(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/2434 (2) zavádí do nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“) diverzifikovanou strategii financování jako jedinou metodu financování pro provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu realizovaných Komisí. Po vstupu nařízení (EU, Euratom) 2022/2434 v platnost se má diverzifikovaná strategie financování vztahovat na programy finanční pomoci, jejichž základní právní akty vstoupí v platnost dne 9. listopadu 2022 nebo později.

(2)

Komise by měla zavést nezbytná opatření pro provádění diverzifikované strategie financování. Uplatňování diverzifikované strategie financování vyžaduje přijetí souboru pravidel, která stanoví, jak přiřadit příslušné náklady k příslušným programům finanční pomoci, přičemž by tato pravidla měla zajistit, aby všechny náklady vzniklé Unii, jež se týkají finanční pomoci, byly účtovány příjemci.

(3)

Metodika pro přiřazování nákladů souvisejících s prováděním diverzifikované strategie financování v rámci nástroje NextGenerationEU (NGEU) byla stanovena prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2021/1095 (3). Je vhodné rozšířit tento režim na výpůjční operace a operace řízení dluhu prováděné v rámci diverzifikované strategie financování podle článku 220a finančního nařízení.

(4)

V souladu s čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení a s rozpočtovými zásadami řádného finančního řízení a vyrovnanosti by povinnost splácet měli mít příjemci finanční pomoci. Všechny náklady by měly být účtovány příjemcům na základě jednotné metodiky přiřazování nákladů zajišťující jejich transparentní a proporcionální rozdělení.

(5)

Metodika přiřazování nákladů by měla zajistit, aby nedocházelo ke křížovému subvencování nákladů jedné kategorie příjemců jinou kategorií. Náklady na půjčky by měly být plně připsány příjemcům těchto půjček, zatímco náklady na nevratné prostředky rozpočtu EU na základě skutečných nákladů vzniklých v důsledku shromáždění a vyplacení příslušného podílu výnosů různým příjemcům. Metodika by měla zahrnovat veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s výpůjčními operacemi a operacemi řízení dluhu, včetně všech administrativních nákladů, a měla by zajistit, aby pro každou výplatu byly vypočteny různé kategorie nákladů.

(6)

Aby bylo možné zajistit spravedlivé a rovné zacházení s příjemci, měla by Komise zavést společnou a jednotnou metodiku pro náklady, která se bude vztahovat na všechny typy výplat (výplaty hrazené z rozpočtu Unie a výplaty hrazené příjemci) a která bude příjemcům připisovat náklady na základě podílu obdržených výnosů.

(7)

Tato metodika výpočtu a přiřazování nákladů by měla rozlišovat mezi třemi kategoriemi nákladů: náklady na financování, náklady na řízení likvidity a administrativní náklady. Náklady na financování vycházejí z úrokové sazby a dalších poplatků, které musí Komise zaplatit za různé nástroje vydané k financování příslušných výplat. Náklady na řízení likvidity jsou náklady vzniklé v důsledku vydaných částek, které jsou dočasně drženy na účtech likvidity jako rezervy na pokrytí nadcházejících plateb. Tyto stálé provozní náklady jsou nedílnou součástí diverzifikované strategie financování a měly by být spravedlivě rozděleny mezi všechny příjemce. Třetí kategorií nákladů jsou administrativní náklady na budování technické a provozní kapacity s cílem zavést diverzifikovanou strategii financování, které jednoznačně vznikají v důsledku provádění diverzifikované strategie financování.

(8)

Spravedlivé a proporcionální přiřazování nákladů se provádí prostřednictvím rozdělení výplat a souvisejících nástrojů financování do různých období (dále „časové úseky“). Již uskutečněné výplaty a související výpůjční transakce provedené v rámci diverzifikované strategie financování, které jsou již přiřazeny k časovým úsekům, zůstávají nedotčeny přidáním výplat v rámci programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a finančního nařízení. Od počátku vyplácení těchto půjček se náklady na každou výplatu financovanou prostřednictvím diverzifikované strategie financování vypočtou a přiřadí stejným způsobem. Rozhodující výhodou tohoto přístupu je, že náklady na financování jsou stejné pro všechny výplaty přiřazené ke stejnému časovému úseku, což zajišťuje, že výpůjčky jsou přizpůsobeny potřebám výplat.

