(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (4) bylo přijato s cílem přispět k plnění povinností vyplývajících z Aarhuské úmluvy stanovením pravidel jejího uplatňování pro orgány a subjekty Unie.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (4) bylo přijato s cílem přispět k plnění povinností vyplývajících z Aarhuské úmluvy stanovením pravidel jejího uplatňování pro orgány a subjekty Unie. Toto nařízení proto mění nařízení (ES) č. 1367/2006 za účelem provedení čl. 9 odst. 3 a 4 této úmluvy.

(3)

Ve svém sdělení Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ se Komise zavázala, že zváží revizi nařízení (ES) č. 1367/2006, aby se zlepšil přístup občanů a nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí, kteří mají pochyby ohledně zákonnosti rozhodnutí s účinky na životní prostředí a jejich slučitelnosti s právem životního prostředí, ke správnímu a soudnímu přezkumu na úrovni EU. Komise se také zavázala, že přijme opatření ke zlepšení jejich přístupu ke spravedlnosti před vnitrostátními soudy ve všech členských státech; za tímto účelem vydala sdělení „Zlepšení přístupu ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí v EU a jejích členských státech“.

(3)

Ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu se Komise zavázala, že zváží revizi nařízení (ES) č. 1367/2006, aby se zlepšil přístup občanů a nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí, kteří mají konkrétní pochyby ohledně zákonnosti správních aktů s účinky na životní prostředí a jejich slučitelnosti s právem životního prostředí, ke správnímu a soudnímu přezkumu na úrovni EU. Komise se také zavázala, že přijme opatření ke zlepšení jejich přístupu ke spravedlnosti před vnitrostátními soudy ve všech členských státech; za tímto účelem vydala sdělení ze dne 14. října 2020 o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí v EU a jejích členských státech , ve kterém prohlašuje, že „přístup ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí, a to jak prostřednictvím Soudního dvora Evropské unie, tak prostřednictvím vnitrostátních soudů jakožto soudů Unie, je důležitým podpůrným opatřením, které má pomoci zajistit uskutečnění transformace v rámci Zelené dohody pro Evropu a posílit úlohu, kterou může občanská společnost plnit jako strážce demokratického prostoru“ .

(3a)

Ustanovení čl. 9 odst. 4 Aarhuské úmluvy stanoví, že soudní řízení v oblasti působnosti čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy by neměla být nepřiměřeně nákladná. S cílem zajistit, aby soudní řízení podle článku 12 nařízení (ES) č. 1367/2006 nebyla nepřiměřeně nákladná  (1a) a aby náklady byly pro žadatele předvídatelné, měly by orgány nebo subjekty Unie, pokud jsou v soudních sporech úspěšné, podávat žádosti o proplacení přiměřených nákladů.

(4)

S ohledem na ustanovení čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy, jakož i na obavy vyjádřené Výborem pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy (5), by právo Unie mělo být uvedeno do souladu s ustanoveními Aarhuské úmluvy o přístupu ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí způsobem, který je slučitelný se základními zásadami práva Unie a s jejím systémem soudního přezkumu.

(4)

S ohledem na ustanovení čl. 9 odst. 3 a 4 Aarhuské úmluvy, jakož i na rady poskytnuté Výborem pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy (5), by právo Unie mělo být uvedeno do souladu s ustanoveními Aarhuské úmluvy o přístupu ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí způsobem, který je slučitelný se základními zásadami práva Unie , včetně jejích Smluv, a s jejím systémem soudního přezkumu. Nařízení (ES) č. 1367/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4a)

Čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy stanoví, že v rámci svých vnitrostátních právních předpisů každá strana zajistí, aby dotčené osoby z řad veřejnosti, pokud splňují kritéria stanovená v jejím vnitrostátním právu, měly přístup k soudním nebo jiným přezkumným řízením za účelem napadení hmotněprávní a procesní zákonnosti jakéhokoliv rozhodnutí, jednání nebo nečinnosti, jež jsou v rozporu s ustanoveními jejího vnitrostátního práva týkajícího se životního prostředí. Postup správního přezkumu podle Aarhuského nařízení doplňuje všeobecný unijní systém správního a soudního přezkumu, který veřejnosti umožňuje žádat o přezkum správních aktů buď přímo prostřednictvím žaloby na úrovni Unie, konkrétně podle čl. 263 čtvrtého pododstavce Smlouvy o fungování EU, nebo v souladu s článkem 267 Smlouvy o fungování EU prostřednictvím vnitrostátních soudů, jež jsou podle Smluv nedílnou součástí unijního systému.

