3.2.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 28/97

1.1

Zkušenosti s dosavadním rozšiřováním ukazují, že občané nebyli dostatečně informováni o tomto procesu a připraveni na něj. S ohledem na budoucí závazky EU proto musí být posílen dialog mezi občanskými společnostmi, tzn. takzvaný třetí pilíř (2).

1.2

Posílení dialogu mezi občanskými společnostmi musí sledovat následující cíle:

1.3

Komise stanovuje strategický rámec, který na jedné straně předpokládá posílení probíhající činnosti, mezi nimiž je zmiňována desetiletá zkušenost Evropského hospodářského a sociálního výboru, a na druhé straně nové aktivity k posílení a prohloubení současného procesu.

1.3.1

Mezi aktivitami, které musí být posíleny v Chorvatsku a Turecku, se uvádějí programy Sokrates, Leonardo a Mládež, Jean Monnet, Marie Curie, a Kultura a média. Mimo to se plánuje spuštění programu pro nevládní organizace a pro další organizace občanské společnosti.

1.3.2

Sdělení zdůrazňuje, že občanská společnost na základě svých zkušeností vypracuje nové programy, a do budoucnosti doporučuje celou řadu opatření a navrhuje realizovat následující:

1.3.3

Rovněž by měl být zjednodušen a urychlen proces udělování víz, pokud jsou nezbytná.

1.4

Na provedení opatření navržených v sociálním dialogu se počítá s vyčleněním prostředků ve výši cca. 40 mil. EUR, což je dle názoru EHSV poměrně malá částka.

2.1

Název dokumentu Komise vzbuzuje očekávání dialogu se všemi kandidátskými zeměmi, avšak ve skutečnosti se sdělení, až na krátkou poznámku o Chorvatsku, zaměřuje pouze na Turecko.

2.2

EHSV se domnívá, že by bývalo bylo vhodné se zaměřit i na Chorvatsko, Srbsko a západní Balkán (4).

2.3

Turecko zaujímá důležité místo v jižním Středomoří, a je tedy rovněž součástí politiky Evropa-Středomoří. Bylo by vhodné, aby Komise vyjasnila charakteristické rysy a zvláštnosti této dvojí role.

2.4

Od 90. let byli pracovníci a podnikatelé z kandidátských zemí sdruženi v evropských organizacích zástupců (EKOS, UNICE, UEAPME, EUROCHAMBRE) a účastnili se různých fází sociálního dialogu. Právě Turecko zde vynikalo svým nasazením a svou účastí. EHSV je toho názoru, že by bylo vhodné se zamyslet nad dopady tohoto nasazení a těchto zkušeností na odbory a na podnikatele činné v Turecku.

2.5

Sociální dialog, chápaný jako dialog zaměřený na přípravu jednání o přistoupení, je velmi významný pro acquis communautaire a pro strategie Společenství a nelze ho improvizovat. Podle EHSV mu Komise musí věnovat zvláštní pozornost, aby do něj byly postupně zapojovány všechny organizace zástupců.

2.5.1

V Turecku existují četné nadace a kulturní organizace, ve kterých má mládež značné zastoupení. Podle EHSV by tato kulturní uskupení mohla představovat ideální příležitost pro prohloubení společných problematik a určení nejlepších nástrojů k ovlivnění rozvoje společnosti.

2.5.2

Twinningová partnerství mezi územními samosprávami, mezi univerzitami a mezi vzdělávacími zařízeními by rovněž měla být podporována a udržována, neboť umožňují výměnu zkušeností a zapojení subjektů občanské společnosti do hodnocení různých přístupů k uchopení a řešení kulturních, sociálních a ekonomických problémů.

2.6

Pro účely dosažení konkrétních výsledků by bylo účelné stimulovat prostřednictvím odpovídajících nástrojů účast zástupců z kandidátských zemí na pracích generálního ředitelství pro sociální záležitosti a organizací zástupců činných na úrovni Společenství.

