This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 32014H0135
2014/135/EU: Commission Recommendation of 12 March 2014 on a new approach to business failure and insolvency Text with EEA relevance
2014/135/EU: Doporučení Komise ze dne 12. března 2014 o novém přístupu k neúspěchu v podnikání a k platební neschopnosti Text s významem pro EHP
2014/135/EU: Doporučení Komise ze dne 12. března 2014 o novém přístupu k neúspěchu v podnikání a k platební neschopnosti Text s významem pro EHP
Úř. věst. L 74, 14.3.2014, p. 65–70
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
In force
Relation | Act | Comment | Subdivision concerned | From | To |
---|---|---|---|---|---|
Corrected by | 32014H0135R(01) | (HR) | |||
Corrected by | 32014H0135R(02) | (ES) |
14.3.2014 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 74/65 |
DOPORUČENÍ KOMISE
ze dne 12. března 2014
o novém přístupu k neúspěchu v podnikání a k platební neschopnosti
(Text s významem pro EHP)
(2014/135/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Cílem tohoto doporučení je zajistit, aby životaschopné podniky ve finančních potížích, které se nacházejí kdekoliv v Unii, měly přístup k vnitrostátním rámcům pro platební neschopnost, jež jim umožňují provést včas restrukturalizaci, tj. reorganizaci svého podniku s cílem předejít jejich platební neschopnosti, a tudíž maximalizovat celkovou hodnotu pro věřitele, zaměstnance, vlastníky a celé hospodářství. Doporučení má rovněž poskytnout čestným úpadcům v Unii druhou šanci. |
(2) |
Vnitrostátní předpisy o úpadku se velmi liší, pokud jde o škálu řízení, která nabízejí dlužníkům potýkajícím se finančními potížemi v oblasti reorganizace. Některé členské státy mají omezenou škálu řízení, což znamená, že podniky mohou provést reorganizaci poměrně pozdě v rámci formálního insolvenčního řízení. V jiných členských státech je reorganizace možná v dřívější fázi, dostupná řízení však nejsou tak účinná, jak by mohla být, nebo vyžadují různou míru formálnosti, zejména pokud jde o využívání mimosoudních řízení. |
(3) |
Stejně tak se liší vnitrostátní předpisy, které podnikatelům poskytují druhou šanci, zejména tím, že jim přiznávají prominutí dluhů, které vznikly v průběhu jejich podnikání, a to s ohledem na délku lhůty pro prominutí dluhu a podmínky, za nichž lze prominutí dluhu přiznat. |
(4) |
Rozdíly mezi vnitrostátními rámci pro reorganizaci a mezi vnitrostátními předpisy, které poctivým podnikatelům poskytují druhou šanci, vedou k vyšším nákladům a nejistotě při posuzování rizik investování v jiném členském státě a roztříštěným podmínkám přístupu k úvěru a mají za následek různé míry výtěžnosti u věřitelů. Ztěžují rovněž navržení a přijetí jednotných reorganizačních plánů v případě přeshraničních skupin společností. Tyto rozdíly mohou rovněž odrazovat podniky, které se chtějí usadit v jiných členských státech. |
(5) |
Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 (1) se zabývá pouze otázkami příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí, rozhodného práva a spolupráce v přeshraničních úpadkových řízeních. Návrh Komise na změnu uvedeného nařízení (2) by měl oblast působnosti nařízení rozšířit i na preventivní postupy, které usilují o záchranu hospodářsky životaschopného dlužníka a poskytují podnikatelům druhou šanci. Navrhovaná změna se však nezabývá rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech, pokud jde o tyto postupy. |
(6) |
Dne 15. listopadu 2011 přijal Evropský parlament usnesení (3) o úpadkových řízeních. Toto usnesení obsahovalo doporučení týkající se harmonizace specifických aspektů vnitrostátního insolvenčního práva, včetně podmínek týkajících se sestavování, účinků a obsahu reorganizačních plánů. |
(7) |
Ve sdělení o Aktu o jednotném trhu II (4) ze dne 3. října 2012 se Komise jako ke klíčovému opatření zavázala k modernizaci předpisů Unie o úpadku s cílem usnadnit přežití podniků a dát podnikatelům druhou šanci. Za tímto účelem Komise oznámila, že přezkoumá, jak dále zlepšit účinnost právních předpisů pro případ úpadku v členských státech, aby bylo možné vytvořit rovné podmínky pro všechny společnosti, podnikatele a soukromé osoby na vnitřním trhu. |
