(1)

Nařízení (EU) 2018/1861 a nařízení (EU) 2018/1862 stanoví nová pravidla ohledně zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému. Zvyšují účinnost Schengenského informačního systému, posilují jeho technickou a provozní efektivnost a rozšiřují jeho využití zavedením nových kategorií záznamů a funkcí. Kromě toho nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 (3) zavedlo nový typ záznamu o navrácení státních příslušníků třetích zemí.

(2)

Nařízení (EU) 2018/1861 představuje právní základ pro Schengenský informační systém v souvislosti se záležitostmi spadajícími do oblasti působnosti části třetí hlavy V kapitoly 2 Smlouvy a nařízení (EU) 2018/1862 představuje právní základ pro Schengenský informační systém v souvislosti se záležitostmi spadajícími do oblasti působnosti části třetí hlavy V kapitol 4 a 5 Smlouvy. Skutečnost, že právní základ pro Schengenský informační systém sestává ze samostatných nástrojů, nemá dopad na zásadu, že Schengenský informační systém představuje jednotný informační systém, který by měl fungovat jako takový.

(3)

Od vstupu nařízení (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861 a (EU) 2018/1862 v platnost Komise, členské státy a Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) dokončují nezbytná technická a právní opatření k provádění nových pravidel na centrální i vnitrostátní úrovni, aby bylo možné zpracovávat údaje a vyměňovat si doplňující informace podle nových pravidel.

(4)

Podle nařízení (EU) 2018/1861 a nařízení (EU) 2018/1862 se mají nová pravidla uplatňovat v postupných fázích, aby byl dostatek času na zavedení nezbytných právních, provozních a technických opatření a dohod. Na tomto základě se různá ustanovení nařízení (EU) 2018/1861 a (EU) 2018/1862 začala používat dne 28. prosince 2018, 28. prosince 2019 a 28. prosince 2020. Pokud jde o začátek použitelnosti ustanovení, která stanoví nejkomplexnější změny, jež mají celkový dopad na technické provádění a provoz Schengenského informačního systému, uvedená nařízení stanoví zvláštní mechanismus pro odklad začátku použitelnosti, aby se zajistilo, že se tyto prvky stanou použitelnými až poté, co budou učiněny nezbytné přípravné kroky umožňující nepřetržitý a plynulý provoz systému.

(5)

V souladu s tímto mechanismem má Komise stanovit datum zahájení provozu Schengenského informačního systému po ověření, že jsou splněny právní, technické a provozní podmínky stanovené v nařízeních (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861 a (EU) 2018/1862.

(6)

Komise ověřila, že byly přijaty prováděcí akty nezbytné pro používání nařízení (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861 a (EU) 2018/1862, že členské státy oznámily Komisi přijetí nezbytných technických a právních opatření pro zpracovávání údajů Schengenského informačního systému a výměnu doplňujících informací podle uvedených nařízení a že agentura eu-LISA oznámila Komisi úspěšné ukončení veškerých činností testování v souvislosti s centrálním SIS a s interakcí mezi technickou podpůrnou funkcí centrálního SIS (CS-SIS) a vnitrostátními systémy (N.SIS). Je proto vhodné stanovit datum zahájení provozu Schengenského informačního systému podle nařízení (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861 a (EU) 2018/1862.

(7)

Na základě čl. 66 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 a čl. 79 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 se uvedená nařízení použijí ode dne stanoveného v tomto rozhodnutí. Kromě toho se na základě článku 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ustanovení, kterými se v Schengenském informačním systému zavádí nový typ záznamu o navrácení státních příslušníků třetích zemí podle uvedeného nařízení, použijí ode dne zahájení stanoveného v tomto rozhodnutí.

(8)

Vzhledem k tomu, že Komise má stanovit budoucí datum zahájení provozu Schengenského informačního systému, není zapotřebí žádné přechodné období mezi dnem vyhlášení a dnem vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Toto rozhodnutí by tudíž mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení.

(9)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastnilo přijímání nařízení (EU) 2018/1861 a nařízení (EU) 2018/1862 a tato nařízení pro něj nejsou závazná ani použitelná. Avšak vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2018/1861 a nařízení (EU) 2018/1862 navazují na schengenské acquis, Dánsko dne 26. dubna 2019 oznámilo v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu své rozhodnutí provést nařízení (EU) 2018/1861 a nařízení (EU) 2018/1862 ve svém vnitrostátním právu. Ve smyslu mezinárodního práva je proto pro Dánsko toto rozhodnutí závazné.

(10)

Irsko se účastní tohoto rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká nařízení (EU) 2018/1862, v souladu s čl. 5 odst. 1 Protokolu č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, a v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES (4), ve spojení s prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2020/1745 (5).

(11)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (6), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí Rady 1999/437/ES (7).

(12)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (8), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (9) a článku 3 rozhodnutí Rady 2008/149/SVV (10).

(13)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (11), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (12) a článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/349/EU (13).

(14)

Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, představuje toto rozhodnutí akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 a je třeba jej vykládat ve spojení s rozhodnutími Rady 2010/365/EU (14) a (EU) 2018/934 (15).

(15)

Pokud jde o Kypr, představuje toto rozhodnutí akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003,