2.7

Je rovněž nutné podpořit a posílit spolupráci mezi různými náboženskými směry, zejména mezi křesťanstvím a islámem.

2.8

Stejně tak by měl být všemožně prohlubován dialog o různých formách kultury.

2.9

Co se týče nadcházejícího zveřejnění programu Komise o nevládních organizacích EHSV doufá, že tento program bude obsahovat konkrétní a užitečné návrhy na konstruktivní výměnu zkušeností.

3.1

Evropský hospodářský a sociální výbor zřídil od roku 1995 v úzké spolupráci s Komisí celou řadu smíšených poradních výborů se všemi přistupujícími zeměmi.

3.2

Spolu s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (AKT) byl také zřízen smíšený pořadní výbor, který je dnes partnerem Komise při provádění dohody z Cotonou a uplatňování dohod o hospodářském partnerství.

3.3

EHSV má také k dispozici monitorovací výbor pro Latinskou Ameriku, jehož úkolem je posilovat sociálně-ekonomické organizace v latinskoamerických zemích, podporovat účast těchto organizací v probíhajících procesech regionální integrace (Střední Amerika, Andské společenství, MERCOSUR) a monitorovat dohody o přidružení, ať již existující, nebo ty, o kterých se ještě jedná.

3.4

Ve druhé polovině 90. let byla v rámci EHSV zřízena komise Euromed, která podporuje Komisi při provádění sociální a hospodářské politiky zaměřené na jižní Středomoří.

3.4.1

Kulatý stůl o vztazích EU-Indie a transatlantická agenda umožnily Evropské unii zviditelnit zbytku světa své sociální a kulturní uspořádání.

3.5

V roce 2004 byla zřízena kontaktní skupina „Západní Balkán“, jejímž úkolem je podporovat spolupráci mezi EHSV a organizacemi občanské společnosti na západním Balkáně, včetně národních hospodářských a sociálních rad (5), a pomoci jim tak posílit integraci s Evropskou unií v zemích západního Balkánu, a konečně i jejich členství v EU.

3.5.1

Zájem EHSV o jihovýchodní Evropu je vyjádřen v následujících dokumentech:

3.5.2

Výbor dále přijal stanoviska z vlastní iniciativy o Bulharsku, Rumunsku a Chorvatsku.

3.5.3

EHSV již vypracoval dvě částečná hodnocení evropské politiky sousedství (11) a v současné době k tomuto tématu vypracovává průzkumné stanovisko (12).

3.6

Na rozdíl od ostatních výborů, které stanovují účast 6 nebo 9 členů EHSV (2 až 3 členové na skupinu), měl smíšený poradní výbor EU-Turecko již při svém zrodu 18 členů z EHSV a 18 z Turecka. Dvojnásobný počet členů byl odůvodněn velikostí země a komplexností problémů, které by mohly vyvstat v souvislosti s tím, že se jedná o první islámskou zemi, která požádala o přistoupení k EU.

3.6.1

Smíšený poradní výbor EU-Turecko je paritním orgánem složeným ze zástupců organizované občanské společnosti z EU a Turecka. Jeho členové pocházejí z nejrůznějších organizací občanské společnosti: obchodních komor, průmyslu a řemeslné výroby, obchodu, organizací zaměstnavatelů, odborových organizací, družstev, sdružení zemědělců, svazů spotřebitelů, nevládních organizací, zástupců terciárního sektoru atd.

3.6.2

Schůze smíšeného poradního výboru EU-Turecko (13) se konají střídavě v Bruselu a na různých místech v Turecku. Na každé schůzi se projednávají otázky sociálního a ekonomického zájmu. 19. schůze výboru se konala ve dnech 7. a 8. července 2005 v Istanbulu (14).

3.6.3

K nejzajímavějším tématům, které byly předmětem zamyšlení a diskusí během setkání, patří:

3.7

Z výše uvedeného je zřejmé, že četná témata acquis communautaire našla odezvu při setkáních s tureckou občanskou společností. Je třeba zdůraznit, že setkání, zvláště těch, která se konala v Turecku (15), se účastnilo mnoho zástupců nejreprezentativnějších organizací turecké společnosti.

