DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. Souvislosti návrhu

· Odůvodnění a cíle návrhu

Strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění [KOM(2010) 2020] je založena na třech propojených a vzájemně se posilujících prioritách: rozvoji hospodářství založeného na znalostech a inovacích, podpoře konkurenceschopného, nízkouhlíkového hospodářství méně náročného na zdroje a podpoře hospodářství s vysokou zaměstnaností, jež zajišťuje sociální a územní soudržnost.

Zadávání veřejných zakázek hraje ve strategii Evropa 2020 klíčovou roli jako jeden z tržních nástrojů, jenž má být použit k dosažení uvedených cílů zlepšováním podnikatelského prostředí a podmínek pro inovace v podnikání a povzbuzováním většího zadávání ekologických zakázek, které podporují přechod na nízkouhlíkové hospodářství méně náročné na zdroje. Strategie Evropa 2020 zároveň zdůrazňuje, že politika zadávání veřejných zakázek musí zajišťovat co nejúčinnější využívání prostředků a že trhy s veřejnými zakázkami musí být otevřené pro celou Unii.

Vzhledem k daným výzvám je potřeba revidovat a modernizovat stávající právní předpisy upravující zadávání veřejných zakázek, abychom je lépe přizpůsobili pro reakci na vyvíjející se politické, sociální a hospodářské prostředí. To se netýká jen zadávání zakázek státem a orgány veřejné správy, ale též zadávání zakázek provozovateli veřejných služeb, kteří mají svůj vlastní specifický režim zadávání zakázek.

Ve svém sdělení ze dne 13. dubna 2011 s názvem „Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry“ zahrnula Evropská komise mezi dvanáct klíčových prioritních opatření, jež mají orgány EU přijmout před koncem roku 2012, revidovaný a modernizovaný právní rámec zadávání veřejných zakázek, jenž by zadávání zakázek učinil pružnějším a umožnil, aby byly veřejné zakázky lépe používány na podporu jiných politik.

Tento návrh má dva vzájemně se doplňující cíle:

· Zvýšit účinnost veřejných výdajů, aby se zajistily nejlepší možné výsledky zadávání zakázek z hlediska efektivnosti vynaložených prostředků. Z toho vyplývá zejména zjednodušení a zvýšení pružnosti stávajících pravidel zadávání veřejných zakázek. Efektivnější a účinnější postupy přinesou prospěch všem hospodářským subjektům a usnadní účast malých a středních podniků a zahraničních účastníků.

· Umožnit veřejným zadavatelům, aby zadávání zakázek lépe využívali k podpoře společných cílů celé společnosti, jako jsou ochrana životního prostředí, účinnější využívání zdrojů a energií, boj proti změně klimatu, podpora inovací, zaměstnanosti a sociálního začleňování a zajištění nejlepších možných podmínek pro poskytování kvalitních sociálních služeb.

· Obecné souvislosti

Zadávání veřejných zakázek hraje významnou roli v celkové hospodářské výkonnosti Evropské unie. V Evropě utratí veřejní zadavatelé za dodávky, stavební práce a služby zhruba 18 % HDP. Vzhledem k objemu nákupů lze zadávání veřejných zakázek použít jako účinný nástroj pro dosažení jednotného trhu, který podněcuje inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

Současná generace směrnic o zadávání veřejných zakázek – směrnice 2004/17/ES[1] a 2004/18/ES[2] – je výsledkem dlouhého vývoje, který začal v roce 1971 přijetím směrnice 71/305/EHS. Zaručením transparentních a nediskriminačních postupů se tyto směrnice zaměřují zejména na zajištění, aby hospodářské subjekty z celého jednotného trhu při soutěži o veřejné zakázky plně požívaly výhod základních svobod.

Komplexní ekonomické hodnocení ukázalo, že směrnice o zadávání zakázek dosáhly do značné míry svých cílů. Vedly k větší transparentnosti a vyššímu stupni hospodářské soutěže a přitom dosáhly měřitelných úspor díky nižším cenám.

