Řešení problémů finančních institucí v potížích

KLÍČOVÉ BODY

Banky v problémech – prevence

• Každá banka musí připravit ozdravný plán, který předloží příslušnému vnitrostátnímu orgánu.
• Vnitrostátní orgán pro řešení krizí musí též vypracovat plán řešení krize pro případ, že ozdravný postup není účinný a je nutná restrukturalizace (řešení krize).
• Oba plány stanoví kroky, které budou podniknuty v případě, že se banka dostane do potíží, které povedou k jejímu selhání.

Banky v náročné finanční situaci – včasný zásah

Když je banka v náročné finanční situaci, příslušný vnitrostátní orgán má pravomoc zasáhnout, například jmenováním dočasného správce banky.

Selhávající banky – restrukturalizace (řešení krize)

• Pokud pád banky pokračuje, má vnitrostátní orgán pro řešení krize celou škálu pravomocí s cílem minimalizovat náklady selhání banky pro daňové poplatníky, včetně pravomoci vyžadovat, aby soukromý sektor nesl náklady jako první.
• Tento mechanismus rekapitalizace z vnitřních zdrojů, který představuje změnu ve srovnání s nástrojem veřejné rekapitalizace z vnějších zdrojů, musel vstoupit v platnost nejpozději v lednu 2016. Členské státy se mohly rozhodnout, že nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů začlení do svého právního systému před tímto termínem.
• Pokud se banka zhroutí, akcionáři jsou první, kdo pokrývá náklady na restrukturalizaci. Dále jsou požádáni o přispění věřitelé, přičemž jako poslední nastupují držitelé nezaručených vkladů (kteří drží vklady přesahující 100 000 EUR). Pozměňující směrnice (EU) 2017/2399 harmonizovala pravidla hierarchie bankovních věřitelů vytvořením nové třídy prioritního nepreferenčního dluhu, který se v insolvenci řadí nad kapitálové nástroje a podřízené závazky, ale pod ostatní nadřízené závazky. Cílem tohoto nového zákonného pořadí pohledávek pro nepreferenční prioritní dluh je zlepšit uplatňování nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů, pokud jde o dluhové nástroje, které jsou způsobilé pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL). Pomůže také s implementací standardu pro celkovou kapacitu pro absorpci ztrát v EU pro globální systémově významné finanční instituce.
• Akcionáři a věřitelé musí přispět na ztráty selhávající instituce. Pokryjí ztráty nejméně ve výši 8 % celkových závazků (dluhy nebo závazky) bank provádějících plán restrukturalizace. Pokud je třeba pokrýt další ztráty, může zasáhnout fond pro řešení krizí (viz níže). K dalším pravomocem vnitrostátních orgánů patří možnost prodat instituci provádějící restrukturalizaci nebo ji sloučit s jinou institucí.
• Za účelem provedení standardu pro celkovou kapacitu pro absorpci ztrát, který v listopadu 2015 vypracovala Rada pro finanční stabilitu, zavedla pozměňující směrnice (EU) 2019/879 nová pravidla týkající se schopnosti úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a rekapitalizace.
• Pozměňující směrnice (EU) 2022/2556 uvádí ustanovení směrnice a několika dalších souvisejících směrnic do souladu s požadavky na rizika v oblasti informačních a komunikačních technologií pro finanční subjekty stanovenými v nařízení o digitální provozní odolnosti finančního sektoru, nařízení (EU) 2022/2554 (viz shrnutí).

Vnitrostátní fondy pro řešení krizí poskytují finanční podporu plánům restrukturalizace bank

Každý členský stát musí vytvořit vnitrostátní fond pro řešení krizí financovaný předem úvěrovými institucemi a investičními podniky vytvořenými na jeho území. Tento fond se má používat k financování restrukturalizace selhávající banky.

Jednotné evropské přístupové místo

Pozměňující směrnice (EU) 2023/2864 vkládá do směrnice 2014/59/EU článek, který členským státům od 10. ledna 2030 ukládá povinnost zajistit, aby při zveřejňování jakýchkoli regulovaných informací příslušný subjekt tyto informace současně předložil orgánu pro shromažďování. Musí to také oznámit Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy za účelem zpřístupnění na evropském jednotném přístupovém místě zřízeném podle nařízení (EU) 2023/2859.

