6.3.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 67/175

1.1

EHSV podporuje přání Komise dosáhnout vedoucího postavení evropského odvětví mikro- a nanoelektronických součástí a systémů a neprodleně kolem tohoto projektu sdružit napříč hranicemi členské státy, výzkum, investice a energii, aby se excelence tohoto odvětví promítla do výroby a zaměstnanosti.

1.2

EHSV se domnívá, že mikro- a nanoelektronické součásti a systémy mohou být u zrodu nové průmyslové revoluce, a proto si tato oblast mnohem více než evropskou průmyslovou „strategii“ žádá skutečnou „společnou průmyslovou politiku“ veřejného zájmu, již je třeba sestavit za pomoci koordinace, kterou by měla zajistit Komise, aby se evropské podniky mohly ujmout vedoucího postavení ve výrobě i na trzích. Tento prvek v návrhu Komise chybí.

1.3

EHSV je toho názoru, že těch několik stávajících pólů excelence, které jsou nezbytné ke stimulování snah Evropy, musí být ještě rozšířeno a rozvinuto. Umožnit méně pokročilým subjektům v celé EU čerpat z rozsáhlého veřejného i soukromého finančního programu, jaký se navrhuje ve sdělení, by rozšířilo možnosti. V této souvislosti by bylo třeba změnit režim státní podpory a dotací, neboť problémem, kterému čelí špičková odvětví evropského průmyslu, není konkurence mezi evropskými podniky, ale v řadě oborů špičkových technologií spíše nedostatek podniků konkurenceschopných v celosvětovém měřítku, které by též byly v globálním srovnání na vedoucích místech. Tuto politiku by bylo třeba vůči tomuto špičkovému odvětví zmírnit nejen ve prospěch navrhované společné technologické iniciativy, ale rovněž proto, aby se podnikům pomohlo dosáhnout světové úrovně, jak je tomu v Asii a ve Spojených státech.

1.4

EHSV považuje za žádoucí, aby si strategie, na niž se soustředí projednávané sdělení, stanovila cíl dohnat evropské zpoždění a pokrýt celý hodnotový řetězec (vedoucí postavení, pokud jde o výrobky i trhy, subdodavatele, platformy, výrobce základních technologií a návrhářské společnosti) za pomoci znovu nalezených evropských dovedností, a podporuje to, aby Unie v rámci všech smluv o volném obchodu, které se v současnosti vyjednávají (s Japonskem a Spojenými státy), hájila zájmy svých podniků. Výbor podporuje eurocentrický přístup Evropské komise, avšak vyjadřuje své obavy ohledně jeho provádění v rámci celosvětového hodnotového řetězce. Skutečně slabou stránkou Evropy je přitom nedostatečné zastoupení výrobků a přítomnost na trzích a nízký počet vedoucích výrobních podniků. Nicméně EHSV doporučuje Komisi, aby nezanedbala rozvoj silných členských států, jež představují základní prvky přeshraničních synergií.

1.5

Výbor novou strategii v oblasti mikro- a nanoelektronických součástí a systémů rozhodně vítá, avšak nelze porušit čl. 3 odst. 3 SEU a články 9 a 11 SFEU. Protože dosud nebyl stanoven plán (konec roku 2013), EHSV doporučuje zohlednit sociálně ekonomické důsledky pro živé bytosti, a zejména pro udržitelný rozvoj, kvůli zvýšení významu mikro- a nanoelektronických součástí a materiálů, které využívají, v běžném životě pro výzkum, zaměstnanost, odbornou přípravu, nezbytný rozvoj kvalifikací a dovedností, pro zdraví občanů a pracovníků v odvětví.

1.6

Doporučuje zavést po boku skupiny předních hráčů v odvětví elektroniky nové způsoby občanské správy, a to vzhledem k rozsahu požadovaných veřejných investic ve výši 5 miliard eur během 7 let a ke strategickému významu odvětví.

1.7

EHSV doporučuje vyhodnocení strategie v polovině období.

