7.7.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 199/131

—

s ohledem na článek 173 hlavy XVII Smlouvy o fungování Evropské unie (bývalý článek 157 Smlouvy o založení Evropského společenství), který se vztahuje na průmyslovou politiku a odvolává se mimo jiné na konkurenceschopnost průmyslu Unie,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2010 nazvané „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“ (KOM(2010)0614),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii EU do roku 2020 (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o inovační politice Společenství v měnícím se světě (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. září 2009 nazvané „Příprava na budoucnost: vývoj společné strategie pro klíčové technologie v EU“ (KOM(2009)0512),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2008 o přezkumu průmyslové politiky v polovině období: příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost (3),

—

s ohledem na neformální zasedání Evropské rady ve složení pro konkurenceschopnost, které se konalo ve dnech 14. a 15. července 2010,

—

s ohledem na závěry 2999. zasedání Evropské rady ve složení pro konkurenceschopnost, které se konalo ve dnech 1. a 2. března 2010,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. listopadu 2008 nazvané „Iniciativa v oblasti surovin – uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě“ (KOM(2008)0699),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. října 2010 nazvané „Stěžejní iniciativa Evropa 2020: Unie inovací“ (KOM(2010)0546),

—

s ohledem na dokument Komise předložený dne 26. dubna 2010 GŘ pro podniky a průmysl nazvaný „Zpracovatelský průmysl v EU – Jaké budou výzvy a příležitosti v budoucích letech?“,

—

s ohledem na pracovní dokument Komise nazvaný „Zpráva o provádění Small Business Act“ (KOM(2009)0680),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2008 nazvané „Akční plán pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku“ (KOM(2008)0397),

—

s ohledem na zprávu nazvanou „Podpora nových obchodních modelů s přínosy v oblasti životního prostředí“ z listopadu 2008, kterou nechala vypracovat Komise,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. července 2007 nazvané „Přezkum průmyslové politiky v polovině období – příspěvek ke strategii EU pro růst a zaměstnanost“ (KOM(2007)0374),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro regionální rozvoj (A7–0022/2011),

A.

vzhledem k tomu, že globální hospodářská krize zásadním způsobem zasáhla evropský průmysl, čímž znesnadnila jeho schopnost čelit výzvám globalizace, změnám klimatu, vyčerpávání zdrojů, demografickým změnám a posunu k průmyslu založenému na znalostech a účinnosti, které zásadním způsobem ovlivňují průmyslový rozvoj, trh práce a výhledy do budoucna,

B.

vzhledem k tomu, že aby EU byla schopna překonat dopady krize a řešit tyto náročné úkoly, potřebuje takový přístup k průmyslové politice, který spojí konkurenceschopnost, udržitelnost a důstojné pracovní podmínky a zároveň povzbudí růst ekonomiky, zaměstnanosti, sníží zhoršování životního prostředí a zlepší kvalitu života,

C.

vzhledem k tomu, že průmyslová politika v Evropě může uspět pouze tehdy, pokud bude pevně zakotvena jak v nové finanční struktuře sektoru, která podporuje investice a zabraňuje spekulacím, tak v makroekonomické politice, která vede fiskální, ekonomickou a rozpočtovou politiku v EU k udržitelnému růstu a zaměstnanosti,

D.

vzhledem k tomu, že některá evropská průmyslová odvětví jsou ve stálé krizi v důsledku nekalé konkurence ze třetích zemí, zejména v oblasti pracovněprávních vztahů, ochrany životního prostředí a ochrany duševního a průmyslového vlastnictví,

E.

vzhledem k tomu, že evropský průmysl čelí zvýšené celosvětové konkurenci ze strany průmyslových zemí a zemí s transformujícím se hospodářstvím, jako jsou např. Čína, Indie, Brazílie, z hlediska přístupu ke zdrojům, technologických inovací, kvalifikované pracovní síly a taktéž z hlediska cílené a ambiciózní průmyslové a inovační politiky,

F.

vzhledem k tomu, že strategie EU podporující

je jediným způsobem, jak zlepšit udržitelnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, a udržet tak globální vedoucí postavení,

G.

vzhledem k tomu, že vedoucí postavení evropského průmyslu ve světě je vystaveno stále větší konkurenci vzhledem k rozšiřující se průmyslové základně v zemích s transformujícím se hospodářstvím a že hlavní konkurenti, jako jsou např. USA, Japonsko a Čína, pokračují v silné a aktivní průmyslové politice podporované rozsáhlými investicemi do nových špičkových produktů a služeb, je velice důležité udržet a rozvíjet konkurenceschopnost evropského průmyslu a zachovat jeho úlohu hnací síly udržitelného růstu a zaměstnanosti v Evropě,

H.

vzhledem k tomu, že je možné podporovat průmyslový pokrok prostřednictvím kombinace vhodných rámcových podmínek, inteligentní, do budoucna zaměřené a cílené regulace a stimulace trhu na základě přesných očekávání vývoje trhu a podporou celosvětových trendů zaměřených na čisté, udržitelné a inovativní způsoby výroby, distribuce a spotřeby,

I.

vzhledem k tomu, že všeobecná politika podpory investic v průmyslu a v oblasti služeb by měla být makroekonomickou prioritou EU, zejména v období krize jako např. v současné době, kdy investice (zejména do kapacity, na rozdíl od produktivity) patří do typu výdajů, které musí být prioritně omezeny; vzhledem k tomu, že členské státy, EU, regionální a místní orgány by si měly samy stanovovat cíle veřejných investic (např. jakou část z celkových veřejných výdajů by měly vynaložit na investice), včetně úsporných opatření,

J.

vzhledem k tomu, že ctižádostivá průmyslová politika EU se musí opírat o silný vnitřní trh, jak v rámci EU, tak za jejími hranicemi; vzhledem k tomu, že v této souvislosti všechny nástroje průmyslové politiky (jako jsou např. politika v oblasti výzkumu a vývoje, regionální politika, politika v oblasti hospodářské soutěže, sjednocování právních předpisů a obchodní politika) musí být využity s cílem zaměřit se na příležitosti a výzvy globalizace,

K.

vzhledem k tomu, že úpadek výrobního odvětví v Evropě je nepopiratelný, což ohrožuje naše pozice v oblasti technologie a ekonomiky vzhledem k rostoucí globalizaci a silné hospodářské soutěži ze strany rychle se rozvíjejících zemí,

L.

vzhledem k tomu, že byrokratické postupy, kterým musí subjekty v obchodní sféře čelit, musí být radikálně omezeny a související legislativní a právní prostředí musí být zjednodušeno, a to v souladu se zásadou lepší tvorby právních předpisů,

M.

vzhledem k tomu, že světová poptávka po surovinách a zdrojích se neustále zvyšuje a vede k obavám z možného přerušení dodávek,

N.

vzhledem k tomu, že podle údajů německého statistického úřadu až tvoří až 45 % ceny jednotky produktu náklady na materiál, a proto je pro evropský průmysl klíčově důležité využívat suroviny a energii inteligentním a efektivním způsobem,

O.

vzhledem k tomu, že navzdory výkonnosti některých členských států ztratila EU tržní podíl; vzhledem k tomu, že postavení EU v oblasti vysoce vyspělých technologií není takové, jaké by mělo být, zejména v souvislosti s novými informačními a komunikačními technologiemi (13 % přidané hodnoty v USA oproti 5 % v EU); vzhledem k tomu, že produktivita zpracovatelského průmyslu v EU se zpomaluje,

P.

vzhledem k tomu, že zpracovatelský průmysl má hlavní podíl na růstu produktivity nejen v průmyslu jako takovém, ale i v ostatních hospodářských odvětvích, a že průmyslová inovace je hlavním katalyzátorem rozvoje nových služeb, a tedy i dlouhodobého růstu, zejména s ohledem na demografické trendy v EU,

