Boj s korupcí v soukromém sektoru

KLÍČOVÉ BODY

Stanovení minimálních pravidel pro definici korupce v soukromém sektoru.

• Členské státy EU musí trestat následující činy úmyslně vykonané při profesionální činnosti:
  • Aktivní korupce („poskytnutí úplatku“). Osoba slíbí, nabídne nebo poskytne přímo nebo prostřednictvím prostředníka ve svůj prospěch nebo ve prospěch třetí osoby neoprávněnou výhodu jakéhokoli druhu osobě, která řídí subjekt činný v soukromém sektoru nebo pro něj pracuje v jakékoli funkci, aby tato osoba vykonala nebo se zdržela vykonání jakéhokoli úkonu, a tím porušila své povinnosti⁴.
  • Pasivní korupce („přijetí úplatku“). Osoba, která přímo nebo prostřednictvím prostředníka žádá nebo přijímá neoprávněnou výhodu jakéhokoli druhu nebo přijme příslib takové výhody pro sebe nebo pro třetí stranu, když řídí subjekt činný v soukromém sektoru nebo pro něj pracuje v jakékoli funkci, aby provedla nebo se zdržela provedení jakéhokoli úkonu, a tím porušila své povinnosti.
• Výše uvedené se vztahuje na profesionální činnosti ziskových i neziskových subjektů. V době přijetí byla oblast působnosti omezena na jednání, které zahrnuje nebo by mohlo zahrnovat narušení hospodářské soutěže v souvislosti s nákupem zboží nebo obchodních služeb. Toto omezení již neplatí, neboť od 22. července 2005 platila omezení po dobu pěti let na základě prohlášení členských států, které si přály toto omezení uplatňovat, Radě Evropské unie. Členské státy musely Radě oznámit, jak se hodlají zachovat v době přijetí tohoto rozhodnutí. Do 22. července 2010 musela Rada přezkoumat prohlášení učiněná členskými státy v souvislosti s omezeními.

Odpovědnost právnických osob

• Cílem tohoto rozhodnutí je učinit za trestné činy korupce odpovědnými nejen fyzické osoby, například zaměstnance, ale také právnické osoby, například podniky.
• Právnické osoby mohou nést odpovědnost za trestné činy související s korupcí, pokud jsou v jejich prospěch spáchány fyzickou osobou jednající samostatně nebo jako osoba působící v této právnické osobě ve vedoucím postavení na základě:
  • oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu,
  • pravomoci přijímat rozhodnutí jménem této právnické osoby nebo
  • pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.

Tresty a další sankce

• Členské státy musí zajistit, aby uvedené činy byly trestné účinnými, přiměřenými a odrazujícími trestními sankcemi.
• Ty zahrnují trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně jeden až tři roky. Pokud je jednání v členském státu zařazeno mezi trestné činy s postihem v podobě odnětí svobody až do jednoho roku a v jiné zemi až do dvou let, oba tyto případy splňují kritéria stanovená rámcovým rozhodnutím. Členské státy také mohou použít také vyšší zákonné prahové hodnoty pro maximální dobu odnětí svobody.
• Právo vykonávání profesních činností může být dočasně pozastaveno.
• Návod na spáchání některého z činů uvedených výše nebo pomoc s nimi a účastenství na tomto jednání musí také patřit mezi trestné činy.
• Pokuty vůči právnickým osobám mohou zahrnovat pokuty trestní nebo jiné povahy. Členské státy mohou navíc také zvážit zbavení oprávnění pobírat veřejné výhody nebo podpory, dočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti atd.

Příslušnost

Každý členský stát má založenou svou příslušnost, pokud byl trestný čin spáchán:

• na jejím území,
• některým z jejích státních příslušníků,
• ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území.

Toto rozhodnutí se vztahuje i na Gibraltar.

Rozhodnutí se dotýká rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-176/03 v souvislosti s rozdělením pravomocí mezi Evropskou komisí a Radou v trestních věcech.

Návrh přísnějších pravidel pro boj s korupcí

V květnu 2023 Komise předložila protikorupční balíček. Balíček obsahuje:

• sdělení, které přezkoumává stávající právní předpisy a politiky v této oblasti;
• návrh směrnice o boji proti korupci, která by stanovila trestnost trestných činů korupce a harmonizovala definice a tresty v celé EU; po přijetí by nahradila rámcové rozhodnutí 2003/568/SVV a
• navrhovaný zvláštní režim sankcí pro boj proti závažným korupčním činům na celém světě, který má doplnit společný soubor nástrojů zahraniční a bezpečnostní politiky v podobě omezujících opatření (sankcí).