(9)

Je nutné zajistit, aby nebylo nijak ovlivněno rozdělení nákladů u jakéhokoli programu, na který by se metodika přiřazování nákladů vztahovala. Metodika přiřazování nákladů by se od svého přijetí vztahovala na výpůjčky v rámci NGEU a úvěry podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 (4), které mají podobnou dobu trvání a podobnou strukturu. Proto je možné je zařadit do stejných časových úseků. Pokud bude zřízen nový program finanční pomoci s jinou dobou trvání a strukturou, u kterého je pravděpodobné, že bude mít dopad na náklady, je třeba tuto metodiku náležitě přezkoumat.

(10)

Výpočet nákladů na financování, které vyplývají z výpůjčních transakcí, by měl vycházet z nákladů vzniklých ze všech výpůjčních operací během šestiměsíčního období, kam spadá datum vyplacení prostředků. Toto rozdělení nákladů na financování je nutné k zajištění toho, aby náklady na financování účtované v souvislosti s výplatou odpovídaly tržním sazbám platným v době, kdy k výplatě dojde. Tento přístup znamená, že přesné náklady na financování jsou stanoveny až po ukončení souhrnného financování na konci šestiměsíčního časového úseku, ale orientační ceny budou příjemcům půjček známy před konečným vyčíslením nákladů. Příjemcům půjček nebo, v případě vnějších účelově vázaných příjmů podle čl. 3 odst. 1 nařízení Rady 2020/2094 (5), na vrub rozpočtu EU by měl být účtován stejný poplatek. Tím se zabrání svévoli nebo náhodě, které charakterizují tradiční metodu back-to-back, kdy náklady pro konkrétního příjemce vyplývají z podmínek, které mohly být získány v den, kdy došlo k výpůjčce.

(11)

Každý časový úsek by měl být aktivní po dobu šesti měsíců počínaje dnem 1. ledna nebo 1. července. První časový úsek by však měl zahrnovat období od 1. června 2021 do 31. prosince 2021, jak je uvedeno v článku 4 tohoto rozhodnutí.

(12)

Zatímco náklady na financování se mohou mezi šestiměsíčními časovými úseky lišit v důsledku rozdílů v podmínkách financování, které Komise nemůže ovlivnit, bude Komise řídit výpůjční operace a operace řízení dluhu tak, aby zajistila, že každý časový úsek bude mít v co největší možné míře podobné profily splatnosti.

(13)

Strategie financování Komise umožňuje lépe řídit úrokové riziko a další finanční rizika. Úrokové sazby účtované příjemcům půjček budou sice stabilní, ale v případě, že bude třeba nahradit splatné nástroje v rámci souboru finančních prostředků, bude nutný pravidelný a mezní přepočet sazeb. V odůvodněných případech bude Komise rozvíjet své možnosti využívat deriváty, například swapy, k řízení jakéhokoli zbývajícího úrokového rizika a nabídne příjemci možnost půjček s pevnou úrokovou sazbou. Náklady na tento nástroj s pevnou úrokovou sazbou by měl nést v plném rozsahu a výhradně příjemce, který tuto možnost využívá.

(14)

Výše výplat v určitém časovém úseku by se měly rovnat výši dlouhodobých nástrojů financování přiřazených danému časovému úseku. Ve většině případů se výplata výnosů uskuteční a bude přiřazena stejnému časovému úseku jako vydání dlouhodobých nástrojů financování, které se používají k získání výnosů. Nepředvídatelná zpoždění při provádění výplaty však mohou vést k situacím, kdy výnosy z dlouhodobého financování byly získány, ale nemohou být vyplaceny dle původního plánu. Podle tohoto scénáře může být výplata odložena z jednoho časového úseku do následujícího. Pokud však již byly finanční prostředky na tyto konkrétní potřeby financování získány a přiřazeny k předchozímu časovému úseku, nemohou být v tomto časovém úseku použity pro jiné potřeby. Za těchto okolností by mělo být možné přiřadit výplaty časovému úseku, v rámci kterého byly nástroje financování vydány. Stejně tak by mělo být možné přiřadit nástroje dlouhodobého financování následujícího časového úseku předchozímu časovému úseku v případě, že výše dlouhodobých nástrojů financování daného časového úseku nestačí k pokrytí výše výplat.

