6.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 67/6

1.1

EU, její členské státy a její občanská společnost jsou neuvěřitelně bohatým zdrojem zkušeností s procesem transformace. Tyto zkušenosti by se měly lépe využívat k docílení stability prostřednictvím změn v Evropě, v zemích, které s EU sousedí, a po celém světě.

1.2

EU přejímá vedoucí úlohu v probíhajících jednáních OSN o rozvojové agendě na období po roce 2015 a musí se zasadit o konkrétní kroky vpřed, jež budou založeny na solidaritě a soudržných politikách. Je třeba vzít v potaz toto stanovisko a příslušná předchozí stanoviska EHSV (1).

1.3

Je nutné využívat v praxi zkušenosti s procesem transformace, jež v EU existují a jež má EU k dispozici. EU musí lépe systematizovat své pozitivní a negativní zkušenosti s procesem transformace, dostupné podpůrné nástroje a údaje o příslušných subjektech. Je třeba vypracovat akční plán využívání zkušeností s procesem transformace při programování. Bezodkladně se musí funkčně využít kompendium evropské transformace a další návrhy obsažené v nedávných dokumentech EU.

1.4

Je nutné posílit vnější politiku EU a učinit ji participativnější, otevřenou, účinnou a soudržnou. Politika by se měla orientovat na podporu lidských práv, základních svobod (včetně svobody sdružování a pokojného shromažďování) a právního státu. Měla by napomáhat vytvářet příznivé a demokratické prostředí umožňující jednotlivcům i organizacím občanské společnosti účastnit se formulování politiky a monitorování jejího provádění. Je nezbytná dlouhodobá časová perspektiva.

1.5

Klíčovou úlohu musí hrát občanská a politická společnost EU a jejích partnerských zemí. Dohody o partnerství, podpůrné programy a granty by v souladu se zásadou partnerství EU neměly být schvalovány bez strukturovaného dialogu s občanskou společností, obzvláště s organizovanou občanskou společností. Zvláštní důraz by se měl klást na dialog s různými sociálními skupinami v partnerských zemích, včetně menšin a obyvatelstva odlehlých regionů, a na jejich začlenění.

1.6

Řada potenciálních iniciátorů udržitelného rozvoje je v současnosti vyloučena z čerpání podpory od EU kvůli diskriminačním administrativním a jiným pravidlům. Je zapotřebí uplatňovat pozitivní diskriminaci (jež neponechává žádný prostor pro manipulaci) a vyžadovat, aby partneři, kteří v nedávné době prošli transformací, byli zapojeni do rozvojových projektů, aby tak subjekty, které mají momentálně nižší hodnocení, měly rovné podmínky. Na prvním místě musí být kvalita projektů a výsledky.

1.7

Je nutné zavést nové mechanismy spolupráce a rozšířit ty stávající – viz zejména odstavce 3.3.4., 3.3.6., 3.3.7. a 3.3.8. Jedná se o globální twinning, programy TAIEX, Erasmus+, novou platformu pro výměny atd.

1.8

Z podpory by měly být vyloučeny subjekty spojené s autoritativními režimy nebo nedemokratickými postupy (např. zdánlivě nevládní organizace, žluťácké odbory apod.).

1.9

Obecně vzato je třeba komplexně podporovat široké vrstvy společnosti v partnerských zemích.

1.10

Demokratické změny, udržitelný rozvoj, hospodářský růst podporující začlenění a stabilní trh spolu s lepšími sociálními podmínkami a vyšší zaměstnaností lze nejlépe podpořit řádnou správou věcí veřejných a přístupem pevně založeným na právech. Praxe ukazuje, že silná občanská společnost, obzvláště pokud je organizovaná, je nejlepší zárukou úspěchu.

2.1

EHSV schvaluje komplexní pojímání udržitelného rozvoje. Jak uvedla Rada EU, patří sem takové aspekty, jako je „demokratická správa věcí veřejných, lidská práva a právní stát, hospodářská prosperita a dobré sociální podmínky, jakož i mír a stabilita“ (2).

2.2

Transformaci lze stručně definovat jako stabilizaci, podporu demokracie, budování institucí a kapacit, sdílení osvědčených postupů a konsolidaci reforem s cílem zajistit, aby změny byly udržitelné. Je založena na solidaritě a činnosti jednotlivců, organizací občanské společnosti, orgánů státní správy a dalších subjektů.

