EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 5.9.2019

COM(2019) 406 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EMPTY

Zpráva o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů – 2019

{SWD(2019) 320 final}

ÚVOD

Evropská komise zveřejnila dne 4. prosince 2018 hodnocení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 1 . Hodnocení posuzovalo rámec EU a to, jak mobilizoval další evropské politické, právní a finanční nástroje pro začleňování Romů 2 . Aby byl obrázek o situaci úplný, zaměřuje se tato zpráva z roku 2019 na vnitrostátní provádění opatření k začlenění Romů.

Hlavními zdroji posouzení jsou:

·zprávy z národních kontaktních míst pro Romy 3 ,

·zprávy občanské společnosti z pilotního projektu Evropského parlamentu Roma Civil Monitor 4 ,

·údaje o situaci Romů z Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) 5 ,

·metahodnocení intervencí v oblasti začleňování Romů 6 .

Tato zpráva shrnuje nejvýznamnější trendy a zaměřuje se na čtyři politické oblasti rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů (vzdělávání, zaměstnanost, zdravotní péče, bydlení), jakož i na boj proti diskriminaci a protiromskému smýšlení. V každé oblasti se zpráva soustředí na situaci Romů, shrnuje hlavní typy opatření podporujících začlenění, dosažené úspěchy a problematické otázky související s jejich prováděním (jak je uvedeno ve zprávách národních kontaktních míst pro Romy) a formuluje politické poznatky, přičemž zdůrazňuje slibné přístupy a priority, kterými je třeba se zabývat (na základě stávajících hodnocení 7 , zpětné vazby od občanské společnosti a národních kontaktních míst pro Romy).

I. Hlavní oblasti politiky

Zpráva obsahuje informace o opatřeních přijatých v rámci doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů 8 . Počet opatření nemusí nutně odrážet ambice nebo účinnost úsilí. V oblasti vzdělávání a boje proti diskriminaci a protiromskému smýšlení je většina opatření cílená na Romy. V oblasti bydlení existuje rovnováha mezi opatřeními cílenými na Romy a obecnými politickými opatřeními, tj. standardními opatřeními. V oblasti zaměstnanosti a v menší míře v oblasti zdravotní péče se členské státy spoléhají převážně na standardní opatření určená také na podporu začleňování Romů.

1. Vzdělávání

1.1 Zaměření opatření

Většina členských států investuje do opatření na snížení míry předčasného ukončování školní docházky (18 členských států). Mezi nejčastěji používaná opatření patří: zvážení potřeb jednotlivých žáků ve spolupráci s jejich rodinami (14 členských států), zvýšení dostupnosti a kvality vzdělávání a péče v předškolním věku dítěte (13 členských států), podpora účasti Romů na sekundárním a terciárním vzdělávání a jeho dokončení (11 členských států). Je rovněž vyvíjeno úsilí v oblasti boje proti segregaci ve školách, využití inkluzivních metod výuky a rozvíjení dovedností přizpůsobených potřebám trhu práce (12 členských států pro každou oblast).

Rozdělení opatření v oblasti vzdělávání podle relevance k příslušným podoblastem doporučení Rady

Zdroj: EK (2018), zprávy národních kontaktních míst pro Romy o opatřeních v oblasti integrace Romů prováděných v roce 2017

Pokud jde o věcné zaměření opatření nad rámec výše uvedených cílů, zjistilo se, že členské státy nejčastěji volí opatření ke zlepšení dosaženého vzdělání: boj proti předčasnému ukončování školní docházky, podpora přechodu k sekundárnímu a terciárnímu vzdělávání a jeho dokončení nebo poskytování podpory za účelem vyrovnání nedostatků ve vzdělání nebo materiálního znevýhodnění. Tyto typy opatření tvoří dohromady 36 % všech opatření v oblasti vzdělávání. Další významné skupiny opatření se zaměřují na přechod od vzdělání k zaměstnání podporou odborného vzdělávání, profesní rozvoj a celoživotní učení a rozvoj odborné kapacity (9–11 %). Méně rozšířená opatření se zaměřují na integrované intervence v oblasti začleňování a zahrnování romských dějin a kultury do vzdělávacích programů (6–6 %).

