Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52008IE1206

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Těžební průmysl pro neenergetické účely v Evropě

    Úř. věst. C 27, 3.2.2009, p. 82–87 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    3.2.2009   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 27/82


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Těžební průmysl pro neenergetické účely v Evropě

    (2009/C 27/19)

    Dne 17. ledna 2008 se Evropský hospodářský a sociální výbor v souladu s čl. 29 odst. 2 Jednacího řádu rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

    Těžební průmysl pro neenergetické účely v Evropě.

    Poradní komise pro průmyslové změny, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 24. června 2008. Zpravodajem byl pan FORNEA a spoluzpravodajem pan POP.

    Na 446. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 9. a 10. července 2008 (jednání dne 9. července), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 135 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 10 členů se zdrželo hlasování.

    1.   Závěry a doporučení

    1.1

    Hlavními pilíři budoucího zabezpečení zásobování surovin v Evropě jsou: tuzemské dodávky, mezinárodní dodávky, budování kapacit a účinnost zdrojů.

    Politika v oblasti tuzemských dodávek surovin by měla v rámci integrovaného přístupu zohlednit průmysl, politiku v oblasti životního prostředí a územní plánování. Osvědčené postupy v této oblasti by se měly rozšířit na nové potenciální oblasti. Mělo by docházet ke zvyšování přístupnosti domácích zdrojů v rámci členských států, a to poskytováním nutné rovnováhy mezi životním prostředím a politikou průmyslového rozvoje, ale i harmonizovaných pobídek k rozvoji a ochraně rozšiřováním stávajících lokalit a otvíráním nových tam, kde jsou na straně jedné ekonomicky a sociálně životaschopné a žádoucí, a na straně druhé ekologicky udržitelné.

    Je nutné, aby EU a členské státy řádně vyhodnotily vlivy globalizace na mezinárodní dodávky nerostných surovin vždy, když bude dovoz surovin zvenčí převažovat. Při uvažování o investiční politice a přemístění výroby (relokaci) by se měly dodržet evropské environmentální a sociální normy. Evropským uživatelům by měla být garantována dostupnost surovin a mělo by dojít ke snížení strategické závislosti EU.

    Budování kapacit v evropském průmyslu těžby neenergetických surovin spočívá na širokém spektru náročných úkolů – jako jsou např. administrativní překážky, nutnost zlepšit image tohoto odvětví, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, techniky řízení, vzdělání a odborná příprava.

    Zvýšená účinnost dobývání zdrojů závisí na pokroku, který byl učiněn v dalších odvětvích zabývajících se těžbou nerostných surovin i jinými oblastmi, a vyžaduje spolupráci Evropské komise a členských států.

    1.2

    Evropský hospodářský a sociální výbor vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly těmito doporučeními (viz podrobnosti v odstavci 3.2):

    Zlepšováním právní úpravy pomocí lepšího právního rámce a schvalovacího systému; výměnou osvědčených postupů v oblasti plánování politik; snižováním nadměrné administrativní zátěže při vydávání povolení; usnadňováním průzkumných činností; podporou udržitelného rozvoje rozšiřujících se míst těžby a zabezpečováním nerostných ložisek (1);

    Posilováním slučitelnosti těžby a ochrany životního prostředí: rozšiřováním osvědčených postupů v rámci soustavy Natura 2000 i mimo ní; obhajobou zásady blízkosti v dopravních postupech s cílem snížit znečištění a náklady a zlepšováním dostupnosti zdrojů (2);

    Zvyšováním informovanosti v oblasti nerostných surovin na úrovni EU ustanovením evropské geologické kapacity a evropského informačního systému pro nerostné suroviny, které budou založeny na kapacitách národních geologických průzkumů členských států.