2.3

EHSV se již několika aspekty spolupráce se společnostmi v procesu transformace zabýval (3). Cílem tohoto stanoviska je jít nad rámec stávajících zdrojů a také zohlednit zvláštní zájmy litevského předsednictví Rady EU a obecný zájem evropské občanské společnosti (jakož i přispět k summitu zemí Východního partnerství, který se bude konat v listopadu 2013 ve Vilniusu, a k Evropským dnům rozvojové pomoci).

2.4

Dalším důvodem k aktualizaci stávající politiky jsou nejnovější události v partnerských zemích EU. EHSV se i nadále obává o udržitelnost změn v některých zemích, jež s EU sousedí na východě, v zemích evropsko-středomořského partnerství a dalších partnerských zemích. K několika pozitivním změnám došlo na západním Balkáně (velký význam má přistoupení Chorvatska k EU).

3.1.1

Pro docílení udržitelných změn by měly být lépe koordinovány jednotlivé politiky, programy a činnosti EU zaměřené na stejný region či stejnou oblast politiky, aby dosáhly vyššího synergického účinku a byla zachována jejich konzistentnost. Kapacitu EU v oblasti vnější činnosti je ještě třeba dále rozvinout do takové míry, aby bylo možné účinně podporovat společné evropské hodnoty a cíle ve skutečně evropském měřítku (4).

3.1.2

Je nutné pečlivěji zajišťovat a monitorovat „soudržnost politik ve prospěch rozvoje“. Uvedená povinnost vyplývá z článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (ve znění Lisabonské smlouvy) a měla by být jádrem tvorby a provádění politiky ve všech nařízeních v oblasti nástrojů vnější činnosti, a měla by proto být výslovně uplatňována ve všech politikách, programech a aktivitách EU. Konzistentnost nových iniciativ EU musí být posuzována ve 100 % případů. Všechny programy (včetně jejich hodnocení a rozpočtových položek) by měly odpovídat mezinárodním závazkům EU a povinnostem v oblasti lidských práv a rozvoje (včetně společného memoranda OSN o přístupu založeném na lidských právech) a měly by se soustředit na nejvíce marginalizované a zranitelné. Je také důležité monitorovat, zda v procesu transformace a integrace s EU příznivý vývoj v jedné politické oblasti nedoprovází nepříznivý vývoj v jiných oblastech.

3.1.3

Je třeba vytvořit společnou platformu, jež by uživatelsky přívětivým způsobem poskytovala přehled o stávajících nástrojích (jako jsou granty, nabídková řízení, programy atd.), které provádí EU nebo její členské státy a jež mají přímý či nepřímý vnější dopad. Tato platforma by se měla do určité míry inspirovat portálem Your Europe a spolupracovat s ním. Je nutné dbát na to, aby uváděla také informace určené menším organizacím (i na nižší než regionální úrovni). Dalšími cílovými skupinami by měly být instituce v členských státech EU a ve společnostech v procesu transformace. Tato platforma by se měla podpořit například prostřednictvím informačního zpravodaje nebo příspěvků na Twitteru.

3.1.4

EU by měla usilovat o to, aby aktivity EU a jejích členských států v partnerských zemích byly sdružovány a koordinovány za vzniku synergického účinku a nedocházelo k nadměrné vnitřní konkurenci. Členské státy by mohly zvážit sdílení úkolů tím, že by vyvinuly formy společné vnější spolupráce (koordinátoři procesu transformace, překladatelská střediska, střediska právní pomoci, vzdělávací zařízení atd.) na svém území nebo v partnerských zemích.

3.2.1

Mechanismy pro vnější činnost EU musí být co nejvíce inkluzivní, transparentní a participativní, aby byla zajištěna společná odpovědnost za oblast rozvoje a spolupráce. V současnosti zde lze pozorovat nedostatky. Je třeba prozkoumat potenciál zásady partnerství pro spojení občanské společnosti a veřejných orgánů, např. jako předpoklad pro získání grantů.

3.2.2

Je nutné úzce, a pokud možno strukturovaně, zapojit zástupce občanské a politické společnosti, aby byla zajištěna dlouhodobá angažovanost ve prospěch reforem. Viz též odstavec 1.5. Organizace občanské společnosti, včetně sociálních partnerů z EU i z partnerských zemí, se musí podílet na plánování a provádění veškerých činností v oblasti rozvoje a spolupráce. Je nutné posílit stávající a podporovat nová partnerství.

