32000R1522

Nařízení Rady (ES) č. 1522/2000

ze dne 10. července 2000

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu syntetických střižových vláken polyesterů pocházejících z Austrálie, Indonésie a Thajska a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

1.1 Prozatímní opatření a konečná vyrovnávací cla

(1) nařízením Komise (ES) č. 124/2000 [2] (dále jen "nařízení o prozatímním clu") byla uložena prozatímní antidumpingová cla na dovozy polyesterových střižových vláken (dále jen "PSV"), kódu KN 55032000, pocházejících z Austrálie, Indonésie a Thajska do Společenství;

(2) v důsledku souběžně prováděného antisubvenčního šetření byla uložena prozatímní vyrovnávací cla podle nařízení Komise (ES) č. 123/2000 [3] na dovozy PSV pocházejících z Austrálie a Tchaj-wanu do Společenství;

(3) vzhledem k výše uvedenému antisubvenčnímu šetření byla nařízením Rady (ES) č. 978/2000 [4] přijata konečná vyrovnávací cla na dovozy z Austrálie, Tchaj-wanu a Indonésie;

1.2 Následný postup

(4) po uložení prozatímních antidumpingových cel několik stran písemně předložilo své připomínky. V souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. 384/96 (dále jen "základní nařízení") byla stranám, které o to požádaly, poskytnuta příležitost k projednání připomínek. Stranám byla sdělena základní fakta a důvody, které vedly k doporučení uložení konečného antidumpingového cla a konečný výběr, na úrovni tohoto cla, částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Byla jim také poskytnuta lhůta, ve které měly vznést své námitky k těmto sdělením;

(5) ústní a písemné připomínky, které zainteresované strany předložily v rámci konečných termínů k tomuto účelu stanovených, byly zváženy a případně zohledněny v konečných výsledcích;

1.3 Odmítnutí spolupráce

(6) po zavedení prozatímních opatření jeden nespolupracující indonéský vyvážející výrobce požádal Komisi o přezkumu jeho statutu nespolupracujícího subjektu. Námitkou bylo, že navzdory obtížím způsobeným konečnými termíny odpověděla tato společnost na dotazník Komise, což bylo znamením, že má v úmyslu spolupracovat;

(7) jak je vysvětleno v 18. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu, tento vyvážející výrobce nedokázal předat kompletně vyplněný dotazník v rámci konečné lhůty, která byla několikrát prodloužena, aby bylo společnosti umožněno předložit rozumnou odpověď. Dočasné rozhodnutí o odmítnutí spolupráce by tedy mělo být potvrzeno;

2. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(8) dotyčným výrobkem jsou syntetická střížová vlákna polyesterů, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání, v současné době zařazená pod kódem KN 55032000. Obecně se uvádějí jako polyesterová střížová vlákna nebo PSV;

(9) královská thajská vláda (dále jen "KTV"), indonéská vláda (dále jen "IV"), někteří vyvážející výrobci a sdružení uživatelů (dále jen "Eurofibrefill") namítali, že oznámení o zahájení současného procesu se nevztahuje na typy PSV určené pro jiné účely než spřádání a v tomto důsledku by tyto typy PSV měly být z procesu vyloučeny;

(10) bylo také argumentováno tím, že v každém případě by se mělo rozlišovat mezi typy PSV používaných pro spřádání (také nazývané tkaná, nebo "PSVS") a PSV určených pro jiné použití než je spřádání (také nazývané netkaná nebo výplňová nebo "PSVNS") vzhledem k odlišným fyzikálním, technickým a chemickým vlastnostem a odlišnému využití. Kromě toho se tvrdilo, že případná vzájemná zaměnitelnost mezi PSVS a PSVNS je velmi omezená a týká se pouze některých typů vláken původně určených pro spřádání, která mohou být použita jako PSVNS. Některé zainteresované strany dokonce naznačovaly, že rozlišení mezi typy PSVS a PSVNS by měla odrážet tloušťka vlákna vyjádřená v "denierech". Podle jejich názoru se typy PSV, jejichž tloušťka je menší než 3 deniery, používají v přádelnickém průmyslu, zatímco typy s tloušťkou vyšší než 3 deniery se používají mimo oblast přádelnictví;

(11) kromě toho argumentovaly, že výrobní odvětví Společenství vyrábí hlavně PSVS a že v tomto důsledku musí být většina typů PSVNS získávána mimo Společenství;

(12) podobně jeden vyvážející výrobce v Indonésii namítal, že PSV vyráběná z recyklovaných surovin (dále jen "recyklovaná PSV") by neměla být zahrnuta ve stejné kategorii jako PSV vyráběná z běžných surovin (dále jen "běžná PSV"), protože jejich výrobní procesy se od sebe liší, jsou vyráběna z odlišných surovin a jsou určena pro různé konečné uživatele. Tvrdil tedy, že recyklovaná PSV by neměla být v tomto opatření zahrnuta;

(13) v tomto ohledu je nutno vzít na vědomí, že oznámení o zahájení, stejně jako stížnost, samozřejmě reprodukují popis příslušného kódu KN, který zahrnuje všechny typy PSV. Nehledě na to byl po zahájení současného šetření text popisu příslušného kódu KN některými vyvážejícími výrobci špatně interpretován. Následně bylo objasněno, že jak stížnost, tak i oznámení o zahájení zahrnuje všechny typy PSV vyvážené z dotčených zemí a vyráběné v rámci výrobního odvětví Společenství bez ohledu na jejich použití;

(14) ve skutečnosti výrobní odvětví Společenství vyrábí všechny typy PSV, a to zejména PSVNS. A skutečně, navzdory tvrzením naznačujícím velmi omezenou aktivitu výrobního odvětví Společenství při výrobě PSVNS, šetření ukázalo, že během zkoumaného období, dále jen "ZO" (od 1. dubna 1998 do 31. března 1999), představovaly tržby u typů PSVS okolo 25 % tržeb výrobního odvětví Společenství, zatímco typy PSVNS představovaly okolo 75 %;

(15) bylo také zjištěno, že přibližně u 50 % dovozů PSV pocházejících z Austrálie, Indonésie a Thajska šlo o typy PSVS, zatímco ostatních 50 % byly typy PSVSN;

(16) pokud se týká údajných rozdílů ve fyzikálních, technických a chemických vlastnostech, je nutno připomenout, že PSV přicházejí v širokém sortimentu různých typů, které mají obecně stejné chemické složení. Vyrábějí se také pomocí stejných výrobních zařízení a dokonce na stejných výrobních linkách. Šetření ukázalo, že v závislosti na provozovateli asi 15 až 80 typů PSV vyrábějí jak vyvážející výrobci, tak i výrobní odvětví Společenství. Hlavními vlastnostmi, podle kterých lze různé typy PSV od sebe odlišit, jsou tloušťka (denier), délka, pevnost v tahu, schopnost splétání a smrštění. Je jasné, že mezi "spodní mezí" a "horní mezí" sortimentu jsou rozdíly pokud jde o výše uvedené technické vlastnosti. Nicméně je nutno si povšimnout, že rozdíly ve fyzikálních vlastnostech existují i pro typy o stejné tloušťce, protože výroba se běžně provádí podle specifikací zákazníka;

(17) údajné téměř úplné odlišení typů PSV pomocí prahové hodnoty 3 denierů, odrážející rozdíly ve využití výrobku, nebylo současným šetřením a zejména analýzou aktuálních údajů získaných od vyvážejících výrobců a výrobního odvětví Společenství potvrzeno. Ve skutečnosti bylo zjištěno výrazné překrývání mezi různými typy PSV. Toto zkoumání ukázalo, že prodej PSV s tloušťkou pod 3 deniery pro jinou oblast než přádelnictví a s tloušťkou nad 3 deniery přádelnickému průmyslu zahrnuje asi 20 % dovozů z dotčených třech zemí a tržeb výrobního odvětví Společenství. Kromě toho 7 % vláken je přesně na prahové hodnotě 3 deniery, a prodávají se jak přádelnám, tak i pro jiné využití. Šetření tedy ukázalo, že neexistuje jasná dělící linka mezi různými typy, protože existuje překrývání a následná konkurence mezi "sousedními" typy v rámci tohoto typového sortimentu;

(18) nehledě na přesah uvedený výše, byla skutečnost že stejná PSV se používají jak pro spřádání, tak i pro jiné použití, potvrzena existencí jasné jednosměrné zaměnitelnosti zjištěné u některých typů PSV. Ve skutečnosti mohou být PSVS prodávány pro jiné použití než je spřádání, jestliže kvalita vláken není pro spřádání vhodná. V tomto důsledku by různé typy PSV měly být považovány, v souladu s praxí Společenství pro takové případy, za jeden jediný výrobek;

(19) pokud jde o údajný rozdíl ve výrobních nákladech PSVS a PSVNS, je nutno vzít na vědomí, že tento rozdíl je zanedbatelný. To ukazuje také ta skutečnost, že neexistují žádné velké rozdíly v prodejních cenách u PSVS a PSVNS, např. u běžných typů PSV pro spřádání a pro jiné účely než je spřádání;

(20) jak bylo uvedeno výše vyrábějí se všechny typy PSV pomocí stejného výrobního zařízení. Kromě toho přechod z jednoho typu na jiný, s výjimkou určitých nákladů na přizpůsobení a kalibraci, nepředstavuje žádné dodatečné investice. Ačkoliv toto není relevantní pro stanovení dotyčného výrobku a obdobného výrobku, vyplývá z toho, že výrobní odvětví Společenství je schopno vyrobit jakýkoliv typ PSV. V tomto důsledku, i když údajně určité typy PSV nebyly v rámci výrobního odvětví Společenství ihned k dispozici, nejsou příčinou technické důvody, ale snížená cenová hladina způsobená dumpingovými dovozy, kterou zákazníci používali ve svých žádostech o cenové kvóty. Proto se tedy nepotvrdil argument, že některé typy PSV nejsou z výrobního odvětví Společenství k dispozici;

(21) a konečně je nutno připomenout, že existence různých typů PSV, rozdílnost v kvalitě používaných surovin, výrobního procesu a použití nevyžaduje žádný výrazný rozdíl v základních fyzikálních, chemických a technických vlastnostech PSV. Z tohoto důvodu by tedy recyklovaná i běžná PSV měla být považována za součást dotyčného výrobku pro účely tohoto postupu;

(22) na základě výše uvedených skutečností se předpokládá, že připomínky přijaté ohledně definice dotyčného výrobku a obdobného výrobku nejsou takové, aby zrušily platnost závěrů 10. až 12. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu. Následkem toho se tyto závěry, které jsou v souladu se závěry získanými pro stejný výrobek v předchozích šetřeních, potvrzují;