(15)

Komise bude rovněž potřebovat určité prostředky k tomu, aby v předchozím časovém úseku předjímala potřeby týkající se výplat, které vzniknou v rané fázi příštího časového úseku. S cílem reagovat na tyto situace a zajistit, aby Komise měla k dispozici zdroje za výhodných podmínek, a mohla tak provádět výplaty v blízkosti přechodu mezi časovými úseky, by Komise měla mít možnost přiřadit dlouhodobé finanční nástroje do následujícího časového úseku.

(16)

Schopnost řídit likviditu finančních operací přístupem ke krátkodobým výpůjčkám a držením hotovosti pro účely obezřetnosti je ústředním a určujícím rysem diverzifikované strategie financování. Toto řízení likvidity umožní Komisi uspokojit veškeré platební potřeby a přizpůsobit emise tržním podmínkám. Tato možnost vede k výnosům zvyšujícím náklady prostřednictvím vydávání krátkodobých cenných papírů a k dočasnému držení některých výnosů na účtu likvidity, aby byla zaručena možnost provádět všechny platby na požádání. Operace řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování umožňují lépe řídit úroková a jiná finanční rizika. Mohou zahrnovat použití derivátů, například swapů, k řízení úrokových nebo jiných finančních rizik v souvislosti s půjčkami pro příjemce nebo uzavírání zajištěných či nezajištěných transakcí na peněžním trhu. Náklady vzniklé v souvislosti se zpětnými odkupy a/nebo držbou vlastních dluhopisů pro účely řízení likvidity je třeba považovat za náklady na řízení likvidity. Toto rozhodnutí by mělo stanovit základ pro výpočet těchto nákladů na likviditu a účtovat je spravedlivě a nestranně všem příslušným příjemcům výnosů v průběhu daného roku.

(17)

Potřeby výplat převyšující částku dlouhodobých finančních nástrojů přiřazených příslušnému časovému úseku nebo platbám úroku mohou vést k deficitu likvidity určitého časového úseku. Potřeby výplat, které jsou nižší než částka dlouhodobých nástrojů financování přiřazených příslušnému časovému úseku nebo umořovací platby přijaté v souvislosti s neuhrazenými výplatami přiřazenými tomuto úseku, mohou vést k přebytku likvidity. Kompenzace těchto přebytků nebo schodků likvidity je nevyhnutelným požadavkem na provádění diverzifikované strategie financování. Tyto náklady by neměly nést příslušné časové úseky, ale měly by být izolovány a řízeny jako součást samostatných režijních nákladů na řízení likvidity. Toto rozhodnutí by mělo zavést mechanismus pro rozložení nákladů vyplývajících ze schodků nebo přebytků likvidity tak, aby mohly být absorbovány širším programem financování ve formě nákladů na řízení likvidity. Komise by měla využít úsek řízení likvidity k vyrovnání případných kladných nebo záporných peněžních zůstatků v časových úsecích vůči celkové částce výplat.

(18)

Provádění diverzifikované strategie financování vyžaduje nabytí nových kapacit potřebných k získání nejvýhodnějšího přístupu na kapitálové trhy a k zajištění trvalého a účinného udržení této infrastruktury. Patří sem náklady potřebné k vedení účtů likvidity, k získání možnosti pořádat aukce pokladničních poukázek a dluhopisů EU a k zavedení nových interních kapacit pro zpracování dat. Tyto náklady, které přímo vyplývají z provádění výpůjčních a výplatních operací, by měly být považovány za režijní náklady, které rozlišují mezi náklady souvisejícími se zřízením a s údržbou výpůjční a platební infrastruktury. Tyto náklady by měly být zachyceny v nákladech na službu souvisejících s administrativní režií.

