejich depozicí. S ohledem na efektivnost nákladů nelze v určitých oblastech docílit koncentrací arsenu, kadmia, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší, které by nepředstavovaly významné nebezpečí pro lidské zdraví.

🡻 2004/107 11. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(17)K účinkům ⇨ olova, ⇦ arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků na lidské zdraví, také prostřednictvím potravinového řetězce, a na životní prostředí celkově dochází ⌦ i ⌫ prostřednictvím koncentrací ve vnějším ovzduší a prostřednictvím depozice, je proto třeba vzít v úvahu akumulaci těchto látek v půdě a ochranu podzemních vod. Aby se usnadnil přezkum této směrnice v roce 2010, měly by Komise a členské státy zvážit podporu výzkumu účinků arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků na lidské zdraví a životní prostředí, zejména prostřednictvím depozice.

⇩ nový

(18)Průměrná expozice obyvatelstva znečišťujícím látkám s největším doloženým dopadem na lidské zdraví, tj. jemným částicím (PM2,5) a oxidu dusičitému (NO2), by měla být snížena na základě doporučení WHO. Za tímto účelem by měla být pro tyto znečišťující látky kromě mezních hodnot zavedena i povinná hodnota snížení průměrné expozice.

🡻 2004/107 4. bod odůvodnění

⇨ nový

(19)⇨ Kontrola účelnosti směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší (směrnic 2004/107/ES a 2008/50/ES) 45 ukázala, že mezní hodnoty jsou při snižování koncentrací znečišťujících látek účinnější než cílové hodnoty. ⇦ S cílem minimalizace škodlivých účinků vzduchem přenášeného arsenu, kadmia, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků na lidské zdraví, se zvláštním ohledem na ⇨ zranitelné skupiny a ⇦ citlivé skupiny obyvatel, a jejich škodlivých účinků na životní prostředí ⇨ by měly být stanoveny mezní hodnoty ⇦ celkově by měly být stanoveny cílové hodnoty, kterých by mělo být v rámci možností dosaženo ⇨ pro koncentraci oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, částic, olova, benzenu, oxidu uhelnatého, arsenu, kadmia, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší ⇦. Jako referenční látka pro riziko karcinogenity polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší by měl být použit benzo(a)pyrenbenzo[a]pyren.

⇩ nový

(20)Aby se členské státy mohly připravit na revidované normy kvality ovzduší stanovené touto směrnicí a aby byla zajištěna právní kontinuita, měly by být po přechodné období mezní hodnoty totožné s hodnotami stanovenými ve zrušených směrnicích, dokud nezačnou platit nové mezní hodnoty.

🡻 2008/50 13. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(21)Ozon je znečišťující látka přesahující hranice států, která vzniká v atmosféře z emisí primárních znečišťujících látek a kterou se zabývá směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/22842001/81/ES 46  ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečišťující ovzduší 47 . Pokrok v oblasti dosahování cílů kvality ovzduší a dlouhodobých cílů pro ozon stanovených v této směrnici by měl být určen cíli a ⇨ závazky ke snížení emisí ⇦ emisními stropy stanovenými směrnicí (EU) 2016/22842001/81/ES a případně prováděním ⇨ nákladově efektivních opatření a ⇦ plánů kvality ovzduší stanovených touto směrnicí.

🡻 2008/50 12. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(22)Stávající cCílové hodnoty ⇨ pro ozon ⇦ a dlouhodobé cíle zajištění účinné ochrany proti škodlivým účinkům expozice ozonu na lidské zdraví, vegetaci a ekosystémy by se neměly měnit ⇨ by měly být aktualizovány na základě nejnovějších doporučení Světové zdravotnické organizace ⇦ .

(23)Na ochranu před krátkými expozicemi zvýšeným koncentracím ozonu by měla být pro obyvatelstvo jako celek stanovena varovná prahová hodnota ⇨ oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, částic (PM10 a PM2,5) a ⇦ ozonu a pro ⇨ zranitelné a ⇦ citlivé skupiny obyvatelstva informativní prahová hodnota ozonu. Tyto prahové hodnoty by měly být signálem k zahájení informování veřejnosti o rizicích expozice a provádění případných krátkodobých opatření ke snížení úrovní ozonu ⇨ znečištění ⇦, pokud bude varovná prahová hodnota překročena.

🡻 2004/107 7. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(24)V souladu s článkem ⌦ 193 ⌫ 176 Smlouvy mohou členské státy ve vztahu k arsenu, kadmiu, rtuti, niklu a polycyklickým aromatickým uhlovodíkům zachovat nebo zavést přísnější ochranná opatření, jsou-li slučitelná se Smlouvou a oznámena Komisi.

🡻 2008/50 9. bod odůvodnění

⇨ nový

(25)Je-li stav kvality ovzduší již dobrý, je třeba ho zachovat či zlepšovat. Pokud nejsou splněny ⇨  hrozí, že nebudou splněny, nebo nebyly splněny ⇦ ⇨ normy ⇦ cíle kvality vnějšího ovzduší stanovené touto směrnicí, měly by členské státy přijmout ⇨ okamžitá ⇦ opatření za účelem dodržení mezních hodnot ⇨ , povinných hodnot snížení průměrné expozice ⇦ a kritických úrovní a případně dosáhnout cílových hodnot a dlouhodobých cílů ⇨ pro ozon ⇦.

🡻 2004/107 9. bod odůvodnění

(26)Rtuť je látkou velmi nebezpečnou pro lidské zdraví a životní prostředí. Je přítomna v celém životním prostředí a ve formě methylrtuti má schopnost akumulace v organismech, a zejména koncentrace v organismech, jež jsou v potravinovém řetězci umístěny výše. Rtuť uvolněná do atmosféry může být přenášena na dlouhé vzdálenosti.

🡻 2004/107 10. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(27)Komise má v úmyslu předložit v roce 2005 ucelenou strategii zahrnující opatření ⌦ Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2017/852 48 se zaměřuje ⌫ na ochranu lidského zdraví a životního prostředí před uvolňováním rtuti, založenou na principu životního cyklu a beroucí v úvahu produkci, použití, nakládání s odpady a emise. V této souvislosti by Komise měla zvážit veškerá vhodná opatření s cílem omezit množství rtuti v pozemních a vodních ekosystémech, a tím i omezit požívání rtuti prostřednictvím jídla, a s cílem zamezit výskytu rtuti v některých produktech. ⇨ Ustanovení o monitorování rtuti obsažená v této směrnici doplňují uvedené nařízení a zajišťují pro ně podkladové údaje. ⇦

🡻 2008/50 10. bod odůvodnění

⇨ nový

(28)Ohrožení vegetace a přírodních ekosystémů vlivem znečištění ovzduší je nejzávažnější v místech vzdálených od městských oblastí. Posuzování takových rizik a dodržování kritických úrovní pro ochranu vegetace by se proto mělo zaměřit na místa vzdálená od zastavěných oblastí. ⇨ Toto posouzení by mělo zohlednit a doplnit požadavky podle směrnice (EU) 2016/2284 týkající se monitorování dopadů znečištění ovzduší na suchozemské a vodní ekosystémy a podávání zpráv o těchto dopadech. ⇦

🡻 2008/50 15. bod odůvodnění

⇨ nový

(29)Příspěvky z přírodních zdrojů lze posuzovat, ale nikoliv regulovat. Pokud tedy lze s dostatečnou přesností určit příspěvky ke znečišťujícím látkám ve vnějším ovzduší z přírodních zdrojů a pokud jsou překročení zcela nebo částečně způsobena těmito přírodními zdroji, lze tyto příspěvky v souladu s podmínkami stanovenými v této směrnici při posuzování dodržování mezních hodnot pro vnější ovzduší ⇨ a povinných hodnot snížení průměrné expozice ⇦ odečíst. Překročení mezních hodnot částic PM10, která lze přičíst zimnímu posypu silnic pískem nebo solí, lze rovněž při posuzování dodržování mezních hodnot pro kvalitu ovzduší odečíst, pokud byla přijata vhodná opatření ke snížení koncentrací.

🡻 2008/50 16. bod odůvodnění

(30)U zón a aglomerací s obzvláště obtížnými podmínkami by mělo být možné prodloužit lhůtu, v níž musí být mezních hodnot pro kvalitu ovzduší dosaženo, v případech, kdy se navzdory provádění příslušných opatření ke snížení znečištění vyskytnou v konkrétních zónách a aglomeracích vážné problémy s dodržením hodnot. Jakékoli prodloužení lhůty pro dané zóny a aglomerace by mělo být doprovázeno souhrnným plánem, který posoudí Komise a který zajistí dosažení hodnot v prodloužené lhůtě. K účinnému snížení emisí v časovém rámci stanoveném touto směrnicí pro splnění mezních hodnot bude důležité, aby byla k dispozici nezbytná opatření Společenství odpovídající úmyslu snížit emise u zdroje na úroveň zvolenou v tematické strategii o znečištění ovzduší, a tato opatření by se měla zohledňovat při posuzování žádostí o prodloužení lhůt pro splnění mezních hodnot.

🡻 2008/50 18. bod odůvodnění

⇨ nový

(31)Pro zóny a aglomerace, v nichž koncentrace znečišťujících látek ve vnějším ovzduší překračují příslušné cílové hodnoty nebo mezní hodnoty kvality ovzduší ⇨ , cílové hodnoty pro ozon nebo povinné hodnoty snížení průměrné expozice ⇦, by měly být vytvořeny a aktualizovány plány kvality ovzduší a případně určité dočasné meze tolerance. Látky znečišťující ovzduší produkuje řada různých zdrojů a činností. K zajištění soudržnosti mezi různými politikami by tyto plány kvality ovzduší měly být pokud možno konzistentní a propojené s plány a programy připravenými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení 49 50 , směrnice (EU) 2016/2284směrnice 2001/81/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí 51 52 . Cíle kvality vnějšího ovzduší stanovené touto směrnicí se rovněž plně zohlední tam, kde se udělují povolení pro průmyslové činnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění 53 .

⇩ nový

(32)Plány kvality ovzduší by měly rovněž být vypracovány před rokem 2030, pokud existuje riziko, že členské státy do uvedeného data nedosáhnou mezních hodnot nebo cílové hodnoty pro ozon, aby se zajistilo odpovídající snížení úrovní znečišťujících látek.

🡻 2008/50 19. bod odůvodnění

⇨ nový

(33)Je třeba vypracovat akční plány určující opatření, která se mají přijmout v krátkodobém horizontu, pokud hrozí riziko překročení jedné nebo více varovných prahových hodnot, s cílem snížit toto riziko a zkrátit délku jeho trvání. Pokud se riziko týká jedné nebo více mezních hodnot nebo cílových hodnot, členské státy mohou případně tyto krátkodobé akční plány vypracovat. Pokud jde o ozon, měly by tyto krátkodobé akční plány zohledňovat ustanovení rozhodnutí Komise 2004/279/ES ze dne 19. března 2004 o pokynech pro provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES o ozonu ve vnějším ovzduší.

🡻 2008/50 20. bod odůvodnění

⇨ nový

(34)Pokud následkem významného znečištění, které pochází z jednoho členského státu, dojde nebo by mohlo dojít k překročení úrovně znečišťující látky ⇨ s ohledem na jakoukoli mezní hodnotu, cílovou hodnotu pro ozon, povinnou hodnotu snížení průměrné expozice nebo varovnou prahovou hodnotu ⇦, členské státy by měly vzájemně konzultovat ⇨ spolupracovat ⇦ příslušný cíl kvality ovzduší a případně mez tolerance nebo případnou varovnou prahovou hodnotu. Přeshraniční povaha konkrétních znečišťujících látek, jako jsou ozon nebo jemné částice, může vyžadovat koordinaci mezi sousedícími členskými státy při navrhování a provádění plánů kvality ovzduší a krátkodobých akčních plánů a při informování veřejnosti. Členské státy by případně měly spolupracovat se třetími zeměmi se zvláštním důrazem na rychlé zapojení kandidátských zemí. ⇨ Komise by měla být o takové spolupráci včas informována a měla by k ní být přizvána. ⇦

🡻 2008/50 21. bod odůvodnění

⇨ nový

(35)Je nezbytné, aby členské státy a Komise shromažďovaly, vyměňovaly si a šířily informace o kvalitě ovzduší s cílem lépe pochopit vlivy znečištění ovzduší a vytvořit vhodné politiky. Veřejnost by rovněž měla mít vždy k dispozici aktuální informace o koncentracích všech regulovaných znečišťujících látek ve vnějším ovzduší ⇨ , jakož i plány kvality ovzduší a krátkodobé akční plány ⇦.

🡻 2008/50 22. bod odůvodnění

⇨ nový

(36)⇨ Informace o koncentracích a depozici regulovaných znečišťujících látek by měly být předkládány Komisi jako základ pro přípravu pravidelných zpráv. ⇦ S cílem usnadnit nakládání s informacemi o kvalitě ovzduší a jejich porovnávání by měly být údaje zpřístupněny Komisi ve standardizované podobě.

🡻 2008/50 23. bod odůvodnění

(37)Je nezbytné přizpůsobit postupy poskytování údajů, posuzování a podávání zpráv o kvalitě ovzduší, aby jako hlavních nástrojů ke zpřístupnění informací bylo možné používat elektronické prostředky a Internet a aby tak tyto postupy byly v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) 54 .

🡻 2008/50 24. bod odůvodnění

(38)Je vhodné stanovit možnost přizpůsobit kritéria a metody posuzování kvality vnějšího ovzduší vědeckému a technickému pokroku a informacím, jež mají být poskytnuty.

⇩ nový

(39)Jak objasňuje judikatura Soudního dvora 55 , členské státy nesmějí omezovat aktivní legitimaci k podání žaloby proti rozhodnutí orgánu veřejné moci na ty příslušníky dotčené veřejnosti, kteří se zúčastnili předchozího správního řízení, jež vedlo k přijetí tohoto rozhodnutí. Judikatura Soudního dvora 56 rovněž objasňuje, že účinný přístup k právní ochraně v záležitostech týkajících se životního prostředí a účinné opravné prostředky mimo jiné vyžadují, aby příslušníci dotčené veřejnosti měli právo požádat soud nebo příslušný nezávislý a nestranný orgán, aby vydal předběžná opatření, která mohou danému případu znečištění zabránit. Proto je třeba upřesnit, že aktivní legitimace by neměla být podmíněna úlohou, kterou dotčený příslušník veřejnosti sehrál ve fázi účasti na rozhodovacím procesu podle této směrnice. Kromě toho by každý přezkum měl být spravedlivý, nestranný, včasný a nikoli neúnosně nákladný a měl by poskytovat přiměřené a účinné mechanismy nápravy, včetně případných právně přikázaných úlev.

🡻 2008/50 30. bod odůvodnění

⇨ nový

(40)Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Usiluje zejména o prosazení začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí do politik Unie a zlepšení kvality životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, jak stanoví článek 37 Listiny základních práv Evropské unie. ⇨ Dojde-li v důsledku porušení článků 19, 20 a 21 této směrnice k poškození lidského zdraví, měly by členské státy zajistit, aby osoby dotčené tímto porušením měly možnost požadovat a získat náhradu této škody od příslušného orgánu. Cílem pravidel týkajících se náhrady škody, přístupu ke spravedlnosti a sankcí stanovených v této směrnici je bránit škodlivým účinkům znečištění ovzduší na lidské zdraví a životní prostředí, předcházet jim a omezovat je v souladu s čl. 191 odst. 1 SFEU. Usilují tedy o začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality do politik Unie v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, jak stanoví článek 37 listiny, a konkretizují povinnost chránit právo na život a na nedotknutelnost lidské osobnosti, jak je stanoveno v článcích 2 a 3 listiny. Přispívají rovněž k právu na účinnou právní ochranu před soudem, jak je stanoveno v článku 47 listiny, pokud jde o ochranu lidského zdraví. ⇦ 

🡻 2008/50 28. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezit na ustanovení, která znamenají věcnou změnu oproti předchozím směrnicím.

🡻 2008/50 29. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů 57 jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

⇩ nový

(41)Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění požadavků členských států na předávání informací a zpráv o kvalitě ovzduší podle této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o i) stanovení pravidel týkajících se informací o kvalitě vnějšího ovzduší, které mají členské státy zpřístupnit Komisi, jakož i lhůt, v nichž mají být tyto informace poskytnuty, a ii) zefektivnění způsobu vykazování údajů a vzájemné výměny informací a údajů ze sítí a jednotlivých míst odběru vzorků měřících znečištění vnějšího ovzduší v rámci členských států. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 58 .

(42)Aby bylo zajištěno, že tato směrnice bude i nadále plnit své cíle, zejména bránit škodlivým účinkům kvality vnějšího ovzduší na lidské zdraví a životní prostředí, předcházet jim a omezovat je, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny příloh této směrnice s cílem zohlednit technický a vědecký vývoj týkající se látek znečišťujících ovzduší, jejich posuzování a řízení, jejich dopadů na lidské zdraví a životní prostředí a náležité informování veřejnosti. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 59 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci zejména obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(43)Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení vyplývá z předchozích směrnic.