3. DUMPING

3.1 Austrálie

3.1.1 Běžná hodnota

(23) po přijetí prozatímních opatření si jediný australský vyvážející výrobce stěžoval, že Komise špatně posoudila jednoho domácího uživatele jako spřízněnou společnost a neměla tedy vyloučit transakce s touto společností při určování běžné hodnoty. Podle vyvážejícího výrobce byl tento uživatel nezávislým zákazníkem;

(24) tato námitka byla zamítnuta, protože podle informací získaných na místě jsou oba, jak dotyčný uživatel, tak i australský vyvážející výrobce, ve vlastnictví trustu. Oba trusty kontrolovala stejná rodina. Kromě toho společnost sama připustila, že někteří ředitelé a akcionáři v obou společnostech byli společní. Závěr byl ten, že obě společnosti jsou přidruženými stranami ve smyslu čl. 2 odst. 1 základního nařízení. Kromě toho společnost neprokázala, že vztah nenarušil cenové hladiny mezi dvěma stranami. Kromě toho Komise zjistila, že tyto transakce neprobíhaly za podmínek běžného obchodu, protože byly provedeny se ztrátou;

(25) australský vyvážející výrobce také namítal, že při určování nákladů na suroviny by se měly používat částky skutečně zaplacené namísto fakturovaných cen surovin;

(26) tato námitka byla přijata a podle toho byly opraveny výrobní náklady používané při zkoušce běžného obchodování a při konstrukci běžné hodnoty;

3.1.2 Vývozní cena

(27) nebyly vzneseny žádné námitky pokud jde o stanovení vývozní ceny. Závěry uvedené v nařízení o prozatímním clu se potvrzují;

3.1.3 Porovnání

(28) po přijetí prozatímních opatření australský vyvážející výrobce opět zopakoval svoji žádost o úlevu za technické služby na domácím trhu;

(29) jak bylo uvedeno v 40. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu, společnost nedokázala podat uspokojivé vysvětlení pokud jde o povahu svých tvrzení a také uspokojivě nevysvětlila, ani nedodala listinné důkazy na podporu výše požadované úpravy. Kromě toho společnost nebyla schopna prokázat, že příslušný faktor vedl k účtování rozdílných cen pro zákazníky na domácím a na vývozních trzích;

(30) námitka byla v tomto důsledku zamítnuta a závěry uvedené v nařízení o prozatímním clu se potvrzují;

3.1.4 Dumpingové rozpětí

(31) porovnání opraveného váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny podle typu výrobku na základě ceny účtované jako franko závod prokázalo existenci dumpingu. Konečné dumpingové rozpětí vyjádřené procentem z dovozní ceny za podmínek cif, před zaplacením cla, je 18 %;

3.2 Indonésie

3.2.1 Výběr vzorků

(32) jak bylo vysvětleno v nařízení o prozatímním clu, používal se v případě Indonésie výběr vzorků. Po přijetí prozatímních opatření indonéské orgány tvrdily, že nesouhlasily se vzorkem navrhovaným Společenstvím v době výběru vzorku. Avšak je nutno připomenout, že společnosti nakonec vybrané ve vzorku byly ty společnosti, které byly písmeně k tomuto účelu navrženy samotnými indonéskými orgány. Žádné další připomínky týkající se výběru vzorků nebyly přijaty a závěry nařízení o prozatímním clu se potvrzují;

3.2.2 Běžná hodnota

(33) po přijetí prozatímních opatření Komise přezkoumala rozsah spolupráce, které se jí dostalo od jednoho indonéského vyvážejícího výrobce. V tomto ohledu se došlo k závěru, že problémy, na které naráží jak u informací poskytovaných v dotazníku, tak při následném ověřování na místě, znamenají, že některé informace předkládané společností nelze dostatečně ověřit zejména ve vztahu k výrobním nákladům. Předkládané informace byly zavádějící a jako takové ztěžovaly šetření. Kromě toho vysvětlení předložená po přijetí prozatímních opatření vyvolala další pochybnosti o původních předložených informacích. Společnosti bylo tedy sděleno, že na některé předložené informace nebude brán zřetel a byla jí poskytnuta možnost podat další vysvětlení. Podaná vysvětlení nebyla považována za uspokojivá. Za těchto okolností byly výsledky získány na základě dostupných faktů podle článku 18 základního nařízení. Avšak informace předložené touto společností byly přesto použity v míře možné pro účel tohoto šetření;

(34) tento indonéský vyvážející výrobce namítal, že Komise by měla vypočítat odděleně běžné hodnoty a dumpingová rozpětí pro druhou a třetí jakostní třídu dotyčného výrobku. Společnost tvrdila, že se tím, že vykazovala údaje za různé podřadné jakosti odděleně, řídila pokyny v dotazníku, protože je přesvědčena, že technické specifikace pro druhou a třetí třídu jakosti jsou rozdílné a že kromě toho byly tyto jakosti v záznamech společnosti rozlišeny. Společnost také vykazovala rozdílné výrobní náklady u různých jakostí, což údajně vychází z kalkulačního systému, který odděluje náklady aby umožnil navrácení nákladů u podřadných jakostí. Kromě toho společnost tvrdila, že porovnání podřadných jakostí spojených do jedné skupiny není vhodné;

(35) bylo zjištěno, že společnost se nedržela pokud jde o klasifikaci podřadných jakostí ani pokynů pro vykazování uvedených v dotazníku, ani svých vlastních záznamů tak, jak byly dány k dispozici Komisi. Nehledě na výše uvedené skutečnosti byly výrobní náklady pro různé stupně jakosti, jak vykázala společnost v dotazníku, dále přezkoumány. V tomto ohledu bylo zjištěno, že tyto výrobní náklady u druhé a třetí jakosti dostatečně neodrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem daného výrobku podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Ve skutečnosti výrobní náklady vykazované pro podřadné jakosti nezahrnovaly mzdové náklady, odpisy, režijní náklady a prodejní, všeobecné a správní (dále jen "PV a S") náklady. Kromě toho bylo zjištěno, že tvrzení společnosti, že jejich cena sotva pokryje náklady, je v rozporu s předkládanými informacemi, které ukazují vysoké zisky u podřadných jakostí. Kromě toho není pochybností, že cílem společnosti je vyrábět PSV první jakosti. To naznačuje, že skutečné výrobní náklady jsou u všech PSV stejné, bez ohledu na jakost. Proto tedy byly výrobní náklady přepočteny na základě celkových skutečných nákladů vynaložených během zkoumaného období, které byly poté rozděleny podle celkového objemu výroby tak, aby bylo možno stanovit průměrné výrobní náklady;

(36) podle metodiky popsané v nařízení o prozatímním clu se poté použily opravené výrobní náklady k ověření, zda domácí ceny byly vytvořeny za podmínek běžného obchodu. Pokud bylo zjištěno, že tomu tak je, byly domácí ceny použity ke stanovení běžné hodnoty. Pokud ne, byla konstruována běžná hodnota. Na tomto základě seskupení nebo jiné rozdělení údajně různých podřadných jakostí neovlivňují výsledek. Nicméně bylo uznáno, že společnost vyrábí určitou podřadnou jakost u dotyčného výrobku a nahlíželo se na to jako na problém porovnávání;

(37) stejný indonéský vyvážející výrobce namítal, že všeobecné a správní náklady použité při výpočtu běžné hodnoty by měly být rozděleny na celý prodej divize vyrábějící dotyčný výrobek, včetně vnitropodnikového prodeje;

(38) tato námitka byla odmítnuta, protože náklady byly vynaloženy na prodej nezávislým zákazníkům a ne při vnitropodnikovém převodu jiným divizím, které dále dotyčný výrobek zpracovávají;

(39) stejný indonéský vyvážející výrobce namítal, že Komise by měla při výpočtu běžné hodnoty používat PV a S náklady rozdělené podle výrobků a ne celkové PV a S náklady divize vyrábějící dotyčný výrobek;

(40) tato námitka byla zamítnuta, protože společnost během šetření na místě nepředložila nezbytné podpůrné doklady, které by umožnily řádné ověření PV a S nákladů rozdělených podle výrobků. Proto tedy přidělení celých PV a S nákladů divize bylo zachováno;

(41) stejný indonéský vyvážející výrobce si stěžoval, že Komise zahrnula při výpočtu běžné hodnoty některé identifikovatelné vývozní náklady do nákladu výrobku prodávaného na domácím trhu;

(42) námitka byla přijata a přidělení PV a S nákladů byla přezkoumána na základě účetní osnovy předložené spolu s vyplněným dotazníkem a používané při ověření, za předpokladu že jasně určovala příslušné účty související s vývozem;

(43) stejný indonéský vyvážející výrobce namítal, že Komise by neměla přidělovat dotyčnému výrobku PV a S náklady jedné z organizačních jednotek společnosti, která se údajně zabývá aktivitami na finančním trhu, protože tato jednotka je samostatným ziskovým střediskem a nefunguje jako ústřední poskytovatel služeb pro ostatní divize;

(44) tato námitka byla zamítnuta. Společnost nepředložila žádné důkazy, že daná organizační jednotka je divize nezávislá na provozních divizích, ani že funguje jako ziskové středisko. Zejména auditované finanční výkazy společnosti neprokázaly žádné aktivity na finančním trhu prováděné samostatným ziskovým střediskem. Ve skutečnosti doklady předložené společností ukázaly, že daná organizační jednotka se centrálně zabývá operacemi společnosti jak definují auditované účtu. Její aktivity byly takové, jaké se běžně provádějí na ústředí. Proto tedy přidělení PV a S nákladů této jednotky dotyčnému výrobku bylo při výpočtu běžné hodnoty zachováno;

(45) stejný indonéský vyvážející výrobce namítal, že Komise by neměla přidělit dotyčnému výrobku úrokové výdaje organizační jednotky uvedené výše. Společnost argumentovala, že půjčky přiznané pro tuto jednotku financovaly aktivity na finančních trzích a investice do přidružených společností. Tyto půjčky se tedy podle společnosti nevztahovaly k výrobě a prodeji dotyčného výrobku a jejich přidělení různým provozním divizím by bylo nesprávné. Dále bylo argumentováno tím, že finanční požadavky divize zabývající se výrobou a prodejem dotyčného výrobku splnila divize sama;

(46) tato námitka byla zamítnuta, protože jak uvádí 44. bod odůvodnění uvedený výše jde v případě aktivit této organizační jednotky o takové aktivity, které běžně provádí ústředí. Kromě toho společnost nepředložila žádný uspokojivý důkaz, proč by půjčky nemohly být použity na financování aktivit různých provozních divizí. Kromě toho vysvětlení poskytnutá pokud jde o financování výroby a aktivit na finančním trhu nebyla potvrzena auditovanými finančními výkazy společnosti;