Stanovení interního MREL na konsolidovaném základě

Pozměňující směrnice (EU) 2024/1174 zavádí pravidla, která umožňují orgánům příslušným k řešení krize za určitých podmínek stanovit vnitřní MREL na konsolidovaném základě. To má zmírnit možnost nepřiměřeného, škodlivého dopadu na některé struktury bankovních skupin, konkrétně na ty, které působí v rámci mateřské holdingové společnosti a některých struktur provozních společností – scénář, který identifikovala Evropská komise. Pokud orgán příslušný k řešení krize povolí bankovní skupině uplatnit tento konsolidovaný přístup, zprostředkující dceřiné podniky nebudou povinny odečítat své individuální podíly na vnitřním MREL.

Koordinace s orgány dohledu v oblasti pojišťovnictví

Pozměňující směrnice (EU) 2025/1 zavádí do směrnice 2014/59/EU nové požadavky s cílem zajistit sdílení informací a koordinaci mezi orgány pro řešení krize a orgány dohledu v oblasti pojišťovnictví a bankovnictví. Stanoví zejména úzkou spolupráci těchto orgánů při vypracovávání plánů ozdravných postupů a plánů řešení krize pro subjekty a skupiny, které jsou součástí finančních konglomerátů, a jejich zapojení do kolegií k řešení krize.

Prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci

Mezi lety 2015 a 2024 Komise přijala v souvislosti se směrnicí 2014/59/EU řadu prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci. Patří mezi ně:

• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, které se týká těchto oblastí:
  • výpočet a úprava rizikového profilu institucí a příspěvků, které mají banky platit do fondů pro řešení krizí, a
  • informace, které banky musí poskytovat, aby mohl být vypočítán jejich příspěvek do fondu pro řešení krizí,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/778, které se týká těchto oblastí:
  • okolnosti a podmínky, za nichž lze úplně nebo částečně odložit úhradu příspěvků instituce do fondu pro řešení krizí,
  • kritéria použitá k určení toho, které z činností, služeb a operací instituce jsou nezbytné pro ekonomiku, a
  • kritéria použitá k určení hlavních linií podnikání a souvisejících služeb,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/860, kterým se dále upřesňují určité okolnosti, za nichž je nutné vyloučení z výkonu pravomocí k odpisu nebo konverzi podle čl. 44 odst. 3 směrnice 2014/59/EU,
• prováděcí nařízení (EU) 2016/911 o formě a obsahu popisu dohod o vnitroskupinové finanční podpoře,
• prováděcí nařízení (EU) 2016/962 o jednotných formátech, vzorech a definicích, podle nichž příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize zjišťují a předávají informace Evropskému orgánu pro bankovnictví,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1075, které mimo jiné pojednává o normách pro obsah ozdravných plánů, plánů řešení krize a skupinových plánů řešení krize,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1400, které pojednává o minimálních prvcích plánu reorganizace podnikatelské činnosti a minimálním obsahu zpráv o pokroku při provádění tohoto plánu,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1401, které pojednává o normách pro metodiky a zásady týkající se ocenění závazků vzniklých z derivátů,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1450, které pojednává o kritériích týkajících se metodiky pro stanovení MREL,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1712, které pojednává o normách pro informace o finančních smlouvách,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/867 o třídách ujednání, které mají být chráněny při částečném převodu majetku,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/344 o regulačních technických normách upřesňujících kritéria týkající se metodiky oceňování rozdílu v zacházení v rámci řešení krize,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/345 o regulačních technických normách upřesňujících kritéria týkající se metodiky pro posuzování hodnoty aktiv a závazků institucí nebo subjektů,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/348 o regulačních technických normách upřesňujících kritéria pro posouzení dopadu selhání instituce na finanční trhy, na jiné instituce a na podmínky financování,
• prováděcí nařízení (EU) 2021/622 o prováděcích technických normách, pokud jde o šablony, pokyny a metodiku pro podávání zpráv o MREL Evropskému orgánu pro bankovnictví,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 o regulačních technických normách upřesňujících metodiku, již mají používat orgány příslušné k řešení krize k odhadu požadavku uvedeného ve směrnici 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi v případech, kdy se na skupinu řešící krizi tyto požadavky podle uvedené směrnice nevztahují,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1340 o regulačních technických normách, kterými se určuje obsah smluvních podmínek týkajících se uznání pravomocí pozastavit nebo omezit práva a povinnosti,
• nařízení (EU) 2021/1527 o regulačních technických normách pro smluvní uznání pravomocí k odpisu a konverzi,
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/662, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, pokud jde o metodiku výpočtu závazků z derivátů,
• prováděcí nařízení (EU) 2024/1618, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2021/763, pokud jde o podávání zpráv orgánům dohledu a zveřejňování minimálního požadavku na vlastní kapitál a způsobilé závazky, a
• nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/895, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/63, pokud jde o výpočet způsobilých závazků a přechodný režim.