EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.1.2014

COM(2014) 40 final

2014/0017(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o podávání zpráv a transparentnosti u obchodů zajišťujících financování

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2014) 30 final}
{SWD(2014) 31 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Celosvětová finanční krize z roku 2008 odhalila závažné regulatorní nedostatky, neúčinný dohled, neprůhlednost trhů a příliš složitou strukturu produktů finančního systému. EU přijala řadu opatření, která mají podpořit robustnost a stabilitu bankovního systému, včetně posílených kapitálových požadavků, pravidel zlepšujících řízení a dohled a režimy řešení problémů. V této souvislosti má rozhodující význam rovněž pokrok, jehož bylo dosaženo při zřizování bankovní unie.

Návrh týkající se strukturálních reforem bankovního sektoru EU, který je předkládán v rámci balíčku, jehož součástí je i tento návrh, představuje završení tohoto nového regulačního rámce a zajišťuje, že bude zjednodušena struktura i u těch největších bank v EU a problémy těchto bank bude možné účinně řešit tak, aby byly následné dopady na daňové poplatníky co nejmenší.

Krize však zdůraznila, že je zapotřebí zvýšit transparentnost a monitorování nejen v tradičním bankovním sektoru, ale i v oblastech, v nichž probíhají činnosti nebankovního úvěrování, tj. u tzv. „stínového bankovnictví“ 1 . Prostřednictvím subjektů a aktivit stínového bankovnictví dochází v praxi k získávání finančních prostředků, které má obdobné charakteristiky jako přijímání vkladů, přeměně lhůty splatnosti či likvidity, je umožněn převod úvěrového rizika nebo je využívána přímá či nepřímá páka. Na konci roku 2012 dosahovala aktiva celosvětového stínového bankovnictví objemu 53 bilionů EUR 2 , což představuje přibližně polovinu regulovaného bankovního systému, přičemž tento objem byl soustředěn zejména v Evropě (přibližně 23 bilionů EUR) a ve Spojených státech amerických (přibližně 19,3 bilionu EUR).

Kroky přijímané v těchto otázkách mají mezinárodní povahu a jsou koordinovány prostřednictví skupiny G20 a Rady pro finanční stabilitu, která zahájila komplexní práci na vymezení klíčových rizik stínového bankovního systému 3 . Obecným záměrem, jak bylo opakovaně potvrzeno skupinou G20 při řadě příležitostí, je odstranit tmavá zákoutí finančního sektoru, jež mohou mít dopad na systémové riziko či být vlastním výsledkem regulatorní arbitráže, a rozšířit regulaci a dohled na veškeré finanční instituce, nástroje a trhy, jež jsou významné ze systémového hlediska. V této souvislosti přijala Rada pro finanční stabilitu v srpnu 2013 rámec programových opatření, který se skládá z jedenácti doporučení, jimiž jsou ošetřena rizika stínového bankovnictví při zapůjčování cenných papírů a repo obchodech. V září 2013 byla tato doporučení následně potvrzena vedoucími představiteli G20. Rámec se vztahuje na transparentnost při zapůjčování cenných papírů a repo obchodech ze strany finančních institucí vůči příslušným orgánům, jakož i mezi správci fondů a koncovými investory, minimální standardy pro znovupoužití peněžních prostředků poskytnutých k zajištění dluhu, rehypotekace aktiv zákazníka, minimální regulační standardy pro oceňování kolaterálu, řízení a hodnocení zavádění centrálních protistran pro vnitřně organizované repo trhy zprostředkovatelů. Toto nařízení se zaměřuje na zvýšení transparentnosti při zapůjčování cenných papírů a repo obchodech. Transparentnost je nezbytná k tomu, aby se zajistilo, že dotčené orgány a všichni účastníci trhu mají náležité povědomí o tom, jak trhy fungují, a o rozsahu a charakteru veškerých možných rizik. V této souvislosti je transparentnost zcela zásadní, neboť poskytuje informace, jež jsou nezbytné k rozvinutí efektivních a účinných nástrojů politiky, které mají zabránit systémovým rizikům.

Liikanenova zpráva 4 z října 2012 dospěla k závěru, že stávající a probíhající regulační reformy neřeší veškeré problémy v bankovním odvětví EU a uvedla řadu příslušných doporučení. Kroky přijaté v návaznosti na tato doporučení by měly prostřednictvím nařízení o strukturální reformě bank přijatého současně s tímto nařízením zakázat určité obchodní činnosti bank či je podřídit příslušným strukturálním omezením. Jak však uvedla zelená kniha o stínovém bankovnictví, kterou Komise přijala dne 19. března 2012, posílení regulace bank by mohlo vyvést podstatnou část bankovních činností mimo hranice běžného bankovnictví ve prospěch bankovnictví stínového. V důsledku by mohl vzniknout ještě neprůhlednější finanční systém, v němž by se zúžil prostor pro kontrolu vykonávanou orgány dohledu. Tím by byly ještě posíleny dosavadní zavedené vazby, které v současnosti existují mezi regulovaným sektorem a stínovým bankovnictvím. Takovou regulatorní arbitráží by byl ve značném rozsahu oslaben dopad celosvětového a unijního úsilí v oblasti finančních reforem, neboť by vytvářela významná rizika finanční nerovnováhy. Z tohoto důvodu je zapotřebí, aby návrh právního aktu upravujícího strukturální reformy doprovázely závazné požadavky, pokud jde o transparentnost a podávání zpráv v souvislosti se SFT. Tyto dva soubory regulačních opatření se tudíž vzájemně doplňují a posilují.

S ohledem na tento nový vývoj právních předpisů v oblasti bankovnictví, včetně strukturálních opatření, je možné, že banky budou směřovat část svých aktivit do méně regulovaných oblastí, jako je i oblast stínového bankovnictví. Aby bylo možné detailně sledovat vývoj trhu ve vztahu k subjektům, jejichž činnost lze označit za stínové bankovnictví, a zejména v oblasti SFT, je nezbytné, aby byly zavedeny požadavky pro transparentnost, které by napomohly orgánům dohledu a regulačním orgánům při identifikaci zranitelných míst, jakož i při vymezování návazných opatření k řešení případných zjištěných problémů.

Aby se zajistilo, že přínos dosažený v důsledku posílení odolnosti určitých aktérů a trhů nebude snížen přesunutím finančních rizik do odvětví s nižší mírou regulace, je zásadní, aby se zvýšila transparentnost a dostupnost údajů v oblasti činností stínového bankovnictví. Jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise týkajícím se stínového bankovnictví a v usnesení Evropského parlamentu ke stínovému bankovnictví z listopadu 2012 5 , je zcela zásadní posílit transparentnost a dostupnost údajů, zejména ve vztahu k činnostem, které jsou často prováděny v odvětví stínového bankovnictví, jako jsou například repa a půjčování cenných papírů, známé též jako obchody zajišťující financování (Securities Financing Transactions – dále jen „SFT“) 6 . V tomto ohledu poskytují určité upřesnění požadované úrovně transparentnosti činnosti vykonané Radou pro finanční stabilitu. Tento aspekt je rovněž důležitý zejména z toho důvodu, aby bylo možné sledovat rizika, jež mohou vzniknout v důsledku vzájemných vazeb mezi regulovaným finančním odvětvím a odvětvím stínového bankovnictví, nadměrné páky a procyklického chování. Tento přístup plně odpovídá doporučením Rady pro finanční stabilitu z roku 2013, která se týkají stínového bankovnictví 7 a jež byla potvrzena na vrcholné schůzce G20 v Petrohradu, přičemž cílem těchto doporučení je snížit rizika a procyklické podněty související se SFT a rehypotekací, které mohou během krizových období na trhu dále zhoršovat možnosti financování.

SFT, obdobné struktury financování a rehypotekace hrají v globálním finančním systému zásadní roli. SFT sestávají z jakýchkoli operací, při nichž jsou aktiva náležející smluvní straně využita k tvorbě prostředků financování. V praxi se většinou jedná o půjčování či vypůjčování cenných papírů a komodit, repo obchody či reverzní repo obchody, či obchody typu „buy/sell back“ a „sell/buy back“. Všechny tyto operace mají obdobné či dokonce totožné hospodářské dopady. Tyto operace využívají téměř všechny subjekty finančního systému, ať již jde o banky, obchodníky s cennými papíry, pojišťovny, penzijní či investiční fondy. Tyto operace poskytují další likviditu trhu, účastníkům trhu usnadňují financování, podporují tvorbu cen obchodovatelných aktiv a centrálním bankám umožňují provádění operací na volném trhu. Mohou však rovně vést k tvorbě úvěru prostřednictvím přeměny splatnosti či likvidity a mezi účastníky trhu umožnit vytváření velkých objemů vzájemných expozic. Rehypotekace kolaterálu podporující násobné obchody, zejména SFT, vedla ke zvýšení likvidity a rovněž k hromadění skrytých pák a k prohlubování vzájemných vazeb uvnitř systému.

Ztráta důvěry ve vztahu k hodnotě aktiv, bezpečnosti smluvních stran a ochraně investorů vedla k runům na velkoobchodním trhu a jejím důsledkem bylo i náhlé snižování páky a nutnost použití veřejných záchranných sítí (nástrojů centrální banky atd.). Za těchto okolností došlo ke ztrátě důvěry a zúžení možností využití likvidity, a ani největší a nejsilnější banky neměly přístup ke krátkodobému či dlouhodobému financování. Tyto operace přispívají k navyšování pákového efektu a zesilují procyklický charakter finančního systému, jenž je následně ohrožován hromadným vybíráním vkladů bank a náhlým snižováním páky. I když tento druh operací může mít značný dopad na výsledky činnosti investičních fondů, nejsou tyto operace v současnosti investorům v náležitém rozsahu vykazovány. Správci investičních fondů oproti jiným finančním institucím využívají při provádění SFT peněžní prostředky investorů. Investoři nemohou bez úplných a přesných informací o využívání SFT a o možných střetech zájmů, k nimž může docházet, přijímat informovaná rozhodnutí. Vzhledem k tomu je zcela zásadní, aby se snížila nedostatečná transparentnost SFT či obdobných struktur financování a rehypotekace.

S ohledem na tyto okolnost je účelem tohoto nařízení vytvořit bezpečnější a transparentnější finanční systém a zavést opatření, která zvýší transparentnost v následujících třech hlavních oblastech: 1) monitoring hromadění systémových rizik v souvislosti se SFT v rámci finančního systému; 2) uvádění informací o takových obchodech investorům, jejichž aktiva jsou v těchto či obdobných obchodech použita; a 3) smluvní transparentnost činností týkajících se rehypotekace. Navrhovaná opatření tak budou reálně pokrývat doporučení Rady pro finanční stabilitu č. 1 a 2, podle nichž mají příslušné orgány povinnost shromažďovat další údaje o využívání SFT, doporučení č. 5, podle něhož mají správci fondů povinnost dodržovat transparentnost vůči svým investorům, a doporučení č. 7, které ukládá zprostředkovatelům finančních obchodů povinnost uvádět svým klientům v dostatečném rozsahu informace v souvislosti s rehypotekací majetku. Tato doporučení se tudíž vztahují na veškerá hlediska transparentnosti související s využíváním SFT. Toto nařízení tudíž za tímto účelem doplňuje navržené nařízení o strukturální reformě bank.

2.VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Souběžně se zveřejněním své zelené knihy o stínovém bankovnictví dne 19. března 2012 zahájila Komise veřejnou konzultaci. Na konzultacích se široce podílely zúčastněné strany, které uvedly zásadní podněty. Opatření Komise v této oblasti bylo obecně podpořeno a bylo dosaženo obecné shody o tom, že je zapotřebí prostřednictvím dohledu a posílením regulačního rámce ošetřit systém stínového bankovnictví. Zpráva z vlastního podnětu Evropského parlamentu týkající se stínového bankovnictví rovně zdůraznila potřebu přijetí vhodných opatření v této oblasti. Kromě toho Rada pro finanční stabilitu v listopadu 2012 při přípravě svých mezinárodních doporučení ohledně stínového bankovnictví uspořádala veřejnou konzultaci týkající se příslušných otázek trhu SFT, včetně mimo jiné i nedostatečné transparentnosti. Z této konzultace vyplynula rozsáhlá podpora zvýšení transparentnosti na trzích půjčování cenných papírů a repo obchodů, přičemž řada respondentů navrhla, aby byly zohledněny stávající požadavky na oznamování a jiné údaje o trhu, jež jsou k dispozici. Řada zúčastněných stran rovněž souhlasila s tím, že nejúčinnější způsob, jak shromáždit komplexní údaje o trzích repo obchodů a půjčování cenných papírů, představují registry obchodních údajů.