(47) při prověřování námitky týkající se těchto finančních nákladů bylo zjištěno, že společnost uzavřela stelážní dohody z důvodu omezení rizika ztráty z devizových operací v souvislosti s výše uvedenými půjčkami. Tyto stelážní transakce vykazují roční náklady ve formě prémie. Ačkoliv společnost namítala, že tyto náklady by neměly být přiděleny k dotyčnému výrobku z důvodů uvedených v 45. bodu odůvodnění, předpokládá se, že tyto náklady musí být zahrnuty v PV a S nákladech a přiřazeny ke všem výrobkům na základě celkového obratu společnosti. Kromě toho byla zamítnuta námitka uvážit devizové výnosy ze stelážních transakcí, protože takové devizové výnosy nejsou při antidumpingovém šetření zohledňovány, ať již dojde k jejich realizaci či nikoliv;

(48) stejný indonéský vyvážející výrobce namítal, že pokud jsou úrokové náklady přiřazovány různým provozním divizím, měly by být vyrovnány odpovídajícím výnosem;

(49) tato námitka byla přijata tam, kde se týkala výnosu z krátkodobých finančních vkladů. PV a S náklady byly tedy před použitím při zkoušce běžného obchodování a při konstrukci běžné hodnoty opraveny;

3.2.3 Vývozní cena

(50) nebyly vzneseny žádné námitky pokud jde o stanovení vývozní ceny. Závěry uvedené v nařízení o prozatímním clu se potvrzují;

3.2.4 Porovnání

(51) jak bylo uvedeno v 36. bodu odůvodnění jeden vyvážející výrobce namítal, že by měly být zohledněny rozdíly v jakosti celkové výroby. Za těchto okolností bylo považováno za vhodné zvláštním způsobem upravit běžnou hodnotu pro podřadnou jakost;

(52) po přijetí prozatímních opatření jeden indonéský vyvážející výrobce namítal, že Komise by měla vypočítat částku pro náklady na získání vývozního úvěru na základě skutečných výdajů vynaložených společností při eskontování akreditivů. Společnost dále namítala, že úrokové sazby účtované v rámci vývozu jsou nižší než úrokové sazby pro domácí prodej ve stejné měně;

(53) tato námitka byla zamítnuta, protože podle čl. 2 odst. 10 písm. g) základního nařízení má být provedeno vyrovnání pro rozdíly v nákladech na jakýkoliv úvěr poskytnutý pro uvažovaný prodej pouze "za předpokladu, že jde o faktor zohledněný při stanovení účtovaných cen". Ve svém vyplněném dotazníku společnost nepředložila žádné informace pokud jde o úrokové sazby účtované pro úvěr v rámci vývozu, ačkoliv to bylo výslovně v dotazníku požadováno. Námitka, že úroková sazba vývozního úvěru je nižší než úroková sazba domácího prodeje, obě ve stejné měně, tedy nemohla být ověřena, protože tento faktor byl v době ověřování neznámý;

3.2.5 Dumpingové rozpětí

(54) porovnání případně opraveného váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny podle typu výrobku na základě ceny účtované franko závod prokázalo existenci dumpingu u obou zkoumaných vyvážejících výrobců zahrnutých ve vzorku;

(55) dumpingové rozpětí jedné zkoumané společnosti bylo opraveno. Podle toho byl také opraven vážený průměr dumpingového rozpětí vypočítaný pro spolupracující společnosti nezahrnuté ve vzorku podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Avšak opravené výpočty neovlivnily dumpingové rozpětí zjištěné pro nespolupracující společnosti, které se potvrzuje. Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento dovozní ceny za podmínek cif, před zaplacením cla, jsou následující:

- zkoumaní vyvážející vývozci ve vzorku:

– PT. Indorama Synthetics Tbk.: | 8,4 % |

– PT. Panasia Indosyntec: | 14,8 % |

- spolupracující vyvážející výrobci nezahrnutí ve vzorku:

– PT. GT Petrochem Industries Tbk.: | 14,0 % |

– PT. Susilia Indah Synthetic Fiber Industries: | 14,0 % |

– PT. Teijin Indonesia Fiber Corporation Tbk.: | 14,0 % |

nespolupracující vyvážející výrobci: | 20,8 % |

3.3 Thajsko

3.3.1 Běžná hodnota

(56) po přijetí prozatímních opatření jeden vyvážející výrobce, který si nevedl oddělené účty nákladů na prodej podle hotových výrobků, namítal, že Komise by měla uznat podrobný model výpočtu zvláštních výrobních nákladů, který vytvořil výslovně pro účely vyplnění dotazníku;

(57) tento vyvážející výrobce dále po přijetí prozatímních opatření argumentoval, že konečný stav zásob na konci zkoumaného období z měsíčních vnitropodnikových výsledků byl vypočten spíše na základě předpokládané tržní hodnoty než na základě nákladů a proto by tedy nemělo být toto číslo použito pro výrobní náklady;

(58) také namítal, že by bylo vhodnější stanovit výrobní náklady podle konečného stavu zásob na konci finančního roku spíše než podle konečného stavu zásob na konci zkoumaného období, protože konečný stav zásob na konci roku prošel auditem, vztahoval se k devíti měsícům zkoumaného období, což je vhodnější než tři měsíce a byl shodný s výrobními náklady zvláště vypočtenými společností pro prvních devět měsíce zkoumaného období;

(59) kromě toho namítal, že by měly být používány měsíční výrobní náklady vzhledem ke kolísání surovinových nákladů a devizových kurzů a skutečnosti, že zde během některých měsíců neexistovaly žádné vývozy do Společenství;

(60) avšak bylo zjištěno, že zvláště vypočtené náklady se neslučovaly s některými konečnými stavy zásob, které uvedl tento vyvážející výrobce ve svém dotazníku vzhledem k metodě hodnocení zásob zde uvedené, tj. průměrné náklady nebo čistá realizovatelná hodnota, podle toho, který z těchto dvou údajů je nižší;

(61) vyvážející výrobce ve svém dotazníku popřel existenci provozních účtů pro dotyčný výrobek a žádné vnitropodnikové provozní výsledky obsahující konečný stav zásob nebyly během ověřování na místě získány ani ověřeny;

(62) pokud jde o údajně auditované hodnoty zásob, nebyly v průběhu ověřovací návštěvy získány žádné rozpisy konečného stavu zásob na konci finančního roku, ačkoliv byly požadovány a proto tedy nebylo možné stanovit historicky používanou metodu hodnocení zásob ani ověřit jednicové hodnoty zásob podle typu výrobku nebo celkový základ na konci roku;

(63) za těchto okolností se předpokládalo, že zvláště vypočtené měsíční a roční výrobní náklady nejsou spolehlivé. Proto tedy konečný stav zásob na konci zkoumaného období, který podle všech informací přijatých Komisí až do konce ověřovací návštěvy, vycházel z hodnoty nákladů nebo čisté realizovatelné hodnoty, podle toho, který z údajů byl nižší, by měl být zachován jako výrobní náklady pro stanovení běžné hodnoty;

(64) připomínky vyslovené jiným vyvážejícím výrobcem pro úpravu jejich PV a S nákladů byly zamítnuty tam, kde tyto položky již byly zohledněny nebo s ohledem na finanční výdaje a výnosy a některé poplatky a daně, protože námitky se neshodovaly s vyplněným dotazníkem společnosti;

(65) stejný vyvážející výrobce namítal, že tržby za některé zboží a slevy při prodeji by měly být odečteny ze seznamu transakcí domácího prodeje. Námitka pokud jde o výnosy byla zamítnuta, protože výnosy se netýkaly prodeje ve zkoumaném období a související množství nebyla uvedena na seznamu. Námitka týkající se slev při prodeji byla zamítnuta, protože u některých slev nebylo před dokončením ověřovací návštěvy prokázáno žádné přímé spojení s uvažovaným prodejem, zatímco u jiných slev nebyla vznesena žádná námitka ve vyplněném dotazníku vyvážejícího výrobce. Avšak výše čistých tržeb používaná při určování procentního podílu PV a S nákladů pro zkoumané období byla zvýšena tak, aby byla konzistentní;

(66) dva vyvážející výrobci argumentovali, že pro účely zkoušky za podmínek běžného obchodu by porovnání cen s výrobními náklady mělo být prováděno čtvrtletně. Naznačily, že jak ceny surovin, tak i prodejní ceny během zkoumaného období výrazně poklesly a proto tedy je nezbytné provádět zkoušku čtvrtletně, aby bylo zajištěno spravedlivé porovnání. Tento aspekt byl přezkoumán a výpočet byl na čtvrtletním základě upraven;

(67) dva vyvážející výrobci namítali, že náklady na technickou pomoc by měly být přidělovány na základě obratu pro účely výpočtu domácích PV a S nákladů, které mají být zahrnuty ve výrobních nákladech. Tento argument byl přijat;

(68) tři vyvážející výrobci si stěžovali, že vyloučení kurzových zisků a ztrát z PV a S nákladů v prozatímním stadiu bylo neodůvodněné. Obecně nebyly kurzové zisky a ztráty brány v úvahu, protože směnné kurzy používané Komisí byly kurzy platné v den fakturace. Avšak pokud vznikly při nákupu surovin, upravila Komise výpočty běžné hodnoty z důvodu zohlednění příslušných kurzových zisků a ztrát. Jeden z těchto vyvážejících výrobců potom namítal, že výpočet kurzových zisků zahrnutý v rámci PV a S nákladů by měl vycházet z auditovaných čísel. Avšak toto nebylo přijato, protože údajně auditovaná čísla byla předložena v šetření pozdě, kdy již nebylo možno je ověřit;

3.3.2 Vývozní cena

(69) nebyly vzneseny žádné námitky pokud jde o stanovení vývozní ceny. Závěry uvedené v nařízení o prozatímním clu se potvrzují;

3.3.3 Porovnání

(70) dva vyvážející výrobci požadovali porovnání vývozní ceny s běžnou hodnotou na čtvrtletním základě a jeden na měsíčním základě. Žádosti bylo vyhověno u vyvážejících výrobců požadujících čtvrtletní základ a odmítnuta pro třetího vyvážejícího výrobce, pro kterého nebylo možno určit žádnou spolehlivou běžnou hodnotu na měsíčním/čtvrtletním základě;

(71) jeden vyvážející výrobce argumentoval, že by měla být povolena úhrada přepravních nákladů u vráceného zboží. Avšak tato námitka byla zamítnuta, protože nebylo považováno za vhodné zahrnout slevu z vnitrostátních přepravních nákladů u nákladů na přepravu vráceného zboží, pokud byly tržby částečně nebo zcela zrušeny;

