EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.6.2022

COM(2022) 305 final

2022/0196(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin a změně nařízení (EU) 2021/2115

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2022) 257 final} - {SWD(2022) 169 final} - {SWD(2022) 170 final} - {SWD(2022) 171 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Pesticidy 1 jsou směsi jedné nebo více formulovaných účinných látek a formulačních přísad, které se široce používají k ochraně rostlin prostřednictvím odpuzování nebo ničení škodlivých organismů či zmírňování jejich vlivů. Používají se zejména v zemědělství, rovněž však také v lesnictví, při údržbě městské zeleně a podél dopravních sítí, například silnic a železničních tratí. Vzhledem k tomu, že pesticidy mohou mít škodlivé účinky na životní prostředí a na lidské zdraví, jsou přísně regulovány na úrovni EU. Pro účely tohoto návrhu se bude výraz „pesticidy“ používat synonymně s výrazem „přípravky na ochranu rostlin“.

V roce 2009 byla přijata směrnice o udržitelném používání pesticidů 2 jako jedno z návazných opatření, které Komise přijala na základě tematické strategie udržitelného používání pesticidů 3 . Členské státy měly povinnost uvést v účinnost vnitrostátní právní předpisy k provedení směrnice o udržitelném používání pesticidů ve vnitrostátním právu do 26. listopadu 2011. Komise považovala za vhodné provést hodnocení směrnice o udržitelném používání pesticidů, které se zabývalo i problémy zjištěnými při provádění, prosazování a uplatňování směrnice v členských státech. Hodnocení bylo prováděno souběžně s posouzením dopadů. Komise doufala, že posouzení využije na podporu přípravy nového legislativního návrhu revize směrnice o udržitelném používání pesticidů do 1. čtvrtletí roku 2022, jak uvádí strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ 4 .

V současné době vykazuje provádění, uplatňování a vymáhání směrnice o udržitelném používání pesticidů nedostatky. Na tyto nedostatky upozornily audity a inspekční návštěvy Komise v členských státech, jakož i zprávy o provádění, které předložily:

i)Komise;

ii)studie výzkumné služby Evropského parlamentu o provádění směrnice o udržitelném používání pesticidů a

iii)poslední zpráva Evropského účetního dvora o přípravcích na ochranu rostlin. Kromě toho se narůstající společenské obavy týkající se používání pesticidů projevují i v řadě petic, ve dvou evropských občanských iniciativách 5 a v otázkách Evropského parlamentu na toto téma.

Zpětná vazba obdržená během veřejné konzultace o plánu hodnocení Komise a počátečním posouzení dopadů poukázala na vážné nedostatky v provádění směrnice o udržitelném používání pesticidů v některých členských státech. Tato zpětná vazba obsahovala naléhavou výzvu, aby Komise zavedla přísnější pravidla, například v podobě nařízení na úrovni EU s cílem zvýšit soudržnost a zavést účinnější politiky v jednotlivých členských státech. Harmonizace vnitrostátních politik v oblasti používání pesticidů by mohla pomoci zlepšit fungování vnitřního trhu a snížit narušení obchodu mezi členskými státy.

Dosažení bezpečné, udržitelné, spravedlivé, klimaticky odpovědné a cenově dostupné produkce potravin, která respektuje zásady udržitelnosti, životní prostředí, chrání biologickou rozmanitost a ekosystémy a zároveň zajišťuje potravinové zabezpečení, je pro občany důležitým tématem a figuruje mezi 49 návrhy zahrnutými do závěrečné zprávy Konference o budoucnosti Evropy 6 , která byla zveřejněna dne 9. května 2022. Občané rovněž žádají Unii, aby chránila a obnovovala biologickou rozmanitost, krajinu a oceány a omezovala znečištění a aby přijímala rozhodná opatření na podporu a zaručení ekologičtějšího a na klima zaměřeného zemědělství 7 .

Strategie Komise „od zemědělce ke spotřebiteli“ 8 jako součást Zelené dohody pro Evropu 9 zdůrazňuje nutnost přechodu ke spravedlivému, zdravému a ekologickému potravinovému systému. Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ také zdůrazňuje, že je důležité zlepšit postavení zemědělců (kteří mají zásadní význam pro zvládnutí uvedeného přechodu) v hodnotovém řetězci. Navrhuje dva konkrétní cíle, jak do roku 2030 omezit používání chemických pesticidů a nebezpečnějších pesticidů a snížit riziko s nimi spojené. Zásadním nástrojem k dosažení cílů stanovených ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ je v této oblasti unijní regulace, která by tudíž měla být posílena.

Jak je vysvětleno v připojeném posouzení dopadů a s ohledem na podpůrné hodnocení má návrh čtyři níže uvedené cíle.

●Prvním cílem je:

i)omezit používání a snížit riziko chemických pesticidů, zejména těch, které obsahují nebezpečnější účinné látky;

ii)zvýšit uplatňování a prosazování integrované ochrany rostlin a

iii)zvýšit používání méně nebezpečných a nechemických alternativ k chemickým pesticidům na ochranu proti škodlivým organismům.

●Druhým cílem je zlepšit dostupnost údajů ze sledování, včetně:

i)aplikace a použití pesticidů a riziko s nimi spojené a

ii)sledování zdraví a životního prostředí. Tím se zajistí lepší rámec pro měření pokroku.

●Třetím cílem je zlepšit provádění, uplatňování a vymáhání ustanovení právních předpisů ve všech členských státech, a zvýšit tak účinnost a efektivnost politik.

●Čtvrtý cíl spočívá v podpoře osvojování nových technologií, jako je přesné zemědělství, které využívá kosmická data a služby (včetně technik geoprostorové lokalizace), s cílem snížit celkové používání a riziko pesticidů.

Nedávné hodnocení směrnice o udržitelném používání pesticidů potvrdilo dlouhodobé obtíže v oblasti jejího uplatňování, provádění a prosazování. Vzhledem k uvedeným problémům je cílem tohoto návrhu nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin:

i)nahradit směrnici o udržitelném používání pesticidů v oblasti regulace používání pesticidů a

ii)dosáhnout lepšího souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“.

Cílem tohoto návrhu je snížit rizika (a dopady) používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí:

i)dosažením cílů týkajících se omezení pesticidů, které uvádí strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, a

ii)prosazováním používání integrované ochrany rostlin a alternativ k chemickým pesticidům.

Nařízení je přiměřené k zajištění toho, aby byla splněna úroveň ambicí strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, i k nápravě problémů zjištěných při provádění směrnice o udržitelném používání pesticidů, a to na základě stanovení jasných a jednotných pravidel.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh je v souladu s cílem Zelené dohody pro Evropu, podle kterého by všechny politiky EU měly přispívat k zachování a obnově evropského přírodního bohatství. Rovněž je v souladu s těmito cíli:

i)omezit používání chemických pesticidů a snížit riziko s nimi spojené a

ii)omezit používání nebezpečnějších pesticidů.

Tyto cíle jsou uvedeny v následujících dokumentech:

i)strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“;

ii)strategie v oblasti biologické rozmanitosti 10 ;

iii)akční plán pro nulové znečištění 11 a

iv)strategie pro půdu 12 .

Tento cíl je rovněž v souladu s plněním cílů iniciativy EU týkající se opylovačů 13 , strategie EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek 14 a strategického rámce EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 15 .

Návrh je rovněž v souladu s cíli Evropské komise do roku 2030 využívat nejméně 25 % zemědělské půdy v EU k ekologickému zemědělství a významně rozšířit ekologickou akvakulturu. Návrh doplňuje i další aktuální iniciativy. Například nařízení xxx/xxx o statistice zemědělských vstupů a výstupů v odvětví zemědělství [vložit odkaz na přijatý akt] umožní Komisi zveřejňovat více údajů o prodeji a používání pesticidů v členění podle jednotlivých účinných látek. V rámci akčního plánu strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ vypracovala Komise čtyři návrhy nařízení týkající se požadavků na údaje, kritérií pro schválení a zásad hodnocení pro účinné látky, které jsou mikroorganismy, a přípravky na ochranu rostlin, které je obsahují, s cílem usnadnit přístup na trh pro alternativy k chemickým pesticidům. Tyto texty budou přijaty a použijí se na podzim roku 2022. Cílem je nabídnout zemědělcům nástroje, které nahradí chemické přípravky na ochranu rostlin. Díky tomu, že bude usnadněno uvádění těchto biologických přípravků na ochranu rostlin na trh, budou mít zemědělci (včetně těch, kteří produkují plodiny ekologickou cestou) k dispozici více alternativ pro udržitelnou ochranu plodin.

Návrh je významný i pro nejvzdálenější regiony EU ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), které se nacházejí v Atlantickém oceánu, Karibském moři a Indickém oceánu. Vzhledem k trvalým omezením, jako je vzdálenost těchto regionů od kontinentu EU, ostrovní povaha, závislost na malém počtu produktů a vysoká expozice změně klimatu, mají nárok na zvláštní opatření k podpoře jejich socioekonomického rozvoje. Jak stanoví i strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, zvláštní důraz by měl být kladen na ochranu a obnovu ekosystémů v nejvzdálenějších regionech vzhledem k jejich mimořádně vysoké hodnotě biologické rozmanitosti.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Společná zemědělská politika (SZP)

Podle nové SZP 16 (která má být prováděna od 1. ledna 2023) bude členským státům poskytnuta pomoc, pokud jde o: i) financování opatření v souladu s cíli strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ týkajícími se omezení pesticidů a ii) prosazování udržitelných zemědělských postupů. Příslušné prvky stávající směrnice o udržitelném používání pesticidů jsou již zahrnuty do systému podmíněnosti v rámci SZP. Nová SZP také zahrnuje různé nástroje na podporu přesného zemědělství. Členské státy mohou využívat ekologické programy a závazky v oblasti životního prostředí, klimatu a jiné závazky v oblasti hospodaření na podporu zavádění postupů přesného zemědělství. Kromě toho SZP zahrnuje možnost financovat investice, například do strojního vybavení a nástrojů řízení rizik, jakož i podporu při budování technických znalostí, jako je odborná příprava, poradenství, spolupráce a výměna znalostí. Konkrétně řečeno, členské státy mají prostřednictvím zemědělských poradenských služeb v rámci SZP nabízet zemědělcům poradenství v oblasti udržitelného používání pesticidů, inovací, digitálních technologií, omezování expozice pesticidům a udržitelného hospodaření s živinami. Budování kapacit pro osvojování a účinné zavádění digitálních technologií ze strany zemědělců lze také posílit prostřednictvím podpory, spolupráce a Evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP-AGRI). Členské státy také mají ve svých strategických plánech SZP vysvětlit, jak budou využívat nástroje SZP ke splnění příslušných potřeb a cílů.

Politika v oblasti životního prostředí a chemických látek

Tento návrh je ve vzájemném vztahu s řadou politik a legislativních aktů v oblasti životního prostředí, kterými jsou například:

i)plánované cíle pro obnovu přírody 17 ;

ii)iniciativa týkající se opylovačů 18 , která se má zabývat úbytkem opylovačů v EU a přispět k jejich celosvětové ochraně;

iii)seznamy znečišťujících látek a regulačních norem ve směrnici o normách environmentální kvality 19 , směrnici o podzemních vodách 20 a směrnici o pitné vodě 21 .

Má klíčový význam pro dosažení cílů stanovených v právních předpisech EU o vodě včetně rámcové směrnice o vodě 22 . Souvisí také s požadavky na ochranu přírody ve směrnicích o ochraně ptáků a o ochraně přírodních stanovišť.

Politika EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Návrh doplňuje ustanovení příslušných předpisů EU týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, konkrétně rámcovou směrnici 89/391/EHS 23 , směrnici 98/24/ES 24 , směrnici 2004/37/ES 25 , směrnici 2009/104/ES 26 a směrnici 89/656/EHS 27 . Je v souladu se strategickým rámcem EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027, který upozorňuje na potřebu dalších školení pro zemědělce, aby se zlepšily jejich dovednosti a povědomí o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví v hospodářství, včetně bezpečného používání chemických látek a zejména přípravků na ochranu rostlin.

Iniciativa pro udržitelný potravinový systém Unie

Tento návrh doplňuje plánovanou legislativní iniciativu týkající se rámce udržitelného potravinového systému, jejímž cílem je podporovat soudržnost politik na úrovni EU a vnitrostátní úrovni, začlenit udržitelnost do všech politik souvisejících s potravinami a posílit odolnost potravinového systému Unie. Tato plánovaná iniciativa je založena na horizontálním přístupu, který zavede cíle související s udržitelností, společné definice, obecné zásady i požadavky na udržitelný potravinový systém Unie, přičemž se bude zabývat odpovědností všech subjektů v potravinovém systému. V kombinaci s označováním ukazatelů udržitelnosti potravinářských produktů a cílenými pobídkami umožní tento rámec provozovatelům využívat udržitelné postupy a zajistí, že potraviny na trhu EU a operace související s potravinami budou stále udržitelnější. Ustanovení tohoto nařízení budou vůči požadavkům stanoveným v plánované iniciativě působit jako lex specialis v rozsahu, v jakém ustanovení tohoto nařízení obsahují konkrétnější ustanovení se stejným cílem, povahou a účinkem ve srovnání s ustanoveními, která má zavést plánovaná iniciativa.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem opatření v této oblasti je čl. 192 odst. 1 SFEU, který opravňuje Evropskou unii přijímat opatření k zachování, ochraně a zlepšení kvality životního prostředí a k ochraně lidského zdraví. Opatření EU v této oblasti je odůvodněno dotčenými problémy týkajícími se životního prostředí a veřejného zdraví.

•Subsidiarita

Směrnice o udržitelném používání pesticidů vytvořila rámec pro dosažení udržitelného používání pesticidů. Pokračující nejednotnost opatření přijatých v členských státech by ve spojení s různícím se / neúplným prováděním směrnice o udržitelném používání pesticidů (jak uvádí hodnocení připojené k tomuto návrhu) vedla k rozdílným úrovním ochrany zdraví a životního prostředí. To by vedlo i k odlišným podmínkám pro hlavní uživatele pesticidů, což je v rozporu s cíli Smluv 28 . Hrozba pro biologickou rozmanitost a ekosystémy spojená s používáním pesticidů překračuje hranice a vyžaduje důrazná opatření na úrovni EU. Rovné podmínky na vnitřním trhu jsou narušovány současnými rozdíly v úrovních opatření přijatých v různých členských státech.

Koordinovaná akce EU může účinně doplnit a posílit vnitrostátní a místní opatření v oblasti udržitelného používání pesticidů. EU má k dispozici i další klíčové nástroje v oblasti zemědělské a potravinářské politiky, které působí v synergii s opatřeními stanovenými v návrhu. V kombinaci s pobídkami a možnými opatřeními ke zmírnění rizika se očekává, že důraznější kroky na úrovni EU týkající se pesticidů (a to i ve spojení se souvisejícími politikami, jako je SZP) mohou:

i)pomoci omezit stávající rozdíly národních přístupů a

ii)přispět k jednotnějšímu přístupu v budoucnosti.

Tyto cíle nemohou stanovit členské státy jednající samostatně: rozsah požadovaných opatření znamená, že těchto cílů lze lépe dosáhnout na úrovni EU. Jednotné opatření Unie je proto oprávněné a nezbytné.

•Proporcionalita

Tento návrh je v souladu se zásadou proporcionality, neboť nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k zajištění:

i)odpovídající úrovně ambicí a

ii)zlepšené efektivnosti a účinnosti politik.

Uvedeného cíle dosahuje návrh tím, že zohledňuje zjištění z hodnocení, jež je k němu připojeno. Návrh zajišťuje zlepšení v oblasti údajů i lepší sledování/provádění opatření, jež mají omezit používání pesticidů a snížit riziko s nimi spojené.

Pokud jde o cíle členských států, tento návrh se vyhýbá stanovení jednotných závazných cílů pro členské státy. Důvodem je skutečnost, že stávající výchozí míra používání pesticidů se mezi členskými státy značně liší. Proporcionalita procesu stanovování cílů je zajištěna pomocí legislativního vzorce, který umožňuje zohlednit rozdíly v pokroku a intenzitě používání pesticidů mezi členskými státy.

•Volba nástroje

Dostupné důkazy o nedostatcích při provádění směrnice o udržitelném používání pesticidů v členských státech ukazují, že předešlý přístup, podle kterého měla být podrobná pravidla stanovena při provedení směrnice ve vnitrostátních právních předpisech, nefungoval v rozsahu, jaký původní návrh směrnice předpokládal. Zjištění z hodnocení směrnice o udržitelném používání pesticidů potvrzují rozdílné a nerovnoměrné provádění, uplatňování a prosazování této směrnice v jednotlivých členských státech. Tato zjištění byla potvrzena indexem Komise pro sledování souladu popsaným v hodnocení. Evropský účetní dvůr rovněž zjistil, že jsou zapotřebí jasnější kritéria a konkrétnější požadavky týkající se integrované ochrany rostlin, které by pomohly zajistit prosazování a posuzovat soulad s předpisy 29 . V oblasti ochrany proti škodlivým organismům existuje velký počet složitých zemědělských proměnných, a proto by měla jasná a jednotná pravidla zjednodušit dodržování předpisů a zlepšit prosazování. Důsledného uplatňování politiky ve všech členských státech lze lépe dosáhnout prostřednictvím nařízení, nikoli směrnice. Nařízení by kromě toho umožnilo rovnější podmínky pro uživatele pesticidů, neboť rozdílná pravidla používání pesticidů v jednotlivých členských státech napomáhají vzniku nekalé hospodářské soutěže a narušují řádné fungování jednotného trhu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Hodnocení připojené k tomuto návrhu došlo k závěru, že vnitřní a vnější soudržnost směrnice o udržitelném používání pesticidů s ostatními politikami a nástroji EU je obecně silná, bez větších nesrovnalostí nebo překryvů. Cíle směrnice o udržitelném používání pesticidů byly a stále jsou vysoce relevantní z hlediska řešení rizik, která používání pesticidů představuje pro životní prostředí a lidské zdraví. Účinnost směrnice o udržitelném používání pesticidů je však pouze mírná. Nedostatky zjištěné Komisí a dalšími subjekty se týkají provádění a prosazování integrované ochrany rostlin a omezené účinnosti národních akčních plánů členských států. Mnoho členských států nestanoví ve svých národních akčních plánech kvantitativní cíle nebo ukazatele k podpoře udržitelného používání pesticidů nebo lepší ochraně lidského zdraví a životního prostředí. Rovněž neexistuje účinný monitorovací systém, což vedlo k tomu, že o používání pesticidů jsou k dispozici omezené údaje. Z tohoto důvodu je obtížné vyvodit závěr ohledně toho, do jaké míry směrnice o udržitelném používání pesticidů chrání lidské zdraví a životní prostředí před nepříznivými účinky pesticidů. Dříve zavedená opatření v rámci SZP nebyla schopna podněcovat zemědělce k dosažení udržitelnějšího používání pesticidů.

Výbor Komise pro kontrolu regulace vydal dne 26. listopadu 2021 záporné stanovisko k návrhu posouzení dopadů, který Komise vypracovala k tomuto návrhu. Návrh posouzení dopadů měl podobu pracovního dokumentu útvarů Komise. Výbor pro kontrolu regulace požádal o revizi dokumentu, aby:

i)jasněji uváděl informace o dostupných údajích a důkazech pro iniciativu;

ii)poskytoval důkladnější analýzu nebo vysvětlení cílů v oblasti používání pesticidů a snižování rizika;

iii)jasněji informoval o dostupnosti a cenové dostupnost technik přesného zemědělství a méně nebezpečných alternativ k chemickým pesticidům a

iv)identifikoval a lépe analyzoval dopady a získané výhody iniciativy pro životní prostředí, zdraví a hospodářství.

Výbor pro kontrolu regulace vydal k revidovanému pracovnímu dokumentu útvarů Komise obsahujícímu posouzení dopadů druhé stanovisko (tentokrát kladné s výhradami) dne 26. ledna 2022. Po tomto druhém stanovisku byl dokument dále upraven tak, aby reagoval na výhrady Výboru pro kontrolu regulace a:

●jasně vysvětloval nedostatek důkazů o prodeji a používání pesticidů i odpovídající omezení, která tento nedostatek důkazů znamená pro definici problému, formulaci možností a analýzu dopadů,

●lépe odůvodňoval volbu dvou závazných cílů spočívajících v omezení o 50 % a jejich vzájemný vztah,

●upřesňoval úroveň pokroku, která je v jednotlivých členských státech nezbytná k tomu, aby dosáhly souladu se dvěma závaznými cíli EU v oblasti omezení, a specifikoval, jak se bude omezení měřit, přiřazovat nebo jak se dosáhne spravedlivého sdílení zátěže,

●objasňoval doprovodné iniciativy zahrnuté do základního scénáře posouzení dopadů a

●stanovil důvěryhodnější základ a časový rámec pro budoucí hodnocení iniciativy.

Konečné posouzení dopadů bylo vypracováno v podobě pracovního dokumentu útvarů Komise a revidováno v souladu s těmito stanovisky, připomínkami a body ke zlepšení, které vyslovil Výbor pro kontrolu regulace.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Byl zveřejněn kombinovaný plán hodnocení a počáteční posouzení dopadů tohoto návrhu, které byly zpřístupněny pro zpětnou vazbu veřejnosti v období od 29. května do 7. srpna 2020. Celkem bylo obdrženo 360 odpovědí. Veřejná konzultace probíhala od 18. ledna do 12. dubna 2021 a bylo obdrženo celkem 1 699 odpovědí. Získaná zpětná vazba představovala široké spektrum názorů, jak je uvedeno v souhrnné zprávě, která shrnula konzultace se zúčastněnými stranami (tato souhrnná zpráva je přílohou posouzení dopadů připojeného k tomuto návrhu). Profesionální uživatelé pesticidů zdůrazňovali potřebu chránit výnosy a kvalitu plodin. Další zúčastněné strany podtrhly nutnost prosazovat integrovanou ochranu rostlin, zvýšit dostupnost alternativ k chemickým pesticidům a lépe posuzovat dopady používání chemických pesticidů na zdraví a životní prostředí. Ve dnech 19. ledna, 25. června a 5. října 2021 Komise na dálku uspořádala akce pro zúčastněné strany věnované této iniciativě. Z těchto akcí se zúčastněnými stranami vyvstala řada problémů, včetně těchto:

i)obavy uživatelů pesticidů týkající se možnosti, že na trhu bude k dispozici méně pesticidů;

ii)omezená finanční podpora provádění integrované ochrany rostlin v rámci SZP;

iii)potřeba chránit příjmy zemědělců;

iv)prosazování úlohy nových technologií;

v)ochrana lidského zdraví a životního prostředí a

vi)zda pokračovat v zákazu letecké aplikace pesticidů. Většina nevládních organizací zdůraznila důležitost naplnění ambicí Zelené dohody pro Evropu a souvisejících cílů. Dalším problémem, který byl zdůrazněn na akcích zúčastněných stran, byla potřeba zlepšit provádění národních akčních plánů.

Byly také provedeny cílené průzkumy, workshopy a případové studie v rámci:

i)externí studie zadané Komisí na podporu hodnocení a posouzení dopadů a

ii)doplňkové prognostické studie budoucích scénářů vize udržitelného používání pesticidů.

Podrobnosti o konzultacích se zúčastněnými stranami byly zveřejněny na internetových stránkách Komise 30 a na portálu pro zlepšování právní úpravy 31 . K zúčastněným stranám, které byly zapojeny do těchto konzultací a přispěly k nim, patřili:

i)zemědělci a dodavatelé používající pesticidy;

ii)uživatelé pesticidů mimo zemědělství;

iii)nevládní organizace působící v oblasti zdraví a životního prostředí;

iv)profesní sdružení zastupující průmyslové a hospodářské subjekty v příslušných odvětvích (např. včelaři, chemický průmysl, průmysl vyrábějící zařízení pro aplikaci pesticidů, odvětví osiv atd.);

v)sdružení spotřebitelů;

vi)sociální partneři (organizace zaměstnavatelů a zaměstnanců);

vii)veřejnost;

viii)vnitrostátní a regionální příslušné orgány v EU a třetích zemích a

ix)vědečtí odborníci.

Odezvy na různé aktivity ukázaly, že názory zúčastněných stran byly do značné míry rozděleny podle dvou obecných hledisek. První skupina zastávala názor, že používání pesticidů by mělo být omezeno v souladu s cílem snižování rizik způsobem, který by umožňoval součinnost s uživateli přípravků na ochranu rostlin. Druhá skupina byla toho názoru, že používání pesticidů by se mělo výrazně, ne-li úplně, omezit. Návrh byl vypracován jako přiměřený a realistický (a přesto stále ambiciózní) přístup k řešení společenských obav ohledně používání a rizika pesticidů. Jedná se o přístup, který:

i)stále umožňuje bezpečné použití pesticidů, je-li nutné a vhodné, a

ii)podporuje systémy odborné přípravy a poradenství v oblasti alternativních technik ochrany proti škodlivým organismům a lepšího provádění integrované ochrany rostlin.

Jak je popsáno v posouzení dopadů, řada možností politiky byla vyřazena na základě zpětné vazby od zúčastněných stran. Úroveň ambicí nakonec vybraných možností politiky zohlednila i zpětnou vazbu obdrženou od zúčastněných stran.

•Evropské občanské iniciativy

Používáním pesticidů se zabývají dvě evropské občanské iniciativy, které vyzývají k ambiciózním cílům omezení. Úspěšná evropská občanská iniciativa nazvaná Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy v bodě 3 vyzvala Komisi, aby „stanovila povinné cíle pro snižování využívání pesticidů platné v celé EU s cílem dosáhnout budoucnosti bez pesticidů“. Komise ve své odpovědi, která byla přijata dne 12. prosince 2017 , uvedla, že potřebu povinných cílů týkajících se pesticidů a platných v celé EU přehodnotí.

