Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská strategie pro data

[COM(2020) 66 final]

(2020/C 429/38)

Zpravodaj:

Antonio GARCÍA DEL RIEGO

Konzultace	Evropská komise, 22. 4. 2020
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí předsednictva EHSV	18. 2. 2020
Odpovědná sekce	Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost
Přijato v sekci	23. 7. 2020
Přijato na plenárním zasedání	18. 9. 2020
Plenární zasedání č.	554
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	216/0/2

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá návrh strategie pro data, který předložila Komise a jenž jako prioritu stanoví sdílení dat napříč odvětvími a dále zlepšení používání, sdílení a správy dat a přístupu k nim pomocí legislativního odvětvového opatření. Ambiciózní strategie pro data může vyřešit kritickou potřebu občanů rozšířit kapacitu EU v oblasti dat.

1.2

EHSV schvaluje návrh Komise, aby celková koncepce datové architektury EU více vymáhala práva jednotlivců ohledně používání a ochrany jejich údajů a kontroly nad nimi a zvyšovala jejich uvědomělost a aby posílila jejich postavení prostřednictvím „osobních datových prostorů“ s jasnějšími zárukami a rozšířila právo na přenositelnost pro jednotlivce podle článku 20 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (1).

1.3

EHSV vyzývá Komisi, aby zavedla srozumitelnější strategii s cílem rozvíjet svůj rámec pro data. Měla by kombinovat vysokou úroveň ochrany údajů, meziodvětvové a spolehlivé sdílení dat, jasná kritéria pro odvětvovou správu a kvalitu údajů a větší kontrolu nad údaji ze strany jednotlivců. EHSV také navrhuje, aby byl více upřesněn přístup strategie k financování, a předložil doporučení, jak se vyrovnat s nedostatkem dovedností.

1.4

EHSV se domnívá, že rozvoj platforem založených na datech v Evropě by měl přihlížet k evropským hodnotám, včetně zaměřením se na jednotlivce. EHSV je přesvědčen, že současný přístup zaměřený na spotřebitele by se měl rozšířit na přístup „člověk ve velení“, který do využívání dat začlení etický rozměr.

1.5

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů není dva roky poté, co vstoupilo v platnost, řádně prosazováno a přetrvávají rozpory. Komise by měla tyto otázky vyřešit, mimo jiné podnícením členských států k tomu, aby zajistily, že všichni jednotlivci napříč EU budou moci plně požívat svých práv.

1.6

EHSV zastává názor, že dokončení jednotného trhu je prioritou nezbytnou pro to, aby fungovaly společné datové prostory.

1.7

Vzhledem k citlivosti sdílených údajů trvá EHSV na tom, že je třeba poskytnout záruky pro ochranu údajů jednotlivců prostřednictvím mechanismu udělování souhlasu, kontrolního a sankčního mechanismu a mechanismu dohledu a zajistit, že data budou anonymizovaná (a nelze je odanonymizovat).

1.8

EHSV doporučuje, aby Komise ve strategii vymezila možnost, kterou doporučuje pro pojem vlastnictví údajů. Pokračující právní debaty v současnosti vedou k nejistotě jednotlivců ohledně toho, jaké požadavky mohou vznést.

1.9

EHSV podporuje důraznější dialog s občanskou společností a připomíná, že je třeba poskytnout malým a středním podnikům jasnější pokyny týkající se mechanismů sdílení dat, neboť tyto dva aspekty budou mít rozhodující význam pro širokou účast v datových prostorech.

1.10

EHSV připomíná, že jednotný trh s daty by měl zajistit, aby osobní údaje nepodléhaly týmž předpisům, které se vztahují na zboží a služby, tj. aby se postupně nezačaly považovat za neosobní údaje (2).

1.11

Komise by měla zajistit, aby právní rámec umožňoval rovný přístup k údajům všem společnostem, velkým i malým, a zabýval se tržní silou dominantních platforem. Obecně vzato by Komise měla předložit mnohem jasnější a konkrétnější návrh, co se týče kontrol a správy datových prostorů a také toho, jakým způsobem budou jednotlivé subjekty údaje sdílet.

1.12

EHSV zdůrazňuje, že je nezbytné zabývat se dopadem produktů uzpůsobených na míru na jednotlivce (např. diskriminací) a dopadem sdílení dat na podniky. Rámec by měl respektovat přísné bezpečnostní normy a práva duševního vlastnictví. Odvozená data je třeba chránit a přístup k nim a jejich předávání by neměly být nařízeny.