(72) stejný vyvážející výrobce požadoval, aby sleva byla poskytnuta za technickou pomoc, ale sleva byla zamítnuta, protože technická pomoc neproběhla na základě smluvní nebo zákonné povinnosti;

(73) dva vyvážející výrobci namítali, že existovaly různé úrovně obchodování pro vývoz a domácí prodej dotyčného výrobku. Námitka byla uznána, ale vzhledem k tomu, že existující rozdíl v úrovni obchodování by nemohl být kvantifikován z důvodu absence relevantních úrovní na domácím trhu, byla připuštěna zvláštní úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bod ii) základního nařízení;

(74) dva vyvážející výrobci namítali, že by měla být připuštěna úprava kurzového přepočtu, protože argumentovaly tím, že pohyb měny byl výrazný (přes 10 %) a probíhal po dobu pěti měsíců. Tato úprava nebyla přijata, protože se předpokládá, že pohyb měny spíše kolísal, než aby odrážel trvalý pohyb;

3.3.4 Dumpingové rozpětí

(75) porovnání případně opraveného váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny podle typu výrobku na základě ceny účtované franko závod prokázalo existenci dumpingu u všech zkoumaných vyvážejících výrobců;

(76) po změnách ve výpočtu v souladu se zjištěními uvedenými výše byla opravena dumpingová rozpětí jedné společnosti a jedna skupina společností byla přezkoumána. V tomto důsledku bylo také opraveno dumpingové rozpětí pro všechny nespolupracující společnosti, které je nastaveno na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí zjištěného pro spolupracující společnost. Konečná dumpingová rozpětí jako procento z dovozní ceny cif před zaplacením cla jsou následující:

– Indo Poly (Thailand) Ltd. | 15,5 % |

– Teijin Polyester (Thailand) Ltd. | 26,9 % |

– Teijin (Thailand) Ltd. | 26,9 % |

– Tuntex (Thailand) Public Co. Ltd. | 27,7 % |

– nespolupracující vyvážející výrobci | 27,7 %; |

4. ÚJMA

4.1 Procedurální záležitosti

(77) KTV a jeden vyvážející výrobce v Indonésii namítali, že neutajované souhrny materiálů předkládané některými výrobci Společenství, kteří jsou zahrnuti v definici výrobního odvětví Společenství, nebyly úplné nebo dostatečně podrobné natolik, aby jim umožnily účinně využít svého práva obrany. Proto tedy argumentovali, že neschopnost Komise vzít toto v úvahu představuje porušení antidumpingové smlouvy Světové obchodní organizace (dále jen "WTO PDS") a článku 19 základního nařízení;

(78) pokud jde o tuto námitku je nutno vzít na vědomí, že těmto stranám byly poskytnuty úplné informace podle čl. 19 odst. 4 základního nařízení. Toto poskytnutí zahrnovalo všeobecné informace a podrobné důkazy, o které se Komise opírala ve svých zjištěních. Kromě toho Komise požádala dotyčné výrobce Společenství, aby předložili další neutajované informace. Tyto neutajované informace předložili dotčení výrobci Společenství poté, co Komise konečně poskytla informace zainteresovaným stranám, které k nim mají plný přístup, což jim následně umožní prosazovat svoje právo na obranu. V každém případě, i když jeden z dotyčných výrobců Společenství byl vyloučen z definice výrobního odvětví Společenství, jak argumentovaly výše uvedené strany, neměl by takový vývoj ovlivnit celkové závěry ohledně situace ve výrobním odvětví Společenství. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že takové vyloučení nebude mít žádný vliv nejen na trendy ekonomických ukazatelů týkajících se výrobního odvětví Společenství, ale ani na postavení výrobního odvětví Společenství, protože výroba tohoto výrobce Společenství byla malá ve srovnání s celkovou výrobou ostatních výrobců v rámci výrobního odvětví Společenství;

4.2 Definice výrobního odvětví Společenství

(79) KTV a jeden indonéský výrobce namítali, že objem výroby výrobního odvětví Společenství podle 64. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu byl nadsazený. Konkrétně zdůraznili, že je stanoveno, že sedm spolupracujících výrobců Společenství zahrnutých v rámci definice výrobního odvětví Společenství představuje asi 85 % z celkové výroby Společenství, zatímco námitka uváděla, že devět stěžujících si výrobců představuje stejný podíl na celkové výrobě Společenství;

(80) kromě toho bylo argumentováno tím, že dva ze stěžujících si výrobců Společenství zahrnutých v definici výrobního odvětví Společenství jsou spřízněni s exportujícím výrobcem dotčené země. Podle stálé praxe Komise by tito dva výrobci měli být vyloučeni z výrobního odvětví Společenství;

(81) pokud jde o reprezentativnost výrobního odvětví Společenství, je nutno vzít na jedné straně na vědomí, že se údaje obsažené v námitce týkají 10 měsíců roku 1998. Tyto údaje byly extrapolovány tak, aby pokrývaly období 12 měsíců. Na tomto základě devět stěžujících si společností představovalo ve skutečnosti asi 89 % z celkové výroby Společenství v roce 1998. Na druhé straně na základě údajů získaných v průběhu současného šetření a ověřených na úrovni sedmi spolupracujících výrobců Společenství tvořících výrobní odvětví Společenství, šetření odhalilo, že tito výrobci představovali asi 85 % z celkové výroby Společenství v roce 1998. V tomto důsledku se podíl na celkové výrobě Společenství představovaný výrobním odvětvím Společenství a uvedený v 64. bodu odůvodnění potvrzuje;

(82) je nutno zdůraznit, že ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. a) základního nařízení automaticky nevyvolávají vyloučení výrobců Společenství z výrobního odvětví Společenství pokud jsou spřízněni s dotčenými vyvážejícími výrobci. Tento článek uvádí, že termín "výrobní odvětví Společenství" lze interpretovat jako termín označující zbytek výrobců poté, co je zjištěno, že někteří výrobci jsou spřízněni s vývozci. Situace by tedy pokud jde o čl. 4 odst. 2 základního nařízení měla být posouzena případ od případu. Prakticky mají být výrobci Společenství spříznění s vývozci vyloučeni z definice výrobního odvětví Společenství tehdy, pokud tento vztah vede dotčeného výrobce k tomu, aby se choval jinak než ostatní výrobci;

(83) vzhledem k výše uvedeným úvahám šetření ukázalo, že dva dotyční výrobci Společenství se nechovali odlišně k jiným výrobcům, kteří nebyli spřízněni s dotčenými vyvážejícími výrobci. Plně podpořili stížnost, což vedlo k zahájení současného postupu a aktivně se účastnili šetření. Kromě toho během ověřování na místě a na základě dostupných důkazů nebyla zjištěna existence žádných statutárních nebo organizačních restrikcí uvalených akcionáři v dotčené zemi pokud jde o provoz a obchodní rozhodování těchto dvou daných společností. A konečně, KTV a výše uvedený vyvážející výrobce neposkytli žádný důkaz o takovém omezování. V tomto důsledku bylo potvrzeno, že tito dva výrobci Společenství by neměli být vyloučeni z definice výroby Společenství a tedy z výrobního odvětví Společenství. Protože nebyly vzneseny žádné další připomínky pokud jde o definici výrobního odvětví Společenství, potvrzují se závěry 64. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu;

4.3 Období analýzy újmy

(84) IV namítala, že z důvodu získání smysluplného vyhodnocení trendů, na nichž je založeno stanovení újmy, by měly být informace týkající se prověřovaných ukazatelů stanoveny na základě 12ti měsíčních období od roku 1996 dále v souladu s ZO;

(85) je nutno vzít v úvahu, že ZO pokrývá posledních devět měsíců roku 1998 a tři první měsíce roku 1999. Přezkum ukazatelů pro kalendářní roky 1996 až 1998 se týká také tří čtvrtin ZO. Porovnání čísel roku 1998 a ZO tedy prostě ukazuje dopad prvního čtvrtletí roku 1999 na tyto ukazatele a nelze předpokládat, že by rušily platnost zkoumání trendů zjištěných na základě těchto ukazatelů. Tato námitka byla tedy zamítnuta;

(86) IV dále argumentovala, že období vyhodnocení újmy, které pokrývalo rok 1996 až k ZO, se lišilo od období, kdy byl stanoven dumping, tj.od ZO. Protože tato dvě období se nepřekrývají, jsou závěry o újmě považovány ze strany IV z právního hlediska za vadné. Kromě toho byla vznesena námitka, že pokud byl jako základ pro vyhodnocení újmy stanoven rok 1998, neměly by být trendy všech ukazatelů výrazně odlišné;

(87) účelem zkoumání újmy je vyhodnotit vliv dumpingových dovozů na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství během ZO. To znamená zjištění újmy během ZO. Aby bylo možno takovou analýzu provést, jsou zjišťovány trendy pro množství ukazatelů, a to na základě údajů souvisejících s několika roky předcházejícími ZO. Proto tedy porovnání ukazatelů mezi ZO a jedním konkrétním předcházejícím rokem, jak navrhuje IV, nemá nepříznivý vliv na výsledky analýzy z nich odvozené. Vlastně jsou to trendy ukazatelů zkoumané během několika let až do ZO, a ne absolutní porovnání čísel ZO s jakýmkoliv předcházejícím jednotlivým rokem, které jsou pro vyslovení závěru o újmě relevantní;

4.4 Spotřeba Společenství

(88) dva vyvážející výrobci namítali, že spotřeba Společenství uvedená v 65. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu byla výrazným způsobem nesprávná. Zejména argumentovali tím, že hodnoty výroby, prodeje a zásob výrobního odvětví Společenství nesouhlasí. Kromě toho namítali, že Komise neuvedla základy, na nichž byl prodej nespolupracujících výrobců Společenství odhadován;

(89) pokud jde o odsouhlasení velikosti spotřeby, je nutno vzít v úvahu, že jeden výrobce Společenství spřízněný se společností náležející do výrobního odvětví Společenství zastavil před ZO svou činnost. Proto tedy nemohly být z této společnosti získány žádné spolehlivé údaje o její výrobě a výrobní kapacitě. Pokud jde o údaje o tržbách a zásobách, tato společnost realizovala své tržby výlučně prostřednictvím spřízněné společnosti patřící do rámce výrobního odvětví Společenství. Proto tedy byly spolehlivé údaje týkající se tržeb a zásob získány z této druhé společnosti za celé dotčené období a údaje byly příslušným způsobem odsouhlaseny;

(90) a konečně Komise odhadla objem prodeje nespolupracujících výrobců Společenství v nařízení o prozatímním clu na základě dostupných údajů. U jednoho nespolupracujícího výrobce byla použita čísla zahrnutá v jeho částečně vyplněném dotazníku, zatímco u jiných byla použita čísla naznačená ve stížnosti;