V roce 2012 proběhla cílená konzultace ohledně rozličných otázek týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), přičemž byla od zúčastněných stran zjišťována zejména potřeba posílení požadavků na transparentnost u investičních fondů. Komise získala podnětné informace o stávajících požadavcích na transparentnost v odvětví správy aktiv a rovněž jí byly sděleny názory ohledně možností, jak zlepšit transparentnost ve vztahu k investorům.

Tento podnět rovněž odráží jednání, která proběhla se všemi nejvýznamnějšími zúčastněnými stranami, včetně regulačních orgánů v oblasti cenných papírů a bankovních regulačních orgánů, ECB a všech druhů účastníků trhu. Zohledňuje názory vyjádřené během veřejných konzultací ke stínovému bankovnictví v roce 2012. Své názory poskytly rovněž členské státy.

V březnu 2013 byla ustavena meziútvarová řídící skupina pro strukturální reformu bank, které se účastní zástupci generálních ředitelství COMP, ECFIN, EMPL, ENTR, JUST, MARKT, SG, SJ, TAXUD a JRC. Jednání řídící skupiny pro posouzení dopadů se konala v březnu, dubnu a září 2013 a byla oporou činností týkajících se posouzení dopadů. Návrh posouzení dopadů byl projednán výborem Komise pro posuzování dopadů (IAB) dne 16. října 2013. V důsledku negativního stanoviska bylo v prosinci 2013 předloženo přepracované posouzení dopadů.

Posouzení dopadů vymezuje v souvislosti se SFT tři hlavní problematické otázky: skutečnost, že regulační orgány nemohou účinně monitorovat využívání SFT, existenci rizik v důsledku toho, že SFT jsou využívány na úkor investorů do fondů a skutečnost, že prostřednictvím rehypotekace dochází na trhu k přesunům právních a hospodářských rizik. Na pozadí všech těchto problémů vystupují klíčové otázky, jež byly rovněž vymezeny Radou pro finanční stabilitu. Jedná se zejména o nedostatek komplexních (častých a granulárních) údajů o SFT a riziko, že SFT vytvářejí střet zájmů mezi správci a investory fondu.

Posouzení dopadů dochází ohledně řešení těchto vymezených problémů k závěru, že je zapotřebí kombinace vhodných opatření, včetně oznamování SFT registrům obchodních údajů, oznamování využití SFT investorům fondů a nezbytnosti udělení předchozího souhlasu k rehypotekaci finančních nástrojů a k převodu těchto finančních nástrojů na účet, který je veden na jméno přijímající smluvní strany, před tím, než může být rehypotekace uskutečněna. To zajistí řádný dohled nad činnostmi stínového bankovnictví využívajícími SFT a jejich odpovídající regulaci. Využití SFT nebude zakázáno či omezeno konkrétními limity, avšak bude transparentnější. Neočekává se, že by zvolené varianty řešení měly tudíž samy o sobě strukturální dopad na trh SFT. Zvolené možnosti zvýší náklady na oznamování u smluvních stran, avšak nad tímto nárůstem převáží výhody zvýšené transparentnosti pro příslušné orgány, klienty, investory a celou společnost.

3.PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1.Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který umožňuje přijímat opatření ke sbližování vnitrostátních ustanovení, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.

Doporučení Rady pro finanční stabilitu a předpokládaný vývoj, jenž bude následovat po strukturální reformě bankovního sektoru v EU, pravděpodobně povede ke zvýšení zájmu členských států v oblasti regulace, který se zaměří na řešení problematiky zvýšení transparentnosti činností, které by mohly být přesunuty z regulovaných bankovních skupin do oblasti stínových bank, v níž by měly orgány dohledu méně prostoru k jejich kontrole. Jednotná pravidla o transparentnosti jsou tudíž zapotřebí v zájmu posílení finanční stability, ochrany investorů, rozšíření přeshraničního poskytování služeb, zamezení regulatorní arbitráži a k tomu, aby rozdílná vnitrostátní opatření nebyla překážkou hladkého fungování vnitřního trhu.

3.2.Subsidiarita

Podle zásady subsidiarity uvedené v článku 5 Smlouvy o Evropské unii jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie.

Cílem tohoto návrhu je zajistit transparentnost SFT, rehypotekace a jiných struktur financování. Vzájemné propojení těchto činností stínového bankovnictví na vnitřním trhu a jejich systémový charakter vyžadují koordinované opatření na straně Unie.

Většina SFT a činností souvisejících s rehypotekací probíhá na přeshraničním základě mezi subjekty, které často nepodléhají stejné jurisdikci, a týká se aktiv a měn, které jsou vydávány v rozličných jurisdikcích. Opatření na unijní úrovni představuje minimální úsilí o pokrytí široké škály operací a umožní, aby regulační orgány na vnitrostátní a unijní úrovni získaly komplexní přehled o trzích SFT v celé EU. Účinnost nápravných opatření, která by byla prováděna nezávisle a nekoordinovaně jednotlivými členskými státy, by byla pravděpodobně velice malá, neboť nápravná opatření by mohla pokrýt pouze část trhu. Vzhledem k systémovému dopadu problematických otázek by mohla být nekoordinovaná opatření z důvodu roztříštěnosti dat a jejich nesourodosti dokonce kontraproduktivní. Pouze agregované údaje na unijní úrovni mohou zajistit potřebný makroekonomický přehled, který je vyžadován k monitorování využívání SFT.

Pokud jde o investiční fondy, vyznačuje se odvětví evropských fondů významným přeshraničním prvkem. V minulém desetiletí se podíl přeshraničních aktiv celého odvětví evropských investičních fondů (aktiva SKIPCP a aktiva mimo SKIPCP podléhající správě) více než zdvojnásobil. Od roku 2013 přibližně jeden ze dvou investorů nakupuje fond, který není usazen v zemi pobytu investora. Vzhledem k tomu je zapotřebí, aby se standardy ochrany investorů uplatnily ve stejném rozsahu v rámci celé EU, což zajistí, že všichni unijní investoři budou moci těžit z potřebné transparentnosti v souvislosti s využíváním SFT.

3.3.Proporcionalita

Podle zásady proporcionality uvedené v článku 5 Smlouvy o Evropské unii nepřekročí obsah ani forma činnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů smluv.

Tím, že návrh upravuje pouze zavedení transparentnosti SFT, rehypotekace a jiných struktur financování, omezuje se pouze na opatření, jež jsou nezbytná k účinnému odstranění rizik, která představují subjekty stínového bankovnictví.

Nařízení respektuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie.

3.4.Podrobné vysvětlení návrhu

Navržené nařízení obsahuje opatření, která upravují vykazování SFT ve vztahu k registrům obchodních údajů (kapitoly II a III), požadavky na vykazování ve vztahu k fondům (kapitola IV) a požadavky na smluvní strany, které se účastní rehypotekace (kapitola V). Zbývající kapitoly vymezující rozsah a definice (kapitola I), dohled a příslušné orgány (kapitola VI), vztahy se třetími zeměmi (kapitola VII), správní sankce a opatření (kapitola VIII) a přezkum a závěrečná ustanovení (kapitoly IX a X) se vztahují na všechny části.

V této části jsou stručně uvedeny hlavní prvky tohoto nařízení.

3.4.1.Oblast působnosti (kapitola I)

Cílem tohoto nařízení je zvýšit finanční stabilitu v EU prostřednictvím zvýšení transparentnosti určitých aktivit na trhu, jako jsou například SFT, rehypotekace a jiné struktury financování s obdobným hospodářským účinkem jako SFT. Vztahuje se na veškeré smluvní strany trhu SFT, investiční fondy podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU a smluvní stranu, jež se účastní rehypotekace. Navrhované nařízení se vztahuje na veškeré finanční nástroje poskytnuté coby kolaterál, které jsou uvedeny v oddílu C přílohy I směrnice 2004/39/ES (MiFID).

3.4.2.Transparentnost SFT včetně registrace registrů obchodních údajů a dohledu nad nimi (kapitoly II a III)

Tímto nařízením se vytváří unijní rámec, podle něhož budou finanční a nefinanční smluvní strany účastnící se SFT efektivně oznamovat podrobnosti této operace registrům obchodních údajů. Tyto informace budou centrálně uloženy a příslušné orgány, jako jsou například Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropská rada pro systémová rizika (ESRB), Evropský systém centrálních bank (ESCB), k nim budou mít přímý přístup za účelem identifikace a monitorování rizik pro finanční stabilitu souvisejících s činnostmi stínového bankovnictví regulovaných a neregulovaných subjektů. Tato ustanovení jsou v souladu s doporučeními Rady pro finanční stabilitu, která uvádějí, že příslušná jurisdikce by měla rozhodnout o nejvhodnějším způsobu shromažďování údajů a o rozvoji stávajících postupů sběru údajů a tržní infrastruktury, je-li to vhodné. Rada pro finanční stabilitu dále uvádí, že registry obchodních údajů jsou pravděpodobně nejúčinnějším způsobem pro shromažďování takových údajů.

Toto oznamování by mělo v co možné největším rozsahu omezit příslušné provozní náklady účastníků trhu, a proto by mělo být vystaveno na existující infrastruktuře a procesech. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl při vypracovávání či návrhu změny regulatorních technických standardů podle tohoto nařízení přihlédnout ke stávajícím standardům podle nařízení EU č. 648/2012 a zvážit regulaci registrů obchodních údajů pro derivátové smlouvy a jejich budoucí vývoj.

3.4.3.Transparentnost vůči investorům (kapitola IV)

Nová ustanovení týkající se transparentnosti využívání SFT a pravidla o jiných strukturách financování stanovená tímto nařízením jsou těsně provázána se směrnicemi 2009/65/ES a 2011/61/EU, neboť společně tvoří právní rámec upravující zřízení, řízení a uvádění na trh subjektů kolektivního investování. Aby si mohli investoři uvědomovat rizika spojená s využitím SFT a jiných struktur financování, měli by správci fondů pravidelně oznamovat podrobné informace o každém využití těchto postupů. Stávající pravidelné zprávy, které má vypracovávat vedení SKIPCP či investičních společností a správci alternativních investičních fondů, budou doplněny těmito dodatečnými informacemi o využívání SFT a jiných struktur financování. Tato nová pravidla týkající se transparentnosti doplňují ustanovení směrnice 2009/65/ES a směrnice 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů. Tato nová jednotná pravidla týkající se transparentnosti SFT a jiných struktur financování by se měla použít společně s pravidly stanovenými ve směrnicích 2009/65/ES a 2011/61/EU. Tato ustanovení jsou v souladu s doporučeními Rady pro finanční stabilitu, která uvádějí, že příslušné orgány by měly přezkoumat soulad požadavků na podávání zpráv správci fondů určených koncovým investorům s návrhem Rady pro finanční stabilitu a zvážit, zda je zapotřebí řešit případné nedostatky úpravy.

3.4.4.Transparentnost rehypotekace (kapitola V)

V zájmu zvýšení smluvní a funkční transparentnosti by měly být smluvním stranám účastnícím se rehypotekace uloženy požadavky týkající se minimální úrovně informací. Jakákoli rehypotekace by tudíž měla proběhnout pouze s výslovným uvedením seznámení se s riziky, jež s ní souvisí, a za předchozího souhlasu poskytující smluvní strany v příslušné smlouvě a měla by být odpovídajícím způsobem zachycena na účtech cenných papírů. Smluvní strana, která přijímá finanční nástroje jako kolaterál, bude mít možnost přikročit k jejich rehypotekaci pouze s výslovným souhlasem poskytující smluvní strany, a pouze poté, co budou převedeny na její vlastní účet. Tento požadavek by měl být vykládán tak, že doplňuje směrnice 2002/47/ES a 2004/39/ES. Podle doporučení Rady pro finanční stabilitu by měly příslušné orgány zajistit, že by regulace aktiv klientů měla stanovit v souvislosti s rehypotekací dostatečnou úroveň informovanosti klientů, tak aby si byli vědomi příslušných rizik. Toto nařízení je v souladu s uvedeným doporučením.

3.4.5.Dohled a příslušné orgány (kapitola VI)

Navrhované nařízení vymezuje pravidla pro stanovení příslušných orgánů k různým účelům, včetně udělování povolení, registrace, dohledu a prosazování opatření týkajících se podávání zpráv o SFT registrům obchodních údajů a účasti na rehypotekaci. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy po přijetí oznámení ze strany členských států zveřejní seznam příslušných orgánů, který na svých internetových stránkách průběžně aktualizuje.

Toto nařízení pověřuje dohledem nad dodržováním pravidel týkajících se transparentnosti investičních fondů příslušné orgány, které již členské státy určily podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů. Dohled nad podáváním zpráv a dodržováním pravidel týkajících se rehypotekace by měly provádět příslušné orgány určené členskými státy podle článku 16 tohoto nařízení.