1.13

EHSV trvá na tom, že je naléhavě nutné zlepšit digitální dovednosti a gramotnost prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné navázáním na rámec digitálních kompetencí a vybídnutím členských států, aby zlepšily celoživotní vzdělávání v oblasti dovedností, které budou nejžádanější, a to na všech úrovních vzdělávání (3). To zajistí, aby se jednotlivci vyznali v oblasti dat, získali větší povědomí o svých údajích, aplikacích využívajících data velkého objemu a správě dat a kontrole nad nimi a aby rozuměli digitálnímu prostředí a jeho rizikům (např. personalizaci) (4).

1.14

EHSV vybízí Komisi, aby upřesnila a posílila úlohu příslušných orgánů, spotřebitelských organizací a nezávislých orgánů, jež je významná při řízení odvětvových iniciativ, a aby zajistila dodržování předpisů ze strany podniků a pokyny, poradenství a školení pro uživatele.

2.   Obecné připomínky: Správná strategie pro data

2.1

EHSV souhlasí s tím, že Komise klade důraz na data, jež mají rozhodující význam pro život a podnikání jednotlivců. Digitalizace a technologická zlepšení zvětšily rozsah a četnost vytvářených dat a usnadnily jejich ukládání, zpracování, analýzu a předávání. Služby založené na datech zvyšují pohodlí zákazníků, reagují na jejich očekávání a zlepšují stávající průmyslové postupy.

2.2

EHSV souhlasí, že daty podložené inovace jsou rozhodujícím stimulátorem evropského hospodářského růstu a konkurenceschopnosti a že jejich význam omezuje nedostatek průmyslových a uživatelských dat v EU. EHSV souhlasí s návrhem Komise tuto problematiku řešit a zlepšit meziodvětvové využívání a sdílení dat a přístup k nim prostřednictvím společných datových prostorů v přísném souladu s normami obecného nařízení o ochraně osobních údajů, u nichž by se uplatňoval společný soubor technických a právních předpisů a norem, a prostřednictvím doplňkových opatření.

2.3

EHSV se domnívá, že strategie pro data bude mít klíčový význam pro podporu technologické suverenity EU, která zaručí bezpečné a zabezpečené sdílení dat a přístup k nim, a to s cílem posílit kontrolu Evropanů nad svými údaji a umožnit jednotlivcům a podnikům využívat přínosů.

2.4

EHSV souhlasí s tím, že odvětvový přístup k přístupu k údajům je nejvhodnější pro zaměření konkrétních řešení, jež se mohou zabývat zvláštnostmi a selháními trhu v každém odvětví a současně zajistí nejsilnější záruky na ochranu spotřebitele (5).

2.5

EHSV sdílí obavy Komise ohledně toho, že schopnost EU využívat a sdílet data je omezena významnými problémy informačních systémů s interoperabilitou. Krize COVID-19 ukázala, že kompletní datové ekosystémy jsou potřebné i užitečné, neboť data nejsou vázána na hranice konkrétních odvětví, přičemž je nutné nalézt řešení pro bezpečnost jednotlivců (např. geolokalizace a údaje o zdravotním stavu) a zabránit silům. V oblasti zdravotní péče by výzkumní pracovníci mohli využívat data shromažďovaná v různých odvětvích, která jsou důležitá pro veřejné zdraví, s cílem urychlit vývoj přípravků a lépe porozumět onemocněním.

2.6

EHSV souhlasí s tím, že inovace založené na datech omezuje nedostatek dovedností, nedostatek datově gramotných pracovníků v EU a nízká digitální gramotnost. EHSV vítá cíl strategie, jímž je vytvoření „společného evropského datového prostoru pro dovednosti“, a nadcházející aktualizaci akčního plánu digitálního vzdělávání vypracovaného Komisí.

3.   Rozvoj rámce EU pro data: obecné připomínky

Pokud jde o další rozvoj rámce EU pro data, EHSV poukazuje na zásadní otázku etiky. Studie Etika dat velkého objemu (6), kterou zadal EHSV v roce 2016, se touto otázkou zabývá z několika úhlů: uvědomělost, kontrola, důvěra, vlastnictví, dohled a bezpečnost, digitální identita, na míru přizpůsobená skutečnost, deanonymizace, digitální propast a soukromí, přičemž zohledňuje potřebu soukromí a sebeurčení ze strany jednotlivců. EHSV doporučuje zvážit tyto aspekty coby hlavní zásady pro jakékoli politiky.