Zúčastněné strany však přesto vyjádřily požadavek na přezkum směrnic o zadávání veřejných zakázek, aby se zjednodušila pravidla, zvýšila jejich účinnost a účelnost a lépe se přizpůsobily pro reakci na vyvíjející se politické, sociální a hospodářské prostředí. Efektivnější a účinnější postupy dodají veřejným zadavatelům větší flexibilitu, přinesou prospěch všem hospodářským subjektům a usnadní účast malých a středních podniků a zahraničních účastníků. Zlepšená pravidla zadávání zakázek umožní zadavatelům také lépe využívat zadávání zakázek k podpoře společných cílů celé společnosti, jako jsou ochrana životního prostředí, účinnější využívání zdrojů a energií a boj proti změně klimatu, podpora inovací a sociálního začleňování a zajištění nejlepších možných podmínek pro poskytování kvalitních sociálních služeb. Tuto orientaci potvrdily výsledky konzultací se zúčastněnými stranami, které Evropská komise vedla na jaře 2011, kde naprostá většina zúčastněných stran podporovala návrh přezkoumat směrnice o zadávání zakázek, aby se lépe přizpůsobily novým výzvám, kterým zadavatelé i hospodářské subjekty čelí.

· Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Společně s navrhovanou novou směrnicí o zadávání zakázek orgány veřejné správy tento návrh nahradí směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES jako základní prvky právního rámce Evropské unie pro zadávání veřejných zakázek.

Směrnice bude doplněna o další prvky právního rámce:

· Směrnice 2009/81/ES[3] stanoví specifická pravidla pro zadávání citlivých zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti.

· Směrnice 92/13/EHS[4] zřizuje společné standardy pro vnitrostátní přezkumná řízení, aby byla zajištěna dostupnost rychlých a účinných nápravných prostředků ve všech zemích EU, pokud se účastníci domnívají, že zakázky nebyly zadány spravedlivě.

· Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Tato iniciativa provádí strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění [KOM(2010) 2020] a stěžejní iniciativy strategie Evropa 2020: Digitální agenda pro Evropu [KOM(2010) 245], Unie inovací [KOM(2010) 546], Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace [KOM(2010) 614], Energie 2020 [KOM(2010) 639] a Evropa účinněji využívající zdroje [KOM(2011) 21]. Provádí také Akt o jednotném trhu [KOM(2011) 206], a to zejména jeho dvanácté klíčové opatření „Modernizovaný a revidovaný právní rámec pro veřejné zakázky“. Jde o strategickou iniciativu v rámci pracovního programu Komise na rok 2011.

2. Konzultace se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů

· Konzultace se zúčastněnými stranami

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Evropská komise zveřejnila dne 27. ledna 2011 Zelenou knihu o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek – Směrem k efektivnějšímu evropskému trhu veřejných zakázek[5], čímž zahájila rozsáhlou veřejnou konzultaci o možnostech legislativních změn, které by zadávání zakázek usnadnily a učinily pružnějším a které by umožnily, aby veřejné zakázky byly lépe používány na podporu jiných politik. Účelem Zelené knihy bylo určit klíčové oblasti k reformě a požádat zúčastněné strany o názory na konkrétní možnosti legislativních změn. Diskutovaná problematika zahrnovala potřebu zjednodušení postupů a zvýšení jejich pružnosti, strategické použití zadávání veřejných zakázek na podporu jiných cílů politiky, zlepšení přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám a boj s protekcionářstvím, korupcí a střety zájmů.

Veřejné konzultace skončily dne 18. dubna 2011 a setkaly se s velkou odezvou. Komise obdržela celkem 623 reakcí, které pocházely od nejrůznějších skupin zúčastněných stran, včetně ústředních orgánů členských států, veřejných zadavatelů na místní a regionální úrovni a jejich sdružení, podniků, průmyslových sdružení, zástupců akademické obce, organizací občanské společnosti (včetně odborů) a jednotlivých občanů. Většina reakcí pocházela ze Spojeného království, Německa, Francie a – v menší míře – z Belgie, Itálie, Nizozemí, Rakouska, Švédska, Španělska a Dánska.

Výsledky konzultací byly shrnuty v souhrnném dokumentu[6] a předloženy a projednány na veřejné konferenci dne 30. června 2011[7].

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Naprostá většina zúčastněných stran oceňovala iniciativu Evropské komise přezkoumat současnou politiku zadávání zakázek. Z různých otázek projednávaných v Zelené knize kladou zúčastněné strany zvláště silný důraz na potřebu zjednodušit postupy a učinit je pružnějšími. Všechny skupiny zúčastněných stran se také shodly, že pravidla pro zadávání zakázek provozovateli veřejných služeb jsou i nadále relevantní. Jasná většina respondentů souhlasila, že i nadále trvá potřeba specifického souboru pravidel, který se bude vztahovat na provozovatele veřejných služeb, a že odlišná pravidla platná pro provozovatele veřejných služeb dostatečně odráží specifickou povahu zadávání zakázek těmito provozovateli.