1.2 Úspěchy a problematické otázky

Nejrozšířenějším úspěchem v oblasti vzdělávání, o kterém se zmiňují národní kontaktní místa pro Romy, je mediace 9 . Mezi další úspěchy patří: rozvoj kapacit mateřských škol 10 , lepší podpora boje proti předčasnému ukončování školní docházky a jeho sledování 11 , zahrnutí témat týkajících se začleňování Romů a nediskriminace do odborné přípravy učitelů nebo do vnitrostátních vzdělávacích programů 12 .

Mezi nejvýznamnější problematické otázky zdůrazněné národními kontaktními místy pro Romy patří: školní docházka, absentérství, předčasné ukončování školní docházky, přechod ze základního vzdělávání na sekundární a dokončení sekundárního vzdělávání 13 . Mezi další problémy patří: boj proti segregaci 14 , zajištění a rozvoj lidských kapacit 15 , spolupráce mezi zúčastněnými stranami 16 , podpora předškolního vzdělávání a péče 17 , vzdělávání dospělých a vzdělávání druhé šance 18 , dostupnost údajů 19 .

1.3 Získané poznatky

Vzdělávání je oblastí, do které je nejvíce zasahováno a která bývá nejčastěji hodnocena. Je proto také oblastí s relativně větším počtem slibných přístupů a politických zkušeností, které jsou společné několika zemím. K důležitým zkušenostem v této oblasti patří: význam včasného zásahu a prevence, potřeba zajistit účast a posílení postavení romských rodičů (jako klíčový prvek podpory dětí v každé fázi vzdělávání), úloha mimoškolních aktivit při posilování identity a sociálních sítí romských dětí, význam komplexních a navazujících podpůrných opatření (doučování ve spojení se stipendiem a odstranění dalších překážek v oblasti nákladů) při podpoře přechodu mezi stupni vzdělávání a zaměstnáním. I když vyrovnávací postupy přispěly ke zlepšení účasti Romů na vzdělávání, je důležité vyhnout se vyhrazování zvláštních míst pro Romy, kteří by byli způsobilí k běžnému přijetí.

Zejména v členských státech s vysokým podílem romských žáků je k boji proti segregaci ve školách a třídách, která je nadále naléhavým problémem narušujícím úspěch dalších opatření k začlenění, zapotřebí systematický, komplexní a dlouhodobý přístup. Mezi klíčové části tohoto přístupu patří: zajištění včasného a bezplatného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči podporujícím začlenění v integrovaném prostředí (jak pro přípravu romských dětí, tak pro překonání předsudků mezi romskými a neromskými dětmi a rodiči s cílem předejít pozdější segregaci), podpora romských rodičů při výběru školy, postupné zavírání segregovaných škol vzdělávacími orgány, rozdělení romských dětí do několika škol (prostřednictvím reorganizace školních spádových oblastí). Tato aktivní opatření na odstranění segregace by měla být doprovázena dodatečnou finanční a odbornou podporou napomáhající sociální a akademické integraci romských dětí do běžných škol, např. pokrytím nákladů na dopravu, školní materiály, stravování, mimoškolní činnosti, doplňkové kurzy, dále odbornou přípravou pracovníků a učitelů na předškolním stupni v oblasti nových metod výuky v rámci integrovaných školních zařízení (včetně překonávání stereotypů), usnadněním komunikace mezi rodiči a školami, informováním rodičů o přínosech integrovaného vzdělávání, poradenstvím pro studenty, mimoškolní podporou romských dětí, zaměstnáváním asistentů učitelů, opatřeními vedoucími ke zvýšení povědomí široké veřejnosti o významu inkluzivního vzdělávání a mezikulturního vzdělávání pro vztahy mezi komunitami prostřednictvím kampaní a médií 20 .