(8) |
Sdělení Komise o novém evropském přístupu k neúspěchu v podnikání a k úpadku (5) ze dne 12. prosince 2012 vyzdvihuje určité oblasti, v nichž rozdíly ve vnitrostátních úpravách insolvenčního práva mohou narušit vytvoření účinného vnitřního trhu. Komise poznamenala, že by vytvoření rovných podmínek v těchto oblastech přineslo více důvěry v systémy jiných členských států ze strany společností, podnikatelů a soukromých osob a zlepšilo by přístup k úvěrům a podnítilo investice. |
(9) |
Dne 9. ledna 2013 přijala Komise Akční plán podnikání 2020 (6), v němž byly členské státy mimo jiné vyzvány, aby do roku 2013 pokud možno zkrátily čestným podnikatelům po úpadku dobu pro splnění závazků a vypořádání dluhu nejvýše na tři roky a aby podnikům poskytovaly podpůrné služby pro včasnou restrukturalizaci, poradenství v oblasti předcházení úpadku a malým a středním podnikům podporu při restrukturalizaci a opětovném zahájení činnosti. |
(10) |
Řada členských států v současnosti provádí přezkumy své vnitrostátní úpravy insolvenčního práva s cílem zlepšit rámec pro záchranu podniků a zvýšit druhou šanci pro podnikatele. Je proto vhodné podporovat soudržnost těchto a případných budoucích vnitrostátních iniciativ, aby se posílilo fungování vnitřního trhu. |
(11) |
Je nutné prosazovat větší soudržnost mezi vnitrostátními rámci pro insolvenční řízení v zájmu snížení rozdílů a neúčinnosti, které brání včasné reorganizaci životaschopných společností ve finančních potížích a možnosti druhé šance pro čestné podnikatele, a tudíž snížit náklady reorganizace pro dlužníky i věřitele. Větší soudržnost a vyšší účinnost těchto vnitrostátních předpisů upravujících insolvenční řízení by maximalizovala návratnost pro všechny kategorie věřitelů a investorů a podpořila by přeshraniční investice. Větší soudržnost by usnadnila rovněž reorganizaci skupin společností bez ohledu na místo usazení jednotlivých členů skupiny v Unii. |
(12) |
Odstranění překážek účinné reorganizace životaschopných společností ve finančních potížích mimoto pomáhá zachovat pracovní místa a je prospěšné i pro širší hospodářství. Usnadnění druhé šance pro podnikatele by vedlo rovněž k vyšší míře samostatné výdělečné činnosti v členských státech. Účinné rámce pro insolvenční řízení by umožnily lepší posouzení rizik spojených s rozhodnutími o půjčkách a výpůjčkách a u předlužených podniků by usnadnily úpravu, což by minimalizovalo hospodářské a sociální náklady spojené s procesem snižování zadluženosti těchto podniků. |
(13) |
Ze soudržnějšího přístupu na úrovni Unie by měly prospěch malé a střední podniky, jelikož tyto podniky nemají potřebné zdroje, aby se vypořádaly s vysokými náklady reorganizace a využily účinnější řízení o reorganizaci v některých členských státech. |
(14) |
Rovněž správci daně mají zájem na účinném rámci pro reorganizaci životaschopných podniků. Při provádění tohoto doporučení by členské státy měly mít možnost přijmout vhodná opatření k zajištění výběru a vymáhání daňových příjmů při dodržení obecných zásad daňové spravedlnosti a přijmout účinná opatření v případě podvodů, úniků nebo zneužívání. |
(15) |
Je vhodné vyloučit z oblasti působnosti tohoto doporučení pojišťovny, úvěrové instituce, investiční podniky a subjekty kolektivního investování, ústřední protistrany, centrální depozitáře cenných papírů a jiné finanční instituce, na něž se vztahují zvláštní rámce pro ozdravení a řešení problémů, podle nichž mají vnitrostátní orgány dohledu rozsáhlé intervenční pravomoci. Ačkoli do oblasti působnosti tohoto doporučení není zahrnuta ani předluženost a oddlužení spotřebitelů, členské státy se vyzývají, aby přezkoumaly možnost uplatňování těchto doporučení i na spotřebitele, jelikož některé zásady uvedené v tomto doporučení mohou být důležité i pro ně. |