(19)

Náklady na službu související s administrativní režií spojují veškeré administrativní náklady vzniklé přímo při provádění diverzifikované strategie financování. Tyto náklady vznikají buď jako zřizovací náklady, které souvisejí s jednorázovými náklady na vybudování provozních kapacit, nebo jako opakované náklady, jež jsou nevyhnutelnými náklady, které lze přímo přiřadit výpůjčním operacím a operacím řízení dluhu v rámci diverzifikované strategie financování a které vznikají v průběhu času. Zatímco opakované náklady jsou pravidelné roční náklady účtované k výplatám, které se uskuteční v daném roce, náklady na zřízení by se měly přiřadit k jednorázovým poplatkům.

(20)

Zřizovací náklady a náklady spojené s budováním kapacit těchto operací vznikají od roku 2021 a byly již připsány příjemcům programů finanční podpory z nástroje NGEU prostřednictvím specifických režijních zřizovacích nákladů. Proto by příjemci jiných programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a finančního nařízení neměli nést náklady spojené s tímto předchozím budováním kapacit, ale pouze budoucí výdaje spojené s údržbou této infrastruktury. Podíl na administrativních nákladech jiných programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a finančního nařízení, než jsou programy nástroje NGEU, by proto měl být omezen na opakované náklady a mělo by se s ním zacházet jako s jakýmkoli příjemcem diverzifikované strategie financování.

(21)

Administrativní náklady zahrnuté do nákladů na službu souvisejících s administrativní režií by se měly omezit na uzavřený seznam způsobilých nákladů, které přímo souvisejí s diverzifikovanou strategií financování. Smluvní poplatky za nábor externích poradců se přidávají na seznam způsobilých správních výdajů na základě dohod přijatých v rámci ročního rozpočtu na rok 2023. Rozšíření seznamu způsobilých správních výdajů bylo oznámeno orgánům členských států před přijetím tohoto rozhodnutí. Souhrnné náklady na službu související s administrativní režií představují velmi omezený podíl celkových nákladů na operace diverzifikované strategie financování.

(22)

Proces fakturace ex post je navržen tak, aby se zajistilo, že náklady budou hrazeny v následujícím roce a až do okamžiku, kdy již nebudou vznikat náklady v souvislosti s výpůjčními operacemi, operacemi řízení dluhu a operacemi řízení plateb v rámci diverzifikované strategie financování.

(23)

Výjimečně v případě úvěrů v rámci finanční pomoci Ukrajině poskytnutých podle nařízení (EU) 2022/2463 by Unie mohla nést náklady na úroky a správní náklady související s výpůjčkami a úvěry v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2022/2463. Nezbytné zdroje by byly poskytnuty z příspěvků členských států v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2463. Fakturace těchto nákladů by proto měla být sladěna s fakturací nákladů v souvislosti s výplatami v podobě vnějších účelově vázaných příjmů podle čl. 3 odst. 1 nařízení 2020/2094 a měla by být rozdělena do skupin podle čtvrtletí.

(24)

Komise by měla vydat oznámení o potvrzení pro každou výplatu, včetně nevratné podpory ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) a c) nařízení 2020/2094, vratné podpory členským státům ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. b) nařízení 2020/2094 a půjček členskému státu nebo třetí zemi v rámci programů finanční pomoci spadajících pod působnost článku 220a finančního nařízení.

(25)

Půjčky v rámci diverzifikované strategie financování mají být realizovány za standardních finančních podmínek (splatnost a profil splácení) v případě každé výplaty. Pokud jde o nevratnou podporu, mělo by být oznámení o potvrzení hlavním podpůrným prvkem určujícím tyto finanční podmínky pro rozpočet EU. Oznámení o potvrzení má určit nárok na úhradu nákladů na základě jeho finančních podmínek. Tyto podmínky by měly zahrnovat datum výplaty, výši finanční podpory, datum úhrady nákladů na financování a datum splatnosti. Oznámení o potvrzení představuje nezbytný základ pro rozpočtové plánování EU, postupy schvalování finančních transakcí a účetnictví pro nevratnou podporu.

(26)

Příslušné odkazy v dohodách o půjčce vysvětlí, že náklady na výplaty jsou určeny použitím metodiky stanovené tímto rozhodnutím.

(27)

Toto rozhodnutí by se mělo vztahovat na všechny výpůjční transakce a výplaty v programu v rámci nástroje NGEU, včetně těch, k nimž došlo před jeho vstupem v platnost,