(44)Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy X ve vnitrostátním právu,

🡻 2004/107 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Na základě zásad zakotvených v čl. 175 odst. 3 Smlouvy stanoví šestý akční program Společenství pro životní prostředí, přijatý rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES 60 , potřebu snížit znečištění na úroveň, která minimalizuje škodlivé účinky na lidské zdraví, se zvláštním ohledem na citlivé skupiny obyvatel, a škodlivé účinky na životní prostředí celkově, zlepšit sledování a posuzování kvality ovzduší, včetně depozice znečišťujících látek, a poskytovat informace veřejnosti.

🡻 2004/107 2. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Podle čl. 4 odst. 1 směrnice Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší 61 má Komise předkládat návrhy na sledování znečišťujících látek uvedených v příloze I zmíněné směrnice s přihlédnutím k odstavcům 3 a 4 uvedeného článku.

🡻 2004/107 5. bod odůvodnění

Cílové hodnoty by nevyžadovaly žádná opatření obnášející nepřiměřené náklady. Z hlediska průmyslových zařízení by nezahrnovaly opatření kromě uplatňování nejlepší dostupné techniky (BAT), jak požaduje směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění 62 , a zejména by nevedla k odstavení zařízení. Nicméně by vyžadovaly, aby členské státy přijaly veškerá nákladově efektivní útlumová opatření v dotyčných odvětvích.

🡻 2004/107 6. bod odůvodnění

Cílové hodnoty této směrnice by se zejména neměly považovat za normy kvality životního prostředí ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 96/61/ES, které podle článku 10 uvedené směrnice vyžadují dodržení přísnějších podmínek, než jakých lze dosáhnout použitím nejlepší dostupné techniky.

🡻 2004/107 8. bod odůvodnění

Pokud koncentrace převyšují určité prahy posuzování, mělo by být sledování arsenu, kadmia, niklu a benzo(a)pyrenu povinné. Doplňkovými způsoby posuzování je možné omezit vyžadovaný počet míst odběru vzorků pro stacionární měření. Předpokládá se další sledování pozaďových koncentrací ve vnějším ovzduší a jejich depozice.

🡻 2004/107 13. bod odůvodnění

Informace o koncentracích a depozici sledovaných znečišťujících látek by měly být předkládány Komisi jako základ pro přípravu pravidelných zpráv.

🡻 2004/107 14. bod odůvodnění

Aktualizované informace o koncentracích sledovaných znečišťujících látek ve vnějším ovzduší a jejich depozici by měly být veřejnosti snadno dostupné.

🡻 2004/107 15. bod odůvodnění

Členské státy by měly stanovit pravidla o sankcích za porušení této směrnice a zajistit, aby byla uplatňována. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

🡻 2004/107 16. bod odůvodnění

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi 63 .

🡻 2004/107 17. bod odůvodnění

Změny potřebné pro přizpůsobení této směrnice vědeckému a technickému pokroku by se měly týkat výlučně kritérií a metod pro posuzování koncentrací sledovaných znečišťujících látek a jejich depozice nebo podrobných opatření pro předávání informací Komisi. Neměly by způsobit žádné přímé či nepřímé změny cílových hodnot,

🡻 2008/50 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Šestý akční program Společenství pro životní prostředí přijatý rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 64 stanoví potřebu snížit znečištění na úrovně, které minimalizují škodlivé účinky na lidské zdraví, přičemž zvláštní pozornost se věnuje citlivým skupinám obyvatel, a škodlivé účinky na životní prostředí jako celek, zlepšit monitorování a posuzování kvality ovzduší, včetně depozice znečišťujících látek, a poskytovat veřejnosti informace.

🡻 2008/50 2. bod odůvodnění

V zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí jako celku je zvláště důležité bojovat proti emisím znečišťujících látek u zdroje a stanovit a provádět co nejúčinnější opatření na snížení emisí na místní a celostátní úrovni a na úrovni Společenství. Proto je třeba emisím škodlivých látek znečišťujících ovzduší bránit, předcházet jim nebo je omezit a stanovit vhodné cíle pro kvalitu vnějšího ovzduší s ohledem na příslušné normy, pokyny a programy Světové zdravotnické organizace.

🡻 2008/50 3. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Směrnici Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší 65 , směrnici Rady 1999/30/ES ze dne 22. dubna 1999 o mezních hodnotách pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice a olovo ve vnějším ovzduší 66 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/69/ES ze dne 16. listopadu 2000 o mezních hodnotách pro benzen a oxid uhelnatý v ovzduší 67 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES ze dne 12. února 2002 o ozonu ve vnějším ovzduší 68 a rozhodnutí Rady 97/101/ES ze dne 27. ledna 1997, kterým se zavádí vzájemná výměna informací a údajů ze sítí a jednotlivých stanic měřících znečištění vnějšího ovzduší v členských státech 69 , je třeba důkladně zrevidovat s cílem začlenit do nich nejnovější vývoj v oblasti zdraví a vědy a zkušenosti členských států. V zájmu jasnosti, zjednodušení a administrativní účinnosti je proto vhodné uvedených pět aktů nahradit jedinou směrnicí a případně prováděcími pravidly.

🡻 2008/50 4. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Po získání dostatečných zkušeností v souvislosti s prováděním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší 70 lze zvážit, zda mohou být její ustanovení sloučena s ustanoveními této směrnice.

🡻 2008/50 11. bod odůvodnění

Jemné částice (PM2,5) mají významné nepříznivé účinky na lidské zdraví. Kromě toho nebyla dosud určena prahová hodnota, pod níž by PM2,5 nepředstavovaly riziko. Proto by tato znečišťující látka neměla být regulována stejným způsobem jako jiné látky znečišťující ovzduší. Přístup by měl být zaměřen na celkové snížení koncentrací v městském prostředí s cílem zajistit, aby zlepšení kvality ovzduší bylo přínosem pro velkou část obyvatelstva. Aby však byl všude zajištěn minimální stupeň ochrany zdraví, měl by být tento přístup kombinován s mezní hodnotou, které v první fázi předchází cílová hodnota.

🡻 2008/50 17. bod odůvodnění

Nezbytná opatření Společenství pro snížení emisí u zdroje, zejména opatření, kterými se má zlepšit účinnost právních předpisů Společenství týkajících se průmyslových emisí, omezit výfukové emise motorů instalovaných do těžkých nákladních vozidel, dále snížit celostátní emise hlavních znečišťujících látek povolené členským státům a emise související s doplňováním paliva do benzínových vozidel na čerpacích stanicích a řešit obsah síry v palivech, včetně námořních paliv, by měla být řádně přednostně posouzena všemi dotčenými orgány.

🡻 2008/50 18. bod odůvodnění

Pro zóny a aglomerace, v nichž koncentrace znečišťujících látek ve vnějším ovzduší překračují příslušné cílové hodnoty nebo mezní hodnoty kvality ovzduší, by měly být vytvořeny plány kvality ovzduší a případně určité dočasné meze tolerance. Látky znečišťující ovzduší produkuje řada různých zdrojů a činností. K zajištění soudržnosti mezi různými politikami by tyto plány kvality ovzduší měly být pokud možno konzistentní a propojené s plány a programy připravenými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení 71 , směrnice 2001/81/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí 72 . Cíle kvality vnějšího ovzduší stanovené touto směrnicí se rovněž plně zohlední tam, kde se udělují povolení pro průmyslové činnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a omezování znečištění 73 .

🡻 2008/50 25. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Jelikož cílů této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států a může jich být z důvodu přeshraniční povahy látek znečišťujících ovzduší lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.

🡻 2008/50 26. bod odůvodnění

Členské státy by měly stanovit pravidla týkající se sankcí za porušení této směrnice a zajistit jejich uplatňování. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

🡻 2008/50 27. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Některá ustanovení aktů zrušených touto směrnicí by měla zůstat v platnosti, aby bylo zajištěno trvání stávajících mezních hodnot kvality ovzduší pro oxid dusičitý, dokud nebudou od 1. ledna 2010 nahrazeny, trvání ustanovení o podávání zpráv o kvalitě ovzduší, dokud nebudou přijata nová prováděcí opatření, a trvání povinností týkajících se předběžného posuzování kvality ovzduší požadovaného podle směrnice 2004/107/ES.

🡻 2008/50 31. bod odůvodnění

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi 74 .

🡻 2008/50 32. bod odůvodnění

Je třeba zmocnit Komisi k úpravě příloh I až VI, VIII až X a přílohy XV. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

🡻 2008/50 33. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Ustanovení o provedení ve vnitrostátním právu vyžaduje, aby členské státy zajistily, že nezbytná měření městského pozadí budou zavedena včas, aby bylo možné stanovit ukazatel průměrné expozice s cílem zajistit splnění požadavků souvisejících s posouzením vnitrostátního cíle snížení expozice a s výpočtem ukazatele průměrné expozice,

🡻 2008/50

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

🡻 2004/107

Článek 1

Cíle

Cíli této směrnice je:

   a)    zavést cílovou hodnotu koncentrace arsenu, kadmia, niklu a benzo(a)pyrenu ve vnějším ovzduší za účelem vyloučení, zamezení nebo snížení škodlivých účinků arsenu, kadmia, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků na lidské zdraví a na životní prostředí celkově;

   b)    zajistit ve vztahu k arsenu, kadmiu, niklu a polycyklickým aromatickým uhlovodíkům udržování kvality ovzduší tam, kde je dobrá, a její zlepšení v ostatních případech;

   c)    určit společné metody a kritéria pro posuzování koncentrací arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší a pro posuzování depozice arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků;

   d)    zajistit získávání dostatečných informací o koncentracích arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší a o depozici arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků a zajistit zpřístupnění těchto údajů veřejnosti.

⇩ nový

Článek 1

Cíle

1.Tato směrnice stanoví pro kvalitu ovzduší cíl nulového znečištění, aby se kvalita ovzduší v Unii postupně zlepšovala na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro lidské zdraví a přírodní ekosystémy, jak jsou vymezeny vědeckými důkazy, což přispěje k životnímu prostředí bez toxických látek nejpozději do roku 2050.

2.Tato směrnice stanoví průběžné mezní hodnoty, cílové hodnoty, povinné hodnoty snížení průměrné expozice, cíle průměrné expoziční koncentrace, kritické úrovně, informativní prahové hodnoty, varovné prahové hodnoty a dlouhodobé cíle (dále jen „normy kvality ovzduší“), které mají být splněny do roku 2030 a poté pravidelně přezkoumávány v souladu s článkem 3.

3.Tato směrnice dále přispívá k dosažení: cílů Unie v oblasti snižování znečištění, biologické rozmanitosti a ekosystémů v souladu s 8. akčním programem pro životní prostředí stanoveným v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 75 .

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 2

⌦ Předmět ⌫

Tato směrnice stanoví ⌦ následující ⌫ opatření zaměřená na:

1.⌦ opatření zaměřená na ⌫ vymezení a stanovení cílů kvality vnějšího ovzduší určených k zabránění a předcházení škodlivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí jako celek nebo k jejich snížení;

2.⌦ opatření zaměřená na stanovení společných metod a kritérií určených k ⌫ posuzování kvality vnějšího ovzduší v členských státech na základě společných metod a kritérií;

3.⇨ opatření zaměřená na monitorování dlouhodobých trendů v oblasti kvality ⇦ získávání informací o kvalitě vnějšího ovzduší s cílem napomáhat snížení znečištění ovzduší a nepříznivého působení a sledovat dlouhodobé trendy a zlepšení vyplývající z ⇨ dopadů ⇦ vnitrostátních ⌦ unijních a vnitrostátních ⌫ opatření a opatření Společenství ⇨ na kvalitu vnějšího ovzduší ⇦;

4.⌦ opatření zaměřená na ⌫ zajištění toho, aby uvedené ⌦ tyto ⌫ informace o kvalitě vnějšího ovzduší byly přístupné veřejnosti;

5.⌦ opatření zaměřená na ⌫ zachování kvality ovzduší, je-li dobrá, a v ostatních případech její zlepšení;

6.⌦ opatření zaměřená na ⌫ podporu intenzivnější spolupráce mezi členskými státy v oblasti omezování znečištění ovzduší.

⇩ nový

Článek 3

Pravidelný přezkum

1.    Do 31. prosince 2028 a poté každých pět let, případně častěji, pokud významná nová vědecká zjištění naznačují, že je to nutné, přezkoumá Komise vědecké důkazy týkající se látek znečišťujících ovzduší a jejich účinků na lidské zdraví a životní prostředí, které jsou relevantní pro dosažení cíle stanoveného v článku 1, a předloží zprávu s hlavními zjištěními Evropskému parlamentu a Radě.

2.    Přezkum posoudí, zda jsou použitelné normy kvality ovzduší stále vhodné k dosažení cíle bránit škodlivým účinkům na lidské zdraví a životní prostředí, předcházet jim nebo je omezovat a zda by měly být zahrnuty další látky znečišťující ovzduší.

V zájmu dosažení cílů stanovených v článku 1 přezkum posoudí, zda je třeba tuto směrnici revidovat, aby byl zajištěn soulad s pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší a s nejnovějšími vědeckými informacemi.

Pro účely přezkumu vezme Komise v úvahu mimo jiné:

a)nejnovější vědecké informace WHO a dalších příslušných organizací;

b)technologický vývoj s dopadem na kvalitu ovzduší a jeho posouzení;

c)situace v oblasti kvality ovzduší a související dopady na lidské zdraví a životní prostředí v členských státech;

d)pokrok dosažený při provádění vnitrostátních a unijních opatření k omezení znečišťujících látek a zlepšení kvality ovzduší.

3.    Při provádění přezkumu je Komisi nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí.

4.    Považuje-li to Komise na základě přezkumu za vhodné, předloží návrh na revizi norem kvality ovzduší nebo na zahrnutí dalších látek znečišťujících ovzduší.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 42 

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)„vnějším ovzduším“ venkovní vzduch v troposféře kromě pracovišť definovaných ve směrnici ⌦ v článku 2 směrnice Rady ⌫ 89/654/EHS 76 , na něž se vztahují předpisy o zdraví a bezpečnosti při práci a do nichž veřejnost nemá běžně přístup;

2)„znečišťující látkou“ látka přítomná ve vnějším ovzduší, která může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí jako celek;

3)„úrovní“ koncentrace znečišťující látky ve vnějším ovzduší nebo její depozice na zemský povrch za určitou dobu;

🡻 2004/107 (přizpůsobený)

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se použijí definice obsažené v článku 2 směrnice 96/62/ES, s výjimkou definice „cílové hodnoty“.

Dále se rozumí:

a) „cílovou hodnotou“ koncentrace ve vnějším ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na lidské zdraví a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout pokud možno ve stanovené době;

4)b) „celkovou nebo hromadnou depozicí“ celkové množství znečišťujících látek, které jsou přenášeny z ovzduší na povrch ⌦ , jako je ⌫ (např. půda, vegetace, voda, budovy, atd.) v dané oblasti za určité období;

🡻 2008/50

5)18)„PM10“ částice, které projdou velikostně selektivním vstupním filtrem definovaným v referenční metodě odběru vzorků a měření PM10 EN 12341, vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %;

6)19)„PM2,5“ částice, které projdou velikostně selektivním vstupním filtrem definovaným v referenční metodě odběru vzorků a měření PM2,5 EN 14907, vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 %;

7)24)„oxidy dusíku“ součet objemových poměrů (ppbv) oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého (μg/m3);

🡻 2004/107 (přizpůsobený)

c) „horním prahem posuzování“ koncentrace uvedená v příloze II, pod níž lze k hodnocení kvality vnějšího ovzduší použít kombinaci měření a modelování v souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice 96/62/ES;

d) „dolním prahem posuzování“ koncentrace uvedená v příloze II, pod níž lze k hodnocení kvality vnějšího ovzduší použít pouze modelování nebo odborný odhad v souladu s čl. 6 odst. 4 směrnice 96/62/ES;

e) „stacionárním měřením“ měření prováděná na určených místech měření, a to buď kontinuálně, nebo namátkovým odběrem vzorků, v souladu s čl. 6 odst. 5 směrnice 96/62/ES;

8)f)„arsenem“, „kadmiem“, „niklem“ a „benzo[a]pyrenembenzo(a)pyrenem“ celkový obsah těchto prvků a sloučenin ve frakci PM10;

g) „PM10“ částice, které projdou velikostně selektivním filtrem s odlučovací účinností 50 % pro aerodynamický průměr 10 μm podle definice v EN 12341;

9)h)„polycyklickými aromatickými uhlovodíky“ organické sloučeniny sestávající z nejméně dvou kondenzovaných benzenových jader tvořených výhradně uhlíkem a vodíkem;

10)i)„celkovou plynnou rtutí“ výpary elementární rtuti (Hg0) a reaktivní plynná rtuť, tj. sloučeniny rtuti rozpustné ve vodě s dostatečně vysokou tenzí par umožňující jejich setrvávání v plynném stavu;.