3.8

Zvláště na schůzích konaných v Turecku byli kromě členů smíšeného poradního výboru přítomní i četní zástupci různých tureckých organizací, kteří byli velkým přínosem ke vzájemnému porozumění.

3.9

Mezi iniciativami, které smíšený poradní výbor vyvíjí, je nutno vyzdvihnout zasazení se o zřízení hospodářské a sociální rady rovněž v Turecku podle modelu EHSV a podle příkladů z četných evropských zemí (16).

3.10

Sdělení Komise uznává aktivní roli, kterou hraje EHSV v posledních deseti letech v souvislosti s posílením vztahů s Tureckem (17). Komise doufá, že Výbor regionů sehraje podobnou roli u tureckých regionů.

4.1

Důležitým trendem posledních let se kromě potvrzení zásady subsidiarity stala rovněž otázka blízkosti občanům, která se stává kulturním postojem, jejímž prostřednictvím občan vyjadřuje své přání stát se protagonistou při rozhodnutích týkajících se sociální sféry.

4.2

Souběžně s rozvojem demokracie blízké občanům se objevují dva významné jevy:

4.3

Parlament je často vnímán jako příliš pomalý a nedůsledný ve svých rozhodnutích. Proto je tedy nutné hledat nové možnosti jeho složení a novou roli (18).

4.3.1

Kultura subsidiarity se rozšířila zejména díky impulsu Evropské unie a spočívá na principu, že rozhodnutí jsou činěna na různých úrovních. Smyslem je určit nejvhodnější úroveň. Je zbytečné dělat něco v Bruselu, pokud to lze dělat lépe na národní či místní úrovni, a naopak.

4.4

Díky novým technologiím se znalosti šíří takovou rychlostí a v takovém rozsahu, v jakém by to dříve bylo nemyslitelné. Hodně občanů, kteří svého času neměli přístup k informacím, mají dnes možnost lepšího vzdělání, většího přehledu a cítí, že jejich názor může být v rozhodovacím procesu přínosem (19).

4.4.1

Demokracie prováděná v souladu s principem blízkosti občanům může zcela určitě nejlépe dostát těmto požadavkům, které jsou výrazem kulturně vyzrálé společnosti díky zkušenostem sdíleným s ostatními evropskými státy.

4.4.2

Právě završený proces rozšíření a budoucí rozšíření o Turecko a Chorvatsko vyžadují společné sdílení těchto kulturních a sociálních modelů.

4.5

Tyto modely jsou zaměřeny na integraci různých rozměrů (ekonomických, průmyslových, odborových, profesních atd.) do systému nalézání konsensu.

4.5.1

Integrace rozdílných kultur. Různé profesní skupiny mají často různé strategie přístupu k problémům. I když jsou si dnes díky kulturnímu vývoji mnohé potřeby zdánlivě podobné, nástroje a způsoby uspokojování těchto potřeb a stále důmyslnějších přání se ještě liší. V souladu s používanými modely se vyrovnávání pozic uskutečňuje na nejvyšší úrovni za politického prostřednictví.

4.5.2

Tento proces však stále více vyvolává nespokojenost a antipatie vůči politické třídě i vůči profesním organizacím. Proto se požaduje viditelné a rozmanité úsilí za účelem lepší integrace různých aspektů problémů, a to již na těch nejnižším úrovních. Nejedná se o kulturní homologaci, nýbrž o společné hledání takového směru vývoje, který by odrážel nejširší konsensus.

4.5.3

V rámci téhož systému. Integrační proces lze uvést do chodu, a již se tak děje, různými způsoby. Přesto je však nutné ho systematicky a metodicky řídit. Systémy, které se na úrovni evropských institucí a členských států setkaly s největším úspěchem, dělí občanskou společnost do tří skupin (20). Jsou v nich zastoupeni podnikatelé, zaměstnanci a ti, kteří jsou činní v rámci svobodných povolání, nevládních organizací, výborů pro rovné příležitosti, organizací na ochranu spotřebitele a v základních společenských organizacích.