2.1

V rámci své politiky pro obnovu investic v zájmu silnějšího evropského průmyslu, který musí přispět k hospodářské obnově a návratu růstu (COM(2012) 582 final), Evropská komise zveřejnila sdělení o mikro- a nanoelektronických součástech a systémech, jež v předchozím sdělení (COM(2012) 341 final) definovala jako klíčové a jež odpovídají klíčové iniciativě č. 6 strategie Evropa 2020, kterou rozvinul program Horizont 2020.

2.2

Mikro- a nanoelektronické součásti a systémy, průlomové technologie, představují základ řady výrobkových kategorií, bez nichž se již žádná činnost nemůže obejít; přispívají k inovacím a ke konkurenceschopnosti. Existuje devět základních výrobkových kategorií: 1) počítače, 2) periferní zařízení počítačů a kancelářské vybavení, 3) spotřební elektronika, 4) servery a paměťová zařízení, 5) vybavení pro připojení k síti, 6) automobilová elektronika, 7) lékařská elektronika, 8) průmyslová elektronika a 9) vojenská a letecká a kosmická elektronika.

2.3

EHSV těší, že Komise prostřednictvím tohoto nového sdělení reaguje na určitá doporučení, jež Výbor vyslovil ve svých předchozích stanoviscích (1), a že prokazuje skutečnou vůli jednat za účelem opětovného získání trhů. Podmínkami úspěchu bude lepší využití výsledků výzkumu a silnější důraz na výrobky a společnosti s vedoucím postavením.

2.4

Podle Komise celosvětový obrat odvětví samotného činil v roce 2012 přibližně 230 miliard eur. Hodnota výrobků, které zahrnují mikro- a nanoelektronické součásti a systémy, je celosvětově přibližně 1 600 miliard eur. Komise na jedné straně konstatuje, že Unie trpěla 10 lety stagnace podpory výzkumu, vývoje a inovací (odstavec 5.2 sdělení), a na druhé straně v posledních 15 letech dochází k významnému přesunu velkosériové výroby do Asie, která je domovem patentů i kvalifikovaných pracovníků (odstavec 3.3 sdělení); dále Komise navrhuje vypracovat novou evropskou průmyslovou strategii pro elektroniku a doporučuje koordinované veřejné investice a partnerství veřejného a soukromého sektoru, aby bylo mobilizováno 10 miliard eur nových veřejných a soukromých investic do „pokročilých technologií“.

3.1

K dohnání tohoto zpoždění a aby bylo možné snést srovnání se Spojenými státy a Asií z hlediska výroby mikro- a nanoelektronických součástí a systémů, Komise navrhuje:

Komise má tedy tyto ambice:

4.1

Mezi nanotechnologie patří všechny produkty elektroniky a optoelektroniky. Představují tzv. top-down technologie, u nichž se začíná od materiálů, které se strukturují jemněji (na mikroúrovni) za účelem vytvoření prvků součástek, jako jsou tranzistory, kondenzátory, elektrická propojení. Nejnovější výzkum se ubírá směrem zdola nahoru (bottom-up) k sestavování integrovaných struktur nanosoučástí (od 1 do 100 nm) – jako jsou molekuly, nanotrubice, které již mají elektrické vnitřní funkce –, jež znatelně zvýší výkony a ještě více rozšíří kapacitu křemíku.

Jak již bylo uvedeno v odstavci 2.2, oblasti, jichž se tyto elektronické součásti a systémy dotýkají, jsou velmi pestré a týkají se téměř všech průmyslových a obchodních činností a téměř všech stránek soukromého života. Tento výčet už nemůže být úplný.

4.2

Výbor těší, že důraz se klade na opravdovou průmyslovou strategii v oblasti elektroniky, která podmiňuje inovační kapacitu všech odvětví činnosti, konkurenceschopnost a budoucnost kontinentu, a že Komise si přeje proměnit ji ve společnou hnací sílu členských států, aby zajistily Evropě vedoucí podstavení. Na světovém trhu s klíčovými základními technologiemi (KET) vládne dravá konkurence a kapitál směřuje jinam než do Evropy. Pro obnovení svého postavení ve světě by EU měla členským státům nabídnout podmínky přizpůsobené dotyčným odvětvím průmyslu.