🡻 2008/50

11)27)„těkavými organickými sloučeninami“ (VOC) organické sloučeniny z antropogenních a biogenních zdrojů, s výjimkou methanu, které mohou reakcí s oxidy dusíku za přítomnosti slunečního světla produkovat fotochemické oxidanty;

12)28)„prekurzory ozonu“ látky, které přispívají k tvorbě přízemního ozonu;, z nichž některé jsou uvedeny v příloze X.

⇩ nový

13)„černým uhlíkem“ (BC) ekvivalentní černý uhlík (eBC) získaný optickými metodami;

14)„ultrajemnými částicemi“ (UFP) koncentrace počtu částic v cm³ pro velikostní rozpětí s dolní hranicí ≤ 10 nm a pro velikostní rozpětí bez omezení horní hranice;

🡻 2008/50

⇨ nový

15)16)„zónou“ část území členského státu, která je tímto členským státem vymezena pro účely posuzování a řízení kvality ovzduší;

16)17)„aglomerací“ zóna, která je městskouá aglomeracíe s počtem obyvatel vyšším než 250 000, nebo v případě aglomerací s počtem obyvatel nižším nebo rovnajícím se 250 000 zóna s danou hustotou obyvatelstva na km2 stanovenou členskými státy;

17)4)„posuzováním“ všechny metody měření, výpočtu, prognózy nebo odhadu úrovní;

18)12)„horním prahem posuzování“ úroveň, pod níž lze k posuzování kvality vnějšího ovzduší použít kombinaci stacionárních měření a modelování nebo orientační měření ⇨ která určuje požadovaný systém posuzování, jenž má být použit k posuzování kvality vnějšího ovzduší ⇦;

13)    „dolním prahem posuzování“ úroveň, pod níž postačí k posuzování kvality vnějšího ovzduší použít pouze modelování nebo objektivní odhad;

19)25)„stacionárním měřením“ měření prováděná kontinuálně nebo jednorázovým odběrem vzorků ⇨ v místech odběru vzorků ⇦ na určených místech ⇨ ve stálých lokalitách po dobu alespoň jednoho kalendářního roku ⇦ za účelem zjištění hodnot v souladu s příslušnými cíli týkajícími se kvality údajů;

20)26)„orientačním měřením“ měření, které splňuje méně přísné cíle týkající se kvality údajů, než které jsou vyžadovány pro stacionární měření;

⇩ nový

21)„objektivním odhadem“ metoda posuzování za účelem získání kvantitativních nebo kvalitativních informací o koncentraci nebo úrovni depozice znečišťující látky prostřednictvím odborného úsudku, která může zahrnovat použití statistických nástrojů, dálkového průzkumu Země a čidel in situ;

22)„prostorovou reprezentativností“ přístup k posuzování, v jehož rámci jsou metriky kvality ovzduší zaznamenané v místě odběru vzorků reprezentativní pro výslovně vymezenou zeměpisnou oblast, pokud se metriky kvality ovzduší v dané oblasti neliší od metrik zaznamenaných v místě odběru vzorků o více než předem stanovenou úroveň tolerance;

🡻 2008/50

23)23) „městskými pozaďovými lokalitami“ místa v městských oblastech, kde jsou patrné úrovně reprezentativní pro expozici městského obyvatelstva obecně;

⇩ nový

24)„venkovskými pozaďovými lokalitami“ místa ve venkovských oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva, kde jsou patrné úrovně reprezentativní pro expozici venkovského obyvatelstva obecně;

25)„monitorovací superlokalitou“ monitorovací stanice v městské pozaďové nebo venkovské pozaďové lokalitě, která kombinuje více míst odběru vzorků za účelem shromažďování dlouhodobých údajů o několika znečišťujících látkách;

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

26)5)„mezní hodnotou“ úroveň ⌦ , která nesmí být překročena a která je ⌫ stanovenáa na základě vědeckých poznatků za účelem zabránění nebo předcházení škodlivým účinkům na lidské zdraví nebo na životní prostředí jako celek nebo jejich snížení, které má být dosaženo ve stanovené lhůtě a která poté již nesmí být překročena;

27)9)„cílovou hodnotou ⇨ pro ozon ⇦“ úroveň stanovená ⇨ na základě vědeckých poznatků ⇦ za účelem zabránění nebo předcházení škodlivým účinkům ⇨ ozonu ⇦ na lidské zdraví nebo na životní prostředí jako celek nebo jejich snížení, které má být dosaženo pokud možno ve stanovené lhůtě;

28)20)„ukazatelem průměrné expozice“ průměrná úroveň určená na základě měření v městských pozaďových lokalitách po celém území členského státu ⇨ v rámci celé územní jednotky na úrovni NUTS 1, jak je popsáno v nařízení (ES) č. 1059/2003, nebo pokud se v rámci této územní jednotky nenachází městská oblast, na základě měření ve venkovských pozaďových lokalitách, ⇦, která odráží expozici obyvatelstva. Využíváa využívá se při výpočtu ⇨ kontrole splnění ⇦ celostátního cíle ⇨ povinné hodnoty ⇦ snížení ⇨ průměrné ⇦ expozice a při výpočtu ⇨ průměrné ⇦ maximální expoziční koncentrace ⇨ pro danou územní jednotku ⇦ ;

29)22)„celostátním cílem ⇨ povinnou hodnotou ⇦ snížení ⇨ průměrné ⇦ expozice“ procento snížení průměrné expozice obyvatelstva ⇨ , vyjádřené jako ukazatel průměrné expozice ⇦ členského státu ⇨ územní jednotky na úrovni NUTS 1, jak je popsáno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 77 ,⇦ stanovené na období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví, jehož má být dosaženo pokud možno ve stanovené lhůtě; 

30)21)„ ⇨ cílem ⇦ maximální ⇨ průměrné ⇦ expoziční koncentracíe“ úroveň stanovená na základě ukazatele průměrné expozice ⌦ , jíž má být dosaženo ⌫ s cílem omezit škodlivé účinky na lidské zdraví, jíž má být do určité doby dosaženo;

31)6)„kritickou úrovní“ úroveň stanovená na základě vědeckých poznatků, nad níž může docházet k přímým nepříznivým účinkům na některé receptory, jako jsou stromy, další rostliny nebo přírodní ekosystémy, nikoli však na člověka;

32)11)„informativní prahovou hodnotou“ úroveň, při jejímž překročení existuje při krátkodobé expozici riziko pro zdraví zvláště citlivýchého skupin obyvatelstva ⌦ a zranitelných skupin ⌫ a k níž jsou nezbytné okamžité a přiměřené informace;

33)10)„varovnou prahovou hodnotou“ úroveň, při jejímž překročení existuje při krátkodobé expozici riziko pro lidské zdraví u obyvatelstva jako celku a při níž musí členské státy neprodleně přijmout opatření;

7)    „mezí tolerance“ procento mezní hodnoty, o které může být tato hodnota za podmínek stanovených v této směrnici překročena; 

34)14)„dlouhodobým cílem“ úroveň, jíž má být dosaženo v dlouhodobém horizontu s cílem zajistit účinnou ochranu lidského zdraví a životního prostředí, s výjimkou případů, kdy jí nelze dosáhnout prostřednictvím přiměřených opatření;

35)15)„příspěvky z přírodních zdrojů“ emise znečišťujících látek, které nejsou přímo ani nepřímo způsobeny lidskou činností, včetně přírodních událostí, jako jsou sopečné výbuchy, seizmická činnost, geotermální činnost, požáry ve volné přírodě, výskyt silných větrů, mořské záplavy nebo atmosférická resuspenze či přenos přírodních částic ze suchých oblastí;

36)8)„plány kvality ovzduší“ plány, které stanoví opatření pro dosažení ⌦ splnění ⌫ mezních nebo cílových hodnot, ⇨ cílových hodnot pro ozon  ⇦⇨ nebo povinných hodnot snížení průměrné expozice ⇦;

⇩ nový

37)„krátkodobými akčními plány“ plány, které stanoví mimořádná opatření, jež mají být přijata v krátkodobém horizontu za účelem snížení bezprostředního rizika překročení varovných prahových hodnot nebo omezení doby trvání takového překročení;

38) „dotčenou veřejností“ veřejnost, která je nebo by mohla být dotčena překročením norem kvality ovzduší nebo která má zájem na rozhodovacích postupech souvisejících s plněním povinností podle této směrnice, včetně nevládních organizací, jež podporují ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí a splňují veškeré požadavky podle vnitrostátních právních předpisů;

39)„citlivým obyvatelstvem a zranitelnými skupinami“ skupiny obyvatelstva, které jsou vůči expozici znečištění ovzduší zranitelnější než průměrná populace, protože mají vyšší citlivost nebo nižší prahovou hodnotu pro účinky na zdraví nebo mají sníženou schopnost chránit se.

🡻 2008/50

Článek 53 

Příslušné orgány a subjekty

Členské státy určí na náležitých úrovních příslušné orgány a subjekty pověřené

a)posuzováním kvality vnějšího ovzduší;

b)schvalováním systémů měření (metody, vybavení, sítě a laboratoře);

c)zajišťováním přesnosti měření;

⇩ nový

d) zajišťováním přesnosti modelovacích aplikací; 

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

ed)analýzou metod posuzování;

fe)koordinací případných programů Společenství ⌦ Unie ⌫ týkajících se zajištění kvality, které organizuje Komise, na svém území;

gf)spoluprací s ostatními členskými státy a Komisí;.

⇩ nový

h)vypracováváním plánů kvality ovzduší;

i)vypracováváním krátkodobých akčních plánů.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

Příslušné orgány a subjekty musí v odpovídajících případech splňovat požadavky uvedené v oddíle C bodech E a F přílohy VI.

Článek 64

Stanovení zón a aglomerací

Členské státy na celém svém území stanoví zóny a aglomerace ⇨ , a to i na úrovni aglomerací, je-li to vhodné pro účely posuzování a řízení kvality ovzduší ⇦ . Posuzování kvality ovzduší a řízení kvality ovzduší se provádí ve všech zónách a aglomeracích.

KAPITOLA II

POSUZOVÁNÍ KVALITY VNĚJŠÍHO OVZDUŠÍ ⌦ A RYCHLOSTI DEPOZICE ⌫

ODDÍL 1

Posuzování kvality vnějšího ovzduší, pokud jde o oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice, olovo, benzen a oxid uhelnatý

Článek 75

Systém posuzování

1.    Pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice (PM10 a PM2,5), olovo, benzen, a oxid uhelnatý ⌦ , arsen, kadmium, nikl, benzo[a]pyren a ozon ve vnějším ovzduší ⌫ se použijí horní a dolní prahy posuzování stanovené v oddíle A přílohyze II.

Každá zóna a aglomerace se klasifikuje na základě těchto prahů posuzování.

2.    ⌦ Členské státy přezkoumají ⌫ kKlasifikacei podle odstavce 1 se přezkoumá nejméně každých pět let postupem podle ⌦ tohoto odstavce ⌫ oddílu B přílohy II. V případě významných změn činností, které vedou k vypouštění látek znečišťujících ovzduší a mají vliv na výsledky souvisejících s koncentracemi oxidu siřičitého, oxidu dusičitého ⌦ a ⌫ nebo případně oxidů dusíku, částic (PM10 a PM2,5), olova, benzenu, a oxidu uhelnatého ⌦ , arsenu, kadmia, niklu, benzo[a]pyrenu nebo ozonu ⌫ ve vnějším ovzduší, se však klasifikace přezkoumá častěji.

B. Zjišťování překročení horní a dolní meze pro posuzování

Překročení horní a dolní meze proprahů posuzování se zjišťuje na základě koncentrací za předcházejících pět let, pokud jsou k dispozici dostatečné údaje. Mez proPráh posuzování se považuje za překročenouý, pokud byla překročena nejméně ve třech jednotlivých letech z těchto předchozích pěti let.

Pokud jsou k dispozici údaje za dobu kratší ⌦ méně ⌫ než pět let, mohou členské státy za účelem zjištění překročení horní a dolní meze proprahů posuzování kombinovat výsledky krátkodobých měřicích kampaní prováděných během daného období roku na místech s pravděpodobnými nejvyššími hodnotami znečišťujících látek s výsledky získanými na základě informací z emisních inventur a modelování.

Článek 86

Kritéria posuzování

1.    Členské státy provádějí posuzování kvality vnějšího ovzduší, pokud jde o znečišťující látky uvedené v článku 75, ve všech svých zónách a aglomeracích v souladu s kritérii stanovenými v odstavcích 2, 3 a 4 ⇨ až 6 ⇦ tohoto článku a v souladu s kritérii stanovenými v přílozehou IVIII.

2.    Ve všech zónách a aglomeracích, v nichž úroveň znečišťujících látek uvedených v odstavci 1 překračuje horní práh posuzování stanovený pro tyto znečišťující látky, se k posuzování kvality vnějšího ovzduší použije stacionární měření. Aby stacionární měření ⇨ posuzovala kvalitu ovzduší a ⇦ poskytovala dostatečné informace o prostorovém rozložení kvality ⇨ látek znečišťujících ⇦ vnějšího ovzduší ⇨ a o prostorové reprezentativnosti stacionárních měření ⇦ , mohou být doplněna modelováním ⇨ modelovacími aplikacemi ⇦ a nebo orientačními měřeními.

3.    Ve všech zónách a aglomeracích, v nichž je úroveň znečišťujících látek uvedených v odstavci 1 nižší než horní práh posuzování ⇨ překračuje mezní hodnotu ⇦ stanovenýou pro tyto látky ⇨ v tabulce 1 oddílu 1 přílohy I nebo cílovou hodnotu pro ozon stanovenou v oddíle 2 přílohy I ⇦ , může být se k posuzování kvality vnějšího ovzduší ⇨ kromě stacionárních měření ⇦ použita kombinace stacionárních měření a ⇨ použijí ⇦ modelování ⇨ modelovací aplikace ⇦ nebo orientačních měření.

⇩ nový

Tyto modelovací aplikace poskytují rovněž informace o prostorovém rozložení znečišťujících látek a o prostorové reprezentativnosti stacionárních měření.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

4.    Ve všech zónách a aglomeracích, v nichž je úroveň znečišťujících látek uvedených v odstavci 1 nižší než dolní práh posuzování stanovený pro tyto látky, postačí k posuzování kvality vnějšího ovzduší použít metody modelování ⇨ modelovací aplikace, orientační měření, ⇦ nebo metody objektivního odhadu či ⇨ jejich kombinaci ⇦ obě tyto metody.

⇩ nový

5. Pokud modelování prokáže překročení jakékoli mezní hodnoty nebo cílové hodnoty pro ozon v oblasti zóny, na kterou se nevztahují stacionární měření, použijí se k posouzení úrovně koncentrace příslušné znečišťující látky dodatečná stacionární nebo orientační měření prováděná po dobu nejméně jednoho kalendářního roku po zaznamenání daného překročení.

🡻 2004/107

⇨ nový

Článek 4

Posuzování koncentrací ve vnějším ovzduší a rychlosti depozice

1.    Kvalita vnějšího ovzduší ve vztahu k obsahu arsenu, kadmia, niklu a benzo(a)pyrenu se posuzuje na celém území členských států.

2.    V souladu s kritérii uvedenými v odstavci 7 je měření povinné v těchto zónách:

   a)    v zónách a aglomeracích, v nichž koncentrace leží mezi horním a dolním prahem posuzování, a

   b)    v ostatních zónách a aglomeracích, v nichž koncentrace překračují horní práh posuzování.

Stanovená měření mohou být doplněna modelováním, aby byla získána dostatečná úroveň informací o kvalitě vnějšího ovzduší.

3.    K hodnocení kvality vnějšího ovzduší v zónách a aglomeracích, v nichž koncentrace leží během reprezentativního období mezi horním a dolním prahem posuzování podle přílohy II oddílu II, lze použít kombinaci měření, včetně orientačních měření uvedených v příloze IV oddíle I, a modelování.

4.    V zónách a aglomeracích, v nichž koncentrace leží pod dolním prahem posuzování podle přílohy II oddílu II, lze k hodnocení koncentrací použít pouze modelování nebo odborný odhad.

5.    Pokud je nutno znečišťující látky měřit, provedou se měření ve stacionárních místech buď kontinuálně, nebo namátkovým odběrem vzorků. Počet měření musí být dostatečný, aby bylo možné určit koncentrace.

6.    Horní a dolní práh posuzování pro arsen, kadmium, nikl a benzo(a)pyren ve vnějším ovzduší jsou stanoveny v příloze II oddíle I. Klasifikace jednotlivých zón a aglomerací pro účely tohoto článku se přezkoumá nejméně jednou za pět let postupem stanoveným v příloze II oddíle II. Klasifikace se přezkoumá dříve, pokud dojde k významným změnám činností významných pro koncentraci arsenu, kadmia, niklu a benzo(a)pyrenu ve vnějším ovzduší.