4.6

Na různých úrovních. Takováto organizace má za úkol čelit určitému množství obvykle složitých problémů na regionální, národní nebo evropské úrovni. Z tohoto důvodu byl Římskými smlouvami z roku 1957, které byly zrodem Unie, ustanoven mezi jinými i Evropský hospodářský a sociální výbor.

4.6.1

Určení nejvhodnější úrovně, na které se budou hledat společná řešení, je součástí kulturního růstu a hledání demokracie blízké občanům.

4.7

Metoda aktivního dialogu s organizovanou občanskou společností a v jejím rámci. Neustálý dialog s organizovanou občanskou společností a v jejím rámci vzniká a sílí v rozvinuté demokracii, kde mají občanů přístup ke znalostem a informacím, které umožňují čelit i těm nejsložitějším problémům bez ohledu na překážky dané ideologiemi a nevědomostí.

4.7.1

Nepřetržitý dialog. Nepřetržitost v dialogu je důležitým faktorem, který umožňuje překonat hranice nahodilosti. Neustálá a organizovaná výměna na metodologické úrovni může zejména u velmi složitých problémů přinést nečekané výsledky.

4.8

Interakce  (21) jako metoda pro dosažení rychlých a společných řešení. Interakce je přirozeným důsledkem společné práce prováděné nepřetržitě a metodicky a díky společnému postupu jsou dosažené výsledky z hlediska času hodnotné a trvalé. Ve fázi vypracovávání stanovisek se hodně postojů, které se zpočátku vylučovaly, sblíží a sjednotí.

4.9

Takovéto postupy se běžně uplatňují v parlamentech, v základě však nezahrnují organizovanou občanskou společnost. Organizované, plynulé a metodické rozšíření těchto modelů na regionální úroveň je známkou vývoje směrem k rozvinutější demokracii, k demokracii blízké občanům.

5.1

Jak známo, v rámci stanovení zásad pro proces rozšiřování uložila kritéria z Kodaně novým státům povinnost zahrnout acquis communautaire v plném rozsahu do svých politik a způsobu jednání. I z tohoto důvodu EHSV vítá sdělení Komise z 29. června 2004 o dialogu mezi občanskou společností EU a Turecka a plně ho podporuje.

5.2

Z pohledu Výboru je nezbytné oprostit se od předsudků, představit EU a Turecko takové, jaké skutečně jsou, a najít nejvhodnější způsob, kterým lze dospět k lepšímu oboustrannému poznání a účinnějšímu uplatňování demokracie blízké občanům.

5.3

Výbor je potěšen, že ve spolupráci s některými zástupci organizované občanské společnosti, mezi nimi i s některými členy smíšeného poradního výboru, byl vypracován nový návrh zákona o reformě turecké hospodářské a sociální rady.

5.3.1

Tento návrh zákona na jedné straně posiluje roli a zastoupení představitelů organizované občanské společnosti v rámci rady a na straně druhé omezuje zásahy vlády.

5.4

EHSV doufá, že tento projekt bude schválen a realizován co nejdříve, a důrazně vyzdvihuje princip, aby nová turecká hospodářská a sociální rada byla schopna jednat zcela nezávisle a měla k dispozici nezbytné finanční prostředky a lidské zdroje.

5.5

Je velmi důležité, aby transparentnost, účast a odpovědnost byly charakteristickými znaky vztahů mezi EU a Tureckem.

5.6

S ohledem na charakteristiky vztahů mezi EU a Tureckem a zkušenosti nedávno přistoupivších zemí navrhl Výbor prostřednictvím prací smíšeného poradního výboru různá opatření k zapojení organizované občanské společnosti do přístupových jednání.

5.6.1

Je třeba rozvíjet kompetence organizací občanské společnosti, aby měly možnost zasáhnout do jednání o přístupu. K dosažení tohoto cíle však budou potřebovat pomoc a finance.