3.2.3

EHSV je připraven k tomu přispět. Cenným zdrojem jsou jeho partneři po celém světě, stejně jako stávající pravidelná fóra.

3.2.4

EU musí zintenzivnit snahy o rozvoj kapacit jak EU, tak subjektů v partnerských zemích. Může to probíhat cestou finanční podpory, výměny zkušeností a zajišťování vzdělávání / odborné přípravy a pomocí dalších prostředků či programů.

3.2.5

Je třeba zajistit jednotlivým vládním a nevládním subjektům – jak v EU, tak v partnerských zemích – rovné příležitosti k účasti. Je třeba odstranit přetrvávající přímou a nepřímou diskriminaci jakéhokoli druhu, včetně příliš restriktivních kritérií pro způsobilost, požadavků na velikost projektu a technických požadavků, dále diskriminaci v administrativních pravidlech, včetně rozdílů v odměňování nebo zdaňování práce expertů na stejných projektech, požadavků na spolufinancování (problémy s akceptováním věcných příspěvků), lobbování jednotlivých zemí, které vede ke zkresleným výsledkům, atd. (5) Viz odstavec 1.6.

3.2.6

Je třeba využívat technologických možností 21. století, včetně elektronické veřejné správy, a více je propagovat ve prospěch dialogu a zapojení. Mohl by být vypracován zvláštní program Democracy Assistance 2.0.

3.3.1

Stávající systém možností financování a podpory ze strany EU a ve vztahu k EU je často kritizován jako zbytečně složitý. EHSV vítá záměr zjednodušit a zefektivnit od roku 2014 nástroje EU pro vnější financování, včetně evropského nástroje sousedství, a podporuje sdílení finančních prostředků.

3.3.2

Nejdůležitější je kvalita. Specifické poznatky získané během transformace a schopnost chápat potřeby partnerské země a přizpůsobit se jim by měly být objektivně posouzeny a měly by mít větší hodnotu než předchozí zkušenosti s prováděním projektů EU.

3.3.3

Je nutné lépe využívat stávající zkušenosti EU s procesem transformace při přípravě vnějších politik EU (včetně rozvojových politik) (6). Je třeba plně systematizovat úspěchy a zjištěné nedostatky a podrobně je analyzovat. Závěry je nutné využít, plně provozně uplatnit a začlenit do programového cyklu. Je třeba přijímat konkrétní návazná opatření, vycházející mimo jiné z těchto poznatků, při přípravě operačních programů a při posuzování a přidělování projektových grantů a rozsahu atd.

3.3.4

Je nutné zprovoznit kompendium evropské transformace (a to i pro účely programování) a rozšířit je o databázi expertů se zkušenostmi s procesem transformace jak z vládního, tak z nevládního sektoru. Partnerům by mělo poskytnout zajímavé možnosti vyhledávání expertů a mělo by být široce propagováno, zejména v partnerských zemích. Evropská komise a ESVČ by měly připravit seznam úkonů, který by sloužil delegacím EU jako návod k používání tohoto kompendia při programování (mj. by mohlo být určeno jako závazný zdroj informací pro experty, kteří se podílejí na aktivitách EU).

3.3.5

Evropská komise by měla připravit akční plán, jak při programování lépe využívat bohaté zkušenosti EU s procesem transformace. Napomohlo by to k zajištění systematického využívání těchto zkušeností v odpovídajících oblastech. Evropská komise by měla rovněž uvolnit k provádění takového plánu dostatečné administrativní zdroje.

3.3.6

Vzhledem k tomu, že již existuje velké množství nástrojů ke sdílení zkušeností s procesem transformace, by bylo vhodné, aby Komise zorganizovala jejich průřezovou správu, a bylo tak možné tyto zkušenosti shromažďovat a poskytovat na stejném místě, např. prostřednictvím zastřešující platformy nebo struktury.

3.3.7

Je třeba zvážit další rozšíření expertních mechanismů EU řízených poptávkou, jako jsou SOCIEUX nebo MIEUX. Tyto mechanismy jsou vynikajícím nástrojem umožňujícím rychlou reakci na potřeby partnerských zemí. Je nutné rozšířit zeměpisnou působnost stávajících mechanismů pro výměnu zkušeností, které vycházejí z potřeb, a dalších programů (zejména programů TAIEX, twinning a Erasmus+) na celý svět (zejména země AKT), přičemž nesmí dojít ke snížení plánovaných prostředků na projekty v zemích, které se těchto programů momentálně účastní.