7.    Kritéria pro určení umístění míst odběru vzorků pro měření arsenu, kadmia, niklu a benzo(a)pyrenu ve vnějším ovzduší za účelem posouzení souladu s cílovými hodnotami jsou uvedena v příloze III oddílech I a II. Minimální počet míst odběru vzorků pro stacionární měření koncentrací jednotlivých znečišťujících látek je stanoven v příloze III oddíle IV a tato místa se zřídí v každé zóně nebo aglomeraci, ve které je měření vyžadováno, pokud je v ní stacionární měření jediným zdrojem údajů o koncentracích.

68.    K posuzování podílu výskytu benzo[a]pyrenubenzo(a)pyrenu ve vnějším ovzduší bude každý členský stát sledovat ostatní významné polycyklické aromatické uhlovodíky na omezeném počtu měřicích míst ⇨ míst odběru vzorků ⇦ . Tyto sloučeniny zahrnou alespoň: benzo[a]anthracenbenzo(a)anthracen, benzo[b]fluoranthenbenzo(b)fluoranthen, benzo[j]fluoranthenbenzo(j)fluoranthen, benzo[k]fluoranthenbenzo(k)fluoranthen, indeno[1,2,3-cd]pyrenindeno(1,2,3-cd)pyren a dibenz[a,h]anthracendibenz(a,h)anthracen. Místa pro sledování ⇨ Místa odběru vzorků ⇦ těchto polycyklických aromatických uhlovodíků se vyberou společně s místy ⇨ odběru vzorků ⇦ pro odběr vzorků pro benzo[a]pyrenbenzo(a)pyren a je třeba je vybrat tak, aby bylo možné rozpoznat zeměpisné rozdíly a dlouhodobé směry vývoje. Použije se příloha III oddíly I, II a III.

⇩ nový

7. Kromě monitorování požadovaného podle článku 10 členské státy v příslušných případech monitorují úrovně ultrajemných částic v souladu s přílohou III bodem D a přílohou VII oddílem 3.

🡻 2008/50

5.    Kromě posuzování uvedených v odstavcích 2, 3 a 4 se ve venkovských pozaďových lokalitách vzdálených od významných zdrojů znečišťování ovzduší provádějí měření pro získání alespoň ročních průměrných údajů o celkové hmotnostní koncentraci a o koncentracích chemických složek jemných částic (PM2,5), přičemž se řídí těmito kritérii:

a)na každých 100 000 km2 se zřídí jedno místo odběru vzorků;

b)každý členský stát zřídí za účelem dosažení potřebného prostorového rozložení alespoň jednu měřicí stanici nebo může na základě dohody s přilehlými členskými státy zřídit jednu nebo více společných měřicích stanic pokrývajících příslušné sousedící zóny;

c)monitorování se případně koordinuje s monitorovací strategií a programem měření v rámci programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP);

d)oddíly A a C přílohy I se použijí v souvislosti s cíli týkajícími se kvality údajů pro měření hmotnostní koncentrace částic a příloha IV se použije v plném rozsahu.

Členské státy informují Komisi o měřicích metodách používaných pro měření chemického složení jemných částic (PM2,5).

🡻 219/2009 článek 1 a bod 3.8 přílohy (přizpůsobený)

9. Bez ohledu na koncentrace se zřídí jedno pozaďové místo odběru vzorků na každých 100 000 km2 pro orientační měření arsenu, kadmia, celkové plynné rtuti, niklu, benzo(a)pyrenu a ostatních polycyklických aromatických uhlovodíků uvedených v odstavci 8 ve vnějším ovzduší a pro orientační měření celkové depozice arsenu, kadmia, rtuti, niklu, benzo(a)pyrenu a ostatních polycyklických aromatických uhlovodíků uvedených v odstavci 8. Každý členský stát zřídí alespoň jednu měřicí stanici. Členské státy však mohou po dohodě a v souladu s pokyny, které budou vypracovány regulativním postupem podle čl. 6 odst. 2, zřídit jednu nebo více společných měřicích stanic pokrývajících sousedící zóny v sousedících členských státech v zájmu dosažení nezbytného prostorového rozlišení. Doporučuje se rovněž měření částicové a plynné dvojmocné rtuti. Pokud to je vhodné, mělo by být monitorování koordinováno s programem spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP). Místa odběru vzorků pro tyto znečišťující látky by měla být vybrána tak, aby bylo možné rozpoznat zeměpisné rozdíly a dlouhodobé směry vývoje. Použije se příloha III oddíly I, II a III.

🡻 2004/107

⇨ nový

8.10.    Lze vzít ⇨ Vezme se ⇦ v úvahu použití bioindikátorů v případě posuzování regionálních modelů dopadu na ekosystémy ⇨ , a to i v souladu s monitorováním prováděným podle směrnice (EU) 2016/2284 ⇦ .

11.    Pro zóny a aglomerace, pro něž jsou informace ze stacionárních měřicích stanic doplňovány informacemi z jiných zdrojů, jako jsou údaje z emisních inventur, orientační měřicí metody a modelování kvality ovzduší, musí být počet instalovaných stacionárních měřicích stanic a prostorové rozlišení ostatních metod dostatečné pro stanovení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší v souladu s přílohou III oddílem I a přílohou IV oddílem I.

12.    Cíle týkající se kvality údajů jsou stanoveny v příloze IV oddíle I. Pokud se pro posuzování používají modely kvality ovzduší, použije se příloha IV oddíl II.

13.    Referenční metody odběru vzorků a analýzy arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší jsou uvedeny v příloze V oddílech I, II a III. Příloha V oddíl IV stanoví referenční metody pro měření celkové depozice arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků a příloha V oddíl V odkazuje na referenční metody modelování kvality ovzduší, pokud jsou takové metody k dispozici.

14.    Členské státy sdělí Komisi postupy, které použijí pro předběžné posuzování kvality ovzduší v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. d) směrnice 96/62/ES, do dne uvedeného v článku 10 této směrnice.

🡻 219/2009 článek 1 a bod 3.8 přílohy

15.    Komise přijímá veškeré změny potřebné pro přizpůsobení tohoto článku, oddílu II přílohy II a příloh III, IV a V vědeckému a technickému pokroku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 6 odst. 3. Nesmějí však způsobit žádné přímé či nepřímé změny cílových hodnot.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

 ⇨ nový

Článek 97

Místa odběru vzorků

1.    Poloha míst odběru vzorků pro měření oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a oxidů dusíku, částic (PM10 a PM2,5), olova, benzenu, a oxidu uhelnatého ⌦ , arsenu, kadmia, niklu, benzo[a]pyrenu ⌫ ve vnějším ovzduší se stanoví v souladu s ⌦ přílohou ⌫ kritérii uvedenými v příloze IVIII.

⌦ Poloha míst odběru vzorků pro měření ozonu se stanoví v souladu s přílohou IV. ⌫

2.    V žádné zóně nebo aglomeraci, v nichžíž ⇨ úroveň znečišťujících látek překračuje práh posuzování uvedený v příloze II ⇦ jsou jediným zdrojem informací pro posuzování kvality ovzduší stacionární měření, nesmí být počet míst odběru vzorků pro žádnou příslušnou znečišťující látku menší než minimální počet míst odběru vzorků uvedený v oddíle A tabulkách 3 a 4 bodu A a v bodě C přílohy IIIV .

3.    V zónách a aglomeracích, ⇨ v nichž úroveň znečišťujících látek překračuje příslušný práh posuzování uvedený v příloze II, ale nikoli příslušné mezní hodnoty uvedené v tabulce 1 oddílu 1 přílohy I, cílové hodnoty pro ozon uvedené v oddíle 2 přílohy I či kritické úrovně uvedené v oddíle 3 přílohy I ⇦ v nichž jsou údaje z míst odběru vzorků pro stacionární měření doplňovány údaji z modelování nebo orientačního měření, může být celkový ⇨ minimální ⇦ počet míst odběru vzorků podle oddílu A přílohy V snížen ⇨ v souladu s body A a C přílohy III ⇦ až na 50 % za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)doplňkové metody ⇨ orientační měření a modelování ⇦ poskytují dostatečné informace pro posuzování kvality ovzduší, pokud jde o mezní hodnoty ⇨ , cílové hodnoty pro ozon, kritické úrovně, informativní prahové hodnoty a ⇦ nebo varovné prahové hodnoty, jakož i přiměřené informace pro veřejnost ⇨ doplňující informace, které poskytují stacionární místa odběru vzorků ⇦;

b)počet míst odběru vzorků, která mají být zřízena, a prostorové rozložení jiných metod ⇨ orientačních měření a modelování ⇦ jsou dostatečné k tomu, aby koncentrace příslušné znečišťující látky byla stanovena v souladu s cíli v oblasti kvality údajů podle oddílu bodů A a B přílohy VI, a umožňují, aby výsledky posuzování splnily kritéria uvedená ⌦ požadavky uvedené ⌫ v oddíle B bodě D přílohy V; I

⇩ nový

c) počet orientačních měření je stejný jako počet stacionárních měření, která se nahrazují, a orientační měření trvají v každém kalendářním roce nejméně dva měsíce;

d) v případě ozonu se měří oxid dusičitý ve všech zbývajících místech odběru vzorků měřících ozon s výjimkou venkovských pozaďových lokalit pro posuzování ozonu uvedených v bodě B přílohy IV.

4. Na území členského státu se zřídí jedno nebo více míst odběru vzorků přizpůsobených cíli monitorování uvedenému v oddíle 2 bodě A přílohy VII za účelem poskytování údajů o koncentracích prekurzorů ozonu uvedených v bodě B uvedeného oddílu v místech určených v souladu s bodem C uvedeného oddílu.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

5.4.    Každý členský stát zajistí v souladu s přílohou IVIII, aby rozmístění a počet míst odběru vzorků, na nichž je založen ⌦ , jež je použito pro výpočet ⌫ průměrný ukazatel ⌦ ukazatelů průměrné ⌫ expozice pro PM2,5 ⇨ a NO2,⇦, náležitě odráželyo celkovou expozici obyvatelstva. Počet míst odběru vzorků nesmí být nižší než počet stanovený na základě bodu oddílu B přílohy IIIV.

6. Při posuzování kvality ovzduší, pokud jde o mezní hodnoty ⇨ a cílové hodnoty pro ozon ⇦ , se vezmou v úvahu výsledky modelování ⇨ modelovacích aplikací ⇦ ⌦ a ⌫ nebo orientačníhoch měření.

⇩ nový

7.    Místa odběru vzorků, v nichž bylo v předchozích třech letech zaznamenáno překročení jakékoli mezní hodnoty uvedené v oddíle 1 přílohy I, se nepřemísťují, pokud není přemístění nutné vzhledem ke zvláštním okolnostem, včetně územního rozvoje. Přemístění míst odběru vzorků se provádí v rámci jejich oblasti prostorové reprezentativnosti a vychází z výsledků modelování.

🡻 2008/50

4.    Komise sleduje, jak členské státy uplatňují kritéria pro výběr míst odběru vzorků, aby se umožnilo harmonizované uplatňování těchto kritérií v celé Evropské unii.

⇩ nový

Článek 10

Monitorovací superlokality

1.    Každý členský stát zřídí alespoň jednu monitorovací superlokalitu v městské pozaďové lokalitě na každých 10 milionů obyvatel. Členské státy, které mají méně než 10 milionů obyvatel, zřídí alespoň jednu monitorovací superlokalitu v městské pozaďové lokalitě.

Každý členský stát zřídí alespoň jednu monitorovací superlokalitu ve venkovské pozaďové lokalitě na každých 100 000 km2. Členské státy, jejichž území je menší než 100 000 km2, zřídí alespoň jednu monitorovací superlokalitu ve venkovské pozaďové lokalitě.

2.    Umístění monitorovacích superlokalit se pro městské pozaďové lokality a venkovské pozaďové lokality určí v souladu s bodem B přílohy IV.

3.    Pro účely splnění požadavků týkajících se minimálního počtu míst odběru vzorků pro příslušné znečišťující látky podle přílohy III lze vzít v úvahu všechna místa odběru vzorků, která splňují požadavky stanovené v bodech B a C přílohy IV a která jsou zřízena v monitorovacích superlokalitách.

4.    Členský stát může pro účely splnění požadavků stanovených v odstavci 1 zřídit po dohodě s jedním nebo více sousedícími členskými státy jednu nebo více společných monitorovacích superlokalit. Tím není dotčena povinnost každého členského státu zřídit alespoň jednu monitorovací superlokalitu v městské pozaďové lokalitě a jednu monitorovací superlokalitu ve venkovské pozaďové lokalitě.

5.    Měření ve všech monitorovacích superlokalitách v městských pozaďových lokalitách zahrnují stacionární nebo orientační měření velikostního rozložení ultrajemných částic a oxidačního potenciálu částic.

6.    Měření ve všech monitorovacích superlokalitách v městských pozaďových lokalitách a venkovských pozaďových lokalitách zahrnují alespoň:

a) stacionární měření částic (PM10 a PM2.5), oxidu dusičitého (NO2), ozonu (O3), černého uhlíku (BC), amoniaku (NH3) a ultrajemných částic (UFP);

b) stacionární nebo orientační měření jemných částic (PM2,5) pro účely získání alespoň ročních průměrných údajů o jejich celkové hmotnostní koncentraci a koncentracích chemických složek v souladu s oddílem 1 přílohy VII;

c) stacionární nebo orientační měření arsenu, kadmia, niklu, celkové plynné rtuti, benzo[a]pyrenu a ostatních polycyklických aromatických uhlovodíků uvedených v čl. 8 odst. 6 a celkové depozice arsenu, kadmia, rtuti, niklu, benzo[a]pyrenu a ostatních polycyklických aromatických uhlovodíků uvedených v čl. 8 odst. 6 bez ohledu na úrovně koncentrace.

7. V monitorovacích superlokalitách v městských pozaďových lokalitách a venkovských pozaďových lokalitách lze rovněž provádět měření částicové a plynné dvojmocné rtuti.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

8.(c)    Monitorování se případně koordinuje s monitorovací strategií a programem měření v rámci programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP) ⇨ , výzkumnou infrastrukturou Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure (ACTRIS) a monitorováním dopadů znečištění ovzduší prováděným podle směrnice (EU) 2016/2284 ⇦ .

Článek 118

Referenční metody měření ⌦ a cíle týkající se kvality údajů ⌫ 

1.    Členské státy použijí referenční metody měření a kritéria uvedenáé v oddílech A a C bodech A a C přílohy VI.

2.     Jiné metody měření ⌦ však ⌫ mohou být použity za podmínek stanovených v bodechoddíle B , C, D a E přílohy VI.

⇩ nový

2.    Údaje o kvalitě ovzduší splňují cíle týkající se kvality údajů stanovené v příloze V.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

ODDÍL 2

Posuzování kvality vnějšího ovzduší z hlediska ozonu

Článek 9

Kritéria posuzování

1.    Pokud během některého z předcházejících pěti let měření koncentrace ozonu v zóně nebo aglomeraci překročily dlouhodobé cíle uvedené v oddíle C přílohy VII, provádí se stacionární měření.

2.    Pokud jsou k dispozici údaje za méně než pět let, mohou členské státy za účelem určení, zda byly dlouhodobé cíle podle odstavce 1 během těchto pěti let překročeny, kombinovat výsledky z krátkodobých měřicích kampaní uskutečněných v době a v místech s pravděpodobně nejvyššími úrovněmi s výsledky z emisních inventur a modelování.

Článek 10

Místa odběru vzorků

1.    Poloha míst odběru vzorků pro měření ozonu se stanoví v souladu s kritérii uvedenými v příloze VIII.

2.    Počet míst odběru vzorků pro stacionární měření ozonu nesmí být v žádné zóně nebo aglomeraci, v níž je měření jediným zdrojem informací pro posuzování kvality ovzduší, menší než minimální počet míst odběru vzorků uvedený v oddíle A přílohy IX.

3.    V zónách a aglomeracích, v nichž jsou údaje z míst odběru vzorků pro stacionární měření doplňovány údaji z modelování nebo orientačních měření, může být počet míst odběru vzorků podle oddílu A přílohy IX snížen za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

   a)    doplňkové metody poskytují dostatečné informace pro posuzování kvality ovzduší, pokud jde o cílové hodnoty, dlouhodobé cíle, informační a varovné prahové hodnoty;

   b)    počet míst odběru vzorků, která mají být zřízena, a prostorové rozložení jiných metod jsou dostatečné k tomu, aby koncentrace ozonu byla stanovena v souladu s cíli v oblasti kvality údajů podle oddílu A přílohy I, a umožňují, aby výsledky posuzování splnily kritéria uvedená v oddíle B přílohy I;

   c)    počet míst odběru vzorků v každé zóně a aglomeraci činí alespoň jedno místo odběru vzorků na dva miliony obyvatel nebo jedno místo odběru vzorků na 50 000 km2 podle toho, co představuje vyšší počet míst odběru vzorků, ale nesmí být menší než jedno místo odběru vzorků v každé zóně nebo aglomeraci;

   d)    ve všech zbývajících místech odběru vzorků, kromě venkovských pozaďových stanic uvedených v oddíle A přílohy VIII, se měří koncentrace oxidu dusičitého.