(91) vzhledem k výše uvedenému vysvětlení je potvrzena výše spotřeby podle 65. bodu odůvodnění;

4.5 Dovoz PSV do Společenství z dotčených zemí

4.5.1 Kumulativní určení dovozů

(92) někteří vyvážející výrobci namítali, že dovozy PSV z Thajska by neměly být určovány kumulativně s dovozy z Austrálie a Indonésie, protože v letech 1996 a 1997 představovaly méně než 1 % spotřeby;

(93) v souvislosti s kumulací se zvažuje, že stanovení, zda jsou dovozy ze země, kde probíhá antidumpingové šetření zanedbatelné, by mělo probíhat výlučně v rámci ZO. Protože dovozy z Thajska se během tohoto období pohybovaly nad hranicí zanedbatelné výše, byla tato námitka zamítnuta;

4.5.2 Cenové podtržení

(94) někteří vyvážející výrobci namítali, že Komise nebere v úvahu rozdíly v jakosti typů PSV při stanovení cenového podtržení, což vede k nesprávným výsledkům. Podle jejich názoru by cenové porovnání mělo probíhat odděleně pro výroby první a nižších jakostí, stejně jako pro recyklované PSV. Také namítali, že by měla být provedena úprava podle úrovně obchodování vzhledem k tomu, že jejich prodeje byly převážně určeny pro velkoobchod a distributory, zatímco výrobní odvětví Společenství prodává PSV převážně konečným uživatelům;

(95) po těchto námitkách byly ceny porovnány odděleně pro nižší jakost a recyklovaná PSV a předpokládá se, že přepočet pro úroveň rozdílů v obchodu by měl být povolen všem vyvážejícím výrobcům včetně těch, kteří prodávali pouze velkoobchodu a distributorům. Výsledek tohoto cenového porovnání ukázal lehce vyšší rozpětí cenového podtržení než byla rozpětí stanovená v prozatímním stadiu pro Austrálii a lehce nižší pro Indonésii a Thajsko. Výsledky opravených výpočtů cenového podtržení vyjádřené na základě obratu výrobního odvětví Společenství a zohledňující obě výše uvedené námitky se pohybovaly mezi 24,9 % a 46,8 8 pro dotčené země a mezi 17,7 % a 61 % pro jednotlivé společnosti;

4.6 Hospodářská situace výrobního odvětví Společenství

4.6.1 Obecně

(96) KTV a jeden vyvážející výrobce namítali, že v závislosti na interpretaci WTO PDS vyžaduje prošetření hospodářské situace panující ve výrobním odvětví Společenství vyhodnocení všech významných ekonomických faktorů a indexů majících vliv na stav tohoto výrobního odvětví, včetně faktorů jako jsou produktivita, návratnost investic, velikost skutečného rozpětí dumpingu, negativní vlivy na pohyby hotovosti, mzdy a růst;

(97) kromě toho protestovali proti přesnosti údajů stanovených v nařízení o prozatímním clu pro faktory újmy. Podle jejich názoru ačkoliv sedm výrobců Společenství tvořících výrobní odvětví Společenství v současném šetření bylo stejných jako v předchozím postupu, byly údaje poskytnuté ohledně některých faktorů újmy odlišné. Proto tedy požadovali zveřejnění jmen společností, které se účastnily předchozího postupu;

(98) v tomto ohledu je nutno připomenout, že čl. 3 odst. 5 základního nařízení uvádí seznam několika faktorů a ekonomických ukazatelů a Komise shromáždila informace, které jí umožnily zvážit všechny faktory a ukazatele, které jsou pro smysluplnou analýzu stavu výrobního odvětví Společenství rozhodující. Z toho vyplývá, že námitka o neúplnosti analýzy Komise neplatí;

(99) je potvrzeno, že sedm výrobců Společenství tvořících výrobní odvětví Společenství v předcházejícím postupu nebylo stejných jako v současném postupu. Nicméně požadavek na zveřejnění jmen nelze přijmout vzhledem k tomu, že KTV a daný vyvážející výrobce nebyly dotčenými stranami v tomto předcházejícím postupu;

4.6.2 Výroba, kapacita a využití kapacity

(100) australská vláda (dále jen "AV") protestovala proti metodě používané Komisí ke stanovení výrobní kapacity výrobního odvětví Společenství pro dotyčný výrobek. Podle jejího názoru byl pokles výrobní kapacity o 7 % určen s ohledem na kapacitu používanou po výrobu jiných výrobků a je tedy nesprávný. AV se domnívala, že výrobní kapacita pro PSV by měla být určována výlučně na základě skutečné výroby PSV, kterou sledovalo toto šetření;

(101) v každém případě se AV domnívala, že snížení výrobní kapacity výrobního odvětví Společenství se neshoduje se zjištěním podstatné újmy: za prvé proto, že toto snížení neumožnilo výrobnímu odvětví Společenství účastnit se značného nárůstu na trhu (+ 27 %) během uvažovaného období, a za druhé, protože snížení kapacity bylo motivováno skutečností, že výroba se orientovala na rentabilnější výrobky než PSV;

(102) pokud jde o určení výrobní kapacity, je nutno zdůraznit, že dotyčný výrobek se vyrábí na stejných výrobních linkách jako jiné výrobky této rodiny. Je tedy nemožné a nesmyslné přímo identifikovat skutečnou kapacitu výlučně instalovanou pro jeden výrobek ve srovnání se všemi výrobky vyráběnými na stejných výrobních linkách. Ve skutečnosti určení výrobní kapacity pro PSV vycházelo z poměru, který porovnával skutečnou výrobu PSV s celkovou výrobou všech výrobků vyráběných na stejných výrobních linkách. V tomto důsledku, na rozdíl od námitky AV, určení výrobní kapacity pro PSV bere v úvahu skutečnou výrobu PSV;

(103) kromě toho je nutno si uvědomit, že přechod z výroby PSV na výrobu jiných výrobků byl motivován hlavně dlouhodobými ztrátami, které utrpělo výrobní odvětví Společenství v oblasti výroby a prodeje PSV při čelení trvalé nekalé konkurenci dumpingových a subvencovaných dovozů ze třetích zemí. Snížení kapacity je tedy zejména významné pro určení újmy, ale mnohem konkrétněji pro analýzu příčinné souvislosti mezi dumpingovými dovozy a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství a o které se pojednává dále;

(104) na tomto základě se předpokládá, že námitky AV postrádají opodstatnění. Podle toho se poskytnuté údaje, metoda popsaná pro určení výrobní kapacity pro PSV a závěry obsažené v 72. až 74. bod odůvodnění nařízení o prozatímním clu potvrzují;

4.6.3 Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství

(105) po podrobnější analýze prodejních cen v rámci průmyslového odvětví Společenství Komise zjistila, že čísla uvedená v tabulce 76. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu by měla být lehce opravena následujícím způsobem:

Průměrná prodejní cena | 1996 | 1997 | 1998 | ZO |

Průmyslové odvětví Společenství - index (1996-100) | 100 | 92 | 92 | 88 |

(106) někteří vyvážející výrobci namítali, že výše uvedený pokles v prodejních cenách výrobního odvětví Společenství by měl být nahlížen ve světle výrazného poklesu v nákupních cenách surovin zejména během ZO. Podle toho tedy pokles prodejních cen nepředstavuje v současném případě platný ukazatel újmy;

(107) v tomto ohledu by mělo být vyjasněno, že v 79. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu by měl být 31 % pokles ve výrobních nákladech ve skutečnosti chápán jako 31 % pokles nákladů na nákup surovin. Komise provedla analýzu dopadu poklesu nákladů na suroviny na prodejní ceny. Analýza ukázala, že pro celkové výrobní odvětví Společenství výše uvedený pokles v nákladech na suroviny představoval asi 23 % z celkových výrobních nákladů, nebo 21 % z prodejní ceny v období mezi rokem 1996 a ZO. Na tomto základě se potvrzuje údaj uvedený v 79. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu, že výrobní náklady se snížily rychleji než prodejní ceny. Tato situace ve skutečnosti umožňuje zvýšit rentabilitu o 10,7 procentních bodů v absolutních hodnotách během uvažovaného období (od – 4 % v roce 1996 až po 6,7 % ve ZO);

(108) nicméně se předpokládá, že vývoj prodejních cen v rámci výrobního odvětví Společenství by měl být nahlížen ve světle cenového vývoje v dotčených zemích. Ve skutečnosti, jak je uvedeno v 69. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu, se připomíná, že PSV dovážená z dotčených zemí kopírují trvalou poklesovou tendenci během celého uvažovaného období. Pokles dosahoval během tohoto období až 22 %. Pokud by výrobní odvětví Společenství kopírovalo tento trend, dosahovalo by ztrát na stejné úrovni jako v roce 1996;

(109) a konečně při analýze cen, které výrobní odvětví Společenství dosahovalo na trhu Společenství, je nutno vzít na vědomí, že výrobní odvětví Společenství nedosáhlo během ZO minimální úrovně zisku 10 %. Za těchto okolností se předpokládá, že prodejní ceny výrobního odvětví Společenství představují významný faktor újmy vzhledem k tomu, že mají vliv na stav odvětví;

4.6.4 Rentabilita výrobního odvětví Společenství

(110) AV namítala, že při nepřítomnosti údajů týkajících se rentability výrobního odvětví Společenství před objevením se dumpingových dovozů, nebylo možno řádně určit, zda újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, je závažná;

(111) někteří vyvážející výrobci namítali, že zlepšení rentability výrobního odvětví Společenství nenaznačuje újmu. Ve skutečnosti se rentabilita výrazně zlepšila během uvažovaného období, a to ze ztráty okolo 4 % na zisk okolo 6 %. Dále argumentovali, že celkový zisk dosažný v rámci výrobního odvětví Společenství během ZO by nemohl být dále zvyšován při současné sortimentní skladbě komodit a zvláštního zboží, pokud by výrobní odvětví Společenství nemohlo vyrábět a prodávat více zvláštních typů PSV;

(112) současné šetření ukázalo, že ke zlepšení rentability došlo hlavně v důsledku restrukturalizačního procesu probíhajícího v rámci výrobního odvětví Společenství, a výsledného snížení odbytových a správních nákladů a poklesu nákupních cen surovin. Výrobní náklady byly snižovány rychleji než klesaly prodejní ceny, což umožnilo průmyslovému odvětví Společenství vrátit se v roce 1998 k zisku. Nicméně bylo zdůrazněno, že toto zlepšení rentability může být pouze dočasné a jakékoliv nepříznivé faktory, zejména možný nepříznivý vývoj cen surovin, by mohly mít negativní důsledky na současnou rentabilitu. Toto tvrzení bylo posíleno skutečností, že hlavní suroviny používané v odvětví PSV jsou ve značné míře ovlivňovány cenou surové nafty;