4.3

Sdělení předkládá mimořádně eurocentrickou strategii založenou na vyplnění mezer v hodnotovém řetězci evropského elektronického průmyslu. Hodnotové řetězce v elektronickém průmyslu však nejsou regionální, ale globální. Tři hlavní subjekty jsou: přední podniky, smluvní výrobci a vedoucí podniky v oblasti platforem. V rámci širšího odvětví hraje důležitou roli mnoho dalších subjektů, včetně prodejců softwaru, výrobců výrobních zařízení, distributorů a výrobců neznačkových součástek a subsystémů.

Hodnota, která na tyto podniky (přední podniky s globálními značkami a dodavatele součástek se silným postavením vedoucích podniků v oblasti platforem) připadá v globálním hodnotovém řetězci, může být nesmírně vysoká. Sdělení neupřesňuje, na kterou část globálního hodnotového řetězce Komise plánuje zaměřit své úsilí a zda její ambice sahají i za neznačkové součásti a subsystémy.

4.4

Aby Komise přilákala do tohoto odvětví potřebné rozsáhlé finanční prostředky, chce upřednostnit různé druhy spolupráce, vzájemná působení a od vědců a vedoucích představitelů elektronického průmyslu (AENEAS & CATRENE Board members, „Nanoelectronics beyond 2020“) očekává, že jí pomohou do konce roku 2013 vypracovat plán, jímž se tato strategie bude řídit.

4.5

EHSV těší tato silná vůle pokročit, domnívá se, že strategie musí být výrazným způsobem přijata. Tato oblast by si ještě více než evropskou průmyslovou strategii zasloužila skutečnou „jednotnou průmyslovou politiku“, která by výzkumným pracovníkům nabídla krátkodobou i dlouhodobou celkovou politickou vizi. Jde o životně důležitou oblast pro přežití Evropy. Cílem je získat prospěch z masového účinku, aby došlo k přeměně výzkumu na výrobky a poté výrobků na komerčně využitelné výrobky. Je tedy nezbytné na jedné straně vypracovat průmyslovou prognózu nejméně na pět let dopředu, jak činí konkurenční obchodní podniky z třetích zemí, a na straně druhé vybudovat mosty s občanskou společností.

Excelence, jakou ukazují odborníci, je výsledkem úzce specializovaných segmentů, jenže od návrhu po prodej konečného výrobku postrádají špičkové malé a střední podniky prostředky, dovednosti i viditelnost. EU potřebuje strategie pro různé výrobky a k tomu, jak dosáhnout vedoucího postavení. Tento prvek není ve sdělení dostatečně zohledněn.

4.6

V prvních čtyřech výrobkových kategoriích uvedených v odstavci 2.2 je pouze jediný celosvětově vedoucí podnik z Evropy. V ostatních odvětvích je evropské zastoupení výraznější, ale Evropa nemá dominantní postavení v žádném odvětví. EHSV lituje, že strategie Komise se v otázce těchto překážek pro vstup do globálního hodnotového řetězce nevyjadřuje jasněji. Nutným prvním krokem by bylo navrátit smluvní výrobu do Evropy.

4.7

Tento prvek není ve sdělení dostatečně zohledněn. EHSV těší, že Komise považuje za naléhavé posílit, a zejména koordinovat všechny snahy vyvinuté v této oblasti veřejnými orgány, aby tyto technologie zůstaly vlastnictvím EU, i když jsou prodány do celého světa.

4.8

EHSV považuje za klíčové podpořit součinnost na přeshraniční úrovni a stejně zásadní je pro něj potřeba stimulace potenciálu členských států coby základu synergického účinku. Evropa je součtem svých jednotlivých částí. I samotné členské státy mají dostatečný duševní kapitál na to, aby byly schopny dosáhnout globálního dopadu. Nejde pouze o přeshraniční součinnost, ale i o vnitřní energii, vizi a ambice.

4.9

Koordinace musí být velmi strukturovaná, aby se roztříštění na úrovni členských států ještě nezvýšilo na rovině regionů, či dokonce univerzit (póly excelence). Je třeba se ubezpečit, že strategie je přizpůsobena dynamičnosti, která je vlastní odvětví mikro- a nanoelektroniky.