Při posuzování kvality ovzduší, pokud jde o cílové hodnoty, se vezmou v úvahu výsledky modelování nebo orientačního měření.

5.    V zónách a aglomeracích, v nichž jsou koncentrace za každý z předchozích pěti let měření nižší než dlouhodobé cíle, se počet míst odběru vzorků pro stacionární měření stanoví v souladu s oddílem B přílohy IX.

6.    Každý členský stát zajistí, aby na jeho území bylo zřízeno a provozováno alespoň jedno místo odběru vzorků, které by poskytovalo údaje o koncentracích prekurzorů ozonu uvedených v příloze X. Každý členský stát zvolí počet a umístění stanic, kde se mají měřit koncentrace prekurzorů ozonu, s přihlédnutím k cílům a metodám uvedeným v příloze X.

Článek 11

Referenční metody měření

1.    Členské státy použijí referenční metodu pro měření ozonu uvedenou v bodě 8 oddílu A přílohy VI. Jiné metody měření mohou být použity za podmínek stanovených v oddíle B přílohy VI.

2.    Každý členský stát informuje Komisi o používaných metodách odběru vzorků a měření VOC, uvedených v příloze X.

KAPITOLA III

ŘÍZENÍ KVALITY VNĚJŠÍHO OVZDUŠÍ

Článek 12

Požadavky v případech, kdy jsou úrovně nižší než mezní hodnoty ⌦ , cílová hodnota pro ozon a cíle průměrné expoziční koncentrace, avšak vyšší než prahy posuzování ⌫ 

1. V zónách a aglomeracích, v nichž jsou úrovně oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, ⌦ částic ( ⌫ PM10 a PM2,5), olova, benzenu, a oxidu uhelnatého ⇨ , arsenu, kadmia, niklu a benzo[a]pyrenu ⇦ ve vnějším ovzduší nižší než příslušné mezní hodnoty uvedené v oddíle 1 přílohy I přílohách XI a XIV, členské státy udržují úrovně těchto znečišťujících látek pod mezními hodnotami a usilují o zachování co nejlepší kvality vnějšího ovzduší, která je v souladu s udržitelným rozvojem.

Článek 18

Požadavky v případě zón a aglomerací, v nichž koncentrace ozonu splňují dlouhodobé cíle

2. V zónách a aglomeracích, v nichž úrovně ozonu ⇨ jsou nižší než cílová hodnota pro ozon  ⇦ splňují dlouhodobé cíle, členské státy ⇨ přijmou nezbytná opatření k udržení těchto úrovní pod cílovou hodnotou pro ozon a usilují o dosažení dlouhodobých cílů uvedených v oddíle 2 přílohy I ⇦, pokud to okolnosti včetně přeshraniční povahy znečištění ozonem a meteorologických podmínek dovolují, ⇨ a za předpokladu, že jakákoli nezbytná opatření nevyžadují nepřiměřené výdaje.⇦ udržují tyto úrovně pod dlouhodobými cíli. 

⇩ nový

3. V územních jednotkách na úrovni NUTS 1, jak jsou popsány v nařízení (ES) č. 1059/2003, v nichž jsou ukazatele průměrné expozice pro PM2,5 a NO2 nižší než příslušná hodnota cílů průměrné expoziční koncentrace pro tyto znečišťující látky, jak je stanoveno v oddíle 5 přílohy I, udržují členské státy úrovně těchto znečišťujících látek pod cíli průměrné expoziční koncentrace.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

4. a ⌦ Členské státy ⌫ ⇨ usilují o dosažení a zachování ⇦ prostřednictvím přiměřených opatření zachovávají co nejlepší kvalituy vnějšího ovzduší slučitelnou s udržitelným rozvojem a s vysokoué úrovníě ochrany životního prostředí a lidského zdraví ⇨ , a to v souladu s pokyny pro kvalitu ovzduší zveřejněnými WHO a pod prahy posuzování stanovenými v příloze II ⇦ .

Článek 13

Mezní hodnoty, ⌦ cílové hodnoty pro ozon ⌫ a ⌦ povinná hodnota snížení průměrné expozice ⌫ varovné prahové hodnoty pro ochranu lidského zdraví

1.    Členské státy zajistí, aby úrovně oxidu siřičitého, ⇨ oxidu dusičitého, částic (⇦ PM10, ⇨ a PM2,5), ⇦ olova, ⇨ benzenu, ⇦ a oxidu uhelnatého ⇨ , arsenu, kadmia, niklu a benzo[a]pyrenu⇦ ve vnějším ovzduší nepřekračovaly v žádné části jejich zón a aglomerací mezní hodnoty stanovené v oddíle 1 přílohy I příloze XI.

Pokud jde o oxid dusičitý a benzen, nesmějí být mezní hodnoty uvedené v příloze XI překračovány ode dne v ní uvedeného. 

Článek 17

Požadavky v případě zón a aglomerací, v nichž koncentrace ozonu překračují cílové hodnoty a dlouhodobé cíle

2.1.. Členské státy ⇨ v případě ozonu ⇦ přijmou veškerá nezbytná opatření, která nevyžadují neúměrné náklady, k zajištění toho, aby ⌦ úrovně v žádné části zóny nepřekračovaly ⌫ ⇨ cílové hodnoty pro ozon ⇦ bylo dosaženo cílových hodnot a dlouhodobých cílů ⌦ , jak je stanoveno v oddíle 2 bodě B přílohy I ⌫ .

Článek 15

Celostátní cíl snížení expozice PM2,5 pro ochranu lidského zdraví

31.    Členské státy ⌦ zajistí, aby ⌫ přijmou veškerá nezbytná opatření, která nevyžadují neúměrné náklady, ke snížení expozice PM2,5 s cílem dosáhnout celostátního cíle snížení ⇨ povinné hodnoty snížení průměrné ⇦ expozice ⇨ pro PM2,5 a NO2 ⇦ stanoveného v ⌦ oddíle 5 bodě B přílohy I ⌫ oddíle B přílohy XIV ⇨ byly splněny ve všech částech jejich územních jednotek na úrovni NUTS 1, pokud překračují cíle průměrné expoziční koncentrace stanovené v oddíle 5 bodě C přílohy I ⇦ ve lhůtě v něm uvedené.

4. Splnění těchto požadavků ⌦ odstavců 1, 2 a 3 ⌫ se posuzuje podle přílohy IV  přílohy III.

5. Průměrný ukazatel ⌦ Ukazatele průměrné ⌫ expozice pro PM2,5 se posuzujeí v souladu s oddílem 5 bodem A přílohy IXIV.

6. ⇨ Lhůtu pro dosažení mezních hodnot ⇦ Meze tolerance stanovenoué v tabulce 1 oddílu 1 přílohy Ipříloze XI se použijí ⇨ lze prodloužit ⇦ podle článku 18čl. 22 odst. 3 a čl. 23 odst. 1.

⇩ nový

7.    Členské státy, které zavedou přísnější normy kvality ovzduší v souladu s článkem 193 SFEU, je oznámí Komisi do tří měsíců od jejich přijetí. K tomuto oznámení se připojí vysvětlení týkající se postupu, jakým byly tyto normy kvality ovzduší stanoveny, a použitých vědeckých informací.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

Článek 14

Kritické úrovně ⌦ pro ochranu vegetace a přírodních ekosystémů ⌫

1. Členské státy zajistí dodržování kritických úrovní uvedených v oddíle 3 přílohy I příloze XIII posuzovaných podle oddílubodu A přílohy IVIII.

2.    Pokud je jediným zdrojem informací pro posuzování kvality ovzduší stacionární měření, nesmí být počet míst odběru vzorků menší než minimální počet uvedený v oddíle C přílohy V. Pokud jsou tyto informace doplňovány orientačním měřením nebo modelováním, může být minimální počet míst odběru vzorků snížen až o 50 %, je-li možné posuzované koncentrace příslušné znečišťující látky stanovit v souladu s cíli v oblasti kvality údajů uvedenými v oddíle A přílohy I.

🡻 2004/107

Článek 3

Cílové hodnoty

1.    Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření nevyžadující nepřiměřené výdaje k zajištění toho, aby od 31. prosince 2012 koncentrace arsenu, kadmia, niklu a benzo(a)pyrenu použitého jako referenční látka pro riziko karcinogenity polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší posouzené v souladu s článkem 4 nepřekračovaly cílové hodnoty stanovené v příloze I.

2.    Členské státy vypracují seznam zón a aglomerací, ve kterých jsou koncentrace arsenu, kadmia, niklu a benzo(a)pyrenu nižší než odpovídající cílové hodnoty. Členské státy budou udržovat koncentrace uvedených znečišťujících látek v těchto zónách a aglomeracích nižší než odpovídající cílové hodnoty a vynasnaží se zachovat nejlepší kvalitu vnějšího ovzduší slučitelnou s udržitelným rozvojem.

3.    Členské státy vypracují seznam zón a aglomerací, v nichž jsou cílové hodnoty stanovené v příloze I překročeny.

Pro tyto zóny a aglomerace určí členské státy oblasti překročení a zdroje, které k takovému překročení přispívají. Členské státy prokáží, že v uvedených oblastech uplatnily veškerá nezbytná opatření nevyžadující nepřiměřené výdaje, zaměřená zejména na převládající zdroje emisí, aby bylo dosaženo cílových hodnot. V případě průmyslových zařízení uvedených ve směrnici 96/61/ES to znamená uplatnění nejlepších dostupných technik ve smyslu čl. 2 bodu 11 uvedené směrnice.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 16

Cílové hodnoty a mezní hodnoty PM2,5 pro ochranu lidského zdraví

1.    Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, která nevyžadují neúměrné náklady s cílem zajistit, aby koncentrace PM2,5 ve vnějším ovzduší nepřekračovaly cílovou hodnotu stanovenou v oddíle D přílohy XIV, a to ode dne v něm uvedeného.

2.    Členské státy zajistí, aby koncentrace PM2,5 ve vnějším ovzduší v žádné části jejich zón a aglomerací nepřekračovaly mezní hodnotu stanovenou v oddíle E přílohy XIV, a to ode dne v něm uvedeného. Splnění tohoto požadavku se posuzuje podle přílohy III.

3.    Mez tolerance stanovená v oddíle E přílohy XIV se použije v souladu s čl. 23 odst. 1.

Článek 1519

Opatření požadovaná v případě překročení informativních nebo ⌦ Překročení ⌫ varovných ⌦ nebo informativních ⌫ prahových hodnot

12. Varovné prahové hodnoty pro koncentrace oxidu siřičitého, a oxidu dusičitého ⇨ a částic (PM10 a PM2,5) ⇦ ve vnějším ovzduší jsou stanoveny v oddíle 4 bodě A přílohy IXII.

⇩ nový

2. Varovná prahová hodnota a informativní prahová hodnota pro ozon jsou stanoveny v oddíle 4 bodě B přílohy I.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

3. Dojde-li k překročení informativní prahové hodnoty nebo jakékoli varovné prahové hodnoty ⌦ nebo jakékoli informativní prahové hodnoty ⌫ uvedené ⌦ v oddíle 4 přílohy I ⌫ v příloze XII, přijmou členské státy nezbytná opatření k informování veřejnosti ⇨ nejpozději do několika hodin, přičemž využijí různé mediální a komunikační kanály a zajistí široký přístup veřejnosti k těmto informacím ⇦ prostřednictvím rozhlasu, televize, tisku nebo internetu.

⇩ nový

4. Členské státy zajistí, aby informace o současných nebo předpokládaných překročeních jakékoli varovné prahové hodnoty nebo informativní prahové hodnoty byly poskytnuty veřejnosti co nejdříve v souladu s body 2 a 3 přílohy IX.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 1620

Přispívání přírodních zdrojů

1.    Členské státy ⇨ mohou ⇦ zasílají Komisi za daný rok seznamy ⇨ určit ⇦ :

a)- zóny a aglomerací , v nichž jsou překročení mezních hodnot u dané znečišťující látky způsobena přírodními zdroji,⌦ a ⌫

⇩ nový

b) územní jednotky NUTS 1, v nichž lze překročení úrovně určené povinnými hodnotami snížení průměrné expozice přičíst přírodním zdrojům.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

2. Členské státy poskytují ⇨  Komisi seznamy všech takových zón a územních jednotek NUTS 1, jak je uvedeno v odstavci 1, jakož i ⇦ informace o koncentracích a zdrojích a důkazy o tom, že překročení lze připsat přírodním zdrojům.

32.    V případě, že je Komise informována o překročení, jež lze přičíst přírodním zdrojům podle odstavce 21, nepovažuje se toto překročení za překročení pro účely této směrnice.

3.    Komise do 11. června 2010 zveřejní pokyny pro prokazování a odečítání překročení, která lze připsat přírodním zdrojům.

Článek 1721

Překročení, jež lze připsat zimnímu posypu silnic pískem nebo solí

1.    Členské státy mohou ⇨ za daný rok ⇦ vymezit ⌦ určit ⌫ zóny nebo aglomerace, v nichž jsou mezní hodnoty PM10 ve vnějším ovzduší překročeny v důsledku resuspenzí částic ze zimního posypu silnic pískem nebo solí.

2.    Členské státy ⌦ poskytnou ⌫ zašlou Komisi seznam všech takových zón ⇨ , jak je uvedeno v odstavci 1, ⇦ a aglomerací spolu s informacemi o koncentracích PM10 a jejich ⇨ zdrojích v těchto zónách. ⇦ zdrojích.

3.    Při informování Komise podle článku 27 Ččlenské státy ⌦ rovněž ⌫ poskytnou nezbytné důkazy, jimiž prokáží, že všechna překročení nastala v důsledku těchto resuspendovaných částic a že byla přijata přiměřená opatření na snížení těchto koncentrací.

34.    Aniž je dotčen článek 1620, musí členské státy v případě zón a aglomerací podle odstavce 1 tohoto článku vypracovat plán kvality ovzduší stanovený v článku 1923 pouze tehdy, pokud lze překročení připsat jiným zdrojům PM10 než zimnímu posypu silnic pískem nebo solí.

5.    Komise zveřejní pokyny pro určování příspěvků vznikajících resuspenzí částic ze zimního posypu silnic pískem nebo solí do 11. června 2010.

Článek 1822

Prodloužení ⇨ lhůty ⇦ pro dosažení některých mezních hodnot a zproštění povinnosti tyto mezní hodnoty uplatňovat

1.    Pokud v dané zóně nebo aglomeraci nelze ⇨ v důsledku specifických rozptylových vlastností lokality, orografických hraničních podmínek, nepříznivých klimatických podmínek nebo přeshraničního příspěvku ⇦ splnit mezní hodnoty pro ⇨ částice (PM10 a PM2,5) nebo ⇦ oxid dusičitý nebo benzen v rámci ⌦ lhůty ⌫ lhůt stanovených stanovené v tabulce 1 oddílu 1 přílohy Ipříloze XI, může členský stát tyto lhůty pro konkrétní zónu nebo aglomeraci ⇨ tuto lhůtu jednou ⇦ prodloužit nejvýše o pět let, a to za podmínky, ⌦ pokud jsou splněny následující podmínky: ⌫

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

a) že pro zónu nebo aglomeraci, na niž by se prodloužení vztahovalo, se v souladu s čl. 19 odst. 4  článkem 23 vypracuje plán kvality ovzduší ⌦ , který splňuje požadavky uvedené v čl. 19 odst. 5 až 7 ⌫;

b)tento plán kvality ovzduší ⌦ uvedený v písmeni a) ⌫ se doplní informacemi uvedenými v boděoddíle B přílohy VIIIXV v souvislosti s danými znečišťujícími látkami a ukazuje, jak ⇨ bude zajištěno, aby byla období překročení mezních hodnot co možná nejkratší ⇦ bude dosaženo cíle dodržování mezních hodnot před uplynutím nové lhůty;.

⇩ nový

c)plán kvality ovzduší uvedený v písmeni a) nastiňuje, jak bude veřejnost, a zejména citlivé obyvatelstvo a zranitelné skupiny, informována o důsledcích prodloužení pro lidské zdraví a životní prostředí;

d)plán kvality ovzduší uvedený v písmeni a) nastiňuje, jak budou mobilizovány dodatečné finanční prostředky, mimo jiné prostřednictvím příslušných vnitrostátních a unijních programů financování, s cílem urychlit zlepšování kvality ovzduší v zóně, na niž by se prodloužení vztahovalo.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

2.    Pokud v dané zóně nebo aglomeraci nelze mezní hodnoty pro PM10 uvedené v příloze XI dodržet v důsledku specifických rozptylových vlastností lokality, nepříznivých klimatických podmínek nebo přeshraničního příspěvku, je členský stát zproštěn povinnosti uplatňovat tyto mezní hodnoty do 11. června 2011, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 a pokud členský stát prokáže, že na celostátní, regionální a místní úrovni byla přijata veškerá náležitá opatření nutná k dodržení lhůt.

3.    Pokud členský stát použije odstavec 1 nebo 2, zajistí, aby mezní hodnota nebyla u žádné znečišťující látky překročena o více než o maximální mez tolerance uvedenou v příloze XI pro každou příslušnou znečišťující látku.