2. Zaměstnanost

2.1 Zaměření opatření

Dvě největší skupiny opatření prováděných ve většině členských států usilují o odstranění překážek na trhu práce (15 členských států) a o individualizovanou podporu uchazečů o zaměstnání (13 členských států). Méně, ale stále značný počet zemí investuje do odborného vzdělávání (devět členských států), celoživotního učení a rozvoje dovedností (deset členských států), samostatné výdělečné činnosti a podnikání (osm členských států). Vzhledem k rostoucí míře romské mládeže, která se neúčastní vzdělávacího procesu, zaměstnání nebo odborné přípravy, by jistě bylo zapotřebí ještě větší úsilí při podpoře prvních pracovních zkušeností (deset členských států). Tyto dvě další oblasti by měly být upřednostněny: záruky a personalizované služby, které zajistí, že hlavní veřejné služby zaměstnanosti účinně osloví znevýhodněné romské uchazeče o práci, a pozitivní opatření na podporu zaměstnanosti Romů ve veřejné službě.

Pokud jde o věcné zaměření opatření, zjistilo se, že členské státy nejčastěji volí individualizované formy podpory, mezi které patří subvencování zaměstnanosti, jiné formy sdílení nákladů, podpora rozvoje kariéry (mentorování, odborné vedení) a odborné vzdělávání (celkem 35 % všech opatření). Více obecných opatření na podporu sociálního začleňování, rozvoje společenství, kvalifikace dospělých a doučování představují 8–9 % opatření. Pouze pětina z těchto opatření se zaměřuje na mladé lidi, což je vzhledem k problémům romské mládeže v oblasti zaměstnanosti zjevně nedostatečné.

2.2 Úspěchy a problematické otázky

Ve svých zprávách z roku 2017 poukázalo několik národních kontaktních míst pro Romy na to, že hospodářský růst má pozitivní dopad na vyhlídky na zaměstnanost Romů 21 . Ale ještě více národních kontaktních míst pro Romy uvádělo cílená opatření, mezi která patří regionální programy zaměstnanosti (profesní poradenství, odborné vzdělávání nebo profesní příprava na pracovišti, zprostředkování zaměstnání přizpůsobené Romům nebo zranitelným uchazečům o práci) 22 . Tato opatření jsou ještě účinnější, pokud jsou Romové zapojeni jako mediátoři, sociální pracovníci nebo jiní poskytovatelé služeb.

Národní kontaktní místa pro Romy zdůrazňují tři hlavní typy problémů: kapacita struktur pro provádění 23 , diskriminace Romů 24 , postoje a důvěra samotných Romů 25 .

2.3 Získané poznatky

Zdá se, že nejkritičtějšími místy v oblasti zaměstnanosti jsou zajištění účinného přechodu od vzdělávání na otevřený trh práce, řešení diskriminace ze strany zaměstnavatelů a zajištění vyrovnání poptávky po pracovní síle s nabídkou (zejména mezi romskou mládeží, která se neúčastní vzdělávacího procesu, zaměstnání a odborné přípravy). Pro snížení rozdílu mezi muži a ženami v oblasti zaměstnanosti a podílu romské mládeže, která se neúčastní vzdělávacího procesu, zaměstnání nebo odborné přípravy, je zásadní motivovat soukromé zaměstnavatele, úzce s nimi spolupracovat a výslovně se zaměřit na romskou mládež a ženy v rámci obecných politik (spíše než vytvářet paralelní pracovní struktury). Zlepšení zaměstnatelnosti Romů by mělo rovněž zahrnovat rozvoj dovedností v oblasti IT a cizích jazyků. Nicméně aby byla zajištěna zaměstnanost, je třeba řešit i další překážky, zejména diskriminaci ze strany zaměstnavatelů, omezenou sociální síť romských uchazečů o zaměstnání nebo tradiční genderové role v romských komunitách. Důležitou úlohu může hrát kombinace odborné přípravy, podporovaných stáží a antidiskriminačních opatření zaměřených na zaměstnavatele.

3. Zdravotní péče 

Situace Romů v oblasti zdraví (2016)

3.1 Zaměření opatření

Dva nejvýznamnější typy opatření uváděné většinou členských států se zaměřují na odstranění obecných překážek v oblasti zdravotní péče a na podporu informovanosti o zdraví (13–14 členských států), což představuje rovnováhu mezi intervencemi na straně nabídky a poptávky. Mezi další relevantní opatření patří cílené očkovací programy a přístup ke specializovaným zdravotnickým službám (6–7 členských států).