3.3.8

Je třeba začít uplatňovat koncepci dvou- či trojstranného partnerství nevládních organizací, do něhož by byl zapojen minimálně jeden partner ze zemí EU-15, jeden ze zemí EU-13 a jeden z rozvojové země či ze země procházející transformací (7). Měla by se rovněž podporovat výměna zkušeností mezi zástupci soukromého sektoru.

3.3.9

Je třeba lépe uzpůsobit Evropský rozvojový fond pro sdílení nedávných zkušeností členských států EU s procesem transformace.

3.3.10

EU a její členské státy musí zajistit náležité financování a veřejnou podporu, aby bylo možné přeměnit jejich zkušeností v účinnou podporu procesu transformace. Kromě toho EHSV opakuje, že proces transformace a úloha jednotlivců, občanské společnosti a státu musí být jedním z aspektů Evropského roku rozvoje 2015.

4.1.1

Udržitelný rozvoj je podmíněn dosažením co nejširšího konsenzu ve společnostech partnerských zemí. Ve všech oblastech a na všech úrovních má zásadní význam podpora demokracie, řádné správy, základních svobod (včetně svobody sdružování a pokojného shromažďování, svobody slova, nezávislosti sdělovacích prostředků atd.), občanské výchovy a neformálního a informálního učení, spravedlnosti a sociální spravedlnosti.

4.1.2

Je třeba klást větší důraz na účinnost a výsledky politiky a projektů. Projekty musí být doprovázeny administrativními a operačními programy a podpůrnými opatřeními zaměřenými na jednotlivce. Účinnosti nelze docílit bez lepší koordinace v partnerských zemích. Je třeba poskytovat podporu a poradenství při plánování.

4.1.3

Zásadní význam má obecná zásada nediskriminace, rovného zacházení a aktivního zapojení partnerů EU a všech složek jejich společností (včetně žen, menšin a jiných skupin), která je zároveň předpokladem pro důvěryhodnost EU. Samozřejmě je zcela nezbytné přizpůsobovat politiku požadavkům příslušné partnerské země, což je třeba zlepšit. Současně by EU neměla být shovívavější vůči „strategicky významným“ zemím jenom kvůli omezenému okruhu zájmů, které nemají nic společného s udržitelným rozvojem. Jednou z oblastí, v nichž musí EU a její partneři spolupracovat, je dodržování lidských práv.

4.1.4

Zástupci EU musí vystupovat jednak jako moderátoři či prostředníci (kteří analyzují místní potřeby a podporují a prosazují dialog mezi místními subjekty), jednak jako experti (kteří se dělí o své předchozí zkušenosti a vysvětlují poznatky nabyté během procesu transformace).

4.1.5

Je třeba komplexně podporovat široké vrstvy společností v partnerských zemích. V současné době jsou za hlavní cílové skupiny pomoci ze strany EU považovány vládní instituce, v některých případech organizace občanské společnosti (včetně sociálních partnerů), mladí lidé a výzkumní pracovníci. Udržitelný rozvoj a demokratické změny vyžadují rozsáhlou podporu a úzkou spolupráci s „ambasadory“, „hnacími silami/manažery“ či „tvářemi trvalých změn“ z řad občanské společnosti a jejích vedoucích činitelů a sítí, není však možné se omezit jen na ně. Je zapotřebí všeobecné a široce přístupné a znatelné podpory partnerů a jejich společností. Začlenění sousedních zemí do EU a jejich podpora by neměly být vnímány jako přínosy pouze pro několik málo vyvolených. Viditelná zlepšení v takových oblastech, jako je vzdělávání a věda (včetně reforem odborného vzdělávání a přípravy, činnosti zaměřené na děti atd. (8)), hospodářství s nízkými emisemi, infrastruktura, veřejné služby a sociální služby (včetně IKT, zdravotnictví, hřišť atd.), důstojná práce a kvalitní pracovní příležitosti, rovnost mužů a žen, podpora sociálně a ekonomicky zranitelných a domorodých národů, sociální hnutí a podmínky umožňující rozvoj podnikání (včetně posílení a zapojení sociálních partnerů (9)) atd., podpoří změny a větší shodu ohledně proevropské orientace.