(113) je nutno také vzít na vědomí, že zlepšení rentability během uvažovaného období automaticky nevede k závěru, že výrobní odvětví Společenství neutrpělo závažnou újmu. Rozhodnutí, zda újma utrpěná ve výrobním odvětví Společenství byla závažná, nelze zakládat pouze na rentabilitě, ani na porovnání rentability mezi rokem 1996 a ZO. Ve skutečnosti ustanovení základního nařízení vypočítávají několik faktorů, mezi nimiž je objem dumpingových dovozů a vliv dumpingových dovozů na ceny na trhu Společenství, pro obdobné výrobky a uvádějí, že jeden nebo více těchto faktorů nemusí nutně představovat rozhodující vodítko pro negativní zjištění pokud jde o újmu;

(114) jak uvádějí 82. až 85. bod odůvodnění nařízení o prozatímním cle ohledně závěrů o hospodářské situaci výrobního odvětví Společenství, nebyla rentabilita dosažená v odvětví považovaná za hlavní ukazatel újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Ve skutečnosti byl negativní vývoj zjištěn u většiny ekonomických ukazatelů týkajících se tohoto výrobního odvětví: podíl na trhu, výrobní kapacita, objem prodeje, prodejní ceny, zásoby, investice, využití a výrazné cenové podtržení prostřednictvím dumpingových dovozů z dotčených zemí;

(115) na základě dříve uvedených skutečností a protože nebyly přijaty žádné další připomínky pokud jde o rentabilitu výrobního odvětví Společenství, se závěr, že rentabilita během ZO je nedostatečná, potvrzuje;

4.6.5 Podíl na trhu

(116) je nutno připomenout, že podle 77. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu poklesl podíl na trhu u výrobního odvětví Společenství výrazně ze 68 % na 50,3 % z celkového trhu Společenství od roku 1996 až do ZO;

(117) někteří vyvážející výrobci namítali, že ztráta podílu na trhu u výrobního odvětví Společenství musí být nahlížena ve světle nevýhodnosti nákladů, která existuje ve srovnání s dotčenými zeměmi. Podle jejich mínění nelze očekávat, že by si výrobní odvětví mohlo zachovat svůj podíl na trhu vzhledem k tomu, že jeho výrobní náklady jsou výrazně vyšší než výrobní náklady dotčených vyvážejících výrobců;

(118) tento argument byl posouzen v kontextu antidumpingového šetření jako irelevantní. V takovém šetření musí být stanoveno, zda dovozy jsou dumpingové a poškozují výrobní odvětví Společenství, jak to bylo stanoveno v současném případě. Po vyslovení této skutečnosti mohou vyvážející výrobci plně uplatňovat nákladové výhody, které mohou mít ve svých prodejních cenách, pokud se tak děje jak na domácím, tak na vývozních trzích;

4.6.6 Závěr

(119) v závislosti na výše uvedených skutečnostech se předpokládá, že výše uvedené argumenty a námitky nejsou takové, aby změnily výsledky stanovené v nařízení o prozatímním clu. V tomto důsledku se obsah 82. až 85. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu a závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo výraznou újmu během ZO, potvrzují;

5. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

5.1 Vliv dumpingových dovozů

(120) AV tvrdila, že neexistuje žádný důkaz, že újma výrobního odvětví Společenství byla způsobena omezenými objemy dováženými z Austrálie. AV tvrdila, že tržní podíl australských dovozů byl příliš malý (2 % spotřeby) na to, aby měl nějaký vliv na ceny na trhu Společenství, Spíše musely kopírovat cenové trendy zavedené velkými provozovateli na trhu Společenství. Podle toho AV navrhla, že případná újma je způsobována velkými dovozy z ostatních třetích zemí;

(121) podobně KTV prohlásila, že protože dovozy z Thajska byly v letech 1996 a 1997 zanedbatelné, nemohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství a analýza dopadu těchto dovozů by tedy měla začít od roku 1998;

(122) KTV a jeden indonéský vyvážející výrobce argumentovali, že vzhledem k údajům uvedeným v nařízení o prozatímním clu je závěr, ke kterému došla Komise, že výrobní odvětví Společenství bylo oslabeno, špatný. Jejich tvrzení vycházelo zejména ze zvýšené rentability výrobního odvětví Společenství během ZO. Dále vycházelo z analýzy podílu na trhu a ukazatelů prodeje týkajících se jak současného šetření, tak odpovídajících ukazatelů z roku 1996 z uplynulého přezkumu týkajícího se PSV z Tchaj-wanu a Koreje, podle nařízení (ES) č. 1728/1999 [5];

(123) stejné strany dále tvrdily, že někteří výrobci zahrnutí v definici výrobního odvětví Společenství se soustředili na výrobu vysoce ziskových zvláštních výrobků. Podle toho by tedy nebylo možno předpokládat, že výrobní odvětví Společenství je zranitelné zejména ze strany indonéských dovozů, které jsou z velké části tvořeny běžnými PSV. Podle jejich mínění velmi vysoké zisky získané u zvláštních vláken naznačily, že výrobní odvětví Společenství je dobře chráněno před vlivy dovozů;

(124) s ohledem na argumenty vznesené AV o jejím podílu na trhu, lze připomenout, že dovozy z Austrálie byly zjištěny jasně nad minimální úrovní během ZO. Kromě toho bylo zjištěno, že veškeré podmínky požadované pro kumulovanou analýzu byly splněny. Za těchto podmínek nebyly připomínky týkající se individuálních podílů na trhu u individuálních zemí během ZO a během roků předcházejících ZO považovány za významné. Stejná poznámka platí na podobný argument vznesený KTV;

(125) kromě toho je nutno připomenout, že ceny dumpingových dovozů PSV ze všech dotčených zemí byly nižší než ceny v rámci výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, což mělo výrazně negativní dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství. Toto zjištění posiluje ta skutečnost, že trh PSV je transparentní a že tedy rozdíly v cenách nebo levnější nabídky mohou mít vliv na snížení cen;

(126) kromě toho se má za to, že AV nepředložila žádný důkaz, který by byl v rozporu s prozatímním zjištěním, že výrobní odvětví Společenství bylo výrazně poškozen v důsledku dumpingových dovozů za nižší ceny. Podle toho se tedy závěr, že dumpingové dovozy, izolovaně, způsobily podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství, potvrzuje;

(127) vývoj rentability výrobního odvětví Společenství byl široce analyzován v 79. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu a další informace byly předloženy v oddíle 4.6.4. výše. V tomto ohledu je nutno vzít na vědomí, že tvrzení o tom, že se výrobní odvětví Společenství soustřeďuje na typy PSV s vysokou hodnotou, není správné. Ve skutečnosti představovaly prodeje výrobního odvětví Společenství u takzvané komodity typů PSV, které jsou dováženy hlavně z dotčených zemí, 72 % z celkového prodeje Společenství během ZO. Toto zjištění tedy potvrzuje závěr, že výrobní odvětví Společenství jako celek je ovlivněno dumpingovými dovozy s nízkými cenami;

(128) pokud jde o platnost údajů pro rok 1996 získaných z uplynulého šetření ohledně PSV pocházejících z Tchaj-wanu a Koreje, jak vysvětluje 99. bod odůvodnění, nebyli výrobci Společenství, kteří tvořili výrobní odvětví Společenství v tomto uplynulém šetření stejní jako ti, kteří tvoří výrobní odvětví Společenství v tomto postupu. V tomto důsledku je nemožné stanovit související a spolehlivý trend na základě ekonomických ukazatelů vykázaných za rok 1996 v tomto uplynulém šetření a čísel za následující roky, která jsou vykázána v současném šetření. Takový přístup by mohl vést k chybným a nesmyslným výsledkům;

5.2 Ostatní faktory

5.2.1 Kolísání měny

(129) AV tvrdila, že Komise nevzala v úvahu vliv kolísání směnného kurzu na ceny dovozů z Austrálie, když uváděla, že během zkoumaného období těžila PSV dovážená z Austrálie z příznivého zhodnocení směnného kurzu;

(130) v tomto ohledu je nutno si uvědomit, že dovozy z této země byly na trhu Společenství fakturovány v USD, DEM a GBP a ne v AUD. Parita australské měny tedy nebyla v tomto určení relevantní;

(131) v každém případě je nutno zdůraznit, že australská měna během prvních sedmi měsíců ZO devalvovala a následně během dalších pěti měsíců ZO revalvovala, pokud porovnáváme její paritu s ECU/EUR v prvním měsíci ZO. V tomto důsledku neexistoval žádný trvalý poklesový trend australské měny během ZO;

5.2.2 Ceny surovin ve vyvážejících zemích

(132) KTV dále namítala, že pro určení dopadu cen thajských dovozů na výrobní odvětví Společenství by Komise měla uvážit strmý pokles cen surovin v Thajsku;

(133) předpokládá se, že výše uvedený argument je irelevantní pro analýzu příčin újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Ve skutečnosti faktory výrobní ceny v jakékoliv vyvážející zemi jsou relevantní pouze pro určení dumpingu. Významným parametrem pro újmu a úvahy o příčinách je cena, za kterou je dotyčný dovážený výrobek prodáván na trhu Společenství;

5.3 Závěr

(134) vzhledem k tomu, že nebyly přijaty žádné nové argumenty pokud jde o příčinu újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, se závěr, že dumpingové dovozy, izolovaně, poškodily výrobní odvětví Společenství podle 99. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu, potvrzuje;

6. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

6.1 Zájem výrobního odvětví Společenství

(135) protože nebyly přijaty žádné připomínky pokud jde o výše uvedenou problematiku, zjištění o zájmu výrobního odvětví Společenství zmíněné v 101. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu se potvrzují;

6.2 Dopad na uživatele

(136) po zveřejnění nařízení o prozatímním clu několik uživatelů ve Společenství tvrdilo, že zavedení antidumpingových cel bude mít negativní vliv na jejich konkurenceschopnost u navazujících výrobků a mohla by v konečném důsledku ohrozit jejich přežití. Podle jejich názoru by zavedení antidumpingových cel vyvolalo zvyšování cen, které by uživatelé museli odrazit v navazujících výrobcích. Tento vývoj by naopak vyvolal zvýšení dovozu levnějších navazujících výrobků z jiných třetích zemí a ze zemí, kterých se týká toto šetření;

(137) kromě toho, Eurofibrefill reagovala na nařízení o prozatímním clu a namítala, že zvláštní PSVNS buď výrobní odvětví Společenství vůbec nevyrábí, nebo je vyrábí v množství, které není dostatečné pro pokrytí poptávky Společenství. Podle jejího názoru byla tato situace způsobena skutečností, že výrobní odvětví Společenství se zaměřilo hlavně na výrobu PSVS. Proto by mělo pokračovat získávání PSVNS ze zahraničí navzdory navrhovanému zavedení antidumpingových cel;