Iniciativa „ Zachraňte včely a zemědělce! Začněme se zemědělstvím, které je šetrné ke včelám a nenarušuje zdravé životní prostředí “ vyzývá Komisi, aby „navrhla právní akty s cílem omezit do roku 2030 používání syntetických pesticidů v zemědělství EU o 80 %, a to počínaje nejnebezpečnějšími látkami, abychom se do roku 2035 zbavili syntetických pesticidů zcela.“ Iniciativa do 30. září 2021 shromáždila více než milion prohlášení o podpoře, která jsou v současné době ověřována orgány členských států. Pokud bude iniciativa uznána jako platná a bude oficiálně podána, Komise navrhne opatření, která případně hodlá přijmout, formou sdělení.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Iniciativu podpořily dvě externí studie zadané Komisí, které zahrnovaly hloubkové rešerše literatury, workshopy, případové studie a průzkumy.

Posouzení dopadů čerpalo i z doplňujících informací z řady dalších studií, které využívaly ekonomické modelování k odhadu potenciálního dopadu dosažení cílů strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, včetně cílů v oblasti používání pesticidů a snižování rizika.

•Posouzení dopadů

Shrnutí posouzení dopadů je k dispozici zde . Kladné stanovisko Výboru pro kontrolu regulace je k dispozici zde .

Cíl návrhu, kterým je omezit používání pesticidů a snížit riziko s nimi spojené za účelem ochrany zdraví, biologické rozmanitosti a životního prostředí, je relevantní pro ambici Komise splnit cíle udržitelného rozvoje OSN. Zejména je významný pro cíle 3 (zdraví a kvalitní život), 6 (pitná voda), 8 (důstojná práce a ekonomický růst), 11 (udržitelná města), 12 (udržitelná spotřeba a výroba), 14 (život ve vodě) a 15 (život na souši).

V souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu je návrh rovněž v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“. Podle této zásady by činnosti neměly významně poškozovat žádný ze šesti environmentálních cílů ve smyslu článku 17 v souladu s článkem 9 nařízení o taxonomii 32 . Těchto šest hlavních cílů tvoří: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevence a omezování znečištění a ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.

Následující hlavní možnosti politiky byly posouzeny vůči pravděpodobnému základnímu scénáři, v němž směrnice o udržitelném používání pesticidů zůstane nezměněna.

Možnost 1: Cíle EU snížit používání pesticidů o 50 % a snížit rizika spojená s pesticidy o 50 %, kterých má být dosaženo do roku 2030, zůstávají právně nezávazné. Zlepšily by se poradenské systémy a pokyny pro uživatele pesticidů. Byly by podporovány techniky přesného zemědělství, aby se omezilo používání chemických pesticidů a snížilo riziko s nimi spojené.

Možnost 2: Cíle spočívající v omezení o 50 % by se na úrovni EU staly právně závaznými. Členské státy by si stanovily své vlastní vnitrostátní cíle omezení pomocí určených kritérií. Tyto vnitrostátní cíle by pak byly právně závazné (podle vnitrostátního práva) a podléhaly by mechanismům řízení navázaným na pravidelné každoroční zprávy členských států. Používání nebezpečnějších pesticidů by bylo zakázáno v citlivých oblastech, jako jsou oblasti městské zeleně. Profesionální uživatelé pesticidů by museli vést elektronické záznamy o používání pesticidů a integrované ochraně rostlin, aby pomohli snížit používání pesticidů. Vnitrostátní orgány by tyto záznamy shromažďovaly a analyzovaly s cílem sledovat pokrok a v případě potřeby navrhnout nápravná opatření na vnitrostátní úrovni. Nezávislé poradenské služby by uživatelům pesticidů poskytovaly rady ohledně alternativních technik a integrované ochrany rostlin.

Možnost 3 by se podobala možnosti 2. Podle možnosti 3 by se však cíle spočívající v omezení o 50 % staly právně závaznými na unijní i vnitrostátní úrovni. Používání všech chemických pesticidů by bylo zakázáno v citlivých oblastech, jako jsou městské oblasti a chráněné oblasti podle směrnice 2000/60/ES, oblasti sítě Natura 2000 atd.

Upřednostňovanou možností je možnost 3, s výjimkou cílů, u nichž je upřednostněna možnost 2. V tomto případě by se cíle týkající se omezení používání pesticidů i snížení rizika pesticidů o 50 % staly právně závaznými na úrovni EU, přičemž členské státy by stanovily své vlastní vnitrostátní cíle omezení ve vnitrostátních právních předpisech. Možnosti byly posouzeny na základě pravděpodobného základního scénáře, v němž směrnice o udržitelném používání pesticidů zůstane nezměněna. Zákaz používání všech přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech maximalizuje související přínosy v oblasti zdraví a životního prostředí.

Upřednostňovaná možnost je v souladu s ambicemi Zelené dohody pro Evropu, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, strategie pro biologickou rozmanitost a akčního plánu pro nulové znečištění. Tato upřednostňovaná možnost přinese řadu výhod z hlediska společnosti, biologické rozmanitosti a ekosystémů snížením rizik pro lidské zdraví a životní prostředí vyplývajících z používání pesticidů. Ochrana biologické rozmanitosti rovněž pomůže snížit emise CO2. To je v souladu s celoevropským cílem dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a průběžným cílem snížit emise o 55 % do roku 2030, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 a čl. 4 odst. 1 evropského právního rámce pro klima 33 . V rámci této upřednostňované možnosti budou uživatelé pesticidů lépe informováni o účinných alternativách k chemickým pesticidům, což jim umožní snížit používání pesticidů a související náklady, a přitom budou moci stále vyrábět potravinářské produkty, které jsou na trhu konkurenceschopné. Díky podrobnějším údajům o používání pesticidů a integrované ochraně rostlin v rámci této upřednostňované možnosti mohou orgány členských států zajistit, aby vnitrostátní opatření byla co nejprospěšnější pro zemědělce, veřejnost, další zúčastněné subjekty a životní prostředí. Upřednostňovaná možnost rovněž zajišťuje, aby byla opatření členských států transparentnější a jasnější.

V souladu s cíli Zelené dohody, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie pro biologickou rozmanitost se omezování používání chemických přípravků na ochranu rostlin zaměřuje nejenom na zajištění veřejného zdraví, ale také na zachování biologické rozmanitosti a ochranu životního prostředí, zejména pokud jde o globální otázky, jako je ochrana populací opylovačů.

Podle této upřednostňované možnosti se jednotkové výrobní náklady zvýší v důsledku:

i)přísnějších a podrobnějších požadavků na podávání zpráv;

ii)očekávaného snížení výnosů v důsledku nižšího používání pesticidů a

iii)zahrnutí dalších nákladů u těch profesionálních uživatelů, kteří v současnosti nevyužívají poradce.

Na základě tohoto návrhu budou členské státy moci po dobu pěti poskytovat podporu v rámci SZP, která zemědělcům pokryje náklady na splnění všech právních požadavků uložených tímto návrhem. Tím by se mělo zabránit jakémukoli navýšení cen potravin v důsledku nových povinností zavedených tímto návrhem. Řada ustanovení obsažených v tomto návrhu existovala již v rámci směrnice o udržitelném používání pesticidů, a nebudou proto mít dopad na ceny potravin ani na výnosy plodin. Změny zavedené tímto návrhem budou postupné, čímž se dále minimalizuje jakýkoli vliv na potravinové zabezpečení.

Potenciální kompenzační opatření a opatření ke zmírnění rizika by byla zapotřebí i k tomu, aby se čelilo jakýmkoli nežádoucím negativním důsledkům pro země mimo EU, a to zejména rozvojové země. Taková opatření EU by mohla podpořit práci FAO s cílem:

i)snížit riziko spojené s pesticidy prostřednictvím řádného přístupu k řízení životního cyklu;

ii)pomoci vládám a zúčastněným stranám v rozvojovém světě osvojit si postupy založené na ekosystémech a

iii)zlepšit hospodaření s pesticidy v zemědělství na celém světě.

K dotčeným malým a středním podnikům budou patřit:

i)zemědělci a další malé a střední podniky používající a prodávající pesticidy a zařízení pro aplikaci pesticidů;

ii)subjekty, které nakládají se zemědělskými produkty a pesticidy;

iii)zpracovatelé potravin a zprostředkovatelé;

iv)zemědělští dodavatelé a

v)zemědělští poradci.

V rámci upřednostňované možnosti politiky vzniknou malým a středním podnikům různé náklady a přínosy. K řešení některých dopadů této možnosti mohou členské státy uplatňovat pobídky nebo zmírňující opatření, a to i v rámci SZP. Kromě toho důslednější a jednotnější uplatňování pravidel pro používání pesticidů omezí narušení trhu mezi uživateli pesticidů napříč členskými státy, které v současné době uplatňují stávající pravidla různou měrou.

Členské státy ponesou náklady na kontrolu a správu při provádění a prosazování aktualizovaných pravidel a při shromažďování a analýze příslušných údajů ze sledování. To platí zejména pro počáteční náklady na zavedení systému shromažďování dat.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

V souladu se závazkem Komise ke zlepšování právní úpravy byl tento návrh vypracován inkluzivním způsobem na základě principů transparentnosti a neustálého zapojování zúčastněných stran. Hodnocení nezjistilo možná legislativní zjednodušení nebo snížení regulační zátěže, jež by usnadnila dosažení cílů udržitelného používání pesticidů. Mikropodniky nejsou z tohoto návrhu vyňaty vzhledem k důležitosti jednotného provádění opatření k omezení používání pesticidů i snížení rizika pesticidů pro lidské zdraví a životní prostředí.

Tento návrh je v souladu s politikou připravenosti na digitalizaci, neboť podporuje elektronické vedení záznamů a online zveřejňování trendů pokroku, pokud jde o:

i)plnění cílů týkajících se omezení pesticidů;

ii)provádění národních akčních plánů;

iii)výroční zprávy o pokroku a provádění;

iv)doporučení Komise a

v)reakce členských států.

V prováděcích pravidlech pro elektronické registry, které budou zřízeny na základě návrhu, budou zvážena příslušná ustanovení pro nákladově efektivní, na uživatele zaměřené a interoperabilní digitální služby.

•Základní práva

Návrh dodržuje základní práva a zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie 34 . Přispívá zejména k dosažení cíle vysoké úrovně ochrany životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje, jak je stanovena v článku 37 Listiny základních práv Evropské unie. Lepší prosazování politiky za účelem omezení rizika spojeného s používáním pesticidů a ochrany zdraví by mohlo přispět i k základnímu právu na „slušné a spravedlivé pracovní podmínky“ (článek 31 Listiny základních práv EU). Zejména by mohlo přispět k právu na pracovní podmínky, které respektují zdraví, bezpečnost a důstojnost pracovníků.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh nemá dopad na rozpočet EU.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Základ ročního centrálního sledování pokroku v plnění těchto cílů na úrovni EU a členských států bude tvořit stávající ukazatel pro měření míry dosažení dvou cílů týkajících se pesticidů ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“. Je třeba upozornit, že údaje o tom, zda bylo dosaženo cílů pro rok 2030 v oblasti omezení používání pesticidů a snížení rizika s nimi spojeného, budou pravděpodobně k dispozici až v roce 2032.

Členské státy budou muset sledovat:

●zřízení a využívání nezávislých poradenských služeb,

●provádění pravidel integrované ochrany rostlin na úrovni zemědělských podniků prostřednictvím elektronického registru integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin,

●kontroly profesionálně používaného aplikačního zařízení prostřednictvím zvláštních registrů,

●odbornou přípravu profesionálních uživatelů, distributorů a poradců,

●používání přípravků na ochranu rostlin, a to prostřednictvím elektronického registru.

Informace získané z tohoto sledování budou členské státy každoročně předkládat Komisi. Komise tyto informace posoudí a doplní je vlastními audity.

Jako doplněk tohoto ročního sledování Komise navrhuje, že tuto iniciativu formálně vyhodnotí nejdříve sedm let poté, co se plánovaný právní návrh stane použitelným.

Údaje z monitorování, jak jsou popsány zde a v připojeném posouzení dopadů, lze navíc přímo použít k monitorování celkových cílů politiky stanovených v rámci Zelené dohody pro Evropu a 8. akčního programu pro životní prostředí, a to včetně: strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, strategie v oblasti biologické rozmanitosti a sledování a výhledu v oblasti nulového znečištění.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I stanoví předmět, oblast působnosti a definice.

Kapitola II stanoví cíle EU v oblasti omezení používání pesticidů a snížení rizika s nimi spojeného o 50 % v souladu se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“, k nimž členské státy (společně) přispějí. Uvádí, že členské státy by měly ve svých vnitrostátních právních předpisech přijmout závazné cíle, které se mohou v mezích parametrů závazného vzorce odchylovat od 50 % úrovně cílů EU. Tento vzorec umožňuje členským státům zohlednit při stanovování vnitrostátních cílů dříve dosažený pokrok a intenzitu používání pesticidů. Komise může v určitých případech vydat doporučení ke stanovení zvýšených cílů a bude zveřejňovat trendy plnění cílů EU v oblasti omezení do roku 2030.

Kapitola III popisuje, co by měly obsahovat národní akční plány, a také požadavky na:

i)veřejné konzultace o těchto národních akčních plánech a

ii)soudržnost těchto národních akčních plánů se strategickými plány v rámci SZP.

Tato kapitola rovněž stanoví podrobnosti, které je třeba zahrnout do orientačních cílů pro alternativy k chemickým pesticidům. Stanoví, že:

i)členské státy musí do výročních zpráv o pokroku a provádění zahrnovat trendy pokroku v plnění uvedených dvou cílů, jakož i další kvantitativní údaje a

ii)Komise musí tyto zprávy analyzovat a vydávat doporučení.

Kapitola IV stanoví požadavky na profesionální uživatele v oblasti integrované ochrany rostlin v případech, kdy členské státy přijaly nebo nepřijaly zvláštní pravidla pro konkrétní plodiny. Vyžaduje, aby profesionální uživatelé vedli záznamy o integrované ochraně rostlin a využívali nezávislé poradce. Stanoví přijetí pravidel integrované ochrany rostlin pro konkrétní plodiny, která musí profesionální uživatelé dodržovat, a dohled nad těmito pravidly. Rovněž stanoví vytvoření elektronického registru integrované ochrany rostlin.

Kapitola V stanoví požadavky, že profesionální uživatelé, distributoři a poradci musí být za určitých okolností držiteli osvědčení o odborné přípravě. Stanoví také obecné požadavky na používání pesticidů a aplikační zařízení. Kromě toho obsahuje ustanovení týkající se:

i)    používání pesticidů v citlivých oblastech;

ii)    ochrany vodního prostředí a pitné vody;

iii)    letecké aplikace;

iv)    skladování, likvidace a manipulace a

v)    poradenství v oblasti používání pesticidů.

Kapitola VI stanoví požadavky na prodej přípravků na ochranu rostlin. Stanoví také druh informací o pesticidech, které musí být poskytnuty kupujícím při prodeji.

Kapitola VII požaduje, aby členské státy zřídily systém odborné přípravy a osvědčování profesionálních uživatelů, poradců a distributorů. Stanoví vytvoření systému nezávislého poradenství. Vyžaduje, aby členské státy zvyšovaly povědomí o problematice pesticidů a zveřejňovaly klíčové informace na internetu. Rovněž požaduje, aby členské státy shromažďovaly informace o akutních a chronických otravách způsobených pesticidy.

Kapitola VIII se týká zařízení pro aplikaci pesticidů. Stanoví požadavky na kontrolu profesionálně používaného aplikačního zařízení. Stanoví elektronický registr (elektronické registry) pro zaznamenávání informací o veškerém profesionálně používaném aplikačním zařízení. Stanoví požadavky na oznámení při převodu vlastnictví nebo vyřazení z používání. Vyžaduje kontroly ve tříletých intervalech s možností odchylky od těchto požadavků na kontrolu pro určitá aplikační zařízení.

Kapitola IX stanoví metodiku pro výpočet harmonizovaných ukazatelů rizika a pro výpočet pokroku v plnění cílů omezení do roku 2030.

Kapitola X stanoví správní a finanční ustanovení pro:

i)oznamování dotčených příslušných orgánů Komisi;

ii)sankce a

iii)poplatky a platby.

Kapitola XI stanoví podmínky pro přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů k nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin.

Kapitola XII zrušuje směrnici o udržitelném používání pesticidů a stanoví datum vstupu nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin v platnost a jeho použitelnost.

2022/0196 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin a změně nařízení (EU) 2021/2115

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 35 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 36 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Smlouva vyžaduje, aby byla při definování a provádění všech politik a činností Unie zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí, a stanoví, že politika Unie v oblasti životního prostředí má usilovat o vysokou úroveň ochrany.

(2)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES 37 stanovila rámec pro dosažení udržitelného používání pesticidů snižováním rizik a omezováním vlivu používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. Hodnocení 38 uvedené směrnice došlo k závěru, že směrnice nedosáhla svých celkových cílů a že ji členské státy neprováděly uspokojivým způsobem. Tento závěr byl potvrzen ve zprávách Komise Evropskému parlamentu a Radě v letech 2017 39 a 2020 40 .

(3)Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o provádění směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů 41 konstatovalo, že Unie musí bezodkladně jednat o přechodu k udržitelnějšímu používání pesticidů, a vyzvalo Komisi, aby navrhla ambiciózní cíl pro omezení pesticidů, který by byl závazný pro celou Unii. Svou výzvu ke stanovení závazných cílů v oblasti omezení Evropský parlament zopakoval ve svém usnesení ze dne 20. října 2021 o strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy 42 .

(4)V roce 2018 bylo ve studii 43 výzkumné služby Evropského parlamentu konstatováno v mnoha členských státech dosažení pokroku, avšak jen omezené celkové naplnění cílů směrnice 2009/128/ES. Zvláštní zpráva 44 Evropského účetního dvora z roku 2020 o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin došla k závěru, že pokrok v měření a snižování rizik spojených s používáním přípravků na ochranu rostlin je omezený, a zjistila nedostatky ve stávajícím unijním rámci. Evropský hospodářský a sociální výbor ve své informační zprávě týkající se hodnocení směrnice 2009/128/ES 45 rovněž uvedl, že považuje za naprosto nezbytné přehodnotit požadavky, cíle, podmínky a lhůty stanovené v rámci národních akčních plánů.

(5)Aby bylo zajištěno úplné dosažení cílů právního rámce Unie pro udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin, je třeba jej upravit stanovením jasnějších a přímo použitelných pravidel pro hospodářské subjekty. Kromě toho by měla být vyjasněna řada pravidel, včetně pravidel pro uplatňování integrované ochrany rostlin, omezení používání přípravků na ochranu rostlin a kontroly zařízení používaného k aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Je proto vhodné zrušit směrnici 2009/128/ES a nahradit ji nařízením.

(6)Pravidla týkající se biocidních přípravků stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 46 a hodnocení uvedeného nařízení se plánuje. Není proto vhodné v tomto nařízení zavádět nová pravidla pro používání biocidních přípravků.

(7)Sdělení Komise nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ 47 stanovilo plán klíčových opatření, včetně legislativních, pro výrazné omezení množství použitých chemických pesticidů a rizik s nimi spojených. Ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ 48 , strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 49  a v akčním plánu pro nulové znečištění 50 se Komise zavázala přijmout opatření k omezení celkového používání chemických pesticidů a rizika s nimi spojeného do roku 2030 o 50 % a k omezení používání nebezpečnějších pesticidů (přípravků na ochranu rostlin obsahujících jednu či více účinných látek schválených jako látky, které se mají nahradit, v souladu s článkem 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 51 a uvedených v části E přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 52 , nebo obsahujících jednu či více účinných látek uvedených v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/408 53 ) do roku 2030 o 50 %. Udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin zároveň doplňuje podporu ekologického zemědělství a plnění cíle strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ do roku 2030 využívat nejméně 25 % zemědělské půdy v Unii k ekologickému zemědělství. Podporuje cíle strategického rámce EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci 54 , a přispívá tak k provádění zásady č. 10 Evropského pilíře sociálních práv týkající se zdravého, bezpečného a dobře uzpůsobeného pracovního prostředí.

(8)Používáním pesticidů se zabývají dvě evropské občanské iniciativy, které vyzývají k ambiciózním cílům omezení. Iniciativa nazvaná Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy , která byla Komisi předložena dne 6. října 2017, vyzvala v bodě 3 Komisi, aby „stanovila povinné cíle pro snižování využívání pesticidů platné v celé EU s cílem dosáhnout budoucnosti bez pesticidů“. Komise ve své odpovědi, která byla přijata dne 12. prosince 2017 , uvedla, že potřebu povinných cílů týkajících se pesticidů a platných v celé EU přehodnotí. Nedávná iniciativa „ Zachraňte včely a zemědělce! Začněme se zemědělstvím, které je šetrné ke včelám a nenarušuje zdravé životní prostředí “ vyzývá Komisi, aby „navrhla právní akty s cílem omezit do roku 2030 používání syntetických pesticidů v zemědělství EU o 80 %, a to počínaje nejnebezpečnějšími látkami, abychom se do roku 2035 zbavili syntetických pesticidů zcela.“ Iniciativa do 30. září 2021 shromáždila více než milion prohlášení o podpoře, která jsou v současné době ověřována orgány členských států.

(9)V závěrečné zprávě Konference o budoucnosti Evropy, která byla zveřejněna 9. května 2022, občané v případě návrhů týkajících se zemědělství, produkce potravin, biologické rozmanitosti a ekosystémů a znečištění žádají Unii, aby především výrazně snížila používání chemických pesticidů a hnojiv v souladu se stávajícími cíli a zároveň nadále zajistila potravinové zabezpečení a podporu výzkumu za účelem rozvoje udržitelnějších a na přírodě založených iniciativ. Občané žádají další výzkum a inovace, mimo jiné i v oblasti technologických řešení pro udržitelnou produkci, odolnost rostlin a přesné zemědělství, jakož i intenzivnější komunikaci, více poradenských systémů a školení pro zemědělce i ze strany zemědělců a žádají Unii, aby chránila hmyz, zejména původní a opylující hmyz 55 .

(10)Rada Evropské unie vzala ve svých závěrech ze dne 19. října 2020 56 na vědomí cíle v oblasti omezení používání pesticidů stanovené ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a poukázala na to, že dosažení těchto cílů bude vyžadovat úsilí členských států a všech zúčastněných stran a intenzivní spolupráci, konzultace a spolupráci. Rada rovněž požádala Komisi, aby zajistila, že tyto cíle budou cíli Unie, k nimž musí všechny členské státy přispívat prostřednictvím opatření na vnitrostátní úrovni. Závěry Rady požadují, aby byly uvedené cíle stanoveny s přihlédnutím k již dosaženým úspěchům, jakož i k odlišným výchozím pozicím, okolnostem a podmínkám jednotlivých členských států.

(11)Činitelé biologické kontroly představují metodu udržitelné ochrany, která je alternativou k používání chemických přípravků při ochraně proti škodlivým organismům. Jak uvádí rozhodnutí Rady (EU) 2021/1102 57 , činitelé biologické kontroly mají stále větší význam pro udržitelné zemědělství a lesnictví a jsou nepostradatelní pro úspěch provádění integrované ochrany rostlin a ekologického zemědělství. Přístup k metodám biologické kontroly usnadňuje ústup od chemických přípravků na ochranu rostlin. Je vhodné podporovat zemědělce, aby přešli na metody zemědělského hospodaření s nízkými vstupy, včetně ekologického zemědělství. Je proto vhodné definovat pojem biologické kontroly jako základ, který členské státy použijí ke stanovení orientačních cílů pro zvýšení procenta plodin, u kterých se používají činitelé biologické ochrany.

(12)Cílem strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je dosáhnout podstatného pokroku v omezování používání chemických přípravků na ochranu rostlin ekonomicky životaschopným způsobem. K dosažení tohoto cíle je nezbytné stanovit na úrovni Unie a na úrovni členských států kvantifikované cíle pro omezení používání chemických přípravků na ochranu rostlin a snížení rizika s nimi spojeného a omezení používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin s cílem sledovat pokrok. Vnitrostátní cíle by měly být stanoveny vnitrostátními právními předpisy, aby byl zajištěn odpovídající pokrok a odpovědnost ve vztahu k těmto cílům. Těchto závazných vnitrostátních cílů by měly členské státy rovněž dosáhnout do roku 2030. Očekává se, že omezením používání chemických přípravků na ochranu rostlin se významně sníží rizika profesionálních uživatelů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(13)Vzhledem k různým úrovním dříve dosaženého pokroku a rozdílné intenzitě používání pesticidů mezi členskými státy, je nutné umožnit členským státům určitou flexibilitu při stanovování jejich vlastních závazných vnitrostátních cílů („vnitrostátních cílů omezení do roku 2030“). Intenzita používání se nejlépe vypočítá tak, že se celkové množství účinných látek, které byly uvedeny na trh, a tudíž použity, v konkrétním členském státě ve formě přípravků na ochranu rostlin vydělí plochou oblasti, na kterou byly tyto účinné látky aplikovány. Intenzita používání chemických pesticidů, a to zejména nebezpečnějších pesticidů, souvisí s větší závislostí na chemických pesticidech, většími riziky pro zdraví lidí a životní prostředí a méně udržitelnými zemědělskými postupy. Je proto vhodné, aby členské státy měly při stanovování svých vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 možnost zohlednit nižší intenzitu používání chemických pesticidů oproti průměru Unie. Rovněž je vhodné požadovat, aby členské státy při stanovování svých vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 zohlednily vyšší intenzitu používání chemických pesticidů oproti průměru Unie. Aby bylo uznáno předchozí úsilí členských států, měly by mít dále při stanovování vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 rovněž možnost zohlednit dřívější pokrok, kterého dosáhly před přijetím strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“. Naopak, pokud se míra používání chemických přípravků na ochranu rostlin a jejich rizika v členských státech zvýší nebo jen mírně omezí, měly by uvedené členské státy k dosažení unijních cílů omezení do roku 2030 přispívat více a zároveň i zohlednit intenzitu používání pesticidů. Aby se na dosahování cílů na úrovni celé Unii podíleli všichni společně a spravedlivě a s přiměřenou úrovní ambicí, měly by být pro vnitrostátní cíle omezení do roku 2030 stanoveny minimální mezní hodnoty. Nejvzdálenější regiony EU uvedené v článku 349 Smlouvy se nacházejí v Atlantickém oceánu, Karibském moři a Indickém oceánu. Vzhledem k trvalým omezením, jako je jejich odlehlost od evropského kontinentu, ostrovní povaha a vysoká expozice změně klimatu, je vhodné umožnit členským státům, aby zohlednily zvláštní potřeby těchto regionů, pokud jde o používání přípravků na ochranu rostlin a opatření přizpůsobená specifickým klimatickým podmínkám a plodinám. Aby se na dosahování cílů na úrovni celé Unii podíleli všichni společně a spravedlivě, nemělo by se požadovat, aby členský stát, který dosáhne úrovně svého vnitrostátního cíle omezení do roku 2030 před rokem 2030, v oblasti omezování vynakládal další úsilí, ale měl by podrobně sledovat roční výkyvy, pokud jde o používání a riziko chemických přípravků na ochranu rostlin a používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin, s cílem zajistit pokrok v plnění příslušného vnitrostátního cíle omezení do roku 2030. V zájmu transparentnosti by měly být reakce členských států na jakákoli doporučení Komise týkající se úrovně ambicí vnitrostátních cílů a ročního pokroku dosaženého při jejich plnění veřejně přístupné.