Ve stejném duchu souhlasí jasná většina respondentů, že kritéria použitá k definování subjektů, které podléhají pravidlům pro veřejné služby (činnosti, které dotyčné subjekty vykonávají, jejich právní forma, a pokud jsou soukromé, existence zvláštních nebo výlučných práv) jsou i nadále vhodná a měla by být zachována. Většina respondentů také souhlasí s tím, že skutečnost, že soukromé společnosti usilují o dosažení zisku nebo mají komerční charakter, nelze považovat za dostatečnou záruku objektivního a spravedlivého zadávání zakázek, pokud dané společnosti fungují na základě zvláštních nebo výlučných práv.

Ohledně strategického použití zadávání veřejných zakázek k dosažení společenských cílů strategie Evropa 2020 byla stanoviska zúčastněných stran různá. Mnoho zúčastněných stran, zvláště podniky, dalo najevo obecnou nechuť k myšlence použití zadávání veřejných zakázek na podporu jiných politických cílů. Jiné zúčastněné strany, zejména organizace občanské společnosti, takové strategické použití silně podporovaly a obhajovaly zásadní změny samotných zásad politiky Evropské unie v oblasti zadávání veřejných zakázek.

· Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Kromě konzultací k Zelené knize provedla Evropská komise v letech 2010/2011 komplexní hodnocení dopadu a účinnosti právních předpisů EU upravujících zadávání zakázek vycházející z rozsáhlého souboru důkazů a nového nezávislého výzkumu. Studie posuzovaly především náklady a účinnost postupů zadávání veřejných zakázek, problematiku přeshraničního zadávání zakázek, přístupu malých a středních podniků na trhy se zakázkami a strategického použití zadávání zakázek v Evropě. Pokud jde o zadávání zakázek v oblasti veřejných služeb, hodnocení zkoumalo, zda jsou odvětví veřejných služeb nyní vystavena hospodářské soutěži více, než byla v době přijetí režimu zadávání zakázek.

Při hodnocení bylo zjištěno, že legislativní činnost za účelem liberalizace přístupu k odvětvím veřejných služeb se ještě neprojevila v trvalém nebo účinném konkurenčním tlaku na zavedené provozovatele. V mnoha odvětvích veřejných služeb lze nadále pozorovat vysokou úroveň koncentrace trhu nebo slabou hospodářskou soutěž. Hodnocení dospělo k závěru, že podmínky se nerozvinuly natolik, aby bylo možno hospodářskou soutěž v celém odvětví považovat za dostatečně silnou, aby umožňovala vyjmutí odvětví z oblasti působnosti směrnice o zadávání zakázek na veřejné služby. Důvody pro směrnici zůstávají obecně platné, přestože mohou být nalezeny oprávněné důvody pro konkrétní výjimky z uplatňování pravidel zadávání zakázek na základě důkladné analýzy jednotlivých případů.

· Posouzení dopadů

Posouzení dopadů a jeho shrnutí poskytují přehled různých možností pro každou z pěti skupin základních problémů (administrativní uspořádání, oblast působnosti, postupy, strategické zadávání zakázek a přístup na trhy s veřejnými zakázkami). Na základě analýzy výhod a nevýhod různých možností byl určen soubor preferovaných možností, jenž by měl optimalizovat synergie mezi různými řešeními a umožňovat, aby úspory spojené s jedním typem opatření neutralizovaly náklady související s jiným typem opatření (např. možné zvýšení procesních požadavků způsobené opatřeními strategického zadávání zakázek by mohlo být částečně neutralizováno úsporami plynoucími z lepší koncepce zadávacích řízení). Tyto preferované možnosti jsou základem předloženého návrhu.

Návrh zprávy o posouzení dopadů přezkoumal výbor pro posouzení dopadů, který požadoval změny týkající se zejména určení specifických prvků právního rámce, popisu projednávaných možností, hlubší analýzy nákladů a přínosů zvolených hlavních opatření a systematického zohlednění názorů zúčastněných stran, a to jak v definici problému, tak pro doplnění analýzy dopadů. Tato doporučení pro zlepšení byla začleněna do závěrečné zprávy. Stanovisko výboru pro posouzení dopadů ke zprávě je zveřejněno spolu s tímto návrhem, jakož i s konečným zněním zprávy o posouzení dopadů a jejím souhrnem.

3. Právní stránka návrhu

· Právní základ

Návrh je založen na čl. 53 odst. 1, článku 62 a článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

· Zásada subsidiarity

Zásada subsidiarity se uplatní, nespadá-li návrh do výlučné pravomoci EU.