Q.

vzhledem k tomu, že průmysl je významnou částí hospodářství EU a že představuje 37 % z HDP EU (včetně příslušných služeb), 80 % z výdajů na výzkum a vývoj a 75 % vývozu,

R.

vzhledem k významu tradičních průmyslových odvětví EU a vzhledem k tomu, že je nezbytné účinně využívat odborných znalostí v této oblasti,

S.

vzhledem k tomu, že naši zahraniční konkurenti, jako jsou např. USA a asijské země, přijaly aktivní průmyslovou politiku založenou na rozsáhlých investicích do klíčových odvětví výzkumu a vývoje,

1.

vítá skutečnost, že prostřednictvím evropské Strategie 2020 a sdělení o integrované průmyslové politice EU Komise konečně uznala význam úspěšné průmyslové a zejména zpracovatelské základny pro udržitelný růst a zaměstnanost v Evropě a zavázala se k integrační průmyslové politice opírající se o zásady sociálního tržního hospodářství;

2.

uznává návrh Komise na integrovanou průmyslovou politiku a konstatuje její zaměření na obnovení konkurenceschopnosti EU v průmyslovém odvětví; zdůrazňuje v této souvislosti, že pokud má evropský průmysl v úmyslu udržet si konkurenceschopnost i do budoucna, je s ohledem na globální výzvy nezbytné, aby základem evropské průmyslové obnovy byla energetická účinnost a účinnost zdrojů;

3.

zdůrazňuje skutečnost, že různá opatření předložená Komisí by měla zůstat dostupná pro spotřebitele zejména v době, kdy se evropská ekonomika, především v nových členských zemích, stále vzpamatovává z nejpalčivější hospodářské krize několika posledních desetiletí;

4.

zdůrazňuje skutečnost, že udržitelný rozvoj, tak jak byl definován během konference v Johannesburgu v roce 2002, by se měl opírat o tři pilíře – hospodářský, sociální a environmentální – a že k zajištění co nejvyšší konkurenceschopnosti hospodářství musí průmyslová politika nalézt vyvážený poměr těchto prvků;

5.

vyzývá Komisi a členské státy k vytvoření ambiciózní, ekologicky účinné a zelené průmyslové strategie EU s cílem obnovit výrobní kapacitu na území EU a vytvořit v EU vysoce kvalifikované a dobře placené pracovní příležitosti;

6.

zdůrazňuje potřebu dlouhodobé regulační předvídatelnosti a stability, které jsou pro průmysl klíčové s ohledem na investiční plánování; vyzývá proto Komisi, aby ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou načrtla komplexní vizi evropského průmyslu v roce 2020, která bude mít na zřeteli konkurenceschopnost a udržitelnost průmyslu a stanoví pokyny například pro energetiku a účinné využívání zdrojů, s ohledem na rozvoj, zaměstnanost a tudíž i prosperitu v Evropě; v této souvislosti lituje nedostatku konkrétních návrhů ve sdělení Komise;

7.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti se změnami ve smlouvách EU, o nichž se v současné době uvažuje, zajistily, že zaměstnanost bude mezi cíli Evropské centrální banky zaujímat stejně významné místo jako boj proti inflaci;

8.

zdůrazňuje, že rozvoj musí jít ruku v ruce s pevnou a silnou průmyslovou základnou; uznává, že rozvoj může přispět ke zvýšené tvorbě nových pracovních míst a k zachování životní úrovně občanů;

9.

vyzývá veřejné orgány, aby omezily byrokratické postupy, předcházely zdvojování formalit a s ohledem na lhůty pro rozhodnutí řízení zvýšily transparentnost;

10.

zdůrazňuje, že je toho možné dosáhnout pouze prostřednictvím průmyslu založeného na znalostech se silnou průmyslovou základnou;

11.

zdůrazňuje, že úspěch nové udržitelné průmyslové politiky může být založen pouze na integrovaném přístupu napříč odvětvími, který bude podpořen praktickými horizontálními a odvětvovými iniciativami založenými na objektivní ekonomické argumentaci zaměřené na společné problémy mající značné dopady na řadu odvětví a přinášející hmatatelné výsledky pro podniky i spotřebitele na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

12.

zdůrazňuje význam odvětví jako jsou energetika a doprava v rámci výdajové struktury evropského průmyslu; domnívá se, že je třeba i nadále zvyšovat konkurenceschopnost těchto odvětví, a to prostřednictvím privatizace; v tomto ohledu je přesvědčen o nutnosti omezit výši veřejného financování společností, které podnikají na liberalizovaných trzích, a učinit opatření s cílem umožnit volné poskytování služeb ve všech druzích dopravy;

13.

věří, že musí být stanoveny makroekonomické rámcové podmínky, ve kterých se může evropský průmysl úspěšně rozvíjet, přičemž bere v úvahu reálný nedostatek zdrojů a jejich nadměrné čerpání; v tomto ohledu se domnívá, že Evropa se musí zaměřit nejen na podporu současné konkurenceschopnosti, ale zejména na její zajištění do budoucna;

14.

domnívá se, že průmyslová strategie EU by měla stanovit strategické oblasti, do kterých je nutné investovat, a vyzývá Komisi a členské státy ke zohlednění těchto priorit v budoucím finančním výhledu, ročních rozpočtech a politikách EU;

15.

považuje za důležité přijmout takovou integrovanou průmyslovou politiku, v jejímž rámci se budou evropské iniciativy ve všech oblastech doplňovat a nebudou v rozporu se společným cílem rozvoje;

16.

naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila dokončení jednotného trhu EU, který je předpokladem pro konkurenceschopný průmysl a inovace;

17.

zdůrazňuje skutečnost, že spravedlivá hospodářská soutěž a otevřený trh hrají klíčovou úlohu pro vytvoření nových a dynamických průmyslových odvětví;

18.

je přesvědčen, že nejen veřejný sektor, ale zejména ten soukromý bude hrát zásadní roli při investování do restrukturalizace a rozvoje nových průmyslových odvětví, která zajistí jak tvorbu pracovních příležitostí, tak přechod na účinné využívání zdrojů a nízkouhlíkovou ekonomiku; z tohoto důvodu považuje za nezbytné, aby byl vytvořen řádný rámec pro podporu těchto soukromých investic;

19.

zdůrazňuje, že nový integrovaný přístup vyžaduje velmi dobře fungující spolupráci v rámci Komise a soudržnost mezi různými politikami Komise; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby zřídila stálou pracovní skupinu pro průmyslovou politiku, která bude odpovědná za koordinaci, směřování a opatření v rámci stávající nové a integrované evropské strategie pro průmyslovou politiku a monitorování jejího provádění;

20.

vyzývá Komisi, aby se při posuzování dopadů („hodnocení z hlediska konkurenceschopnosti“) a v hodnocení ex-ante a ex-post („kontroly stavu“) více zaměřovala na aspekty konkurenceschopnosti a aby tuto důležitou součást inteligentní regulace co nejrychleji uplatnila v rámci všech útvarů Komise; zdůrazňuje skutečnost, že udržitelnost je důležitá pro stabilní konkurenceschopnost a pro účinné využívání zdrojů a nízkouhlíkovou ekonomiku;

21.

zdůrazňuje, že by Evropská unie mohla vybudovat nejkonkurenceschopnější průmysl na světě, mimo jiné

22.

podporuje iniciativu Evropské komise uvedenou v bodě 3 jejího sdělení, a sice důsledně analyzovat dopady budoucích právních předpisů na průmyslovou politiku a vyhodnocovat uplatňování těchto předpisů; zdůrazňuje, že je nutné zajistit spolupráci se sociálními partnery a co nejvyšší možnou transparentnost;

23.