5.6.2

Tato podpora by měla pocházet v prvé řadě od turecké vlády a být pouze doplněna podporou institucí EU a organizací občanské společnosti současných členských států.

5.7

Posílení kontaktů s evropskými organizacemi a účast na evropských nadnárodních projektech bude přínosem pro rozvoj kompetencí tureckých organizací.

5.7.1

Členové smíšeného poradního výboru mohou v této oblasti rovněž přispět a jejich organizace jsou vyzývány, aby vypracovaly programy pro dialog občanské společnosti. Cílem těchto projektů bude zlepšení vzájemného poznání a zajištění spolupráce zejména formou výměn osvědčených postupů.

5.8

Zástupci tureckých organizací by se mohli systematicky podílet na pracích studijních skupin, které se uskutečňují na úrovni Společenství za účelem provádění evropských politik, jako je tomu např. v případě lucemburského procesu.

5.9

Dle názoru smíšeného poradního výboru je postup udělování víz v členských státech překážkou v rozvoji vztahů uvnitř občanské společnosti. EHSV proto vyzývá vlády ke zjednodušení těchto procedur, což umožní:

5.10

Je zapotřebí urychlit zřízení turecké hospodářské a sociální rady s výše požadovaným rysem nezávislosti, neboť bude představovat účinný nástroj trvalého dialogu mezi vládou a organizovanou občanskou společností při zapojení všech sociálních partnerů.

5.10.1

Tato instituce, která umožní lepší uplatňování demokracie blízké občanům, musí splnit oprávněná očekávání celé organizované občanské společnosti a odrážet její potřeby a možnosti v procesu integrace do života Unie.

5.10.2

Aby turecká hospodářská a sociální rada získala širokou základnu, měla by mít regionální strukturu a měla by zasahovat do diskusí o všech otázkách týkajících se acquis communautaire. Tyto konzultace musí být vedeny nepřetržitě a včas.

5.11

Očekávaný výsledek jednání je podmíněn podporou povědomí a porozumění pro příslušné kulturní modely a tradice jak v Turecku, tak v EU. Především je třeba zajistit, aby veřejné mínění o Turecku v EU odpovídalo skutečnosti, a naopak.

5.11.1

Nejlepším způsobem, jak dosáhnout tohoto výsledku, je umožnit organizacím občanské společnosti v EU i v Turecku, aby zahájily odpovídající informační kampaň.

5.12

EHSV se i díky nepřetržitým a rozsáhlým aktivitám smíšeného poradního výboru vždy zasazoval o:

5.12.1

EHSV a smíšený poradní výbor tak mohou těžit ze zkušeností členů z nových členských států a tudíž i ze způsobu, jakým oni řešili problémy vzniklé během jednání.

5.12.2

Cílem je zhodnotit veškeré organizované síly činné na daném území v procesu demokracie blízké občanům, který by politická třída sama nikdy nebyla s to uskutečnit.

5.13

Především v případě Turecka byla setkání a výměna zkušeností vzhledem k rozloze země a komplexnosti problémů intenzivnější a častější. Nicméně to stále ještě nepostačuje.

5.14

Je nezbytně nutné zajistit více finančních prostředků, posílit nasazení, uspořádat více setkání, zvýšit výměnu zkušeností a přesněji určovat sociální a profesní skupiny, které mají být do celého procesu zapojeny.

6.1

EHSV se domnívá, že by bylo účelné vytvořit se souhlasem a aktivním zapojením turecké hospodářské a sociální rady trvalou strukturu složenou ze zástupců občanské společnosti, která by měla za úkol monitorovat přístupová jednání (22), neboť povedou k účinnému a společnému provádění acquis communautaire.

6.1.1

Vzhledem k rozloze území a rozmanitosti kultur by bylo vhodné, aby tato struktura měla možnost jednat také na regionální úrovni, a ne pouze na úrovni národní.

