1)

Článek 43 nařízení (EU) 2022/2065 vyžaduje, aby Komise účtovala poskytovatelům velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů roční poplatky za dohled, jejichž celková výše má pokrýt veškeré odhadované náklady, které Komisi v souvislosti s úkoly v oblasti dohledu podle uvedeného nařízení vzniknou, jak je lze přiměřeně určit předem.

2)

Náklady, které mají být odhadnuty pro účely poplatků za dohled účtovaných v roce „n“, by měly být stanoveny s přihlédnutím ke všem lidským zdrojům, které má Komise zaměstnat v roce „n+1“ k plnění úkolů uvedených v čl. 43 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2065, včetně úředníků, dočasných a smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků. Vzhledem k tomu, že se odhad týká budoucích nákladů, měl by vycházet z průměrných nákladů vyjádřených v přepočtu na plné pracovní úvazky zvýšených o průměrné použitelné sociální příspěvky a provozní výdaje související s těmito lidskými zdroji. Tyto provozní výdaje by proto měly zahrnovat průměrné náklady vzniklé za účelem zřízení a zprovoznění oddělení zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky působící v oblasti IT a fyzické infrastruktury Komise, například tak, jak je pravidelně stanoví útvary Komise v souvislosti s výpočtem průměrných nákladů na zaměstnance pro účely legislativních finančních výkazů.

3)

Kromě výše uvedených nákladů na lidské zdroje musí Komise rovněž odhadnout další provozní a správní výdaje, které konkrétně souvisejí s plněním úkolů uvedených v čl. 43 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2065, jako jsou studie, najímání odborníků, průzkumy, služební cesty, organizace zasedání nebo vývoj či používání specifického softwaru nebo nástrojů či služeb IT. Roční odhad celkové výše nákladů by měl navíc zohlednit rozdíl mezi odhadovanými náklady a náklady vzniklými v předchozím roce, který vyplývá z výroční zprávy přijaté Komisí.

4)

Celkovou výši nákladů, kterou Komise každoročně odhadne, by měli nést poskytovatelé velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů prostřednictvím poplatků za dohled účtovaných za určené služby podléhající poplatku za dohled v každém kalendářním roce. Aby se zajistil soulad s rozhodnutími o určení podle čl. 33 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065, měl by být pojem poskytovatel určené služby nebo určených služeb označen odkazem na adresáta nebo adresáty souvisejícího rozhodnutí nebo souvisejících rozhodnutí o určení podle čl. 33 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065. Pokud je rozhodnutí přijaté podle čl. 33 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2065 určeno více než jedné právnické osobě, měli by všichni adresáti uvedeného rozhodnutí nést společnou a nerozdílnou odpovědnost za zaplacení poplatku za dohled s ohledem na tuto službu nebo tyto služby.

5)

Služby, které mají být započítány v daném roce „n“, by měly zahrnovat služby, na něž se již vztahují povinnosti vztahující se na velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače na začátku roku, jakož i služby, u nichž rozhodnutí o určení nebo rozhodnutí o ukončení určení nabude účinku během uvedeného kalendářního roku, s přihlédnutím k tomu, že rozhodnutí u obou kategorií nabývají účinku čtyři měsíce po svém oznámení poskytovateli podle čl. 33 odst. 6 nařízení (EU) 2022/2065. Tato lhůta by měla být vypočtena v souladu s obecnými pravidly stanovenými v nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (2), kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny.

6)

Komise by měla stanovit celkovou výši poplatku za dohled, který má být každoročně účtován každému poskytovateli, a to nejprve stanovením základní částky za určenou službu. Základní částka za službu by měla vyplynout z vydělení celkových ročních nákladů odhadovaných pro rok „n+1“ všemi určenými službami započítanými v roce „n“. Ke stanovení základní částky je třeba vzít v úvahu počet dnů určení v roce „n“. Za druhé, aby se zajistila úměrnost jednotlivých poplatků za dohled s ohledem na velikost určené služby vyplývající z průměrného měsíčního počtu aktivních příjemců v Unii, měla by Komise základní částku upravit pomocí koeficientu úměrného počtu aktivních příjemců vyplývajícímu z dostupných informací.

7)

Podle čl. 43 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2065 nesmí žádný poskytovatel určené služby nebo určených služeb zaplatit celkovou částku poplatku za dohled převyšující jeho ekonomickou kapacitu, konkrétně více než 0,05 % jeho celosvětového ročního čistého příjmu. Odkaz na čistý příjem, který zahrnuje celkové příjmy snížené o náklady poskytovatele, by měl zajistit, aby byla zohledněna platební schopnost poskytovatele, a to i v případě ztrátových poskytovatelů. Za účelem určení tohoto limitu v souladu s platnými standardy účetního výkaznictví je třeba odkázat na pojem celkového celosvětového zisku v předchozím účetním období, který bude stanoven na základě nejlepších dostupných údajů poskytovatele vyplývajících z účetní závěrky, jak byly sděleny Komisi. Proto by měl být uveden odkaz na mezinárodní standardy účetního výkaznictví použitelné v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (3), pokud je dotčený poskytovatel používá, nebo alternativně na účetní závěrky sestavené v souladu s požadavky na vykazování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (4). Pokud se na dotčeného poskytovatele nevztahují ani mezinárodní standardy účetního výkaznictví, ani směrnice 2013/34/EU, měl by být uveden odkaz na jakýkoli jiný přijatelný standard výkaznictví třetí země platný pro tohoto poskytovatele, jako je například standard výkaznictví třetí země, který je považován za rovnocenný mezinárodním standardům účetního výkaznictví, nebo jakýkoli jiný standard výkaznictví třetí země, který lze považovat za obecně přijatelný pro účely jiných právních předpisů Unie. Pokud má poskytovatel konsolidovanou účetní závěrku, konsolidovaný celosvětový zisk skupiny, do níž patří, nejlépe odráží jeho ekonomickou kapacitu platit poplatek za dohled vzhledem k tomu, že finanční zdroje skupiny jsou tomuto poskytovateli k dispozici, aby nesl celkovou výši poplatku účtovaného za veškeré určené služby poskytované uvedeným poskytovatelem.