zdůrazňuje, že nová udržitelná průmyslová politika EU může být účinná pouze tehdy, pokud bude prováděna v úzké součinnosti s průmyslovými politikami členských států, a vyzývá proto Komisi, aby v roce 2011 vyvíjela všechny iniciativy, které umožňuje čl. 173 odst. 2 Lisabonské smlouvy, jako je vydávání pokynů, ukazatelů, výměna a šíření nejosvědčenějších postupů a technologií, postupy monitorování a hodnocení;

24.

vyzývá Komisi, aby společně s Evropským parlamentem a Radou vytvořila nový rámec, který bude podnikům z různých členských států umožňovat efektivnější spolupráci při stanovování a plnění jejich průmyslových priorit a bude je k této spolupráci motivovat; domnívá se, že tento rámec posílí konkurenceschopnost evropských výrobků a zlepší reakce na změny na celosvětovém trhu;

25.

je přesvědčen, že úspěch nové udržitelné průmyslové politiky závisí na zapojení všech zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, regionálních a místních orgánů, zástupců malých a středních podniků a občanské společnosti; vyzývá Komisi, aby do všech oblastí a opatření vnesla jasný princip partnerství; k tomu patří i neustálé společné sledování a posuzování očekávaného vývoje a s ním spojené přehodnocování strategií, opatření a programů;

26.

domnívá se, že tzv. průmyslová politika EU pro éru globalizace může svých cílů dosáhnout pouze v případě, že se bude zabývat tím, do jaké míry odpovídají politiky Unie budoucím výzvám, jimž čelí a v nadcházejících letech budou čelit evropské regiony a jejich místní průmysl, pokud příslušné politiky EU povedou ke zvyšování výkonnosti a konkurenceschopnosti malých a středních podniků, jež hrají v evropském průmyslu nejvýznamnější úlohu; v tomto ohledu zdůrazňuje, že dopad hospodářských, demografických a klimatických změn a změn v oblasti energie je třeba hlouběji analyzovat, pokud jde o jejich regionální rozměr, přičemž je třeba zohlednit případné regionální rozdíly, které vzniknou v důsledku těchto změn, čímž bude ovlivněn homogenní růst průmyslových odvětví v EU; vyzdvihuje vedoucí úlohu regionů při podpoře ekologické přeměny průmyslu a rozvoje obnovitelných zdrojů energie;

27.

konstatuje, že průmyslová politika závisí ve značné míře na ochraně průmyslu EU proti nekalé hospodářské soutěži třetích zemí;

28.

vyzývá Komisi, aby co nejrychleji vypracovala podrobný harmonogram dohledu nad prováděním této strategie a aby každoročně předkládala zprávu o dosaženém pokroku; rovněž se domnívá, že by Komise měla každoročně opětovně posuzovat účinnost těchto pokynů a iniciativ s cílem zjistit problémy, které vznikly v průběhu jejich uplatňování, a stanovit další cíle, aby bylo zajištěno, že průmyslová politika EU bude neustále v čele pokroku;

29.

upozorňuje na to, že internacionalizace je klíčovým faktorem konkurenceschopnosti podniků, a vyzývá proto Komisi, aby se snažila co nejvíce podporovat znalosti získané ze všech podpůrných sítí pro podniky, aby mohly být prospěšné podnikům, které se nachází v procesu internacionalizace;

30.

zdůrazňuje, že celoevropské struktury a infrastruktury, které se zaměřují na propojování zdrojů a prostředků, by mohly spustit celoevropský průmyslový model, který by mohl konkurovat na celosvětovém trhu;

31.

žádá o ambiciózní financování průmyslové politiky a infrastruktury (zejména v oblasti výzkumu a energetiky, telekomunikací a dopravní infrastruktury (TEN) – tzn. v oblasti „veřejných služeb“, které vytváří podnikatelské prostředí; v tomto ohledu pokládá za zásadní vydávání dluhopisů EU (eurobondů nebo projektových dluhopisů) s cílem umožnit Unii finančně podporovat inovaci, infrastrukturu a reindustrializaci;

32.

zdůrazňuje, že inovace jsou hlavním motorem průmyslové politiky a růstu a že všechny iniciativy na podporu inovací

33.

zdůrazňuje, že je třeba jednoznačně rozlišovat mezi výzkumem a inovací, tj. činnostmi sice úzce propojenými, které se však vyznačují různými cíli, prostředky, intervenčními nástroji a pracovními metodami: výzkum, který provádí společnosti na podporu svého vlastního růstu, by měl vytvářet nové poznatky a svou povahou být vynalézavý, nezávislý a připraven podstoupit určitá rizika; inovace má naopak za cíl vytváření nových výrobků, služeb a postupů, které mají přímý vliv na trh, společnost a fungování podniků jako takových;

34.

domnívá se, že zejména stanovení referenčních hodnot a norem se ukázalo být silným podnětem k prosazování inovace a udržitelné konkurenceschopnosti v několika průmyslových odvětvích; žádá o posílení evropského systému pro normalizaci prostřednictvím opatření na podporu zjednodušování, transparentnosti, snižování nákladů a zapojení zúčastněných stran;

35.

upozorňuje na nutnost lepší koordinace mezi členskými státy a užší spolupráce mezi podniky, a to prostřednictvím obchodních uskupení, sítí a středisek excelence;

36.

zdůrazňuje, že konkurenceschopnost EU do značné míry závisí na inovační kapacitě, zařízeních pro výzkum a vývoj a propojení inovačního a výrobního procesu;

37.

vyzývá k tomu, aby byly v dalším programovém období po roce 2013 (8. rámcový program pro výzkum a vývoj) výrazně navýšeny prostředky na výzkum (cílem EU: 3 % HDP na výzkum a vývoj, 1 % HDP z veřejných financí), aby si evropský průmysl přednostně zachoval vedoucí postavení v oblasti technologií a udržel si konkurenceschopnost na celosvětové úrovni, a tím se účinně využily soukromé investice; připomíná, že vedle výrazného zaměření na výzkum inovativních postupů nelze zapomínat na řízení, organizaci a zapojení zaměstnanců do inovace a výzkumu v oblasti základních generických technologií; zdůrazňuje dále, že je potřeba prosadit zjednodušení administrativních postupů a postupů pro získání přístupu k financování;

38.

zdůrazňuje, že zvyšování regionálních rozdílů v oblasti výzkumného a vývojového potenciálu je problémem, který se musí řešit nejen v rámci politiky soudržnosti, ale také v rámci výzkumné a inovační politiky; v tomto ohledu žádá, aby vedle finančních prostředků na výzkum byly přerozděleny finanční prostředky v rámci operačních programů s cílem podporovat inovaci a usnadnit využívání výsledků výzkumu pro řešení ve prospěch společnosti;

39.

konstatuje, že značné zvýšení soukromých a veřejných investic ve výzkumu a vývoje je zásadní, aby si průmysl EU zachoval vedoucí postavení v oblasti technologií a celosvětovou konkurenceschopnost v oblastech jako jsou obnovitelné zdroje a dopravní účinnost; dále konstatuje, že na podporu vyšších soukromých investic do výzkumu a vývoje je nutné správné fungování trhu pro inovativní výrobky a stálé investiční podmínky; domnívá se, že zvýšení veřejného financování výzkumu a vývoje je nezbytné ke znásobení soukromých investic a podpoře spolupráce a že zjednodušení postupů veřejného financování, především v souvislosti s rámcovými programy EU, je nezbytnou podmínkou pro posílení účasti průmyslu;

40.

uznává však, že aby Evropa dosáhla takové úrovně investic, která je potřebná k tomu, aby se inovace staly hnací silou hospodářského růstu, musí soukromý sektor zvýšit financování výzkumu a vývoje; vyzývá proto Komisi, aby přezkoumala překážky, které brání tomu, aby evropské podniky investovaly na stejné úrovni jako jejich mezinárodní protějšky, např. USA, a aby případně přijala legislativní i nelegislativní opatření v tomto směru;