3.4.6.Vztahy se třetími zeměmi (kapitola VII)

Vzhledem ke globální povaze SFT musí mít příslušné orgány rozličných jurisdikcí přístup k údajům obsaženým v registrech obchodních údajů jednotlivých jurisdikcí. Aby byl zajištěn vzájemný přímý přístup k údajům ze strany příslušných orgánů, je Komise podle článku 19 zmocněna uzavírat dohody o spolupráci s příslušnými třetími zeměmi, a to s podmínkou zajištění profesního tajemství, včetně ochrany obchodního tajemství sdíleného se třetími stranami.

3.4.7.Správní sankce a opatření (kapitola VIII)

Členské státy zajistí, že za porušení navrhovaného nařízení lze uložit vhodné správní sankce a opatření. Za tímto účelem by příslušné orgány měly mít k dispozici základní soubor správních sankcí a opatření, který by zahrnoval odnětí povolení, veřejné varování, odvolání vedení, navrácení zisku získaného porušením tohoto nařízení, pokud lze určit jeho výši, a správní pokuty. Při určování druhu a výše sankcí by příslušné orgány měly vzít v úvahu kritéria stanovená v nařízení, včetně velikosti a finanční síly odpovědné osoby, dopadu porušení nařízení a součinnosti odpovědné osoby. Navrhované nařízení nebrání jednotlivým členským státům v tom, aby stanovily vyšší standardy.

3.4.8.Přezkum (kapitola IX)

Přijetím tohoto nařízení by byl vytvořen první soubor pravidel týkajících se transparentnosti SFT a jiných struktur financování a rehypotekace na úrovni EU. Z tohoto důvodu je zapotřebí posoudit, zda výše uvedená opatření prokázala, že jsou účinná a účelná pro dosažení vyšší transparentnosti u těchto činností. Komise tudíž tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost podá zprávu o vhodnosti opatření týkajících se transparentnosti, a bude-li to zapotřebí, předloží návrhy příslušných změn.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Finanční a rozpočtové důsledky návrhu jsou uvedeny v připojeném legislativním finančním výkazu.

2014/0017 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o podávání zpráv a transparentnosti u obchodů zajišťujících financování

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 8 ,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 9 ,

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů 10 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Celosvětová finanční krize z roku 2008 odhalila závažné regulatorní nedostatky, neúčinný dohled, neprůhlednost trhů a příliš složitou strukturu produktů finančního systému. Evropská unie přijala řadu opatření, která mají podpořit robustnost a stabilitu bankovního systému, včetně posílení kapitálových požadavků, pravidel zlepšujících řízení a dohled a režimy řešení problémů. V této souvislosti má rozhodující význam rovněž pokrok, jehož bylo dosaženo při vytváření bankovní unie. Krize však rovněž zdůraznila, že je zapotřebí zvýšit transparentnost a monitorování nejen v tradičním bankovním sektoru, ale i v oblastech, v nichž probíhají činnosti nebankovního úvěrování, tj. u „stínového bankovnictví“.

(2)V souvislosti s činnostmi Rady pro finanční stabilitu (FSB) a Evropské rady pro systémová rizika (dále jen „ESRB“), které se zaměřují na omezení stínového bankovnictví, byla vymezena rizika vyplývající z obchodů zajišťujících financování (Securities Financing Transactions – dále jen SFT). SFT umožňují zvyšování páky, působí procyklicky a prohlubují vzájemné vazby na finančních trzích. Regulační orgány, orgány dohledu ani investoři pak zejména z důvodu nedostatečné transparentnosti využívání SFT neměli v období před finanční krizí ani v jejím průběhu možnost řádně posuzovat a monitorovat příslušná rizika, která jsou obdobná rizikům bankovním, a míru vzájemné provázanosti finančního systému. V této souvislosti přijala Rada pro finanční stabilitu dne 29. srpna 2013 rámec programových opatření, který má řešit rizika vyplývající ze stínového bankovnictví při půjčování cenných papírů a repo obchodech. V září 2013 byla tato doporučení následně potvrzena vedoucími představiteli skupiny G20.

(3)Komise v březnu 2012 zveřejnila zelenou knihu o stínovém bankovnictví. Na základě rozsáhlé odezvy, které se jí dostalo, a s přihlédnutím k vývoji na mezinárodním poli zveřejnila Komise dne 4. září 2013 sdělení určené Radě a Evropskému parlamentu o stínovém bankovnictví 11 . Ve sdělení je zdůrazněno, že je obtížné vzhledem ke komplikované a neprůhledné povaze SFT identifikovat smluvní strany a monitorovat koncentraci rizik. Jejich prostřednictvím dochází ve finančním systému rovněž k vytváření nadměrné páky.

(4)V říjnu 2012 přijala skupina odborníků na vysoké úrovni pod vedením Erkkiho Liikanena zprávu o reformě bankovního sektoru v Unii. Zpráva mimo jiné pojednává o vzájemném vztahu mezi tradičním bankovním systémem a systémy stínového bankovnictví. Ve zprávě byla identifikována rizika vyplývající z činností stínového bankovnictví, jimiž je například vysoká páka a procykličnost, a obsahovala výzvu, aby se snížila vzájemná provázanost mezi bankami a systémem stínového bankovnictví, která byla zdrojem nákazy celosystémové bankovní krize. Ve zprávě byla rovněž navržena určitá strukturální opatření na ošetření přetrvávajících nedostatků bankovního sektoru EU.

(5)Strukturálními reformami bankovního systému Unie se zabývá samostatný návrh právního aktu. Při uplatnění strukturálních opatření na banky by však mohlo dojít k přesunu určitých činností do méně regulovaných oblastí, jakými je například stínové bankovnictví. Z těchto důvodů by měl být návrh právního aktu týkající se strukturální reformy bankovního odvětví Unie doprovázen závaznými požadavky, které se týkají transparentnosti a podávání zpráv v souvislosti se SFT, jež jsou stanoveny tímto nařízením. Pravidla o transparentnosti podle tohoto nařízení tudíž doplňují pravidla Unie pro strukturální reformu.

(6)Toto nařízení reaguje na potřebu zvýšit transparentnost trhů SFT, potažmo i celého finančního systému. V zájmu zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže a navázání na mezinárodní vývoj vychází toto nařízení z doporučení Rady pro finanční stabilitu. Vytváří unijní rámec, podle něhož lze účinně poskytovat informace o SFT ve prospěch registrů obchodních údajů a investorů. Tuto potřebu dosažení souladu s vývojem na mezinárodním poli ještě zesiluje pravděpodobnost, že v návaznosti na strukturální reformu bankovního sektoru Unie by mohlo dojít k přesunu činností, které v současnosti vykonávají tradiční banky, do oblasti stínového bankovnictví, přičemž budou zahrnuty jak finanční, tak nefinanční subjekty. Vzhledem k tomu by mohlo dojít u těchto činností ke snížení transparentnosti ve vztahu k regulačním orgánům a orgánům dohledu, což by jim znemožnilo získat řádný přehled o rizicích v souvislosti se SFT. Rovněž by mohly být na určitých trzích prohloubeny stávající zavedené vazby mezi regulovaným bankovním odvětvím a odvětvím stínového bankovnictví.

(7)V reakci na otázky uvedené v doporučeních Rady pro finanční stabilitu a na předpokládaný vývoj v návaznosti na strukturální reformu bankovního odvětví Unie je pravděpodobné, že členské státy by přijaly různorodá vnitrostátní opatření, jež by mohla vytvořit překážky hladkému fungování vnitřního trhu a zhoršovala by postavení účastníků trhu a finanční stabilitu. Nedostatek harmonizovaných pravidel upravujících transparentnost kromě toho z hlediska vnitrostátních orgánů ztěžuje na mikroúrovni porovnávání údajů, které pocházejí z různých členských států, a ve svém důsledku i pochopení reálných rizik, která představují jednotliví účastníci trhu z hlediska systému. Vzhledem k tomu je nezbytné, aby se v Unii zabránilo vzniku těchto narušení a překážek. Proto by vhodným právním základem tohoto nařízení měl být článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) podle výkladu v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

(8)Nová pravidla týkající se transparentnosti tudíž stanoví náležitosti oznamování SFT uzavíraných mezi všemi účastníky trhu, ať již se jedná o finanční či nefinanční subjekty, včetně skladby podkladového kolaterálu, pokud lze podkladový kolaterál dále použít či byl-li použit, a uplatňované srážky. Z důvodu účelnosti by měly být příslušné provozní náklady účastníků trhu co nejmenší a nová pravidla by tudíž měla vycházet z již existujících infrastruktur a postupů. Vzhledem k tomu je zapotřebí, aby se tento právní rámec v co možná největší míře shodoval s právním rámcem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 12 , pokud jde o oznamování derivátových smluv registrům obchodních údajů, jež byly za tímto účelem registrovány. To by mělo rovněž umožnit registrům obchodních údajů povoleným podle nařízení (EU) č. 648/2012 vykonávat funkci registru, kterou byly pověřeny podle nových pravidel, splňují-li určitá dodatečná kritéria.

(9)V důsledku toho budou informace o rizicích souvisejících s trhy SFT uloženy centrálně a bude k nim umožněn jednoduchý a přímý přístup, mimo jiné ze strany Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), relevantních příslušných orgánů, Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) a příslušných centrálních bank Evropského systému centrálních bank (ESCB), včetně Evropské centrální banky (ECB), za účelem identifikace a monitorování rizik pro finanční stabilitu souvisejících s činnostmi stínového bankovnictví regulovaných a neregulovaných subjektů. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl při vypracovávání či návrhu změny regulatorních technických standardů podle tohoto nařízení přihlédnout ke stávajícím standardům stanoveným podle článku 9 nařízení (EU) č. 648/2012 a zvážit regulaci registrů obchodních údajů pro derivátové smlouvy a jejich budoucí vývoj a měl by usilovat o to, aby dotčené příslušné orgány, ESRB a příslušné centrální banky ESCB, včetně ECB, měly přímý a okamžitý přístup ke všem informacím nezbytným pro plnění jejich povinností.

(10)Aniž jsou dotčena ustanovení trestního nebo daňového práva, měly by příslušné orgány, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, subjekty nebo fyzické či právnické osoby jiné než příslušné orgány, které získají důvěrné informace, tyto informace použít pouze v rámci plnění svých povinností a výkonu svých funkcí. To by však nemělo bránit vnitrostátním subjektům příslušným pro prevenci, vyšetřování a nápravu případů nesprávného úředního postupu ve výkonu jejich funkcí v souladu s vnitrostátním právem.

(11)Správci fondů využívají ve značném rozsahu SFT za účelem efektivní správy portfolia. Toto využití může mít značný dopad na výsledky takových fondů. Lze je využít buď za účelem naplnění investičních cílů či ke zvýšení výnosů. Správci mohou rovněž využívat jiné struktury financování s obdobnými účinky jako SFT. Mezi tyto jiné struktury financování náleží swapy veškerých výnosů, likvidní swapy či kolaterálové swapy. Správci fondů využívají ve velkém měřítku tyto obchody rovněž k získání expozic v rámci určitých strategií či ke zvýšení výnosů. Společným znakem SFT a jiných struktur financování je zvýšení celkového rizikového profilu fondů, neboť investoři nejsou náležitě seznámeni se skutečností, že dochází k využívání takových obchodů. Je zcela zásadní, aby bylo zajištěno, že investoři těchto fondů mají možnost činit informovaná rozhodnutí a posoudit celkový poměr rizika a výnosů investičních fondů.

(12)V důsledku investic učiněných na základě neúplných a nepřesných informací o investiční strategii fondu mohou investorům vznikat značné ztráty. Vzhledem k tomu je zapotřebí, aby investiční fondy uváděly veškeré příslušné informace související s využíváním SFT z jejich strany. Úplná transparentnost je navíc důležitá právě v oblasti investičních fondů, neboť veškerá aktiva, která jsou předmětem SFT, nejsou ve vlastnictví správců fondu, ale jejich vlastníky jsou investoři takového fondu. Poskytnutí úplných informací o SFT je tudíž zásadním nástrojem zajišťujícím ochranu proti možným střetům zájmů.

(13)Nová pravidla týkající se transparentnosti SFT a jiných struktur financování úzce souvisí se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES 13 a 2011/61/EU 14 , neboť uvedené směrnice vytvářejí právní rámec upravující zřízení, řízení a uvádění na trh subjektů kolektivního investování.

(14)Subjekty kolektivního investování mohou působit jako subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), které jsou spravovány správci SKIPCP nebo investičními společnostmi, jimž je uděleno povolení podle směrnice 2009/65/ES, nebo jako alternativní investiční fondy spravované správci alternativních investičních fondů, kteří jsou povoleni nebo registrováni podle směrnice 2011/61/EU. Tato nová pravidla o transparentnosti doplňují ustanovení těchto směrnic. Tato nová jednotná pravidla týkající se transparentnosti SFT a jiných struktur financování by se proto měla použít coby doplnění pravidel stanovených ve směrnicích 2009/65/ES a 2011/61/EU.