24.    Členské státy oznámí Komisi, kde lze podle jejich názoru použít odstavec 1 nebo 2, a oznámí plán kvality ovzduší uvedený v odstavci 1 včetně všech příslušných informací nezbytných ⌦ a všechny příslušné informace nezbytné ⌫ k tomu, aby Komise mohla posoudit, zda ⇨ je uplatněný důvod prodloužení opodstatněný a zda ⇦ jsou či nejsou splněny příslušné podmínky ⌦ stanovené v uvedeném odstavci ⌫. V rámci posuzování Komise zohlední odhadované účinky opatření, která byla přijata členskými státy, na kvalitu vnějšího ovzduší v členských státech v současnosti i v budoucnosti, jakož i odhadované účinky stávajících i plánovaných opatření na úrovni ⌦ Unie ⌫ Společenství, která Komise navrhne, na kvalitu vnějšího ovzduší.

Pokud do devíti měsíců od obdržení tohoto oznámení Komise nevznese žádné námitky, považují se příslušné podmínky pro použití odstavce 1 nebo 2 za splněné.

Pokud jsou námitky vzneseny, může Komise členské státy požádat, aby plány kvality ovzduší upravily nebo předložily nové.

KAPITOLA IV

PLÁNY

Článek 1923

Plány kvality ovzduší

1.    Pokud v daných zónách nebo aglomeracích překračují úrovně znečišťujících látek ve vnějším ovzduší jakoukoli mezní hodnotu ⇨ stanovenou v oddíle 1 přílohy I ⇦ nebo cílovou hodnotu, a v každém případě navíc i jakoukoliv příslušnou mez tolerance, členské státy ⌦ vypracují ⌫ zajistí, aby byly pro tyto zóny nebo aglomerace vypracovány plány kvality ovzduší ⇨ co nejdříve, avšak nejpozději do dvou let po kalendářním roce, během něhož bylo toto překročení jakékoli mezní hodnoty zaznamenáno. Tyto plány kvality ovzduší stanoví náležitá opatření k ⇦ za účelem dosažení ⌦ dotčené mezní ⌫ příslušné mezní nebo cílové hodnoty uvedené v přílohách XI a XIV. ⇨ a k zajištění toho, aby bylo období překročení co možná nejkratší a v žádném případě netrvalo déle než tři roky od konce kalendářního roku, v němž bylo zaznamenáno první překročení.⇦

⇩ nový

Pokud během třetího kalendářního roku po vypracování plánu kvality ovzduší přetrvávají překročení jakýchkoli mezních hodnot, členské státy aktualizují plán kvality ovzduší a opatření v něm obsažená a v následujícím kalendářním roce přijmou dodatečná a účinnější opatření s cílem zajistit, aby období překročení bylo co možná nejkratší.

2. Pokud v dané územní jednotce NUTS 1 překročí úrovně znečišťujících látek ve vnějším ovzduší cílovou hodnotu pro ozon stanovenou v oddíle 2 přílohy I, vypracují členské státy plány kvality ovzduší pro tyto územní jednotky NUTS 1 co nejdříve, avšak nejpozději do dvou let po kalendářním roce, během něhož bylo překročení cílové hodnoty pro ozon zaznamenáno. Tyto plány kvality ovzduší stanoví náležitá opatření k dosažení cílové hodnoty pro ozon a k zajištění toho, aby bylo období překročení co možná nejkratší.

Pokud během pátého kalendářního roku po vypracování plánu kvality ovzduší přetrvávají v příslušné územní jednotce NUTS 1 překročení cílové hodnoty pro ozon, členské státy aktualizují plán kvality ovzduší a opatření v něm obsažená a v následujícím kalendářním roce přijmou dodatečná a účinnější opatření s cílem zajistit, aby období překročení bylo co možná nejkratší.

V případě územních jednotek NUTS 1, v nichž je překročena cílová hodnota pro ozon, členské státy zajistí, aby příslušný národní program omezování znečištění ovzduší vypracovaný podle článku 6 směrnice (EU) 2016/2284 zahrnoval opatření, která řeší tato překročení.

3. Pokud je v dané územní jednotce NUTS 1 překročena povinná hodnota snížení průměrné expozice stanovená v oddíle 5 přílohy I, vypracují členské státy plány kvality ovzduší pro tyto územní jednotky NUTS 1 co nejdříve, avšak nejpozději do dvou let po kalendářním roce, během něhož bylo překročení povinné hodnoty snížení průměrné expozice zaznamenáno. Tyto plány kvality ovzduší stanoví náležitá opatření k dosažení povinné hodnoty snížení průměrné expozice a k zajištění toho, aby bylo období překročení co možná nejkratší.

Pokud během pátého kalendářního roku po vypracování plánu kvality ovzduší přetrvávají překročení povinné hodnoty snížení průměrné expozice, členské státy aktualizují plán kvality ovzduší a opatření v něm obsažená a v následujícím kalendářním roce přijmou dodatečná a účinnější opatření s cílem zajistit, aby období překročení bylo co možná nejkratší.

4. Pokud od [vložte rok dva roky po vstupu této směrnice v platnost] do 31. prosince 2029 v zóně nebo územní jednotce NUTS 1 překročí úrovně znečišťujících látek jakoukoli mezní hodnotu, které má být dosaženo do 1. ledna 2030, jak je stanoveno v tabulce 1 oddílu 1 přílohy I, vypracují členské státy plán kvality ovzduší pro dotčenou znečišťující látku co nejdříve, avšak nejpozději do dvou let po kalendářním roce, během něhož bylo překročení zaznamenáno, s cílem dosáhnout příslušných mezních hodnot nebo cílové hodnoty pro ozon do uplynutí lhůty pro jejich dosažení.

Pokud jsou členské státy povinny vypracovat pro tutéž znečišťující látku plán kvality ovzduší v souladu s tímto odstavcem, jakož i plán kvality ovzduší v souladu s čl. 19 odst. 1, mohou vypracovat kombinovaný plán kvality ovzduší v souladu s čl. 19 odst. 5, 6 a 7 a poskytnout informace o očekávaném dopadu opatření k dosažení souladu pro každou mezní hodnotu, kterou se plán zabývá, jak vyžaduje příloha VIII body 5 a 6. Tyto kombinované plány kvality ovzduší stanoví náležitá opatření k dosažení všech souvisejících mezních hodnot a k zajištění toho, aby byla všechna období překročení co možná nejkratší.

5. Plány kvality ovzduší obsahují alespoň tyto informace:

a)informace uvedené v bodě A podbodech 1 až 6 přílohy VIII;

b)v příslušných případech informace uvedené v bodě A podbodech 7 a 8 přílohy VIII;

c)v příslušných případech informace o opatřeních ke snížení znečištění ovzduší uvedené v bodě B podbodě 2 přílohy VIII.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

⇨ Členské státy zváží zahrnutí opatření uvedených v čl. 20 odst. 2 a zvláštních opatření zaměřených ⇦ Plány kvality ovzduší mohou navíc zahrnovat zvláštní opatření zaměřená na ochranu citlivéhoých skupin obyvatelstva ⇨ a zranitelných skupin ⇦, včetně dětí ⌦ , do svých plánů kvality ovzduší ⌫.

⇩ nový

Pokud jde o dotčené znečišťující látky, členské státy při přípravě plánů kvality ovzduší posoudí riziko překročení příslušných varovných prahových hodnot. Tato analýza se v příslušných případech použije pro vypracování krátkodobých akčních plánů.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

Pokud je třeba připravit nebo provést ⌦ se vypracovávají ⌫ plány kvality ovzduší pro více znečišťujících látek ⌦ nebo norem kvality ovzduší ⌫, členské státy případně připraví a provedou ⌦ vypracují ⌫ integrované plány kvality ovzduší týkající se všech příslušných znečišťujících látek ⇨ a norem kvality ovzduší ⇦.

2.    Členské státy v proveditelném rozsahu zajistí soulad svých plánů kvality ovzduší s jinými plány ⇨ , které mají významný dopad na kvalitu ovzduší, včetně plánů ⇦ vyžadovanýchmi podle směrnice 2001/80/ES Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU 78 , směrnice (EU) 2016/22842001/81/ES nebo ⌦ a ⌫ směrnice 2002/49/ES ⇨ a podle právních předpisů v oblasti klimatu, energetiky, dopravy a zemědělství ⇦ .

⇩ nový

6. Členské státy konzultují s veřejností v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES 79 a s příslušnými orgány, které jsou z důvodu svých povinností v oblasti znečištění ovzduší a kvality ovzduší pravděpodobně dotčeny prováděním plánů kvality ovzduší, návrhy plánů kvality ovzduší a veškeré významné aktualizace plánů kvality ovzduší před jejich dokončením.

Při přípravě plánů kvality ovzduší členské státy zajistí, aby zúčastněné strany, jejichž činnosti přispívají k překročení hodnot, byly vyzvány, aby navrhly opatření, která mohou přijmout s cílem pomoci ukončit tato překročení, a aby se těchto konzultací mohly účastnit nevládní organizace, jako jsou organizace zaměřené na životní prostředí, spotřebitelské organizace, organizace zastupující zájmy citlivého obyvatelstva a zranitelných skupin, jiné příslušné subjekty zaměřené na zdravotní péči a příslušné odvětvové svazy.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

7. Tyto Pplány ⌦ kvality ovzduší ⌫ se Komisi sdělí ⇨ do dvou měsíců od jejich přijetí ⇦ neprodleně a nejpozději dva roky po skončení roku, v němž bylo zaznamenáno první překročení.

Článek 2024

Krátkodobé akční plány

1.    Pokud v dané zóně nebo aglomeraci existuje riziko, že úrovně znečišťujících látek překročí jednu nebo více varovných prahových hodnot uvedených v oddíle 4 přílohy Ipříloze XII, vypracují členské státy ⌦ krátkodobé ⌫ akční plány uvádějící ⇨ mimořádná ⇦ opatření, jež mají být v krátkodobém horizontu přijata za účelem snížení rizika nebo doby trvání tohoto překročení. Pokud riziko platí pro jednu nebo více mezních hodnot nebo cílových hodnot uvedených v přílohách VII, XI a XIV, mohou členské státy případně vypracovat tyto krátkodobé akční plány.

Pokud však existuje riziko, že bude překročena varovná prahová hodnota pro ozon vypracují členské státy tyto krátkodobé akční plány, ⇨ mohou členské státy upustit od vypracování těchto krátkodobých akčních plánů, ⇦ pouze pokud podle jejich názoru existuje s ohledem na vnitrostátní zeměpisné, meteorologické a hospodářské podmínky ⇨ neexistuje ⇦ významná možnost, že sníží riziko, zkrátí dobu trvání nebo sníží závažnost tohoto překročení. Při přípravě tohoto krátkodobého akčního plánu zohlední členské státy rozhodnutí 2004/279/ES.

2.    ⌦ Při vypracovávání krátkodobých akčních plánů uvedených ⌫ Krátkodobé akční plány uvedené v odstavci 1 mohou ⌦ členské státy ⌫ v konkrétních případech stanovit účinná opatření pro regulaci a případně i ⇨ dočasné ⇦ pozastavení činností, které přispívají k riziku překročení příslušných mezních či cílových hodnot nebo varovné prahové hodnoty. Tyto ⇨ V závislosti na podílu hlavních zdrojů znečištění na překročeních, která je třeba řešit, tyto krátkodobé ⇦ akční plány ⇨ zváží zahrnutí ⇦ mohou zahrnovat opatření týkajících se ⇨ dopravy ⇦ provozu motorových vozidel, stavebních prací, lodí v kotvištích a využívání průmyslových zařízení nebo ⇨ a využívání ⇦ výrobků a vytápění domácností. V rámci těchto plánů ⇨ se rovněž zváží ⇦ lze rovněž zvážit zvláštní kroky zaměřené na ochranu citlivéhoých skupin obyvatelstva ⇨ a zranitelných skupin ⇦, včetně dětí.

⇩ nový

3. Členské státy konzultují s veřejností v souladu se směrnicí 2003/35/ES a s příslušnými orgány, které jsou z důvodu svých povinností v oblasti znečištění ovzduší a kvality ovzduší pravděpodobně dotčeny prováděním krátkodobých akčních plánů, návrhy krátkodobých akčních plánů a veškeré významné aktualizace těchto plánů před jejich dokončením.

🡻 2008/50

⇨ nový

43.    Pokud členské státy vypracují krátkodobý akční plán, zpřístupní veřejnosti a příslušným organizacím, jako jsou organizace zaměřené na životní prostředí, organizace spotřebitelů, organizace zastupující zájmy citlivéhoých skupin obyvatelstva ⇨ a zranitelných skupin ⇦, jiné významné subjekty zaměřené na zdravotní péči a zainteresované odvětvové svazy, jak výsledky svých výzkumů ohledně proveditelnosti a obsah konkrétních krátkodobých akčních plánů, tak i informace o provádění těchto plánů.

⇩ nový

5. Členské státy předloží krátkodobé akční plány Komisi do dvou měsíců od jejich přijetí.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

4.    Komise poprvé do 11. června 2010 a poté v pravidelných intervalech zveřejňuje příklady osvědčených postupů pro vypracovávání krátkodobých akčních plánů, včetně příkladů osvědčených postupů na ochranu citlivých skupin obyvatelstva, včetně dětí.

Článek 2125

Znečištění ovzduší přesahující hranice států

1.    Pokud ⇨ přeshraniční přenos znečištění ovzduší z jednoho nebo více členských států významně přispívá k tomu, že ⇦ je překročena jakákoli varovná prahová hodnota, mezní nebo cílová hodnota ⌦ , cílová hodnota pro ozon, ⌫ a navíc jakákoli příslušná mez tolerance ⇨ povinná hodnota snížení průměrné expozice nebo ⇦ ⌦ varovná prahová hodnota ⌫ nebo dlouhodobý cíl v důsledku významného přenosu látek znečišťujících ovzduší nebo jejich prekurzorů přes hranice státu, ⇨ v jiném členském státě, informuje tento členský stát o této skutečnosti členské státy, z nichž znečištění ovzduší pochází, a Komisi. ⇦

Ddotyčné členské státy spolupracují ⇨ za účelem určení zdrojů znečištění ovzduší a opatření, která je třeba přijmout k řešení těchto zdrojů, ⇦ a případně navrhnou společné činnosti, jako například přípravu společných nebo koordinovaných plánů kvality ovzduší podle článku 1923, s cílem odstranit tato překročení uplatněním vhodných, ale přiměřených opatření.

⇩ nový

Členské státy si vzájemně odpoví včas, avšak nejpozději do tří měsíců po přijetí oznámení od jiného členského státu v souladu s prvním pododstavcem.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

2.    Komise se vyzývá k účasti a pomoci při veškeré spolupráci podle odstavce 1 ⌦ tohoto článku ⌫ ⇨ a je o této spolupráci informována ⇦. Komise vezme v úvahu zprávy vypracované podle článku 119 směrnice (EU) 2016/2284 2001/81/ES a případně zváží, zda je na úrovni Společenství ⌦ Unie ⌫ zapotřebí přijmout další opatření s cílem omezit emise prekurzorů, které přeshraniční znečištění způsobily.

3.    Členské státy, pokud je to vhodné podle článku 2024, připraví a provedou společné krátkodobé akční plány vztahující se na sousedící zóny v jiných členských státech. Členské státy zajistí, aby sousedící zóny v jiných členských státech, které vypracovaly krátkodobé akční plány, obdržely veškeré potřebné informace ⇨ týkající se těchto krátkodobých akčních plánů bez zbytečného prodlení ⇦ .

4.    Pokud jsou informativní a varovné prahové hodnoty překročeny v zónách nebo aglomeracích v blízkosti státních hranic, jsou ⌦ o těchto překročeních ⌫ co nejdříve informovány příslušné orgány dotyčných sousedících členských států. Tyto informace se rovněž zpřístupní veřejnosti.

5.    Při přípravě plánů uvedených v odstavcích 1 a 3 a při informování veřejnosti podle odstavce 4 členské státy případně usilují o spolupráci se třetími zeměmi, a zejména s kandidátskými zeměmi.

KAPITOLA V

INFORMOVÁNÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 2226

Informování veřejnosti

1.    Členské státy zajistí, aby byla veřejnost i příslušné organizace, jako jsou organizace zaměřené na životní prostředí, spotřebitelské organizace, organizace zastupující zájmy citlivéhoých skupin obyvatelstva ⇨ a zranitelných skupin ⇦ , jiné příslušné subjekty zaměřené na zdravotní péči a příslušné odvětvové svazy, řádně a včas informovány o těchto skutečnostech:

a)kvalitě vnějšího ovzduší v souladu s body 1 a 3 přílohy IXpřílohou XVI;

🡻 2008/50

⇨ nový

b)veškerých rozhodnutích o prodloužení podle článku 18 čl. 22 odst. 1;

c) veškerých výjimkách podle čl. 22 odst. 2;        

c)d) plánech kvality ovzduší stanovených v čl. 22 odst. 1 a článku 19;v článku 23 a o programech uvedených v čl. 17 odst. 2.