    2.   Celkový pohled na toto průmyslové odvětví

    2.1

    Nerostné suroviny jsou nezbytné pro rozvoj a tím i kvalitu našeho života, ale i k vytváření udržitelných společenství. Neenergetické nerostné suroviny (3) jsou základními materiály našeho každodenního života: běžný dům obsahuje až 150 tun nerostných surovin v cementu, jílu, sádře, vápně, kompozitních materiálech, skle, nátěrech, keramice, obkladech/dlažbách a několik tun kovů; běžný automobil obsahuje až 150 kg nerostných surovin ve formě gumy, plastů, skla a více než jednu tunu kovů; 50 % nátěrů, barev a papíru se vyrábí z nerostných surovin; sklo a keramika také obsahují až 100 % nerostných surovin (4). Plánování v oblasti nerostných surovin zajišťuje, aby se společenské a hospodářské potřeby, ale i dopad těžby a zpracování na lidi a životní prostředí řídil integrovaně tak, že se při plánování bude zohledňovat celý životní cyklus dolu/lomu od samotného zahájení těžby až po její uzavření, včetně následné údržby. Strategická hodnota těžebního sektoru se s ohledem na globalizaci a zesílenou konkurenci na trhu surovin neustále zvyšuje. Pokud jde o těžební technologie, Evropa je dnes na světové špičce, avšak s ohledem na budoucí vývoj je třeba tuto pozici konsolidovat.

    2.2

    Dnes je evropský zpracovatelský průmysl z více než 70 % závislý na těžbě, zatímco EU-27 se v současnosti potýká s rozsáhlou restrukturalizací těžebního průmyslu a ceny kovů na světových trzích trvale rostou. Pro vyrovnání se s těmito trendy musí evropská průmyslová politika přihlédnout ke skutečnosti, že v rámci volných tržních sil by mělo převažovat zabezpečení dodávek a poptávka po surovinách.

    2.3

    V evropském průmyslu těžby neenergetických surovin je zaměstnáno 295 000 lidí v rámci přibližně 18 300 podniků s obratem 45,9 mld. EUR, včetně mnoha MSP (5). Toto odvětví propaguje prostřednictvím svých členských organizací odpovědnost za životní prostředí a udržitelný rozvoj a zavázalo se k sociální odpovědnosti podniků.

    2.4

    Mnozí Evropané si význam těžby neuvědomují, avšak v budoucnosti bude udržitelný rozvoj Evropy zhusta záviset na lokální těžbě surovin a vysoká poptávka po surovinách ze zemí jako je Čína a Indie bude skutečně moci negativně ovlivnit bezpečnost dodávek do EU (6). Tyto země mají v rámci globálního přístupu tendenci zabírat lví podíl surovin a finančních zdrojů, což má za následek průmyslovou restrukturalizaci a relokaci investic v mezinárodním měřítku.

    2.5

    Energetická politika pro Evropu a integrovaná těžební politika jsou pro řešení globalizace a klimatických změn důležitými strategickými prvky. Tento fakt byl ostatně uznáván již v samotných počátcích evropského projektu (7). Vzhledem k tomu, že závazkem členských států je podpora snahám EU o propagaci obnovitelných zdrojů energie a efektivní využívání energie, je nutné si uvědomit, že toho lze dosáhnout pouze pokud evropský průmysl bude mít bezpečný přístup k neenergetickým nerostným surovinám, především k základním a vysoce technologicky kvalitním kovům a surovinám, které jsou nezbytné pro ekologické hospodářství. Změnami ve vzorci chování, v energetické účinnosti a využíváním obnovitelných zdrojů bylo dosaženo většího počtu technologií a většího objemu výzkumu a vývoje. Je uznávanou skutečností, že technologická zařízení obsahují velké množství kovů, z nichž velký díl představují vzácné a drahé kovy, které jsou v Evropě prakticky nedostupné, a to je třeba si uvědomit (8).

    2.6

    Evropský hospodářský a sociální výbor vítá návrh Evropské komise, že v roce 2008 vydá sdělení o zlepšování udržitelného přístupu k surovinám. Toto sdělení by mělo doporučit schůdná, realistická a přínosná opatření, pomocí nichž by mohl průmysl získat lepší udržitelný přístup ke zdrojům. Má to mimořádný význam vzhledem k tomu, že se průmysl potýká s vážnými problémy s dodávkami, jako jsou např.:

    snížená dostupnost přístupných ložisek vhodných k těžbě surovin jako důsledek nedostatečného či krátkodobého územního plánování či vinou nedostatečné integrace geologických poznatků;

    značná administrativní zátěž a náklady na získání povolení k těžbě kvůli dalším předpisům a časově náročným předběžným studiím;

    obtíže se získáním povolení k těžbě, a to jak u nových lomů a těžních provozů, tak u rozšiřování těch stávajících.