41.

domnívá se, že společné technologické iniciativy (např. program Clean Sky) jsou velice užitečnými nástroji na mobilizaci finančních prostředků od států, EU a soukromého sektoru pro inovační projekty s výrazným motivačním účinkem; žádá, aby financování existujících projektů bylo zabezpečené tak, aby mohly být realizovány až do konce, a považuje za nevyhnutelné, aby se ve slibných odvětvích (jako je biotechnologie, nanotechnologie, vesmírná technologie, obnovitelné zdroje energie, nové dopravní prostředky a materiály) připravovaly nové projekty;

42.

vyzývá k důslednému využívání a posilování současných vědeckých a technologických pravomocí v členských státech, zejména v klíčových technologiích (KET);

43.

vítá vytvoření skupiny odborníků na vysoké úrovni pověřené vytvořením společné dlouhodobé strategie a akčního plánu v oblasti KET, s cílem plně využít potenciál těchto technologií;

44.

zdůrazňuje úspěch finančního nástroje na sdílení rizik, který představuje důležitý způsob financování výzkumu, vývoje a inovací Evropskou investiční bankou; důrazně nabádá Komisi, aby vyčlenila znatelně vyšší množství prostředků, a to i pomocí revolvingových fondů pro inovaci z prostředků EFRR, a aby podpořila přímé soukromé investice a inovační mechanismy pro financování vysoce rizikových inovativních projektů a těch, kterých se vhodné malé a střední podniky účastní; zdůrazňuje rovněž, jak je důležité zpřístupnit inovační programy malým a středním podnikům prostřednictvím snížení byrokratické zátěže;

45.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že podniky strukturální fondy pro financování svých inovačních projektů téměř nevyužívají; domnívá se, že řídící orgány by měly zlepšit informovanost podniků o operačních programech a poskytovat jim veškerou pomoc nezbytnou na přípravu jejich projektů;

46.

vyzývá Komisi k vytvoření přehledu osvědčených postupů současných a plánovaných finančních mechanismů, daňových opatření a finančních podnětů na podporu inovací a vyzývá ji ke každoroční aktualizaci a kontrole účinnosti těchto opatření;

47.

vyzývá, aby bylo prozkoumáno zavedení nových alternativních mechanismů, které by umožnily zmírnit nedostatek finančních prostředků EU, především v malých a středních podnicích; domnívá se, že tyto mechanismy musí

domnívá se, že je musí tvořit tyto nástroje:

48.

uznává, že problémem EU je nedostatek mladých lidí ve vedoucích pozicích v oblasti inovací v odvětvích, která jsou na výzkumu a vývoji velice závislá, především v odvětvích biotechnologie a internetu; zdůrazňuje proto, že je nutné podporovat jejich rozvoj odstraňováním překážek, kterým musí čelit v nových odvětvích, a podrobným sledováním nových inovačních trhů, přičemž by se jejich specifickým potřebám měl přizpůsobit soubor politických nástrojů;

49.

vyzývá Komisi k vytvoření příznivého prostředí pro začínající a vedlejší podniky, a to za pomoci specializovaných služeb, které mladým podnikatelům umožní překonat tradiční překážky, jež brání spuštění nových výrobních aktivit (nedostatečná infrastruktura, přístup k informacím, náklady na služby, správa duševního vlastnictví);

50.

závěrem vyzývá EU, aby reagovala na roztříštěnost evropského trhu s rizikovým kapitálem a navrhla režim Unie, který by zabezpečoval tvorbu celoevropských fondů;

51.

zdůrazňuje skutečnost, že do výzkumu a vývoje je možno investovat prostřednictvím vnitrostátních daňových podnětů a přístupu ke specializovaným finančním prostředkům, například k rizikovému kapitálu;

52.

požaduje další podněcování technologií pro udržitelný rozvoj, se kterým se započalo v rámci Akčního plánu pro environmentální technologie (ETAP), prostřednictvím propojování strategií v oblasti výzkumu, životního prostředí a hospodářství, a požaduje ambiciózní následný plán Akčního plánu pro environmentální technologie, ve kterém výzkum, vzdělávání, odborná příprava a průmysl budou vyvíjet společná úsilí, a vyzývá k tomu, aby na jeho provádění bylo vyčleněno dostatečné množství finančních prostředků; zdůrazňuje, že je potřebné zvýšit finanční prostředky pro strategický plán energetických technologií;

53.

vyzývá průmysl, aby se zapojil do ekologických inovací a posílil tak svůj potenciál pro zaměstnanost; konstatuje v tomto ohledu, že informování podnikatelů formou prezentace nových obchodních příležitostí bude zásadní pro úspěch strategie zaměřené na rozvoj hospodářství, které bude efektivní z hlediska zdrojů, a na udržitelná průmyslová odvětví;

54.

navrhuje zamyslet se také nad jinými formami financování, které podporují vývoj inovačních technologií, společným zapojením zúčastněných stran na různých úrovní (evropské, vnitrostátní a místní), a současně uvažovat o využití řady nástrojů včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru či rizikového kapitálu;

55.

žádá, aby byla věnována mimořádná pozornost podpoře inovací zaměřených na účinné a trvale udržitelné využívání surovin;

56.

upozorňuje na skutečnost, že veřejné zakázky, které ročně představují 17 % HDP Evropské unie, se významným způsobem podílejí na rozvoji evropského jednotného trhu a na podpoře inovací; poukazuje na skutečnost, že konkurenti, jako je Čína a USA, si stanovili ambiciózní cíle pro získávání inovativních a ekologických výrobků formou veřejných zakázek; žádá členské státy a Komisi, aby tam, kde je to potřeba, v souladu s pravidly transparentnosti, spravedlnosti a nediskriminace zjednodušily a zlepšily vnitrostátní a celounijní pravidla pro zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby informovala o existujících možnostech zapojení inovativních a udržitelných kritérií do výběrových řízení podle současných pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek v souladu se strategií Evropa 2020 a aby podpořila využívání těchto možností; zdůrazňuje, že je nezbytně nutné zajistit vzájemný přístup na vnější trhy v oblasti zadávání veřejných zakázek, aby podniky EU měly v mezinárodní konkurenci rovnocenné podmínky;

57.

konstatuje, že zadávání zakázek v předobchodní fázi může být rozhodujícím impulzem pro nové trhy v oblasti inovativních a ekologických technologií a zároveň může zlepšit kvalitu a účinnost veřejných služeb; žádá Komisi a členské státy, aby lépe informovaly veřejné orgány o možnostech zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi;

58.

domnívá se, že by se neměl podceňovat význam zadávání zakázek v předobchodní fázi pro podporu inovativní průmyslové základny; v této souvislosti žádá členské státy Evropské unie, aby plně využily potenciál zadávání zakázek v předobchodní fázi jako faktor inovace a nástroj na zlepšení účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách, což umožní určit a účinně podporovat vedoucí trhy pro evropské podniky;

59.