Členské státy nemohou dostatečně dosáhnout cílů návrhu z tohoto důvodu:

Koordinace postupů zadávání zakázek přesahujících určité prahové hodnoty se osvědčila jako důležitý nástroj pro dosažení vnitřního trhu v oblasti zakázek zadávaných v odvětví veřejných služeb. Zajišťuje hospodářským subjektům na celém vnitřním trhu účinný a rovný přístup k zakázkám. Zkušenosti se směrnicemi 2004/17/ES a 2004/18/ES a s předchozími generacemi směrnic o zadávání zakázek ukázaly, že celoevropské postupy zadávání zakázek poskytují při zadávání zakázek transparentnost a objektivitu, což vede ke značným úsporám a k lepším výsledkům zadávání zakázek, jež přináší prospěch provozovatelům veřejných služeb, jejich zákazníkům, a v konečném důsledku i evropským daňovým poplatníkům.

Tohoto cíle by nebylo možno uspokojivě dosáhnout opatřeními členských států, jež by nevyhnutelně vedla k rozdílným požadavkům a možná i k protichůdným procesním režimům, což by zvyšovalo složitost regulace a způsobovalo nežádoucí překážky pro přeshraniční činnosti.

Návrh je tedy v souladu se zásadou subsidiarity.

· Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože nepřesahuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cíle zajištění řádného fungování vnitřního trhu pomocí souboru celoevropských koordinovaných postupů zadávání zakázek. Navíc je návrh založen na přístupu využívajícím „soubor nástrojů“, což členským státům umožňuje maximální flexibilitu při úpravě postupů a nástrojů pro jejich specifickou situaci.

V porovnání se současnými směrnicemi o zadávání zakázek návrh sníží administrativní zátěž související s vedením zadávacího řízení, a to jak zadavatelům, tak hospodářským subjektům; tam, kde se předpokládají nové požadavky (například v souvislosti se strategickým zadáváním zakázek), dojde ke kompenzaci odstraněním omezení v jiných oblastech.

· Volba nástrojů

Jelikož je návrh založen na čl. 53 odst. 1, článku 62 a článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, neumožňovala by Smlouva upravit ustanovení použitelná pro veřejné nákupy zboží a služeb formou nařízení. Navrhovaným nástrojem je proto směrnice.

Během posuzování dopadů byly nelegislativní možnosti vyřazeny z důvodů podrobně popsaných v posouzení dopadů.

4. Rozpočtové důsledky

Návrh nemá žádné rozpočtové důsledky.

5. Další informace

· Zrušení platných právních předpisů

Přijetí návrhu povede ke zrušení platných právních předpisů (směrnice 2004/17/EHS).

· Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Návrh zahrnuje ustanovení o přezkumu týkající se ekonomických dopadů prahových hodnot.

· Prováděcí opatření a informativní dokumenty

Návrh se týká oblasti, ve které mají právní předpisy Unie zajišťovat koordinaci, což s sebou nese významný dopad na celou řadu vnitrostátních oblastí práva. Přestože je účelem návrhu koordinace, mnohá ustanovení představují plnou harmonizaci a návrh obsahuje velké množství právních povinností. Členské státy doplní pravidla Unie dodatečnými vnitrostátními ustanoveními tak, aby se celý systém stal funkčním.

V této souvislosti určila Komise několik faktorů, kvůli kterým jsou pro správné pochopení prováděcích opatření i pro fungování celého systému pravidel pro zadávání zakázek na vnitrostátní úrovni nezbytná upřesnění ze strany členských států:

– opatření, která převádějí předpisy do vnitrostátního práva, a prováděcí opatření jsou přijímána na různých institucionálních úrovních (celostátní/federální, regionální, místní);

– kromě různých úrovní, na nichž předpisy vznikají, jsou v mnoha členských státech pravidla také rozlišena podle jednotlivých dotčených odvětví nebo druhů zadávání zakázek;

– základní právní rámec doplňují a v některých případech překrývají správní opatření obecné nebo zvláštní povahy.

Jen členské státy jsou schopné vysvětlit, jak jejich různá opatření provádějí směrnici Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek a jak se tato opatření navzájem ovlivňují.

Z těchto důvodů by společně s prováděcími opatřeními, zejména srovnávacími tabulkami, které představují operační nástroj pro analýzu vnitrostátních opatření, měly být sděleny také dokumenty vysvětlující vztahy mezi různými částmi této směrnice a odpovídajícími částmi vnitrostátních prováděcích opatření.

Evropský hospodářský prostor

Navrhovaný akt se týká EHP, a proto by jeho oblast působnosti měla být rozšířena i na Evropský hospodářský prostor.