(14)Členské státy by měly vypracovat a zveřejnit národní akční plány. Aby byly národní akční plány členských států účinné, měly by obsahovat kvantitativní cíle, odkazy na závazné vnitrostátní cíle omezení do roku 2030, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, spolu se souvisejícími orientačními cíli stanovenými v národních akčních plánech, opatřeními, harmonogramy a ukazateli pro snížení rizik a dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. To umožní strukturovaný přístup ke stanovení kvantitativních cílů a cílových hodnot s jasnou vazbou na vnitrostátní cíle omezení do roku 2030. Za účelem sledování souladu s ustanoveními tohoto nařízení by členské státy měly mít rovněž povinnost předkládat každoročně zprávy o cílech a přesné kvantitativní údaje týkající se dodržování ustanovení o používání, odborné přípravě, aplikačním zařízení a integrované ochraně rostlin.

(15)V zájmu dosažení cílů omezení na úrovni celé Unie („unijních cílů omezení do roku 2030“), jakož i vnitrostátních cílů omezení do roku 2030, je nutné zvýšit dostupnost a používání biologické kontroly a jiných nechemických alternativ. Dostupnost těchto alternativ bude motivovat k přijetí postupů ochrany proti škodlivým organismům s nízkými vstupy pesticidů, jako je ekologické zemědělství.

(16)Provádění politik a opatření v oblastech udržitelného používání přípravků na ochranu rostlin má dopad na životní prostředí, veřejné zdraví a pracovní podmínky. Členské státy by proto měly zajistit, aby veřejnost a sociální partneři měli dostatek příležitostí zapojit se do přípravy národních akčních plánů členských států a do konzultací ohledně přípravy těchto plánů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES 58 .

(17)Aby byla zajištěna jednotnost a doplňkovost se souvisejícími právními předpisy, měly by národní akční plány členských států zohledňovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES 59 , směrnici Rady 92/43/EHS 60 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 61 , směrnici Rady 91/676/EEC 62 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES 63 , směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 64 a nařízení xxx/xxx o obnově přírody [vložit odkaz na přijatý akt] a měly by být v souladu se strategickými plány v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“) vypracovanými v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 65 .

(18)Ekonomické nástroje, včetně nástrojů v rámci SZP, které poskytují podporu zemědělcům, mohou hrát zásadní úlohu při dosahování cílů týkajících se udržitelného používání přípravků na ochranu rostlin, a zejména při omezování použití chemických přípravků na ochranu rostlin. Členské státy musí ve svých národních strategických plánech SZP prokázat, že jejich provádění SZP přispívá k ostatním příslušným právním předpisům Unie a jejich cílům, včetně cílů podle tohoto nařízení, a tyto právní předpisy a cíle podporuje.

(19)V zájmu transparentnosti a za účelem podpory většího pokroku je nezbytné měřit pokrok dosažený členskými státy ve vztahu k dosažení vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 a dalších vnitrostátních orientačních cílů v oblasti omezování. Toto měření by mělo být prováděno každoročně prostřednictvím výročních zpráv o pokroku a provádění. Aby bylo možné sledovat míru souladu s tímto nařízením efektivním a snadno srovnatelným způsobem, měly by členské státy zahrnout také kvantitativní údaje týkající se provádění tohoto nařízení, pokud jde o použití, odbornou přípravu, aplikační zařízení a integrovanou ochranu rostlin. Aby Komise podpořila pokrok v plnění vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 a dalších vnitrostátních orientačních cílů v oblasti omezování, včetně veškerých opatření na podporu plnění cílů, měla by tento pokrok a opatření analyzovat každé dva roky.

(20)Pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí je nezbytný přístup k ochraně proti škodlivým organismům, který navazuje na integrovanou ochranu rostlin a zajišťuje pečlivé zvážení všech dostupných prostředků bránících rozvoji populací škodlivých organismů a zároveň udržuje používání chemických přípravků na ochranu rostlin na úrovních, které jsou ekonomicky a ekologicky odůvodněné a minimalizují rizika pro lidské zdraví a životní prostředí. „Integrovaná ochrana rostlin“ klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje přirozené mechanismy ochrany proti škodlivým organismům a používá chemickou ochranu pouze tehdy, jsou-li vyčerpány všechny ostatní způsoby ochrany. Aby bylo zajištěno důsledné provádění integrované ochrany rostlin v praxi, je nutné v tomto nařízení stanovit jasná pravidla. Aby byla dodržena povinnost uplatňovat integrovanou ochranu rostlin, měl by profesionální uživatel zvážit a zavést všechny metody a postupy, které se vyhýbají používání přípravků na ochranu rostlin. Chemické přípravky na ochranu rostlin by se měly používat pouze tehdy, jsou-li vyčerpány všechny ostatní způsoby ochrany. Aby bylo zajištěno a sledováno dodržování tohoto požadavku, je důležité, aby profesionální uživatelé vedli záznamy o důvodech, proč aplikují přípravky na ochranu rostlin, nebo o důvodech pro jakákoli jiná opatření přijatá v souladu s integrovanou ochranou rostlin a o poradenství, které obdrželi na podporu provádění integrované ochrany rostlin od nezávislých poradců. Tyto záznamy jsou vyžadovány i v případě leteckých aplikací.

(21)Aby se předešlo zbytečnému zdvojování, měla by Komise pro členské státy vytvořit standardní šablonu pro sloučení záznamů vedených profesionálními uživateli o opatřeních přijatých v souladu s integrovanou ochranou rostlin se záznamy vedenými podle článku 67 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(22)Aby se usnadnilo dodržování integrované ochrany rostlin, je nutné stanovit pravidla pro konkrétní plodiny, která musí profesionální uživatel dodržovat ve vztahu ke konkrétní plodině a regionu, ve kterém tento profesionální uživatel působí. Tato pravidla by měla převést požadavky integrované ochrany rostlin na ověřitelná kritéria, která se vztahují na konkrétní plodinu. Aby se zajistilo, že pravidla pro konkrétní plodiny budou v souladu s požadavky integrované ochrany rostlin, měla by být stanovena podrobná pravidla upravující jejich obsah a Komise by měla ověřit jejich přípravu, provádění a vymáhání v praxi.

(23)Aby se ověřilo, že profesionální uživatelé dodržují integrovanou ochranu rostlin, měl by být veden elektronický registr integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin s cílem ověřit soulad s pravidly integrované ochrany rostlin stanovenými v tomto nařízení a podpořit rozvoj politiky Unie. Za účelem vývoje, vypracovávání a šíření úředních statistik v souladu s kapitolou V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 66 by přístup do registru měl být rovněž udělen vnitrostátním statistickým úřadům. V tomto registru by se měly zaznamenávat veškerá preventivní opatření nebo zásahy a důvody těchto preventivních opatření nebo zásahů. Příslušné orgány tak budou mít k dispozici informace nezbytné pro ověření, zda se profesionální uživatel před stanovením konkrétního preventivního opatření nebo zásahu rozhodoval v souladu s integrovanou ochranou rostlin. Registr by měl rovněž obsahovat podrobné informace o poradenství, které je každý rok vyžadováno na podporu integrované ochrany rostlin, aby se ověřilo, že toto strategické dlouhodobé plánování ve vztahu k integrované ochraně rostlin existuje.

(24)Aby bylo zajištěno, že přípravky na ochranu rostlin a související aplikační zařízení budou používány způsobem, který chrání lidské zdraví a životní prostředí, je nutné stanovit obecné požadavky na profesionální uživatele, pokud jde o odbornou přípravu vyžadovanou pro používání určitých přípravků na ochranu rostlin nebo aplikační zařízení, používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin a nutnost splnit požadavky na kontroly profesionálně používaného aplikačního zařízení.

(25)Používání přípravků na ochranu rostlin může mít zvláště negativní dopady v určitých oblastech, jež jsou často využívány širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami, komunitami, ve kterých lidé žijí a pracují, a v ekologicky citlivých oblastech, jako jsou lokality sítě Natura 2000 chráněné v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES 67 a směrnicí Rady 92/43/EHS 68 . Pokud jsou přípravky na ochranu rostlin používány v oblastech používaných širokou veřejností, je možnost expozice lidí těmto přípravkům na ochranu rostlin vysoká. V zájmu ochrany lidského zdraví a životního prostředí by proto mělo být používání přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech a v třímetrovém pásmu okolo těchto oblastí zakázáno. Výjimky ze zákazu by měly být povolovány pouze za určitých podmínek a v jednotlivých konkrétních případech.

(26)Vodní prostředí a zásoby pitné vody jsou vůči přípravkům na ochranu rostlin zvláště citlivé. V zájmu ochrany vodního prostředí by proto mělo být používání přípravků na ochranu rostlin v oblastech povrchových vod a okolo těchto oblastí zakázáno. Členské státy by měly mít zavedena vhodná opatření, aby zabránily zhoršování povrchových a podzemních vod, jakož i pobřežních a mořských vod, a umožnily dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod a chránily vodní prostředí a zásoby pitné vody před vlivem přípravků na ochranu rostlin. Kromě toho je důležité, aby profesionální uživatelé v rámci odborné přípravy získali povědomí o způsobech, jak minimalizovat nebo vyloučit aplikace určitých přípravků na ochranu rostlin klasifikovaných jako „škodlivé pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“, „vysoce toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ nebo „toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“. Je také důležité, aby byli profesionální uživatelé odborně připraveni, pokud jde o důležitost upřednostňování přípravků na ochranu rostlin s nízkým rizikem nebo nechemických alternativ a používání technologie pro omezení úletu postřikové kapaliny a opatření na zmírnění rizika.

(27)Přesné zemědělství označuje systémy zemědělského hospodaření, které pečlivě přizpůsobují produkci plodin tak, aby vyhovovala místním podmínkám, například podmínkám, které panují na jednotlivých zemědělských pozemcích. Využívání existující technologie, včetně unijních kosmických dat a služeb (Galileo a Copernicus), může používání pesticidů značně snížit. Je proto nezbytné stanovit legislativní rámec, který bude podněcovat rozvoj přesného zemědělství. Letecká aplikace přípravků na ochranu rostlin, včetně aplikace letadly, vrtulníky a drony, je obvykle méně přesná než jiné způsoby aplikace, a proto může mít potenciálně nepříznivé dopady na lidské zdraví a životní prostředí. Letecká aplikace by proto měla být zakázána, a to s omezenými individuálními výjimkami v případech, kdy má méně negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí než jakákoli alternativní metoda aplikace nebo kdy neexistuje žádná jiná použitelná alternativní metoda aplikace. Je také nutné evidovat počty leteckých aplikací, které byly provedeny na základě vydaných povolení k letecké aplikaci, aby existovaly jasné údaje o tom, kolik leteckých aplikací, pro které byla povolení udělena, skutečně proběhlo.

(28)Je však pravděpodobné, že určitá bezpilotní letadla (včetně dronů) umožní cílenou leteckou aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Taková bezpilotní letadla mohou díky cílené aplikaci pomoci snížit používání přípravků na ochranu rostlin, a v důsledku toho pomohou snížit rizika pro lidské zdraví a životní prostředí ve srovnání s používáním pozemních aplikačních zařízení. Je proto vhodné v tomto nařízení stanovit kritéria pro vynětí určitých bezpilotních letadel ze zákazu letecké aplikace. Vzhledem k současnému stupni vědecké nejistoty je rovněž vhodné odložit použití tohoto vynětí o tři roky.

(29)Nakládání s přípravky na ochranu rostlin, včetně skladování, ředění a míchání těchto přípravků, čištění aplikačního zařízení po použití, opětovné použití a likvidace směsí v nádržích a likvidace prázdných obalů a zbytků přípravků na ochranu rostlin představují zvláštní rizika pro člověka a životní prostředí. Je proto vhodné stanovit zvláštní opatření pro řešení těchto činností. Pokud použití, skladování a likvidace přípravků na ochranu rostlin vyžaduje dodržování minimálních zdravotních a bezpečnostních požadavků na pracovišti, jsou tyto požadavky mimo jiné stanoveny ve směrnici Rady 89/391/EHS 69 , směrnici Rady 89/656/EHS 70 , směrnici Rady 98/24/ES 71 , směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES 72 a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES 73 .

(30)Vzhledem k důležitosti poradenství v oblasti používání přípravků na ochranu rostlin jako prostředku na podporu používání těchto přípravků způsobem, který chrání lidské zdraví a životní prostředí v souladu s integrovanou ochranou rostlin, je důležité, aby poradci absolvovali náležitou odbornou přípravu.

(31)Prodej přípravku na ochranu rostlin je důležitým prvkem v distribučním řetězci, neboť umožňuje distributorům poskytovat nezbytné informace na podporu jeho správného použití. Kupující nebo konečný uživatel by měl mít v době prodeje k dispozici zvláštní poradenství v oblasti bezpečnostních pokynů týkajících se lidského zdraví a životního prostředí, aby bylo možné zodpovědět otázky, které usnadní správné použití příslušného přípravku na ochranu rostlin. Pro neprofesionální uživatele by v místě prodeje měly být k dispozici obecné informace o bezpečném používání a skladování přípravků na ochranu rostlin, o nakládání s těmito přípravky a o likvidaci obalů takových přípravků, protože tito uživatelé obecně nemají stejné praktické znalosti jako profesionální uživatelé.

(32)Je nezbytné, aby členské státy zřídily a udržovaly systémy základní i následné odborné přípravy pro distributory, poradce a profesionální uživatele přípravků na ochranu rostlin a systémy osvědčování na zaznamenávání této odborné přípravy, aby si tyto hospodářské subjekty byly plně vědomy možných rizik pro lidské zdraví a životní prostředí a znaly vhodná opatření pro maximální snížení těchto rizik. Odborná příprava poradců by měla být rozsáhlejší než odborná příprava distributorů a profesionálních uživatelů, neboť poradci musí být schopni podporovat řádné provádění integrované ochrany rostlin a pravidel pro konkrétní plodiny. Používání nebo nákup přípravku na ochranu rostlin povoleného pro profesionální použití musí být vyhrazeno pouze osobám, které jsou držiteli osvědčení o odborné přípravě. Kromě toho, aby bylo zajištěno, že používání přípravků na ochranu rostlin bude bezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí, měli by mít distributoři povinnost poskytovat profesionálním i neprofesionálním kupujícím přípravků na ochranu rostlin v místě prodeje informace o konkrétním přípravku.

(33)V zájmu zajištění plánovaného přístupu k technikám regulace škodlivých organismů během více vegetačních období s cílem co nejvíce minimalizovat používání chemických přípravků na ochranu rostlin a zajistit řádné provádění integrované ochrany rostlin by měli být profesionální uživatelé povinni pravidelně konzultovat s vyškolenými nezávislými poradci v oblasti ochrany rostlin, aby byly přípravky na ochranu rostlin používány až jako poslední možnost.

(34)Vzhledem k možným rizikům pro lidské zdraví a životní prostředí plynoucím z používání přípravků na ochranu rostlin by měla mít veřejnost přístup k lepším informacím o celkových dopadech používání takových přípravků prostřednictvím osvětových programů, informací podávaných distributory a jiných vhodných opatření.

(35)Aby bylo možné lépe porozumět trendům v oblasti akutních otrav a chronických otrav v důsledku expozice osob přípravkům na ochranu rostlin, měl by každý členský stát shromažďovat informace o těchto trendech. Komise by rovněž měla sledovat celkové trendy na úrovni Unie.

(36)K minimalizaci nepříznivých dopadů přípravků na ochranu rostlin na lidské zdraví a životní prostředí je nezbytné zajistit systémy pravidelné technické kontroly profesionálně používaného aplikačního zařízení. Vzhledem k potenciálně omezenému dopadu profesionálně používaného aplikačního zařízení, které má velmi malý rozsah použití, je rovněž vhodné umožnit členským státům, aby pro toto zařízení stanovily méně přísné požadavky na kontroly a odlišné intervaly kontrol. Dále je vzhledem k relativně nízkým nákladům na nákup nového ručního aplikačního zařízení a zádových postřikovačů ve srovnání s náklady na kontroly vhodné stanovit možnost vnitrostátních výjimek z povinné kontroly takového zařízení, s výhradou provedení posouzení rizik, jež zahrne rizika pro lidské zdraví a životní prostředí, která takové zařízení představuje. Toto posouzení by mělo zahrnovat odhad rozsahu použití zařízení. K zajištění souladu s požadavky na kontrolu je nezbytné požadovat, aby každý členský stát zřídil registr profesionálně používaného aplikačního zařízení a tento registr průběžně aktualizoval. Vzhledem k tomu, že některá aplikační zařízení nemají jedinečné identifikační označení, je nutné stanovit, že takovému aplikačnímu zařízení musí být přiděleno jedinečné identifikační označení, aby bylo zajištěno, že všechna zařízení budou fyzicky identifikována.

(37)Pro sledování pokroku dosaženého při snižování rizik a nepříznivých dopadů používání přípravků na ochranu rostlin na lidské zdraví a životní prostředí je nezbytné nadále používat systém harmonizovaných ukazatelů rizika stanovených směrnicí (EU) 2009/128/ES.

(38)K výpočtu těchto harmonizovaných ukazatelů rizika a pokroku v plnění závazných unijních a vnitrostátních cílů na základě strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ by měly být použity statistické údaje o přípravcích na ochranu rostlin shromážděné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 74 . Vzhledem k tomu, že používání pesticidů meziročně kolísá, zejména v závislosti na počasí, je vhodné tříleté základní období, aby se takové výkyvy zohlednily. Základním obdobím pro výpočet harmonizovaných ukazatelů rizika 1 a 2 je období let 2011–2013, neboť se jednalo o první tříleté období, za které Komise obdržela údaje podle nařízení (ES) č. 1185/2009 a které se shoduje se vstupem směrnice 2009/128/ES v platnost. Základním obdobím pro výpočet pokroku v plnění unijních cílů omezení do roku 2030 je období let 2015–2017, neboť to byly tři poslední roky, za které byly v době oznámení strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ k dispozici údaje. Základním obdobím pro výpočet nového harmonizovaného ukazatele rizika 2a je období let 2022–2024, neboť to bude první tříleté období, pro které budou k dispozici údaje o oblastech ošetřených na základě jednotlivých povolení v případě mimořádných stavů při ochraně rostlin.

(39)V současnosti jsou jedinými spolehlivými statistickými údaji, které jsou na úrovni Unie k dispozici ohledně uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a jejich používání, statistiky o množství účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin uváděných na trh a údaje o počtu povolení v případě mimořádných stavů při ochraně rostlin udělených podle nařízení (ES) č. 1107/2009. Uvedené statistiky se používají při výpočtu harmonizovaných ukazatelů rizika 1 a 2 podle směrnice 2009/128/ES a při výpočtu pokroku v plnění závazných unijních cílů omezení do roku 2030 a vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 na základě strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“. Nový harmonizovaný ukazatel rizika 2a bude vypočítán pomocí statistik o počtu povolení v případě mimořádných stavů při ochraně rostlin, vlastnostech účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin podléhajících těmto povolením a plochách ošetřených na základě těchto povolení, aby se lépe kvantifikovala rizika vyplývající z povolení v případě mimořádných stavů při ochraně rostlin.

(40)Z důvodů transparentnosti a zajištění jednotného provádění všemi členskými státy by měla být v příloze tohoto nařízení stanovena metodika pro výpočet pokroku v plnění dvou unijních a dvou vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 a metodika pro výpočet harmonizovaných ukazatelů rizika na unijní a vnitrostátní úrovni.

(41)Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 uznává potřebu naléhavých opatření na ochranu biologické rozmanitosti. Existují důkazy o rozsáhlém snižování počtu druhů, zejména hmyzu a opylovačů, v Unii. Ztráta biologické rozmanitosti je mimo jiné způsobena používáním přípravků na ochranu rostlin, přičemž opatření členských států v rámci současných nástrojů politiky Unie dosud nedokázala tento trend úbytku biologické rozmanitosti zastavit. Je proto nezbytné zajistit, aby se přípravky na ochranu rostlin používaly způsobem, který zmírní riziko škodlivých účinků takových přípravků na volně žijící a planě rostoucí druhy, a to prostřednictvím řady opatření, včetně odborné přípravy, kontrol profesionálně používaného aplikačního zařízení a ochrany vodního prostředí a citlivých oblastí.

(42)Aby se usnadnila komunikace mezi Komisí a příslušnými orgány odpovědnými za provádění tohoto nařízení na vnitrostátní úrovni, měly by členské státy oznámit Komisi příslušné orgány určené podle tohoto nařízení.

(43)Za účelem vymáhání povinností stanovených v tomto nařízení by členské státy měly stanovit pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit, aby byla tato pravidla prosazována. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Je rovněž důležité zajistit, aby členské státy vymáhaly zpět náklady související s plněním povinností podle tohoto nařízení prostřednictvím poplatků nebo plateb, aby bylo zajištěno, že příslušné orgány budou mít k dispozici přiměřené finanční zdroje.

(44)Vzhledem k tomu, že cíle tohoto nařízení, konkrétně ochrany lidského zdraví a životního prostředí před riziky a dopady spojenými s používáním přípravků na ochranu rostlin a dosažení cílů stanovených ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a ve strategii EU pro biologickou rozmanitost, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale z důvodu rozsahu použití uvedených přípravků a složitosti a účinků s nimi spojených rizikových profilů jich lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(45)Činnosti vykonávané příslušnými orgány nebo jinými subjekty či fyzickými osobami, na které byly přeneseny úkoly úřední kontroly za účelem ověření toho, zda hospodářské subjekty dodržují toto nařízení, jsou s výjimkou kontrolních úkolů týkajících se zařízení používaného k aplikaci přípravků na ochranu rostlin regulovány nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 75 . Toto nařízení proto musí stanovit pouze kontroly a audity týkající se kontroly profesionálně používaného aplikačního zařízení.

(46)Za účelem zohlednění technického pokroku a vědeckého vývoje by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, jejichž cílem je změna ustanovení týkajících se povinností profesionálních uživatelů a poradců v souvislosti s integrovanou ochranou rostlin, kontroly profesionálně používaného aplikačního zařízení, výpočtu harmonizovaných ukazatelů rizika, údajů, které mají být poskytnuty ve výročních zprávách o pokroku a o provádění, formuláře pro oznámení v souvislosti s aplikačním zařízením, jakož i příloh II III, IV, V a VI. Obdobně by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290, jejichž cílem je doplnit toto nařízení specifikováním přesných kritérií týkajících se určitých faktorů ohledně bezpilotních letadel, jakmile technický pokrok a vědecký vývoj umožní taková přesnější kritéria vypracovat. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 76 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(47)Aby bylo možné posoudit, zda toto nařízení účinně a účelně dosahuje svých cílů, zda je soudržné a stále relevantní a zda poskytuje přidanou hodnotu na úrovni Unie, měla by Komise provést jeho hodnocení.

(48)Za účelem zajištění jednotných podmínek týkajících se provedení ustanovení tohoto nařízení o záznamech, které mají profesionální uživatelé vytvářet v elektronickém registru integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin, souhrnu a analýzy informací v uvedeném registru předkládaných příslušnými orgány a poskytování informací o akutních a chronických otravách by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 77 .