(15)Aby si mohli investoři uvědomovat rizika spojená s využitím SFT a jiných struktur financování, měli by správci fondů pravidelně vykazovat podrobné informace o každém využití těchto postupů. Stávající pravidelné zprávy, které má vypracovávat vedení SKIPCP či investičních společností a správci alternativních investičních fondů, by měly být doplněny o tyto další informace o využívání SFT a jiných struktur financování.

(16)V předsmluvní dokumentaci, jako je například prospekt fondů SKIPCP či poskytnutí informací před uzavřením smlouvy investorům alternativních investičních fondů, by měly být poskytnuty úplné informace o investiční politice fondu ve vztahu k SFT a jiným strukturám financování. Tím by mělo být zajištěno, že investoři jsou seznámeni se souvisejícími riziky a počítají s nimi dříve, než se rozhodnou investovat do určitého SKIPCP či alternativního investičního fondu.

(17)Rehypotekace zajišťuje likviditu a smluvním stranám umožňuje snižovat náklady financování. Rovněž však vytváří složité struktury řetězců kolaterálu mezi tradičním bankovnictvím a bankovnictvím stínovým, a z hlediska finanční stability je proto rizikem. Nedostatečná transparentnost, pokud jde o míru, v jaké bylo využito rehypotekace u finančních nástrojů poskytnutých jakožto kolaterál, a příslušná rizika v případě úpadku mohou narušit důvěru smluvních stran a zvýšit rizika z hlediska finanční stability.

(18)Toto nařízení stanovuje pravidla o podávání informací smluvním stranám účastnícím se rehypotekace, jimiž by však neměla být dotčena odvětvová pravidla uzpůsobená zvláštním účastníkům, strukturám a případům. Vzhledem k tomu by se pravidla o rehypotekaci podle tohoto nařízení měla použít například pro fondy a depozitáře pouze v té míře, v níž nejsou k dispozici přísnější pravidla o opětovném využití stanovená pro investiční fondy, jež jsou zvláštní právní úpravou jejíž uplatnění má přednost před pravidly uvedenými v tomto nařízení. Tímto nařízením by zejména neměla být dotčena jakákoli pravidla, jimiž je omezena možnost smluvních stran využít rehypotekaci finančních nástrojů, které jsou poskytnuty jakožto kolaterál smluvními stranami či jinými osobami, než jsou smluvní strany.

(19)Aby bylo zajištěno, že smluvní strany splní povinnosti vyplývající z tohoto nařízení a že budou v rámci Unie podléhat obdobné úpravě, měly by být zajištěny účinné, přiměřené a odrazující správní sankce a opatření. Správní sankce a opatření stanovená tímto nařízením by tedy měly splňovat určité základní požadavky, pokud jde o adresáty, kritéria, která by měla být zohledněna při ukládání sankce nebo opatření, zveřejňování sankcí či opatření, klíčové sankční pravomoci a výši finančních správních sankcí. Z tohoto důvodu je vhodné, aby se opatření a sankce stanovené podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU použily na porušení povinností stanovených tímto nařízením pro transparentnost ze strany investičních fondů.

(20)Technické normy v odvětví finančních služeb by měly v celé Unii zabezpečit harmonizaci a přiměřenou ochranu vkladatelů, investorů a spotřebitelů. Je vhodné a smysluplné pověřit Evropský orgán pro cenné papíry a trhy jako subjekt s vysoce specializovanými odbornými znalostmi vypracováním návrhů regulačních technických a prováděcích norem, které nejsou politické povahy. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy by měl při vypracovávání návrhu technických norem zajistit účinné administrativní postupy a postupy podávání zpráv. Komise by měla být zmocněna přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie a s postupem stanoveným v článcích 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 15 regulační technické normy v těchto oblastech: podrobné náležitosti různých typů SFT, podrobné náležitosti žádosti o registraci registru obchodních údajů a četnost a podrobné náležitosti zveřejňování údajů registrů obchodních údajů a přístupu k takovým údajům.

(21)Komise by měla být zmocněna přijímat prováděcí technické normy vypracované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s postupem stanoveným v článku 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010, pokud jde o formát a četnost vykazování, formát žádosti o registraci registru obchodních údajů, jakož i postupy a formuláře pro výměnu informací o sankcích s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

(22)Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny seznamu subjektů, na které by se neměla vztahovat oblast působnosti tohoto nařízení, aby se předešlo omezení jejich pravomocí, které uplatňují při plnění svých úkolů ve společném zájmu, podrobné náležitosti týkající se definic, typu poplatků, zpoplatněných záležitostí, výše poplatků a způsobu, jakým jsou poplatky uhrazovány registry obchodních údajů a změny přílohy za účelem aktualizace informací o SFT a jiných struktur financování a informací určených investorům. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(23)S cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání rozhodnutí o posouzení pravidel třetích zemí pro účely uznávání registrů obchodních údajů třetích zemí.

(24)V souladu se zásadou proporcionality je nezbytné a vhodné zajistit transparentnost určitých činností na trhu, jako jsou například SFT, rehypotekace či jiné struktury financování, a umožnit monitorování a identifikaci souvisejících rizik pro finanční stabilitu. V souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů.

(25)Toto nařízení respektuje základní práva a zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na obhajobu a zásadu ne bis in idem, svobodu podnikání, právo na vlastnictví, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Toto nařízení musí být uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět a oblast působnosti

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanovuje pravidla týkající se transparentnosti obchodů zajišťujících financování (securities financing transactions – dále jen „SFT“), jiných struktur financování a rehypotekace.

Článek 2

Oblast působnosti

1.Toto nařízení se vztahuje na:

a)smluvní stranu SFT usazenou:

1)v Unii, včetně všech jejích poboček bez ohledu na místo, kde se nacházejí;

2)ve třetí zemi, je-li SFT uzavřen v rámci operací pobočky EU;

b)správcovské společnosti subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a investičních společností SKIPCP podle směrnice 2009/65/ES;

c)správce alternativních investičních fondů, kterým bylo uděleno povolení podle směrnice 2011/61/EU;

d)smluvní stranu účastnící se rehypotekace, která je usazena:

1)v Unii, včetně všech jejích poboček bez ohledu na místo, kde se nacházejí;

2)ve třetí zemi, jedná-li se o jeden z následujících případů:

i)k rehypotekaci došlo v rámci operací pobočky EU;

ii)rehypotekace se týká finančních nástrojů, které byly poskytnuty jakožto kolaterál smluvní stranou usazenou v Unii nebo pobočkou smluvní strany usazené ve třetí zemi, nacházející se v EU.

2.Toto nařízení se nevztahuje na:

a)členy ESCB a další orgány členských států plnící podobné funkce a další veřejné subjekty Unie pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující;

b)Banku pro mezinárodní platby.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27 za účelem změny seznamu stanoveného v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.„registrem obchodních údajů“ právnická osoba, která centrálně sbírá a vede záznamy o obchodech zajišťujících financování (SFT);

2.„smluvními stranami“ „finanční smluvní strany“ a „nefinanční smluvní strany“ podle čl. 2 bodů 8 a 9 nařízení (EU) č. 648/2012, jakož i „ústřední protistrany“ podle čl. 2 bodu 1 uvedeného nařízení;

3.„usazenou“

a)v případě smluvní strany, která je fyzickou osobou, umístění jejího ústředí;

b)v případě smluvní strany, která je právnickou osobou, umístění jejího sídla;

c)v případě smluvní strany, která podle svých vnitrostátních právních předpisů nemá sídlo, umístění jejího ústředí;

4.„pobočkou“ provozovna jiná než ústředí, která je součástí smluvní strany a nemá právní subjektivitu;

5.„půjčkami cenných papírů nebo komodit“ a „výpůjčkami cenných papírů nebo komodit“ obchody, jimiž smluvní strana převádí cenné papíry nebo komodity a tento převod je spojen se závazkem vypůjčitele vrátit k nějakému budoucímu datu nebo na požádání převodce cenné papíry či komodity stejné hodnoty, přičemž u smluvní strany převádějící cenné papíry či komodity jde o půjčku cenných papírů či komodit a u smluvní strany, na kterou jsou cenné papíry či komodity převáděny, jde o výpůjčku cenných papírů či komodit;

6.„obchodem zajišťujícím financování (securities financing transaction – SFT)“

–„repo obchod“ podle čl. 4 bodu 83 nařízení (EU) č. 575/2013;

–„půjčky cenných papírů nebo komodit“ a „výpůjčky cenných papírů nebo komodit“;

–    veškeré operace s obdobným hospodářským účinkem, s nimiž souvisí obdobná rizika, zejména operace typu buy-sell back či sell-back;

7.„rehypotekací“ využití finančních nástrojů přijímající smluvní stranou, která je obdržela coby kolaterál, na své vlastní jméno a na svůj vlastní účet či na účet jiné smluvní strany;

8.„finančním nástrojem“ finanční nástroj ve smyslu přílohy I oddílu C směrnice 2004/39/ES;

9.„jinou strukturou financování“ jakýkoli nástroj či opatření mající obdobné účinky jako SFT;

10.„komoditou“ komodita ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006.

Aby Komise mohla zohlednit vývoj tržní praxe a technologický vývoj, svěřuje se jí pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27 týkající se opatření za účelem dalšího upřesnění druhů operací, které mají obdobný hospodářský účinek a představují obdobná rizika jako SFT, jak jsou vymezeny v bodě 6.

Kapitola II

Transparentnost SFT

Článek 4

Oznamovací povinnost a ochranná ustanovení ve vztahu k SFT

1.Smluvní strany SFT oznamují podrobné náležitosti o těchto operacích registru obchodních údajů, který je registrován podle článku 5 či uznán podle článku 19. Podrobné údaje se oznamují nejpozději v pracovní den následující po uzavření, změně nebo ukončení operace.

Oznamovací povinnost se vztahuje na SFT, které:

a)byly uzavřeny před datem uvedeným v čl. 29 druhém pododstavci a k tomuto okamžiku zůstaly nevypořádány;

b)byly uzavřeny po datu uvedeném v čl. 29 druhém pododstavci.

Smluvní strana, která podléhá oznamovací povinnosti, může oznamováním údajů o SFT pověřit jiný subjekt.

2.Smluvní strany uchovávají záznamy o každém SFT, který uzavřely, změnily či ukončily nejméně deset let po ukončení obchodu.

3.Pokud není k dispozici registr obchodních údajů, který by zaznamenal podrobné údaje o SFT, smluvní strany zajistí, že tyto podrobné údaje jsou oznámeny Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA).

V takových případech Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zajistí, aby všechny relevantní subjekty uvedené v čl. 12 odst. 2 měly přístup ke všem údajům o SFT, které potřebují k plnění svých povinností a mandátů.

4.Registry obchodních údajů a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy se řídí příslušnými podmínkami týkajícími se důvěrnosti, integrity a ochrany informací, které obdržely podle tohoto článku, které jsou stanoveny podle nařízení (EU) č. 648/2012, a zejména článku 80 uvedeného nařízení. Odkazy na článek 9 nařízení (EU) č. 648/2012 a na „derivátové smlouvy“ se považují za odkazy na článek 4 tohoto nařízení a za odkazy na „SFT“.

5.Má se za to, že smluvní strana nebo subjekt oznamující údaje jménem smluvní strany neporušuje žádné omezení ohledně poskytování informací uložené smlouvou nebo právními či správními předpisy, když registru obchodních údajů nebo Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy poskytne údaje o SFT.

6.Sdělením těchto údajů nevzniká vykazující jednotce ani jejím ředitelům nebo zaměstnancům žádná odpovědnost.

Má se za to, že povinnost oznámit příslušné informace podle odstavce 1 tohoto článku byla splněna, pokud byly údaje o SFT, jež mají být oznámeny registru obchodních údajů podle článku 9 nařízení (EU) č. 648/2012, v takové zprávě v uvedeném rozsahu obsaženy.