(5)

Omezení vnitřního přezkumu podle nařízení (ES) č. 1367/2006 na individuálně určené správní akty je hlavní překážkou pro nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí, které usilují o využití vnitřního přezkumu podle článku 10 uvedeného nařízení, a to i pokud jde o správní akty, které mají širší oblast působnosti. Je proto nezbytné rozšířit oblast působnosti postupu vnitřního přezkumu stanoveného v uvedeném nařízení tak, aby zahrnoval i obecně určené nelegislativní akty.

(5)

Omezení vnitřního přezkumu podle nařízení (ES) č. 1367/2006 na individuálně určené správní akty je hlavním důvodem nepřípustnosti pro nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí, které usilují o využití vnitřního přezkumu podle článku 10 uvedeného nařízení, a to i pokud jde o správní akty, které mají širší oblast působnosti. Je proto vhodné rozšířit oblast působnosti postupu vnitřního přezkumu stanoveného v uvedeném nařízení tak, aby zahrnoval i obecně určené nelegislativní akty.

(6)

Definice správního aktu pro účely nařízení (ES) č. 1367/2006 by měla zahrnovat nelegislativní akty. Nelegislativní akt však může vyžadovat přijetí prováděcích opatření na vnitrostátní úrovni, vůči nimž mohou nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí získat soudní ochranu , a to i u Soudního dvora Evropské unie prostřednictvím řízení o předběžné otázce podle článku 267 Smlouvy o fungování EU. Je proto vhodné z oblasti působnosti vnitřního přezkumu vyloučit ta ustanovení těchto nelegislativních aktů, pro něž unijní právo vyžaduje přijetí prováděcích opatření na vnitrostátní úrovni.

(6)

Definice správního aktu pro účely nařízení (ES) č. 1367/2006 by měla zahrnovat nelegislativní akty. Nelegislativní akt však může vyžadovat přijetí prováděcích opatření na vnitrostátní úrovni, vůči nimž může být získána soudní ochrana , a to i u Soudního dvora Evropské unie prostřednictvím řízení o předběžné otázce podle článku 267 Smlouvy o fungování EU.

(7)

V zájmu právní jistoty, za účelem vyloučení jakýchkoli ustanovení z pojmu správního aktu, musí unijní právo pro tato ustanovení výslovně vyžadovat přijetí prováděcích aktů.

(9)

Oblast působnosti nařízení (ES) č. 1367/2006 zahrnuje akty přijaté podle práva v oblasti životního prostředí. Ustanovení čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy se naproti tomu týká napadání aktů, které „jsou v rozporu“ s právem životního prostředí. Je tedy třeba vyjasnit, že vnitřní přezkum by měl být proveden za účelem ověření, zda je správní akt v rozporu s právem životního prostředí.

(9)

Oblast působnosti nařízení (ES) č. 1367/2006 zahrnuje akty přijaté podle práva v oblasti životního prostředí. Ustanovení čl. 9 odst. 3 Aarhuské úmluvy se týká napadání jednání, aktů nebo nečinnosti , které „jsou v rozporu“ s právem životního prostředí. Je tedy třeba v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie vyjasnit, že vnitřní přezkum by měl být proveden za účelem ověření, zda je správní akt v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f) .