Pokud jde o věcné zaměření opatření, zjistilo se, že členské státy nejčastěji volí opatření zlepšující stranu nabídky (personál, vybavení) zdravotní péče (26 % opatření). Rovněž se zaměřují na stranu poptávky, a to prostřednictvím kampaní zaměřených na zvyšování povědomí o zdraví a informačních kampaní (21 %). Další významné skupiny opatření zahrnují obecná opatření ke zlepšení zdravotní a hygienické infrastruktury na místní úrovni a poskytování služeb v oblasti prevence (16–17 %). Velmi důležité zásahy, které Romům poskytují zdravotní pojištění a s antidiskriminačními kampaněmi se zaměřují na zdravotnické pracovníky, jsou mnohem méně rozšířené (6–7 %).

3.2 Úspěchy a problematické otázky

Úspěchy nejčastěji uváděné národními kontaktními místy pro Romy jsou: očkovací kampaně 26 , další programy prevence a včasného odhalení 27 , zlepšení hygieny, zdravotních podmínek a přístupu ke zdravotní péči 28 , zvyšování informovanosti 29 , mediace ve zdravotnictví 30 , spolupráce mnoha zúčastněných stran zapojující vnitrostátní a místní orgány a občanskou společnost 31 . Byl zaznamenán výrazný nedostatek zmínek o úsilí v oblasti boje proti diskriminaci, zlepšení hygienických životních podmínek a přístupu ke zdravým potravinám.

K uvedeným problémům patří: nedostatek koordinace a účinné komunikace mezi vnitrostátní a místní úrovní, zachování odpovídajícího financování (na vnitrostátní úrovni nebo úrovni EU) nebo personálu 32 , nedostatek povědomí o vlastním zdravotním stavu 33 , absence zdravotního pojištění mezi Romy 34 , nedostatečné znalosti zdravotnických pracovníků o problémech Romů 35 . Obavy se také týkaly nízké míry proočkovanosti Romů, která v některých zemích byla hlášena jako důvod, který přispívá k vyšší předčasné úmrtnosti a nemocnosti 36 . Účast Romů a posílení jejich postavení v iniciativách v oblasti zdravotní péče jsou považovány za náročné, a to i vzhledem k nízké gramotnosti a jazykovým bariérám 37 .

3.3 Získané poznatky

Jak opatření, tak hodnocení jsou v oblasti zdravotní péče (stejně jako v oblasti bydlení) nedostatečné a omezují příležitosti pro získávání a předávání poznatků. Nejpoužívanější slibné postupy se zaměřují na prevenci prostřednictvím očkovacích kampaní a vzdělávání a zaměstnávání romských zdravotnických mediátorů. Je však důležité, aby se cílené podpůrné služby aktivně zaměřovaly na zlepšování informovanosti o otázkách zdraví, změnu chování a budování dlouhodobé samostatnosti a schopnosti Romů spolupracovat s hlavními institucemi namísto závislosti na stálých zprostředkovatelích a dlouhodobých paralelních strukturách. Prioritou by měla být antidiskriminační opatření zaměřená na zdravotnické pracovníky.

4. Bydlení 

4.1 Zaměření opatření

Členskými státy nejčastěji uváděná opatření mají za cíl: zajistit přístup k veřejným službám (dodávky vody, elektřiny, plynu) a k infrastruktuře pro bydlení, podporovat desegregaci, podporovat nediskriminační přístup k sociálnímu bydlení (10–12 členských států). Pouze menšina členských států investuje do integrovaných intervencí v oblasti bydlení zaměřených na marginalizované skupiny obyvatelstva v rámci místních projektů městské obnovy (sedm členských států) nebo využívá ESI fondy pro komunitami řízený místní rozvoj nebo integrované územní investice (čtyři členské státy). Pouze dva členské státy uvedly, že poskytují tábořiště pro kočovné Romy.