(16) |
Rámec pro reorganizaci by měl dlužníkům umožnit, aby se zabývali svými finančními potížemi v počáteční fázi, kdy lze zabránit jejich platební neschopnosti a zajistit zachování jejich činnosti. Aby se však zamezilo možným rizikům zneužití řízení, musí finanční potíže dlužníka pravděpodobně vést k jeho platební neschopnosti a reorganizační plán musí být schopen zabránit platební neschopnosti dlužníka a zajistit životaschopnost podniku. |
(17) |
K zvýšení účinnosti a omezení prodlev a nákladů by vnitrostátní rámce pro preventivní reorganizaci měly zahrnovat pružné postupy, které omezují soudní formality na případy, kdy jsou nezbytné a přiměřené k ochraně zájmů věřitelů a jiných zúčastněných stran, jež budou pravděpodobně dotčeny. Aby se například zamezilo zbytečným nákladům a zohlednila včasnost řízení, měla by být dlužníkům v zásadě ponechána kontrola nad jejich majetkem a jmenování mediátora nebo dohlížitele by nemělo být povinné, nýbrž by k němu mělo dojít podle okolností jednotlivého případu. |
(18) |
Dlužník by měl mít možnost požádat soud o pozastavení výkonu individuálních práv a přerušení insolvenčního řízení, o jehož zahájení požádali věřitelé, pokud by tato opatření mohla mít nepříznivý dopad na jednání a mařila by vyhlídky na reorganizaci podniku dlužníka. Aby však byla zajištěna náležitá rovnováha mezi právy dlužníka a věřitelů a aby se zohlednily zkušenosti s nedávnými reformami v členských státech, mělo by být pozastavení výkonu zpočátku povoleno na dobu nejdéle čtyř měsíců. |
(19) |
Potvrzení reorganizačního plánu soudem je nezbytné, aby bylo zajištěno, že omezení práv věřitelů je úměrné přínosům reorganizace a že věřitelé mají přístup k účinné právní ochraně zcela v souladu se svobodou podnikání a právem na vlastnictví zakotveným v Listině základních práv Evropské unie. Soud by měl proto plán zamítnout, je-li pravděpodobné, že pokus o reorganizaci omezí práva nesouhlasících věřitelů více, než co by bylo možno přiměřeně očekávat v případě, že by k reorganizaci podniku dlužníka nedošlo. |
(20) |
Dopady úpadku, zejména sociální stigma, právní důsledky a trvalá neschopnost splatit dluhy, představují pro podnikatele, kteří chtějí začít podnikat nebo dostat druhou šanci, významné překážky, ačkoli z důkazů vyplývá, že podnikatelé, kteří se ocitli v úpadku, mají na podruhé větší šanci uspět. Je proto třeba podniknout kroky k omezení negativních dopadů úpadku na podnikatele zavedením úplného prominutí dluhu po uplynutí maximální lhůty, |
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
I. CÍL A PŘEDMĚT
1. |
Cílem tohoto doporučení je podnítit členské státy k zavedení rámce, který umožňuje účinnou reorganizaci životaschopných podniků ve finančních potížích a dává čestným podnikatelům druhou šanci, a tím podpořit podnikání, investice a zaměstnanost a přispět ke snížení překážek hladkého fungování vnitřního trhu. |
2. |
Snížením těchto překážek doporučení usiluje zejména o
|
3. |
Toto doporučení stanoví minimální normy týkající se:
|
4. |
Při provádění tohoto doporučení by členské státy měly mít možnost přijmout vhodná a účinná opatření s cílem zajistit vymáhání daní, zejména v případě podvodů, úniků nebo zneužívání. |
II. DEFINICE
5. |
Pro účely tohoto doporučení:
|
III. RÁMEC PRO PREVENTIVNÍ REORGANIZACI
A. Dostupnost rámce pro preventivní reorganizaci
6. |
Dlužníci by měli mít přístup k rámci, který jim umožní reorganizovat svůj podnik s cílem předejít platební neschopnosti. Rámec by měl obsahovat tyto prvky:
|
7. |
Proces reorganizace by neměl být zdlouhavý a nákladný a měl by být pružný, aby bylo možno učinit více kroků mimosoudně. Účast soudu by měla být omezena na případy, kdy je to nezbytné a přiměřené vzhledem k ochraně práv věřitelů a jiných zúčastněných stran, jichž se reorganizační plán týká. |
B. Usnadnění jednání o reorganizačních plánech
Jmenování mediátora nebo dohlížitele
8. |
Dlužníci by měli mít možnost přikročit k reorganizaci svých podniků, aniž by bylo nutné zahájit oficiálně soudní řízení. |