3.1   Normy v oblasti ochrany údajů

3.1.1

EHSV vyzývá Komisi, aby zdůraznila, že data by měla zůstat pod kontrolou jednotlivců, neboť shromažďování a sdílení dat má dopady na jejich soukromí a rovnost. Meziodvětvové používání dat poskytuje podnikům vstupy do jejich stávajících procesů a umožňuje jim tyto procesy zkvalitňovat, efektivněji zprostředkovává úhly pohledu a nabízí spotřebitelům nové, personalizované produkty a zkušenosti. Uživatelská data zejména pomáhají hlouběji pochopit přirozené vlastnosti, potřeby a chování, které anonymizovaná data nezachycují, přičemž mají pozitivní vedlejší účinky, jež překračují rámec odvětví, v němž byla data původně vytvořena. Například ve finančním sektoru by meziodvětvové sdílení dat mohlo zlepšit analýzu rizik a predikci peněžních toků, odhalovat podvody, posilovat schopnost jednotlivců řešit nadměrné zadlužení, podporovat finanční začlenění a vzdělávání. Personalizace nicméně může vést ke vzniku rizik pro zranitelné spotřebitele, například k diskriminaci, zneužití a manipulaci.

3.1.2

Komise by se měla zabývat nedostatečným a roztříštěným prováděním obecného nařízení o ochraně osobních údajů, rozdílnými právními výklady a nedostatečnými zdroji úřadů pro ochranu osobních údajů. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, jehož návrh byl vypracován v roce 2012, hlasování o něm proběhlo v roce 2016 a schváleno bylo v roce 2018, není vhodné k řešení navrhovaného rámce. EHSV doporučuje, aby Komise obecné nařízení o ochraně osobních údajů vhodně aktualizovala a aby provedla posouzení dopadů, neboť toto nařízení musí fungovat společně s novým přístupem týkajícím se společných datových prostorů. Výbor rovněž vyzývá Komisi, aby v obecném nařízení o ochraně osobních údajů odstranila omezení práv na přenositelnost údajů. Tato práva byla stanovena v době, kdy se služeb změny poskytovatele využívalo zpravidla jednou, zatímco v současnosti jsou data opětovně používána mnohokrát a v reálném čase.

3.1.3

Ačkoli se EHSV domnívá, že navržené nástroje by mohly pomoci jednotlivcům „rozhodnout, co se bude s jejich daty dít“ (7), aby se snížila právní nejistota, měla by Komise ve strategii definovat možnost, kterou doporučuje pro pojem vlastnictví údajů, s cílem obecně upřesnit, kdo vlastní data a například co to je a co se s těmito daty stane v případech, kdy jsou vytvářena domácími spotřebiči internetu věcí.

3.1.3.1

Je třeba objasnit, že existuje rozdíl mezi právy na údaje pro jednotlivce a vlastnictvím údajů.

3.1.4

Vzhledem k tomu, že poskytnutí údajů výměnou za služby zdarma odpovídá druhu platby, EHSV vyzývá Komisi, aby uvedla, na který text nebo kritéria se odvolává při zmínce o „veřejném zájmu“, a aby vysvětlila, jaký je jeho účel v této oblasti. Výbor také doporučuje, aby Komise definovala darování údajů bez přímé odměny (neboli „datový altruismus“) a aby zajistila vhodná opatření, která zabrání subjektům shromažďujícím údaje v tom, aby neplnily své povinnosti.

3.2   Odpovědný rámec pro sdílení dat

3.2.1

Komise by měla upřesnit, jakým způsobem hodlá poskytnout jednotlivcům vodítko, aby porozuměli, jak jejich „osobní datové prostory“ fungují. Bez tohoto povědomí bude právo jednotlivců na přístup k těmto prostorům postrádat smysl a prosazování návrhu nebude účinné a oslabí cíle, které má strategie podpořit.

3.2.2

EU uznala, že je zapotřebí práva na sdílení dat, a zavedla praktické mechanismy v konkrétních odvětvových iniciativách, například pro poskytovatele služeb zpracování údajů (nařízení o volném pohybu údajů (8)) a data uchovávaná v platebních účtech (PSD2 (9)). Ale s výjimkou několika konkrétních případů jednotlivci (uživatelé dat, spotřebitelé, občané) postrádají dovednosti, gramotnost a nástroje, aby si nárokovali přístup ke svým osobním a neosobním údajům nebo je snadno a efektivně sdíleli.