6.2

Je nezbytné, aby se výměna mezi kulturami a hodnota acquis communautaire nestala výsadou Istanbulu, Ankary a dalších důležitých měst v Turecku, nýbrž aby se šířila i do provincií a venkovských oblastí.

6.3

Přání, obavy a očekávání národů nalézají ohlas a konkrétní uplatnění v organizacích občanské společnosti. Těmto organizacím je svěřena klíčová role při plánování a realizaci informační kampaně spojené se vstupem Turecka do EU.

6.3.1

Podle EHSV je rovněž velmi důležité vytvořit společnou komunikační platformu (23) nebo fórum, v jehož rámci by svazy a nevládní organizace měly možnost se konkrétně a na místě soustředit na hlavní problémy a hledat společná řešení.

6.4

Příprava na přistoupení je vždy provázena podpůrnými programy a finanční pomocí, ale často pouze několik málo osob – pracovníků z oboru – zná všechny postupy, lhůty a finanční možnosti. Je třeba připravit jasné informační materiály, které obdrží všechny organizace a které budou zohledněny při přípravě projektů a návrhů.

6.4.1

Dále musí být co možná nejvíce zjednodušeny postupy pro čerpání finančních prostředků a adekvátně vysvětleny organizacím zastupujícím občanskou společnost.

6.5

Delegace Komise v Turecku může díky podpoře a zkušenostem smíšeného poradního výboru, EHSV a Výboru regionů významně přispět k otevření konkrétního strukturovaného dialogu mezi různými zástupci sektorů občanské společnosti, včetně aktérů sociálního dialogu, v Turecku a mezi Tureckem a EU (24). Je velmi důležité poskytnout sociálním partnerům v Turecku a v EU prostřednictvím fondů určených na posílení občanské společnosti možnost vypracovat společné vzdělávací projekty v četných oblastech stanovených v 31 kapitolách acquis communautaire.

6.6

EHSV zastává názor, že je důležité co nejdříve posílit vytváření kapacit tureckých organizací tím, že jim bude umožněno rozšířit znalosti o jejich evropských partnerech, zejména o jejich funkci a úloze zástupců v demokracii blízké občanům.

6.6.1

V souvislosti s přijetím acquis communautaire je zároveň důležité vypracovat právní předpisy o svazech, jejichž znění a smysl bude v souladu se současnou evropskou legislativou.

6.7

Turecká vláda by v souladu s acquis communautaire měla vylepšit právní předpisy vztahující se na organizace a odstranit překážky, které omezují rozvoj nevládních organizací.

6.8

Se zřetelem na rovné postavení žen a mužů Výbor vyzývá Komisi, aby dohlížela na dostatečné zapojení žen do všech akcí spolupráce a jejich adekvátní zastoupení ve strukturách dialogu a účast při plánovaných akcích.

6.9

EHSV se domnívá, že různé turecké organizace musí obdržet podporu, aby se v rámci příslušných odvětví a během krátké doby staly členy evropských a mezinárodních struktur.

6.10

Účast Turecka na vzdělávacích a školicích programech musí být podporována všemi možnými způsoby, například i novými programy vytvořenými ad hoc, které doplní programy stávající.

6.10.1

Zkušenosti získané během stáží na univerzitách v rámci vhodně posíleného programu Erasmus by mohly být pro mnohé studenty vhodnou příležitostí, jak se navzájem poznat a vážit si jeden druhého.

6.11

Výbor je přesvědčen, že lze omezit nebo odstranit mnoho formalit, které turecká ministerstva vyžadují po podnikatelích a ekonomických subjektech, když zamýšlejí zahájit činnost v evropských zemích.

6.12

Vazby mezi zástupci podobných organizací v Turecku a EU je nutno udržovat, podporovat a stimulovat, neboť usnadňují a urychlují výměnu zkušeností a sbližování kultur.

6.13

V zásadě je třeba zaměřit veškeré úsilí na to, aby co nejvíce Evropanů poznalo Turecko a turecký národ poznal Evropu.