žádá Komisi, aby se důsledněji snažila zabránit předávání poznatků z EU celému světu, zejména Číně, která tuto snahu často neopětuje;

60.

domnívá se, že hospodářský růst může a měl by být oddělen od zvýšeného využívání zdrojů;

61.

je přesvědčen, že zásadní zlepšení účinného využívání zdrojů v případě surovin, pomocných a pohonných látek a materiálů posílí celkovou konkurenceschopnost evropského průmyslu, a vyzývá proto Komisi, aby na základě svého sdělení o strategii pro zdroje (KOM(2005)0670) navrhla jako prioritu ambiciózní politiku na účinné využívání zdrojů EU, a to prostřednictvím akčního plánu a v případě potřeby směrnice o účinném využívání zdrojů; domnívá se, že tento postup obnáší:

62.

zdůrazňuje, že dostupnost surovin, zejména strategických surovin a vzácných zemin, je klíčová pro možnosti rozvoje evropského průmyslu, a proto vyzývá Komisi, aby v první polovině roku 2011 předložila ambiciózní a komplexní strategii v oblasti surovin, která by se neměla omezovat pouze na „kritické suroviny“, jak jsou definovány Evropskou komisí, a měla by obsahovat:

63.

zastává názor, že průmyslová politika potřebuje především obnovit rovnováhu činností v oblasti energetiky ve prospěch politiky řídící se poptávkou, která poskytuje pravomoci spotřebitelům a odděluje hospodářský růst od využití energie; domnívá se, že zejména doprava a stavebnictví se musí řídit politikou aktivních energetických úspor a musí směřovat k udržitelným, neznečišťujícím a bezpečným energetickým zdrojům a že průmyslová politika by měla napomáhat vytváření tržních podmínek, které stimulují větší úspory energie a investice do energetické účinnosti, využívání široké škály obnovitelných zdrojů energie a klíčových technologií pro mobilitu skladování energie (konkrétně veřejná doprava);

64.

je přesvědčen, že má-li být zajištěna spolehlivost investic, průmysl potřebuje ambiciózní, ale realistickou dlouhodobou energetickou politiku, která zaručí konkurenceschopné ceny energie a stabilní dodávky EU, sníží závislost na fosilních palivech, podpoří účinnost a úspory při výrobě i spotřebě, umožní výrobu, při níž bude uvolňován co nejmenší objem emisí, a zamezí energetické chudobě a úniku uhlíku; poukazuje na to, že právní jistota, stabilní rámcové podmínky, vhodné investice a další harmonizace vnitřního trhu s energií mají zásadní význam pro nízkouhlíkovou produkci a dodávky a snižování průmyslových nákladů; zdůrazňuje, že je proto třeba včas a nákladově účinným způsobem obnovit a rozšířit infrastrukturu transevropských energetických sítí, která zahrnuje vytápění a využívá i výhod infrastruktur digitálních a dopravních sítí, a je třeba podporovat inteligentní sítě („smart grids“) a měření, zejména pomocí financování poskytovaného Evropskou investiční bankou;

65.

zdůrazňuje význam evropského automobilového průmyslu, který by měl v budoucnosti stát na předním místě při vývoji elektrických automobilů; vyzývá Evropskou komisi, aby v tomto ohledu zajistila nejpozději v polovině roku 2011 rámcové podmínky pro vývoj elektrických vozidel, hlavně pokud jde o standardizaci infrastruktury a technologií pro dobíjení, které zajistí interoperabilitu a bezpečnost infrastruktur; dále vyzývá Komisi, aby vytvořila harmonizované požadavky pro schvalování elektrických vozidel se specifickým ohledem na zdraví a bezpečnost pracovníků i konečných uživatelů;

66.

připomíná, že zlepšení energetické účinnosti může zásadním způsobem přispět k vytvoření pracovních míst a ke snížení nákladů; domnívá se, že přijetí opatření včetně cílů, standardů a kritérií, které zajistí zlepšení energetické účinnosti, musí tedy podporovat iniciativy ve všech průmyslových odvětvích;

67.

vyžaduje inovace ve zdravotní péči a v sociální oblasti, aby průmyslová odvětví v nadcházejících desetiletích nepostrádala pracovní síly a neměla vysoké náklady na práci;

68.

upozorňuje na potenciál energetických úspor inteligentních technologií;

69.

domnívá se, že politika zlepšování udržitelnosti dopravních systémů a dopravní infrastruktury pomocí takových opatření, jako jsou účinnější technologie, interoperabilita, inovativní řešení v oblasti mobility, ale také politiky místních zdrojů, jsou nutné pro zajištění toho, aby dodavatelské řetězce mohly fungovat s udržitelnějšími logistickými systémy a za snížených provozních nákladů;

70.

domnívá se, že moderní informační a komunikační technologie mají velký potenciál pro inovace na podporu udržitelnosti a ekologické účinnosti, např. integrace technologií přidáním inteligentních vrstev na fyzické vrstvy za účelem dosažení účinnějšího řízení systémů (jako jsou dodávky vody nebo dopravní systémy); zdůrazňuje, že je třeba mít pro taková řešení otevřené standardy informačních a komunikačních technologií; a naléhavě proto žádá Komisi, aby otevřené standardy vyžadovala, a zúčastněné strany, aby pracovaly na vhodných otevřených standardech podporujících účinné využívání zdrojů;

71.

upozorňuje, že je zapotřebí mít dostatek technických a kvalifikovaných pracovníků; domnívá se proto, že je třeba více investovat do oblasti vzdělávání a odborné přípravy; požaduje, aby v zájmu podpory kvalifikace pracovní síly a zvýšení zájmu mladých absolventů o průmysl bylo vyvinuto veškeré úsilí o překonaní nedostatečné kvalifikace na všech úrovních; mimo jiné:

72.

zdůrazňuje potřebu podpořit přístup mladých lidí na trh práce prostřednictvím spravedlivě placených stáží a kvalitní učňovské přípravy;

73.

považuje za rozhodující pro ekonomickou, sociální a ekologickou budoucnost Unie, aby mladí lidé byli obeznámeni s vysokou úrovní požadovaného specializovaného a obecného vzdělání pro na jejich pozdější zaměstnání v průmyslu;

74.

zdůrazňuje, že relativní neochotu zahajovat samostatnou výdělečnou činnost lze překonat vytvořením atraktivnějšího prostředí pro začínající podniky, integrovanějšími systémy podpory, jako je ENTRE:DI, a specifickými programy, jako je „Erasmus pro mladé podnikatele“;

75.

vítá návrh Komise prozkoumat nové zdroje financování hlavních evropských infrastrukturních projektů a vyjadřuje podporu tomu, aby byly ve spolupráci s Evropskou investiční bankou vytvořeny dluhopisy EU;

76.

je přesvědčen, že je zapotřebí dát evropské průmyslové politice k dispozici nástroje vnitřního trhu, a tak podpořit vznik velkých „evropských šampiónů“, jako jsou Galileo nebo SESAR, kteří vymezí v odvětví své činnosti globální referenční hodnoty; vyzývá EU, aby neukládala svým podnikům ve srovnání s podniky třetích zemí nadměrná asymetrická omezení;

77.

zdůrazňuje, že je třeba, aby EU při vyjednávání dvoustranných a mnohostranných dohod se třetími zeměmi zajistila pro své podniky reciproční přístup k veřejným zakázkám a současně zlepšila účinnost využívání nástrojů na ochranu trhu malými a středními podniky v boji proti praktikám měnového, sociálního a ekologického dumpingu, pirátství, padělání zboží a nelegálního kopírování;

78.