4.10

EHSV zastává názor, že musí existovat vyváženost mezi strategií založenou na poptávce trhu a společnou průmyslovou politikou. Trh nemůže představovat jediný referenční bod (odst. 5.3 druhý pododstavec; bod 4 přílohy sdělení). I tak by se EU neměla obracet zády k objevům motivovaným poptávkou trhu.

4.11

Nicméně silnější evropský průmysl a nová strategie pro oblast elektronických součástí a systémů, jakkoli je obojí vítáno, nemohou porušit článek 3 SEU a články 9 a 11 SFEU. Navzdory komplexitě všech těchto činitelů je třeba vyhodnotit socio-ekonomické důsledky rozvoje nanotechnologií a rozvoje prostřednictvím nanotechnologií.

4.11.1

Výbor se domnívá, že by bylo třeba analyzovat a vyčíslit údaje související s počtem pracovních příležitostí v odvětví, odbornou přípravou, kvalifikacemi a požadovanými dovednostmi. V současné době přibývá pracovních míst, ale chybějí dovednosti. Tento nepoměr je tedy třeba řešit, což vyžaduje dlouhodobé investice, na jejichž výpočtu se pracuje. Konečným cílem je, aby všichni přispěli k upevnění postavení EU ve světě elektronických součástí a systémů. EHSV lituje, že Komise v těchto otázkách dospěla ve svém sdělení do slepé uličky a neuvedla částky, které je třeba na ně vyčlenit, přestože tyto otázky široce zohlednila ve svém předchozím textu z roku 2012 (COM(2012) 582 final).

4.11.2

Elektronické přístroje patří mezi výrobky obsahující nanočástice, jež jsou a budou k dispozici uživatelům. Ty jsou obsaženy v součástech hybridní molekulární elektroniky, polovodičů, nanotrubic a nanovodičů či pokročilé molekulární elektroniky. Nízkonapěťová nanoelektronika a nanoelektronika o ultranízkém napětí představují témata výzkumu a vývoje, která směřují k výskytu nových obvodů fungujících v blízkosti teoretické hranice pro energetickou spotřebu na jeden bit. EU musí vzhledem k udržitelnému rozvoji, za účelem ochrany životního prostředí i živých bytostí vzít do úvahy vliv opotřebení, rozpadu či konec životnosti nanomateriálů obsažených v současných elektronických přístrojích, jež se vymýšlejí nebo teprve budou objeveny, třebaže současná definice nanomateriálů vytvořená Evropskou komisí nesměřuje k tomu, že by v souvislosti s mikro- a nanoelektronikou měla být pozornost soustředěna na zdraví. Je třeba uplatnit zásadu předběžné opatrnosti.

5.1.1

Výbor považuje za vhodnou strategii Komise, jež se snaží zaplnit mezery hodnotového řetězce ve výrobě a zvrátit vývoj tak, aby se do Evropy přesunuly chybějící části hodnotového řetězce mikro- a nanoelektronických technologií. Klade si však otázku, jaké byly příčiny 10 let stagnace (explicitně přiznané v odst. 5.2 sdělení) rozpočtů evropského VaVaI – považovaného přitom za světovou třídu –, jež Unii zabránily v tom, aby zastávala odpovídající místo na světových trzích v klíčové chvíli při nástupu Číny. Analýza těchto příčin stejně jako analýza dynamiky globálního hodnotového řetězce zmíněná v oddílu 4 tohoto stanoviska by umožnila zabránit budoucím omylům a možná by bylo třeba inspirovat se strategiemi jiných regionů světa a najít užitečné pobídky k návratu některých druhů výroby do Evropy.

5.1.2

EHSV je toho názoru, že konkurenceschopnost na poli cen práce zlikvidovala celá odvětví (textilní průmysl, obuvnický průmysl, výrobu pneumatik či slévárenství). V elektronice měla stejný účinek smluvní výroba. Elektronická strategie by měla tyto údaje zapracovat a přistoupit na nastavení nových forem konkurenceschopnosti: v oblasti dovedností, excelence a vytváření většího počtu pólů, šířením znalostí do většího počtu podniků, vnitřní flexibilitou atp.

