Jednotné evropské nebe (SES)

KLÍČOVÉ BODY

Nařízení (EU) 2024/2803 má několik hlavních cílů:

• snížit roztříštěnost ATM za účelem vytvoření hladce fungující evropské sítě a integrovanějšího evropského vzdušného prostoru;
• zefektivnění využívání vzdušného prostoru, snížení zpoždění a provozních nákladů poskytovatelů letových navigačních služeb (ANSP) pro letecké společnosti;
• podpora udržitelnosti, minimalizace dopadu letecké dopravy na životní prostředí prostřednictvím požadavků na klimaticky optimalizované letové trasy a snižování emisí;
• zajištění vysoké úrovně bezpečnosti ATM v Evropské unii (EU);
• podpora inovací, čímž se urychlí vývoj a zavádění nových technologií a digitálních řešení zaměřených na modernizaci systémů ATM;
• zvýšení kapacity uspořádání letového provozu, zajištění toho, aby systém ATM byl schopen zvládat rychle rostoucí objemy letového provozu.

Oblast působnosti

Nařízení se vztahuje na:

• Členské státy a vnitrostátní orgány EU. Nařízení obsahuje ustanovení o institucionálním uspořádání vnitrostátních orgánů a zabývá se rovněž civilně-vojenskou spoluprací.
• Poskytovatelé letových navigačních služeb (ANSP). Subjekty odpovědné za řízení letových navigačních služeb.
• Uživatelé vzdušného prostoru. Patří mezi ně letecké společnosti, provozovatelé nákladní dopravy a další provozovatelé letadel.
• Letiště. Zejména ta s velkým objemem dopravy.
• Manažer struktury vzdušného prostoru. Ústřední subjekt odpovědný za přispívání k výkonu funkcí sítě, zejména za koordinaci uspořádání toku letového provozu v celé EU.
• Výbor pro kontrolu výkonnosti. Výbor zřízený za účelem pomoci Evropské komisi při provádění hospodářské regulace monopolních poskytovatelů letových navigačních služeb.

Klíčová opatření

Nařízení zavádí několik zlepšení k dosažení svých cílů.

• Větší výběr pro poskytovatele letových navigačních služeb (ANSP) ohledně způsobu organizace poskytování služeb, včetně možnosti nákupu služeb na trhu. S tím souvisí i právní změny nezbytné pro vznik trhu podpůrných služeb (data, komunikace, meteorologie, radary atd.).
• Zjednodušená ekonomická regulace spolu s trvalým a nezávislým výborem pro kontrolu výkonnosti, který bude Komisi poskytovat poradenství s cílem zvýšit účinnost regulace a nákladovou efektivitu služeb.
• Jasná regulace cen monopolních předcházejících služeb nezbytných pro řízení provozu dronů.
• Přísnější požadavky na nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů vůči poskytovatelům letových navigačních služeb (regulovaným subjektům).
• Dobře koordinovaný, celoevropský, provozní manažer sítě letového provozu, který rovněž koordinuje a podporuje zavádění síťové infrastruktury.

Institucionální uspořádání

Nařízení obsahuje přísnější požadavky, které mají zajistit nezávislost vnitrostátních dozorových orgánů (vnitrostátních regulačních orgánů) na poskytovatelích letových navigačních služeb (regulovaných subjektech). Tato nezávislost se týká zejména rozhodování a členské státy musí stanovit pravidla, aby se zabránilo střetu zájmů. Pokud není vnitrostátní dozorový orgán právně oddělen od poskytovatelů letových navigačních služeb, musí členský stát prokázat, jak jsou splněny požadavky na nezávislost. Kromě toho vnitrostátní dozorový orgán nemůže žádat o pokyny od nadřízených orgánů v rámci správy, které mají pravomoc nad poskytovateli letových navigačních služeb, ani se jimi řídit. Nové požadavky vstoupí v platnost dne 2. prosince 2026.

Kromě toho existuje jasný rozdíl mezi:

• vnitrostátním dozorovým orgánem, zřízeným podle tohoto nařízení, jehož úkoly se týkají provádění tohoto nařízení – zejména hospodářské regulace letových navigačních služeb a
• příslušným vnitrostátním orgánem zřízeným podle základního nařízení EASA, jehož úkoly se týkají dohledu nad bezpečností.