(49)Výsledkem provádění tohoto nařízení členskými státy bude vznik nových a rozsáhlejších povinností pro zemědělce a další uživatele pesticidů. Některé z nich představují povinné požadavky na hospodaření a standardy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy uvedené v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 78 , které v souladu s uvedeným nařízením musí zemědělci splnit, aby obdrželi platby SZP, zatímco další požadavky, které jdou nad rámec povinných požadavků, mohou být pokryty dalšími platbami v rámci dobrovolných režimů, jako jsou ekoschémata podle článku 31 nařízení (EU) 2021/2115. V čl. 31 odst. 5 písm. a) a b) a v čl. 70 odst. 3 písm. a) a b) nařízení (EU) 2021/2115 se stanoví, že financování SZP je k dispozici pouze pro postupy prováděné v rámci ekoschémat nebo agroenvironmentálně-klimatických závazků, které jsou nad rámec relevantních povinných požadavků na hospodaření a standardů pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy stanovených uvedeným nařízením a relevantních minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, nebo dobrých životních podmínek zvířat, jakož i dalších relevantních závazných požadavků stanovených vnitrostátním a unijním právem. Vzhledem k tomu, že je třeba zemědělce a další uživatele finančně podpořit v přechodu na udržitelnější používání pesticidů, je třeba pozměnit nařízení (EU) 2021/2115 tak, aby po přechodnou dobu umožnilo financovat požadavky uložené v souladu s tímto nařízením. Tato výjimečná možnost, díky které mohou členské státy poskytnout další finanční prostředky na opatření přijatá při provádění tohoto nařízení, by se měla vztahovat na jakoukoli povinnost, která zemědělcům a dalším uživatelům vyplývá z uplatňování tohoto nařízení, včetně povinných zemědělských postupů zavedených pravidly pro konkrétní plodiny v rámci integrované ochrany rostlin. Podle čl. 73 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115 může být dále podpora na investice zemědělců určené ke splnění nových požadavků vyplývajících z unijního práva poskytnuta nejvýše po dobu 24 měsíců ode dne, kdy se tyto požadavky stanou pro daný zemědělský podnik povinnými. Obdobně by se mělo stanovit delší přechodné období i v případě investic určených ke splnění požadavků uložených zemědělcům v souladu s tímto nařízením. Nařízení (EU) 2021/2115 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(50)Použití tohoto nařízení by mělo být odloženo, aby se mohly příslušné orgány a hospodářské subjekty připravit na požadavky, které toto nařízení zavádí,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin, a to prostřednictvím stanovení cílů týkajících se omezení používání chemických přípravků na ochranu rostlin a snížení rizika s nimi spojeného a jejich dosažení do roku 2030, stanovení požadavků na používání, skladování, prodej a likvidaci přípravků na ochranu rostlin a zařízení pro jejich aplikaci, stanovení odborné přípravy a zvyšování povědomí, jakož i provádění integrované ochrany rostlin.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na přípravky ve formě, v níž jsou dodávány uživateli, které obsahují účinné látky, safenery nebo synergenty nebo jsou z nich složeny a které jsou určeny pro některé z těchto použití:

a)ochrana rostlin či rostlinných produktů před všemi škodlivými organismy či ochrana před působením těchto organismů, ledaže jsou hlavním důvodem použití těchto přípravků spíše hygienické účely než ochrana rostlin nebo rostlinných produktů;

b)ovlivňování životních procesů rostlin, například jako látky ovlivňující růst, avšak jinak než jako živiny nebo rostlinné biostimulanty;

c)uchovávání rostlinných produktů, pokud se na tyto látky nebo produkty nevztahují zvláštní předpisy Unie o konzervantech;

d)ničení nežádoucích rostlin či částí rostlin s výjimkou řas, pokud přípravky nejsou aplikovány na půdu nebo na vodu k ochraně rostlin;

e)kontrola nežádoucího růstu rostlin nebo zamezení nežádoucímu růstu rostlin s výjimkou řas, pokud přípravky nejsou aplikovány na půdu nebo na vodu k ochraně rostlin.

Tyto přípravky jsou dále uváděny jako „přípravky na ochranu rostlin“.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„chemickým přípravkem na ochranu rostlin“ přípravek na ochranu rostlin obsahující chemickou účinnou látku, vyjma přípravků na ochranu rostlin, které používají přírodní prostředky biologického původu nebo látky s nimi shodné, jako jsou mikroorganismy, semiochemikálie, extrakty z rostlinných produktů ve smyslu čl. 3 bodu 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 nebo makroorganismy ze skupiny bezobratlých;

2)„přípravkem na ochranu rostlin představujícím nízké riziko“ přípravek na ochranu rostlin povolený v souladu s čl. 47 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009;

3)„chemickou účinnou látkou“ účinná látka jiná než mikroorganismus, semiochemikálie nebo extrakt z rostlinných produktů ve smyslu čl. 3 bodu 6 nařízení (ES) č. 1107/2009;

4)„biologickou rozmanitostí“ biologická rozmanitost ve smyslu čl. 3 bodu 29 nařízení (ES) 1107/2009;

5)„nebezpečnějším přípravkem na ochranu rostlin“ přípravek na ochranu rostlin obsahující jednu nebo více účinných látek schválených jako látky, které se mají nahradit, v souladu s článkem 24 nařízení (ES) č. 1107/2009 a uvedených v části E přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, nebo obsahující jednu nebo více účinných látek uvedených v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/408;

6)„obhospodařovanou zemědělskou půdou“ obhospodařovaná zemědělská půda podle definice v čl. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1091 79 ;

7)„profesionálním uživatelem“ osoba, která používá přípravek na ochranu rostlin v rámci své profesní činnosti;

8)„distributorem“ osoba, která uvádí přípravek na ochranu rostlin na trh, včetně velkoobchodníka, dodavatele nebo maloobchodníka;

9)„poradcem“ osoba, která v rámci své profesní činnosti či obchodní služby poskytuje poradenství o integrované ochraně rostlin a bezpečném používání přípravků na ochranu rostlin, včetně soukromých a veřejných poradenských služeb;

10)„aplikačním zařízením“ zařízení, jehož použití k aplikaci přípravku na ochranu rostlin je v době výroby důvodně předvídatelné, a příslušenství, které je nezbytné pro účinný provoz takového zařízení, s výjimkou zařízení určeného k setí nebo výsadbě rozmnožovacího materiálu ošetřeného přípravky na ochranu rostlin;

11)„profesionálně používaným aplikačním zařízením“ kterékoli z těchto zařízení:

a)aplikační zařízení, které používá profesionální uživatel k aplikaci přípravků na ochranu rostlin;

b)aplikační zařízení s vodorovným nebo svislým postřikovacím rámem nebo rosiče bez ohledu na to, zda se zařízení používá k aplikaci přípravků na ochranu rostlin;

12)„leteckou aplikací“ aplikace přípravku na ochranu rostlin z letadla;

13)„bezpilotním letadlem“ jakékoli letadlo provozované nebo projektované pro autonomní provoz nebo pro pilotování na dálku bez pilota na palubě;

14)„přípravkem na ochranu rostlin povoleným pro profesionální použití“ přípravek na ochranu rostlin, který je povolen pouze pro profesionální uživatele v souladu s článkem 31 nařízení (ES) č. 1107/2009;

15)„integrovanou ochranou rostlin“ pečlivé zvážení všech dostupných prostředků bránících rozvoji populací škodlivých organismů, přičemž používání chemických přípravků na ochranu rostlin je zachováno na úrovních, které jsou ekonomicky a ekologicky odůvodněné a minimalizují rizika pro lidské zdraví a životní prostředí;

16)„citlivou oblastí“ kterákoli z těchto oblastí:

a)plocha využívaná širokou veřejností, jako je veřejný park nebo zahrada, rekreační plocha nebo sportovní hřiště nebo veřejná cesta;

b)plocha využívaná převážně zranitelnou skupinou ve smyslu čl. 3 bodu 14 nařízení (ES) č. 1107/2009;

c)lidská sídla (komunity, v nichž lidé žijí a pracují) definovaná jako nejaktuálnější krajinný pokryv úrovně 1 (Urbanizovaná území) v rámci klasifikace systému CORINE (Koordinace informací o životním prostředí) vedeném Evropskou agenturou pro životní prostředí, (vyjma úrovně 2–1.2: Průmyslové a obchodní zóny, komunikační síť a úrovně 2–1.3: Doly, skládky a staveniště) 80 ;

d)městská oblast s vodním tokem nebo vodním prvkem;

e)neprodukční oblasti ve smyslu standardů EU pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy (DZES), viz standard DZES 8 uvedený v příloze III nařízení (EU) 2021/2115;

f)ekologicky citlivá oblast, kterou se rozumí kterákoli z těchto oblastí:

i)chráněná oblast podle směrnice 2000/60/ES včetně případných ochranných pásem i úprav těchto oblastí na základě výsledků posouzení rizik pro místa odběru pitné vody podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 81 ;

ii)lokality významné pro Společenství podle čl. 4 odst. 2 směrnice 92/43/EHS a zvláštní oblasti ochrany podle čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice a zvláště chráněné oblasti klasifikované podle článku 4 směrnice 2009/147/ES a jakákoli jiná vnitrostátní, regionální nebo místní chráněná oblast, kterou členské státy oznámí do soupisu vnitrostátně stanovených chráněných oblastí (CDDA);

iii)jakákoli oblast, pro kterou sledování druhů opylovačů prováděné v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. f) nařízení xxx/xxx [vložit odkaz na přijatý akt] prokáže, že se v ní udržuje jeden nebo více druhů opylovačů, které Evropské červené seznamy klasifikují jako ohrožené vyhynutím;

17)„karanténním škodlivým organismem“ karanténní škodlivý organismus ve smyslu článku 3 nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/2031 82 ;

18)„invazním nepůvodním druhem“ invazní nepůvodní druh podle definice v čl. 3 bodě 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 83 ;

19)„povrchovými vodami“ útvar povrchové vody ve smyslu čl. 2 bodě 1 směrnice 2000/60/ES;

20)„podzemními vodami“ útvar podzemní vody ve smyslu čl. 2 bodě 2 směrnice 2000/60/ES;

21)„ukazatelem rizika“ naměřený údaj udávající relativní změnu rizik pro lidské zdraví nebo životní prostředí souvisejících s používáním přípravků na ochranu rostlin, vypočtený v souladu s metodikou stanovenou v příloze VI;

22)„nechemickými metodami“ alternativy k chemickým přípravkům na ochranu rostlin;

23)„biologickou kontrolou“ regulace organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům, která používá přírodní prostředky biologického původu nebo látky s nimi shodné, jako jsou mikroorganismy, semiochemikálie, extrakty z rostlinných produktů ve smyslu čl. 3 bodu 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 nebo makroorganismy ze skupiny bezobratlých.

KAPITOLA II

CÍLE V OBLASTI OMEZENÍ CHEMICKÝCH PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN

Článek 4

Unijní cíle v oblasti omezení chemických přípravků na ochranu rostlin do roku 2030

1.Přijetím a plněním vnitrostátních cílů v souladu s článkem 5 každý členský stát přispěje k tomu, aby bylo do roku 2030 v celé Unii o 50 % omezeno používání chemických přípravků na ochranu rostlin a sníženo riziko s nimi spojené (dále jen „unijní cíl omezení do roku 2030 č. 1“) a používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin (dále jen „unijní cíl omezení do roku 2030 č. 2“) ve srovnání s průměrem za roky 2015, 2016 a 2017 (společně dále jen „unijní cíle omezení do roku 2030“).

2.Pokrok v plnění unijních cílů omezení do roku 2030 vypočítá Komise každý rok v souladu s metodikou stanovenou v příloze I.

Článek 5

Cíle členských států v oblasti omezení chemických přípravků na ochranu rostlin do roku 2030

1.Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum – šest měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení] každý členský stát přijme ve svých vnitrostátních právních předpisech vnitrostátní cíle, aby do roku 2030 dosáhl omezení stanoveného v souladu s tímto článkem oproti průměru za roky 2015, 2016 a 2017 pro:

a)používání a riziko chemických přípravků na ochranu rostlin ve smyslu přílohy I (dále jen „vnitrostátní cíl omezení do roku 2030 č. 1“);

b)používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin ve smyslu přílohy I (dále jen „vnitrostátní cíl omezení do roku 2030 č. 2“).

Pro účely tohoto nařízení se oba vnitrostátní cíle omezení uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) společně označují jako „vnitrostátní cíle omezení do roku 2030“.

2.Pokrok každého členského státu v plnění vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 vypočítá Komise každý rok v souladu s metodikou stanovenou v příloze I.

3.Každý členský stát musí cílů uvedených v odstavci 1 dosáhnout do roku 2030. Členský stát, který dosáhne úrovně některého ze svých vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 před rokem 2030, není povinen v oblasti omezování vynakládat další úsilí. Sleduje roční výkyvy s cílem zachovat pokrok dosažený v souvislosti s uvedeným vnitrostátním cílem omezení do roku 2030.

4.S výhradou odstavců 5 až 8 se vnitrostátní cíle omezení do roku 2030 stanoví na takové úrovni, aby se oproti průměru za roky 2015, 2016 a 2017 dosáhlo v roce 2030 v příslušném členském státě omezení, které se bude rovnat nejméně 50 %.

5.Členský stát může svůj vnitrostátní cíl týkající se používání a rizika chemických přípravků na ochranu rostlin uvedený v odstavci 4 snížit na procento, které je střední hodnotou mezi údajem týkajícím se intenzity uvedeným ve druhém pododstavci tohoto odstavce a údajem týkajícím se použití a rizika uvedeným ve třetím pododstavci tohoto odstavce. Pokud je uvedené procento vyšší než 50 %, členský stát zvýší svůj vnitrostátní cíl na toto procento.

Údaj týkající se intenzity je následující:

a)35 %, pokud je vážená intenzita používání a rizika chemických přípravků na ochranu rostlin členského státu za průměr let 2015, 2016 a 2017 nižší než 70 % průměru Unie;

b)50 %, pokud je vážená intenzita používání a rizika chemických přípravků na ochranu rostlin členského státu za průměr let 2015, 2016 a 2017 mezi 70 % a 140 % průměru Unie;

c)65 %, pokud je vážená intenzita používání a rizika chemických přípravků na ochranu rostlin členského státu za průměr let 2015, 2016 a 2017 vyšší než 140 % průměru Unie.

Údaj týkající se použití a rizika je následující:

a)pokud členský stát dosáhne většího omezení používání chemických přípravků na ochranu rostlin a snížení rizika s ním spojeného, než je průměr v Unii mezi průměrem za roky 2011, 2012 a 2013 a průměrem za roky 2015, 2016 a 2017, údaj, který se získá odečtením rozdílu mezi dosaženým omezením a průměrným omezením v Unii od 50 %;

b)pokud se v členském státě zvýší míra používání a rizika chemických přípravků na ochranu rostlin nebo pokud členský stát dosáhne menšího omezení, než je průměr v Unii mezi průměrem za roky 2011, 2012 a 2013 a průměrem za roky 2015, 2016 a 2017, údaj, který se získá přičtením rozdílu mezi dosaženým omezením, resp. zvýšením a průměrným omezením v Unii k 50 %, avšak který nepřesáhne 70 %.

Pro účely tohoto odstavce se „váženou intenzitou používání a rizika chemických přípravků na ochranu rostlin“ rozumí podíl hodnoty odpovídající kilogramům chemických účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin prodaných za rok v členském státě, vážené podle koeficientů pro nebezpečí těchto látek stanovených v řádku iii) v tabulce v příloze I, a počtu hektarů obhospodařované zemědělské půdy v uvedeném členském státě.

6.Členský stát může svůj vnitrostátní cíl týkající se používání a rizika nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin uvedený v odstavci 4 snížit na procento, které je střední hodnotou mezi údajem týkajícím se intenzity uvedeným ve druhém pododstavci tohoto odstavce a údajem týkajícím se použití uvedeným ve třetím pododstavci tohoto odstavce. Pokud je uvedené procento vyšší než 50 %, členský stát zvýší svůj vnitrostátní cíl na toto procento.

Údaj týkající se intenzity je následující:

a)35 %, pokud je intenzita používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin členského státu za průměr let 2015, 2016 a 2017 nižší než 70 % průměru Unie;

b)50 %, pokud je intenzita používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin členského státu za průměr let 2015, 2016 a 2017 mezi 70 % a 140 % průměru Unie;

c)65 %, pokud je intenzita používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin členského státu za průměr let 2015, 2016 a 2017 vyšší než 140 % průměru Unie.

Údaj týkající se použití je následující:

a)pokud členský stát dosáhne většího omezení používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin, než je průměr v Unii mezi průměrem za roky 2011, 2012 a 2013 a průměrem za roky 2015, 2016 a 2017, údaj, který se získá odečtením rozdílu mezi dosaženým omezením a průměrným omezením v Unii od 50 %;

b)pokud se v členském státě zvýší míra používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin nebo pokud členský stát dosáhne menšího omezení, než je průměr v Unii mezi průměrem za roky 2011, 2012 a 2013 a průměrem za roky 2015, 2016 a 2017, údaj, který se získá přičtením rozdílu mezi dosaženým omezením, resp. zvýšením a průměrným omezením v Unii k 50 %, avšak který nepřesáhne 70 %.

Pro účely tohoto odstavce se „intenzitou používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin“ rozumí podíl hodnoty odpovídající kilogramům chemických účinných látek v nebezpečnějších přípravcích na ochranu rostlin prodaných za rok v dotčeném členském státě a počtu hektarů obhospodařované zemědělské půdy v uvedeném členském státě.

7.Členské státy s nejvzdálenějšími regiony ve smyslu článku 349 Smlouvy mohou při přijímání vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 zohlednit zvláštní potřeby těchto regionů, pokud jde o používání přípravků na ochranu rostlin, z důvodu zvláštních klimatických podmínek a plodin v těchto regionech.

8.Použití ustanovení odstavců 5, 6 a 7 nesmí v žádném případě vést k tomu, že by kterýkoli z vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 byl nižší než 35 %.

9.Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum – sedm měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení] každý členský stát oznámí své vnitrostátní cíle omezení do roku 2030 Komisi.

10.Pokud členský stát nepřijme vnitrostátní cíl omezení do roku 2030 do … [Úřad pro publikace: vložte datum – šest měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení], bude se mít za to, že hodnota cíle je buď 50 %, nebo pokud uvedené procento bude vyšší než 50 % v souladu s odstavcem 5 nebo 6, toto vyšší procento.

Článek 6

Počáteční posouzení vnitrostátních cílů Komisí

1.Komise přezkoumá vnitrostátní cíle omezení do roku 2030, které jí byly oznámeny v souladu s čl. 5 odst. 9, a informace vysvětlující případné snížení cílů v souladu s čl. 5 odst. 5 nebo čl. 5 odst. 6.

2.Pokud Komise na základě informací, které jí byly sděleny, dojde k závěru, že vnitrostátní cíle omezení do roku 2030 oznámené členským státem musí být stanoveny na ambicióznější úrovni, do … [Úřad pro publikace: vložte datum – jeden rok ode dne použitelnosti tohoto nařízení] doporučí členskému státu, aby zvýšil úroveň svých vnitrostátních cílů omezení do roku 2030. Komise toto doporučení zveřejní.

3.Pokud členský stát upraví své vnitrostátní cíle omezení do roku 2030 podle doporučení Komise, změní vnitrostátní cíle ve svých vnitrostátních právních předpisech v souladu s článkem 5 a upravené cíle spolu s doporučením Komise zahrne do svého národního akčního plánu.

4.Pokud se členský stát rozhodne neupravit své vnitrostátní cíle omezení do roku 2030 podle doporučení Komise, zahrne odůvodnění tohoto rozhodnutí spolu se zněním doporučení do svého národního akčního plánu.

5.Členské státy, které obdržely doporučení Komise uvedené v odstavci 2, oznámí Komisi upravené cíle nebo případně odůvodnění toho, proč nebyly upraveny, do... [Úřad pro publikace: vložte datum – osmnáct měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení].

6.Komise po posouzení úrovně vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 všech členských států stanovených v souladu s článkem 5 ověří, zda se průměr těchto cílů rovná alespoň 50 %, aby bylo dosaženo odpovídajícího unijního cíle omezení do roku 2030.

7.Je-li průměr vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 všech členských států nižší než 50 %, doporučí Komise, aby byla úroveň vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 v případě jednoho nebo více členských států zvýšena, aby bylo dosaženo unijních cílů omezení do roku 2030. Komise každé takové doporučení zveřejní.

8.Do jednoho měsíce od obdržení doporučení podle odstavce 7 přijme členský stát jedno z těchto opatření:

a)upraví své vnitrostátní cíle omezení do roku 2030 podle doporučení Komise, změní vnitrostátní cíle ve svých vnitrostátních právních předpisech v souladu s článkem 5 a upravené cíle spolu s doporučením Komise zahrne do svého národního akčního plánu.

b)uvede odůvodnění, proč neupravil své vnitrostátní cíle omezení do roku 2030 podle doporučení Komise, a odůvodnění tohoto rozhodnutí zahrne spolu s doporučením Komise do svého národního akčního plánu.

Článek 7

Zveřejnění trendů unijních a vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 Komisí

1.Do 31. srpna každého kalendářního roku zveřejní Komise na internetových stránkách průměrné trendy pokroku v plnění unijních cílů omezení do roku 2030. Tyto trendy se vypočítají jako rozdíl mezi průměrem za roky 2015–2017 a rokem končícím 20 měsíců před zveřejněním. Trendy se vypočítají v souladu s metodikou stanovenou v příloze I.

2.Internetovou stránku podle odstavce 1 Komise aktualizuje alespoň jednou ročně.

3.Do 31. srpna každého kalendářního roku zveřejní Komise pro každý členský stát informace o trendech pokroku v plnění vnitrostátních cílů omezení do roku 2030. Tyto trendy se vypočítají jako rozdíl mezi průměrem za roky 2015–2017 a rokem končícím 20 měsíců před zveřejněním. Trendy se vypočítají v souladu s metodikou stanovenou v příloze I, na internetových stránkách podle odstavce 1.

KAPITOLA III

NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁNY

Článek 8

Národní akční plány

1.Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum – osmnáct měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení] každý členský stát navrhne a zveřejní na internetových stránkách národní akční plán obsahující tyto informace:

a)vnitrostátní cíle omezení do roku 2030 přijaté v souladu s kapitolou II;

b)informace o vnitrostátních cílech omezení do roku 2030 podle článku 9;

c)podrobnosti o plánovaném pokroku, pokud jde o prvky významné z hlediska provádění tohoto nařízení, které jsou uvedeny v části 2 přílohy II;

d)odkaz na příslušné části strategických plánů SZP vypracovaných v souladu s nařízením (EU) 2021/2115, které stanoví plány na navýšení obhospodařované zemědělské půdy pro ekologické zemědělství a způsob, jak tyto plány přispějí k dosažení cíle stanoveného ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy 84 , podle kterého má být 25 % obhospodařované zemědělské půdy do roku 2030 vyhrazeno ekologickému zemědělství;

e)seznam profesionálně používaného aplikačního zařízení, v případě kterého členský stát uplatňuje odlišné požadavky na kontroly v souladu s čl. 32 odst. 1;

f)informace o odhadovaných ročních množstvích přípravků na ochranu rostlin nezákonně použitých nebo zabavených prostřednictvím operací zaměřených na boj proti podvodům během předchozích tří let a o všech plánovaných souvisejících opatřeních;

g)vnitrostátní opatření na podporu používání nechemických metod profesionálními uživateli prostřednictvím finančních pobídek v souladu s právními předpisy Unie o státní podpoře;

h)plánovaná a přijatá opatření na podporu inovací a rozvoje a používání metod nechemické ochrany proti škodlivým organismům nebo jejich zajištění prostřednictvím závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy;

i)jiná plánovaná a přijatá opatření na podporu udržitelného používání přípravků na ochranu rostlin v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin nebo jeho zajištění prostřednictvím závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy, včetně opatření obsažených v pravidlech pro konkrétní plodiny podle čl. 15 odst. 1.

Každý členský stát neprodleně oznámí Komisi první zveřejnění svého národního akčního plánu.

Každý členský stát přezkoumá svůj národní akční plán nejméně každé tři roky od prvního zveřejnění. Na základě přezkumu může členský stát svůj národní akční plán změnit. Členské státy zveřejní pozměněná znění svých národních akčních plánů a neprodleně poskytnou pozměněné národní akční plány Komisi.

Aktualizovaná znění národních akčních plánů zveřejněná do roku 2030 včetně musí obsahovat informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až i).

Aktualizovaná znění národních akčních plánů zveřejněná po roce 2030 musí obsahovat informace uvedené v prvním pododstavci písm. c) až i).

2.Každý členský stát vede před přijetím nebo změnou svého národního akčního plánu veřejné konzultace v souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES 85 .

3.Národní akční plány obsahují shrnutí procesu veřejných konzultací provedených před jejich přijetím a seznam orgánů odpovědných za jejich provádění.

4.Národní akční plány musí být v souladu s plány členských států vypracovanými v souladu se směrnicemi 91/676/EHS, 92/43/EHS, 2000/60/ES, 2008/50/ES, 2009/147/ES a (EU) 2016/2284 a nařízením xxx/xxx o obnově přírody [vložit odkaz na přijatý akt], musí být v souladu se strategickými plány SZP vypracovanými v souladu s nařízením (EU) 2021/2115 a musí obsahovat vysvětlení souladu národního akčního plánu s uvedenými plány.

5.Členské státy s nejvzdálenějšími regiony mohou ve svých národních akčních plánech přijmout opatření přizpůsobená těmto regionům, přičemž zohlední zvláštní potřeby související se zvláštními klimatickými podmínkami a plodinami v těchto regionech.

Článek 9

Informace o vnitrostátních cílech omezení do roku 2030 v národních akčních plánech

1.Národní akční plány zveřejněné do roku 2030 včetně musí obsahovat všechny tyto informace o vnitrostátních cílech omezení do roku 2030:

a)seznam alespoň pěti účinných látek, které nejsilněji ovlivňují trend omezování používání chemických přípravků na ochranu rostlin a snižování rizika s nimi spojeného a trend používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin, jak je stanoveno za použití metodiky podle přílohy I, během tří let předcházejících přijetí národního akčního plánu;

b)seznam plodin, na které se každá z účinných látek uvedených v písmenu a) používá v nejširším měřítku, a počet hektarů každé ošetřené plodiny;

c)seznam škodlivých organismů, proti nimž se účinné látky uvedené v písmenu a) používají na plodinách uvedených v písmenu b);

d)pro každý ze škodlivých organismů uvedených v písmenu c) seznam nechemických metod používaných nebo pravděpodobně dostupných do roku 2030.

2.Pro každou nechemickou metodu na seznamu podle odst. 1 písm. d) se v národních akčních plánech uvedou všechny tyto údaje:

a)odhadovaný rozsah jejího použití na základě údajů o prodeji přípravků na ochranu rostlin, průzkumů a odborného posudku za tři kalendářní roky předcházejících přijetí národního akčního plánu, spolu s vnitrostátním orientačním cílem pro zvýšení jejího použití do roku 2030 a seznamem možných překážek pro dosažení tohoto navýšení;

b)seznam opatření a jiných kroků, které má členský stát a další aktéři učinit k řešení možných překážek uvedených v písmenu a), s podrobným harmonogramem průběžných kroků a s uvedením orgánů odpovědných za každý z kroků, které má členský stát provést.