    2.7

    Evropský hospodářský a sociální výbor si váží příspěvků specialistů Komise obsažených v pracovním dokumentu útvarů Komise s názvem „Analýza konkurenceschopnosti neenergetického těžebního průmyslu v EU“ (9) a zdůrazňuje, že kapacita Evropy k uspokojení poptávky po rudách z domácí těžby je stále velmi omezená, a to i přes rozšíření EU.

    2.7.1

    Zabezpečení dodávek do evropského průmyslu lze zlepšit dalšími zásadními investicemi do těžebního sektoru v nových členských státech s geologickým potenciálem využíváním a zlepšováním stávajících unijních mechanismů pomoci.

    2.7.2

    Obrovské zdroje nerostných surovin se nalézají ve východoevropských členských státech, jejichž geologická struktura rozvoj těžební činnosti vždy umožňovala. V těchto nových zemích EU bylo však toto odvětví státem podfinancované, takže při dnešním stavu není skutečný potenciál neenergetického těžebního průmyslu vidět. Z tohoto pohledu je nutné do těchto těžařských podniků investovat soukromý kapitál, aby se do nich přivedly finanční zdroje, které dosud poskytoval většinou stát.

    2.7.3

    K zajištění dodávek surovin pro evropský průmysl a posílení jeho konkurenceschopnosti je absolutně nutné vypořádat se s otázkou nerovných podmínek v oblasti udržitelných dodávek a přístupnosti nerostných surovin. Tyto úkoly se musejí řešit na vysoké úrovni komplexním přístupem zahrnujícím široké spektrum politických oblastí, kterými jsou např. politiky v oblasti obchodu, rozvoje, energetiky, infrastruktury a dopravy, podnikání a spotřebitelů.

    2.7.4

    Těžební průmysl je provázaný s řadou dalších odvětví, např. dodavateli technologií a strojního zařízení, výzkumem, poradenstvím, finančními a ekologickými službami atd (10). Z tohoto důvodu těžební provoz obvykle v regionu, kde se nachází, poskytuje průměrně čtyři nepřímá pracovní místa na jedno přímé. Je zde tedy značný regionální potenciál růstu, zvláště v oblastech, kde je jiný hospodářský rozvoj obtížný.

    2.7.5

    Evropský hospodářský a sociální výbor vyzývá Komisi, aby přezkoumala osvědčené postupy a modelové provozy fungující na úrovni členských států, aby bylo možné je rozvíjet a propagovat na úrovni EU s tím, že se nebudou brát v potaz pouze technické otázky spojené s technologiemi, ale i zkušenosti členských států s prováděním geologických průzkumů a s řízením surovinových důlních a lomových provozů (11).

    Na mezinárodní úrovni byl připraven projekt s názvem Resource Endowment Project (12), který nabízí poradenství a případové studie o tom, jak lze nerostné suroviny nejlépe využívat k hospodářskému rozvoji. Takovou případovou studii by bylo možné provést také v EU.

    3.   Hlavní pilíře a doporučení ohledně budoucích dodávek surovin

    3.1   Tuzemské dodávky

    3.1.1

    Omezený přístup k surovinám, vysoká administrativní zátěž a rostoucí náklady na povolovací řízení mají za následek snížení investic do sektoru neenergetického průmyslu v EU – dokonce i v oblastech s vysokou poptávkou. Politika EU v oblasti dodávek surovin musí zohlednit průmyslovou politiku a politiku v oblasti životního prostředí, ale i územní plánování, aby bylo možné zajistit lepší koordinaci mezi vnitrostátními plánovacími kompetencemi a evropskými politickými úrovněmi.