3.2.3

Aby se zvýšila přenositelnost a uplatňovaly se „přísnější požadavky na rozhraní pro přístup k údajům v reálném čase“, zabezpečily osobní datové prostory a zajistilo, že poskytovatelé budou jednat jako „neutrální zprostředkovatelé“ (10), EHSV upozorňuje Komisi na případy použití pro mechanismy bezpečného sdílení, jako jsou systémy pro osobní digitální identifikaci, jež by soukromé a veřejné organizace mohly přijmout a rozšířit za účelem zrychleného meziodvětvového sdílení dat. Aplikace pro elektronickou identifikaci ve finančním odvětví, jako je Itsme (mobilní totožnost pro digitální transakce), nabízejí případy úspěšného, vzájemně přínosného použití, a to i mezi bankami a mobilními operátory. Vytvářejí významnou hodnotu pro podniky (úspora nákladů, vyšší objem prodeje, nižší počet případů podvodů a krádeží totožnosti), nabízejí více možností, zachovávají soukromí uživatelů, zvyšují důvěru spotřebitelů, poskytují jednotlivcům spolehlivá opatření pro ověření a nástroje ke správě jejich práv a pro výkon kontroly a umožňují bezpečné, praktické a časově efektivní digitální procesy, jako je onboarding.

3.2.4

EHSV upozorňuje Komisi na zkušenosti s druhou směrnicí o platebních službách (umožňující poskytovatelům z řad třetích osob používat na základě souhlasu spotřebitelů údaje bank o spotřebitelích za účelem inovací) a další případy použití (např. používání dat geolokalizace a údajů o transakcích), jež se mohou stát inspirací pro obecnější rámec pro sdílení dat. Tyto zásady by měly být uplatňovány rovnoměrně napříč odvětvími a v podobném časovém rámci, aby byly zaručeny rovné podmínky pro různé účastníky trhu.

3.2.5

EU by měla vycházet z obecného nařízení o ochraně osobních údajů a umožnit meziodvětvové sdílení uživatelských dat a navýšit počet stávajících iniciativ v různých odvětvích s cílem usnadnit bezpečné sdílení dat a zajistit výhody jednotlivcům a hodnotu podnikům. Konečným uživatelům by tak mělo být zaručeno právo požadovat, aby jejich poskytnuté (vložené údaje, např. jméno a adresa) a zaznamenané osobní údaje (např. geolokalizace) byly přímo předávány od jednoho držitele dat jinému standardizovaným způsobem využívajícím rozhraní pro programování aplikací v reálném čase (11). Uživatel by například mohl požádat službu Spotify, aby poskytla službě Deezer přístup k seznamu skladeb, který poslouchal. Poskytlo by to jistotu, že budou zajištěny zásady obecného nařízení o ochraně osobních údajů týkající se soukromí, uživatelé budou mít možnost udržet si plnou kontrolu nad procesem a využívat hodnoty svých údajů, bude zajištěna skutečná efektivita, dynamika, včasnost a transparentnost práva na přenositelnost osobních údajů a že tatáž zásada bude uplatňována i u určitých neosobních údajů.

3.2.6

Jak společnosti, tak i uživatelé by měli mít možnost bezpečně sdílet své údaje nezávisle na tom, kdo je shromáždil, a určovat, s kým jsou údaje sdíleny a jak jsou sdílené údaje používány.

3.2.7

Systém společných datových prostor a jejich fungování by z hlediska kvality měl být na úrovni veřejného rejstříku; poskytovatelé dat by měli sami zajistit bezproblémovou kvalitu dat a měli by zaručit nepřetržitost infrastruktury. Tito „správci dat“ by neměli vytvářet překážky pro sdílení dat, ale naopak jej podporovat. Má to rozhodující význam pro spolehlivou, bezproblémovou správu dat a dostupnost vysoce kvalitních dat. EHSV konstatuje, že strategie neklade důraz na kvalitu dat, jež si zasluhuje upřesnění. Mimoto EHSV doporučuje, aby byly pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost stanoveny minimální povinnosti týkající se zaručování kvality dat a práv jednotlivců. Vzhledem k tomu, že zajišťování kvality dat může být nákladné a ne všechny zainteresované strany mají přístup k požadovaným technologiím, by tato minimální kritéria měla být určena tak, aby je mohly splnit všechny podniky, zejména podniky malé a střední. Pro ty totiž může být dodržení těchto kritérií obtížné, poněvadž mají omezené zdroje, a je třeba je podpořit, aby jim nevznikly nadměrné náklady (12).