· Podrobné vysvětlení návrhu

1) Zjednodušení a zvýšení pružnosti zadávacích řízení

Navrhovaná směrnice umožňuje zjednodušení a zvýšení pružnosti procesního režimu stanoveného současnými směrnicemi o zadávání veřejných zakázek. Za tím účelem zahrnuje tato opatření:

Vysvětlení oblasti působnosti: Základní pojem „zadávání zakázek“, který se objevuje také v názvu navrhované směrnice, byl nově zaveden pro lepší určení oblasti působnosti a účelu předpisů o zadávání zakázek a usnadnění uplatňování prahových hodnot. Definice některých hlavních pojmů určujících oblast působnosti směrnice (jako veřejnoprávní subjekt, veřejné zakázky na stavební práce a služby, smíšené zakázky) byly revidovány s ohledem na judikaturu Soudního dvora. Návrh se zároveň snaží zachovat kontinuitu používání pojmů a koncepcí, jež se v průběhu let vyvinuly prostřednictvím judikatury Soudního dvora a jsou pracovníkům v praxi dobře známé. V této souvislosti je nutno upozornit, že mírné odchylky od znění nebo uspořádání známého z předchozích směrnic neznamenají nutně změnu podstaty, jejich účelem může být zjednodušení textů.

Pro definici oblasti působnosti této směrnice je klíčový pojem zvláštních nebo výlučných práv, neboť na subjekty, jež nejsou ani veřejní zadavatelé, ani veřejné podniky ve smyslu této směrnice, se tato směrnice vztahuje pouze tehdy, pokud vykonávají jednu z činností zahrnutých do oblasti působnosti na základě těchto práv. Je proto vhodné objasnit, že práva, jež byla udělena v rámci postupu, ve kterém byla zajištěna odpovídající publicita a kde udělení těchto práv bylo založeno na objektivních kritériích, zejména podle právních předpisů Unie, nepředstavují pro účely této směrnice zvláštní nebo výlučná práva.

Tradiční rozlišení mezi takzvanými „prioritními“ a „neprioritními“ službami (služby „A“ a „B“) bude zrušeno. Výsledky hodnocení ukázaly, že již není oprávněné omezovat úplné uplatňování předpisů o zadávání zakázek na omezenou skupinu služeb. Ukázalo se však také, že standardní režim zadávání zakázek není přizpůsobený sociálním službám, které potřebují specifický soubor pravidel (viz níže).

Na základě výsledků hodnocení zůstává oblast působnosti z hlediska zahrnutých odvětví v podstatě nezměněná. Zadávání zakázek prováděné za účelem průzkumu ložisek ropy a zemního plynu však bylo z oblasti působnosti vyňato, neboť v tomto odvětví byl zjištěn takový konkurenční tlak, že disciplína v oblasti zadávání zakázek, kterou přináší směrnice, již není potřebná. Stav hospodářské soutěže v tomto odvětví činnosti byl zkoumán v souvislosti se čtyřmi různými žádostmi o vynětí podle současného článku 30[8]. Ve všech čtyřech případech bylo shodně zjištěno, že příslušný zeměpisný trh je celosvětový, což je také v souladu s ustálenou praxí v případech fúzí[9]. Závěry shodně říkaly, že trh v oblasti průzkumu není příliš koncentrovaný. Kromě společností ve vlastnictví státu je pro trh charakteristická přítomnost tří mezinárodních vertikálně integrovaných soukromých subjektů, tzv. „velmi významných“ společností (BP, ExxonMobil a Shell), jakož i určitý počet tzv. „významných“ společností, a jednotlivý podíl na trhu je i u „velmi významných“ společností hluboko pod jedním procentem. Bylo shodně zjištěno, že toto vše představuje indikace přímého vystavení hospodářské soutěži, a přístup na trh je navíc liberalizován ustanoveními směrnice o udělování povolení pro uhlovodíky[10]. Proto je vhodné zjednodušit právní situaci a snížit administrativní zátěž všech dotčených (zadavatelů zakázek, členských států, Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady) vyhnutím se nutnosti přijímat jednotlivá rozhodnutí podle článku 30 pro každý ze zbývajících 23 členských států.

Přístup využívající „soubor nástrojů“: Systémy členských států zajistí tři základní formy řízení, které již existují podle současných směrnic: otevřené a omezené řízení a vyjednávací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži. Navíc mohou umožnit, buď jako standardní řízení, nebo za určitých podmínek, inovační partnerství, novou formu řízení pro zadávání inovativních zakázek (viz níže).