4.1.6

V zemích s demokratickým deficitem se může stát, že prostředky poskytnuté veřejným institucím nebo jejich prostřednictvím nebudou vydány na sociální účely, nýbrž na podporu režimu, a místní organizace občanské společnosti, jež skutečně reprezentují demokratické hodnoty, nebudou mít možnost o ně požádat. Důležitým a již dlouho potřebným krokem je zřízení Evropské nadace pro demokracii (EED). Tato nadace však sama o sobě nemůže vyřešit tyto dalekosáhlé problémy. Součástí řešení je „podrobné zmapování organizací občanské společnosti“ a dalších příjemců pomoci v daném regionu (10). Je rovněž nutné podporovat ve větší míře místní / neformální občanskou společnost a iniciativy – řada členských států EU má zkušenosti s flexibilním financováním projektů. Současně je nutné navýšit procentní podíl podpory, která je poskytována prostřednictvím občanské společnosti, zejména v případě autoritativních režimů.

4.1.7

Zvláštní pozornost je třeba věnovat transformaci v zemích jižního a východního Středomoří, kde dochází k vážnému ohrožení demokracie, lidských práv a práv žen, a rovněž je nutné, aby EU silněji podpořila občanskou společnost a ženské organizace.

4.1.8

Obecně je třeba, aby EU důkladně prozkoumala různou schopnost čerpání prostředků a zvláštní charakteristiku svých partnerských zemí a aby se tomu přizpůsobila.

4.1.9

EU se musí podělit o své zkušenosti s tím, jak zajistit soustavnou vnější a vnitřní podporu rozvoje, mimo jiné pro občanskou společnost, po provedení prvních fází transformace a dosažení srovnatelných sociálních podmínek.

4.2.1

Hospodářský růst podporující začlenění a stabilní trh musí spolu s lepšími sociálními podmínkami, vyšší zaměstnaností a inteligentní hospodářskou liberalizací zaujímat ústřední místo v rozvoji společností v procesu transformace (v souladu s koncepcí „hospodářské transformace“ v diskusi o rozvoji po roce 2015). Je nutné podporovat bezpečné a vstřícné prostředí pro investování a chránit je pomocí mezinárodních dohod, v takových vícestranných rámcích, jako je WTO, OECD atd.

4.2.2

Klíčem k udržitelnosti je právní stát a nezávislý právní systém, který nemůže podkopat korupce nebo diktatura. Zcela zásadní význam mají nezávislé organizace občanské společnosti, jež nejsou zastrašovány, dále přístup k informacím, sociální ochrana a příležitosti k důstojnému zaměstnání, vědecká a technická spolupráce, energetická účinnost a soběstačnost a ochrana životního prostředí.

4.2.3

Je nutné zlepšit podmínky pro obchodování a tam, kde je to vhodné, využívat prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, jejichž cílem je přesáhnout hranice, a podpořit tak neustálé sbližování s pravidly, zásadami a standardy EU v technických předpisech a při jejich provádění. Cílem partnerů EU by mělo být vybudování silné a inkluzivní ekonomiky a neustálé snižování závislosti na vnější pomoci, což je další oblast, v níž je nezbytná výměna zkušeností.

4.2.4

V případě autoritativních režimů je nutné upřednostňovat dialog s nezávislými podniky a pomoc těmto podnikům (totéž platí pro odborové svazy a další organizace občanské společnosti). Ve všech případech je třeba zajistit, aby malé a střední podniky hrály významnější úlohu coby faktory udržitelnosti, právního státu a rozvoje hospodářství. Doplňující úlohu mohou hrát rady zahraničních investorů nebo další partneři z řad organizací občanské společnosti.

4.3.1

EHSV a ostatní orgány již poukázaly na to, že EU, OSN a další mezinárodní instituce musí úzce a účinně spolupracovat na rozvojové agendě na období po roce 2015.

4.3.2

EU musí vzít v potaz také nedávné události, včetně vytvoření Partnerství pro otevřené vládnutí (jedná se o iniciativu, která je pro EHSV mimořádně důležitá a odráží výše uvedenou zásadu partnerství). Je nutné pečlivě naplánovat a monitorovat dopad plánovaného transatlantického partnerství v oblasti obchodu a investic a dalších takových dohod na rozvojovou spolupráci a proces transformace.

4.3.3

Je třeba lépe využívat a podporovat úlohu a potenciál soukromých podniků z celého světa a zahraničních investorů, kteří vyznávají stejné hodnoty jako EU, a v oblasti respektování základních hospodářských a sociálních práv.

4.3.4

Měla by být vypracována obsáhlá studie, která by se zabývala osvědčenými postupy celosvětových nadací a organizací občanské společnosti a nástroji, které používají v zemích v procesu transformace.