3.2.8

Platformy založené na datech jsou nejcennějšími podniky, neboť mají v rámci digitálních trhů strategický význam a disponují oligopolní kontrolou nad konkrétními datovými soubory. Nicméně omezená dostupnost dat pro podniky v EU omezuje rozsah, v němž mohou data využívat k rozvoji inovací. Pro digitální trhy je typické, že vítěz bere vše, což znamená, že několik velkých podniků ovládá uzly, v nichž se kříží elektronické toky dat, a proto mají k dispozici informace, jež jsou jiným poskytovatelům nedostupné. I tam, kde jsou datové soubory rozšířeny ve větším měřítku, bývají zřídka kdy dostupné za hranicemi odvětví, což omezuje příležitosti odvětví a jiných subjektů k meziodvětvovým inovacím. Jelikož žádná platforma nemusí vytvářet datovou skupinu, nemohou koneční uživatelé data, jež vytvářejí napříč odvětvími, kombinovat ani provádět jejich agregaci. Výbor naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak zlepšit kontrolu podnikatelských uživatelů a jednotlivců nad svými daty, přičemž systémové platformy (velká technologická společnost) je třeba řešit přednostně. Rovněž navrhuje vytvořit platformu podporovanou Evropskou unií, jež by centralizovala a agregovala veškerá veřejná data v EU dostupná na trhu pro společnosti, které si takovou službu vyžádají.

3.3   Správa datových prostor

3.3.1

EHSV navrhuje následující kritéria ke správě odvětvových datových prostorů. Zaprvé, zásah v podobě přístupu k údajům by měl reagovat na selhání trhu vedoucí k vyšším spotřebitelským cenám, menší možnosti výběru pro spotřebitele a méně inovacím. Zadruhé, přístup k údajům musí podporovat rozvoj inovací zaměřených na spotřebitele. Zatřetí, provozovatelé zpracovávající osobní údaje by měli dodržovat přísné normy bezpečnosti a zabezpečení údajů. Začtvrté, jednotlivcům je třeba nabídnout technická řešení pro kontrolu a správu toků osobních informací. Zapáté, jednotlivci by měli mít možnost nesouhlasit se sdílením svých osobních údajů a získat přístup k opravným prostředkům, nejsou-li zásady dodržovány (EHSV podporuje zásadu „člověk ve velení“).

3.3.2

Ne všechna data by měla být veřejně přístupná. Na data týkající se vztahů mezi podniky, vztahů mezi podniky a spotřebiteli, mezi podniky a veřejnou správou či mezi mou osobou a podniky by se měla vztahovat různá pravidla. Odvozená data je třeba chránit a přístup k nim a jejich předávání by neměly být nařízeny.

3.3.3

Sdílení dat napříč datovými prostory bude zahrnovat smíšené datové soubory (osobní i neosobní údaje) např. v prostorech pro zdravotnictví a finanční služby. Pro shromažďování a používání citlivých a osobních údajů pro účely dohledu či lokalizace je třeba vyžádat si souhlas jednotlivce. Záruky by měly zajistit, aby kombinace datových polí osobních údajů (např. finanční informace a informace týkající se zdraví) nevedla k efektu zakonzervování stávajícího stavu, zneužití ani diskriminace, pokud jde například o přístup jednotlivce k zaměstnání.

3.3.4

Zúčastněné strany (společnosti a jednotlivci) postrádají přístup k mechanismům identifikace, ověření a povolení, které umožňují předávání dat s ochranou soukromí, zejména ve zdravotnictví, a znalost těchto mechanismů, což brání sdílení dat. EHSV doporučuje vytvořit a používat společný datový soubor v oblasti zdravotní péče podobný evropskému jednotnému elektronickému formátu.

3.3.5

Je třeba stanovit podmínky přístupu třetích stran k datům za účelem výzkumu a vývoje. Pokud například výzkumní pracovníci v oblasti zdraví a odbory městského úřadu používají volně přístupná data, měli by dodržovat obecné nařízení o ochraně osobních údajů.