(10)

Při posuzování toho, zda správní akt obsahuje ustanovení, která mohou být z důvodu jejich účinků v rozporu s právem životního prostředí, je třeba přezkoumat, zda mohou mít tato ustanovení nepříznivé účinky na dosažení cílů politiky Unie v oblasti životního prostředí stanovených v článku 191 Smlouvy o fungování EU. Mechanismus vnitřního přezkumu by proto měl zahrnovat i akty, které byly přijaty při provádění jiných politik než politiky Unie v oblasti životního prostředí.

(10)

Při posuzování toho, zda správní akt obsahuje ustanovení, která mohou být v rozporu s právem týkajícím se životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f) , je třeba přezkoumat v souladu s judikaturou Soudního dvora EU , zda mohou mít tato ustanovení nepříznivé účinky na dosažení cílů politiky Unie v oblasti životního prostředí stanovených v článku 191 Smlouvy o fungování EU. Pokud tomu tak je, mechanismus vnitřního přezkumu by měl zahrnovat i akty, které byly přijaty při provádění jiných politik než politiky Unie v oblasti životního prostředí.

(10a)

Pokud jde o čl. 263 první pododstavec Smlouvy o fungování EU, jak jej vykládá Soudní dvůr EU  (1a) , má se za to, že akt má vnější účinky, a může být tedy předmětem žádosti o přezkum, pokud má právní účinky vůči třetím stranám. Správní akty, jako jsou jmenování nebo přípravné akty, které nemají právní účinky vůči třetím stranám a u nichž se nelze domnívat, že mají vnější účinky, by tudíž v souladu s judikaturou Soudního dvora EU neměly představovat správní akty podle nařízení (ES) č. 1367/2006.

(10b)

V zájmu zajištění právní jednotnosti se má zato, že akt má právní účinky, a může být tudíž předmětem žádosti o přezkum v souladu s prvním pododstavcem článku 263 Smlouvy o fungování EU, jak jej vykládá Soudní dvůr EU  (1a) . Pokud se má za to, že akt má právní účinky, znamená to, že tento akt může být předmětem žádosti o přezkum, bez ohledu na jeho formu, jelikož při posuzování jeho povahy se vychází z jeho účinků, cíle a obsahu  (1b) .

(10c)

Veškeré procesní lhůty pro správní nebo soudní kontrolu by měly platit až poté, co se zúčastněné osoby skutečně seznámí s obsahem správního aktu týkajícího se hlavního veřejného zájmu chráněného právními předpisy v oblasti životního prostředí, který je následně napaden, zejména v případech, kdy je dotčený individuální správní akt zastaralý. To je nezbytné, aby se zabránilo praktikám, které by mohly být v rozporu s článkem 9 Aarhuské úmluvy a judikaturou Soudního dvora EU, zejména rozsudkem Soudního dvora ze dne 12. listopadu 2019 ve věci C-261/18, Komise v. Irsko  (1a) .

(10d)

Včasné a účinné příležitosti pro účast veřejnosti na tvorbě a přijímání legislativních a nelegislativních aktů Unie jsou důležité pro to, aby byly již v počáteční fázi řešeny obavy a posouzeno, zda je třeba předložit další návrh k horizontálnímu zlepšení účasti veřejnosti.

(11a)

Vzhledem ke klíčové úloze nevládních organizací působících v oblasti životního prostředí při zvyšování povědomí a přijímání právních opatření by orgány a subjekty Unie měly zajistit odpovídající přístup k informacím, účasti a spravedlnosti.

(12)

Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie (6) jsou nevládní organizace působící v oblasti životního prostředí , které žádají o vnitřní přezkum správního aktu, povinny při uvádění důvodů žádosti o přezkum vymezit klíčové skutkové okolnosti nebo právní argumenty, které mohou vyvolat zásadní pochybnosti ohledně posouzení, které v dotčeném aktu provedl orgán nebo subjekt Unie.

(12)

Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie (6) je strana , která žádá o vnitřní přezkum správního aktu, povinna při uvádění důvodů žádosti o přezkum vymezit klíčové skutkové okolnosti nebo právní argumenty, které mohou vyvolat zásadní pochybnosti ohledně posouzení, které v dotčeném aktu provedl orgán nebo subjekt Unie. Tento požadavek by měl platit i podle nařízení (ES) č. 1367/2006.