5.1.3

Výbor se domnívá, že kromě finanční podpory by malým a středním podnikům a jejich značkám mohla pomoci koordinovaná ochrana EU. Součástí projednávané strategie by se měly stát i patenty, ochrana obchodního tajemství, boj proti kybernetické kriminalitě a krádeži patentů.

Mnohostranný volný obchod otevírá všechny hranice nad rámec koordinované regulace, kterou by mohla zajistit WTO. EHSV považuje za žádoucí, aby strategii, jež je předmětem projednávaného sdělení, zohledňovala každá v současnosti vyjednávaná dohoda o volném obchodu (s Japonskem, Spojenými státy). Smlouvy o volném obchodu, na rozdíl od toho, co si přáli otcové-zakladatelé pro Evropskou unii, otevírají trhy, kde partneři a priori nemají stejná pravidla.

5.2.1

Přítomnost v souboji o trhy vyžaduje investice, které členské státy nacházející se v krizi a trápené rozpočtovými škrty, jež žádá EU, nemohou poskytnout. Komise apeluje na soukromý sektor, aby se zapojil. Avšak krize prohloubila potíže s přístupem malých a středních podniků, zejména inovujících, k úvěrům, a to do té míry, až je banky dusí.

5.2.2

Výbor těší, že Komise klade důraz na jejich financování a přispívá k tomu, aby tento stisk povolil.

5.2.3

Schopnost veřejných přispěvatelů jednat je omezena v důsledku jejich deficitů a veřejného zadlužení, a to včetně sociálních systémů. Prostředky ke kontrole, jimiž disponují, aby ověřili závazky podniků vzhledem k udržování a rozšiřování návrhových a výrobních činností v Evropě (závěr odstavce 7.1 sdělení), se nezdají dostatečně rozvinuté.

Výbor je toho názoru, že režim státní podpory a dotací by bylo možné zmírnit, aby:

5.2.3.1

EHSV by si přál jasnější provázanost se strukturálními fondy a EIB, zejména pro země EU v kritickém stavu z důvodu hluboké finanční krize, kde výrazný propad veřejných výdajů spolu se zmrazením soukromých investic vedly k tomu, že o pomoci si lze nechat jen zdát, a kde strukturální fondy již nepředstavují naprostý zázrak. EHSV navrhuje, aby EU zajistila dotčeným vědcům v těchto zemích možnost začlenit se do nejlepších evropských výzkumných středisek.

5.2.3.2

Pokud jde o soukromé prostředky, EHSV se domnívá, že sice mohou přispět, ale je velmi nespolehlivé zakládat dlouhodobou strategii na této myšlence.

5.3.1

EHSV schvaluje úlohu koordinátora sil, kterou chce zastávat EU, i volbu Komise použít článek 187 Smlouvy a založit společný podnik (novou Společnou technologickou iniciativu). Pouze trh totiž žádnou „úlohu“ nehraje, nemá politickou vůli, z níž by vzešly hlavní směry.

5.3.2

Úroveň EU je ta správná pro organizaci průřezového charakteru, zabránění redundantnímu výzkumu, pro mobilizaci hodnotových řetězců a komerční využití výsledků za co nejlepších podmínek. EHSV připomíná, že je třeba zohlednit pokročilost výzkumu, která je rozdílná v různých členských státech, aby došlo nejen k docenění pólů excelence, ale aby byly nové prostředky zpřístupněny všem. Když nelze použít stejný obchodní model všude, musí být možné pomoci i malým začínajícím podnikům.

5.3.3

Bude třeba zohlednit, že zaměření na vertikální propojení počítačových systémů (bývalého programu ARTEMIS) a nanoelektroniky (bývalé společné technologické iniciativy ENIAC) spolu s přesvědčením podniků a univerzit k horizontální spolupráci, to vše na nadnárodní úrovni, je ambiciózní. Protože propojování objevů vyžaduje čím dál větší víceoborovost pro pochopení nanovlastností, považoval by EHSV za užitečné upřesnit specifika regionů a pólů excelence a dále též ochranu podaných patentů a informací, které musí kolovat.