(138) Eurofibrefill dále namítala, že dopad navrhovaných opatření na uživatele by měl být vyhodnocen po zohlednění stávajících antidumpingových a antisubvenčních opatření na dovozy z ostatních zemí (např. z Tchaj-wanu). Podle jejich názoru výrobní odvětví Společenství neustále žádalo o ochranu a v blízké budoucnosti budou veškeré zdroje nabídky podléhat antidumpingovým nebo vyrovnávacím opatřením;

(139) na podporu námitky Eurofibrefillu dva z jejích členů poskytli Komisi dopisy adresované na výrobce patřící do výrobního odvětví Společenství, které ukazovaly, že tito výrobci nejsou schopni poskytnout požadované typy PSV v krátké době;

(140) je nutno vzít na vědomí, že někteří z výše uvedených uživatelů, kteří vystoupili po zavedení prozatímních cel se buď neobjevili v rámci lhůty uvedené v oznámení o zahájení postupu, nebo neodpověděli na dotazník zaslaný Komisí v tomto stadiu. V tomto důsledku většina z nich nemůže být považována za zainteresované strany podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení a jejich názory by nemohli být běžně brány v úvahu v konečném stadium postupu;

(141) kromě toho jak uvádí 102. bod odůvodnění nařízení o prozatímním clu celková úroveň spolupráce při šetření zájmu Společenství byla velmi nízká. Uživatelské společnosti účastnící se šetření představují pouze asi 4 % z celkové spotřeby na trhu Společenství. Proto se tedy předpokládalo, že na širší úrovni žádná skutečná obava pokud jde o dopad zavedení antidumpingových opatření na PSV na jejich činnosti neexistuje. V každém případě se předpokládalo, že na základě takto limitovaných údajů by nebylo možné dojít k žádným smysluplným závěrům;

(142) pokud jde o námitku vznesenou společností Eurofibrefill, že průmyslové odvětví Společenství se soustředilo hlavně na PSVS, je nutno vzít na vědomí, že jak již bylo vysvětleno výše, výroba a prodej typů PSVNS v rámci výrobního odvětví Společenství představovaly asi 75 % z celkové výroby během ZO. Námitka, že se výrobní odvětví Společenství zaměřilo na PSVS nebyla při šetření potvrzena;

(143) pokud jde o dostupnost zvláštních typů PSV, je nutno připomenout, že neexistují žádné nebo jen velmi malé technické problémy při výrobě jakéhokoliv typu vlákna. Pokud se týká výrobního odvětví Společenství a jak bylo již uvedeno ve 20. bodu odůvodnění, bylo zjištěno, že by mohl vyrábět všechny typy PSV bez jakýchkoliv výrazných dodatečných investic. Významným parametrem majícím vliv na rozhodnutí vyrábět určité typy bylo, zda cena, kterou byl uživatel připraven zaplatit, pokrývala výrobní náklady a umožňovala realizovat zisk. Pokud vyvážející výrobci praktikující dumping využívali nečestných obchodních praktik a nabízeli na trhu Společenství PSV s nízkými cenami, nebylo výrobní odvětví Společenství schopno a ochotno konkurovat a tedy tyto typy v převládajících tržních podmínkách nevyrábělo. Avšak v budoucnosti lze očekávat, že po nastolení situace, ve které budou vyvážející výrobci uskutečňovat své vývozy za spravedlivých tržních podmínek, vrátilo by se výrobní odvětví Společenství k výrobě těchto typů výrobků;

(144) v každém případě dostupné informace o nákladové struktuře uživatelského průmyslu, úrovni navrhovaných opatření a podílu mezi dumpingovými dovozy a ostatními zdroji nabídky naznačují, že:

- PSV představují u uživatelů 25 % až 45 % celkových nákladů na výrobu navazujících výrobků,

- průměrné antidumpingové clo je okolo 22 % pro dotčené země,

- podíl dumpingových dovozů je 9 % z celkové spotřeby PSV.

Navrhovaná opatření mohou mít dopad na růst výrobních nákladů uživatelů od 0,5 % až na maximálně 0,9 %. Tento pravděpodobně maximální nárůst se považuje za relativně nízký ve srovnání s pozitivním dopadem navrhovaných opatření na obnovení efektivní konkurence na trhu Společenství;

(145) tato analýza dopadu navrhovaných opatření na uživatele tedy naznačila, že zavedení antidumpingových opatření pravděpodobně nezpůsobí zvýšení dovozu levných navazujících výrobků do Společenství. K tomuto závěru se dospělo také v nepřítomnosti důkazů od dotčených uživatelů, které by podpořily jejich tvrzení, např. že minulá opatření u tohoto výrobku vedla k takovým efektům;

(146) kromě toho je nutno vzít na vědomí, s ohledem na dopad stávajících opatření na výrobní náklady uživatelského průmyslu, že platná antidumpingová opatření u PSV vůči třetím zemím se již odrážejí v údajích o nákladech, které Komise používala při šetření současného zájmu Společenství;

(147) pokud jde o vyrovnávací opatření zavedená v rámci souběžného antisubvenčního postupu, bylo zjištěno, že jejich dopad může způsobit zvýšení od 0,1 do 0,16 % u výrobních nákladů uživatelských společností. V tomto důsledku by celkový dopad navrhovaných antidumpingových a vyrovnávacích opatření mohl vést k možnému zvýšení od 0,6 do 1,06 % u výrobních nákladů všech uživatelských odvětví;

(148) v této souvislosti je nutno připomenout, že podíl dovozů ze zemí zasažených všemi antidumpingovými postupy, včetně současného postupu a souběžného antisubvenčního postupu, představoval okolo 37 % z celkových dovozů na trhy Společenství během ZO. Z toho tedy vyplývá, že existují další významné zdroje nabídky, na které se nevztahují žádná antidumpingová ani vyrovnávací cla;

(149) protože přezkum výše uvedených argumentů předložených ze strany uživatelských společností nevede k novým závěrům, potvrzují se úvahy 105. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu o dopadu navrhovaných opatření na uživatele;

6.3 Závěr

(150) nové argumenty přijaté pokud jde o stanovení zájmu Společenství nejsou považovány za tak závažné, aby změnily závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zavedení antidumpingových opatření. Prozatímní zjištění se potvrzují;

7. KONEČNÉ CLO

(151) vzhledem k závěrům dosaženým pokud jde o dumping, újmu, příčinnou souvislost a zájem Společenství, předpokládá se, že konečná antidumpingová opatření by měla být přijata z důvodu prevence dalšího poškozování výrobního odvětví Společenství prostřednictvím dumpingových dovozů z Austrálie, Indonésie a Thajska;

7.1 Úroveň postačující k odstranění újmy

(152) podle vysvětlení 108. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu, byla stanovena taková úroveň ceny, při které by nedocházelo k újmě a která by pokryla výrobní náklady výrobního odvětví Společenství a přiměřený zisk, který by byl dosažen v nepřítomnosti dumpingových dovozů z dotčených zemí;

(153) KTV a někteří vyvážející výrobci namítali, že zatímco v nařízení o prozatímním clu bylo uvedeno, že 6,7 % rentabilita dosažená v rámci výrobního odvětví Společenství během ZO byla za současného postupu považována za nedostatečnou, byla považována za přiměřenou v předcházejícím postupu [6] týkajícím se PSV a PDVP (polyesterová dekorativní vláknitá příze). Na tomto základě vyslovili pochybnosti o úrovni požadovaného ziskového rozpětí ve výši 10 % v současném procesu, kterou podle jejich názoru Komise nezdůvodnila;

(154) ostatní vyvážející výrobci argumentovali, že zdůvodnění Komise v nařízení o prozatímním clu, že požadovaný zisk by měl zajistit dlouhodobou životaschopnost výrobního odvětví Společenství podle nejnovějších právních vyjádření Soudu prvního stupně k této záležitosti, neplatí;

(155) pokud se týká požadovaného zisku, je nutno vzít na vědomí, že Komise naznačila v 79. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu, že rozpětí 10 % by mělo být považováno za minimum zajišťující životaschopnost průmyslového odvětví. Na toto vyjádření je nutno pohlížet ve světle obsahu 101. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu, který naznačuje, že výrobní odvětví Společenství po desetiletí trpělo ztrátami z levných dumpingových dovozů z různých zemí. V této souvislosti není zisk dosahovaný v rámci výrobního odvětví Společenství před objevením se dumpingových dovozů z Austrálie, Indonésie a Thajska, spolehlivým základem pro stanovení tohoto zisku;

(156) kromě toho je nutno vzít na vědomí, jak uznali sami vyvážející výrobci, že odvětví výroby PDVP je zcela odlišné od odvětví výroby PSV. Proto se tedy předpokládalo, že zisk u PDVP není pro stanovení zisku pro PSV relevantní;

(157) kromě toho se předpokládá, že úroveň zisku považovaná za přiměřenou pro výrobní odvětví Společenství v roce 1994 by neměla nutně určovat používané rozpětí po více než čtyři roky poté. Za prvé, protože výrobní odvětví Společenství dále trpělo finančními ztrátami po roce 1994. Za druhé, protože přiměřený zisk v roce 1994 byl stanoven s ohledem na dlouhodobé potřeby investic v této době, zatímco v současném případě byla řádně zohledněna dlouhodobá ztráta dosahovaná v rámci výrobního odvětví Společenství a, jak zdůraznili někteří vyvážející výrobci, úroveň zisku, která by mohla být dosažena při neexistenci dumpingových dovozů. Avšak v každém případě i při použití navrhovaného ziskového rozpětí ve výši 6 %, by se úroveň navrhovaných opatření nezměnila, protože tato opatření by stále vycházela z dumpingových rozpětí;

(158) a konečně by mělo být zdůrazněno, že výše uvedení vyvážející výrobci nepředložili žádné důkazy prokazující, že přístup Komise k přiměřené úrovni zisku není správný a neprovedli žádnou relevantní analýzu prokazující, jak by toto rozpětí mělo vypadat;

(159) v tomto důsledku a na základě předcházejících skutečností se potvrzuje obsah 108. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu;

7.2 Forma a výše cla

(160) podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení odpovídají sazby antidumpingového cla dumpingovým rozpětím, protože rozpětí újmy bylo zjištěno vyšší pro všechny vývozce v dotčených zemích;