Pokud jde o věcné zaměření opatření, zjistilo se, že členské státy se nejčastěji zaměřují na údržbu, poskytování a opravy obecního a sociálního bydlení (27 %), infrastrukturu v romských osadách (16 %), jakož i legislativní opatření, stavební povolení nebo legalizaci neformálního bydlení (13 %). Explicitní aktivní desegregace, včetně odstranění chudinských čtvrtí, jakož i integrovaná územní opatření nebo sociální podpora či podpora v oblasti infrastruktury pro osoby bez domova jsou mnohem méně obvyklé než centrální zaměření investic (7 % pro každé opatření).

4.2 Úspěchy a problematické otázky

Národní kontaktní místa pro Romy uvedla, že nejvýznamnějších úspěchů bylo dosaženo v přístupu k sociálnímu bydlení 38 . Dalšími významnými úspěchy, které zmínilo několik národních kontaktních míst pro Romy, bylo odstranění chudinských čtvrtí a územní segregace 39 . Národní kontaktní místa pro Romy rovněž poukázala na výsledky v oblasti poskytování tábořišť 40 , přístupu k veřejným službám (jako jsou dodávky vody, elektřiny a plynu) a infrastruktury pro bydlení 41 , legalizace bydlení 42 a městské obnovy 43 .

K uváděným problémům patří: územní segregace 44 , překážky bránící Romům v přístupu k bydlení v soukromém sektoru 45 a také veřejná podpora přístupu k sociálnímu bydlení a právní předpisy týkající se tohoto přístupu 46 .

4.3 Získané poznatky

Oblast bydlení je politika s nejméně příklady slibných přístupů, které jsou společné pro několik zemí. Jedná se také o oblast, v níž je dlouhodobý, integrovaný a komplexní přístup považován za obzvláště důležitý, včetně: doplnění poskytování bydlení o doprovodnou podporu kombinující prvky zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotní péče a rozvoje společenství a začlenění intervencí do širší vnitrostátní politiky a právních předpisů týkajících se půdy a sociálního bydlení. Podpora územní desegregace vyžaduje cílený, koordinovaný a participativní proces: zapojení romských příjemců do návrhu a realizace komunitních a individuálních možností bydlení, kombinování infrastrukturních a lidských investic, a zvyšování informovanosti s cílem snížit etnické napětí a překonat odpor ze strany většinové společnosti. Mezi další oblasti, které je třeba upřednostnit, patří: rozvoj sociálního bytového fondu (přičemž se zajistí lepší přístup Romů k tomuto fondu), zabránění nucenému vystěhovávání v rámci širokého přístupu k bydlení zahrnujícího mnoho zúčastněných stran a zajištění dostatečných a kulturně vhodných tábořišť pro kočovné Romy.

II. Boj proti diskriminaci a protiromskému smýšlení

1. Zaměření opatření

Mezi antidiskriminační opatření, která byla členskými státy nejvíce uváděna, patří: boj proti protiromskému smýšlení prostřednictvím zvyšování povědomí o přínosech začleňování Romů, zvyšování povědomí o rozmanitosti a potírání protiromské rétoriky a nenávistných verbálních projevů (10–12 členských států). Několik členských států investuje do opatření zaměřených na ochranu romských žen a dětí prostřednictvím boje proti vícenásobné diskriminaci, (domácímu) násilí nebo sňatkům nezletilých osob a vynuceným sňatkům (2–4 členské státy). Pouze čtyři členské státy uvádějí, že investovaly do opatření zajišťujících účinné prosazování směrnice o rasové rovnosti (2000/43/ES). Ještě méně států poukazuje na místní nebo regionální opatření k odstranění segregace (tři členské státy) nebo boje proti obchodování s lidmi (dva členské státy). Pouze jeden členský stát zmínil opatření, která mají zabránit nezákonnému vystěhování nebo žebrání se zapojením dětí a podporovat přeshraniční spolupráci.