3.U alespoň pěti plodin, které nejsilněji ovlivnily trend používání a riziko chemických přípravků na ochranu rostlin a trend používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin, jak je stanoveno za použití metodiky podle přílohy I, během tří let předcházejících přijetí národního akčního plánu, uvede národní akční plán všechny tyto informace:

a)procentní podíl všech přípravků na ochranu rostlin použitých u těchto plodin, které byly prostředky biologické kontroly, za tři kalendářní roky předcházející přijetí národního akčního plánu, spolu s vnitrostátními orientačními cíli pro zvýšení tohoto procentního podílu do roku 2030 a seznamem možných překážek pro dosažení tohoto zvýšeného procentního podílu;

b)seznam opatření a jiných kroků, které má členský stát a další aktéři učinit k řešení možných překážek uvedených v písmenu a), s podrobným harmonogramem průběžných kroků a s uvedením orgánů odpovědných za každý krok, které má členský stát provést.

4.Národní akční plány zahrnují rovněž vnitrostátní orientační cíle pro zvýšení procentního podílu celkového prodeje přípravků na ochranu rostlin, které nejsou chemickými přípravky na ochranu rostlin, za základní období tří kalendářních roků předcházejících přijetí národního akčního plánu.

Článek 10

Výroční zprávy o pokroku a provádění

1.Do 31. srpna každého roku, avšak ne dříve než dne [Úřad pro publikace: vložte datum – 30 měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení] každý členský stát předloží Komisi výroční zprávu o pokroku a provádění obsahující informace uvedené v příloze II.

2.Výroční zpráva o pokroku a provádění obsahuje:

a)všechny trendy pokroku v plnění vnitrostátních cílů omezení do roku 2030, jak jsou stanoveny v části 1 přílohy II, vypočtené podle metodiky stanovené v příloze I jako rozdíl mezi průměrem za roky 2015–2017 a rokem končícím 20 měsíců před zveřejněním;

b)všechny trendy pokroku v plnění vnitrostátních orientačních cílů stanovených v čl. 9 odst. 2 písm. a), čl. 9 odst. 3 písm. a) a čl. 9 odst. 4, které se každý rok vypočítají jako rozdíl rozsahu používání za tři kalendářní roky předcházející přijetí národního akčního plánu v souladu s čl. 9 odst. 1 a za kalendářní rok končící 20 měsíců před zveřejněním příslušné výroční zprávy o pokroku a provádění;

c)všechny ostatní kvantitativní údaje týkající se provádění tohoto nařízení stanovené v části 2 přílohy II;

d)výsledek hodnocení výsledků každého harmonizovaného ukazatele rizika provedeného v souladu s čl. 36 odst. 1;

e)všechny trendy pokroku v navyšování obhospodařované zemědělské půdy pro ekologické zemědělství podle čl. 8 odst. 1 písm. d).

3.Každý členský stát zveřejní svou výroční zprávu o pokroku a provádění na internetových stránkách a vyrozumí o tom Komisi.

4.Komise může požádat členský stát, aby do své výroční zprávy o pokroku a provádění zahrnul další podrobnosti.

Do dvou měsíců od obdržení žádosti Komise dotčený členský stát na žádost odpoví a svou odpověď zveřejní na internetových stránkách podle odstavce 3.

5.Komise zveřejní výroční zprávy členských států o pokroku a provádění na internetových stránkách.

6.Komisi se v souladu s článkem 40 svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha II za účelem zohlednění údajů relevantních pro udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin.

Článek 11

Analýza výročních zpráv o pokroku a provádění prováděná ze strany Komise

1.Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum – dva roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení] a poté každé dva roky až do roku 2030 zveřejní Komise na internetových stránkách analýzu:

a)trendů pokroku v plnění unijních cílů omezení do roku 2030;

b)pokroku členských států v plnění vnitrostátních cílů omezení do roku 2030.

2.Ode dne … [Úřad pro publikace: vložte datum – čtyři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení] zahrne Komise do analýzy podle odstavce 1 analýzu informací, které mají členské státy poskytnout v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. a), b) a c).

3.Po analýze uvedené v odstavci 2 může Komise členskému státu doporučit některý z těchto kroků:

a)přijmout dodatečná opatření;

b)zvýšit úroveň ambicí kteréhokoli z vnitrostátních orientačních cílů podle čl. 9 odst. 2 písm. a), čl. 9 odst. 3 písm. a) a čl. 9 odst. 4.

4.Členský stát, který obdržel od Komise doporučení přijmout dodatečná opatření v souladu s odstavcem 3, uvede ve své následné výroční zprávě o pokroku a provádění jednu z následujících informací:

a)popis opatření přijatých v reakci na doporučení;

b)důvody, proč se členský stát doporučením Komise neřídí.

5.Členský stát, který v souladu s odst. 3 písm. b) obdržel od Komise doporučení zvýšit úroveň ambicí vnitrostátního orientačního cíle podle čl. 9 odst. 2 písm. a), čl. 9 odst. 3 písm. a) nebo čl. 9 odst. 4, přijme jedno z těchto opatření:

a)úpravou svého národního akčního plánu změní do šesti měsíců od obdržení doporučení úroveň příslušného cíle podle doporučení;

b)ve své následné výroční zprávě o pokroku a provádění uvede důvody, proč se doporučením Komise neřídí.

6.Pokud Komise na základě své analýzy výročních zpráv o pokroku a provádění dospěje k závěru, že dosažený pokrok není dostatečný pro společné dosažení unijních cílů omezení do roku 2030, navrhne opatření a uplatní další své pravomoci na úrovni Unie s cílem zajistit společné dosažení těchto cílů. Tato opatření zohlední úroveň ambicí příspěvků členských států k unijním cílům omezení do roku 2030 stanovených ve vnitrostátních cílech omezení do roku 2030, které členské státy přijaly.

7.Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum – pět let ode dne použitelnosti tohoto nařízení] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výročních zprávách o pokroku a provádění.

KAPITOLA IV

INTEGROVANÁ OCHRANA ROSTLIN

Článek 12

Integrovaná ochrana rostlin

1.Profesionální uživatelé uplatňují integrovanou ochranu rostlin takto:

a)použijí článek 13, pokud členský stát, v němž působí, nepřijal pro příslušnou plodinu a oblast žádná konkrétní pravidla podle článku 15;

b)použijí pravidla pro konkrétní plodiny, která členský stát, v němž působí, přijal pro danou oblast pro příslušnou plodinu v souladu s článkem 15 a provedou opatření uvedená v čl. 13 odst. 8.

2.Poradci poskytují poradenství, které je v souladu s použitelnými pravidly pro konkrétní plodiny a s integrovanou ochranou rostlin.

Článek 13

Povinnosti profesionálních uživatelů a poradců v souvislosti s integrovanou ochranou rostlin

1.Před tím, než začnou profesionální uživatelé aplikovat chemické přípravky na ochranu rostlin, uplatní nejprve opatření, při kterých se k prevenci nebo potlačení škodlivých organismů nevyžaduje použití chemických přípravků na ochranu rostlin.

2.Záznamy profesionálního uživatele podle čl. 14 odst. 1 musí prokazovat, že zvážil všechny tyto možnosti:

–střídání plodin,

–používání moderních pěstitelských postupů, včetně postupu využívajícího úhorované půdy připravené k setí, doby a hustoty výsevu, podsevu, souběžného pěstování více plodin, šetrných postupů obdělávání půdy, jednocení a přímého výsevu,

–používání odolných nebo tolerantních kultivarů a vysoce kvalitního nebo certifikovaného osiva a sadby,

–vyvážené hnojení, vápnění, zavlažování nebo odvodňování,

–zamezení šíření škodlivých organismů pomocí hygienických opatření, včetně pravidelného čištění strojů a zařízení,

–ochrana a podpora důležitých užitečných organismů, včetně prospěšných opatření na ochranu rostlin nebo využívání ekologických infrastruktur na produkčních plochách i mimo ně,

–zamezení zavlečení škodlivých organismů použitím chráněných konstrukcí, sítí a jiných fyzických překážek.

Pokud profesionální uživatel neuplatnil opatření uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, musí záznamy podle čl. 14 odst. 1 obsahovat důvody tohoto kroku.

3.Profesionální uživatelé sledují škodlivé organismy pomocí vhodných metod a nástrojů. Metody a nástroje zahrnují alespoň jednu z těchto možností:

a)pozorování na místě;

b)vědecky podložené systémy varování, předpovědi a včasné diagnózy, pokud je to možné;

c)využívání poradenství odborně kvalifikovaných poradců.

4.Profesionální uživatelé používají metody biologické kontroly, fyzikální a jiné nechemické metody. Profesionální uživatelé mohou používat chemické metody pouze tehdy, jsou-li nezbytné k dosažení přijatelné úrovně regulace škodlivých organismů po vyčerpání všech ostatních nechemických metod uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 a pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a)výsledky sledování škodlivých organismů na základě zaznamenaného pozorování ukazují, že chemická opatření na ochranu rostlin je třeba použít včas z důvodu výskytu dostatečně vysokého počtu škodlivých organismů;

b)je-li odůvodnění poskytnuto prostřednictvím systému na podporu rozhodování nebo poradcem, který splňuje podmínky stanovené v článku 23, přijme profesionální uživatel rozhodnutí o použití metod zahrnujících chemické přípravky na ochranu rostlin z preventivních důvodů, které se zaznamená.

5.Profesionální uživatelé používají přípravky na ochranu rostlin, které jsou co nejvíce specifické z hlediska regulace daného škodlivého organismu a mají co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí.

6.Profesionální uživatelé udržují používání chemických přípravků na ochranu rostlin a jiných forem zásahů na úrovních, které nepřekračují úrovně nezbytně nutné pro regulaci škodlivých organismů a nezvyšují riziko rozvoje rezistence v populacích škodlivých organismů. Je-li to možné, použijí profesionální uživatelé tato opatření:

a)snížená aplikační dávka;

b)snížený počet aplikací;

c)dílčí aplikace;

d)bodová aplikace.

7.Pokud je známo riziko rezistence vůči určitému opatření na ochranu rostlin a pokud množství škodlivých organismů vyžaduje opakované uplatnění tohoto opatření na plodiny, použijí profesionální uživatelé dostupné antirezistentní strategie, aby byla zachována účinnost daného opatření.

Pokud opatření na ochranu rostlin zahrnuje opakované použití přípravků na ochranu rostlin, použijí profesionální uživatelé přípravky na ochranu rostlin s odlišnými způsoby účinku.

8.Profesionální uživatelé provedou všechna tato opatření:

a)ověří a zdokumentují úspěšnost používaných opatření na ochranu rostlin na základě záznamů o používání přípravků na ochranu rostlin a dalších zásazích a sledování škodlivých organismů;

b)použijí informace získané prováděním opatření uvedených v písmenu a) jako součást postupu rozhodování o budoucích zásazích.

9.Komisi se v souladu s článkem 40 svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění tento článek za účelem zohlednění technického pokroku a vědeckého vývoje.

Článek 14

Záznamy o preventivních opatřeních a zásazích na ochranu plodin ze strany profesionálních uživatelů a o poradenství týkajícím se používání přípravků na ochranu rostlin

1.Pokud profesionální uživatel přijme preventivní opatření nebo provede zásah, zaznamená do elektronického registru integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin podle článku 16, který se vztahuje na oblast, v níže profesionální uživatel působí, tyto informace:

a)preventivní opatření nebo zásah a důvod tohoto preventivního opatření nebo zásahu, včetně určení a posouzení množství škodlivých organismů, pokud členský stát, v němž profesionální uživatel působí, nepřijal pro příslušnou plodinu a oblast žádná konkrétní pravidla;

b)preventivní opatření nebo zásah a důvod tohoto preventivního opatření nebo zásahu, včetně určení a posouzení množství škodlivých organismů, s odkazem na měřitelná kritéria stanovená v použitelných pravidlech pro konkrétní plodiny, pokud členský stát, v němž profesionální uživatel působí, přijal pro příslušnou plodinu a oblast konkrétní pravidla.

2.Profesionální uživatel vloží do elektronického registru integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin podle článku 16 elektronický záznam s uvedením jména poradce a dat a obsahu poradenství, které od poradce obdržel v souladu s čl. 26 odst. 3. Profesionální uživatel na požádání zpřístupní tyto záznamy příslušnému orgánu uvedenému v čl. 15 odst. 2.

3.Profesionální uživatel vloží elektronický záznam o každé aplikaci přípravku na ochranu rostlin podle článku 67 nařízení (ES) č. 1107/2009 do elektronického registru integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin podle článku 16. Profesionální uživatel vloží rovněž elektronický záznam, ve kterém upřesní, zda byla aplikace provedena pomocí leteckého nebo pozemního zařízení. V případě letecké aplikace musí profesionální uživatel upřesnit typ použitého zařízení.

4.Aby byla zajištěna jednotná struktura záznamů, které mají profesionální uživatelé vytvářet v elektronickém registru integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin v souladu s odstavci 1, 2 a 3, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijmout standardní vzor takových záznamů. Každý takový vzor obsahuje pole pro vkládání záznamů, které je třeba vést v souladu s článkem 67 nařízení (ES) č. 1107/2009, a vyžaduje použití rozpoznatelného identifikačního označení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 2.

Článek 15

Provádění integrované ochrany rostlin prostřednictvím pravidel pro konkrétní plodiny

1.Členské státy přijmou agronomické požadavky založené na integrované ochraně rostlin proti škodlivým organismům, které je třeba dodržovat při pěstování nebo skladování konkrétní plodiny a které jsou navrženy s cílem zajistit, aby byla chemická ochrana plodin použita až po vyčerpání všech ostatních nechemických metod a za předpokladu, že je dosaženo prahové hodnoty pro zásah („pravidla pro konkrétní plodiny“). Pravidla pro konkrétní plodiny provádějí zásady integrované ochrany rostlin stanovené v článku 13 pro příslušnou plodinu a jsou stanovena v závazném právním aktu.

2.Každý členský stát určí příslušný orgán odpovědný za zajištění toho, aby pravidla pro konkrétní plodiny byla vědecky podložená a v souladu s tímto článkem.

3.Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum = první den v měsíci následujícím 24 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] musí mít každý členský stát zavedena účinná a vymahatelná pravidla pro konkrétní plodiny v případě plodin, které pokrývají plochu představující alespoň 90 % obhospodařované zemědělské půdy daného členského státu (kromě domácích zahrad). Členské státy určí zeměpisnou oblast působnosti těchto pravidel s ohledem na příslušné agronomické podmínky, včetně typu půdy a plodin a převládajících klimatických podmínek.

4.Nejméně devět měsíců přede dnem, kdy se pravidlo pro konkrétní plodinu stane použitelným podle vnitrostátního práva, provede členský stát všechna tato opatření:

a)zveřejní návrh k veřejné konzultaci;

b)transparentním způsobem zohlední připomínky obdržené k návrhu od zúčastněných stran a veřejnosti;

c)předloží Komisi návrh, který zohledňuje připomínky uvedené v písmenu b).

5.Je-li Komisi oznámen návrh v souladu s odst. 4 písm. c), může do šesti měsíců od obdržení návrhu vznést námitku proti jeho přijetí členským státem, pokud má za to, že návrh nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 6. Pokud Komise vznese námitku, členský stát nesmí návrh přijmout, dokud text nezmění tak, aby napravil nedostatky určené v námitkách Komise. Jestliže Komise nereaguje na návrh pravidla pro konkrétní plodinu v souladu s tímto odstavcem, není tím dotčeno žádné opatření nebo rozhodnutí, které Komise případně přijme podle jiných aktů Unie.

6.Pravidla pro konkrétní plodiny převedou požadavky integrované ochrany rostlin stanovené v článku 13 na ověřitelná kritéria, a to mimo jiné tím, že upřesní:

a)hospodářsky nejvýznamnější škodlivé organismy ovlivňující danou plodinu;

b)nechemické zásahy zahrnující agrotechnickou, fyzikální a biologickou kontrolu, které jsou účinné proti škodlivým organismům uvedeným v písmenu a), a kvalitativní kritéria nebo podmínky, za nichž mají být tyto zásahy provedeny;

c)přípravky na ochranu rostlin představující nízké riziko nebo alternativy k chemickým přípravkům na ochranu rostlin, které jsou účinné proti škodlivým organismům uvedeným v písmenu a), a kvalitativní kritéria nebo podmínky, za nichž mají být tyto zásahy provedeny;

d)chemické přípravky na ochranu rostlin, které nejsou přípravky na ochranu rostlin představujícími nízké riziko a jsou účinné proti škodlivým organismům uvedeným v písmenu a), a kvalitativní kritéria nebo podmínky, za nichž mají být tyto zásahy provedeny;

e)kvantitativní kritéria nebo podmínky, za nichž lze použít chemické přípravky na ochranu rostlin po vyčerpání všech ostatních prostředků ochrany, které nevyžadují použití chemických přípravků na ochranu rostlin;

f)měřitelná kritéria nebo podmínky, za nichž lze použít nebezpečnější přípravky na ochranu rostlin po vyčerpání všech ostatních prostředků ochrany, které nevyžadují použití chemických přípravků na ochranu rostlin;

g)povinnost zaznamenávat zjištění, která prokazují, že byla dosažena příslušná prahová hodnota.

7.Každý členský stát přezkoumá každý rok svá pravidla pro konkrétní plodiny a v případě potřeby je aktualizuje, včetně případů, kdy je to nutné k zohlednění změn v dostupnosti nástrojů pro regulaci škodlivých organismů.

8.Členský stát, který hodlá aktualizovat pravidlo pro konkrétní plodinu, alespoň šest měsíců předtím, než se aktualizace stane podle vnitrostátního práva závaznou:

a)zveřejní návrh aktualizovaných pravidel k veřejné konzultaci;

b)transparentním způsobem zohlední připomínky obdržené k návrhu od zúčastněných stran a veřejnosti;

c)předloží Komisi návrh, který zohledňuje připomínky uvedené v písmenu b).

9.Je-li Komisi oznámen návrh v souladu s odstavcem 8, může do tří měsíců od obdržení návrhu vznést námitku proti aktualizaci pravidla pro konkrétní plodinu členským státem, pokud má za to, že návrh nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 6. Pokud Komise vznese námitku, členský stát nesmí pravidlo pro konkrétní plodinu aktualizovat, dokud text nezmění tak, aby napravil nedostatky určené v námitkách Komise. Jestliže Komise nereaguje na návrh pravidla pro konkrétní plodinu v souladu s tímto odstavcem, není tím dotčeno žádné opatření nebo rozhodnutí, které Komise případně přijme podle jiných aktů Unie.

10.Členský stát s významnými klimatickými nebo agronomickými rozdíly mezi regiony přijme pravidla pro konkrétní plodiny pro každý z těchto regionů.

11.Každý členský stát zveřejní všechna svá pravidla pro konkrétní plodiny na jediné internetové stránce.

12.Komise zveřejní na internetových stránkách odkazy na internetové stránky členských států podle odstavce 11.

13.Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum = první den v měsíci následujícím sedm let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o přijetí a prosazování pravidel pro konkrétní plodiny v členských státech a o souladu těchto pravidel s článkem 15.

Článek 16

Elektronický registr integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin

1.Každý členský stát určí příslušný orgán nebo příslušné orgány pro zřízení a vedení elektronického registru nebo registrů integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin.

Elektronický registr nebo registry integrované ochrany rostlin a používání přípravků na ochranu rostlin musí po dobu nejméně tří let od data záznamu obsahovat všechny tyto informace:

a)preventivní opatření nebo zásahy a důvody těchto preventivních opatření nebo zásahů zaznamenané v souladu s čl. 14 odst. 1;

b)jméno poradce a data a obsah poradenství zaznamenané v souladu s čl. 14 odst. 2;

c)elektronický záznam o každém použití přípravku na ochranu rostlin podle článku 67 nařízení (ES) č. 1107/2009 a záznam o každé letecké aplikaci provedené podle článku 20, jak vyžaduje čl. 14 odst. 3.

2.Registry uvedené v odstavci 1 jsou přístupné profesionálním uživatelům, aby mohli vkládat elektronické záznamy v souladu s článkem 14.

3.Příslušné orgány podle odstavce 1 ověří dodržování článku 14 ze strany profesionálních uživatelů.

4.Příslušné orgány podle odstavce 1 jednou ročně předloží Komisi souhrn a analýzu informací shromážděných podle článku 14 a jakýchkoli dalších údajů o použití přípravků na ochranu rostlin shromážděných podle článku 67 nařízení (ES) č. 1107/2009.

5.Příslušné orgány podle odstavce 1 sdílí údaje shromážděné podle odst. 1 písm. a) a c) tohoto článku s příslušnými vnitrostátními orgány odpovědnými za provádění směrnic 2000/60/ES a (EU) 2020/2184 za účelem křížového propojení těchto údajů v anonymizované podobě s údaji z monitorování životního prostředí, podzemních vod a kvality vody, aby se zlepšila identifikace, měření a omezení rizik spojených s používáním přípravků na ochranu rostlin.

6.Příslušné orgány podle odstavce 1 zajistí, aby za účelem vývoje, vypracovávání a šíření úředních statistik měly do registrů uvedených v odstavci 1 přístup vnitrostátní statistické úřady.

7.Aby byla zajištěna jednotná struktura souhrnu a analýzy podle odstavce 4, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijmout standardní vzor takového shrnutí a analýzy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 2.

KAPITOLA V

POUŽITÍ, SKLADOVÁNÍ A LIKVIDACE PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN

Článek 17

Obecné požadavky na používání přípravků na ochranu rostlin pro profesionální použití a na profesionálně používané aplikační zařízení

1.Přípravek na ochranu rostlin povolený pro profesionální použití může používat pouze profesionální uživatel:

a)kterému bylo vydáno osvědčení o odborné přípravě na základě absolvování kurzů pro profesionální uživatele v souladu s článkem 25 nebo který má doklad o záznamu v centrálním elektronickém registru o absolvování těchto kurzů v souladu s čl. 25 odst. 5 a

b)který využívá služeb nezávislého poradce v souladu s čl. 26 odst. 3.

2.Nebezpečnější přípravky na ochranu rostlin mohou používat a kupovat pouze profesionální uživatelé.

3.Profesionálně používané aplikační zařízení mohou používat pouze profesionální uživatelé, kteří jsou držiteli osvědčení o odborné přípravě, které jim bylo vydáno na základě absolvování kurzů pro profesionální uživatele v souladu s článkem 25, nebo kteří mají doklad o záznamu v centrálním elektronickém registru o absolvování těchto kurzů v souladu s čl. 25 odst. 5.

4.Do tří let od data prvního nákupu a každé tři roky poté předloží profesionální uživatel své profesionálně používané aplikační zařízení ke kontrole podle článku 31. Pokud od data prvního nákupu profesionálně používaného aplikačního zařízení uplynuly tři roky, může je profesionální uživatel používat pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin pouze za předpokladu, že zařízení splňuje některou z těchto podmínek:

a)zařízení úspěšně prošlo kontrolou a výsledky byly zaznamenány do elektronického registru profesionálně používaného aplikačního zařízení v souladu s čl. 31 odst. 6;

b)na dané zařízení se vztahuje výjimka podle čl. 32 odst. 1 nebo čl. 32 odst. 3.

V době předložení zařízení ke kontrole poskytne vlastník zařízení nebo jeho zástupce příslušnému orgánu nebo subjektu provádějícímu kontrolu informace nezbytné k tomu, aby příslušný orgán splnil své povinnosti ohledně vedení záznamů podle čl. 30 odst. 1 písm. b).

5.Profesionální uživatel kontroluje a provozuje aplikační zařízení v souladu s pokyny výrobce.

Článek 18

Používání přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech

1.Používání všech přípravků na ochranu rostlin je zakázáno ve všech citlivých oblastech a v pásmu tří metrů od takových oblastí. Při použití alternativních technik zmírňování rizik se toto třímetrové ochranné pásmo nezmenšuje.

2.Členské státy mohou v blízkosti citlivých oblastí zřídit větší povinná ochranná pásma.

3.Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán určený členským státem povolit profesionálnímu uživateli používat přípravek na ochranu rostlin v citlivé oblasti po omezenou dobu s přesně stanoveným počátečním a konečným datem, která je co nejkratší, avšak nepřesáhne 60 dnů za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)existuje prokázané vážné a výjimečné riziko šíření karanténních škodlivých organismů nebo invazních nepůvodních druhů;

b)neexistuje žádná technicky proveditelná alternativní technika regulace spojená s nižším rizikem, která by zamezila šíření karanténních škodlivých organismů nebo invazních nepůvodních druhů.

4.Žádost profesionálního uživatele o povolení k použití přípravku na ochranu rostlin v citlivé oblasti musí obsahovat informace nezbytné k prokázání toho, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3.

5.Příslušný orgán uvedený v odstavci 3 rozhodne o žádosti o povolení k použití přípravku na ochranu rostlin do dvou týdnů od jejího podání.

6.Povolení k použití přípravku na ochranu rostlin v citlivé oblasti musí obsahovat všechny tyto údaje:

a)podmínky pro omezené a kontrolované použití žadatelem;

b)povinnost vyvěsit upozornění na použití přípravků na ochranu rostlin po obvodu ošetřené oblasti a případnou konkrétní podobu takových upozornění;

c)opatření ke zmírnění rizika;

d)dobu platnosti povolení.

7.Profesionální uživatel, kterému bylo uděleno povolení k použití přípravku na ochranu rostlin v citlivé oblasti, vyvěsí příslušná upozornění po obvodu oblasti, která má být ošetřena, a to ve formě uvedené v povolení.

8.Je-li uděleno povolení k použití přípravku na ochranu rostlin v citlivé oblasti, před prvním dnem jeho platnosti příslušný orgán uvedený v odstavci 3 zveřejní tyto informace:

a)místo použití;

b)důkaz o výjimečných okolnostech odůvodňujících použití přípravku na ochranu rostlin;

c)počáteční a konečné datum doby, pro kterou je povolení schváleno a která nepřesáhne 60 po sobě jdoucích dnů;

d)příslušné povětrnostní podmínky umožňující bezpečnou aplikaci;

e)název přípravku nebo přípravků na ochranu rostlin;

f)aplikační zařízení, které se má použít, a opatření ke zmírnění rizika, která mají být přijata.