žádá EU, aby stejně jako Kanada, USA, Čína nebo Japonsko vyžadovala uvádět na některých produktech dovážených ze třetích zemí zemi původu, aby se na ně vztahovaly požadavky týkající se kvality a bezpečnosti v souvislosti s možností zpětného vysledování, stejně jako se vztahují na produkty vyrobené v EU;

79.

zastává názor, že pro upevnění evropského průmyslu a zejména zvýšení konkurenceschopnosti podniků v rámci světové ekonomiky je nezbytné zavést evropská ustanovení týkající se označování původu (Made In); domnívá se, že by to umožnilo veřejnosti i zákazníkům učinit výběr na základě dobré informovanosti a podpořilo výrobu v Evropské unii, se kterou se v mnoha případech pojí pověst dobré kvality a náročných výrobních norem;

80.

domnívá se, že nejlepším nástrojem pro snížení negativních dopadů CO2 na životní prostředí by byla mnohostranná dohoda v oblasti změny klimatu, ale že hrozí, že taková dohoda nebude v blízké budoucnosti uzavřena; domnívá se proto, že by Evropská unie měla nadále zkoumat možnosti zavádět u průmyslových odvětví, v nichž skutečně dochází k úniku uhlíku, vhodné nástroje v oblasti životního prostředí, které by doplnily dražby povolenek na emise CO2 v rámci systému ETS, a zejména „mechanismus pro zahrnutí uhlíku“ při dodržování pravidel WTO, neboť takový mechanismus by umožnil bojovat proti rizikům přenosu emisí CO2 do třetích zemí;

81.

trvá na tom, že by EU měla před vypracováváním svých politik prozkoumat praktiky hospodářských politik třetích zemí, a vyzývá zejména Komisi, aby jako kritérium posuzovala při sledování státní pomoci mezinárodní konkurenční postavení evropských podniků;

82.

zdůrazňuje, že k tomu, aby průmysl zůstával v Evropě a dále se zlepšila jeho globální konkurenceschopnost, je třeba vytvořit správný rámec; domnívá se proto, že politiky EU je třeba založit na rozsáhlých posouzeních dopadu analyzujících všechny aspekty hospodářských, sociálních a environmentálních přínosů těchto politik;

83.

požaduje, aby byly předloženy iniciativy EU, které identifikují prvky pohánějící růst, inovace a konkurenceschopnost v jednotlivých sektorech, a aby pro tato odvětví byla následné předložena silná, koordinovaná, technologicky neutrální a tržně založená politická řešení a nástroje, které by měly být plně využívány; domnívá se, že za tímto účelem je nutné ve vztahu k výrobkům dále rozvíjet ekonomicky výhodným způsobem předpisy, jako je směrnice o ekologickém designu, plně provést směrnici o označování produktů z hlediska energetické účinnosti a zavádět podnětné iniciativy, jako je např. iniciativa na podporu ekologických automobilů; požaduje v této souvislosti dlouhodobou kampaň o udržitelné spotřebě s cílem zvýšit povědomí a změnit chování, a tak podpořit nové inovační produkty a design;

84.

je přesvědčen, že je třeba zachovat a posílit postavení Evropy v celosvětové průmyslové konstelaci, zejména s ohledem na vznik nových průmyslových příležitostí v návaznosti na investiční závazky EU např. v oblastech změny klimatu a energetiky, které vytvoří nové pracovní příležitosti na vysoce kvalifikovaných pozicích;

85.

vyzývá Komisi, aby tuto průmyslovou politiku jasně začlenila do přípravy plánu pro nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050, do průmyslových iniciativ plánu SET a do vize 2050 v plánu pro Evropu méně náročnou na zdroje;

86.

požaduje, aby bylo zachováno a rozšířeno tržně orientované financování inovací, jako je např. rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP);

87.

zdůrazňuje, že je zapotřebí systematicky kontrolovat kvalitu veškerých nových právních předpisů a používat přitom tato kritéria:

88.

připomíná, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) se stal zásadním nástrojem pomoci komunitám při transformaci z nekonkurenceschopných průmyslových odvětví na odvětví udržitelná; zdůrazňuje, že EFG by měl působit i nadále a v případě potřeby by měl být rozšířen;

89.

požaduje, aby bylo vyvinuto větší úsilí s cílem překonat stávající problémy a vytvořit co nejrychleji jednotný patent Společenství, který poskytne vysoce kvalitní právní ochranu s malými náklady, a harmonizovaný evropský systém urovnávání sporů ohledně patentů, aby se zlepšily rámcové podmínky pro průmyslové a duševní vlastnictví a posílila právní jistota i boj proti padělání při zachování minimálních administrativních nákladů zejména pro malé a střední podniky; vítá výraznou podporu rozhodnutí Komise zahájit v roce 2011 postup posílené spolupráce na jednotném patentu EU ze strany Rady; dále vyzývá k reformě metod normalizace (především v odvětví informačních a komunikačních technologií), které by měly být otevřené, transparentní a založené na principu interoperability a měly by zajistit konkurenceschopnost evropského průmyslu; domnívá se, že posílení mezinárodních normalizace zajistí Evropě vůdčí pozici na poli technologií;

90.

konstatuje, že pro konkurenceschopnost a růst evropského průmyslu je zásadní dokončení vnitřního trhu; zdůrazňuje, že evropský průmysl potřebuje odpovídající rámec pro vytváření a vývoj zboží a služeb na evropské úrovni a v této souvislosti vítá návrhy obsažené v aktu o jednotném trhu; vyzývá Komisi, aby v rámci aktu o jednotném trhu určila rozsah harmonizace, jejímž cílem je zvýšit účinnost, a posílené správy, zejména v oblasti DPH, práv duševního vlastnictví a patentu EU, celosvětové normalizace, označování a specifických odvětvových norem;

91.

vyzývá členské státy, aby hrály aktivnější úlohu při řízení jednotného trhu pomocí lepší spolupráce mezi vnitrostátními orgány a posíleného provádění, uplatňování a dodržování předpisů v oblasti jednotného trhu v praxi; žádá členské státy, aby snížily transakční náklady prostřednictvím doplňkových opatření zaměřených např. na účinnější elektronickou veřejnou správu;

92.

zdůrazňuje, že veřejné orgány musí podporovat rozvoj klíčových technologií a že je nezbytné urychlit vypracovávání norem, neboť to má zásadní význam pro zachování konkurenceschopnosti průmyslu EU a podporu nového růstu, což platí zejména pro vypracovávání norem podněcujících inovace, jejichž prostřednictvím lze najít řešení pro nové environmentální a společenské problémy;

93.

zdůrazňuje, že je nezbytné zohlednit zvláštní rysy malých a středních podniků a podniků řemeslné výroby v evropském systému pro normalizaci, zejména pokud jde o snížení nákladů na přístup k normám, šíření norem (zveřejňováním shrnutí) a poskytování finanční podpory; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou musí hrát vnitrostátní normalizační orgány při podporování a posilování účasti malých a středních podniků a podniků řemeslné výroby na postupu normalizace při zohlednění zásady delegování pravomocí vnitrostátních orgánů;

94.

zdůrazňuje, že je třeba přihlédnout k aspektům, jež v současnosti nepokrývá evropské patentní právo, jako jsou např. „obchodní tajemství“, a umožnit tak evropskému průmyslu, aby mohl po vzoru USA a Japonska požívat v souvislosti s produkty a postupy opravdové ochrany práv duševního vlastnictví;

95.

připomíná, že ke zvýšení konkurenceschopnosti a technologické vedoucí pozice evropského průmyslu je žádoucí:

96.

zdůrazňuje, že plné uskutečnění vnitřního trhu stále skýtá obrovský potenciál ke zlepšení výkonnosti evropského průmyslu, a žádá Komisi a členské státy, aby urychleně odstranily zbývající překážky a bariéry bránící vnitřnímu trhu;

97.

vyzývá členské státy, při vědomí skutečnosti, že restrukturalizace je primární odpovědností společností a sociálních partnerů, aby ustanovily pracovní skupiny pro dozor nad restrukturalizací, které budou dohlížet na procesy restrukturalizace a zajistí hladkou hospodářskou transformaci například prostřednictvím zlepšení mobility na trhu práce, rekvalifikace a dalších opatření, která by mohla poskytnout podnikům i zaměstnancům inovační a udržitelné alternativy; vyzývá ke zvýšení role evropských strukturálních fondů, výzkumu a vývoje při podpoře procesů restrukturalizace;

98.

vyzývá k obnovení investic do pracovní síly v evropských průmyslových odvětvích a k tomu, aby byl kladen velký důraz na odvětvový sociální dialog umožňující čelit strukturálním změnám způsobeným globalizací a dále na podporu hospodářství účinně využívajícího zdroje i energii; vybízí sociální partnery v odvětvích, kde dochází k poklesu zaměstnanosti, aby řešili problémy včas a podpořili jak jednotlivé pracovníky, tak i odvětví procházející obdobím transformace; podtrhuje význam bezpečného přechodu prostřednictvím fungujících systémů sociálního zabezpečení, jelikož tak lze pomoci jednotlivcům přesunout se do odvětví, v nichž jsou vytvářena pracovní místa;

99.

vyzývá Komisi, aby se ujala iniciativy a navrhla opatření, která usnadní přechod mezi zaměstnáními, sníží sociálních nerovnosti a podpoří Agendu důstojné práce MOP a aby využila zásad zaměstnanosti EU k tomu, aby upřesnila způsoby zabezpečení v průběhu celého postupu každého typu přechodu mezi zaměstnáními;

100.