⇩ nový

d) krátkodobých akčních plánech stanovených v článku 20;

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

e)2. Členské státy zpřístupní veřejnosti výroční zprávy týkající se všech znečišťujících látek, na které se vztahuje tato směrnice.

Tyto zprávy obsahují přehled úrovní překračujících mezní hodnoty, cílové hodnoty, dlouhodobé cíle, informativní prahové hodnoty a varovné prahové hodnoty za příslušná průměrovaná období. Tyto informace doprovází stručné posouzení účincíchků těchto překročení ⇨ mezních hodnot, cílových hodnot pro ozon, povinných hodnot snížení průměrné expozice, informativních prahových hodnot a varovných prahových hodnot ve stručném posouzení ⇦ ;. Zprávy ⇨ stručné posouzení ⇦ ⇨ případně obsahuje ⇦ mohou případně obsahovat další informace a posouzení týkající se ochrany lesů, jakož i informace o dalších znečišťujících látkách, ⇨ na něž se vztahuje článek 10 a příloha VII. ⇦ jejichž monitorování stanoví tato směrnice, jako jsou mimo jiné vybrané neregulované prekurzory ozonu uvedené v oddíle B přílohy X.

⇩ nový

2. Členské státy stanoví index kvality ovzduší týkající se oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, částic (PM10 a PM2,5) a ozonu a prostřednictvím veřejného zdroje jej zpřístupní a každou hodinu aktualizuje. Index kvality ovzduší zohledňuje doporučení WHO a vychází z indexů kvality ovzduší na evropské úrovni, které poskytuje Evropská agentura pro životní prostředí.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

3. Členské státy informují veřejnost o příslušných orgánech a subjektech jmenovaných v souvislosti s úkoly uvedenými v článku 53.

4. Informace ⇨ uvedené v tomto článku ⇦ se zpřístupňují ⌦ veřejnosti ⌫ zdarma prostřednictvím jakéhokoli snadno ⇨ přístupných mediálních a komunikačních kanálů ⇦ přístupného sdělovacího prostředku, včetně internetu nebo jiných vhodných telekomunikačních prostředků, a zohledňují ustanovení směrnice ⌦ v souladu se směrnicí ⌫ 2007/2/ES 80  ⇨ a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 81  ⇦ .

🡻 2004/107

Článek 7

Informování veřejnosti

1.    Členské státy zajistí, aby veřejnost a patřičné organizace, jako jsou organizace na ochranu životního prostředí, organizace spotřebitelů, organizace zastupující zájmy citlivých skupin obyvatel a jiné příslušné subjekty zabývající se ochranou zdraví, měly přístup k jasným a srozumitelným informacím o koncentracích arsenu, kadmia, rtuti, niklu a benzo(a)pyrenu a ostatních polycyklických aromatických uhlovodíků uvedených v čl. 4 odst. 8 ve vnějším ovzduší a o rychlosti depozice arsenu, kadmia, rtuti, niklu a benzo(a)pyrenu a ostatních polycyklických aromatických uhlovodíků uvedených v čl. 4 odst. 8 a aby jim tyto údaje byly běžně poskytovány.

2.    V poskytovaných informacích se dále uvádějí případné roční překročení cílových hodnot pro arsen, kadmium, nikl a benzo(a)pyren, stanovených v příloze I. Informace obsahují vysvětlení důvodů překročení a oblast, jíž se týká. Dále poskytují stručné posouzení ve vztahu k cílové hodnotě a náležité informace o účincích na zdraví a dopadech na životní prostředí.

Organizacím uvedeným v odstavci 1 tohoto článku se zpřístupní informace o veškerých opatřeních přijatých podle článku 3.

3.    Informace se zpřístupní například prostřednictvím internetu, tisku a jiných snadno dostupných sdělovacích prostředků.

Článek 5

Předávání informací a podávání zpráv

1.    Pokud jde o zóny a aglomerace, v nichž dojde k překročení cílových hodnot stanovených v příloze I, předají členské státy Komisi tyto informace:

   a)    seznamy dotčených zón a aglomerací;

   b)    oblasti překročení;

   c)    posouzené hodnoty koncentrací;

   d)    důvody překročení, a zejména zdroje, které k němu přispěly;

   e)    obyvatelstvo exponované takovému překročení.

Členské státy dále oznámí veškeré údaje posouzené v souladu s článkem 4, pokud je již neposkytly podle rozhodnutí Rady 97/101/ES ze dne 27. ledna 1997, kterým se zavádí vzájemná výměna informací a údajů ze sítí a jednotlivých stanic měřících znečištění vnějšího ovzduší v členských státech 82 .

Informace se předávají za každý kalendářní rok nejpozději do 30. září následujícího roku a poprvé za kalendářní rok následující po 15. února 2007.

2.    Vedle požadavků stanovených v odstavci 1 členské státy rovněž podají zprávu o veškerých opatřeních přijatých podle článku 3.

3.    Komise zajistí, aby veškeré informace poskytnuté podle odstavce 1 byly neprodleně zpřístupněny veřejnosti vhodným způsobem, například prostřednictvím internetu, tisku nebo jiných snadno dostupných sdělovacích prostředků.

4.    Komise přijme regulativním postupem podle čl. 6 odst. 2 případnou podrobnou úpravu předávání informací poskytovaných podle odstavce 1 tohoto článku.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 2327

Předávání informací a zpráv

1.    Členské státy zajistí, aby byly informace o vnějším ovzduší poskytovány Komisi v požadovaných lhůtách ⇨ v souladu s prováděcími akty uvedenými v odstavci 5 a bez ohledu na soulad s cíli týkajícími se kvality údajů stanovenými v příloze V⇦ určených prováděcími opatřeními uvedenými v čl. 28 odst. 2.

2.    V každém případě se Zza zvláštním účelem posouzení dodržování mezních hodnot ⇨ , cílových hodnot pro ozon, povinných hodnot snížení průměrné expozice ⇦ a kritických úrovní a dosahování cílových hodnot tyto ⌦ se ⌫ informace ⇨ uvedené v odstavci 1 ⇦ do ⇨ čtyř ⇦ devíti měsíců po skončení každého kalendářního roku zpřístupní Komisi, přičemž zahrnují:

a)změny provedené v daném roce, pokud jde o seznam a vymezení zón a aglomerací uvedených v článku 64 ⇨ nebo jakékoli územní jednotky NUTS 1 ⇦ ;

b)seznam zón a aglomerací, ⇨ a územních jednotek NUTS 1 a úrovně posuzovaných znečišťujících látek. V případě zón, ⇦ v nichž je úroveň jedné nebo více znečišťujících látek vyšší než mezní hodnoty a případně mez tolerance nebo vyšší než cílové hodnoty nebo kritické úrovně ⇨ , jakož i územních jednotek NUTS 1, v nichž je úroveň jedné nebo více znečišťujících látek vyšší než cílové hodnoty nebo povinné hodnoty snížení průměrné expozice: ⇦ , a pro tyto zóny a aglomerace

i)zjištěné úrovně a případně datum a období, kdy byly tyto hodnoty zaznamenány;

ii)případně posouzení hodnot, kterými přispívají ke zjištěným úrovním přírodní zdroje a resuspenze částic ze zimního posypu silnic pískem nebo solí, jak jsou ohlášeny Komisi podle článků 16 a 1720 a 21.

3.    Odstavce 1 a 2 se vztahují na informace shromažďované od druhého kalendářního roku po vstupu v platnost prováděcích opatřeních uvedených v čl. 28 odst. 2.

3. Členské státy rovněž zasílají ⌦ předávají ⌫ Komisi ⇨ v souladu s odstavcem 1 ⇦ předběžné informace o naměřených úrovních a délce trvání období, během nichž byla varovná nebo informativní prahová hodnota překročena.

⇩ nový

4. Členské státy poskytnou Komisi informace uvedené v bodě D přílohy IV do tří měsíců ode dne, kdy o to byly požádány.

5. Komise v příslušných případech přijme prostřednictvím prováděcích aktů opatření:

a)    kterými vymezí dodatečné informace, jež mají členské státy zpřístupnit podle tohoto článku, jakož i lhůty, v nichž mají být tyto informace sděleny;

b)    kterými určí způsoby, jak zefektivnit vykazování údajů a vzájemnou výměnu informací a údajů ze sítí a jednotlivých míst odběru vzorků, která měří znečištění vnějšího ovzduší v rámci členských států.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2.

KAPITOLA VI

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

Článek 2428

Prováděcí opatření ⌦ Změny příloh ⌫

⇩ nový

Komisi je v souladu s článkem 25 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy II až IX s cílem zohlednit technický a vědecký vývoj, pokud jde o posuzování kvality vnějšího ovzduší, informace, které mají být zahrnuty do plánů kvality ovzduší, a informování veřejnosti.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, totiž přílohy I až VI, VIII až X a přílohu XV, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 29 odst. 3.

Změny však nesmějí přímo ani nepřímo upravovat

   a)    mezní hodnoty, ⇨ cílové hodnoty pro ozon ⇦ ⌦ a dlouhodobé cíle ⌫ cíle snížení expozice, kritické úrovně, cílové hodnoty, informativní nebo varovné ⌦ a informativní ⌫ prahové hodnoty ⇨ , povinné hodnoty snížení průměrné expozice a cíle průměrné expoziční koncentrace ⇦ ani dlouhodobé cíle uvedené v příloze IVII a v přílohách XI až XIV, ani

   b)    data splnění jednotlivých parametrů uvedených v písmeni a).

2.    Komise určí regulativním postupem podle čl. 29 odst. 2 dodatečné informace, které mají členské státy zveřejnit podle článku 27, jakož i lhůty, v nichž budou tyto informace sdělovány.

Komise rovněž určí regulativním postupem podle čl. 29 odst. 2 způsoby zefektivnění způsobu oznamování údajů a vzájemné výměny informací a údajů ze sítí a jednotlivých stanic pro měření znečištění vnějšího ovzduší v členských státech.

3.    Komise vypracuje obecné pokyny pro dohody o zřizování společných měřicích stanic uvedených v čl. 6 odst. 5.

4.    Komise zveřejní pokyny pro prokázání rovnocennosti podle oddílu B přílohy VI.

⇩ nový

Článek 25

Výkon přenesené pravomoci

1.    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 24 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od … [data vstupu této směrnice v platnost].

3.    Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 24 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.    Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.    Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 24 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 2629

Výbor ⌦ Postup projednávání ve výboru⌫

1.    Komisi je nápomocen Výbor pro kvalitu vnějšího ovzduší. ⇨ Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. ⇦

2.    Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES ⇨ použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 ⇦ s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí č. 1999/468/ES je tři měsíce.

3.    Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

🡻 2004/107

Článek 6

Výbor

1.    Komisi je nápomocen výbor zřízený podle čl. 12 odst. 2 směrnice 96/62/ES.

2.    Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.    Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. 

⇩ nový

KAPITOLA VII

PŘÍSTUP KE SPRAVEDLNOSTI, NÁHRADA ŠKODY A SANKCE

Článek 27

Přístup ke spravedlnosti

1.         Členské státy zajistí, aby v souladu s jejich vnitrostátním právním řádem měli příslušníci dotčené veřejnosti možnost dosáhnout přezkumu soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným ze zákona, a mohli tak napadnout hmotnou nebo procesní zákonnost veškerých rozhodnutí, jednání nebo opomenutí týkajících se plánů kvality ovzduší uvedených v článku 19 a krátkodobých akčních plánů uvedených v článku 20, jež byly přijaty členským státem, pokud je splněna jakákoli z těchto podmínek:

a) příslušníci veřejnosti, vnímaní jako jedna nebo více fyzických nebo právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny v souladu s vnitrostátním právem nebo zvyklostmi, mají dostatečný zájem;

b) vyžaduje-li to rozhodné právo členského státu jako předběžnou podmínku, příslušníci veřejnosti namítají porušení práva.

Členské státy určí, co představuje dostatečný zájem a porušení práva, v souladu s cílem poskytnout dotčené veřejnosti široký přístup ke spravedlnosti.

Zájem jakékoli nevládní organizace, která je příslušníkem dotčené veřejnosti, se pro účely prvního pododstavce písm. a) považuje za dostatečný. Má se rovněž za to, že pro účely prvního pododstavce písm. b) mají tyto organizace práva, jež mohou být porušena.

2. Způsobilost k účasti na přezkumu není podmíněna úlohou, kterou příslušník dotčené veřejnosti sehrál ve fázi účasti na rozhodovacích procesech v souvislosti s články 19 nebo 20.

3. Přezkum musí být spravedlivý, nestranný, včasný a nikoli neúnosně nákladný a musí poskytovat přiměřené a účinné mechanismy nápravy, včetně případných právně přikázaných úlev.

4. Tento článek nebrání členským státům v tom, aby požadovaly předběžný přezkum správním orgánem, a neovlivňuje požadavek, aby tam, kde to vyžaduje vnitrostátní právo, byly před předáním věci k soudnímu přezkumu vyčerpány postupy správního přezkumu.

5. Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti poskytnuty praktické informace o přístupu ke správnímu a soudnímu přezkumu podle tohoto článku.

Článek 28

Náhrada škody na lidském zdraví

1. Členské státy zajistí, aby fyzické osoby, které utrpí škodu na lidském zdraví způsobenou porušením čl. 19 odst. 1 až 4, čl. 20 odst. 1 a 2, čl. 21 odst. 1 druhého pododstavce a čl. 21 odst. 3 této směrnice ze strany příslušných orgánů, měly nárok na náhradu škody v souladu s tímto článkem.

2. Členské státy zajistí, aby nevládní organizace, které podporují ochranu lidského zdraví nebo životního prostředí a splňují veškeré požadavky vnitrostátních právních předpisů, mohly zastupovat fyzické osoby uvedené v odstavci 1 a podávat kolektivní žaloby o náhradu škody. Na tyto kolektivní žaloby se obdobně použijí požadavky stanovené v článku 10 a čl. 12 odst. 1 směrnice (EU) 2020/1828.

3. Členské státy zajistí, aby fyzické osoby uvedené v odstavci 1 a nevládní organizace zastupující tyto osoby uvedené v odstavci 2 mohly uplatnit nárok na náhradu škody za porušení předpisů pouze jednou. Členské státy rovněž stanoví pravidla pro zajištění toho, aby dotčené osoby neobdržely náhradu škody v téže věci proti témuž příslušnému orgánu více než jednou.

4. Je-li nárok na náhradu škody podložen důkazy prokazujícími, že porušení uvedené v odstavci 1 je nejpravděpodobnějším vysvětlením vzniku škody dané osobě, předpokládá se příčinná souvislost mezi daným porušením a vznikem škody.

Žalovaný orgán veřejné správy musí mít možnost tuto domněnku vyvrátit. Žalovaná strana má zejména právo zpochybnit relevantnost důkazů, o něž se fyzická osoba opírá, a věrohodnost předloženého vysvětlení.

5. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní pravidla a postupy týkající se nároků na náhradu škody, a to i pokud jde o důkazní břemeno, byly koncipovány a uplatňovány tak, aby neznemožňovaly nebo nadměrně neztěžovaly výkon práva na náhradu škody podle odstavce 1.

6. Členské státy zajistí, aby promlčecí lhůty pro podání žaloby o náhradu škody podle odstavce 1 činily nejméně pět let. Tyto lhůty nezačnou běžet dříve, než je dané porušení ukončeno, a než se osoba požadující náhradu škody dozví nebo než lze u ní přiměřeně předpokládat, že se dozvěděla, že jí porušením podle odstavce 1 vznikla škoda.

🡻 2004/107 (přizpůsobený)

Článek 9

Sankce

Členské státy stanoví sankce použitelné při porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistily jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 2930

Sankce

⇨ 1.    Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES 83 , ⇦ čČlenské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice ⇨ ze strany fyzických a právnických osob ⇦ a ⌦ zajistí uplatňování těchto pravidel ⌫ přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce ⌦ jsou ⌫ musí být účinné, přiměřené a odrazující. ⇨ Členské státy o těchto pravidlech a jakýchkoli jejich změnách informují bez zbytečného odkladu Komisi. ⇦

⇩ nový

2.    Sankce uvedené v odstavci 1 zahrnují pokuty úměrné obratu právnické osoby nebo příjmům fyzické osoby, která se uvedeného porušení dopustila. Výše pokut se vypočítá tak, aby bylo zajištěno, že osobu odpovědnou za dané porušení účinně zbaví hospodářských výhod plynoucích z tohoto porušení. V případě porušení ze strany právnické osoby musí být tyto pokuty úměrné ročnímu obratu právnické osoby v dotčeném členském státě, mimo jiné s přihlédnutím ke specifikům malých a středních podniků.