Článek 19

Opatření na ochranu vodního prostředí a pitné vody

1.Používání všech přípravků na ochranu rostlin je zakázáno ve všech povrchových vodách a v pásmu tří metrů od takových vod. Při použití alternativních technik zmírňování rizik se toto třímetrové ochranné pásmo nezmenšuje.

2.Členské státy mohou v blízkosti povrchových vod zřídit větší povinná ochranná pásma.

3.Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum použitelnosti tohoto nařízení] zavedou členské státy vhodná opatření, aby zabránily zhoršování stavu povrchových a podzemních vod, jakož i pobřežních a mořských vod, a umožnily dosažení dobrého stavu povrchových a podzemních vod, chránily vodní prostředí a dodávky pitné vody před vlivem přípravků na ochranu rostlin, aby bylo dosaženo alespoň cílů stanovených ve směrnicích 2000/60/ES, 2006/118/ES, 2008/105/ES, 2008/56/ES a (EU) 2020/2184.

Článek 20

Letecká aplikace přípravků na ochranu rostlin

1.Letecká aplikace je zakázána.

2.Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán určený členským státem povolit leteckou aplikaci prováděnou profesionálním uživatelem v některé z těchto situací:

a)z důvodu nepřístupného terénu neexistuje jiná technicky proveditelná alternativní metoda aplikace než letecká aplikace;

b)letecká aplikace má méně negativní dopad na lidské zdraví a životní prostředí než jakákoli alternativní metoda aplikace, a to buď proto, že zařízení pro leteckou aplikaci může být na příslušný terén použito rychleji než pozemní zařízení, čímž zabrání situaci, kdy by se počet škodlivých organismů na rostlinách v důsledku delší lhůty potřebné pro pozemní použití zvýšil, nebo že minimalizuje erozi půdy, jestliže kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám není půda vhodná pro pozemní vozidla, a jsou splněny všechny následující podmínky:

i)aplikační zařízení instalované na letadle je registrováno v elektronickém registru profesionálně používaného aplikačního zařízení podle čl. 33 odst. 1;

ii)letadlo je vybaveno příslušenstvím, které představuje nejlepší dostupnou technologii pro přesnou aplikaci přípravků na ochranu rostlin a pro omezení úletu postřikové kapaliny;

iii)přípravek na ochranu rostlin je povolen k použití formou letecké aplikace podle nařízení (ES) č. 1107/2009.

3.Žádost profesionálního uživatele o povolení k letecké aplikaci musí obsahovat informace nezbytné k prokázání toho, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2.

4.Je-li uděleno povolení k letecké aplikaci, před prvním možným datem letecké aplikace zveřejní příslušný orgán uvedený v odstavci 2 tyto informace:

a)místo a plochu letecké aplikace vyznačené na mapě;

b)dobu platnosti povolení k letecké aplikaci, které je vydáno na omezenou dobu s přesně stanoveným počátečním a konečným datem, je co nejkratší a nepřesáhne 60 dnů;

c)příslušné povětrnostní podmínky umožňující bezpečnou aplikaci;

d)název přípravku nebo přípravků na ochranu rostlin;

e)aplikační zařízení, které se má použít, a opatření ke zmírnění rizika, která mají být přijata.

5.    Profesionální uživatel, kterému bylo uděleno povolení k letecké aplikaci, alespoň dva dny před datem každé konkrétní letecké aplikace vyvěsí příslušná upozornění po obvodu oblasti, která má být ošetřena.

Článek 21

Použití přípravků na ochranu rostlin formou letecké aplikace určitými kategoriemi bezpilotních letadel

1.Pokud určité kategorie bezpilotních letadel splňují kritéria stanovená v odstavci 2, může členský stát leteckou aplikaci takovými bezpilotními letadly vyjmout ze zákazu stanoveného v čl. 20 odst. 1 před jakoukoli leteckou aplikací přípravků na ochranu rostlin.

2.Členský stát může leteckou aplikaci bezpilotním letadlem vyjmout ze zákazu stanoveného v čl. 20 odst. 1, pokud se na základě faktorů souvisejících s používáním bezpilotního letadla prokáže, že rizika plynoucí z jeho použití jsou nižší než rizika vyplývající z jiných leteckých zařízení a pozemních aplikačních zařízení. Tyto faktory zahrnují kritéria pro:

a)technické specifikace bezpilotního letadla, včetně údajů týkajících se úletu postřikové kapaliny, počtu a velikosti rotorů, užitečného zatížení, šířky a celkové hmotnosti postřikovacího rámu, letové výšky a rychlosti;

b)povětrnostní podmínky, včetně rychlosti větru;

c)oblast, která má být ošetřena, včetně její topografie;

d)dostupnost přípravků na ochranu rostlin povolených pro použití jako přípravky v ultranízkých objemech v příslušném členském státě;

e)potenciální využití bezpilotních letadel ve spojení s přesným zemědělstvím s kinematickým měřením v reálném čase v určitých případech;

f)úroveň výcviku požadovanou pro osoby obsluhující bezpilotní letadlo;

g)potenciální souběžné použití více bezpilotních letadel v téže oblasti.

3.Komisi se v souladu s článkem 40 svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení s cílem specifikovat přesná kritéria týkající se faktorů stanovených v odstavci 2, jakmile technický pokrok a vědecký vývoj umožní taková přesnější kritéria vypracovat.

Článek 22

Skladování a likvidace přípravků a nakládání s přípravky

1.Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum použitelnosti tohoto nařízení] zavedou členské státy účinná opatření a zřídí nezbytné struktury, které způsobem neohrožujícím lidské zdraví ani životní prostředí umožní bezpečnou likvidaci jakýchkoli nepoužitých přípravků na ochranu rostlin, jakýchkoli zředěných roztoků obsahujících přípravky na ochranu rostlin a jakýchkoli obalů.

2.Pokud jde o profesionální uživatele, opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují podrobné požadavky, pokud jde o:

a)bezpečné skladování přípravků na ochranu rostlin a nakládání s nimi, jejich ředění a míchání před aplikací;

b)nakládání s obaly a zbytky přípravků na ochranu rostlin;

c)čištění použitého zařízení po aplikaci;

d)likvidaci zastaralých přípravků na ochranu rostlin a jejich zbytků a obalů.

3.Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření týkající se přípravků na ochranu rostlin povolených pro neprofesionální uživatele, aby předešly nebezpečnému nakládání s přípravky nebo aby je omezily, pokud mu nelze předejít. Uvedená opatření mohou zahrnovat opatření týkající se omezení velikosti obalů nebo nádob. V rámci uvedených opatření lze stanovit, že neprofesionální uživatelé mohou používat pouze přípravky na ochranu rostlin představující nízké riziko a jiné přípravky na ochranu rostlin, které jsou ve formě přípravků připravených k okamžitému použití, a použití bezpečného uzávěru nebo zámku obalů nebo nádob.

4.Výrobci, distributoři a profesionální uživatelé zajistí, aby byly přípravky na ochranu rostlin skladovány ve zvláštních skladovacích zařízeních pro přípravky na ochranu rostlin, jejichž konstrukce brání nežádoucímu úniku.

Výrobci, distributoři a profesionální uživatelé zajistí, aby umístění, velikost, odvětrání a konstrukční materiály skladovacího zařízení byly vhodné k prevenci nežádoucího úniku a k ochraně lidského zdraví a životního prostředí.

Článek 23

Poradenství týkající se používání přípravků na ochranu rostlin

Poradenství týkající se používání přípravku na ochranu rostlin může profesionálnímu uživateli poskytovat pouze poradce, kterému bylo vydáno osvědčení o odborné přípravě na základě absolvování kurzů pro poradce v souladu s článkem 25 nebo který má doklad o záznamu v centrálním elektronickém registru o absolvování těchto kurzů v souladu s čl. 25 odst. 5.

KAPITOLA VI

PRODEJ PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN

Článek 24

Požadavky na prodej přípravků na ochranu rostlin

1.Distributor prodá přípravek na ochranu rostlin povolený pro profesionální použití kupujícímu nebo jeho zástupci pouze tehdy, pokud si tento distributor v době nákupu ověřil, že kupující nebo zástupce je profesionální uživatel a je držitelem osvědčení o odborné přípravě na základě absolvování kurzů pro profesionální uživatele v souladu s článkem 25 nebo má doklad o záznamu v centrálním elektronickém registru o absolvování těchto kurzů v souladu s čl. 25 odst. 5.

2.Je-li kupujícím právnická osoba, může distributor prodat přípravek na ochranu rostlin povolený pro profesionální použití zástupci kupujícího přípravku na ochranu rostlin, pokud si tento distributor v době nákupu ověřil, že zástupce je držitelem osvědčení o odborné přípravě na základě absolvování kurzů pro profesionální uživatele vydaného v souladu s článkem 25 nebo má doklad o záznamu v centrálním elektronickém registru o absolvování těchto kurzů v souladu s čl. 25 odst. 5.

3.Distributor nařídí kupujícímu přípravku na ochranu rostlin, aby si před použitím přečetl etiketu přípravku a aby přípravek používal v souladu s pokyny na etiketě, a informuje kupujícího o internetových stránkách podle článku 27.

4.Distributor poskytne neprofesionálním uživatelům obecné informace ohledně rizik pro lidské zdraví a životní prostředí souvisejících s používáním přípravků na ochranu rostlin, včetně informací o nebezpečí, expozici, správném skladování a aplikaci těchto přípravků, o nakládání s nimi a o jejich bezpečné likvidaci v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES 86 , a doporučí alternativní přípravky na ochranu rostlin představující nízké riziko a způsoby, kterými lze rizika při používání přípravků na ochranu rostlin zmírnit.

5.Každý distributor zajistí, aby měl v době prodeje k dispozici dostatečný počet zaměstnanců, kteří jsou držiteli osvědčení o odborné přípravě na základě absolvování kurzů pro distributory vydaného v souladu s článkem 25 nebo mají doklad o záznamu v centrálním elektronickém registru o absolvování těchto kurzů v souladu s čl. 25 odst. 5 a kteří poskytnou kupujícím přípravků na ochranu rostlin při prodeji náležité odpovědi, pokud jde o použití těchto přípravků, související zdravotní a environmentální rizika a příslušné bezpečnostní pokyny pro řízení těchto rizik.

6.Distributor podle odstavce 5 informuje kupujícího přípravku na ochranu rostlin o méně nebezpečných technikách ochrany dříve, než kupující zakoupí přípravek na ochranu rostlin s vyšším rizikem pro lidské zdraví a životní prostředí.

KAPITOLA VII

ODBORNÁ PŘÍPRAVA, INFORMACE A ZVYŠOVÁNÍ POVĚDOMÍ

Článek 25

Odborná příprava a osvědčování

1.Příslušný orgán určený v souladu s odstavcem 2 pověří jeden nebo více subjektů poskytováním této odborné přípravy:

a)základní a následné odborné přípravy pro profesionální uživatele a distributory v oblastech uvedených v příloze III;

b)praktické odborné přípravy pro profesionální uživatele týkající se použití profesionálně používaného aplikačního zařízení;

c)rozsáhlé odborné přípravy pro poradce v oblastech uvedených v příloze III, se zvláštním důrazem na uplatňování integrované ochrany rostlin.

2.Každý členský stát určí příslušný orgán nebo orgány odpovědné za zavedení systému odborné přípravy a vydávání osvědčení o všech druzích odborné přípravy uvedených v odstavci 1 a za vydávání a obnovování osvědčení o odborné přípravě, aktualizaci centrálního elektronického registru, poskytování dokladu o záznamu v centrálním elektronickém registru a dohled nad tím, že orgán, který odbornou přípravu poskytl, plní úkoly podle odstavce 1.

3.Odborná příprava podle odstavce 1 by mohla být součástí intervencí v oblasti odborné přípravy zajištěných členskými státy podle článku 78 nařízení (EU) č. 2021/2115.

4.Osvědčení o odborné přípravě nebo záznam v centrálním elektronickém registru musí obsahovat tyto informace:

a)jméno profesionálního uživatele, distributora nebo poradce, kterému byla odborná příprava poskytnuta;

b)zaměstnavatele profesionálního uživatele, distributora nebo poradce, kterému byla odborná příprava poskytnuta, je-li tímto zaměstnavatelem právnická osoba nebo fyzická osoba v rámci své profesní činnosti;

c)druh poskytnuté odborné přípravy, pokud členský stát poskytuje různé druhy odborné přípravy různým kategoriím profesionálních uživatelů, distributorů nebo poradců;

d)datum, kdy byla prokázána dostatečná znalost příslušných oblastí uvedených v příloze III;

e)název subjektu, který odbornou přípravu poskytl;

f)počet hodin odborné přípravy;

g)dobu platnosti osvědčení o odborné přípravě nebo záznamu v centrálním elektronickém registru.

5.Příslušný orgán určený v souladu s odstavcem 2 poskytne profesionálnímu uživateli, distributorovi nebo poradci při provedení záznamu do centrálního elektronického registru elektronický doklad o tomto záznamu. Tento elektronický doklad obsahuje informaci o době platnosti záznamu v centrálním elektronickém registru.

6.Osvědčení o odborné přípravě nebo záznam v centrálním elektronickém registru jsou platné po dobu deseti let v případě distributora nebo profesionálního uživatele a pěti let v případě poradce.

7.S výhradou odstavce 6 se osvědčení o odborné přípravě nebo záznam v centrálním elektronickém registru vyhotoví nebo obnoví pouze tehdy, pokud držitel osvědčení nebo osoba, jejíž jméno je uvedeno v centrálním elektronickém registru, prokáže uspokojivé absolvování základní a následné odborné přípravy podle odst. 1 písm. a) nebo rozsáhlé odborné přípravy podle odst. 1 písm. c).

8.Bez ohledu na odstavec 6 může být osvědčení o odborné přípravě vydáno osobě, která je schopna prokázat předchozí odbornou přípravu prostřednictvím formálních kvalifikací, jež prokazují rozsáhlejší znalosti oblastí uvedených v příloze III, než jaké by osoba získala v rámci odborné přípravy podle odstavce 1.

9.Příslušný orgán určený podle odstavce 2 nebo pověřený orgán podle odstavce 1 odejme osvědčení o odborné přípravě, pokud bylo vydáno nebo obnoveno nesprávně, nebo opraví záznam v centrálním elektronickém registru, pokud byl zanesen nesprávně.

10.Komisi se v souladu s článkem 40 svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha III za účelem zohlednění technického pokroku a vědeckého vývoje.

Článek 26

Systém nezávislého poradenství

1.Každý členský stát určí příslušný orgán, který zřídí systém nezávislých poradců pro profesionální uživatele a bude zajišťovat dohled nad tímto systémem a sledovat jeho činnost. Uvedený systém může využívat nestranné zemědělské poradce podle článku 15 nařízení (EU) č. 2021/2115, kteří musí pravidelně absolvovat odbornou přípravu a které lze financovat podle článku 78 téhož nařízení.

2.Příslušný orgán podle odstavce 1 zajistí, aby žádný poradce zaregistrovaný v systému podle uvedeného odstavce (dále jen „nezávislý poradce“) nebyl ve střetu zájmů, a zejména ne v situaci, jež by přímo či nepřímo mohla ovlivnit jeho schopnost plnit své profesní povinnosti nestranně.

3.Každý profesionální uživatel konzultuje nezávislého poradce alespoň jednou ročně za účelem získání strategického poradenství podle odstavce 4. 

4.Poradce podle odstavce 3 poskytuje strategické poradenství v těchto oblastech:

a)použití příslušných technik k prevenci škodlivých organismů;

b)provádění integrované ochrany rostlin;

c)techniky přesného zemědělství, včetně použití kosmických dat a služeb;

d)použití nechemických metod;

e)v případech, kdy jsou nezbytné chemické přípravky na ochranu rostlin, opatření k účinné minimalizaci rizik vyplývajících z takového použití pro lidské zdraví a životní prostředí, zejména pro biologickou rozmanitost a opylovače, včetně opatření a technik ke zmírnění rizika.

Článek 27

Informace a zvyšování povědomí

1.Každý členský stát určí příslušný orgán, který bude veřejnosti poskytovat informace o rizicích spojených s používáním přípravků na ochranu rostlin, a to zejména prostřednictvím programů pro zvyšování povědomí.

2.Příslušný orgán podle odstavce 1 zřídí internetovou stránku nebo internetové stránky věnované poskytování informací o rizicích spojených s používáním přípravků na ochranu rostlin. Uvedené informace mohou být poskytovány přímo nebo prostřednictvím odkazů na příslušné internetové stránky jiných vnitrostátních nebo mezinárodních subjektů.

3.Internetové stránky zřízené v souladu s odstavcem 2 obsahují informace o těchto tématech:

a)potenciální rizika pro lidské zdraví a životní prostředí v důsledku akutních nebo chronických účinků souvisejících s používáním přípravků na ochranu rostlin;

b)způsob, jakým lze zmírnit potenciální rizika uvedená v písmenu a);

c)alternativy k chemickým přípravkům na ochranu rostlin;

d)postup schvalování účinných látek a povolování přípravků na ochranu rostlin;

e)povolení udělená podle článku 18 nebo článku 20;

f)odkaz na internetové stránky podle článku 7;

g)práva třetích stran požádat o přístup k informacím o používání přípravků na ochranu rostlin tak, že se obrátí na relevantní příslušný orgán v souladu s čl. 67 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009.

Článek 28

Informace o akutních a chronických otravách

1.Každý členský stát určí příslušný orgán, který bude udržovat nebo zavede systémy pro shromažďování a uchovávání následujících informací o případech akutních a chronických otrav vzniklých následkem expozice osob přípravkům na ochranu rostlin:

a)název a číslo povolení přípravku na ochranu rostlin a účinné látky, jejichž následkem došlo k případu akutní nebo chronické otravy;

b)počet otrávených osob;

c)příznaky otravy;

d)doba trvání a závažnost příznaků;

e)zda k případu potvrzené akutní nebo chronické otravy došlo následkem:

i)správného použití přípravku na ochranu rostlin;

ii)nesprávného použití přípravku na ochranu rostlin;

iii)použití přípravku na ochranu rostlin, který není povolen, nebo

iv)záměrného požití nebo záměrné expozice.

2.Každý rok do dne 31. srpna předloží jednotlivé členské státy Komisi zprávu, ve které uvedou:

a)počet případů akutních a chronických otrav následkem expozice osob přípravkům na ochranu rostlin za předchozí kalendářní rok;

b)informace uvedené v odstavci 1 pro každý jednotlivý případ otravy.

3.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví formát předkládání informací a údajů podle odstavce 2 tohoto článku. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 41 odst. 2.

KAPITOLA VIII

APLIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ

Článek 29

Elektronický registr profesionálně používaného aplikačního zařízení

1.Do dne… [Úřad pro publikace: vložte datum = první den v měsíci následujícím devět měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] vlastník profesionálně používaného aplikačního zařízení zaznamená skutečnost, že je vlastníkem aplikačního zařízení, do elektronického registru profesionálně používaného aplikačního zařízení podle článku 33, a to pomocí formuláře uvedeného v příloze V, pokud členský stát, ve kterém vlastník zařízení používá, uvedené zařízení neosvobodil od kontrol v souladu s čl. 32 odst. 3.

2.V případě prodeje profesionálně používaného aplikačního zařízení prodávající a kupující zaznamená prodej do 30 dnů od data prodeje do elektronického registru profesionálně používaného aplikačního zařízení podle článku 33, a to pomocí formuláře uvedeného v příloze V, pokud profesionálně používané aplikační zařízení není v příslušném členském státě (příslušných členských státech) osvobozeno od kontrol v souladu s čl. 32 odst. 3. Obdobná povinnost zaznamenat převod vlastnictví v elektronickém registru se uplatňuje v případě jakýchkoli dalších změn vlastnictví profesionálně používaného aplikačního zařízení, které nebylo v příslušném státě (příslušných členských státech) osvobozeno od kontrol v souladu s čl. 32 odst. 3.

3.Pokud je profesionálně používané aplikační zařízení vyřazeno z používání a není určeno k dalšímu použití, jeho vlastník do 30 dnů po vyřazení z používání zaznamená do elektronického registru profesionálně používaného aplikačního zařízení podle článku 33, že zařízení je vyřazeno z používání, a to pomocí formuláře uvedeného v příloze V.

4.Pokud je profesionálně používané aplikační zařízení vráceno do používání, jeho vlastník do 30 dnů po vrácení do používání zaznamená tuto skutečnost do elektronického registru profesionálně používaného aplikačního zařízení podle článku 33, a to pomocí formuláře uvedeného v příloze V.

5.Komisi se v souladu s článkem 40 svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha V za účelem zohlednění technického pokroku a vědeckého vývoje. 

Článek 30

Shromažďování informací a kontroly

1.Každý členský stát určí jeden nebo více příslušných orgánů, které:

a)zřídí a vedou centrální elektronický registr pro zaznamenávání informací o veškerém profesionálně používaném aplikačním zařízení v daném členském státě;

b)používají centrální elektronický registr k přijímání a zpracovávání záznamů třetích stran týkajících se vlastnictví, převodu vlastnictví, prodeje, vyřazení z používání a vrácení profesionálně používaného aplikačního zařízení do používání;

c)kontrolují nebo dohlížejí na kontroly aplikačního zařízení v souladu s čl. 31 odst. 1, 2, 3 a 6;

d)vydávají nebo dohlížejí na vydávání osvědčení o kontrole v souladu s čl. 31 odst. 7.

Pokud určený příslušný orgán neprovádí kontroly profesionálně používaného aplikačního zařízení, určí k provádění těchto kontrol jeden nebo více subjektů.

2.Každý členský stát provádí úřední kontroly, aby ověřil, že hospodářské subjekty dodržují ustanovení tohoto nařízení týkající se aplikačního zařízení. Členské státy přijmou náležité následné kroky k nápravě veškerých konkrétních nebo systémových nedostatků, které odborníci Komise zjistili při kontrolách provedených v souladu s odstavci 3 a 4. Poskytují nezbytnou pomoc s cílem zajistit, aby odborníci Komise měli přístup do všech prostor nebo jejich částí a ke zboží a ke všem informacím, včetně počítačových systémů, relevantním pro plnění jejich povinností.

3.Odborníci Komise provádějí v každém členském státě kontroly, včetně auditů, jejichž účelem je ověřit uplatňování pravidel týkajících se aplikačního zařízení stanovených v tomto nařízení. Odborníci mohou prošetřovat a shromažďovat informace o úředních kontrolách a postupech prosazování v oblasti aplikačního zařízení.

4.Komise:

a)vypracuje návrh zprávy o zjištěních a doporučeních k řešení nedostatků, které při uvedených kontrolách zjistili její odborníci;

b)zašle členskému státu, ve kterém byly dané kontroly provedeny, kopii návrhu zprávy podle písmene a) k připomínkám;

c)při přípravě konečného znění zprávy o zjištěních kontrol, které její odborníci provedli v členských státech v souladu s tímto článkem, zohlední připomínky členského státu podle písmene b);

d)zveřejní konečné znění zprávy podle písmene c) a připomínky členského státu podle písmene b).

Článek 31

Kontroly profesionálně používaného aplikačního zařízení

1.Příslušný orgán podle článku 30 nebo jím určený subjekt provádí kontroly profesionálně používaného aplikačního zařízení každé tři roky, a to od data prvního nákupu. Příslušný orgán zajistí, aby byl během tříletého cyklu k dispozici dostatečný počet zaměstnanců, vybavení a další zdroje nezbytné pro kontrolu veškerého aplikačního zařízení, které má být podrobeno kontrole.

2.Kontrolou podle odstavce 1 se ověří, zda profesionálně používané aplikační zařízení splňuje požadavky stanovené v příloze IV.

3.Kontrola se provádí na místě, kde lze předejít riziku znečištění a kontaminace vody. Orgán nebo subjekt provádějící kontrolu minimalizuje vliv vnějších podmínek na reprodukovatelnost výsledků kontroly, například vlivy větru a deště.

4.Veškeré vybavení nezbytné pro kontrolu a používané inspektorem ke zkouškám aplikačního zařízení musí být přesné, v dobrém stavu a zkontrolované a v případě potřeby musí být v pravidelných intervalech kalibrováno.

5.Vlastník profesionálně používaného aplikačního zařízení před zahájením kontroly zajistí, aby bylo aplikační zařízení čisté a bezpečné.

6.Výsledky každé kontroly, při níž profesionálně používané aplikační zařízení úspěšně projde zkouškou, zaznamená příslušný orgán uvedený v článku 30 do centrálního elektronického registru profesionálně používaného aplikačního zařízení podle článku 33.

7.Osvědčení o kontrole je:

a)vydáváno vlastníkovi profesionálně používaného aplikačního zařízení příslušným orgánem uvedeným v článku 30, pokud uvedené zařízení splňuje požadavky uvedené v příloze IV, a

b)zaznamenáváno uvedeným příslušným orgánem v centrálním elektronickém registru profesionálně používaného aplikačního zařízení podle článku 33.

8.Záznam podle odstavce 6 je platný po dobu tří let, pokud členský stát nestanoví jiný interval kontrol podle článku 32.

9.Každý členský stát uzná osvědčení podle odstavce 7 nebo záznam podle odstavce 6 u profesionálně používaného aplikačního zařízení registrovaného v jiném členském státě.

10.Komisi se v souladu s článkem 40 svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění tento článek a příloha IV za účelem zohlednění technického pokroku a vědeckého vývoje. 

11.U profesionálně používaného aplikačního zařízení zkontrolovaného v souladu s harmonizovanými normami kontroly vypracovanými v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 87 se má za to, že vyhovuje požadavkům vyjmenovaným v příloze IV.

Článek 32

Výjimky členských států týkající se kontroly profesionálně používaného aplikačního zařízení

1.Členský stát může po posouzení rizik podle odstavce 2 stanovit méně přísné požadavky na kontroly a stanovit odlišné intervaly kontrol, než jsou stanoveny v článku 31, v případě profesionálně používaného aplikačního zařízení, které má velmi malý rozsah použití odhadnutý v posouzení rizik podle odstavce 2 a které je uvedeno v národním akčním plánu podle článku 8.