3.3.6

EHSV zdůrazňuje, že ne všechny společnosti jsou digitalizované (tj. v tradičních odvětvích a mnoho evropských malých a středních podnicích), a proto ne všechny společnosti mají prospěch z hodnoty dat, což znamená, že jsou rovné podmínky na jednotném trhu ovlivněny. Dobrovolné sdílení údajů je dobrým, avšak nedostatečným nástrojem k zajištění rovného přístupu k datům. Komise by se touto nedostatečnou rovnováhou mezi digitalizovanými a nedigitalizovanými společnostmi a mezi velkými a malými společnostmi měla zabývat. Strategie EU pro malé a střední podniky a průmyslová strategie jsou dobrým bodem, kde začít.

3.3.7

EHSV zdůrazňuje, že i přes pokrok EU směrem ke konvergenci není její jednotný digitální trh zdaleka homogenní: jeho pravidla zůstávají roztříštěná. Pro společnosti je proto obtížné a neefektivní vyrovnat se a konkurovat svým americkým a čínským protějškům, které jsou řízeny skutečně jednotným regulačním rámcem a jež své evropské konkurenty skupují, jak vidíme na příkladu společností Skype a Booking.com. Zakladatelé začínajících podniků z EU se nakonec přesunou do USA nebo na trhy vstřícnější pro podniky, aby využívali výhod větších jednotných trhů a nadstandardní rizikový kapitál. Má-li být společná infrastruktura podporující datové prostory účinná, měla by také odrážet vícejazyčnou povahu jednotného trhu (13).

3.4   Financování

3.4.1

Strategie navrhuje financování ve výši 4–6 miliard EUR, přičemž se v tomto rámci očekávají společné investice členských států EU i průmyslu. Komise by měla vyjasnit, jakým způsobem hodlá uvolňovat finanční prostředky, a stanovit jasná kritéria s cílem zajistit a vyhodnotit jejich spravedlivé přidělování.

3.4.2

Aby se zajistil dostatečný objem soukromých investic a pokračování stávajících služeb poskytovaných mnoha podnikům v EU, je podle Výboru nezbytné zachovat účast zahraničních poskytovatelů v projektu (v souladu s předpisy EU). Klíčový význam má i financování z veřejných zdrojů například prostřednictvím programů Horizont Evropa a Digitální Evropa. Nicméně rozpočet EU bude stanoven v závislosti na rozpočtových prioritách s ohledem na proces oživení a oproti prvnímu návrhu, který Komise předložila v květnu, byl snížen. Je třeba upozornit zejména na to, že celkové prostředky vyčleněné na evropské klíčové strategické digitální kapacity byly sice ve srovnání s předcházejícím víceletým finančním rámcem navýšeny, rozpočet programu Digitální Evropa se však snížil z 8,2 miliardy EUR na 6,76 miliardy EUR.

3.5   Odstranění nedostatku dovedností

3.5.1

Hospodářská krize může vést ke změnám v hierarchii pracovních míst považovaných za užitečná pro společenství, pravděpodobně však nesníží potřebu technických dovedností. Automatizace může vést k nové definici pracovních míst a úkolů (které budou vyžadovat více sociálních dovedností) a k hromadnému převádění zaměstnanců do jiných profesí spíše než k hromadné nezaměstnanosti (14).

3.5.2

Pokud jde o pracovní místa spojená s daty velkého objemu, zdá se, že budou nejvíce vyžadovány tyto dovednosti (15): analytické dovednosti, vizualizace dat, obeznámenost s obchodními nástroji a nástroji pro data velkého objemu, programování, řešení problémů, strukturovaný dotazovací jazyk (SQL), vytěžování údajů, obeznámenost s technologiemi, veřejným cloudem a hybridními cloudy a praktické zkušenosti. Některé z nich lze vyučovat ve školách, jiné je třeba získat a rozvíjet během celého života pomocí celoživotního přístupu a prostřednictvím nepřetržitého, neformálního a informálního učení (16).

3.5.3

Protože vzdělávání zůstává ve vnitrostátní pravomoci, EHSV vyzývá Komisi, aby za účelem využití této příležitosti vybídla členské státy k přijetí důraznějších politik, které zlepší digitální gramotnost, budou se zabývat nedostatkem digitálních dovedností a zaměří se na ně s cílem řešit nerovnosti napříč EU a sníží ztrátu know-how.