Zadavatelé budou mít navíc k dispozici soubor šesti specifických metod zadávání zakázek a nástroje určené pro souhrnné a elektronické zadávání zakázek: rámcové dohody, dynamické nákupní systémy, elektronické dražby, elektronické katalogy, ústřední nákupní subjekty a společné zadávání zakázek. V porovnání se stávající směrnicí byly tyto nástroje zlepšeny a vyjasněny s cílem usnadnit elektronické zadávání zakázek.

Podpora elektronického zadávání zakázek: Používání elektronické komunikace a zpracování transakcí zadavateli zakázek může přinést významné úspory a lepší výsledky zadávání zakázek za současného snížení časových ztrát a chybovosti. Cílem tohoto návrhu je pomoci členským státům dosáhnout přechodu na elektronické zadávání zakázek, jež umožňuje dodavatelům, aby se zúčastnili on-line zadávacích řízení na celém vnitřním trhu. Za tím účelem stanovuje navrhovaná směrnice povinné předávání oznámení v elektronické formě, povinnou elektronickou dostupnost zadávací dokumentace a ukládá přechod na plně elektronickou komunikaci, zejména elektronické podání, u všech zadávacích řízení během dvouletého přechodného období. Zefektivňuje a zlepšuje dynamické nákupní systémy a elektronické katalogy, nástroje pro plně elektronické zadávání zakázek, jež jsou zvláště uzpůsobeny pro vysoce agregované zadávání zakázek, které provádějí ústřední nákupní subjekty. Elektronické zadávání zakázek by také umožnilo veřejným zadavatelům předcházení, odhalování a nápravu chyb, které obecně vznikají z důvodu nesprávného pochopení nebo výkladu pravidel pro zadávání veřejných zakázek.

Modernizace postupů: Návrh skýtá pružnější a snadněji použitelný přístup k některým důležitým prvkům zadávacích řízení. Lhůty pro účast a předložení nabídek byly zkráceny, což umožňuje rychlejší a efektivnější zadávání zakázek. Rozlišení mezi výběrem uchazečů a zadáním zakázky, jež je často zdrojem chyb a nedorozumění, je nyní pružnější a zadavatelům zakázek umožňuje rozhodnout o nejpraktičtější posloupnosti posouzením kritérií pro zadání zakázky před kritérii pro výběr a vzít v úvahu organizaci a kvalitu pracovníků přidělených na plnění zakázky jako kritérium pro zadání zakázky.

Postup vynětí zakázek zadaných na dostatečně konkurenčních trzích (stávající „rozhodnutí podle článku 30“) byl zjednodušen a zefektivněn. Byla také zrevidována a vyjasněna řada výjimek důležitých pro praxi, zejména výjimek pro transakce uvnitř skupiny a společné podniky.

Změny zakázek během jejich doby trvání se stávají pro pracovníky v praxi stále významnější a problematičtější záležitostí. Zvláštní ustanovení o změně zakázek přebírá základní řešení vypracovaná v judikatuře a představuje pragmatické řešení pro případ nepředvídaných okolností, jež vyžadují úpravu veřejné zakázky během její doby trvání.

2) Strategické použití zadávání veřejných zakázek jako reakce na nové výzvy

Navrhovaná směrnice je založena na přístupu „umožnění“, který zadavatelům poskytuje nástroje potřebné k přispění k dosažení cílů strategie Evropa 2020 pomocí jejich kupní síly k nákupu zboží a služeb, jež podporují inovace, berou ohled na životní prostředí a bojují proti změně klimatu, přičemž zlepšují zaměstnanost, veřejné zdraví a sociální podmínky.

Náklady životního cyklu: Návrh poskytuje zadavatelům možnost založit svá rozhodnutí o zadání zakázky na nákladech životního cyklu výrobků, služeb nebo stavebních prací, jež mají být předmětem nákupu. Životní cyklus zahrnuje všechny etapy existence výrobku nebo prací či poskytnutí služby, od pořízení surovin nebo vytvoření zdrojů až po odstranění, likvidaci a ukončení. Náklady, které se berou v úvahu, nezahrnují jenom přímé peněžní výdaje, ale také externí náklady pro životní prostředí, pokud je lze vyjádřit v penězích a ověřit. Pokud byla vyvinuta společná metoda Evropské unie pro výpočet nákladů životního cyklu, jsou zadavatelé povinni ji použít.