7.Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v úzké spolupráci s Evropským systémem centrálních bank (ESCB) a po přihlédnutí k jeho potřebám vypracuje v zájmu zajištění soudržného používání tohoto článku návrh regulačních technických norem, které stanoví příslušné náležitosti jednotlivých typů SFT, v nichž bude upřesněno přinejmenším následující:

a)smluvní strany SFT, a pokud se liší, osoby oprávněné a povinné z daného obchodu;

b)jistina, měna, druh, kvalita a hodnota kolaterálu, způsob poskytnutí kolaterálu, skutečnost, že kolaterál lze využít k rehypotekaci, skutečnost, že v případě kolaterálu bylo využito rehypotekace, nahrazení kolaterálu, sazbu repo obchodu či poplatek za půjčku, smluvní strana, srážka, okamžik ocenění, okamžik splatnosti a první datum stanovené pro uplatnění výzvy k odkupu.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem nejpozději [do 12 měsíců od vyhlášení tohoto nařízení].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

8.V zájmu zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 1 vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v úzké spolupráci s Evropským systémem centrálních bank s přihlédnutím k jeho potřebám návrhy regulačních technických norem, jimiž se stanoví formát a četnost podávání zpráv podle odstavců 1 a 3 pro jednotlivé typy SFT.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem nejpozději [do 12 měsíců od vyhlášení tohoto nařízení].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kapitola III

Registrace registru obchodních údajů a dohled nad ním

Článek 5

Registrace registru obchodních údajů

1.Registr obchodních údajů je registrován Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy pro účely článku 4 podle podmínek a postupů stanovených tímto článkem.

Registr obchodních údajů musí být právnickou osobou usazenou v Unii a splňovat požadavky stanovené v článcích 78 a 79 nařízení (EU) č. 648/2012, aby byl způsobilý k registraci podle tohoto článku. Odkazy na článek 9 nařízení (EU) č. 648/2012 se považují za odkazy na článek 4 tohoto nařízení.

2.Registrace registru obchodních údajů je účinná pro celé území Unie.

3.Registrovaný registr obchodních údajů musí trvale splňovat podmínky pro registraci. Registr obchodních údajů informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o veškerých zásadních změnách podmínek pro registraci.

4.Registr obchodních údajů podá žádost o registraci Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

5.Do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti Evropský orgán pro cenné papíry a trhy posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví Evropský orgán pro cenné papíry a trhy lhůtu, v níž musí registr obchodních údajů poskytnout další informace. Posoudí-li Evropský orgán pro cenné papíry a trhy žádost jako úplnou, oznámí to registru obchodních údajů.

6.Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují náležitosti žádosti o registraci uvedené v odstavci 4.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem nejpozději [do 12 měsíců od vyhlášení tohoto nařízení].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.K zajištění jednotného uplatňování odstavce 1 vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy návrhy prováděcích technických norem, které blíže určí formát žádosti o registraci podle odstavce 4.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem nejpozději [do 12 měsíců od vyhlášení tohoto nařízení].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 6

Informování příslušných orgánů a konzultace s nimi před registrací

1)Žádá-li o registraci jako registr obchodních údajů subjekt povolený nebo registrovaný příslušným orgánem v členském státě, v němž je usazen, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy před registrací registru obchodních údajů bez zbytečného odkladu informuje uvedený příslušný orgán a vede s ním příslušné konzultace.

2)Evropský orgán pro cenné papíry a trhy si s relevantním příslušným orgánem vymění veškeré informace, které jsou nezbytné pro registraci registru obchodních údajů i pro dohled nad tím, zda daný subjekt plní podmínky pro registraci nebo povolení v členském státě, v němž je usazen.

Článek 7

Posouzení žádosti

1)Do 40 pracovních dnů od oznámení podle čl. 5 odst. 5 posoudí Evropský orgán pro cenné papíry a trhy žádost o registraci v závislosti na tom, zda registr obchodních údajů splňuje požadavky této kapitoly, a přijme řádně odůvodněné rozhodnutí o registraci nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci.

2)Rozhodnutí, které Evropský orgán pro cenné papíry a trhy přijme podle odstavce 1, nabývá účinnosti pátým pracovním dnem od jeho přijetí.

Článek 8

Oznámení rozhodnutí Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy týkajících se registrace

1)Přijme-li Evropský orgán pro cenné papíry a trhy rozhodnutí o registraci nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci nebo o zrušení registrace, oznámí to do pěti pracovních dnů registru obchodních údajů a své rozhodnutí řádně odůvodní.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy své rozhodnutí bez zbytečného odkladu oznámí relevantnímu příslušnému orgánu uvedenému v čl. 6 odst. 1.

2)Evropský orgán pro cenné papíry a trhy sdělí každé rozhodnutí přijaté v souladu s odstavcem 1 Komisi.

3)Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní na svých internetových stránkách seznam registrů obchodních údajů registrovaných v souladu s tímto nařízením. Tento seznam se aktualizuje do pěti pracovních dní od přijetí rozhodnutí podle odstavce 1.

Článek 9

Pravomoci Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy

1)Pravomoci svěřené Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy podle článků 61 až 68, článku 73 a článku 74 nařízení (EU) č. 648/2012 jsou vykonávány rovněž ve vztahu k tomuto nařízení.

Odkazy na čl. 81 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 648/2012 se považují za odkazy na čl. 12 odst. 1 a 2 tohoto nařízení.

2)Pravomoci svěřené podle článků 61 až 63 nařízení (EU) č. 648/2012 Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy či kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jím pověřeným osobám nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.

Článek 10

Zrušení registrace

1.Aniž je dotčen článek 73 nařízení (EU) č. 648/2012, zruší Evropský orgán pro cenné papíry a trhy registraci registru obchodních údajů, jestliže registr obchodních údajů:

a)se registrace výslovně vzdá nebo po dobu předchozích šesti měsíců neposkytoval žádné služby;

b)získal registraci na základě nepravdivých informací nebo jakýmikoli jinými nedovolenými prostředky;

c)již nesplňuje podmínky, za nichž byl registrován.

2.Evropský orgán pro cenné papíry a trhy o svém rozhodnutí zrušit registraci registru obchodních údajů uvědomí bez zbytečného odkladu relevantní příslušný orgán uvedený v čl. 6 odst. 1.

3.Příslušný orgán členského státu, ve kterém registr obchodních údajů vykonává své služby a činnosti, jenž se domnívá, že byla splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 1, může požádat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, aby posoudil, zda jsou splněny podmínky pro zrušení registrace dotyčného registru obchodních údajů. Pokud Evropský orgán pro cenné papíry a trhy rozhodne, že registraci dotyčného registru obchodních údajů nezruší, své rozhodnutí řádně odůvodní.

4.Příslušným orgánem uvedeným v odstavci 3 je orgán určený podle článku 22 nařízení (EU) č. 648/2012.

Článek 11

Poplatky za dohled

1.Evropský orgán pro cenné papíry a trhy účtuje registrům obchodních údajů poplatky v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto poplatky odpovídají obratu dotčeného registru obchodních údajů a plně pokrývají výdaje Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy nezbytné pro registraci registrů obchodních údajů a dohledem nad nimi a veškeré náklady, jež mohou příslušným orgánům vzniknout při plnění úkolů podle tohoto nařízení, zejména pak v důsledku přenesení úkolů podle čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení ve spojení s článkem 74 nařízení (EU) č. 648/2012. Odkazy na čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 se považují za odkazy na odstavec 2 tohoto článku.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27, kterým dále stanoví typ poplatků, záležitosti, za něž se poplatky vybírají, výši poplatků a způsob jejich úhrady.

Článek 12

Transparentnost a dostupnost údajů

1.Registr obchodních údajů pravidelně a tak, aby byly snadno dostupné, zveřejní celkové pozice pro jednotlivé druhy SFT, které mu byly oznámeny.

2.Registr obchodních údajů shromažďuje a uchovává údaje a zajišťuje, aby subjekty uvedené v čl. 81 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012, Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) měly přímý a bezprostřední přístup ke všem těmto údajům, které jim umožní plnit jejich povinnosti a mandáty.

3.Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v úzké spolupráci s Evropským systémem centrálních bank (ESCB) a po přihlédnutí k jeho potřebám vypracuje v zájmu zajištění soudržného používání tohoto článku návrhy regulačních technických norem, které stanoví:

a)četnost a podrobné náležitosti u celkových pozic podle odstavce 1 a podrobné náležitosti SFT podle odstavce 2;

b)provozní normy, které umožní seskupovat a porovnávat údaje mezi registry;

c)podrobné údaje o informacích, k nimž mají přístup subjekty uvedené v odstavci 2.

Tyto návrhy regulačních technických norem zajistí, aby informace zveřejňované podle odstavce 1 neumožňovaly rozpoznat žádnou ze stran SFT.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem nejpozději [do 12 měsíců od vyhlášení tohoto nařízení].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Kapitola IV

Transparentnost ve vztahu k investorům

Článek 13

Transparentnost investičních fondů v pravidelných zprávách

1.Správcovské společnosti SKIPCP, investiční společnosti SKIPCP a správci alternativních investičních fondů informují své investory o využití SFT a jiných struktur financování:

a)správcovské společnosti SKIPCP či investiční společnosti uvádějí tyto informace jakožto součást svých pololetních a výročních zpráv uvedených v článku 68 směrnice 2009/65/ES;

b)správci alternativních investičních fondů uvádějí tyto informace ve výroční zprávě uvedené v článku 22 směrnice 2011/61/EU.

2.Informace týkající se SFT či jiných struktur financování obsahují přinejmenším údaje stanovené podle oddílu A přílohy.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27 s cílem pozměňovat oddíl A přílohy za účelem zohlednění vývoje tržních postupů a technického vývoje.

Článek 14

Transparentnost investičních fondů v dokumentech předcházejících investici

1.V prospektu SKIPCP podle článku 69 směrnice 2009/65/ES a při zveřejnění informací určených investorům ze strany správců alternativních investičních fondů podle čl. 24 odst. 1 a 3 směrnice 2011/61/EU se uvádějí SFT a jiné struktury financování, které mohou využít správcovské společnosti SKIPCP či investiční společnosti, nebo příslušně správci alternativních investičních fondů, jejichž součástí je výslovné prohlášení o využívání těchto postupů.

2.Prospekt a informace určené investorům podle odstavce 1 obsahují minimálně údaje stanovené podle části B přílohy.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27 s cílem pozměňovat část B přílohy za účelem zohlednění vývoje tržních postupů a technického vývoje.

Kapitola V

Transparentnost rehypotekace

Článek 15

Rehypotekace finančních nástrojů přijatých jakožto kolaterál

1.Smluvní strany jsou oprávněny použít rehypotekaci, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a)poskytující smluvní strana byla přijímající smluvní stranou písemně řádně vyrozuměna o riziku, jež může být spojeno s udělením souhlasu, na který odkazuje písmeno b), a zejména s možnými riziky v případě selhání přijímající smluvní strany;

b)poskytující smluvní strana udělila svůj předchozí výslovný souhlas stvrzený podpisem poskytující smluvní strany na písemné smlouvě či obdobným způsobem.

2.Smluvní strany jsou oprávněny použít rehypotekaci, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a)rehypotekace je uskutečněna v souladu s podmínkami uvedenými v písemné smlouvě, na kterou odkazuje odst. 1 písm. b);

b)finanční nástroje přijaté jakožto kolaterál jsou převedeny na účet otevřený na jméno přijímající smluvní strany.

3.Tímto článkem nejsou dotčena přísnější ustanovení odvětvových právních předpisů, zejména směrnice 2011/61/EU či 2009/65/ES.

Kapitola VI

Dohled a příslušné orgány

Článek 16

Určení a pravomoci příslušných orgánů

1.Pro účely tohoto nařízení jsou příslušnými orgány:

a)v případě finančních smluvních stran příslušné orgány podle čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) č. 648/2012;

b)v případě nefinančních smluvních stran příslušné orgány podle čl. 10 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012;

c)v případě ústředních protistran příslušné orgány určené v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. 648/2012.

d)v případě centrálních depozitářů cenných papírů příslušné orgány určené podle [nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů – CSDR];

e)v případě investičních fondů příslušné orgány určené podle směrnice 2009/65/ES a směrnice 2011/61/EU.

2.Příslušné orgány vykonávají pravomoci, které jim byly svěřeny na základě ustanovení odstavce 1, a dohlížejí nad plněním povinností stanovených tímto nařízením.

3.Příslušné orgány uvedené v odst. 1 písm. e) tohoto článku provádějí monitorování správců SKIPCP či alternativních investičních fondů usazených nebo nabízených na jejich území, aby ověřily, že uvedené subjekty nevyužívají SFT či jiné struktury financování, aniž by dodržely ustanovení článků 13 a 14.

Článek 17

Spolupráce mezi příslušnými orgány

1.Příslušné orgány podle článku 16 a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vzájemně úzce spolupracují a vyměňují si informace za účelem plnění svých úkolů podle tohoto nařízení, zejména za účelem zjišťování případů porušení tohoto nařízení a jejich nápravy.

2.Příslušné orgány podle článku 16 a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy úzce spolupracují v zájmu plnění svých úkolů s příslušnými členy Evropského systému centrálních bank, a to zejména v souvislosti s článkem 4.