    3.1.2

    Některé vnitrostátní iniciativy na poli plánování v oblasti nerostných surovin pro místní společenství a samosprávu mohou poskytnout dobré příklady toho, jak lze integrovaně řídit poptávku společnosti i hospodářství po nerostných surovinách, ale i dopad těžby a zpracování na lidi a životní prostředí.

    3.2

    Evropský hospodářský a sociální výbor vyzývá Komisi, aby v návrhu svého sdělení doporučila tyto body:

    3.2.1

    Zlepšování právního rámce a schvalovacího systému (lepší právní úprava):

    zlepšit politiky plánování v oblasti nerostných surovin prostřednictvím výměny osvědčených postupů v rámci Skupiny k dodávkám surovin (EK) (13); s ohledem obzvláště na to, že součástí budou na jedné straně geologické průzkumy a z nich plynoucí odborné informace a poznatky o ložiscích a na straně druhé s ohledem na konzultace s provozovateli, kteří již operují v daných oblastech prostřednictvím infrastruktury a plánování ochrany přírody,

    vyvinout systém jediného kontaktního místa pro všechny strany podílející se na vydávání povolení – toto kontaktní místo bude v pozici, kdy bude moci vyhodnocovat hospodářské, sociální a environmentální otázky, a to vše za účelem zlepšení územního plánování a schvalovacích procesů. Vývoj takového systému je v pravomoci jednotlivých členských států EU,

    podpořit průzkum stimulováním průzkumných činností v Evropě prostřednictvím lepších vnitrostátních předpisů, tedy:

    pobízet průzkumné společnosti k provádění průzkumných prací,

    zlepšit zajištění (užitkového) vlastnictví pozemků kvůli parametrům průzkumu s cílem zvýšit důvěru investorů,

    zkrátit dobu nutnou k získání povolení k průzkumu,

    vést propagační kampaně na podporu zřizování průzkumných společností a k přilákání externích společností, aby prováděly průzkum v EU (14),

    podpořit průzkum a těžbu prostřednictvím revize existujících právních předpisů a zajistit lepší provádění využitím efektivnějších procesů a termínů,

    při těžbě nerostných surovin zajistit důsledné provádění v souladu s cíli ochrany přírody,

    posoudit z hlediska udržitelnosti rozšíření existující těžební lokality nerostných surovin spíše než uvádět do provozu novou lokalitu jinde ve snaze pokrýt poptávku a posoudit rovněž hospodářské, sociální a ekologické cíle,

    zjednodušit existující právní předpisy a odstranit nadbytečnou administrativní zátěž, např. mnohonásobné podávání zpráv,

    zabezpečit nerostná ložiska výraznějším upřednostněním nerostných surovin v politikách EU (konkurenceschopnosti, vývoje, životního prostředí, výzkumu, průmyslu, regionálního rozvoje) tak, aby nedocházelo ke zbytečnému zastavení využívání prokázaných nalezišť ve prospěch jiného než nerostného rozvoje. Toho lze dosáhnout následovně:

    zajistit, aby každý členský stát EU měl svou národní politiku zásobování, jejíž plné znění bude pravidelně zveřejňováno v angličtině,

    posoudit současný a budoucí potenciál EU v oblasti nerostných surovin, pravidelně tyto informace aktualizovat a učinit je snadno dostupnými,

    určit nerostné suroviny pro EU strategického významu a koordinovat vnitrostátní politiky jejich dodávek.

    3.2.2

    Posilování slučitelnosti těžby a ochrany životního prostředí:

    vyvinout informační systém na základě GIS (15) obsahující údaje o poloze, povaze, zdroji a zásobách pevninských a nepevninských nerostných surovin v EU s cílem usnadnit začlenění nerostného potenciálu do územního plánování, mezi jiným kvůli výběru a vymezení chráněných oblastí,

    zveřejňovat případové studie osvědčených postupů při provádění článku 6 směrnice o stanovištích v rámci soustavy Natura 2000,

    zvýšit účinnost a účelnost posouzení environmentálního a sociálního dopadu vytvořením lepších a jasnějších prováděcích pokynů pro členské státy s cílem:

    zajistit v celé EU harmonizovaný přístup,

    zkrátit časové rozpětí, v němž jsou tato hodnocení prováděna, a rovněž čas odezvy pro orgány a tím zajistit větší právní stabilitu a předvídatelnost pro investory,

    podporovat využívání osvědčených těžebních postupů ve snaze zastavit snižování biologické rozmanitosti,

    prosazovat zásadu blízkosti v dodávkách nerostných surovin v EU tam, kde je to proveditelné, ve snaze omezit dopravu a související emise a hluk,

    zajistit přístup do vzdálených oblastí začleněním otázky dostupnosti nerostných ložisek do plánování infrastruktury, které provádí Komise a členské státy, a kde je to vhodné současně poskytovat ekologičtější dopravu velkých objemů sypaného materiálu, např. po železnici, říční a námořní dopravou,

    mořské kamenivo,

    omezit reakci typu „u nás ne“ prostřednictvím výzkumného programu na omezení negativních vlivů ve snaze učinit celou problematiku pro obce přijatelnější.

    3.2.3

    Zvyšování informovanosti v oblasti nerostných surovin na úrovni EU

    poskytovat tvůrcům politik přístup ke komplexnějším údajům o zdrojích: o produkci, zaměstnancích, výnosu, pozemcích využívaných k těžbě nerostných surovin a pozemcích navrácených k jinému využití s cílem zajistit, aby rozhodnutí byla přijímána na základě nejlepších dostupných údajů,

    na evropské i vnitrostátní úrovni věnovat větší pozornosti narůstajícímu významu evropských kovů, nerud a kameniva v politickém a právním kontextu,

    zajistit, aby geologické informace byly zohledňovány při územním plánování a chápány jako údaje předního významu, které přispívají do databází využití pozemků informacemi o nerostných ložiscích, a seriózně zvážit zřízení evropské geologické kapacity, která bude založena na existujících národních a regionálních geologických průzkumech a na jejich způsobilosti. Oblast její působnosti by mohla zahrnovat tyto činnosti:

    určovat strategické suroviny a doporučovat je členským státům jako klíčovou prioritu při územním plánování,

    začlenit evropskou perspektivu přístupu k nerostným surovinám do Perspektivy evropského územního rozvoje (16) (rámec politiky, který není od roku 1999 uplatňován) a uvést ji do souladu s politikami členských států EU pro plánování v oblasti nerostných surovin,

    analyzovat dopad politiky v oblasti změny klimatu na dodávky nerostných surovin a aspekty soběstačnosti,

    zlepšit poznatky o rozložení a kvalitě nerostných surovin v EU a jejich strategickém významu a posoudit možnosti v rámci Globálního monitoringu životního prostředí a bezpečnosti (GMES),

    vytvořit celoevropskou geologickou databázi na principu Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (17) a na posouzení možností využití skrytých ložisek kovů a nerostných surovin v hlavních rudonosných/nerostných oblastech,

    využívat informace a služby odvozené od pozorování Země, např. GMES, což je iniciativa Společenství, která byla zahájena na summitu v Göteborgu v roce 2001 společně s evropskou strategií pro udržitelný rozvoj. Jedním z programů GMES je referenční služba sledování zemského povrchu (Land Monitoring Core Service – LMCS), která bude od roku 2008 poskytovat digitální vektorové mapy současného využití půdy a změn pokryvu území celé Evropy (38 zemí včetně Turecka) souvisle a s postupně se zvyšující přesností (minimální mapovací jednotka 1 ha, na rozdíl od současného pokrytí na úrovni 25 ha v rámci projektu Corine Land-cover). Jiný útvar LMCS nabízí snímkování vybraných měst a dalších citlivých míst s ještě větší přesností (0,25 ha), obsah snímku lze přizpůsobit požadavkům řízení oblastí podléhajících intenzivnímu využívání a změnám.

