Proces ratifikace

Ratifikace je posledním krokem schvalování dohody, jímž strany projevují svůj záměr být onou dohodou vázány. Po dokončení ratifikace může být dohoda uzavřena a formálně vstupuje v platnost (poznámka: dohoda se často může používat prozatímně předtím, než je ratifikační postup dokončen).

Postupy pro ratifikaci mezinárodních dohod sjednávaných Evropskou komisí jménem EU jsou stanoveny v článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Tyto dohody zahrnují širokou škálu témat včetně

• obchodu (článek 207 SFEU),
• vědecké a technologické spolupráce (článek 186 SFEU),
• zproštění vízové povinnosti (článek 77(2) SFEU),
• opatření v oblasti klimatu (článek 192 SFEU).

Součástí smlouvy jsou také konkrétní články s dohodami se zeměmi, které si přejí

• připojit se k EU (článek 49 Smlouvy o Evropské unii (SEU)) nebo
• z ní vystoupit (článek 50 SEU).

Článek 47 SEU propůjčuje EU právní subjektivitu. To znamená, že má pravomoc vyjednávat o mezinárodních dohodách a uzavírat je podle

• článku 5 SEU (který definuje limity pravomocí EU) a
• článků 2 (rozdělení pravomocí), 3 (výlučné pravomoci) a 4 (sdílené pravomoci) SFEU.

Pokud mezinárodní dohoda spadá pod výlučnou pravomoc EU, země EU ji nemusí ratifikovat. V takovém případě její ratifikace vyžaduje předtím, než může Rada dohodu definitivně uzavřít, souhlas Evropského parlamentu.

V případě, že dohoda spadá do sdílené (také známé jako „souběžné“) pravomoci mezi EU a zeměmi EU (tzv. „smíšená“ dohoda), musí být ratifikována na úrovni EU i zemí EU národními parlamenty. Ratifikace na národní úrovni závisí na aspektech, jako je to, zda mají země EU

• 1 nebo 2 komory parlamentu nebo
• federální systém, ve kterém může být taktéž vyžadována dohoda na subnárodní úrovni – ve státech (jako jsou spolkové země v Německu a Rakousku) nebo regionech (v Belgii).

VIZ TAKÉ

• Postup souhlasu
• Rada Evropské unie
• Rozdělení pravomocí
• Pravomoci EU
• Evropská komise
• Evropský parlament
• Právní subjektivita Unie