(12a)

Během posuzování žádosti o vnitřní přezkum by další strany přímo dotčené danou žádostí, např. společnosti nebo veřejné orgány, měly mít možnost předložit připomínky dotčenému orgánu či subjektu Unie ve lhůtách stanovených v nařízení (ES) č. 1367/2006.

(12b)

Podle judikatury Soudního dvora EU  (1a) , pokud opatření státní podpory podle článku 107 Smlouvy o fungování EU zahrnuje porušení práva Unie v oblasti životního prostředí, nemůže být toto opatření státní podpory prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem. Komise by měla stanovit jasné pokyny, které usnadní posouzení slučitelnosti státní podpory s příslušnými ustanoveními práva Unie, včetně práva Unie týkajícího se životního prostředí.

(12c)

Nařízení (ES) č. 1367/2006 stanoví společná ustanovení, oblast působnosti a definice, pokud jde o přístup k informacím, účast veřejnosti na rozhodování a přístup ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí na úrovni Unie. To je přiměřené a přispívá to k poskytnutí právní jistoty a zvýšení transparentnosti prováděcích opatření přijímaných s ohledem na povinnosti vyplývající z Aarhuské úmluvy.

(12d)

Působnost přezkumného řízení podle nařízení (ES) č. 1367/2006 by měla zahrnovat hmotněprávní i procesní zákonnost napadaného aktu. V souladu s judikaturou Soudního dvora se žaloba podle čl. 263 čtvrtého pododstavce Smlouvy o fungování EU a článku 12 nařízení (ES) č. 1367/2006 nemůže opírat o nové důvody či důkazy, které nebyly uvedeny v žádosti o přezkum, neboť jinak by byl požadavek odůvodnění takové žádosti uvedený v čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1367/2006 zbaven užitečného účinku a změnil by se předmět řízení zahájeného na základě této žádosti  (1a) .

(13a)

V souladu se Smlouvami a se zásadou autonomie vnitrostátních soudů nespadají akty přijaté orgány veřejné správy členských států, včetně vnitrostátních prováděcích opatření přijatých na úrovni členského státu, která vyžaduje nelegislativní akt podle práva Unie, do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1367/2006;

(14)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „listina“), zejména právo na řádnou správu (článek 41) a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47). Toto nařízení přispívá k účinnosti systému Unie pro správní a soudní přezkum, a v důsledku toho posiluje uplatňování článků 41 a 47 Listiny, a přispívá tak k právnímu státu, který je zakotven v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).

(14)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „listina“), zejména zásadu ochrany životního prostředí (článek 37), právo na řádnou správu (článek 41) a právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47). Toto nařízení přispívá k účinnosti systému Unie pro správní a soudní přezkum v záležitostech životního prostředí , a v důsledku toho posiluje uplatňování článků 37, 41 a 47 Listiny, a přispívá tak k právnímu státu, který je zakotven v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).

g)

„správním aktem“ jakýkoli nelegislativní akt přijatý orgánem nebo subjektem Unie, který má právně závazné a vnější účinky a obsahuje ustanovení, která mohou být z důvodu jejich účinků v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f) , s výjimkou těch ustanovení tohoto aktu, pro něž právo Unie výslovně vyžaduje přijetí prováděcích opatření na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni;“;

g)

„správním aktem“ jakýkoli nelegislativní akt přijatý orgánem nebo subjektem Unie, který má právní a vnější účinky a obsahuje ustanovení, která mohou být v rozporu s právem životního prostředí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. f) ; správní akty nezahrnují akty přijaté orgány veřejné správy členských států;

1a.

a)

článků 81, 82 , 86 a  87 Smlouvy ( pravidla hospodářské soutěže );

a)

článků 81 a 82 Smlouvy [články 101 a  102 Smlouvy o fungování EU] ( včetně pravidel pro spojování podniků );

b)