    Těmito činnostmi lze prohloubit poznatky o možnostech využití nerostných surovin v hlubších vrstvách hlavních evropských rudonosných oblastí: geologické informace a poznatky o vrstvě do 100 m pod povrchem celého území Evropy jsou velmi dobré, oproti tomu poznatky o hlubších vrstvách a rozmístění nerostných surovin v těchto oblastech jsou omezené, i když se v nich pravděpodobně vyskytují nerostná ložiska, jež Evropa bude potřebovat k pokrytí svých budoucích potřeb. Těžba z hloubkových ložisek má četné výhody – velmi omezený dopad na povrch, z čehož plyne její větší společenská přijatelnost, a omezený vliv na životní prostředí,

    Ve fázi vývoje se rovněž nachází jiný program, orientovaný celosvětově, jehož smyslem má být podpora vnějších politik EU. Tyto informace umožní:

    shromáždit dostatek údajů o nerostných surovinách, geograficky reprezentativních a předvídatelných,

    určit a vyčíslit potenciál oblastí pro povrchovou těžbu a/nebo důlní infrastrukturu,

    rozlišit možné konfliktní oblasti (např. chráněné přírodní lokality) nebo kompenzační oblasti,

    sledovat vliv na kvalitu vody v domácnostech a následky znečištění,

    sledovat proces rekultivace po zastavení těžby,

    pohotově reagovat při nehodách.

    4.   Mezinárodní dodávky

    4.1

    Celkový dopad globalizace na poptávku a dodávku minerálních surovin nebyl Evropskou unií ani jejími členskými státy posouzen (18). Evropský hospodářský a sociální výbor uznává, že existují mnohé důvody pro dovoz surovin ze třetích zemí. Avšak skutečnost, že dovezené produkty nemusí být nutně v souladu s evropskými environmentálními a sociálním normami výrobního procesu mohou způsobit nejen ztrátu konkurenceschopnosti hospodářství EU, ale také přemístění environmentálních a sociálních problémů.

    4.2

    Evropský hospodářský a sociální výbor vyzývá Komisi, aby v návrhu svého sdělení doporučila tyto body:

    určovat strategické suroviny a doporučovat je členským státům jako klíčovou prioritu při územním plánování,

    vytvářet podmínky, které stimulují konkurenceschopnost evropského těžebního průmyslu, a využít přitom co nejlépe výsledky výzkumu a inovací a podporovat investice,

    určovat a dokumentovat dovozní a vývozní toky surovin a posuzovat dlouhodobou politickou a hospodářskou spolehlivost,

    vytvářet nové programy využívající evropské fondy pro zlepšení udržitelnosti těžby, dopravu a využití nerostů v regionech s dobrým potenciálem zdrojů,

    prostřednictvím Evropské komise, OECD a fóra pro udržitelné suroviny (Sustainable Raw Materials Forum) UNEP zajistit, aby produkce dovážených materiálů splňovala podmínky udržitelnosti,

    povzbuzovat investice EU v třetích zemích, s důrazem na Latinskou Ameriku, Afriku, Rusko a země střední Asie (19),

    podporovat zavádění evropských norem v zemích původu prostřednictvím programů spolupráce,

    zlepšit přístup a dlouhodobou stabilitu toků dodávek je požadavkem, jenž musí figurovat na pořadu jednání o zahraničních politikách EU a měli by o něm jednat zástupci EU na bilaterálních schůzkách a summitech na vysoké úrovni.

    5.   Budování kapacit

    5.1

    Evropský těžební průmysl pro neenergetické účely musí v souvislosti s budováním kapacit splnit různé náročné úkoly, které zahrnují rozvíjení stávajících kapacit a vytváření nových. Významnou složkou tohoto úsilí je zlepšení prezentace odvětví veřejnosti. Nejedná se však o jediné opatření, které je potřeba přijmout, aby obor přilákal nové a mladé pracovníky, udržela se v něm existující evropská pracovní síla a zlepšila se schopnost pracovníků vyrovnat se s modernizací odvětví.