Pokud jde o věcné zaměření opatření, zjistilo se, že členské státy nejčastěji investují do propagace romské kultury a kulturního dědictví jako způsobu, jak u široké veřejnosti nepřímo zvyšovat informovanost a bojovat proti protiromskému smýšlení (22 %). Poněkud méně opatření se zaměřuje na zvyšování informovanosti s cílem přímo bojovat proti diskriminaci a netoleranci (18 %). Další opatření se zaměřují na rozvoj kapacit institucí (15 %), romské občanské společnosti (12 %) a mechanismů monitorování lidských práv (11 %). Klíčové oblasti, kterým bylo věnováno méně pozornosti, se týkaly poskytování právní podpory, posílení postavení romských žen a odstranění segregace (5–6 %). Pouze 16 % uváděných antidiskriminačních opatření se zaměřovalo výslovně na romskou mládež a 10 % na romské ženy.

2. Úspěchy a problematické otázky

Mezi úspěchy, které národní kontaktní místa pro Romy zmínila, patří: zlepšení podmínek romských žen a dětí 47 , potírání protiromského smýšlení prostřednictvím překonávání stereotypů nebo propagace romské kultury a historie 48 a zapojení všech příslušných aktérů (veřejné orgány, občanská společnost a romské komunity) do úsilí o podporu boje proti diskriminaci 49 .

Několik národních kontaktních míst pro Romy poukázalo na výzvy týkající se zlepšení přístupu k právní ochraně a povědomí o právech 50 , jakož i na obtíže související s bojem proti stereotypům 51 a zlepšováním situace romských žen a dětí 52 . Samotná skutečnost, že několik členských států 53 – včetně některých s velkými romskými komunitami a některých s velmi vysokou mírou vnímané diskriminace mezi Romy – neuvedlo žádná antidiskriminační opatření, podtrhuje závažnost problémů v této oblasti.

3. Získané poznatky

Ze zkušeností s opatřeními v oblasti začleňování Romů vyplývá, že dlouhodobá změna v kterékoli z oblastí politiky vyžaduje boj proti protiromskému smýšlení a diskriminaci vůči Romům a budování důvěry mezi romskými a neromskými komunitami. Aby byla opatření pro začleňování Romů ve všech oblastech politiky úspěšná, musí být spojena se společnými hodnotami a musí zahrnovat zvyšování povědomí široké veřejnosti. Za účelem boje proti stereotypům, nenávistným výrokům a trestným činům z nenávisti je nezbytné ve většinové společnosti budovat pozitivní příběhy týkající se Romů a posílit romskou identitu, a to prostřednictvím konkrétních cílených opatření zaměřených na boj proti protiromskému smýšlení a na podporu uznání romské historie (včetně existence holocaustu). Nejúspěšnější opatření se nejen přizpůsobují běžným strukturám a politikám, ale spíše je přeměňují prostřednictvím boje proti předsudkům a stereotypům a vytvářením pozitivního obrazu o Romech v očích tvůrců politik a dalších zúčastněných stran.

III. Začleňování Romů v regionu zemí v procesu rozšíření

Západní Balkán zvýšil své ambice nad rámec očekávání a mandátu 54 a potvrdil stejné cíle a pracovní metody v oblasti začleňování Romů 55 jako členské státy. Stabilní a udržitelná zlepšení v oblasti integrace Romů jsou nezbytná pro přiblížení se EU. Aby se zohlednily účinky předchozích přistoupení, zejména v oblasti volného pohybu osob, je pokrok týkající se integrace Romů poprvé zahrnut jako nedílný prvek probíhajících jednání v procesu přistoupení v kapitole 23 „Soudnictví a základní práva“. Výsledky průzkumu z roku 2017 týkajícího se socioekonomické situace Romů na západním Balkánu umožnily partnerům identifikovat nové výzvy, mezi které patří zvýšená podpora pro úspěšné opětovné začlenění navrácených osob do regionu, a vytvořit pevný základ pro definování požadavků budoucí romské politiky. Poprvé se zvláštní příloha tohoto sdělení zaměřuje na začleňování Romů v regionu zemí v procesu rozšíření a předkládá jak podrobné horizontální informace, tak informace specifické pro každou zemi.