Článek 18

Služební tajemství

1.Povinnost zachovat služební tajemství se vztahuje na všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro subjekty uvedené v čl. 12 odst. 2 a příslušné orgány podle článku 16, pro orgány ESMA, EBA a EIOPA nebo pro auditory a experty pověřené příslušnými orgány či orgány ESMA, EBA a EIOPA. Tyto osoby nesmějí sdělovat žádné osobě ani žádnému orgánu důvěrné informace, které se dozvědí při plnění svých povinností, s výjimkou souhrnné či celkové formy tak, aby nebylo možno určit totožnost jednotlivé smluvní strany, registru obchodních údajů nebo jiné osoby, aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní či daňové právo nebo toto nařízení.

2.Aniž jsou dotčeny případy upravené trestním nebo daňovým právem, mohou příslušné orgány, ESMA, EBA, EIOPA anebo subjekty nebo fyzické či právnické osoby jiné než příslušné orgány, které obdrží důvěrné informace podle tohoto nařízení, tyto informace použít – v případě příslušných orgánů – pouze k plnění svých povinností a výkonu svých funkcí v oblasti působnosti tohoto nařízení nebo – v případě jiných orgánů, subjektů nebo fyzických či právnických osob – pouze k účelu, ke kterému jim byly poskytnuty, anebo ve správních nebo soudních řízeních, která s výkonem těchto funkcí konkrétně souvisejí. Pokud s tím ESMA, EBA, EIOPA či příslušný orgán nebo jiný orgán, subjekt nebo osoba sdělující informace souhlasí, může takové informace orgán, který je obdržel, použít pro jiné nekomerční účely.

3.Na veškeré důvěrné informace přijaté, vyměněné nebo předané podle tohoto nařízení se vztahují podmínky služebního tajemství stanovené v odstavcích 1 a 2. Tyto podmínky však nebrání orgánům ESMA, EBA, EIOPA, příslušným orgánům nebo příslušným centrálním bankám ve výměně nebo předávání důvěrných informací v souladu s tímto nařízením nebo jinými právními předpisy vztahujícími se na investiční podniky, úvěrové instituce, penzijní fondy, zprostředkovatele pojištění a zajištění, pojišťovny, regulované trhy nebo organizátory trhů či jiné subjekty se souhlasem příslušného orgánu nebo jiného orgánu, subjektu nebo fyzické či právnické osoby, které tyto informace poskytly.

4.Odstavce 1 a 2 nebrání příslušným orgánům, aby si v souladu s vnitrostátním právem vyměňovaly nebo předávaly důvěrné informace, které neobdržely od příslušného orgánu jiného členského státu.

Kapitola VII

Vztahy se třetími zeměmi

Článek 19

Uznávání registrů obchodních údajů

1.Komise může přijmout prováděcí akt, který určí, že právní a správní předpisy dohledu třetí země zajišťují, že pro účely tohoto nařízení jsou splněny podmínky podle článku 75 nařízení (EU) č. 648/2012.

2.Registr obchodních údajů usazený v třetí zemi může poskytovat své služby a činnosti subjektům usazeným v Unii pro účely článku 4 až poté, co jej Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uzná v souladu s požadavky podle odstavce 3 tohoto článku.

3.Registr obchodních údajů uvedený v odstavci 2 tohoto článku podává Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy žádost o uznání spolu s veškerými nezbytnými informacemi, včetně alespoň informací potřebných k ověření toho, že příslušný registr obchodních údajů má povolení a podléhá účinnému dohledu ve třetí zemi, která splňuje všechna tato kritéria:

a)Komise v jejím případě prostřednictvím prováděcího aktu podle odstavce 1 uznala, že má rovnocenný a vymahatelný právní a dohledový rámec;

b)taková země uzavřela s Unií mezinárodní dohodu podle čl. 75 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012;

c)s takovou zemí byla uzavřena ujednání o spolupráci podle čl. 75 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 s cílem zajistit, aby orgány Unie včetně Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy měly okamžitý a průběžný přístup ke všem potřebným informacím.

Odkazy na „derivátové smlouvy“ v čl. 75 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 se pro účely tohoto nařízení považují za odkazy na „SFT“.

4.Do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti Evropský orgán pro cenné papíry a trhy posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví Evropský orgán pro cenné papíry a trhy lhůtu, v níž musí žádající registr obchodních údajů poskytnout doplňující informace.

5.Do 180 pracovních dnů od podání úplné žádosti Evropský orgán pro cenné papíry a trhy písemně a s řádným odůvodněním uvědomí žádající registr obchodních údajů o tom, zda bylo jeho žádosti o uznání vyhověno, či zda byla zamítnuta.

6.Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zveřejní na svých internetových stránkách seznam registrů obchodních údajů uznaných v souladu s tímto článkem.

7.Odchylně od odst. 3 písm. b) a c) tohoto článku může Komise v případě, že je prostřednictvím závazné a vymahatelné povinnosti zajištěn přímý a okamžitý přístup ze strany příslušných orgánů Unie k údajům, které tyto orgány potřebují k plnění svých příslušných úkolů a mandátů, jež jsou k dispozici v registrech obchodních údajů registrovaných či usazených v třetí zemi, uzavřít ujednání o spolupráci s příslušnými orgány třetí země, která se týkají vzájemného přístupu k informacím o SFT uloženým v registrech obchodních údajů takové třetí země a jejich výměny, za podmínky zaručení služebního tajemství, včetně ochrany obchodních tajemství, jež orgány sdělují třetím osobám.

8.Evropský orgán pro cenné papíry a trhy může s relevantními orgány třetí země uzavřít ujednání o spolupráci za podmínek stanovených v článku 76 nařízení (EU) č. 648/2012 s cílem uzavřít ujednání o spolupráci o přístupu k informacím o SFT, které jsou obsaženy v registrech obchodních údajů Unie. Odkazy na „derivátové smlouvy“ v článku 76 nařízení (EU) č. 648/2012 se pro účely tohoto nařízení považují za odkazy na „SFT“.

Kapitola VIII

Správní sankce a opatření

Článek 20

Správní sankce a opatření

1.Aniž je dotčen článek 25 a právo členských států stanovit trestní sankce a takové sankce ukládat, stanoví členské státy v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy oprávnění příslušných orgánů ukládat správní sankce a jiná správní opatření minimálně ve vztahu k následujícím případům porušení:

a)porušení oznamovací povinnosti podle článku 4;

b)porušení článku 15.

Pokud se ustanovení podle prvního pododstavce vztahují na právnické osoby, členské státy oprávní příslušné orgány, aby v případě porušení uplatnily podle podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy sankce vůči členům vedoucího orgánu a vůči dalším fyzickým osobám, které nesou odpovědnost za takové porušení podle vnitrostátních právních předpisů.

2.Správní sankce a opatření přijatá ve smyslu odstavce 1 musí být účinné, přiměřené a odrazující.

3.Pokud se členské státy rozhodly, že stanoví trestní sankce pro případ porušení ustanovení, na něž se odkazuje v odstavci 1 tohoto článku, musí zajistit, aby byla k dispozici vhodná opatření, jejichž prostřednictvím budou mít příslušné orgány veškerou nezbytnou pravomoc k tomu, aby se spojily s justičními orgány své jurisdikce a mohly od nich získat příslušné informace v souvislosti s trestním vyšetřováním či řízením, které bylo zahájeno z důvodu možného porušení článků 4 a 15, a tyto informace dále poskytly ostatním příslušným orgánům a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy v zájmu naplnění závazku vzájemné spolupráce či případně spolupráce s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy pro účely odstavce 1 tohoto článku.

Příslušné orgány mohou rovněž za účelem výkonu svých sankčních pravomocí navázat spolupráci s příslušnými orgány jiných členských států.

4.V případě porušení pravidel uvedených v odstavci 1 tohoto článku členské státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy svěří příslušným orgánům pravomoc uplatňovat přinejmenším tyto správní sankce a jiná opatření:

a)příkaz osobě odpovědné za porušení pravidel, aby toto jednání ukončila a zdržela se jeho opakování;

b)vydání zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení pravidel, pokud je lze stanovit;

c)veřejnou výstrahu, která označí odpovědnou osobu a povahu porušení pravidel;

d)odebrání nebo pozastavení platnosti povolení;

e)dočasný či v případě závažného či opakovaného porušení trvalý zákaz výkonu vedoucích funkcí vůči osobě ve vedoucí funkci či fyzické osobě, která za takové porušení nese odpovědnost;

f)dočasný či v případě závažného či opakovaného porušení trvalý zákaz obchodování na vlastní účet vůči osobě ve vedoucí funkci či fyzické osobě, která za takové porušení nese odpovědnost;

g)správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí nejméně trojnásobek dosaženého zisku nebo zamezené ztráty, jež jsou důsledkem porušení pravidel, pokud je lze stanovit;

h)pokud jde o fyzické osoby, správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí minimálně 5 000 000 EUR nebo v členských státech, v nichž euro není úřední měnou, výše odpovídající hodnoty v národní měně ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost;

i)pokud jde o právnické osoby, správní peněžité sankce, jejich maximální výše činí minimálně 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle poslední dostupné závěrky schválené vedoucím orgánem; pokud je právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku v souladu se směrnicí 2013/34/EU 16 , je příslušný celkový roční obrat celkovým ročním obratem nebo odpovídajícím typem příjmů podle příslušného režimu účtování podle poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku.

Členské státy mohou stanovit příslušným orgánům širší pravomoc, než jak je vymezena v tomto odstavci, a rovněž mohou stanovit širší rozsah a vyšší horní rozpětí sankcí, než jak jsou stanoveny v tomto odstavci.

5.Porušením pravidel stanovených v článku 4 není dotčena platnost SFT ani možnost smluvních stran dovolat se obsahu smlouvy o SFT. Porušením pravidel stanovených článku 4 nevzniká nárok na náhradu škody uplatnitelný vůči smluvní straně SFT.

6.Do [12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] oznámí členské státy předpisy týkající se odstavců 1, 3 a 4 Komisi a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Komisi a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy také neprodleně uvědomí o každé jejich následné změně.

Článek 21

Výkon dohledových a sankčních pravomocí

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány při určování typu a výše správních sankcí a jiných opatření braly v úvahu všechny relevantní okolnosti, případně včetně:

a)závažnosti a doby trvání porušování;

b)míry odpovědnosti dotyčné odpovědné osoby;

c)finanční síly dotyčné odpovědné osoby vyjádřené zejména celkovým obratem odpovědné právnické osoby nebo ročním příjmem odpovědné fyzické osoby;

d)výše dosaženého zisku nebo zamezené ztráty odpovědné osoby, pokud je lze stanovit;

e)míry spolupráce odpovědné osoby s příslušným orgánem, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání dosaženého zisku nebo zamezené ztráty uvedené osoby;

f)předchozích případů porušení pravidel odpovědnou osobou;

g)opatření přijatých po porušení pravidel odpovědnou osobou, jejichž cílem bylo předejít tomu, aby se porušení opakovalo.

Článek 22

Ohlašování porušení

1.Příslušné orgány stanoví účinné mechanismy pro ohlašování skutečných či domnělých porušení pravidel podle článků 4 a 15 příslušným orgánům.

2.Mechanismy uvedené v odstavci 1 musí zahrnovat alespoň:

a)zvláštní postupy pro příjem oznámení o porušení pravidel a následná opatření, včetně zavedení bezpečných komunikačních kanálů pro taková oznámení;

b)přiměřenou ochranu pro osoby pracující na základě pracovní smlouvy, které oznámí porušení nebo které jsou obviněny z porušení pravidel, a to před odplatou, diskriminací a ostatními druhy nespravedlivého zacházení;

c)ochranu osobních údajů osoby, která porušení pravidel oznámila, a fyzické osoby, která se takového porušení údajně dopustila, včetně ochrany související se zachováním důvěrnosti jejich totožnosti ve všech fázích řízení, aniž je dotčeno poskytnutí informací, které je vyžadováno vnitrostátními právními předpisy v souvislosti s vyšetřováním či navazujícím soudním řízením.

3.Členské státy vyžadují od zaměstnavatelů, aby zavedli vhodné interní postupy vztahující se na jejich zaměstnance při oznamování porušení článků 4 a 15.

4.Členské státy mohou stanovit finanční pobídky pro osoby, které nabízejí relevantní informace o možném porušení tohoto nařízení, které mohou být poskytovány v souladu s vnitrostátními právními předpisy, pokud pro tyto osoby již neexistuje právní nebo smluvní povinnost oznamovat tyto informace, informace jsou nové a vedou k uložení správní sankce či jiného opatření za porušení tohoto nařízení či k uložení trestní sankce.

Článek 23

Výměna informací s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy

1.Příslušné orgány poskytnou Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy každoročně souhrnné informace o všech správních opatřeních, sankcích a pokutách, které uložily v souladu s článkem 20. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy tyto informace zveřejní ve své výroční zprávě.