Výrobní proces: Zadavatelé mohou v technických specifikacích a v kritériích pro zadání zakázky odkazovat na všechny faktory přímo spojené s výrobním procesem, pokud odkazují na aspekty výrobního procesu, které jsou úzce spojeny s konkrétní výrobou nakupovaného výrobku nebo poskytnutím služby. To vylučuje požadavky, které nesouvisí s procesem výroby výrobků, prováděním stavebních prací nebo poskytováním služeb, na které se zakázka vztahuje, jako je požadavek na obecnou společenskou odpovědnost podniku, jež se týká celkového fungování smluvního poskytovatele.

Štítky: Zadavatelé mohou vyžadovat, aby stavební práce, dodávky nebo služby byly označeny konkrétními štítky, které dokládají environmentální, sociální nebo jiné vlastnosti za předpokladu, že jsou akceptovány také rovnocenné štítky. To se týká například evropských nebo národních/mezinárodních ekoznaček nebo označení potvrzujících, že výrobek nebyl vyroben s využitím dětské práce. Dotyčné systémy certifikace se musí týkat charakteristik spojených s předmětem smlouvy a musí být vypracovány na základě vědeckých informací, zavedeny otevřeným a transparentním postupem a přístupné všem zúčastněným stranám.

Sankce za porušení povinného sociálního, pracovního nebo environmentálního práva: Podle navrhované směrnice může zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit hospodářské subjekty, pokud u nich zjistí porušení povinností stanovených právními předpisy Unie v oblasti sociálního, pracovního nebo environmentálního práva nebo mezinárodních ustanovení pracovního práva. Navíc budou zadavatelé povinni odmítnout nabídky, pokud zjistí, že jsou mimořádně nízké z důvodu porušení právních předpisů Unie v oblasti sociálního, pracovního nebo environmentálního práva.

Sociální služby: Hodnocení dopadu a účinnosti právních předpisů EU upravujících zadávání veřejných zakázek ukázalo, že sociální, zdravotní a vzdělávací služby mají specifické charakteristiky, jež je činí nevhodnými pro uplatnění standardních postupů zadávání veřejných zakázek na služby. Tyto služby se obvykle poskytují ve specifickém kontextu, jenž se mezi členskými státy značně liší vzhledem k různým administrativním, organizačním a kulturním okolnostem. Z povahy těchto služeb vyplývá jejich jen velmi omezená přeshraniční dimenze. Členské státy by proto měly mít velkou volnost při organizování výběru poskytovatelů služeb. Návrh toto zohledňuje tím, že pro zakázky na tyto služby poskytuje specifický režim s vyšší prahovou hodnotou 1 000 000 EUR a ukládá pouze dodržení základních zásad transparentnosti a rovného zacházení. Kvantitativní analýza hodnot zakázek na příslušné služby zadaných hospodářským subjektům ze zahraničí ukázala, že zakázky pod uvedenou hodnotou v kontextu zadávání zakázek v odvětví veřejných služeb obvykle nevzbuzují žádný přeshraniční zájem.

Inovace: Výzkum a inovace hrají ve strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění ústřední roli. Zadavatelům by mělo být umožněno kupovat inovativní výrobky a služby, které podporují budoucí růst a zlepšují účinnost a kvalitu veřejných služeb. Návrh za tímto účelem zavádí inovační partnerství, nový zvláštní postup pro vývoj a následnou koupi nových, inovativních výrobků, stavebních prací a služeb za předpokladu, že je lze dodat v dohodnutých úrovních výkonu a s dohodnutými náklady. Návrh navíc zlepšuje a zjednodušuje soutěžní dialog a usnadňuje přeshraniční společné zadávání zakázek, což je důležitý nástroj pro inovativní nakupování.

3) Lepší přístup na trh pro malé a střední podniky a začínající podniky

Malé a střední podniky mají obrovský potenciál pro vytváření pracovních příležitostí, růst a inovace. Snadný přístup na trhy se zakázkami jim může pomoci těchto schopností lépe využívat a zadavatelům umožní rozšířit jejich dodavatelskou základnu, což bude mít pozitivní vliv v podobě větší hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek. Aby Evropská komise co nejvíce zpřístupnila veřejné zakázky malým a středním podnikům, zveřejnila v roce 2008 „Evropský kodex osvědčených postupů umožňujících malým a středním podnikům přístup ke smlouvám na veřejné zakázky“[11]. Návrh vychází z této práce a stanovuje konkrétní opatření pro odstranění překážek přístupu malých a středních podniků na trh.

Zjednodušení informačních povinností: Z toho důvodu se předpokládá, že zadavatelé zakázek budou moci uplatnit kritéria pro výběr stanovená v navrhované směrnici o zadávání veřejných zakázek, a že pokud tak učiní, budou povinni uplatnit ustanovení týkající se zejména stropu u požadavků na minimální obrat, jakož i ustanovení týkající se vlastních prohlášení a osvědčení.