—

Podle Komise by podniky mikro- a nanoelektroniky zaměstnaly 200 000 osob přímo a 1 milion nepřímo. Poptávka po dovednostech neustále narůstá.

—

Na konci hodnotového řetězce musí podniky uspět s přeměnou svých investic na výkon (finanční a obchodní kvalitu). EU je na špičce světového výzkumu a musí uspět s jeho převedením na pracovní místa.

—

Pro EU nastal čas, aby všeobecně rozšířila svou vysokou úroveň dovedností, jichž v úzkých segmentech dosáhla, a to rozvojem informovanosti, odborné přípravy, kvalifikací atp.

—

Výbor si přeje, aby financování projektů neprobíhalo na úkor podpory sociálního začlenění a boje proti chudobě, a připomíná, že dobře odborně připravená, kvalifikovaná a slušně placená pracovní síla je zárukou jakosti hotového výrobku.

—

EHSV by na tomto místě Komisi rád připomněl obsah jejího sdělení COM(2012) 582 final (kap. III-D). Lidský kapitál a dovednosti a předjímání potřeb jsou více než jinde nezbytné pro úspěch veškeré činnosti v oblasti mikro- a nanoelektronických součástí, které se ze své povahy stále rozvíjejí. Komise již stanovila tabulku ekvivalencí, která by měla být ku prospěchu vnitroevropské mobilitě.

—

V oblasti daní, vzdělávání, přístupu ke kapitálu a ceny práce se situace v jednotlivých členských státech liší z důvodu chybějící harmonizace. EHSV podporuje Komisi v jejím důrazu na dovednosti. Vyzývá k tomu, aby zavedla veškerá opatření, jež jsou v rámci Unie potřebná ke sblížení odborných příprav, kvalifikací, know-how a diplomů potřebných k pokrytí hodnotového řetězce evropského mikro- a nanoelektronického průmyslu.

5.4.1.3.1

OECD definuje nanotechnologie jako technologie, které umožňují nakládat s velmi malými strukturami a systémy, studovat je a využívat je (2009). Ať už jsou přírodního původu, nebo pocházejí z výroby, tyto materiály jsou zapotřebí pro nanotechnologie; manipulují s nimi lidé a používají je lidé – občané i pracovníci.

5.4.1.3.2

EHSV považuje za nezbytné uvést ve sdělení, jehož cílem je dostat EU v této oblasti na světovou úroveň, užitečná varování a zmínit nebezpečí pro lidské zdraví, připomenout zásadu předběžné ochrany, aby se z prospěchu těšili všichni, aby rizika byla co nejmenší a neopakoval se stejný model jako v případě azbestu. Některé současné a budoucí součásti nanoelektronických systémů se nezastaví na hranici plic, krve, mozku či placenty. Mají značnou interakční plochu.

5.4.1.3.3

Odvětví zdravotnictví využívá nanoelektronické součásti a přispívá tak k rozvoji výzkumu; je třeba si připomenout, že tomu tak je právě díky sociálním systémům, jež představují odbytiště pro výzkum, pokud jim to krize, nezaměstnanost a deficity umožní.

5.4.1.4.1

EHSV připomíná strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, kterou si přála Komise (Evropa 2020; COM(2010) 2020 final), a domnívá se, že evropská strategie v oblasti mikro- a nanoelektronických součástí a systémů patří k jádru tohoto tématu.

5.4.1.4.2

Měla by neprodleně zohlednit, že průmysl, který chceme rozvíjet, již produkuje zvláštní druh odpadu a bude ho produkovat ještě víc, že je třeba již od této fáze výzkumu řídit a financovat životní cyklus mikro- a nanomateriálů, zejména těch vyráběných, a systémů, jež je používají (viz přístup bottom-up), a to tím spíše, že ne všechna rizika jsou již známa. Možná bude třeba s ohledem na ně uvažovat o doplnění směrnice o zdanění energie? (3)

5.4.1.4.3

EHSV se domnívá, že navrženou průmyslovou strategii lze považovat za politiku významných realizací a že musí splňovat požadavky udržitelného rozvoje.