9. |
Jmenování mediátora nebo dohlížitele soudem by nemělo být povinné, nýbrž by k němu mělo dojít podle okolností jednotlivého případu, považuje-li se toto jmenování za nezbytné:
|
Pozastavení výkonu individuálních práv a přerušení insolvenčního řízení
10. |
Dlužníci by měli mít právo požádat soud o dočasné pozastavení výkonu individuálních práv (dále jen „pozastavení výkonu“) ze strany věřitelů, včetně zajištěných a přednostních věřitelů, kteří by jinak mohli snížit vyhlídky reorganizačního plánu. Pozastavení výkonu by nemělo bránit plnění probíhajících smluv. |
11. |
V členských státech, které umožňují pozastavit výkon za určitých podmínek, by návrhu dlužníků na pozastavení výkonu práv mělo být vyhověno ve všech případech, kdy:
|
12. |
Stanoví-li tak právní předpisy členských států, měla by být po dobu pozastavení výkonu pozastavena i povinnost dlužníka podat insolvenční návrh a rovněž i přerušeno insolvenční řízení s dlužníkem zahájené na návrh věřitelů podaný poté, co bylo povoleno pozastavení výkonu. |
13. |
Doba pozastavení výkonu by měla usilovat o náležitou rovnováhu mezi zájmy dlužníka a zájmy věřitelů, a zejména zajištěných věřitelů. Doba pozastavení výkonu by proto měla být stanovena podle složitosti předpokládané reorganizace a neměla by přesáhnout čtyři měsíce. Členské státy mohou stanovit, že tuto lhůtu lze na základě důkazů o pokroku při jednáních o reorganizačním plánu prodloužit. Celková doba pozastavení výkonu by neměla přesáhnout dvanáct měsíců. |
14. |
Není-li již pozastavení výkonu nezbytné, aby se usnadnilo přijetí reorganizačního plánu, mělo by se zrušit. |
C. Reorganizační plány
Obsah reorganizačních plánů
15. |
Členské státy by měly zajistit, že soudy mohou plány potvrzovat rychle a v zásadě písemným postupem. Měly přijmout jednoznačná a konkrétní ustanovení o obsahu reorganizačních plánů. Reorganizační plány by měly obsahovat podrobný popis těchto prvků:
|
Přijetí reorganizačního plánu věřiteli
16. |
K zvýšení vyhlídek reorganizace, a tudíž počtu zachráněných životaschopných podniků, by mělo být možné, aby reorganizační plán přijali dotčení věřitelé, včetně zajištěných a nezajištěných věřitelů. |
17. |
S věřiteli s různými zájmy by se mělo zacházet v rámci zvláštních kategorií, které tyto zájmy zohledňují. Minimálně by měly existovat zvláštní kategorie pro zajištěné a nezajištěné věřitele. |
18. |
Reorganizační plán by měla přijmout většina z hlediska výše pohledávek věřitelů v každé kategorii, která je stanovena ve vnitrostátních právních předpisech. Existují-li více než dvě kategorie věřitelů, měly by mít členské státy možnost zachovat nebo zavést předpisy, jež zmocňují soudy k potvrzování reorganizačních plánů, které podpoří většina těchto kategorií věřitelů, přičemž se přihlédne zejména k významnosti pohledávek příslušných kategorií věřitelů. |
19. |
Věřitelé by měli mít rovné podmínky bez ohledu na místo usazení. V případě, že právní předpisy členských států vyžadují formální hlasování, by proto věřitelé měli mít v zásadě možnost hlasovat s využitím prostředků komunikace na dálku, například doporučeným dopisem nebo prostřednictvím bezpečné elektronické komunikace. |
20. |
Aby bylo přijímání reorganizačních plánů účinnější, měly by členské státy rovněž zajistit, aby mohly být reorganizační plány přijaty pouze určitými věřiteli nebo určitými typy či kategoriemi věřitelů, nejsou-li tím dotčeni ostatní věřitelé. |
Potvrzení reorganizační ho plánu soudem
21. |
V zájmu zajištění toho, aby reorganizačním plánem nebyla nepatřičně dotčena práva věřitelů a právní jistoty, by reorganizační plány, které se dotýkají zájmů nesouhlasících věřitelů nebo které předpokládají poskytnutí nového financování, měly být potvrzeny soudem, aby se staly závaznými. |
22. |
Podmínky, za nichž může soud reorganizační plán potvrdit, by měly být jednoznačně stanoveny v právních předpisech členských států a měly by zahrnovat alespoň toto:
|
23. |