Oba orgány mohou sídlit společně (společný orgán), ale rozhodnutí vnitrostátního dozorového orgánu musí být přijímána nezávisle na jiných rozhodnutích společného orgánu.

Certifikace

Nařízení začleňuje stávající požadavky na certifikaci poskytovatelů letových navigačních služeb do základního nařízení EASA a vyjasňuje úlohu vnitrostátních orgánů v rámci certifikačního procesu. Zavádí rovněž základní požadavky na datové služby letového provozu.

Požadavky na poskytování služeb

Nařízení obsahuje podmínky pro výhradní určení poskytovatelů služeb v oblasti letového provozu a poskytovatelů meteorologických služeb členskými státy. Zavádí rovněž požadavky a podmínky pro zadávání zakázek na letové navigační služby (služby terminálů v oblasti letového provozu terminál, radiokomunikační služby, radarové služby, meteorologické služby, datové služby atd.), pokud tyto služby neposkytuje přímo poskytovatel služeb v oblasti letového provozu.

Systémy sledování výkonnosti a poplatků

Nařízení obsahuje revidovaná pravidla týkající se systému sledování výkonnosti a systému poplatků s cílem regulovat monopolní poskytovatele letových navigačních služeb. Budou platit pro období počínající rokem 2030. Výkonnostní cíle je třeba stanovit v následujících třech klíčových oblastech výkonnosti.

• Životní prostředí a klima. Minimalizace dopadu letectví na životní prostředí a klima.
• Kapacita. Zvýšení schopnosti zvládat objem letového provozu.
• Nákladová efektivita. Zajištění přiměřené úrovně nákladů, zabránění nadměrným poplatkům za letecké navigační služby.

Cíle na úrovni EU stanoví Komise za podpory výboru pro kontrolu výkonnosti. Komise poté posuzuje a schvaluje závazné vnitrostátní cíle předložené členskými státy. K zajištění dodržování předpisů se provádí pravidelné monitorování a podávání zpráv. Kromě toho je i nadále sledována bezpečnost.

Posílení role manažera struktury vzdušného prostoru

Manažer struktury vzdušného prostoru má za úkol přispívat k výkonu funkcí sítě, což je odpovědností všech provozních zúčastněných stran. Mezi klíčové povinnosti patří:

• koordinace uspořádání toku letového provozu a zajištění účinného využívání vzdušného prostoru, zejména v přetížených oblastech;
• koordinace poskytování odpovídající kapacity pro řízení objemů dopravy v evropské síti;
• podpora zavádění nových technologií a sledování fungování infrastruktury ATM v celé síti.

Inovace a digitalizace

Nařízení zdůrazňuje význam inovací při modernizaci systému ATM, zejména prostřednictvím inovačního cyklu Projekt SESAR (Výzkum uspořádání letového provozu v rámci iniciativy Jednotné evropské nebe) a společné projekty, které se zaměřují na:

• rozvoj vysoce výkonné, standardizované a interoperabilní infrastruktury ATM s více digitálními technologiemi a technologiemi založenými na datech;
• koordinace zavádění nových technologií poskytovateli letových navigačních služeb a dalšími zúčastněnými stranami, což přináší síti EU výhody z hlediska účinnosti a snížení dopadu na životní prostředí.

Udržitelnost

Nařízení zahrnuje opatření ke snížení ekologické stopy letecké dopravy v souladu s širšími cíli v oblasti klimatu, včetně Zelené dohody pro Evropu, mezi něž patří:

• zlepšení koordinace sítě a optimalizace tras letů s cílem snížit přetížení, spotřebu paliva a emise;
• stanovení cílů pro zlepšení výkonnosti poskytovatelů letových navigačních služeb v oblasti klimatu a životního prostředí;
• podpora finančních pobídek pro zlepšení vlivu leteckých společností na životní prostředí, případně podpora používání udržitelných leteckých paliv nebo účinnějších letadel.