IV. ZÁVĚRY

Přezkum opatření k začlenění Romů zdůrazňuje potřebu identifikovat a rozvíjet zásahy s aktivním zapojením Romů, které: reagují na škálu problémů a jsou jim přiměřené, slibují měřitelné výsledky a zahrnují realistické možnosti, jak dosáhnout přijetí ze strany celé společnosti. Faktory úspěchu pro plánování, provádění a monitorování zásahů k začlenění Romů jsou následující:

٠Dostatek času nejen pro provádění, ale i pro plánování, konzultace, zapojování zúčastněných stran, vytváření důvěry u komunit, sledování, hodnocení a přezkum politiky.

٠Systematické shromažďování spolehlivých údajů členěných podle pohlaví a věku za účelem informování o potřebách a kontextové analýzy, vytvořit základní linii, stanovit cíle a zadat ukazatele výsledků a dopadu.

٠Začlenění cílených zásahů do obecných politických a právních rámců za účelem zajištění toho, že zůstanou dočasné a podpoří účinný rovný přístup Romů k běžným službám, namísto vytváření trvalých paralelních struktur.

٠Silné partnerství mnoha zúčastněných stran – za účelem zajištění spoluúčasti, sdílené odpovědnosti a udržitelnosti 56 .

٠Aktivní účast Romů a všech zúčastněných stran ve všech fázích (plánování, provádění, sledování, hodnocení a přezkum politiky).

٠Intersekcionální, mezisektorové, integrované přístupy, které řeší vícenásobnou diskriminaci a multidimenzionální vyloučení.

٠Přístup uplatňující rovnost žen a mužů a zaměřený na děti: plánování na základě analýzy potřeb romských žen a dětí, komplexní přístup a průběžná podpora zejména během kritických přechodů.

٠Zohlednění rozmanitosti romského obyvatelstva: zohledňovat skutečné potřeby, zajistit vnímavost vůči místním souvislostem a řešit problémy vyloučení a diskriminace, kterým čelí konkrétní romské komunity.

٠Boj proti extrémní chudobě kombinací územního a skupinového zaměření v komplexních zásazích, které podporují dlouhodobou změnu.

٠Explicitní, ale ne výlučné zaměření za účelem zajištění zohlednění širších souvislostí a předcházení zášti ze strany ostatních znevýhodněných skupin.

٠Upřednostnění prevence a včasného zásahu za účelem zajištění efektivnosti nákladů a vyvolání dlouhodobé a udržitelné změny.

٠Odstranění segregace (v oblasti vzdělávání a bydlení) jako dlouhodobá priorita namísto zlepšování kvality v segregovaném prostředí.

٠Uznání existence protiromského smýšlení za účelem podpory silného nediskriminačního přístupu v oblasti zásahů vedoucích k začlenění Romů ve všech oblastech 57 .

٠Odborné znalosti k zajištění kvalitních nediskriminačních služeb.

٠Budování kapacit občanské společnosti, veřejné správy a Romů.

٠Viditelná, dlouhodobá politická a dostatečná finanční podpora (včetně prostředků přidělených z vnitrostátního rozpočtu) k zajištění institucionalizace slibných postupů a udržitelnosti.

٠Flexibilita k zajištění úspěchu umožněním předávání politických poznatků a úprav.

٠Nezávislé kvantitativní a kvalitativní sledování a hodnocení za účelem měření pokroku a zajištění přezkumu politiky.

(1)

KOM(2011) 173. V souladu se závěry Rady (EPSCO 106665/11), kterými se rámec schvaluje, měly členské státy vypracovat „vnitrostátní strategie začleňování Romů nebo integrované soubory politických opatření v rámci svých šířeji koncipovaných politik sociálního začleňování“. Pojmy „vnitrostátní strategie integrace Romů“ a „strategie“ rovněž zahrnují integrované soubory politických opatření.

(2)

COM(2018) 785. Pojem „Romové“ se používá k označení řady různých skupin (např. Romové, Sintové, Kalé, Cikáni, Romanišelové, Beášové, Aškalijové, Egypťané, Jenišové, Domové, Lomové, Abdalové) a zahrnuje i Travellery, aniž by byly popřeny zvláštnosti těchto skupin.