Tento odstavec se nepoužije na tato profesionálně používaná aplikační zařízení:

a)postřikovací zařízení upevněná na vlaku či letadle;

b)postřikovače s vodorovným postřikovacím rámem o rozměru větším než 3 m, včetně postřikovačů upevněných na secím zařízení, které je širší než 3 m;

c)postřikovač se svislým postřikovacím rámem nebo rosič.

2.Před stanovením méně přísných požadavků na kontroly a odlišných intervalů kontrol podle odstavce 1 členský stát provede posouzení rizik jejich možných dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. Příslušný orgán podle článku 30 uchovává kopii posouzení rizik pro účely kontroly ze strany Komise.

3.Členský stát může osvobodit od kontrol podle článku 31 profesionálně používané ruční aplikační zařízení nebo zádové postřikovače na základě posouzení rizik jejich možného dopadu na lidské zdraví a životní prostředí, které bude zahrnovat odhad rozsahu použití. Příslušný orgán podle článku 30 uchovává kopii posouzení rizik pro účely kontroly ze strany Komise.

4.Na profesionálně používané aplikační zařízení, které bylo osvobozeno od kontroly v souladu s odstavcem 3, se nevztahuje požadavek na provedení záznamu v elektronickém registru podle článku 29 ani požadavky na registraci podle článku 33.

Článek 33

Elektronický registr profesionálně používaného aplikačního zařízení

1.Každý příslušný orgán určený členským státem podle článku 30 zřídí a vede centrální elektronický registr pro evidenci:

a)informací zaznamenaných třetími stranami podle čl. 20 odst. 2 písm. b) bodu i) a článku 29;

b)záznamů o kontrolách a osvědčeních podle čl. 31 odst. 6 a čl. 31 odst. 7 písm. b);

c)dalších informací uvedených v odstavci 2 o aplikačním zařízení, které je v jeho členském státě profesionálně používáno a které nebylo osvobozeno od kontrol podle čl. 32 odst. 3.

2.Příslušné orgány podle článku 30 zaznamenají v době kontroly tyto informace:

a)název subjektu provádějícího kontroly;

b)jedinečné identifikační označení aplikačního zařízení, je-li k dispozici;

c)datum výroby, je-li známo;

d)jméno a adresu současného vlastníka;

e)pokud došlo k převodu vlastnictví, datum každého převodu a jméno a adresu předchozích vlastníků za posledních pět let;

f)velikost nádrže;

g)případně šířku postřikovače s vodorovným postřikovacím rámem;

h)druh trysky (druhy trysek) na aplikačním zařízení v době kontroly;

i)v případě plošných postřikovačů informace o tom, zda je na aplikačním zařízení přítomno nebo chybí ovládání sekcí a/nebo trysek prostřednictvím technologie geoprostorové lokalizace;

j)u zařízení staršího tří let datum každé kontroly provedené v souladu s článkem 31;

k)zda aplikační zařízení úspěšně vyhovělo nebo nevyhovělo požadavkům při každé kontrole provedené podle článku 31;

l)důvody případného nevyhovění požadavkům při kontrole.

3.Pokud aplikační zařízení není opatřeno jedinečným identifikačním označením podle odst. 2 písm. b), přidělí jedinečné identifikační označení příslušné orgány podle článku 30.

KAPITOLA IX

METODIKA PRO VÝPOČET CÍLŮ OMEZENÍ A HARMONIZOVANÝCH UKAZATELŮ RIZIKA

Článek 34

Metodika pro výpočet pokroku v plnění dvou vnitrostátních a dvou unijních cílů omezení do roku 2030

1.Metodika pro výpočet pokroku v plnění dvou unijních cílů omezení do roku 2030 a dvou vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 včetně je stanovena v příloze I. Tato metodika je založena na statistických údajích shromážděných v souladu s nařízením (ES) č. 1185/2009.

2.Komise s použitím metodiky stanovené v příloze I každý rok až do roku 2030 včetně vypočítá výsledky pokroku v plnění dvou unijních cílů a dvou vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 a tyto výsledky zveřejní na internetových stránkách podle článku 7.

Článek 35

Metodika pro výpočet harmonizovaných ukazatelů rizika 1, 2 a 2a

1.Metodika pro výpočet pokroku týkajícího se harmonizovaných ukazatelů rizika 1, 2 a 2a na úrovni Unie i na úrovni členských států je stanovena v příloze VI. Tato metodika je založena na statistických údajích shromážděných v souladu s nařízením (ES) č. 1185/2009.

2.Komise s použitím metodiky stanovené v příloze VI každý rok vypočítá výsledky harmonizovaných ukazatelů rizika 1, 2 a 2a na úrovni Unie a výsledky svého výpočtu zveřejní na internetových stránkách podle článku 7.

3.Každý členský stát s použitím metodiky stanovené v příloze VI vypočítá každý rok výsledky harmonizovaných ukazatelů rizika 1, 2 a 2a na vnitrostátní úrovni.

4.Komisi se v souladu s článkem 40 svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění tento článek a příloha VI za účelem zohlednění technického pokroku, včetně pokroku v oblasti dostupnosti statistických údajů, a vývoje v oblasti vědy a agronomie. Těmito akty v přenesené pravomoci lze měnit stávající harmonizované ukazatele rizika nebo stanovit nové harmonizované ukazatele rizika, které mohou zohlednit pokrok členských států v dosahování cíle, podle kterého má být 25 % jejich obhospodařované zemědělské půdy do roku 2030 vyhrazeno ekologickému zemědělství, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 1 písm. d).

5.Do dne… [Úřad pro publikace: vložte datum = první den v měsíci následujícím 12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] provede Komise hodnocení harmonizovaných ukazatelů rizika 1, 2 a 2a. Toto hodnocení je založeno na vědeckém výzkumu Společného výzkumného střediska a rozsáhlých konzultacích se zúčastněnými stranami, včetně členských států, vědeckých odborníků a organizací občanské společnosti. Hodnocení zahrnuje metodiky, které mají být použity při stanovování nových a pozměňování stávajících harmonizovaných ukazatelů rizika v souladu s odstavcem 4.

6.S přihlédnutím k výsledkům hodnocení podle odstavce 5 a nejpozději 18 měsíců po zveřejnění statistik o používání přípravků na ochranu rostlin v zemědělství za první referenční období podle článku 9 nařízení xxx/xxx [vložit odkaz na přijatý akt] Komise, pokud to považuje za vhodné, stanoví nové harmonizované ukazatele rizika nebo pozmění stávající ukazatele na základě statistických údajů o používání přípravků na ochranu rostlin v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.

Článek 36

Hodnocení členských států týkající se výpočtů pokroku a harmonizovaných ukazatelů rizika

1.Každý členský stát vyhodnotí výsledky každého výpočtu a) pokroku v plnění každého ze dvou vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 podle článku 34 a b) harmonizovaných ukazatelů rizika na úrovni členského státu podle článku 35, a to vždy při provádění výpočtů.

2.Hodnocení harmonizovaných ukazatelů rizika na úrovni členského státu podle článku 35:

a)určí pět účinných látek, které nejvýznamněji ovlivňují výsledek;

b)upřesní plodiny nebo situace a cílové škodlivé organismy, na které se používají účinné látky uvedené v písmenu a);

c)upřesní dostupné nechemické metody boje proti těmto škodlivým organismům;

d)shrne opatření přijatá k omezení používání a rizika účinných látek uvedených v písmenu a) a jakékoli překážky bránící přijmout alternativní opatření na ochranu proti škodlivým organismům.

3.Členské státy sdělí výsledky výpočtů harmonizovaných ukazatelů rizika na úrovni členského státu uvedených v příloze VI a souvisejících hodnocení provedených podle tohoto článku Komisi a ostatním členským státům a zveřejní tyto informace a další vnitrostátní ukazatele nebo kvantifikovatelné cíle podle odstavce 4 na internetových stránkách podle čl. 27 odst. 2.

4.Vedle harmonizovaných ukazatelů rizika uvedených v příloze VI a údajů uvedených v příloze II mohou členské státy dále používat stávající nebo rozvíjet další vnitrostátní ukazatele nebo kvantifikovatelné cíle a další údaje shromažďované na vnitrostátní nebo regionální úrovni, včetně budoucích údajů o používání přípravků na ochranu rostlin, které se týkají ukazatelů a cílů uvedených v odstavcích 1 a 2.

KAPITOLA X

SPRÁVNÍ A FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 37

Informace o určených příslušných orgánech

Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum = první den v měsíci následujícím šest měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] každý členský stát informuje Komisi o příslušných orgánech určených v souladu s tímto nařízením.

Článek 38

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí uvedená pravidla a uvedená opatření Komisi a neprodleně jí oznámí veškeré jejich pozdější změny.

Článek 39

Poplatky a platby

Členské státy mohou vymáhat úhradu nákladů spojených s plněním svých závazků podle tohoto nařízení prostřednictvím poplatků či plateb.

KAPITOLA XI

PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

Článek 40

Výkon přenesené pravomocí

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle čl. 10 odst. 6, čl. 13 odst. 9, čl. 21 odst. 3, čl. 25 odst. 10, čl. 29 odst. 5, čl. 31 odst. 10 a čl. 35 odst. 4 se Komisi svěřuje na dobu neurčitou.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 10 odst. 6, čl. 13 odst. 9, čl. 21 odst. 3, čl. 25 odst. 10, čl. 29 odst. 5, čl. 31 odst. 10 a čl. 35 odst. 4 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 10 odst. 6, čl. 13 odst. 9, čl. 21 odst. 3, čl. 25 odst. 10, čl. 29 odst. 5, čl. 31 odst. 10 a čl. 35 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 41

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 88 . Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA XII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 42

Hodnocení Komisí

1.Do dne … [Úřad pro publikace: vložte datum= čtyři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení] provede Komise hodnocení tohoto nařízení na základě:

a)trendů pokroku a dalších kvantitativních údajů uvedených ve výročních zprávách o pokroku a provádění v souladu s čl. 10 odst. 2;

b)analýzy ročních trendů a údajů zveřejňovaných Komisí každé dva roky v souladu s článkem 11;

c)výročních zpráv o pokroku a provádění, které dříve Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě v souladu s čl. 11 odst. 7;

d)jakýchkoli dalších informací nezbytných pro přípravu hodnocení.

Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro přípravu tohoto hodnocení.

2.Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o hlavních zjištěních.

Článek 43

Změny nařízení (EU) 2021/2115

Nařízení (EU) 2021/2115 se mění takto:

1)v čl. 31 odst. 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od písmene a) a b) prvního pododstavce tohoto odstavce, v případech, kdy jsou zemědělcům uloženy požadavky v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…* 89+, může být podpora na splnění těchto požadavků poskytnuta nejvýše po dobu končící pozdějším z těchto dvou dat – … [Úřad pro publikace: vložte datum = pět let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] nebo pět let ode dne, kdy se požadavky stanou pro daný zemědělský podnik závaznými.

*Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)…/… o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin a změně nařízení (EU) 2021/2115 (Úř. věst. …).“;

2)v čl. 70 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od písmene a) a b) prvního pododstavce tohoto odstavce, v případech, kdy jsou příjemcům uloženy požadavky v souladu s nařízením (EU) …/… 90++, může být podpora na splnění těchto požadavků poskytnuta nejvýše po dobu končící pozdějším z těchto dvou dat – … [Úřad pro publikace: vložte datum = pět let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] nebo pět let ode dne, kdy se požadavky stanou pro daný zemědělský podnik závaznými.“;

3)v čl. 73 odst. 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, v případech, kdy jsou zemědělcům uloženy požadavky v souladu s nařízením (EU) …/… ++, může být podpora na splnění těchto požadavků poskytnuta nejvýše po dobu končící pozdějším z těchto dvou dat – … [Úřad pro publikace: vložte datum = pět let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] nebo pět let ode dne, kdy se požadavky stanou pro daný zemědělský podnik povinnými. “.

Článek 44

Zrušení směrnice 2009/128/ES

1.Směrnice 2009/128/ES se zrušuje.

2.Odkazy na směrnici 2009/128/ES se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VII.

Článek 45

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne… [Úřad pro publikace: vložte datum = první den v měsíci následujícím … měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Článek 21 se však použije ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = tři roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)    Právní definice pesticidů stanovená v čl. 3 bodě 10 směrnice o udržitelném používání pesticidů zahrnuje přípravky na ochranu rostlin a biocidní přípravky, avšak vzhledem k tomu, že oblast působnosti směrnice o udržitelném používání pesticidů nebyla nikdy rozšířena na biocidní přípravky, omezuje se tento návrh pouze na přípravky na ochranu rostlin.

(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

(3)    Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Tematická strategie udržitelného používání pesticidů“. KOM(2006) 373 v konečném znění, dokument 52006DC0372, www.eur-lex.europa.eu .

(4)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „ Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“, COM/2020/381 final.

(5)    Úspěšná iniciativa nazvaná Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy ve svém třetím bodě vyzvala Komisi, aby „stanovila povinné cíle pro snižování využívání pesticidů platné v celé EU s cílem dosáhnout budoucnosti bez pesticidů“. Komise ve své odpovědi, která byla přijata dne 12. prosince 2017 , uvedla, že potřebu povinných cílů týkajících se pesticidů a platných v celé EU přehodnotí. Iniciativa „ Zachraňte včely a zemědělce! Začněme se zemědělstvím, které je šetrné ke včelám a nenarušuje zdravé životní prostředí vyzývá Komisi, aby navrhla právní akty s cílem ukončit do roku 2035 používání syntetických pesticidů, obnovit biologickou rozmanitost a podpořit zemědělce v procesu transformace. Iniciativa do 30. září 2021 shromáždila více než milion prohlášení o podpoře, která jsou v současné době ověřována orgány členských států.

(6)    Konference o budoucnosti Evropy – Zpráva o konečném výsledku konference, květen 2022, návrh 1, s. 43. Konference o budoucnosti Evropy se konala v období od dubna 2021 do května 2022. Jednalo se o jedinečný celoevropský projekt poradní demokracie, který probíhal formou diskusí s občany a do něhož se zapojily tisíce evropských občanů, jakož i politických aktérů, sociálních partnerů, zástupců občanské společnosti a klíčových zúčastněných stran.

(7)    Tamtéž, návrh 2, s. 44 a návrh 30, s. 72.

(8)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „ Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“, COM/2020/381 final.

(9)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zelená dohoda pro Evropu“, COM/2019/640 final, EUR-Lex – 52019DC0640 – CS – EUR-Lex (europa.eu) .

(10)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „ Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života “ , COM/2020/380 final.

(11)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, „ Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, COM(2021) 400 final.

(12)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, „ Strategie EU pro půdu do roku 2030 – Využití přínosů zdravé půdy pro lidi, potraviny, přírodu a klima“, COM(2021) 699 final.

(13)     Iniciativa EU týkající se opylovačů – Životní prostředí– Evropská komise (europa.eu) .

(14)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek“, COM/2020/667 final.

(15)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v měnícím se světě práce (COM(2021) 323 final).

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(17)     Cíle EU pro obnovu přírody (europa.eu) .

(18)     Iniciativa EU týkající se opylovačů – Životní prostředí– Evropská komise (europa.eu) .

(19)     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky .

(20)     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84).

(21)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).

(22)     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(23)     Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).

(24)     Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11).

(25)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50).

(26)     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 5).

(27)    Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 18).

(28)    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro akce Společenství k dosažení udržitelného využívání pesticidů, COM(2006) 373 final , s. 8.

(29)     Zvláštní zpráva 05/2020: Udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin: pokrok v měření a snižování rizik je omezený (europa.eu) .

(30)     Hodnocení a posouzení dopadů (europa.eu) .

(31)     Pesticidy – udržitelné využívání (aktualizace pravidel EU) (europa.eu) .

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(34)    Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 389.

(35)    Úř. věst. C , , s. .

(36)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(37)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).

(38)    [Vložit odkaz.]

(39)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o národních akčních plánech členských států a o pokroku při provádění směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů, COM(2017) 587 final.

(40)    Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o zkušenostech členských států získaných při plnění jejich cílů stanovených v národních akčních plánech a o pokroku při uplatňování směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů, COM(2020) 204 final.

(41)    P8_TA(2019)0082, 12. února 2019.

(42)    P9_TA(2021)0425, 20. října 2021.

(43)    Výzkumná služba Evropského parlamentu, Directive 2009/128/EC on the sustainable use of pesticides – European Implementation Assessment (Směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů – posouzení evropského provádění), říjen 2018.

(44)    Udržitelné využívání přípravků na ochranu rostlin: pokrok v měření a snižování rizik je omezený, zvláštní zpráva Evropského účetního dvora, ISBN:978-92-847-4206-6, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020.

(45)    Evropský hospodářský a sociální výbor, Hodnocení směrnice o udržitelném používání pesticidů (informační zpráva), přijata dne 27. dubna 2021.

(46)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

(47)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zelená dohoda pro Evropu COM(2019) 640 final.

(48)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy, COM(2020) 381 final.

(49)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“, COM/2020/380 final.

(50)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, COM(2021) 400 final.

(51)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(52)    Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (Úř. věst. L 153, 11.6.2011, s. 1).

(53)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/408 ze dne 11. března 2015 o provádění čl. 80 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o sestavení seznamu látek, které se mají nahradit (Úř. věst. L 67, 12.3.2015, s. 18).

(54)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v měnícím se světě práce (COM(2021) 323 final).

(55)    Konference o budoucnosti Evropy – Zpráva o konečném výsledku konference, květen 2022, návrh 1 a 2, s. 43–44.

(56)    Brusel, 19. října 2020, 12099/20.

(57)    Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1102 ze dne 28. června 2021, jímž se Komise žádá o předložení studie, která mapuje situaci v Unii a možnosti týkající se dovozu, hodnocení, produkce, uvádění na trh a používání činitelů biologické kontroly ze skupiny bezobratlých na území Unie, a s ohledem na výsledky této studie případně o předložení návrhu (Úř. věst. L 238, 6.7.2021, s. 81).

(58)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(59)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(60)    Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(61)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(62)    Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).

(63)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1).

(64)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

(65)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským    záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(66)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164). 

(67)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(68)    Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(69)     Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).

(70)    Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 18).

(71)     Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11).

(72)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50).

(73)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 5).

(74)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů (Úř. věst. L 324, 10.12.2009, s. 1).

(75)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(76)    Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(77)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(78)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(79)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1091 ze dne 18. července 2018 o integrované statistice zemědělských podniků a o zrušení nařízení (ES) č. 1166/2008 a (EU) č. 1337/2011 (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 1).

(80)    Viz převod nomenklatury krajinného pokryvu CORINE na systém klasifikace krajinného pokryvu ( https://land.copernicus.eu/user-corner/technical-library/corine-land-cover-nomenclature-guidelines/html ) a soupis krajinného pokryvu CORINE ( CORINE Land Cover — Copernicus Land Monitoring Service ).

(81)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 435, 23.12.2020, s. 1).

(82)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

(83)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).

(84)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy (COM(2020) 381 final).

(85)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(86)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(87)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(88)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(89) +    Úř. věst: Prosím vložte do textu číslo nařízení obsažené v dokumentu … a do poznámky pod čarou vložte číslo a datum uvedeného nařízení a odkaz na Úřední věstník.

(90) ++    Úř. věst: Prosím vložte do textu číslo nařízení obsažené v dokumentu … .

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.6.2022

COM(2022) 305 final

PŘÍLOHY

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin a změně nařízení (EU) 2021/2115

{SEC(2022) 257 final} - {SWD(2022) 169 final} - {SWD(2022) 170 final} - {SWD(2022) 171 final}

PŘÍLOHA I
podle článku 4

METODIKA PRO VÝPOČET POKROKU PŘI PLNĚNÍ DVOU UNIJNÍCH A DVOU VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OMEZENÍ DO ROKU 2030

Toto nařízení představuje nástroj používaný k dosažení cílů v oblasti omezení pesticidů, které uvádí strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, a požaduje, aby každý členský stát přispěl k tomu, aby bylo do roku 2030 o 50 % omezeno používání chemických přípravků na ochranu rostlin i sníženo riziko s těmito přípravky spojené (dále jen „unijní cíl omezení do roku 2030 č. 1“) a používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin (dále jen „unijní cíl omezení do roku 2030 č. 2“). Toto nařízení rovněž upravuje příspěvek každého členského státu k uvedeným unijním cílům. Příspěvek každého členského státu k unijnímu cíli omezení do roku 2030 č. 1 v podobě vnitrostátního cíle se označuje jako „vnitrostátní cíl omezení do roku 2030 č. 1“, zatímco příspěvek členského státu k unijnímu cíli omezení do roku 2030 č. 2 v podobě vnitrostátního cíle se označuje jako „vnitrostátní cíl omezení do roku 2030 č. 2“. Níže je stanovena metodika pro výpočet pokroku při plnění uvedených cílů:

ODDÍL 1

Vnitrostátní cíl omezení do roku 2030 č. 1: metodika pro odhad pokroku při omezování používání chemických přípravků na ochranu rostlin a jejich rizika

1.Metodika je založena na statistikách množství chemických účinných látek uvedených na trh v přípravcích na ochranu rostlin podle nařízení (ES) č. 1107/2009, jež byly poskytnuty Komisi (Eurostatu) podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1185/2009 1 .

2.Pro výpočet pokroku při plnění cíle omezení č. 1 se použijí tato obecná pravidla:

a)pokrok se vypočítá na základě zařazení chemických účinných látek do čtyř skupin uvedených v tabulce v této příloze;

b)chemické účinné látky ve skupině 1 jsou látky uvedené v části D přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 2 ;

c)chemické účinné látky ve skupině 2 jsou látky uvedené v částech A a B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;

d)chemické účinné látky ve skupině 3 jsou chemické účinné látky, které jsou schváleny jako látky, které se mají nahradit, podle článku 24 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části E přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, nebo chemické účinné látky, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/408;

e)chemické účinné látky ve skupině 4 jsou látky, které nejsou schváleny podle nařízení (ES) č. 1107/2009, a nejsou proto uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;

f)použijí se koeficienty uvedené v řádku iii) tabulky v této příloze.

3.Pokrok při plnění cíle omezení č. 1 se vypočítá vynásobením množství účinných látek v prostředcích na ochranu rostlin uvedených na trh za rok, a to pro každou skupinu v tabulce v této příloze pomocí příslušného koeficientu pro nebezpečí uvedeného v řádku iii), po němž následuje agregace výsledků těchto výpočtů.

Tabulka

Zařazení účinných látek a koeficientů pro nebezpečí pro účely výpočtu pokroku při plnění vnitrostátního cíle omezení do roku 2030 č. 1

4.Základní hodnota pro cíl omezení č. 1 se stanoví na 100 a rovná se průměrnému výsledku výše uvedeného výpočtu za období 2015–2017.

5.Pokrok při plnění cíle omezení č. 1 se vyjádří odkazem na základní hodnotu.

6.Komise vypočítá pokrok při plnění cíle omezení č. 1 v souladu s čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení pro každý kalendářní rok a nejpozději 20 měsíců po konci roku, za který se pokrok při plnění cíle omezení č. 1 vypočítává.

ODDÍL 2

Vnitrostátní cíl omezení č. 2: metodika pro odhad pokroku při omezování používání nebezpečnějších přípravků na ochranu rostlin

1.Metodika je založena na statistikách množství účinných látek uvedených na trh v přípravcích na ochranu rostlin podle nařízení (ES) č. 1107/2009, jež byly poskytnuty Komisi podle přílohy I nařízení (ES) č. 1185/2009.

2.Pokrok při plnění cíle č. 2 se vypočítá sečtením ročních množství chemických účinných látek obsažených v nebezpečnějších přípravcích na ochranu rostlin uváděných na trh v každém roce.

3.Základní hodnota pro cíl omezení č. 2 se stanoví na 100 a rovná se průměrnému výsledku výše uvedeného výpočtu za období 2015–2017.

4.Pokrok při plnění cíle omezení č. 2 se vyjádří odkazem na základní hodnotu.

5.Komise vypočítá pokrok při plnění cíle omezení č. 2 v souladu s čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení pro každý kalendářní rok a nejpozději 20 měsíců po konci roku, za který se pokrok při plnění cíle omezení č. 2 vypočítává.

ODDÍL 3

Unijní cíle omezení

1.Metodika výpočtu trendů plnění dvou unijních cílů omezení do roku 2030 je stejná jako metodika výpočtu trendů na vnitrostátní úrovni podle oddílů 1 a 2.

2.Trend na vnitrostátní úrovni se vypočítá pomocí vnitrostátních statistik množství chemických účinných látek definovaných v čl. 3 bodě 3 tohoto nařízení a uvedených na trh v přípravcích na ochranu rostlin podle nařízení (ES) č. 1107/2009, které jsou Komisi poskytovány podle přílohy I (Statistika uvádění pesticidů na trh) nařízení (ES) č. 1185/2009.

3.Trend na úrovni Unie se vypočítá pomocí unijních statistik množství chemických účinných látek definovaných v čl. 3 bodě 3 tohoto nařízení a uvedených na trh v přípravcích na ochranu rostlin podle nařízení (ES) č. 1107/2009, které jsou Komisi poskytovány podle přílohy I (Statistika uvádění pesticidů na trh) nařízení (ES) č. 1185/2009.

PŘÍLOHA II

ÚDAJE POSKYTOVANÉ VE VÝROČNÍCH ZPRÁVÁCH O POKROKU A PROVÁDĚNÍ DO 31. SRPNA KAŽDÉHO KALENDÁŘNÍHO ROKU

Část 1: Roční trendy pokroku při plnění vnitrostátních cílů omezení do roku 2030

1.trendy pokroku členského státu při plnění dvou vnitrostátních cílů omezení do roku 2030 podle čl. 10 odst. 2 písm. a);

2.všechny ostatní orientační cíle podle čl. 9 odst. 2 písm. a), čl. 9 odst. 3 písm. a) a čl. 9 odst. 4.