žádá Evropskou komisi, aby spolu s evropskými radami zaměstnanců hrála aktivnější roli při restrukturalizaci podniků; domnívá se, že pokud dochází k restrukturalizaci, je třeba dát Evropské komisi co nejdříve k dispozici všechny relevantní informace, aby mohla vůči členským státům plnit svou úlohu evropského prostředníka a koordinátora; zastává názor, že se tak rovněž zlepší pozice Komise při prověřování a posuzování způsobů, jak je využívána státní podpora na pomoc při restrukturalizaci;

101.

vyzývá k důkladnému posouzení a reformě Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci s cílem urychlit přístup k tomuto fondu a požaduje zvýšení jeho rozpočtu v dalším finančním výhledu; dále navrhuje, aby byl zřízen Evropský fond pro přizpůsobení v oblasti životního prostředí;

102.

zdůrazňuje, že celosvětová hospodářská krize má dopad na míru zaměstnanosti v celé Evropě, čímž se zhoršují sociálně-ekonomické výhlídky EU a dochází k nárůstu regionálních rozdílů; zdůrazňuje v tomto ohledu, že soutěživé, diverzifikované, spravedlivé a udržitelné průmyslové odvětví, které se opírá o dynamické a konkurenceschopné malé a střední podniky, má zásadní význam pro budoucnost pracujících v rámci celé Evropy; doporučuje náležitě využít zkušeností a schopností starších pracovníků s cílem připravit půdu mladým generacím;

103.

uznává, že existují regionální rozdíly v úrovni průmyslového rozvoje, především tam, kde probíhají procesy deindustrializace v nových členských státech, a požaduje, aby tyto státy byly rovněž zapojeny do nové udržitelné průmyslové politiky a aby byly vyčleněny prostředky ze strukturálních fondů na posílení územní soudržnosti;

104.

zdůrazňuje velký význam malých a středních podniků pro rozmanitost průmyslu, zejména v souvislosti se zajištěním dlouhodobých pracovních příležitostí na regionální úrovni a při zachovávání hospodářské a tvůrčí vitality i vysoké úrovně růstu, a vyzývá Komisi:

105.

domnívá se, že je nezbytné zrevidovat evropskou směrnici o převzetí nabídek, aby měla EU k dispozici nástroje umožňující čelit projektům, které by mohly z průmyslového, hospodářského a sociálního hlediska uškodit sociální soudržnosti a stabilitě mezinárodního trhu; dále se domnívá, že Unie musí být schopna čelit nabídkám převzetí od společností, které nejsou společensky odpovědné nebo nesplňují požadavky na řádnou správu, společně s nabídkami převzetí v oblastech, které členské státy považují za strategicky významné v souladu s mezinárodními závazky Evropské unie;

106.

vyzývá ke zlepšení rozvoje partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem;

107.

zastává názor, že za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020 a cílů v oblasti klimatu a energie do roku 2020 je potřeba nahlížet na politiku podpory v jednotlivých odvětvích nejen z hlediska práva hospodářské soutěže, ale v zájmu Evropy musí být proaktivně a transparentně využívána v souladu s jasnými pravidly k posilování inovací, konkurenceschopnosti, uvádění udržitelných výrobků na trh či při restrukturalizacích; staví se proti konkrétním plánům vnitrostátní pomoci, které nerespektují pravidla a vytvářejí tak nerovné podmínky hospodářské soutěže;

108.

domnívá se, že politika hospodářské soutěže musí dodržovat pravidla vnitřního trhu, ale současně musí naplňovat potřeby ambiciózní průmyslové politiky;

109.

zdůrazňuje, že udržitelného a spravedlivého rozvoje v rámci průmyslového odvětví mohou členské státy lépe dosáhnout prostřednictvím zásady reciprocity obchodních politik; konstatuje, že na regionální sítě a na konkurenceschopná seskupení by neměly mít negativní dopad rozdílná obchodní pravidla a ustanovení, která ovlivňují zejména malé a střední podniky;

110.

zdůrazňuje to, co již bylo vyzdviženo v mnoha nedávných studiích: totiž, že pomoc jednotlivým odvětvím podporuje růst, vyhovuje-li ochraně hospodářské soutěže v příslušných odvětvích a je-li její poskytování propojeno s mechanismy tak, aby se zajistilo, že neefektivní projekty neobdrží další finanční podporu; naléhavě vyzývá, aby poskytování takové pomoci systematicky podléhalo podmínce, že podporované činnosti setrvají v EU minimálně po dobu pěti let a po dobu deseti let v případě činností spojených s výzkumem a vývojem;

111.

připomíná v této souvislosti, že evropské podnikatelské provozy musí být mezinárodně konkurenceschopné, zejména v oblasti klíčových podpůrných technologií;

112.

věří, že volný obchod je stále klíčovým milníkem pro hospodářský růst v Evropě a proto požaduje, aby budoucí mnohostranné i dvoustranné obchodní dohody byly koncipovány tak, aby tvořily součást průmyslově politické strategie založené na spravedlivé globální hospodářské soutěži a reciprocity ze strany evropských obchodních partnerů; zastává názor, že aby bylo možné zohlednit princip udržitelného rozvoje, musí být do obchodních dohod začleněna sociální problematika a problematika životního prostředí; domnívá se, že je třeba zajistit, aby evropská průmyslová odvětví nebyla ohrožována nekalými praktikami, jak se nyní děje v odvětví solární energie; připomíná, že dialogy o právních předpisech s hlavními obchodními partnery musí být posíleny s cílem předcházet obchodním překážkám a dosáhnout jejich odstranění; vyzývá Komisi, aby přísně sledovala právní předpisy v oblasti životního prostředí, měnové a devizové politiky, pravidla pro poskytování státní podpory a další podpůrné programy přijaté třetími zeměmi, které konkurují EU; vyzývá k ustanovení strategie EU pro přímé zahraniční investice v souvislosti s nově vznikajícími trhy, aby byl umožněn lepší přístup na nové trhy a podpořila se místní produkce;

113.

domnívá se, že obchodní politika EU v multilaterálním rámci WTO a transparentního a účinně regulovaného trhu vyžaduje výkonnou výrobní základnu podpořenou vhodnými odvětvovými politikami a orientaci na růst a udržitelný rozvoj;

114.

domnívá se, že hospodářské oživení podpořené rozhodnutími, jež EU přijala spolu s členskými státy, otevře nové možnosti pro evropské podniky, jež musí stále více soutěžit na otevřených a transparentních světových trzích;

115.

domnívá se také, že by se v rámci hlavních směrů průmyslové politiky EU měla zvážit otázka větší jednotnosti celních kontrol jakožto nezbytného nástroje pro boj proti padělatelství a na ochranu evropských spotřebitelů; je toho názoru, že průmyslová politika by měla zaručit také sjednocení systémů výběru cla v zemích na hranici EU, aby nedocházelo k vytváření nerovností a k poškozování dovozců a aby nebyl narušován rozvoj evropské průmyslové struktury.

116.

zdůrazňuje rozhodující význam volného obchodu pro rozvoj evropského průmyslu;

117.

žádá Komisi, aby se základem pro plánování konkrétních právních nástrojů na podporu obchodu EU staly hlavní směry evropské průmyslové politiky.