3.5.4

EU by měla do hloubky nově koncipovat programy odborné přípravy a vzdělávání. Předměty STEM (17) nejsou až příliš často dostatečně začleněny do školních osnov na všech úrovních vzdělávání. To má dopad zejména na ženy, což Komise navzdory doporučením své předsedkyně k rovnosti žen a mužů (18) nezdůrazňuje. V této oblasti EHSV považuje rámec digitálních kompetencí pro občany (19) za užitečný nástroj, který by se měl obecněji podporovat a provádět. Vybízíme Komisi, aby vyzvala členské státy, aby iniciativy v tomto rámci proaktivně zahájily a urychlily.

3.5.5

EHSV navrhuje, aby Komise posílila úlohu spotřebitelských organizací, které jsou významné pro zajištění odborné přípravy a vzdělávání uživatelů a pro poskytování nezávislého poradenství, pokud jde o nástroje, jež mohou využít jednotlivci (např. jak získat informace o používání a sdílení dat, kdo má jejich údaje, jak se odvolat a podat stížnost). Za účelem zlepšení digitální gramotnosti by bylo možné rozšířit iniciativy, jako je například finský elektronický kurz Základy umělé inteligence (v současnosti dostupný zdarma pro všechny ve všech jazycích EU), na různé vzdělávací moduly.

---

(1)  https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/communication-european-strategy-data-19feb2020_en.pdf, s. 20.

(2)  Úř. věst. C 14, 15.1.2020, s. 122.

(3)  Viz poznámka pod čarou 2.

(4)  Ačkoli jsou si v rostoucí míře vědomi svých práv, je pro spotřebitele a občany stále obtížné zjistit, jak jsou jejich údaje používány a sdíleny různými organizacemi: 81 % Evropanů má pocit, že nad svými údaji mají jen částečnou nebo vůbec žádnou kontrolu. Viz Eurobarometr (červen 2019), https://ec.europa.eu/commfrontoffice/publicopinion/index.cfm/survey/getsurveydetail/instruments/special/surveyky/2222.

(5)  Viz https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/communication-europe-moment-repair-prepare-next-generation.pdf (strana 9 a 10).

(6)  Viz studie EHSV The ethics of Big Data: Balancing economic benefits and ethical questions of Big Data in the EU policy context (Etika dat velkého objemu – vyvážení ekonomických přínosů a etických otázek spojených s daty velkého objemu v kontextu politik EU) (2017).

(7)  Nástroje, jako jsou „nástroje pro správu souhlasu, aplikace správy osobních údajů, včetně plně decentralizovaných řešení“, jsou vhodnými nástroji. https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/communication-european-strategy-data-19feb2020_en.pdf, s. 10.

(8)  Nařízení o volném toku údajů: https://ec.europa.eu/knowledge4policy/publication/regulation-free-flow-non-personal-data_en.

(9)  Druhá směrnice o platebních službách: https://ec.europa.eu/info/law/payment-services-psd-2-directive-eu-2015-2366_cs

(10)  https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/communication-european-strategy-data-19feb2020_en.pdf, s. 20.

(11)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 238.

(12)  Viz poznámka pod čarou 11.

(13)  Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 119.

(14)  Za každé pracovní místo, které v budoucnosti zanikne v důsledku digitalizace, by mohlo být vytvořeno 3,7 nového pracovního místa. Viz https://www.agoria.be/en/Agoria-Without-a-suitable-policy-there-will-be-584-000-unfilled-vacancies-in-2030. https://newsroom.ibm.com/2019-10-30-MIT-IBM-Watson-AI-Lab-Releases-Groundbreaking-Research-on-AI-and-the-Future-of-Work; viz stanovisko EHSV TEN/705 (viz strana 77 v tomto čísle Úředního věstníku), Úř. věst C 13, 15.1.2016, s. 161.

(15)  Utkarsh Singh, Top 10 In-Demand Big Data Skills To Land „Big“ Data Jobs in 2020 (10 nejžádanějších dovedností v oblasti dat velkého objemu pro získání práce v této oblasti v roce 2020) (blog upGrad, 24. prosince 2019), https://www.upgrad.com/blog/big-data-skills/.

(16)  Viz poznámka pod čarou 2.

(17)  Přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika.

(18)  Stanovisko EHSV TEN/705 (viz strana 77 v tomto čísle Úředního věstníku).

(19)  Vědecké středisko EU, DigComp: Digital Competence Framework for Citizens (DigComp: Rámec digitálních kompetencí pro občany) (Evropská komise), https://ec.europa.eu/jrc/en/digcomp.