3.    Členské státy zajistí, aby sankce uvedené v odstavci 1 náležitě zohledňovaly tyto případné okolnosti:

a)    povahu, závažnost, rozsah a trvání porušení;

b)    zda k porušení došlo úmyslně, nebo z nedbalosti;

c)    obyvatelstvo, včetně citlivého obyvatelstva a zranitelných skupin, nebo životní prostředí, jež bylo porušením zasaženo, s přihlédnutím k cíli dosáhnout vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

d)    zda k porušení došlo opakovaně, nebo jen jednou.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

KAPITOLA VIII

VÝBOR, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 3031

Zrušující a přechodná ustanovení

1.    Směrnice 96/62/ES, 1999/30/ES, 2000/69/ES a 2002/3/ES ⌦ 2004/107/ES a 2008/50/ES, ve znění směrnic uvedených v části A přílohy X,  ⌫ se zrušují s účinkem od ⇨ [vložte datum jeden den po uplynutí lhůty pro provedení] ⇦ 11. června 2010, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení těchto směrnic ⌦ uvedených v části B přílohy X ⌫ ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost.

Od 11. června 2008 se však použijí tato ustanovení:

   a)    v článku 12 směrnice 96/62/ES se odstavec 1 nahrazuje tímto:

   „1.    Podrobná pravidla pro poskytování informací podle článku 11 budou přijata postupem podle odstavce 3.“;

   b)    ve směrnici 1999/30/ES se zrušuje odstavec 7 článku 7, první poznámka pod čarou v bodě I přílohy VIII a bod VI přílohy IX;

   c)    ve směrnici 2000/69/ES se zrušuje odstavec 7 článku 5 a bod III přílohy VII;

   d)    ve směrnici 2002/3/ES se zrušuje odstavec 5 článku 9 a bod II přílohy VIII.

2.    Aniž je dotčen odst. 1 první pododstavec, zůstávají v platnosti tato ustanovení:

   a)    článek 5 směrnice 96/62/ES do dne 31. prosince 2010;

   b)    čl. 11 odst. 1 směrnice 96/62/ES a čl. 10 odst. 1, 2 a 3 směrnice 2002/3/ES do konce druhého kalendářního roku po vstupu prováděcích opatření podle čl. 28 odst. 2 této směrnice v platnost;

   c)    čl. 9 odst. 3 a 4 směrnice 1999/30/ES do dne 31. prosince 2009.

23.    Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XIXVII.

4.    Rozhodnutí 97/101/ES se zrušuje s účinkem od konce druhého kalendářního roku po vstupu prováděcích opatření podle čl. 28 odst. 2 této směrnice v platnost.

Ustanovení čl. 7 třetí, čtvrté a páté odrážky rozhodnutí 97/101/ES se však zrušují s účinkem od 11. června 2008.

🡻 2004/107 (přizpůsobený)

Článek 8

Zprávy a přezkum

1.    Komise nejpozději do 31. prosince 2010 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu:

   a)    o zkušenostech s uplatňováním této směrnice;

   b)    a zejména o výsledcích nejnovějšího vědeckého výzkumu o účincích na lidské zdraví a dopadech na životní prostředí celkově expozice arsenu, kadmiu, rtuti, niklu a polycyklickým aromatickým uhlovodíkům, přičemž zvláštní pozornost věnuje citlivým skupinám obyvatel, jakož i

   c)    o technickém rozvoji, včetně pokroku dosaženého v metodách měření a dalších metodách posuzování koncentrací těchto znečišťujících látek ve vnějším ovzduší i jejich depozice.

2.    Zpráva uvedená v odstavci 1 vezme v úvahu:

   a)    současnou kvalitu ovzduší, směry vývoje a výhledy do roku 2015 a do dalších let;

   b)    rámcové podmínky dalšího snižování znečišťujících emisí ze všech významných zdrojů a potenciální přínos zavedení mezních hodnot pro znečišťující látky uvedené v příloze I s cílem omezení rizika pro lidské zdraví, s ohledem na technickou proveditelnost a efektivnost nákladů a na jakoukoli další významnou ochranu zdraví a životního prostředí, kterou by to přineslo;

   c)    vztahy mezi znečišťujícími látkami a možnostmi pro kombinované strategie k dosažení cílů zlepšení kvality ovzduší ve Společenství a s nimi spojených cílů;

   d)    současné a budoucí požadavky na informování veřejnosti a na výměnu informací mezi členskými státy a Komisí;

   e)    zkušenosti získané při uplatňování této směrnice v členských státech, a zejména podmínky, v nichž bylo prováděno měření podle přílohy III;

   f)    sekundární hospodářský přínos pro životní prostředí a zdraví vyplývající z omezení emisí arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků do té míry, do jaké lze tento přínos vyhodnotit;

   g)    přiměřenost frakce velikosti částic používané při odběru vzorků s ohledem na obecné požadavky měření částic;

   h)    vhodnost benzo(a)pyrenu jako referenční látky pro celkové karcinogenní působení polycyklických aromatických uhlovodíků s ohledem na převážně plynné formy polycyklických aromatických uhlovodíků, jako je fluoranthen.

Ve světle posledního vědeckého a technického vývoje bude Komise zkoumat rovněž účinky arsenu, kadmia a niklu na lidské zdraví s cílem vyčíslit jejich genotoxickou karcinogenitu. S ohledem na opatření přijatá v souladu se strategií vůči rtuti Komise rovněž zváží potenciální přínos dalších akcí týkajících se rtuti, s ohledem na technickou proveditelnost a efektivnost nákladů a na jakoukoli další významnou ochranu zdraví a životního prostředí, kterou by to přineslo.

3.    S cílem dosažení koncentrací ve vnějším ovzduší, které by dále omezily škodlivé účinky na lidské zdraví a které by vedly k dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí celkově s ohledem na technickou proveditelnost a efektivnost nákladů dalších opatření, může být zpráva uvedená v odstavci 1 v případě potřeby doprovázena návrhy na změny této směrnice, zejména s ohledem na výsledky dosažené podle odstavce 2. Komise dále zváží regulaci depozice arsenu, kadmia, rtuti, niklu a některých polycyklických aromatických uhlovodíků.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

Článek 32

Přezkum

1.    V roce 2013 Komise přezkoumá ustanovení týkající se PM2,5 a případně jiných znečišťujících látek a předloží návrh Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud jde o PM2,5, provede se přezkum s cílem stanovit právně závaznou povinnost ke snížení expozice na celostátní úrovni, která by nahradila celostátní cíl snížení expozice a na základě které by byla přezkoumána maximální expoziční koncentrace dle článku 15, přičemž se vezmou v úvahu mimo jiné:

– nejnovější vědecké informace Světové zdravotnické organizace a dalších příslušných organizací,

– situace v oblasti kvality ovzduší a možnosti snížení v členských státech,

– revize směrnice 2001/81/ES,

– pokrok dosažený při provádění opatření Společenství zaměřených na snížení látek znečišťujících ovzduší.

2.    Komise zohlední proveditelnost přijetí ambicióznější mezní hodnoty PM2,5, přezkoumá orientační mezní hodnotu PM2,5 pro druhou fázi a zváží, zda bude tato hodnota potvrzena či upravena.

3.    Jako součást přezkumu Komise rovněž vypracuje zprávu o zkušenostech s monitorováním PM10 a PM2,5 a o jeho potřebnosti, v níž zohlední technický pokrok, pokud jde o automatické měřicí technologie. Případně se navrhnou nové referenční metody měření PM10 a PM2,5.

🡻 2004/107

Článek 10

Provádění

1.    Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 15. února 2007. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.    Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních a správních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

🡻 2008/50 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 3133

Provedení

1.    Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí ⌦ články 1, 2 a 3, čl. 4 body 2, 13, 14, 16, 18, 19, 21, 22, body 24 až 30, body 36, 37, 38 a 39, články 5 až 12, čl. 13 odst. 1, 2, 3, 6 a 7, článkem 15, čl. 16 odst. 1 a 2, články 17 až 21, čl. 22 odst. 1, 2 a 4, články 23 až 29 a přílohami I až IX ⌫ ⇨ nejpozději do [vložte datum: dva roky po vstupu v platnost] ⇦do 11. června 2010.

Tyto Ppředpisy přijaté členskými státy ⌦ podle tohoto odstavce ⌫ musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním zveřejnění. ⌦ Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy. ⌫ Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.    Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ⌦ opatření ⌫ ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3234

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost ⌦ dvacátým ⌫ dnem ⌦ po ⌫ vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

⇩ nový

Ustanovení čl. 4 bodů 1, 3 až 12, čl. 4 bodů 15, 17, 20, 23 a 31 až 35, čl. 13 odst. 4 a 5, článku 14, čl. 16 odst. 3 a čl. 22 odst. 3 se použijí ode dne [den následující po dni uvedeném v čl. 31 odst. 1 prvním pododstavci].

🡻 2008/50

Článek 3335

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

(1)    Viz například: EEA (2018), Air Quality in Europe 2018 Report (Kvalita ovzduší v Evropě – zpráva za rok 2018). V roce 2015 poukázal mediánový odhad pro všechny dostupné soubory údajů na 445 000 předčasných úmrtí v celé Evropě ročně ve srovnání se situací o 25 let dříve, kdy mediánová hodnota v roce 1990 činila 960 000 úmrtí ročně.

(2)    Jak uvádí WHO , „nepřenosné nemoci, známé také jako chronická onemocnění, jsou obvykle dlouhodobé a jsou výsledkem kombinace genetických, fyziologických, environmentálních a behaviorálních faktorů. Nepřenosné nemoci neúměrně postihují lidi v zemích s nízkými a středními příjmy, kde dochází k více než třem čtvrtinám celosvětových úmrtí na nepřenosné nemoci (31,4 milionu).“

(3)    Viz například: EEA (2021), Air Quality in Europe 2021 (Kvalita ovzduší v Evropě – 2021).

(4)    Viz například EEA (2018): Unequal exposure and unequal impacts: social vulnerability to air pollution, noise and extreme temperatures in Europe (Nerovnoměrná expozice a nerovnoměrné dopady: sociální zranitelnost vůči znečištění ovzduší, hluku a extrémním teplotám v Evropě).

(5)    Úřad pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických (2019 a 2022): Integrated Science Assessment for Particulate Matter (Integrované vědecké hodnocení částic); Supplement to the 2019 Integrated Science Assessment for Particulate Matter (Dodatek k integrovanému vědeckému hodnocení částic z roku 2019).

(6)    Viz například Druhý výhled pro čisté ovzduší, COM(2021) 3.

(7)    Směrnice 2004/107/ES o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší a směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, ve znění směrnice Komise (EU) 2015/1480 .

(8)    COM(2019) 640.

(9)    WHO (2021), WHO Global Air Quality Guidelines (Globální pokyny WHO pro kvalitu ovzduší).

(10)    COM(2021) 400.

(11)    COM(2021) 44. Plán boje proti rakovině potvrzuje potřebu snížit znečištění vnějšího ovzduší, které způsobuje mimo jiné rakovinu plic. Plán rovněž zahrnuje legislativní návrh v roce 2022 týkající se dalšího snížení expozice pracovníků azbestu, viz COM(2022) 489.

(12)    COM(2022) 230.

(13)    Viz směrnice (EU) 2016/2284 .

(14)    Je třeba poznamenat, že emise látek znečišťujících ovzduší ze zemí mimo EU hrají roli i při pozaďovém znečištění v EU. Úmluva EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států může hrát klíčovou úlohu při snižování těchto emisí, jakož i při budování kapacit a další podpoře poskytované Unií v souvislosti s procesem přistoupení, zejména v případě zemí západního Balkánu.

(15)    Včetně směrnic 2010/75/EU (o průmyslových emisích), (EU) 2015/2193 (o středních spalovacích zařízeních), 98/70/ES (o jakosti paliv), (EU) 2016/802 (o obsahu síry v kapalných palivech), 2009/125/ES (o ekodesignu), jakož i nařízení (ES) č.  443/2009 a (EU) č.  510/2011 (o emisních normách pro vozidla), nařízení (EU) 2016/427 , (EU) 2016/646 a (EU) 2017/1154 (o emisích v reálném provozu) a nařízení (EU) 2016/1628 (o nesilničních mobilních strojích).

(16)    Nařízení (EU) 2021/1119.

(17)    COM(2021) 550.

(18)    COM(2020) 663.

(19)    COM(2020) 789, včetně závazku Komise zahájit v roce 2023 specializovanou studii, jež zmapuje a objasní, která digitální a technická řešení by byla k dispozici pro umožnění účinnějších a uživatelsky vstřícnějších režimů omezení vjezdu vozidel do měst, včetně nízkoemisních zón, při dodržení zásady subsidiarity (viz rovněž COM(2021) 811).

(20)    COM(2021) 811.

(21)    COM(2020) 380.

(22)    COM(2020) 381.

(23)    COM(2021) 557 final.

(24)    COM(2021) 558 final.

(25)    COM (2022), Evropské emisní normy pro vozidla – Euro 7 pro osobní automobily, dodávky, nákladní automobily a autobusy (ke dni 4. 8. 2022).

(26)    COM(2021) 559 final.

(27)    Viz například atlas částic PM2,5 ve městech vypracovaný Společným výzkumným střediskem (JRC), který analyzuje zdroje znečištění jemnými částicemi ve 150 městech v EU.

(28)    Ustanovení čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

(29)     SWD(2019) 427 .

(30)    WHO Air Quality Guidelines (Pokyny WHO pro kvalitu ovzduší) byly od té doby revidovány, a to v roce 2021.

(31)    Konference o budoucnosti Evropy (2022): Zpráva o konečném výsledku, https://europa.eu/!3k9WY6 . 

(32)    Předchozí vydání výhledu pro čisté ovzduší jsou k dispozici na adrese https://europa.eu/!Q7XXWT .

(33)    COM (2022), stanovisko platformy Fit pro budoucnost , ref. č.: 2021/SBGR1/04.

(34)     Viz také kontrola účelnosti monitorování a podávání zpráv v oblasti politiky životního prostředí, SWD(2017) 230 final .

(35)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28). Komise přijala dne 15. prosince 2021 návrh na nahrazení směrnice 2008/99/ES: COM(2021) 851 final, „Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnice 2008/99/ES“.

(36)     Úř. věst. C […], […], s. […].

(37)     Úř. věst. C […], […], s. […].

(38)     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES ze dne 15. prosince 2004 o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší (Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 3).

(39)     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (OJ L 152, 11.6.2008, s. 1).    

(40)     Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final).

(41)     Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ (COM(2021) 400 final).

(42)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(43)     Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (Úř. věst. L 114, 12.4.2022, s. 22).

(44)    Rozhodnutí Rady 81/462/EHS ze dne 11. června 1981 o uzavření Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Úř. věst. L 171, 27.6.1981, s. 11).

(45)    Kontrola účelnosti směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší ze dne 28. listopadu 2019 (SWD(2019) 427 final).

(46)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

(47)    Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/105/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 368).

(48)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008 (Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s. 1).

(49)    Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/105/ES.

(50)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(51)    Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12.

(52)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).

(53)    Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8.

(54)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(55)    Věc C-826/18, rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 14. ledna 2021, LB a další v. College van burgemeester en wethouders van de gemeente Echt-Susteren, body 58 a 59.

(56)    Věc C-416/10, rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 15. ledna 2013, Jozef Križan a další v. Slovenská inšpekcia životného prostredia, bod 109.

(57)    Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(58)    Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

(59)    Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(60)    Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.

(61)    Úř. věst. L 296, 21.11.1996, s. 55. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(62)    Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.

(63)    Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(64)    Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.

(65)    Úř. věst. L 296, 21.11.1996, s. 55. Směrnice ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(66)    Úř. věst. L 163, 29.6.1999, s. 41. Směrnice ve znění rozhodnutí Komise 2001/744/ES (Úř. věst. L 278, 23.10.2001, s. 35).

(67)    Úř. věst. L 313, 13.12.2000, s. 12.

(68)    Úř. věst. L 67, 9.3.2002, s. 14.

(69)    Úř. věst. L 35, 5.2.1997, s. 14. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí Komise 2001/752/ES (Úř. věst. L 282, 26.10.2001, s. 69).

(70)    Úř. věst. L 23, 26.1.2005, s. 3.

(71)    Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/105/ES.

(72)    Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12.

(73)    Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8.

(74)    Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(75)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (Úř. věst. L 114, 12.4.2022, s. 22).

(76)    Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 1). Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/30/ES (Úř. věst. L 165, 27.6.2007, s. 21).

(77)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(78)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(79)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003 o účasti veřejnosti na vypracovávání některých plánů a programů týkajících se životního prostředí a o změně směrnic Rady 85/337/EHS a 96/61/ES, pokud jde o účast veřejnosti a přístup k právní ochraně (Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17).

(80)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(81)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(82)    Úř. věst. L 35, 5.2.1997, s. 14. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí Komise 2001/752/ES (Úř. věst. L 282, 26.10.2001, s. 69).

(83)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.10.2022

COM(2022) 542 final

PŘÍLOHY

návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady

o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (přepracované znění)

{SEC(2022) 542 final} - {SWD(2022) 345 final} - {SWD(2022) 542 final} - {SWD(2022) 545 final}

⇩ nový

PŘÍLOHA I

NORMY KVALITY OVZDUŠÍ

Oddíl 1 – Mezní hodnoty pro ochranu lidského zdraví

Tabulka 1 – Mezní hodnoty pro ochranu lidského zdraví, kterých by mělo být dosaženo do 1. ledna 2030