    5.2

    Evropský hospodářský a sociální výbor vyzývá Komisi, aby v návrhu svého sdělení prosazovala tyto body:

    vytvoření programu (financovaného z úrovně EU či států) pro rozvoj dovedností stávajících vyškolených pracovníků, kteří potřebují další vzdělání a odbornou přípravu, a účinné politiky celoživotního učení,

    zahájení speciálních programů EU s cílem co nejlépe využít na evropské úrovni stávající kvalifikovanou pracovní sílu pro možné nabídky práce a investice do potenciálních celosvětových těžebních oblastí jako jednoho z hlavních faktorů (technologie, odborné znalosti a dovednosti, odborníci v oboru) pro zajištění přístupu k významným ložiskům nerostů ve světě,

    investice do univerzit a vzdělávacích programů ve snaze zvýšit celkovou kapacitu oboru revizí současné státní podpory pro oddělení těžby a zpracování nerostných surovin a také pro oddělení spojená s geologií; cílem je přilákat větší počet studentů do tohoto oboru a do výzkumné činnosti v těchto disciplínách,

    pobídky ze strany rozhodovacích orgánů k rozvoji klastrů a technologických parků v těžebních oblastech, neboť těžební průmysl do značné míry ovlivňuje další odvětví a poskytovatele služeb; je známo, že jedno pracovní místo vytvořené v těžební sféře poskytne další čtyři pracovní místa jinde,

    zvyšování informovanosti o úloze nerostných surovin a udržitelnosti odvětví prostřednictvím školení, workshopů, diskusí a konferencí – interdisciplinární přístup: např. šířit ve školách a na univerzitách pojmy jako ekologická těžba, hospodářská geologie, odpovědné využití nerostných zdrojů atd.,

    šíření a výzkum otázek spojených se zdravím a bezpečností jako nezbytného předpokladu pro udržitelnost odvětví nerostných surovin,

    zvláštní důraz na prevenci pracovních rizik a na preventivní zdravotní opatření.

    6.   Účinnost zdrojů

    6.1

    Pro účinnost zdrojů je zásadní zapojení dalších odvětví, která se podílejí na procesu těžby nerostných surovin. Významným faktem zůstává, že aktivní těžební průmysl v Evropě je také hnací silou pro rozvoj evropské technologie na světové úrovni a pro poskytovatele služeb.

    6.2

    Evropský hospodářský a sociální vývoj vyzývá Komisi, aby v návrhu svého sdělení doporučila tyto body:

    plně podpořit evropskou technologickou platformu pro udržitelné minerální suroviny (20), jež byla teprve před nedávnem oficiálně uznána,

    podpořit zapojení průmyslu do programů EU a vnitrostátních programů V&V pro postupně udržitelnější těžbu prováděných ve spolupráci s Evropskou komisí a programů pro využití surovin technologickým zlepšením,

    zapojit do takového programu výrobce strojního zařízení s cílem ještě více snížit

    hluk a současně zvýšit bezpečnost,

    množství prachu – ve spolupráci s výrobci filtrů,

    hladinu CO2 a spotřebu energie – rovněž ve spolupráci s energetickými společnostmi,

    vibrace na pracovišti,

    používání vody v odvětví,

    zlepšit dozor nad provozem a jeho přijatelnost prostřednictvím:

    recyklace,

    zpracování nerostných surovin, které umožňuje zvýšit účinnost (tj. udělat více a přitom spotřebovat méně),

    využívání nerostných surovin s cílem zachovat cenné a vzácné zdroje,

    využívání alternativních surovin včetně sekundárních surovin a odpadních materiálů (tam, kde je to vhodné),

    podporou přispívání průmyslu na životní cyklus (Life Cycle Contribution),

    podporovat environmentální součinnost, tj. místní produkci ve snaze předcházet problémům s dopravou,

    prostřednictvím GŘ Komise stimulovat hodnocení současného stavu nákladů na přepravní struktury (železnice, říční a lodní doprava) a jejich konkurenceschopnosti v mezinárodním kontextu, podobně jako v energetice,

    stimulovat studie o biologické rozmanitosti v prostředí dolů a lomů,

    v souladu se zásadami udržitelného rozvoje podporovat využití sekundárních materiálů.