8)

Pokud základní částka účtovaná danému poskytovateli nebo součet příslušných základních částek v případě, že daný poskytovatel poskytuje více než jednu určenou službu, překročí maximální celkový limit, měl by být konečný poplatek za dohled účtovaný tomuto poskytovateli odpovídajícím způsobem snížen. S cílem zajistit, aby v každém případě byly celkové roční náklady hrazeny prostřednictvím poplatků za dohled vybíraných za všechny určené služby, by zbytková částka, která nebyla účtována poskytovatelům s ohledem na uplatňování maximálního celkového limitu, měla být hrazena zbývajícími poskytovateli pod limitem, a to úměrně základnímu vzorci pro rozdělování. Rozdělování zbytkových částek mezi ostatní poskytovatele určených služeb by po uplatnění maximálního celkového limitu mělo pokračovat, dokud nezůstane žádná zbytková částka.

9)

V souladu s čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2065 má Komise každý rok přijmout jednotlivé prováděcí akty, v nichž stanoví individuální výši poplatku za dohled, jenž má být účtován každému poskytovateli za určenou službu nebo určené služby, na něž se vztahuje povinnost zaplatit poplatek za dohled během daného kalendářního roku. Každoroční postup pro účtování poplatku by proto měl být organizován tak, aby tyto prováděcí akty byly přijaty poté, co budou stanoveny celkové roční náklady, které budou základem pro výpočet celkové výše poplatků za dohled, jež mají být účtovány, jak je uvedeno v přípravném dokumentu Komise připojeném k návrhu rozpočtu podle čl. 41 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (5), kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie. Jednotlivé prováděcí akty mohou být navíc přijaty až po určitém datu, kdy lze stanovit počet a velikost určených služeb, na něž se vztahují poplatky za dohled. Tento postup by měl rovněž zohledňovat ekonomickou kapacitu, pokud jde o zisky příslušných poskytovatelů, jak byla určena na základě informací poskytnutých dotčeným poskytovatelem. Předběžná výše poplatku, který má být účtován, by navíc měla být sdělena dotčenému poskytovateli před přijetím prováděcího rozhodnutí Komise, aby se mu poskytla příležitost předložit připomínky, které mají být při konečném určení poplatku za dohled zohledněny. Po zvážení předložených připomínek by Komise měla přijmout odpovídající prováděcí akt, kterým se stanoví jednotlivé poplatky za dohled splatné jako pohledávky podle článku 98 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, jež maj být zaplaceny do konce téhož kalendářního roku tak, aby byly k dispozici zdroje potřebné na pokrytí odhadovaných nákladů na další rok.

10)

Nezaplacení ve lhůtě stanovené prováděcími akty by mělo vést k vymáhání nezaplacené částky spolu s úrokem z prodlení při sazbě Evropské centrální banky pro refinancování zvýšené o 3,5 % v souladu s čl. 99 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

11)

S cílem zajistit odpovědnost a transparentnost vzniklých nákladů a příjmů vybíraných Komisí za úkoly v oblasti dohledu prováděné podle nařízení (EU) 2022/2065 by Komise měla každoročně podávat zprávu Evropskému parlamentu a Radě a tuto zprávu zveřejnit na svých internetových stránkách. Aby se navíc zajistil soulad mezi odhadem nákladů a konkrétními náklady na dohled, které byly za daný rok skutečně vynaloženy, měla by zpráva konkrétně porovnávat příslušné částky na základě skutečně provedených plateb v příslušném období pro každou dotčenou kategorii nákladů uvedenou v čl. 43 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2065, jakož i veškeré výdajové závazky přijaté během uvedeného roku, a to i v návaznosti na jakékoli soudní rozhodnutí vydané v daném roce. Jakýkoli rozdíl mezi odhadovanou částkou a skutečně vzniklými náklady by neměl ovlivnit výši poplatků za dohled účtovaných za příslušný rok, ale měl by být zohledněn v příštím odhadu, a to buď odečtením přebytku z celkových nákladů odhadovaných na rok „n+2“, nebo přičtením schodku k celkovým nákladům odhadovaným na rok „n+2“.

12)

Odhad nákladů by měl určit náklady, které mají vzniknout v následujícím kalendářním roce, aby se zajistilo, že Komisi budou předem poskytnuty dostatečné zdroje. V období od vstupu nařízení (EU) 2022/2065 v platnost do 1. ledna 2024 již Komise vynaložila nebo plánovala náklady podle čl. 43 odst. 2 uvedeného nařízení, které nemohly být pokryty žádným předchozím poplatkem za dohled, a proto musely být obecně pokryty jinými prostředky stanovenými ve schváleném rozpočtu Unie na rok 2023. Pro účely stanovení celkových poplatků, které mají být účtovány v roce 2023, by proto k nákladům odhadovaným na rok 2024 mohly být připočteny pouze náklady, které ještě nejsou kryty stávajícími prostředky v souhrnném rozpočtu Unie na rok 2023, a to v souladu s informacemi uvedenými v přehledu přiloženém k odhadu. Za účelem stanovení přebytku nebo schodku, který má být zohledněn v následujícím odhadu, by proto první zpráva Evropskému parlamentu a Radě měla zohlednit pouze náklady vzniklé v roce 2022 od vstupu nařízení (EU) 2022/2065 v platnost a v roce 2023, které ještě nebyly kryty stávajícími prostředky,