(3)

Zkratky zemí jsou uvedeny na  www.ec.europa.eu/eurostat . Všechny členské státy s výjimkou DK, FI a IE (a MT, kde není romská komunita) předložily zprávu v roce 2018. Vzhledem k pozdnímu předložení zprávy DE mohla být zpráva zařazena pouze do přílohy 1 (shrnutí zemí), ale nikoli do tematické analýzy uvedené ve sdělení a v pracovním dokumentu útvarů Komise (SWD).

(4)

Příloha 1.

(5)

SWD.

(6)

Metahodnocení intervencí v oblasti začleňování Romů, Evropská komise, Společné výzkumné středisko, zveřejnění proběhne v roce 2019.

(7)

Tamtéž.

(8)

 2013/C 378/01.

(9)

AT, FR, EL, ES, IT, LV, RO.

(10)

Např. CZ, SK.

(11)

Např. HU, ES, LV.

(12)

Např. AT, ES, IT, PT.

(13)

AT, CY, EE, EL, ES, FR, HR, LT, NL.

(14)

EL, ES, HR, RO.

(15)

EL, LV, SE, SK.

(16)

ES, LT, LV, PL.

(17)

BG, EL, ES.

(18)

AT, BG, EL.

(19)

HR, IT, PT.

(20)

  http://www.romaeducationfund.org/sites/default/files/publications/desegregation_toolkit__2015_web.pdf

(21)

BG, ES, HR.

(22)

AT, BG, CZ, ES, FR, HR, HU, LV, NL, SK.

(23)

AT, EL, PL, PT, SK.

(24)

EE, ES, LT, LV, NL, PT, RO.

(25)

BG, EE, FR, NL, PT.

(26)

EL, FR, HU, HR.

(27)

HU, PL, SI.

(28)

AT, HU, RO.

(29)

CZ, HU, LT, SI.

(30)

FR, RO, SE, SK.

(31)

BG, RO.

(32)

EL, HU, LT, SE, RO.

(33)

BG, CZ, EL, HR.

(34)

BG, ES, HR, RO.

(35)

AT, CZ.

(36)

ES, EL.

(37)

BG, PL, SK.

(38)

AT, CZ, EL, HU, LV, LT, PT, RO.

(39)

ES, FR, HU, IT, LT.

(40)

FR, NL.

(41)

SI.

(42)

HR.

(43)

BG.

(44)

BG, CY, ES, SK.

(45)

ES, LT, LV, NL.

(46)

CZ, BG.

(47)

BG, EE, ES, HU, HR, PT, SK.

(48)

ES, FR, HU, LV.

(49)

IT, ES, SI.

(50)

AT, CZ, LT, PT.

(51)

EE, ES, HR, LV.

(52)

BG, ES, SK.

(53)

CY, FR, EL, PL, RO.

(54)

Bod 6: „Podpora integrace Romů za hranicemi EU: specifická situace v zemích účastnících se procesu rozšiřování“. Pro země v procesu rozšíření byly stanoveny tři cíle: lepší využívání finančních prostředků z NPP, posílené monitorování, užší spolupráce s občanskou společností.

(55)

 Každoročně podávají zprávu o provádění, jmenovaly národní kontaktní místa pro Romy, uspořádaly výroční zasedání vnitrostátní platformy s úzkým zapojením organizací občanské společnosti, uspořádaly romské semináře, podávají zprávu o plnění svých závazků v rámci balíčku rozšíření a podvýborů pro stabilizaci a přidružení.

(56)

 To rovněž zahrnuje úzkou spolupráci mezi zúčastněnými stranami, které pracují s Romy, a těmi, které vypracovávají a provádějí obecné veřejné politiky, jakož i spolupráci místních veřejných a soukromých poskytovatelů služeb s občanskou společností, která úzce spolupracuje s romskými komunitami.

(57)

To by mělo zahrnovat také uznání zvláštností protiromského smýšlení, existence trestných činů z nenávisti a protiromských projevů, jakož i problémů, s nimiž se romské oběti setkávají při přístupu ke spravedlnosti, ochraně a podpoře (sem patří například nedostatečné hlášení také z důvodu strachu z diskriminace nebo odvety ze strany vyšetřovacích orgánů, riziko opakované viktimizace, dopad předpojatých postojů orgánů na trestněprávní reakce atd.).