    V Bruselu dne 9. července 2008

    předseda

    Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Dimitris DIMITRIADIS


    (1)  Viz podrobná doporučení v odstavci 3.2.1.

    (2)  Viz podrobná doporučení v odstavci 3.2.2.

    (3)  Podle SEK(2007) 771 se neenergetické nerostné suroviny třídí takto: rudy (měď, železo, stříbro atd.); nerudy (kamenná sůl, živec, kaolín atd.) a stavební suroviny. Co se týče rud, je podle IP–07–767 evropská kapacita k uspokojení poptávky z domácí těžby velmi omezená. Na ilustraci této skutečnosti bylo například v roce 2004 do EU dovezeno 177 mil. tun rudy v hodnotě 10,4 mld. EUR, oproti cca 30 mil. tun z domácí produkce.

    (4)  Euromines.

    (5)  Eurostat.

    (6)  Čína a její hlad po zboží. Důsledky pro Afriku a Latinskou Ameriku – výzkum Deutsche Bank.

    (7)  Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, uzavřená v roce 1951.

    (8)  Tento postoj lze nalézt ve čtvrté zprávě skupiny na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost, energetiku a životní prostředí z 27. listopadu 2007 a zazněl i na summitu G8 v Heiligendammu, 6.–8. června 2007. Skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost, energetiku a životní prostředí je platformou na podporu politického závazku nutného k zahájení souvislé strategie pro usnadnění dostupnosti surovin.

    (9)  SEK(2007) 771.

    (10)  Např. v moderním těžebním průmyslu jsou finanční služby velmi důležité pro rozvoj dolů/těžebných jam. Finanční produkty se liší podle fáze: průzkum, zkoumání proveditelnosti, rozvoj dolu/šachty, provoz, uzavření dolu/šachty.

    (11)  Lze nalézt v dosavadních případových studiích z Finska, Švédska, Velké Británie a dalších evropských zemí.

    (12)  Iniciativa zahájená v roce 2004 Mezinárodní radou pro těžební průmysl a metalurgii. Jejím cílem je identifikovat osvědčené politické postupy v oblasti investic do těžebního a metalurgického průmyslu na vnitrostátní/regionální a podnikové úrovni v rámci rozvojových zemí.

    (13)  Skupina k dodávkám surovin je skupinou zainteresovaných stran složenou ze zástupců průmyslu, ekologických nevládních organizací, odborů, členských států a Komise.

    (14)  Podle osmnácté výroční zprávy Corporate Exploration Strategies, kterou vydává Metals Economic Group, způsobily vysoké ceny zboží nárůst celosvětového průzkumu neželezných surovin v roce 2007 na hodnotu 10.5 miliard US$. Prvních deset zemí podle procenta rozpočtu věnovaného na výzkum: Kanada 19 %, Austrálie 12 %, USA 7 %, Rusko 6 %, Mexiko 6 %, Peru 5 %, Chile 4 %, Jihoafrická republika 4 %, Čína 3 %, Brazílie 3 %.

    (15)  Geografický informační systém.

    (16)  Cílem politik územního rozvoje, jak byl definován na neformální schůzi Rady ministrů EU odpovědných za územní plánování, která se konala v Postupimi ve dnech 10.–11. května 1999, je usilovat o vyvážený a udržitelný rozvoj území Evropské unie s cílem zajistit hospodářskou a sociální soudržnost, zachování přírodních zdrojů a kulturního dědictví a jejich řízení, vyváženější konkurenceschopnost EU.

    (17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/02/ES o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).

    (18)  Hodnocení této problematiky celosvětově uvádí Světová zpráva o investicích Konference OSN o obchodu a rozvoji z roku 2007.

    (19)  Podle Raw Materials Data, Stockholm, z ledna 2008, dosáhly celkové investice do celosvětového těžebního průmyslu koncem roku 2007 výše 308 mld. US$. To představovalo nárůst o 50 % oproti roku 2006, jehož hodnoty představovaly nárůst o 20 % oproti roku 2005.

    (20)  ETP SMR, web: http://www.etpsmr.org/.


    Top