článků 226 a 228 Smlouvy (řízení pro nesplnění povinnosti);

b)

článků 226 a 228 Smlouvy [články 258 a 260 Smlouvy o fungování EU] (řízení pro nesplnění povinnosti);

c)

článku 195 Smlouvy (šetření prováděná veřejným ochráncem práv);

c)

článku 195 Smlouvy [článek 228 Smlouvy o fungování EU] (šetření prováděná veřejným ochráncem práv);

d)

článku 280 Smlouvy (šetření prováděná OLAFem ).

d)

článku 280 Smlouvy [článek 325 Smlouvy o fungování EU] (šetření prováděná úřadem OLAF );

da)

článků 86 a 87 [články 106 a 107 Smlouvy o fungování EU] (pravidla hospodářské soutěže) do … [18 měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení].

db)

Nejpozději do … [18 měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení] Komise přijme pokyny, které usnadní posouzení slučitelnosti státní podpory s příslušnými ustanoveními právních předpisů Unie týkajících se životního prostředí, včetně informací, které mají členské státy předložit při oznamování státní podpory Komisi.“

1b.

a)

texty mezinárodních smluv, úmluv a dohod, právních předpisů Společenství týkajících se životního prostředí nebo s ním souvisejících a politik, plánů a programů týkajících se životního prostředí;

a)

texty mezinárodních smluv, úmluv a dohod, právních předpisů Unie týkajících se životního prostředí nebo s ním souvisejících a politik, plánů a programů týkajících se životního prostředí;

aa)

postoje členských států vyjádřené v rozhodovacích postupech vedoucích k přijetí právních předpisů a správních aktů Unie v oblasti životního prostředí;

b)

zprávy o pokroku při provádění bodů uvedených v písmeni a), pokud je orgány nebo subjekty Společenství vypracovaly nebo je mají v držení v elektronické podobě;

b)

zprávy o pokroku při provádění bodů uvedených v písmeni a), pokud je orgány nebo subjekty Unie vypracovaly nebo je mají v držení v elektronické podobě;

c)

kroky podniknuté v řízení pro porušení právních předpisů Společenství od vydání odůvodněného stanoviska podle čl.  226 odst. 1 Smlouvy;

c)

kroky podniknuté v řízení pro porušení právních předpisů Společenství od vydání odůvodněného stanoviska podle čl.  258 odst. 1 Smlouvy;

d)

zprávy o stavu životního prostředí podle odstavce 4;

d)

zprávy o stavu životního prostředí podle odstavce 4;

e)

údaje nebo souhrny údajů odvozené z monitorování činností, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit životní prostředí;

e)

údaje nebo souhrny údajů odvozené z monitorování činností, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit životní prostředí;

f)

povolení s významným dopadem na životní prostředí a dohody o životním prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup;

f)

povolení s významným dopadem na životní prostředí a dohody o životním prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup;

g)

studie o hodnocení vlivu na životní prostředí a posouzení rizik týkajících se složek životního prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup.“

g)

studie o hodnocení vlivu na životní prostředí a posouzení rizik týkajících se složek životního prostředí nebo odkaz na místo, kde je možné takové informace vyžádat nebo kde k nim lze získat přístup.“

2a.

2b.

a)

zajistí účinný přístup ke spravedlnosti v souladu s celkovými cíli Aarhuské úmluvy;

b)

pokud jde o akt, jednání nebo nečinnost Unie týkající se veřejnosti ve více než jednom členském státě, stanoví, že žádost musí podat osoby z řad veřejnosti z různých členských států;

c)

umožní zabránit actio popularis, a to i tím, že zajistí, aby osoby z řad veřejnosti při prokazování dostatečného zájmu nebo porušení práva musely prokázat, že ve srovnání s širokou veřejností jsou přímo dotčeny;

d)

sníží administrativní zátěž orgánů a subjektů Unie na minimum.“

2c.

2d.

2e.

2f.

2g.