2.Pokud se členské státy rozhodly, že za porušení ustanovení, na která odkazuje článek 20, uloží trestní sankce, poskytují jejich příslušné orgány každoročně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy anonymizované a souhrnné údaje o všech provedených vyšetřováních v trestních věcech a o uložených trestních sankcích. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zveřejňuje údaje o uložených trestních sankcích ve výroční zprávě. Zveřejnil-li příslušný orgán správní sankce, pokuty a jiná opatření, jakož i trestní sankce, vyrozumí o této skutečnosti souběžně s takovým zveřejněním i Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

3.Zveřejnil-li příslušný orgán správní opatření, sankce či trestní sankce, oznámí takové informace souběžně s takovým zveřejněním i Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

4.Pro účely výměny informací uvedených v odstavcích 1 a 2 vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy návrhy prováděcích technických norem pro určení příslušných postupů a formulářů.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem nejpozději [do 12 měsíců od vyhlášení tohoto nařízení].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 24

Zveřejnění rozhodnutí

1.Příslušné orgány zveřejní při dodržení třetího pododstavce rozhodnutí o uložení správní sankce či jiného opatření za porušení článků 4 a 15 na svých internetových stránkách bezprostředně poté, co byla osoba, které bylo takové rozhodnutí určeno, o tomto rozhodnutí vyrozuměna.

2.Informace zveřejňované podle prvního pododstavce uvádějí přinejmenším druh a charakter porušení a totožnost subjektu, na který se rozhodnutí vztahuje.

První a druhý pododstavec se nevztahují na rozhodnutí, kterými se ukládají opatření vyšetřovací povahy.

Pokud dospěje příslušný orgán po posouzení individuálního případu k závěru, že zveřejnění totožnosti právnické osoby, na kterou se takové rozhodnutí vztahuje, či osobních údajů fyzické osoby by bylo nepřiměřené či bylo-li by takovým zveřejněním narušeno probíhající vyšetřování či stabilita finančních trhů, přijme jeden z následujících kroků:

a)odloží zveřejnění rozhodnutí až do okamžiku, kdy odpadnou důvody pro takové odložení;

b)zveřejní rozhodnutí v anonymní podobě v souladu s vnitrostátními právními předpisy, přičemž takové zveřejnění zajišťuje účinnou ochranu dotčených osobních údajů a, je-li to vhodné, odloží zveřejnění příslušných údajů po přiměřenou dobu, v níž se předpokládá, že odpadnou důvody pro anonymní zveřejnění;

c)rozhodnutí nezveřejní, pokud je příslušný orgán toho názoru, že zveřejnění podle písmen a) či b) nestačí k tomu, aby byly zajištěny následující podmínky:

i)nebude ohrožena stabilita finančních trhů; nebo

ii)přiměřenost zveřejňování takových rozhodnutí v případech opatření, jež jsou považována za mírnější.

3.Je-li proti rozhodnutí podáno odvolání u příslušného vnitrostátního soudního, správního nebo jiného orgánu, příslušné orgány takovou informaci a veškeré následné informace o výsledku takového odvolání rovněž ihned uveřejní na svých oficiálních internetových stránkách. Kromě toho se zveřejní veškerá rozhodnutí, kterými se napadené rozhodnutí ruší.

4.Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli rozhodnutí zveřejněné v souladu s tímto článkem zůstalo dostupné na jejich oficiálních internetových stránkách nejméně po dobu pěti let po uveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná rozhodnutí obsahují, jsou na internetových stránkách příslušného orgánu uchovávány pouze po nezbytnou dobu, v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.

Článek 25

Sankce pro účely článků 13 a 14

V případě porušení povinností stanovených v článcích 13 a 14 se použijí sankce a jiná opatření stanovené podle směrnice 2009/65/ES a směrnice 2011/61/EU.

Kapitola IX

Přezkum

Článek 26

Přezkum

Komise po třech letech od vstupu tohoto nařízení v platnost vypracuje po konzultacích s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy zprávu o jeho účinnosti a účelnosti určenou Evropskému parlamentu a Radě a v případě potřeby předloží návrh příslušných změn.

Kapitola X

Závěrečná ustanovení

Článek 27

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Přenesená pravomoc uvedená v čl. 2 odst. 3, článku 3, čl. 11 odst. 2, čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 3 se Komisi svěřuje na dobu neurčitou počínaje dnem uvedeným v článku 28.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 2 odst. 3, článku 3, článku 4, čl. 11 odst. 2, čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 3, článku 3, článku 4, čl. 11 odst. 2, čl. 13 odst. 3 a čl. 14 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 28

Vstup v platnost a použitelnost

1.Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Toto nařízení se použije od data vstupu v platnost s výjimkou:

a)ustanovení čl. 4 odst. 1, které se použije po uplynutí 18 měsíců od jeho vstupu v platnost, a

b)článků 13 a 14, které se použijí po uplynutí 6 měsíců od jeho vstupu v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda    předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o podávání zpráv a transparentnosti u obchodů zajišťujících financování

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 17  

Vnitřní trh – finanční trhy

1.3.Povaha návrhu/podnětu

 Návrh/podnět se týká nové akce

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem 

Přispět ke snížení rizik ohrožujících finanční stabilitu a k obnovení důvěry investorů a dalších účastníků trhu ve finanční trhy.

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

S ohledem na obecné cíle uvedené výše usiluje toto nařízení o zvýšení celkové transparentnosti trhů obchodů zajišťujících financování a rehypotekací, čímž podporuje dokonalejší monitorování těchto činností ze strany orgánů dohledu a investorů. Přispěje k účinnému předcházení hromadění systémových rizik a zamezí prohlubování vzájemné provázanosti s finančním odvětvím, která vede k systémovému riziku.

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Zvýšená transparentnost obchodů zajišťujících financování ve vztahu k orgánům dohledu;

Zvýšená transparentnost obchodů zajišťujících financování a jiných struktur financování ve vztahu k investorům;

Zvýšená funkční a smluvní transparentnost rehypotekace ve vztahu k účastnícím se stranám.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Relevantní ukazatele pro hodnocení návrhu by mohly zahrnovat:

velikost různých segmentů trhů SFT

míru vzájemné provázanosti a koncentrací na trhu

podíl SFT v celém fondu

kvalitativní ukazatele ve vztahu k oznamování činností souvisejících se SFT ze strany fondů.

objem činností souvisejících s rehypotekací

velocita kolaterálu

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Návrh týkající se strukturálních reforem bankovního sektoru EU, který je předkládán v rámci balíčku, jehož součástí je i tento návrh, představuje završení tohoto nového regulačního rámce a zajišťuje, že i u těch největších bank v EU bude zjednodušena struktura a problémy těchto bank bude možné účinně řešit tak, aby byly následné dopady na daňové poplatníky co nejmenší. Krize však zdůraznila, že je zapotřebí zvýšit transparentnost a monitorování nejen v tradičním bankovním sektoru, ale i v oblastech, v nichž probíhají činnosti nebankovního úvěrování, tj. u tzv. „stínového bankovnictví“.

Rada pro finanční stabilitu (FSB) a Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) v souvislosti se stínovým bankovnictvím vymezily rizika, která vyplývají ze SFT, a to jak pro tradiční bankovnictví, tak i pro bankovnictví stínové. SFT umožňují zvyšování páky, působí pro-cyklicky a prohlubují vzájemné vazby na finančních trzích. Regulační orgány, orgány dohledu ani investoři pak zejména z důvodu nedostatečné transparentnosti při využívání SFT neměli v období před finanční krizí ani v jejím průběhu možnost, aby řádně posuzovali a monitorovali příslušná rizika, která jsou obdobná rizikům bankovním, a míru vzájemné provázanosti finančního systému.

V této souvislosti přijala Rada pro finanční stabilitu dne 29. srpna 2013 rámec programových opatření, který má řešit rizika vyplývající ze stínového bankovnictví při půjčování cenných papíru a repo obchodech. V září 2013 byla tato doporučení následně potvrzena vedoucími představiteli skupiny G20, přičemž bylo vyzváno k oznamování granulárních a častých údajů o SFT, odpovídajícímu zveřejňování činností v souvislosti se SFT ve vztahu k investorům a ke stanovení zvláštních pravidel upravujících rehypotekaci.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

Cílem tohoto návrhu je zajistit transparentnost SFT, rehypotekace a jiných struktur financování. Vzájemné propojení těchto činností stínového bankovnictví na vnitřním trhu a jejich systémový charakter vyžadují koordinované opatření na straně Unie. Opatření na unijní úrovni představuje minimální úsilí o pokrytí široké škály operací a umožní, aby regulační orgány na vnitrostátní a unijní úrovni získaly komplexní přehled o trzích SFT v celé EU. Účinnost nápravných opatření, která by byla prováděna nezávisle jednotlivými členskými státy, aniž by byla koordinována, by byla pravděpodobně velice malá, neboť nápravná opatření by mohla pokrýt pouze část příslušného trhu. Navíc vzhledem k systémovému dopadu problematických otázek by mohla být nekoordinovaná opatření z důvodu roztříštěnosti dat a jejich nesourodosti dokonce kontraproduktivní. Pouze agregované údaje na unijní úrovni mohou poskytnout potřebný makroekonomický přehled, který je vyžadován k monitorování využívání SFT.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

nejsou k dispozici

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji:

EU již zahájila řadu reforem, jejichž cílem je zvýšit transparentnost finančních trhů. Nařízení o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (nařízení o infrastruktuře evropských trhů – EMIR) například zavádí opatření, která mají zvýšit transparentnost pozic derivátů ve vztahu k regulačním orgánům a snížit systémová rizika pro účastníky trhu. Nařízení EMIR zajišťuje, že informace o všech derivátových smlouvách v EU jsou oznamovány registrům obchodních údajů a orgány dohledu k nim mají přímý a okamžitý přístup, a to včetně Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, což umožňuje, aby tvůrci politik a orgány dohledu získali jasný přehled o derivátových trzích. Toto nařízení bude usilovat o naplnění stejných cílů, pokud jde o transparentnost, přičemž rozvíjí stávající nařízení a využívá stávající subjekty (registry obchodních údajů povolené podle nařízení EMIR), čímž umožní, aby bylo dosaženo pokroku v oblasti transparentnosti finančních trhů, neboť rozšiřuje transparentnost SFT. Kromě toho tento návrh doplňují další návrhy právních aktů, které již byly přijaty či mají být zanedlouho přijaty Komisí, a to zvýšením transparentnosti a integrity trhů, jakož i řešením případů narušení trhů a posílením ochrany investorů. Sem náleží i stávající změna směrnice o trzích finančních nástrojů, která zejména stanovuje opatření týkající se transparentnosti ve vztahu k příslušným orgánům. Tento návrh nařízení rovněž doplňuje směrnice o správcích alternativních investičních fondů a SKIPCP v oblasti transparentnosti ve vztahu k investorům SFT a jiných struktur financování. S těmito akty Unie je v souladu. Rovněž je tento návrh v souladu s prioritami, které vymezila Evropská komise ve svém sdělení o stínovém bankovnictví s názvem „Stínové bankovnictví – ošetření nových zdrojů rizik ve finančním sektoru“ ze dne 4. září 2013, v němž je zdůrazněna potřeba zvýšení transparentnosti SFT.

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

 Časově neomezený návrh/podnět

Předpokládaný vstup v platnost a datum zahájení používání v letech 2015/2017.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 18  

U rozpočtů na rok 2014 a na další roky

◻ Přímé řízení Komisí

–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

–◻    prostřednictvím výkonných agentur;

◻ Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy je regulační agentura působící pod dohledem Komise 

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Návrh stanovuje, že Komise by měla pravidelně přezkoumávat účinnost navržených opatření.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

Pokud jde o právní, ekonomické, efektivní a účinné využití prostředků na základě návrhu, očekává se, že návrh nepřinese nová rizika, která by ještě nebyla kryta stávajícím rámcem Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy pro vnitřní kontrolu.

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly.

neuvedeno

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb.

neuvedeno

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Pro účely boje proti podvodům, korupci a jiné protiprávní činnosti se na Evropský orgán pro cenné papíry a trhy bez jakéhokoli omezení uplatňují ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy přistoupí k interinstitucionální dohodě uzavřené dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o interním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům a neprodleně přijme odpovídající ustanovení platná pro všechny pracovníky orgánů EBA a ESMA.