Část 2: Všechny ostatní kvantitativní údaje významné z hlediska provádění tohoto nařízení a míra souladu s nařízením

Použití přípravků na ochranu rostlin:

1.procentní podíl profesionálních uživatelů kontrolovaných v oblasti provádění integrované ochrany rostlin;

2.procentní podíl profesionálních uživatelů, kteří neplní povinnost vést elektronické záznamy o provádění integrované ochrany rostlin;

3.procentní podíl profesionálních uživatelů, kteří nesplnili povinnost vést údaje o používání pesticidů elektronicky;

4.počet povolení k letecké aplikaci, doba platnosti povolení, jakož i velikost a umístění dotčených oblastí a důvody pro vydání povolení;

5.procentní podíl využitých zemědělských ploch a dalších oblastí, na které se vztahují povolení k letecké aplikaci;

6.počet povolení k použití přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech;

7.procentní podíl využité zemědělské plochy a dalších oblastí, na které se vztahují povolení k použití přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech;

8.odhadovaná množství použitých nezákonných přípravků na ochranu rostlin a množství zjištěných nezákonných přípravků na ochranu rostlin;

9.zda členské státy uplatňují výjimky umožňující

a)odlišné požadavky na kontrolu profesionálně používaného aplikačního zařízení, které má velmi malý rozsah použití, nebo

b)osvobození profesionálně používaného ručního aplikačního zařízení nebo zádových postřikovačů od kontrol.

Služby odborné přípravy a poradenství:

10.procentní podíl profesionálních uživatelů, poradců a distributorů, kteří absolvovali odbornou přípravu v oblastech uvedených v příloze III a jsou držiteli osvědčení o odborné přípravě v souladu s článkem 25 nebo mají doklad o záznamu v centrálním elektronickém registru v souladu s čl. 25 odst. 5, v členění na profesionální uživatele, poradce a distributory;

11.procentní podíl profesionálních uživatelů, kteří nesplnili povinnost využívat nezávislé poradenské služby alespoň jednou ročně.

Profesionálně používané aplikační zařízení:

12.odhadovaný procentní podíl profesionálně používaného aplikačního zařízení registrovaného v elektronickém registru profesionálně používaného aplikačního zařízení;

13.procentní podíl registrovaného profesionálně používaného aplikačního zařízení určeného ke kontrole, které bylo zkontrolováno;

14.procentní podíl profesionálně používaného profesionálního aplikačního zařízení vybaveného v době kontroly zařízeními ke zmírnění rizika.

Další opatření členského státu k provádění integrované ochrany rostlin:

15.procentní podíl využité zemědělské plochy v každém členském státě, na kterou se vztahují pravidla pro konkrétní plodiny, která jsou podle vnitrostátních právních předpisů právně závazná.

PŘÍLOHA III

OBLASTI ODBORNÉ PŘÍPRAVY PODLE ČLÁNKU 25

1.Všechny příslušné právní předpisy týkající se přípravků na ochranu rostlin, jejich použití a rizika, a zejména toto nařízení. Jakkoli ne výhradně, jsou příslušnými právními předpisy:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 3

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 4

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 5

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 6

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 7

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 8

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 9

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES 10

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/127/ES 11

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 12

Směrnice Rady 89/391/EHS 13

Směrnice Rady 89/656/EHS 14  

Směrnice Rady 98/24/ES 15  

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES 16

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES 17

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 18

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES 19

2.Existence a rizika nelegálních a padělaných přípravků na ochranu rostlin, metody zjišťování těchto přípravků a sankce spojené s prodejem nebo používáním nelegálních přípravků na ochranu rostlin.

3.Nebezpečí a rizika související s přípravky na ochranu rostlin a způsoby, jak je zjišťovat a regulovat, včetně těchto oblastí:

a)rizika pro lidské zdraví;

b)příznaky otravy přípravky na ochranu rostlin a vhodná opatření první pomoci v případě takové otravy;

c)rizika pro necílové rostliny a hmyz, volně žijící a planě rostoucí druhy, biologickou rozmanitost a životní prostředí obecně.

4.Strategie a postupy integrované ochrany rostlin, strategie a postupy integrované produkce plodin, zásady ekologického zemědělství, metody biologické ochrany před škodlivými organismy, metody regulace škodlivých organismů, povinnost uplatňovat integrovanou ochranu rostlin podle článků 12 a 13 tohoto nařízení a povinnost vkládat záznamy do elektronického registru integrované ochrany rostlin a použití přípravků na ochranu rostlin podle článku 14 tohoto nařízení.

5.Pokud jsou zapotřebí přípravky na ochranu rostlin, způsob, jak v konkrétní situaci ze všech povolených přípravků pro řešení daného problému zvolit přípravky na ochranu rostlin s nejmenšími vedlejšími účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí.

6.Opatření k minimalizaci rizik pro člověka, necílové organismy a životní prostředí včetně:

a)bezpečných pracovních postupů pro skladování a míchání přípravků na ochranu rostlin a nakládání s nimi;

b)bezpečných pracovních postupů pro likvidaci prázdných obalů, dalších kontaminovaných materiálů a zbytků přípravků na ochranu rostlin (včetně směsí v nádržích), v koncentrované i ředěné podobě;

c)doporučeného způsobu, jak omezit expozici obsluhy expozici přípravkům (včetně osobních ochranných prostředků);

d)informací o správné a bezpečné likvidaci přípravků na ochranu rostlin, které již nejsou povoleny a u nichž uplynula odkladná lhůta pro používání podle čl. 20 odst. 2 nebo článku 46 nařízení č. 1107/2009.

7.Postupy, jimiž se aplikační zařízení připravuje k použití, včetně jeho kalibrace, s minimem rizik pro uživatele, další osoby, necílové živočišné a rostlinné druhy, biologickou rozmanitost a životní prostředí včetně vodních zdrojů.

8.Praktická odborná příprava v oblasti používání a údržby aplikačního zařízení a opatření ke zmírnění rizik včetně zvláštních technik postřiku, používání nových technologií včetně postupů přesného zemědělství, jakož i technických kontrol používaných postřikovačů a způsobů, jak zlepšit kvalitu postřiku. V této oblasti je třeba věnovat zvláštní pozornost tryskám pro omezení úletu a doporučením výrobců ohledně optimálních podmínek jejich použití. Specifická rizika spojená s používáním ručního aplikačního zařízení nebo zádových postřikovačů a příslušná opatření k řízení rizik. Praktická odborná příprava se rovněž týká specifických rizik spojených s výsevem osiva ošetřeného přípravky na ochranu rostlin.

9.Nouzová opatření pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí včetně vodních zdrojů v případě náhodného rozlití, kontaminace a mimořádných povětrnostních podmínek, které by vedly k riziku vyplavení přípravků na ochranu rostlin.

10.Zvláštní péče v citlivých oblastech podle definice v čl. 2 bodu 15 tohoto nařízení a chráněných oblastech podle článků 6 a 7 směrnice 2000/60/ES a povědomí o kontaminaci způsobené konkrétními přípravky na ochranu rostlin v příslušném regionu.

11.Zařízení zajišťující sledování zdravotního stavu a přístup ke zdravotní péči, kterým je možné hlásit informace o případech akutních a chronických otrav.

12.Vedení záznamů o prodeji, nákupu a použití přípravků na ochranu rostlin, v souladu s příslušnými právními předpisy.

13.Jak minimalizovat nebo vyloučit aplikaci určitých přípravků na ochranu rostlin klasifikovaných jako „škodlivé pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“, „vysoce toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ nebo „toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ podle nařízení (ES) č. 1272/2008 na silnicích a železničních tratích a podél nich, na velmi propustném povrchu nebo na jiné infrastruktuře v blízkosti povrchových nebo podzemních vod, nebo na nepropustném povrchu s vysokým rizikem odplavení do povrchových vod nebo do odpadních systémů.

14.Ochrana vodního prostředí a zásob pitné vody před dopadem přípravků na ochranu rostlin, mimo jiné pokud jde o tyto oblasti:

a)používání přípravků na ochranu rostlin v souladu s omezeními uvedenými na označení podle čl. 31 odst. 4 písm. a) nařízení (ES) č. 1107/2009, s upřednostněním přípravků na ochranu rostlin, které nejsou klasifikovány jako „(vysoce) perzistentní“, „(vysoce) bioakumulativní“,

„vysoce toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“, „toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ nebo „škodlivé pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ podle nařízení (ES) č. 1272/2008 20 nebo obsahující prioritní látky uvedené na seznamu, který Komise přijala v souladu s článkem 16 směrnice 2000/60/ES provedené směrnicemi 2008/105/ES a 2013/39/EU, nebo pesticidy označené jako specifické znečišťující látky v konkrétním povodí podle přílohy V bodu 1.2.6 směrnice 2000/60/ES, zejména ty, které mají vliv na vodu využívanou k odběru pitné vody v souladu s článkem 7 směrnice 2000/60/ES a směrnice (EU) 2020/2184;

b)potenciální nebezpečí a rizika pro lidské zdraví a životní prostředí plynoucí z používání přípravků na ochranu rostlin, jakož i metody pro minimalizaci emisí do životního prostředí a expozice nebezpečnějším přípravkům na ochranu rostlin na pracovišti;

c)použití technologie k omezení úletu u všech polních plodin;

d)použití dalších zmírňujících opatření, která minimalizují riziko znečištění mimo lokalitu způsobené úletem postřikové kapaliny, odtokem drenážemi a splachem, konkrétně mimo jiné povinných ochranných pásem sousedících s toky povrchových vod, útvary podzemních vod a zvodnělými vrstvami;

e)způsoby, jak splnit omezení stanovená v nařízení (ES) č. 1107/2009, pokud jde o minimalizaci nebo nahrazení použití přípravků na ochranu rostlin klasifikovaných jako „škodlivé pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“, „vysoce toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ nebo „toxické pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ podle nařízení (ES) č. 1272/2008 nebo použití na silnicích a železničních tratích a podél nich, na velmi propustném povrchu nebo na jiné infrastruktuře v blízkosti povrchových nebo podzemních vod, nebo na nepropustném povrchu s vysokým rizikem odplavení do povrchových vod nebo do odpadních systémů.

PŘÍLOHA IV

KONTROLY PROFESIONÁLNĚ POUŽÍVANÉHO APLIKAČNÍHO ZAŘÍZENÍ

Kontrola profesionálně používaného aplikačního zařízení zahrnuje všechny aspekty důležité pro dosažení vysoké úrovně bezpečnosti a ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Plná účinnost a bezpečnost aplikace je zajištěna správným fungováním součástí nebo přístrojů zařízení, aby bylo zaručeno splnění následujících cílů.

Profesionálně používané aplikační zařízení musí fungovat spolehlivě a musí být v souladu s návodem k použití používáno pouze ke stanovenému účelu, aby bylo zajištěno, že přípravky na ochranu rostlin mohou být přesně dávkovány v souladu se zásadami správné zemědělské praxe ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 21 .

Zařízení musí být v takovém stavu, aby je bylo možné bezpečně, snadno a zcela naplnit i vyprázdnit a zabránit úniku postřikovacího roztoku nebo koncentrovaného přípravku. Musí umožňovat snadné a důkladné čištění. Rovněž musí zajišťovat bezpečné fungování a umožňovat okamžité zastavení z místa obsluhy. Provedení veškerých potřebných seřízení musí být snadné. Seřízení musí být přesné a opakovatelné.

Během kontroly se ověřuje dodržení těchto požadavků:

1.Bezpečnost

Před zahájením kontroly musí být aplikační zařízení čisté a bezpečné. Ověří se tyto prvky:

●hnací vývodový hřídel a veškerá ochranná zařízení vývodu pohonu a jiných otáčivých převodových součástek,

●únik z hydraulického systému a obecný stav hydraulických válců a potrubí,

●bezpečnost a fungování všech elektrických částí, včetně solenoidových spínačů,

●fungování pojistných ventilů,

●stav konstrukčních dílů, rámu a držáků postřikovacích rámů / trysek,

●uzamykání skládacích dílů a

●u zařízení využívajícího podporu vzduchem ochrana a stav ventilátoru, včetně fyzického stavu ventilátorové jednotky, větráku a pouzder.

2.Netěsnosti

Ve stacionárním i provozním stavu nesmí docházet k úniku nebo úkapu z jakékoli části zařízení. Po vypnutí zařízení nesmí docházet k úkapu nebo nezáměrné aplikaci. U zařízení pro aplikaci kapalných přípravků nesmí docházet k únikům z potrubí nebo hadic během provozu při maximálním dosažitelném tlaku pro daný systém a žádná kapalina nesmí být aplikována přímo na vlastní postřikovač.

3.Čerpadlo (pro zařízení používaná k aplikaci kapalných přípravků)

Výkonnost čerpadla musí odpovídat potřebám aplikačního zařízení a čerpadlo musí správně fungovat, aby byla zajištěna stálá a spolehlivá aplikační dávka.

4.Promíchávání nebo mísení (pro zařízení používaná k aplikaci kapalných přípravků)

Míchací nebo mísicí zařízení musí zajišťovat řádné víření kapaliny, aby měl celý objem tekuté postřikové směsi v nádrži rovnoměrnou koncentraci.

5.Nádrž na postřikovou kapalinu / násypka

Nádrže postřikovače a násypky, včetně ukazatelů obsahu nádrže, plnicí zařízení, filtry, vyprazdňovací a proplachovací systémy a mísicí zařízení musí fungovat tak, aby se minimalizovalo náhodné rozlití, nerovnoměrná koncentrace postřikové směsi, expozice obsluhy a objem zbytku postřikové směsi.

6.Měřicí, kontrolní a regulační systémy

Všechny přístroje pro měření, zapínání a vypínání a pro nastavování tlaku nebo průtoku musí být náležitě kalibrovány a musí správně fungovat. Ovládací prvky, které se mají používat během aplikační operace, musí být ovladatelné z místa obsluhy, potřebné nástroje pro ovládání operace musí být k dispozici a musí být přesné a displeje přístroje musí být čitelné z místa obsluhy. U zařízení k aplikaci kapalných přípravků musí být v zařízeních pro nastavování tlaku udržován stálý pracovní tlak při stálých otáčkách čerpadla s cílem zajistit stálou a spolehlivou aplikační dávku. Doplňkové vybavení pro dávkování nebo vstřikování přípravků na ochranu rostlin musí fungovat přesně a správně.

7.Trubky a hadice

Trubky a hadice musí být v řádném provozuschopném stavu, aby se zabránilo přerušení toku kapaliny nebo náhodnému rozlití v případě poruchy. Trubky a hadice nesmí být zkroucené, nadměrně opotřebované nebo umístěné tak, že by mohly být namáhány tahem.

8.Filtrace (pro zařízení používaná k aplikaci kapalných přípravků)

Aby se zamezilo víření a nestejnorodosti výstřikových paprsků, musí být osazeny filtry, které jsou v dobrém stavu, a velikost filtrů musí vhodně odpovídat velikosti trysek osazených na postřikovači. Případný systém signalizace ucpání filtru musí řádně fungovat.

9.Postřikovací rám (u zařízení aplikujícího přípravky na ochranu rostlin prostřednictvím vodorovného nebo svislého postřikovacího rámu umístěného blízko plodin nebo materiálů, které mají být ošetřeny)

Postřikovací rám musí být v dobrém stavu a ve všech směrech stabilní. Upevňovací a regulační systémy a zařízení pro tlumení nežádoucích pohybů a vyrovnávání sklonu musí náležitě fungovat.

10.Trysky (u zařízení pro distribuci kapalných přípravků) / výstupy (pro tuhé přípravky)

Trysky a výstupy musí řádně fungovat. Průtok jednotlivých trysek a výstupů se nesmí výrazně lišit od údajů v tabulkách průtokových množství poskytnutých výrobcem.

11.Distribuce

Podélná, příčná a vertikální (v případě ošetřování prostorových kultur) distribuce přípravku v cílové oblasti musí být v příslušných případech rovnoměrná.

12.Ventilátor (u zařízení aplikujícího přípravky na ochranu rostlin s podporou vzduchem)

Ventilátor musí být v dobrém stavu a musí zajišťovat stálý a spolehlivý proud vzduchu.

13.Čištění

Pokud jsou k dispozici, musí oplachovací/čistící systémy pro prázdné nádoby, např. namontované na plnicích násypkách aplikačního zařízení, spolehlivě fungovat. Dále musí správně fungovat případná zařízení na čištění nádrží, zařízení na vnější čištění, zařízení na čištění plnicích násypek a zařízení na vnitřní čištění celého aplikačního zařízení.

PŘÍLOHA V

FORMULÁŘ PRO OZNÁMENÍ

PŘÍLOHA VI
podle článku 35

METODIKA PRO VÝPOČET HARMONIZOVANÝCH UKAZATELŮ RIZIKA NA UNIJNÍ A VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

ODDÍL 1

Harmonizované ukazatele rizika

Metodika pro výpočet harmonizovaných ukazatelů rizika na unijní a vnitrostátní úrovni je uvedena v oddílech 2 až 4 této přílohy. Metodika pro ukazatele na unijní i vnitrostátní úrovni je shodná, na unijní úrovni se však vychází ze statistik za celou Unii, na vnitrostátní úrovni ze statistik za členský stát. Tyto ukazatele se vypočítávají za každý rok.

ODDÍL 2

Harmonizovaný ukazatel rizika č. 1: harmonizovaný ukazatel rizika, který vychází z nebezpečí a je založen na množství účinných látek uvedených na trh v přípravcích na ochranu rostlin podle nařízení (ES) č. 1107/2009

1.Tento ukazatel je založen na statistikách množství účinných látek uvedených na trh v přípravcích na ochranu rostlin podle nařízení (ES) č. 1107/2009, jež byly poskytnuty Komisi (Eurostatu) podle přílohy I nařízení (ES) č. 1185/2009. Tyto údaje jsou rozřazeny do čtyř skupin.

2.Pro výpočet harmonizovaného ukazatele rizika č. 1: se použijí tato obecná pravidla:

a)harmonizovaný ukazatel rizika č. 1 se vypočítá na základě zařazení všech účinných látek do čtyř skupin uvedených v tabulce 1;

b)účinné látky ve skupině 1 jsou látky uvedené v části D přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;

c)účinné látky ve skupině 2 jsou látky uvedené v částech A a B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;

d)účinné látky ve skupině 3 jsou chemické účinné látky, které jsou schváleny jako látky, které se mají nahradit, podle článku 24 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části E přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, nebo chemické účinné látky, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/408;

e)účinné látky ve skupině 4 jsou látky, které nejsou schváleny podle nařízení (ES) č. 1107/2009, a nejsou proto uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;

f)použijí se koeficienty uvedené v tabulce 1 řádku iii).

3.Harmonizovaný ukazatel rizika č. 1 se vypočítá vynásobením množství účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin uvedených na trh za rok pro každou skupinu v tabulce 1 pomocí příslušného koeficientu pro nebezpečí uvedeného v řádku iii), po němž následuje agregace výsledků těchto výpočtů.

Tabulka 1

Zařazení účinných látek a koeficientů pro nebezpečí pro účely výpočtu harmonizovaného ukazatele rizika č. 1

4.Základní hodnota pro harmonizovaný ukazatel rizika č. 1 se stanoví na 100 a rovná se průměrnému výsledku výše uvedeného výpočtu za období 2011–2013.

5.Výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 1 se vyjádří odkazem na základní hodnotu.

6.Komise vypočítá a zveřejní výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 1 na úrovni Unie v souladu s čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení pro každý kalendářní rok a nejpozději 20 měsíců po skončení roku, pro který se harmonizovaný ukazatel rizika č. 1 vypočítává.

7.Členské státy vypočítají a zveřejní výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 1 na vnitrostátní úrovni v souladu s čl. 35 odst. 3 tohoto nařízení pro každý kalendářní rok a nejpozději 20 měsíců po konci roku, pro který se harmonizovaný ukazatel rizika č. 1 vypočítává.

ODDÍL 3

Harmonizovaný ukazatel rizika č. 2: harmonizovaný ukazatel rizika založený na počtu povolení udělených podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009

1.Tento ukazatel je založen na počtu povolení udělených pro přípravky na ochranu rostlin podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009, který byl Komisi oznámen v souladu s čl. 53 odst. 1 uvedeného nařízení. Tyto údaje jsou rozřazeny do čtyř skupin.

2.Pro výpočet harmonizovaného ukazatele rizika č. 2 se použijí tato obecná pravidla:

a)harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 je založen na počtu povolení udělených podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009 a vypočítá se na základě zařazení účinných látek do čtyř skupin uvedených v tabulce 2 tohoto oddílu;

b)účinné látky ve skupině 1 jsou látky uvedené v části D přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;

c)účinné látky ve skupině 2 jsou látky uvedené v částech A a B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;

d)účinné látky ve skupině 3 jsou chemické účinné látky, které jsou schváleny jako látky, které se mají nahradit, podle článku 24 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části E přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, nebo chemické účinné látky, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/408;

e)účinné látky ve skupině 4 jsou látky, které nejsou schváleny podle nařízení (ES) č. 1107/2009, a nejsou proto uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;

f)použijí se koeficienty uvedené v tabulce 2 řádku iii) tohoto oddílu.

3.Harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 se vypočítá vynásobením počtu povolení udělených pro přípravky na ochranu rostlin podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009 pro každou skupinu v tabulce 2 pomocí příslušného koeficientu pro nebezpečí uvedeného v řádku iii), po němž následuje agregace výsledků těchto výpočtů.

Tabulka 2

Zařazení účinných látek a koeficientů pro nebezpečí pro účely výpočtu harmonizovaného ukazatele rizika č. 2

4.Základní hodnota pro harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 se stanoví na 100 a rovná se průměrnému výsledku výše uvedeného výpočtu za období 2011–2013.

5.Výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 2 se vyjádří odkazem na základní hodnotu.

6.Komise vypočítá a zveřejní výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 2 na úrovni Unie v souladu s čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení pro každý kalendářní rok a nejpozději 20 měsíců po skončení roku, pro který se harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 vypočítává.

7.Členské státy vypočítají a zveřejní výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 2 na vnitrostátní úrovni v souladu s čl. 35 odst. 3 tohoto nařízení pro každý kalendářní rok a nejpozději 20 měsíců po konci roku, pro který se harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 vypočítává.

8.S účinností ode dne 1. ledna 2027 se metodika pro harmonizovaný ukazatel rizika č. 2 nahradí metodikou pro harmonizovaný ukazatel rizika č. 2a podle oddílu 4 této přílohy.

ODDÍL 4

Harmonizovaný ukazatel rizika č. 2a: harmonizovaný ukazatel rizika založený na počtu povolení a ošetřených plochách na základě povolení udělených podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009

1.Tento ukazatel je založen na počtu povolení udělených pro přípravky na ochranu rostlin podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009 a na rozsahu ploch ošetřených na základě těchto povolení oznámených Komisi v souladu s čl. 53 odst. 1 uvedeného nařízení.

2.Pro výpočet harmonizovaného ukazatele rizika č. 2a se použijí tato obecná pravidla:

a)harmonizovaný ukazatel rizika č. 2a je založen na počtu povolení udělených podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009 a na rozsahu ploch ošetřených na základě těchto povolení. Vypočítá se na základě zařazení účinných látek do čtyř skupin uvedených v tabulce 3 tohoto oddílu;

b)ošetřené plochy se udávají v hektarech;

c)účinné látky ve skupině 1 jsou látky uvedené v části D přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;

d)účinné látky ve skupině 2 jsou látky uvedené v částech A a B přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;

e)účinné látky ve skupině 3 jsou chemické účinné látky, které jsou schváleny jako látky, které se mají nahradit, podle článku 24 nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části E přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, nebo chemické účinné látky, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) 2015/408;

f)účinné látky ve skupině 4 jsou látky, které nejsou schváleny podle nařízení (ES) č. 1107/2009, a nejsou proto uvedeny v příloze prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011;

g)použijí se koeficienty uvedené v tabulce 3 řádku iii) tohoto oddílu.

3.Harmonizovaný ukazatel rizika č. 2a se vypočítá vynásobením počtu povolení udělených pro přípravky na ochranu rostlin podle článku 53 nařízení (ES) č. 1107/2009 pro každou skupinu v tabulce 3 pomocí příslušného koeficientu pro nebezpečí uvedeného v řádku iii) a ploch ošetřených na základě těchto povolení, po němž následuje agregace výsledků těchto výpočtů.

Tabulka 3

Zařazení účinných látek a koeficientů pro nebezpečí pro účely výpočtu harmonizovaného ukazatele rizika č. 2a

4.Základní hodnota pro harmonizovaný ukazatel rizika č. 2a se stanoví na 100 a rovná se průměrnému výsledku výše uvedeného výpočtu za období 2022–2024.

5.Výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 2a se vyjádří odkazem na základní hodnotu.

6.Komise vypočítá a zveřejní výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 2a na úrovni Unie v souladu s čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení. Poprvé tak učiní v roce 2027 za pomoci údajů z kalendářních let 2022 až 2025 a následně za každý kalendářní rok, nejpozději 20 měsíců po skončení roku, pro který se harmonizovaný ukazatel rizika č. 2a vypočítává.

7.Členské státy vypočítají a zveřejní výsledky harmonizovaného ukazatele rizika č. 2a na vnitrostátní úrovni v souladu s čl. 35 odst. 3 tohoto nařízení. Poprvé tak učiní v roce 2027 za pomoci údajů z kalendářních let 2022 až 2025 a následně za každý kalendářní rok, nejpozději 20 měsíců po skončení roku, pro který se harmonizovaný ukazatel rizika č. 2a vypočítává.

PŘÍLOHA VII

SROVNÁVACÍ TABULKA PODLE ČL. 43 ODST. 2

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů (Úř. věst. L 324, 10.12.2009, s. 1).

(2)     Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (Úř. věst. L 153, 11.6.2011, s. 1).

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

(4)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1).

(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o statistice pesticidů (Úř. věst. L 324, 10.12.2009, s. 1).

(7)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(9)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(10)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24).

(11)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/127/ES ze dne 21. října 2009, kterou se mění směrnice 2006/42/ES, pokud jde o strojní zařízení pro aplikaci pesticidů (Úř. věst. L 310, 25.11.2009, s. 29).

(12)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(13)     Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1).

(14)    Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 18).

(15)     Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (Úř. věst. L 131, 5.5.1998, s. 11).

(16)     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 50).

(17)     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 5).

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(19)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).

(20)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(21)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).