118.

žádá Komisi, aby její právní návrhy nejenže vedly ke zlepšení výsledků průmyslu EU v oblasti ochrany životního prostředí, ale aby také pro výrobky z Evropské unie i pro výrobky dovezené na jednotný trh EU zajistila stejné ekologické normy a aby se soustředila nejen na stanovení těchto pravidel, ale také na jejich dodržování;

119.

žádá Komisi, aby uskutečnila cíle stanovené ve sdělení „Globální Evropa“ a v chystaném sdělení o politice obchodu, zejména prostřednictvím nového ambiciózního přístupu na trh v rámci jednacího kola v Dohá, včetně odvětvových dohod, např. o chemikáliích a strojních zařízeních;

120.

žádá, aby byly zachovány účinné nástroje na ochranu obchodu, které budou působit proti nekalým obchodním praktikám, jako jsou dvojí ceny u dodávek surovin nebo subvence v domácím výrobním odvětví;

121.

zdůrazňuje, že při obnově průmyslu je nutné využívat myšlenky a schopnosti jeho zaměstnanců, a proto upozorňuje, že by toto zapojení zaměstnanců mělo být co největší;

122.

žádá Komisi, aby vytvořila právní rámec pro přeshraniční kolektivní vyjednávání s cílem přispět k vymahatelnosti přeshraničních dohod a řešit otázky související s organizací práce, odbornou přípravou a pracovními podmínkami a podmínkami zaměstnávání;

123.

zdůrazňuje, že stanovení a provádění průmyslové politiky v EU musí nutně doprovázet zohledňování podmínek, jimiž se řídí likvidace a ukládání průmyslového odpadu, zejména v případě toxického odpadu, aby se zajistilo, že průmyslový odpad se nestane environmentální, ekonomickou nebo sociální zátěží pro komunity žijící jak v EU, tak ve třetích zemích;

124.

zdůrazňuje, že účinný dohled v rámci vnitřního trhu má zásadní význam pro ochranu evropského průmyslu před nekalou konkurencí; vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní návrhy na reformu stávajícího systému dohledu nad trhem a posílila úlohu EU při koordinaci vnitrostátních orgánů pověřených dohledem nad trhem a celních orgánů, přičemž musí dbát na to, aby byly ve všech členských státech dostupné odpovídající prostředky;

125.

vyzývá Komisi, aby pokračovala ve strategii pro zlepšení právní úpravy a zlepšila dohled nad jednotným trhem, a to zejména vytvořením systému jednoho kontaktního místa a podporou přeshraničních elektronických řešení administrativy, a aby současně zohlednila konkrétní potřeby malých a středních podniků;

126.

konstatuje, že nárůst stínového hospodářství a nehlášených činností v době krize představuje závažné narušení hospodářské soutěže; žádá příslušné správní orgány členských států, aby přijaly nezbytná opatření pro boj proti tomuto jevu;

127.

zdůrazňuje, že pro zvyšování hospodářského růstu a rozvoje je třeba příspěvků zaměstnanců;

128.

je přesvědčen, že současně s horizontálním přístupem je třeba zahájit iniciativy zaměřené na konkrétní odvětví, aby se nadále posílila modernizace, zvýšila konkurenceschopnost a udržitelnost jednotlivých odvětví, jejich dodavatelské řetězce a s nimi spojené služby prostřednictvím sdílení osvědčených postupů, stanovování norem, srovnávání a podobných „měkkých“ nástrojů vytváření politik; požaduje, aby:

129.

domnívá se, že průmyslová politika EU by měla být rovněž založena na prakticky zaměřených projektech, které přinesou hmatatelné výhody pro evropské podniky a občany, jako jsou např. projekty GMES, Galileo a ITER;

130.

poznamenává, že evropský průmysl je stále závislejší na poskytování služeb podnikům, a že je tedy nezbytné věnovat zvláštní pozornost všem hlavním článkům výrobního řetězce; v této souvislosti vítá skutečnost, že Komise vyjádřila ochotu přiznat těmto vzájemným vazbám větší význam;

131.

znovu potvrzuje potřebu rychlého pokroku pokud jde o propojení evropského obchodního rejstříku, které by umožnilo transparentní a důvěryhodné informování nejen výrobců, ale i spotřebitelů;

132.

zdůrazňuje význam cestovního ruchu v Evropské unii – přední světové turistické destinace – a v některých regionech, v nichž představuje základní pilíř hospodářské činnosti; podporuje strategii Evropské komise pro zlepšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu prostřednictvím opatření týkajících se kvality, udržitelnosti a posílení image Evropy jako turistické destinace;

133.

vyzývá Komisi, aby respektovala plány a závěry vyvinuté v rámci přístupů k jednotlivým odvětvím; domnívá se, že tyto plány poskytují průmyslu dlouhodobou jistotu plánování a jsou cenným nástrojem pro zachování konkurenceschopnosti;

134.

zastává názor, že evropský průmysl a zúčastněné strany by měly zvýšit své investice, zapojení v rámci podniků, společnosti i životního prostředí a úzce spolupracovat s cílem vytvořit příznivé rámcové podmínky; zastává názor, že průmysl by měl nadále investovat a vyrábět v Evropě, pokračovat svém výzkumném úsilí a směřovat k udržitelnému růstu, inovacím a zaměstnání za spravedlivou odměnu; domnívá se, že průmysl má hrát svou roli ve vývoji nové kultury kvalifikací a nabízet dobré možnosti kvalitní odborné přípravy, ještě více udržitelných inovací výrobků a procesů a a měl by uzavírat strategická partnerství v rámci Evropy, kde je to možné;

135.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly nové přístupy ke sledování a budování nové infrastruktury a aby je uplatňovaly s cílem zvýšit zapojení občanů, za účelem rychlého vytvoření infrastruktury, která je nezbytná k udržitelnému obnovení průmyslové základny (např. inteligentní sítě, větrné elektrárny, nové železniční tratě);

136.

je přesvědčen, že světová hospodářská krize jasně ukázala, jak je nezbytné, aby společnosti jednaly s náležitou péčí a v souladu se zásadami sociální odpovědnosti podniků co se týče řádné správy a řízení společností, respektu k životnímu prostředí a k sociální angažovanosti;

137.

zdůrazňuje, že regionální struktury významným způsobem přispívají k posílení průmyslu v Evropě; domnívá se, že uskupení pro konkurenceschopnost a inovační sítě (podniky, univerzity, výzkumná centra, technologické služby, vzdělávací instituty atd.) i vzájemné propojení jednotlivých podniků (řetězce tvorby přidaných hodnot a synergie) s dalšími aktéry jsou zásadní pro investiční rozhodnutí; z tohoto důvodu zastává názor, že je třeba, aby:

138.

uznává, že evropský průmysl přispívá k cíli sociálně-ekonomické a územní soudržnosti, a domnívá se, že prosperující průmysl je zásadní podmínkou pro hospodářský růst a sociální stabilitu regionů EU;

139.

proto vyzývá k jednotnému využívání a obohacování vědeckých a technologických schopností, kterými regiony již disponují zejména v oblasti klíčových technologií, a k většímu důrazu na politiky týkající se hospodářských uskupení;

140.

poukazuje na to, že postupné zavádění digitálních infrastruktur a inovačních technologií má zásadní význam pro zvýšení konkurenceschopnosti regionů a průmyslových odvětví EU, že sektor informačních a komunikačních technologií (IKT) hraje klíčovou roli pro zvýšení produktivity ostatních odvětví průmyslu, že moderní komunikační struktury s vysokou přenosovou kapacitou by měly být instalovány zejména v regionech s nedostatečným pokrytím, že toto opatření by mohlo pomoci vytvořit prostředí příznivé pro veřejné i soukromé investice a také, což je důležité, napomáhat zvyšování kvality počítačové gramotnosti podniků;

141.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.