(161) avšak s ohledem na souběžný antisubvenční postup podle čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 2026/97 [7] (dále jen "základní antisubvenční nařízení") a čl. 14 odst. 1 základního nařízení, žádný výrobek nepodléhá současně jak antisubvenčním, tak i vyrovnávacím clům pro účely vypořádání se s jednou a tou samou situací vznikající na základě dumpingu a vývozních dotací. V současném šetření bylo zjištěno, že konečné antidumpingové clo by mělo být uvaleno na dovozy dotyčného výrobku pocházejícího z Austrálie, Indonésie a Thajska a je tedy nezbytné stanovit zda a do jaké míry dotace a dumpingová rozpětí pocházejí ze stejné situace;

(162) v současném antisubvenčním postupu bylo zjištěno, že mimo jiné v Thajsku (všechny společnosti) a Indonésii (pouze spolupracující společnosti) je úroveň subvencování pod minimální úrovní a tedy není zavedeno žádné vyrovnávací clo;

(163) pokud jde o Austrálii bylo konečné vyrovnávací clo odpovídající výši subvence, která byla zjištěna nižší než rozpětí újmy, navrženo podle čl. 15 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení. Veškeré systémy subvencí zkoumané v Austrálii představovaly vývozní subvence ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) základního antisubvenčního nařízení. Jako takové by mohly subvence ovlivnit pouze vývozní cenu australského vyvážejícího výrobce, což by vedlo ke zvýšenému dumpingovému rozpětí. Jinými slovy, konečné dumpingové rozpětí stanovené pro jediného spolupracujícího australského výrobce existuje zčásti díky existenci vývozních subvencí. Za těchto okolností se nepovažuje za vhodné zavádět ani vyrovnávací, ani antidumpingová cla v plném rozsahu příslušných subvencí a dumpingových rozpětí konečně stanovených. Proto by tedy mělo být konečné antidumpingové clo upraveno tak, aby odráželo skutečné dumpingové rozpětí zbývající po zavedení konečného vyrovnávacího cla, které kompenzuje vliv vývozních dotací;

(164) pro nespolupracující indonéské vyvážející výrobce bylo konečné vyrovnávací clo odpovídající výši subvence, která byla zjištěna nižší než rozpětí újmy, navrženo podle čl. 15 odst. 1 základního antisubvenčního nařízení. Bylo stanoveno, že polovinu subvenčních systémů v Indonésii představují vývozní subvence ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) základního antisubvenčního nařízení. Jako takové by mohly subvence ovlivnit pouze vývozní cenu indonéských nespolupracujících vyvážejících výrobců, což by vedlo ke zvýšenému rozpětí dumpingu. Jinými slovy konečné dumpingové rozpětí stanovené pro tyto nespolupracující indonéské vyvážející výrobce existuje zčásti díky existenci vývozních subvencí. Za těchto okolností se nepovažuje za vhodné zavádět ani vyrovnávací, ani antidumpingová cla v plném rozsahu příslušných subvencí a dumpingových rozpětí konečně stanovených. Proto by tedy konečné antidumpingové clo pro nespolupracující indonéské vyvážející výrobce mělo být upraveno tak, aby odráželo skutečné dumpingové rozpětí zbývající po zavedení konečného vyrovnávacího cla, které kompenzuje vliv vývozních subvencí;

(165) na základě výše uvedených skutečností jsou konečné sazby cel vyjádřené procentem z ceny stanovené za podmínek cif hranice Společenství, před zaplacením cla, zohledňující výsledky antisubvenčního postupu, následující:

Stát | Společnost | Sazba antidumpingového cla |

Austrálie | všechny společnosti | 12,0 % |

Indonésie | P.T. Indorama Synthetics Tbk. | 8,4 % |

P.T. Panasia Indosyntec | 14,8 % |

P.T. GT Petrochem Industries Tbk. | 14,0 % |

P.T. Susilia Indah Synthetic Fiber Industries | 14,0 % |

P.T. Teijin Indonesia Fiber Corporation Tbk. | 14,0 % |

všechny ostatní společnosti | 15,8 % |

Thajsko | Indo Poly (Thailand) Ltd. | 15,5 % |

Teijin Polyester (Thailand) ltd. | 26,9 % |

Teijin (Thailand) Ltd. | 26,9 % |

všechny ostatní společnosti | 27,7 % |

(166) sazby antidumpingového cla specifikované v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti byly stanoveny na základě výsledků současného šetření. Proto tedy odrážejí situaci zjištěnou během uvedeného šetření pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla (na rozdíl od všeobecného cla, které se vztahuje na "všechny ostatní společnosti") se takto exkluzivně vztahují na dovozy výrobků pocházejících z dotčených zemí a vyráběných společnostmi, takto uvedenými konkrétními právními subjekty. Dovážené výrobky vyráběné jinou společností, která není konkrétně uvedena v hlavní části tohoto nařízení se svým jménem a adresou, včetně subjektů spřízněných s těmito konkrétně uvedenými, nemohou využívat těchto sazeb a podléhají sazbě cla, která se vztahuje na "všechny ostatní společnosti";

(167) jakákoliv námitka požadující použití těchto sazeb antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nového výrobního nebo prodejního subjektu) by měly být okamžitě sděleny Komisi [8] se všemi relevantními informacemi, zejména jde o jakoukoliv změnu v činnostech společnosti spojených s výrobou, domácím prodejem a vývozem, která je spojena např. se změnou tohoto jména nebo touto změnou u výrobních a prodejních subjektů. Komise případně po konzultaci s Poradním výborem změní nařízení podle aktualizovaného seznamu společností, které využívají individuální celní sazby;

(168) protože se při dumpingovém šetření v Indonésii použil vzorový výběr, nelze pokud jde o Indonésii zahájit v rámci tohoto postupu přezkum nových výrobců podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení s cílem stanovení jednotlivých dumpingových rozpětí. Avšak z důvodu zajistit stejné zacházení pro jakéhokoliv pravého nového indonéského výrobce a spolupracující společnosti nezahrnuté ve vzorku pro tuto zemi, se předpokládá, že by mělo být přijato opatření, aby se vážený průměr cla uvaleného na druhé společnosti vztahoval na jakéhokoliv nového indonéského vyvážejícího výrobce, který by jinak měl nárok na přezkum podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení;

8. VÝBĚR PROZATÍMNÍHO CLA

(169) vzhledem k velikosti dumpingových rozpětí zjištěných u vyvážejících výrobců a vzhledem k vážnosti újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné, aby částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla na základě nařízení o prozatímním clu se konečně vybraly do výše částek uložených konečných cel, pokud je tato částka rovná nebo nižší než částka prozatímního cla. Jinak by měla být s konečnou platností vybrána pouze částka prozatímního cla,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá s konečné antidumpingové clo z dovozu syntetických střižových vláken polyesterů, nemykaných, nečesaných, ani jinak neupravených pro spřádání, kódu KN 55032000 a pocházejících z Austrálie, Indonésie a Thajska.

2. Sazby konečného cla, které se vztahují na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, jsou pro výrobky vyráběné následujícími společnostmi tyto:

Země | Společnost | Sazba cla | Dodatečný kód TARIC |

Austrálie | všechny společnosti | 12,0 % | - |

Indonésie | P.T. Indorama Synthetics Tbk,Graha Irama, 17th floor,Jl. HR Rasuna Said Blok X-1,Kav. 1-2 12950 P.O.Box 3375 Jakarta 12950, Indonesia | 8,4 % | A051 |

P.T. Panasia Indosyntec Jl. Garuda 153/74,Bandung 40184,Indonesia | 14,8 % | A052 |

P.T. GT Petrochem Industries Tbk,Exim Melati Building – 9th floor,Jl. M.H. Thamrin Kav. 8-9,Jakarta 10230 | 14,0 % | A053 |

P.T. Susilia Indah Synthetic Fiber Industries,Jl. Kh. Zainul Airfin KompleksKetapang IndahBlok B 1 No.: 23,Jakarta 11140 | 14,0 % | A054 |

P.T. Teijin Indonesia Fiber Corporation Tbk,5th floor Mid Plaza 1,Jl. Jend. Sudirman Kav. 10-11,Jakarta 10220 | 14,0 % | A055 |

všechny ostatní společnosti | 15,8 % | A999 |

Thajsko | Indo Poly (Thailand) Ltd. 35/8 MOO 4, Tambol Khunkaew Amphur Nakhornchaisri, Nakhornprathom 73120 Thailand | 15,5 % | A056 |

Teijin Polyester (Thailand) ltd. 19th floor, Phoenchit Tower 898 Ploenchit road, Limpinee, Patumwan Bangkok 10330,Thailand | 26,9 % | A155 |

Teijin (Thailand) Ltd.'19th floor, Phoenchit Tower898 Ploenchit road, Limpinee, Patumwan,Thailand Bangkok 10330,Thailand | 26,9 % | A155 |

všechny ostatní společnosti | 27,7 % | A999 |

3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Pokud jakýkoliv nový vyvážející výrobce v Indonésii předloží Komisi dostačující důkaz, že

- během ZO nevyvážel do Společenství výrobky popsané v čl. 1 odst. 1,

- není spřízněný s žádným vývozcem nebo výrobcem v Indonésii, který podléhá antidumpingovým opatřením zavedeným tímto nařízením,

- skutečně vyvážel po skončení ZO do Společenství příslušné výroby, na nichž jsou opatření založena, nebo uzavřel nezrušitelný smluvní závazek vyvézt jejich významné množství do Společenství.

může Rada prostou většinou na návrh Komise a po konzultaci s poradním výborem, změnit čl. 1 odst. 2 tím, že ke společnostem podléhajícím váženému průměrnému clu uvedeným v tomto článku připojí nového vyvážejícího výrobce.

Článek 3

Částky zajištěné pomocí prozatímního antidumpingového cla z dovozu z Austrálie, Indonésie a Thajska podle nařízení o prozatímním clu se vyberou ve výši konečně celní sazby uložené tímto nařízením. Zajištěné částky, které převyšují konečné sazby antidumpingových cel, se uvolňují. V případech, kdy je sazba uloženého konečného cla vyšší než sazba prozatímního cla, vyberou se s konečnou platností pouze částky zajištěné ve výši prozatímního cla.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. července 2000.

Za Radu

předseda

H. Védrine

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 905/98 (Úř. věst. L 128, 30.4.1998, s. 18).

[2] Úř. věst. L 16, 21.1.2000, s. 3.

[3] Úř. věst. L 16, 21.1.2000, s. 30.

[4] Úř. věst. L 113, 12.5.2000, s. 1.

[5] Úř. věst. L 204, 4.8.1999, s. 3.

[6] PSV z Běloruska, PDVP (polyesterová dekorativní vláknitá příze) z Indonésie a Thajska.

[7] Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1.

[8] Evropská Komise, Directorate-General Trade, Directorade C, DEM 24-8/38, Rue de la Loi/Wetstraat 200, B-1049 Brussels/Belgium.

--------------------------------------------------