Členské státy by měly zajistit, že soudy mohou zamítnout reorganizační plány, které zjevně nemohou zabránit platební neschopnosti dlužníka a zajistit životaschopnost podniku, například kvůli skutečnosti, že nepředpokládají nové financování, které je nezbytné k zachování činnosti podniku. |
Práva věřitelů
24. |
Všem věřitelům, jichž se bude reorganizační plán pravděpodobně týkat, by měl být sdělen obsah plánu a mělo by jim být přiznáno právo vyslovit vůči reorganizačnímu plánu námitky a podat proti němu opravné prostředky. V zájmu věřitelů, kteří plán podporují, by však opravný prostředek neměl v zásadě mít odkladný účinek, pokud jde o provádění reorganizačního plánu. |
Dopady reorganizačního plánu
25. |
Reorganizační plány, které dotčení věřitelé přijmou jednomyslně, by měly být závazné pro všechny dotčené věřitele. |
26. |
Reorganizační plány, které jsou potvrzeny soudem, by měly být závazné pro všechny věřitele, kterých se plán týká a kteří jsou v něm uvedeni. |
D. Ochrana nového financování
27. |
Nové financování, včetně nových půjček, prodeje určitých aktiv ze strany dlužníka a kapitalizace pohledávek, které je schváleno v reorganizačním plánu a potvrzeno soudem, by nemělo být prohlášeno za neplatné, zrušitelné nebo nevymahatelné jako úkon, který poškozuje věřitele jako celek. |
28. |
Poskytovatelé nového financování jako součásti reorganizačního plánu, který byl potvrzen soudem, by měli být v souvislosti s reorganizací zproštěni občanskoprávní a trestněprávní odpovědnosti. |
29. |
Měly by být stanoveny výjimky z pravidel týkajících se ochrany nového financování, je-li v souvislosti s novým financováním následně zjištěn podvod. |
IV. DRUHÁ ŠANCE PRO PODNIKATELE
Lhůty pro prominutí dluhu
30. |
Negativní dopady úpadku na podnikatele by měly být omezeny s cílem poskytnout jim druhou šanci. Podnikatelům by měly být zcela prominuty dluhy, které vedly k úpadku, a to nejpozději do tří let ode:
|
31. |
Po uplynutí lhůty pro prominutí dluhu by měl být podnikatelům jejich dluhy v zásadě prominuty, aniž by bylo nutno znovu podat soudu příslušný návrh. |
32. |
Úplné prominutí dluhu po uplynutí krátké doby není vhodné ve všech případech. Členské státy by proto měly mít možnost v případě potřeby zachovat nebo zavést přísnější ustanovení, která jsou nezbytná s cílem:
|
33. |
Členské státy mohou z pravidla týkajícího se úplného prominutí dluhu vyloučit určité kategorie dluhů, například dluhy vyplývající z deliktní odpovědnosti. |
V. DOHLED A PODÁVÁNÍ ZPRÁV
34. |
Členské státy se vyzývají, aby zavedly zásady stanovené v tomto doporučení do dne 14. března 2015. |
35. |
Členské státy se vyzývají, aby shromažďovaly spolehlivé roční statistické údaje o počtu zahájených řízení týkajících se preventivní reorganizace, délce těchto řízení a o velikosti dotčených dlužníků a o výsledku zahájených řízení a aby tyto údaje každoročně oznamovaly Komisi, a to poprvé dne 14. března 2015. |
36. |
Komise posoudí provádění tohoto doporučení v členských státech do dne 14. září 2015. Komise v této souvislosti vyhodí jeho dopad na záchranu společností ve finančních obtížích a poskytování druhé šance čestným podnikatelům, jeho vzájemný vztah s ostatními insolvenčními řízeními v jiných oblastech, jako jsou lhůty pro oddlužení u fyzických osob, které neprovozují obchod, živnost, řemeslo nebo svobodné povolání, jeho dopad na fungování vnitřního trhu a malé a střední podniky a rovněž konkurenceschopnost hospodářství Unie. Komise taktéž posoudí, zda by měla být navržena dodatečná opatření s cílem upevnit a posílit přístup uvedený v tomto doporučení. |
V Bruselu dne 12. března 2014.
Za Komisi
Viviane REDING
místopředsedkyně
(1) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (Úř. věst. L 160, 30.6.2000, s. 1).
(2) COM(2012) 744 final.
(3) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 obsahující doporučení Komisi k úpadkovým řízením v kontextu práva obchodních společností EU, P7_TA (2011) 0484.
(4) COM(2012) 573 final.
(5) COM(2012) 742 final.
(6) COM(2012) 795 final.