Rozhodnutí o financování a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům mohou v případě potřeby provádět šetření na místě u příjemců finančních prostředků poskytovaných Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a u zaměstnanců odpovědných za jejich přidělování.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

Tato legislativní iniciativa bude mít následující dopady na výdaje:

Přijetí dvou nových dočasných zaměstnanců (kategorie TA) v Evropském orgánu pro cenné papíry a trhy (od ledna 2016) – více informací o jejich úloze a způsobu výpočtu nákladů viz příloha. Náklady na tyto nové zaměstnance (kategorie TA) budou plně hrazeny z poplatků vybíraných od odvětví (žádný dopad na rozpočet EU)

Nové úkoly budou plněny s využitím lidských zdrojů, které jsou k dispozici v rámci každoročního přidělování rozpočtových prostředků, s ohledem na rozpočtová omezení, jež se vztahují na všechny subjekty EU, a v souladu s finančním plánováním pro agentury. Zdroje, které uvedený orgán na tyto nové úkoly potřebuje, budou zejména v souladu a slučitelné s plánováním lidských a finančních zdrojů pro Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, jež stanoví nedávno zveřejněné sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Programování lidských a finančních zdrojů pro decentralizované agentury na období 2014–2020 (COM(2013) 519).

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.2. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Popis úkolů:

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–Zdroje, které uvedený orgán na tyto nové úkoly potřebuje, budou zejména v souladu a slučitelné s víceletým finančním rámcem 2014–2020 a s plánováním lidských a finančních zdrojů pro orgán ESMA/EBA, jež stanoví nedávno zveřejněné sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Programování lidských a finančních zdrojů pro decentralizované agentury na období 2014–2020 (COM(2013) 519).

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 30 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

dopad na vlastní zdroje

dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

Příloha legislativního finančního výkazu k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podávání zpráv a transparentnosti u SFT

Náklady související s úkoly, které má vykonávat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, byly odhadnuty pro výdaje na zaměstnance v souladu s klasifikací nákladů v návrhu rozpočtu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy na rok 2015.

Návrh Komise obsahuje ustanovení, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy vypracoval tři regulační technické normy a čtyři prováděcí technické normy, které by měly zajistit, aby ustanovení vysoce technické povahy byla v celé EU uplatňována jednotně. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy bude vykonávat dohled nad registry obchodních údajů v souvislosti se SFT a bude přispívat ke zprávě Komise o provádění a účinnosti tohoto nařízení. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy bude rovněž Komisi poskytovat technické poradenství týkající se předpokládaných aktů Komise v přenesené pravomoci. Kromě toho může Evropský orgán pro cenné papíry a trhy uzavřít ujednání o spolupráci s příslušnými orgány třetích zemí a rovněž uznávat registry obchodních údajů usazených v třetí zemi.

Pokud jde o načasování, předpokládá se, že nařízení vstoupí v platnost na konci roku 2015. Dodatečné zdroje Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy jsou tudíž vyžadovány až od roku 2016. Pokud jde o druh pracovních míst, vyžaduje úspěšné a včasné předložení technických norem, aby byly dodatečné zdroje přiděleny zejména k plnění úkolů souvisejících s formováním politiky, návrhu právních aktů a posuzování dopadů. Pracovní činnost vyžaduje dvoustranná a mnohostranná jednání se zúčastněnými stranami, analýzu a posouzení možností a vypracovávání konzultačních dokumentů, veřejné konzultace vedené se zúčastněnými stranami, ustavení a řízení stálých odborných skupin složených ze zástupců orgánů dohledu členských států, ustavení a řízení odborných skupin ad-hoc složených ze zástupců účastníků trhu a investorů, analýzu odpovědí v reakci na konzultace, vypracování analýzy nákladů/přínosů a vypracovávání návrhu právních znění.

Požadované činnosti úzce souvisí se stávajícími technickými normami podle nařízení EMIR, které upravují rámec registrů obchodních údajů v oblasti derivátových smluv. Zatím bylo podle nařízení EMIR registrováno 6 registrů obchodních údajů a očekává se, že o registraci požádá v případě obchodů s financováním cenných papírů obdobný počet registrů. Po jejich registraci budou tyto registry podléhat dohledu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. Vzhledem k počtu registrů obchodních údajů pro SFT, u nichž bude zapotřebí vykonávat dozor, k počtu, druhu a složitosti úkolů, které bude muset plnit Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, bude dopad na počet plných pracovních úvazků nezbytných k vypracování technických norem a plnění nových dodatečných úkolů omezen na dva dočasné zaměstnance.

Od roku 2016 bude tudíž zapotřebí dalších dvou dočasných zaměstnanců. Očekává se, že tento nárůst bude v letech 2017 a 2018 zachován, neboť Evropský orgán pro cenné papíry a trhy bude plnit nové úkoly dohledu týkající se registrů obchodních údajů pro SFT. Tyto nové úkoly jsou stanoveny v navrhovaném nařízení a dále rozvedeny v důvodové zprávě. Náklady na dva dočasné zaměstnance a jakékoli nepředvídané náklady budou plně hrazeny z poplatků vybíraných od registrů údajů pro SFT (tj. z registračních poplatků, poplatků za dohled), a tudíž nebudou mít dopad na rozpočet EU.

Odhad dodatečných zdrojů:

Očekává se, že v případě dvou dodatečných pracovních míst se bude jednat o dočasné zaměstnance funkční skupiny a třídy AD7.

Průměrné roční mzdové náklady u různých kategorií zaměstnanců vycházejí z pokynů GŘ BUDG.

Opravný koeficient mzdy činí v případě Paříže 1,161.

Odhadované náklady na pracovní cesty činí 10 000 EUR.

Předpokládané náklady související s náborem (cestovné, hotel, lékařská prohlídka, příspěvky na zařízení a jiné příspěvky, náklady na stěhování atd.) činí 12 700 EUR.

(1) Rada pro finanční stabilitu vymezuje stínový bankovní systém jako „zprostředkování úvěrů, které zahrnuje subjekty a činnosti (zcela či zčásti) mimo standardní bankovní systém“.

(2) Global Shadow Banking Monitoring Report 2013, 14. listopadu 2013, Rada pro finanční stabilitu.

(3) Od roku 2011 pět tématicky zaměřených pracovní seskupení Rady pro finanční stabilitu vydalo doporučení, která se týkají: i) vztahu bank se subjekty stínového bankovnictví, ii) systémových rizik fondů peněžního trhu, iii) regulace dalších subjektů stínového bankovnictví, jakými jsou např. hedgeové fondy, iv) posouzení stávajících požadavků pro sekuritizaci a v) využívání obchodů s financováním cenných papírů (Securities Financing Transactions – SFT), jako např. půjčování cenných papírů a repo obchody.

(4) V listopadu 2011 byla ustavena skupina odborníků na vysoké úrovni, které předsedal Erkki Liikanen, guvernér finské centrální banky. Úkolem této skupiny bylo posoudit potřebnost strukturální reformy odvětví bankovnictví EU. Vymezení úkolů a seznam členů této skupiny lze nalézt zde: http://ec.europa.eu/internal_market/bank/docs/high-level_expert_group/mandate_en.pdf

(5) P7_TA(2012)0427, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P7-TA-2012-0427&language=CS

(6) Tato doporučení se vztahují převážně na půjčování či zapůjčování cenných papírů a komodit, repo obchody či reverzní repo obchody, či na obchody typu „buy/sell back“ a „sell/buy back“.

(7) Strengthening Oversight and Regulation of Shadow Banking (Posílení dohledu a regulace stínového bankovnictví), Policy Framework for Addressing Shadow Banking Risks in Securities Lending and Repos (Rámec opatření pro řešení rizik stínového bankovnictví při půjčování cenných papírů a repo obchodech), 29. srpna 2013 www.financialstabilityboard.org/publications/r_130829b.pdf .

(8) Úř. věst. C […], […], s. […].

(9) Úř. věst. C […], […], s. […].

(10) Úř. věst. C […], […], s. […].

(11) Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu s názvem „Stínové bankovnictví – ošetření nových zdrojů rizik ve finančním sektoru“, COM(2013) 614 final.

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19.

(17) ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(18) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

(19) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(20) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(21) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(22) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(23) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(24) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(25) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(26) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(27) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(28) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(29) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(30) Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody (na období 2007–2013).

(31) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 29.1.2014

COM(2014) 40 final

PŘÍLOHA

Informace pro investory týkající se SFT a jiných struktur financování využívaných SKIPCP a alternativními investičními fondy

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o podávání zpráv a transparentnosti u obchodů zajišťujících financování

PŘÍLOHA

Oddíl A – Informace, které mají být poskytnuty v pololetních a výročních zprávách SKIPCP a ve výročních zprávách alternativních investičních fondů

Obecné údaje:

–Objem zapůjčených cenných papírů a komodit vyjádřený jako podíl všech zapůjčitelných aktiv;

–Objem aktiv využitých v jednotlivých druzích SFT a v jednotlivých jiných strukturách financování vyjádřený v absolutní výši a jako podíl fondem spravovaných aktiv.

Údaje o koncentraci

–Deset nejvýznamnějších objemů kolaterálu cenných papírů a komodit obdržených od jednotlivých emitentů ve vztahu ke všem druhům SFT a jiným strukturám financování;

–Deset nejvýznamnějších smluvních stran u jednotlivých druhů SFT a jiných struktur financování.

Souhrnné údaje o obchodech odděleně u každého druhu SFT a jiných struktur financování, které mají být dále vykazovány podle těchto kategorií:

–Druh a kvalita kolaterálu;

–Rozptyl splatnosti kolaterálu dále rozčleněný podle následujících dob splatnosti: kratší než jeden den, jeden den až jeden týden, jeden týden až jeden měsíc, jeden měsíc až tři měsíce, tři měsíce až jeden rok, déle než jeden rok, otevřená splatnost;

–Měna kolaterálu;

–Rozptyl splatnosti dále rozčleněný podle následujících dob splatnosti: kratší než jeden den, jeden den až jeden týden, jeden týden až jeden měsíc, jeden měsíc až tři měsíce, tři měsíce až jeden rok, déle než jeden rok, otevřené obchody;

–Země usazení smluvních stran;

–Vypořádání a clearing (např. trojstranné, ústřední protistrana, dvoustranné).

Údaje o znovupoužití a rehypotekaci peněžních prostředků poskytnutých k zajištění dluhu:

–Podíl kolaterálu, který byl přijat a je opětovně využit či podléhá rehypotekaci oproti maximálnímu objemu uvedenému v prospektu či informacích poskytnutých investorům;

–Informace o jakémkoli omezení podle druhu cenných papírů a komodit, u nichž byla využita rehypotekace či byly znovu použity;

–Výnosy pro fond u reinvestice peněžních prostředků poskytnutých k zajištění dluhu.

Úschova kolaterálu obdrženého fondem v rámci SFT a jiných struktur financování

Počet uschovatelů a objem aktiv kolaterálu uschovaných u jednotlivých uschovatelů.

Úschova kolaterálu poskytnutého fondem v rámci SFT a jiných struktur financování 

Podíl kolaterálu, který je držen buď na oddělených účtech či na souhrnných účtech nebo na jiných účtech.

Údaje o výnosech a nákladech za každý druh SFT a jiných struktur financování dále rozvedené podle fondu, správce fondu, zprostředkovatele půjček v absolutních částkách a jako podíl celkových výnosů pramenících z uvedeného druhu SFT či jiné struktury financování.

Oddíl B – Informace, které mají být uvedeny v prospektu SKIPCP a v informacích pro investory alternativních investičních fondů

–Obecný popis SFT a jiných struktur financování využívaných fondem a důvody pro jejich využití;

–Uvádějí se celkové údaje u jednotlivých typů SFT a jiných struktur financování:

Druh aktiv, u kterého je lze využít;

Maximální podíl spravovaných aktiv, u kterého je lze využít;

Odhadovaný podíl spravovaných aktiv, u kterého lze využít těchto druhů obchodů, uváděný podle jednotlivých druhů těchto obchodů.

–Kritéria výběru smluvních stran (včetně právního statusu, země původu, minimálního úvěrového hodnocení);

–Přijatelný kolaterál: popis přijatelného kolaterálu ve vztahu k druhům aktiv, emitentovi, lhůtě splatnosti, likviditě, jakož i uvedení postupů pro diverzifikaci kolaterálu a korelaci;

–Ocenění kolaterálu: popis metodiky použité pro ocenění kolaterálu a její odůvodnění, uvedení, zda jsou využívány postupy denního tržního ocenění a denní variační marže;

–Řízení rizika: popis rizik souvisejících se SFT a jinými strukturami financování, jakož i rizik souvisejících s řízením kolaterálu, jako jsou například rizika operací, likvidity, smluvní strany, úschovy a právní rizika;

–Upřesnění způsobu, jakým jsou půjčená aktiva a přijatý kolaterál uschovány (uschovatel fondu);

–Postupy rozdělování výnosů ze SFT a jiných struktur financování: popis podílu výnosů z těchto obchodů, který je připsán fondu, správci či jej získají třetí strany (např. zprostředkovatel půjčky).