Lepší přístup k rámcovým dohodám: Podle současných směrnic neexistuje omezení doby trvání rámcových dohod uzavřených v odvětví veřejných služeb. To může vést k uzavření trhu. Návrh omezuje dobu trvání na čtyři roky (s výjimkou řádně odůvodněných okolností), což zlepšuje přístup k obchodním příležitostem a zvyšuje hospodářskou soutěž, a to též ve prospěch malých a středních podniků.

Přímé platby subdodavatelům: Členský stát může navíc stanovit, že subdodavatelé mohou od zadavatele požadovat přímou platbu za dodávky, stavební práce a služby poskytované hlavnímu dodavateli v souvislosti s plněním zakázky. To nabízí subdodavatelům, což jsou často malé a střední podniky, účinný způsob ochrany jejich zájmu na získání úhrady.

4) Řádné postupy

Finanční zájmy, které jsou v sázce, a interakce mezi veřejným a soukromým sektorem činí ze zadávání zakázek rizikovou oblast pro nepoctivé obchodní postupy, jako jsou střet zájmů, protekcionářství a korupce. Návrh zlepšuje stávající ochranná opatření proti takovým rizikům a zajišťuje další ochranu.

Střety zájmů: Návrh obsahuje specifické ustanovení o střetech zájmů, jež se zabývá situacemi skutečného, potenciálního nebo domnělého střetu zájmů, které se týkají pracovníků veřejného zadavatele nebo poskytovatelů služeb v oblasti zadávání zakázek, kteří se podílejí na zadávacím řízení, a členů vedení veřejného zadavatele, kteří mohou ovlivnit výsledek zadávacího řízení, i když do něj nejsou formálně zapojeni. Vzhledem k rozdílům v procesech rozhodování veřejných zadavatelů a podniků je vhodné omezit taková ustanovení na zadávání zakázek zadavateli.

Nedovolené jednání: Návrh obsahuje specifické ustanovení proti nezákonnému chování zájemců a uchazečů, jako jsou pokusy nepatřičně ovlivnit proces rozhodování nebo uzavírání dohod s ostatními účastníky za účelem zmanipulování výsledku řízení, jež je nutné z řízení vyloučit. Takové nedovolené aktivity, které porušují základní zásady práva Evropské unie a mohou vést k vážným narušením hospodářské soutěže.

Nespravedlivé zvýhodnění: Průzkumy trhu jsou užitečným nástrojem zadavatelů pro získávání informací o struktuře, schopnosti a kapacitě trhu, přičemž zároveň informují účastníky trhu o projektech a požadavcích kupujícího v rámci zadávání zakázek. Předběžné kontakty s účastníky trhu však nesmí vést k nespravedlivému zvýhodnění a narušení hospodářské soutěže. Návrh proto zahrnuje specifické ustanovení o ochranných opatřeních proti neoprávněnému upřednostňování účastníků, kteří zadavateli poskytovali rady nebo byli zapojeni do přípravy řízení.

5) Řízení a správa

Vnitrostátní orgány pro dohled: Hodnocení ukázalo, že ne všechny členské státy důsledně a systematicky monitorují provádění a fungování pravidel pro zadávání zakázek. To ohrožuje účinné a jednotné uplatňování právních předpisů Evropské unie. Návrh proto stanoví, že členské státy určí jediný vnitrostátní orgán pověřený monitorováním, prováděním a kontrolou uplatňování práva pro zadávání zakázek. Pouze jediný subjekt se zastřešujícími úkoly bude mít přehled o hlavních obtížích při uplatňování pravidel a bude schopen navrhovat vhodná nápravná opatření u strukturálnějších problémů. Tento subjekt bude moci poskytovat bezprostřední zpětnou vazbu o fungování politiky a potenciálních slabých místech ve vnitrostátní legislativě a postupech, čímž přispěje k rychlému nalézání řešení a zlepšování postupů zadávání zakázek.

Znalostní centra: V mnoha případech nemají zadavatelé interní odborné znalosti pro řešení komplexních zakázek. Vhodná a nezávislá odborná podpora od administrativních struktur by mohla výrazně zlepšit výsledky zadávání zakázek rozšířením vědomostní základny a odbornosti veřejných zadavatelů a poskytováním pomoci podnikům, zejména malým a středním podnikům. Návrh proto zavazuje členské státy, aby poskytly podpůrné struktury nabízející právní a ekonomické poradenství, vedení, školení a pomoc při přípravě a provádění zadávacích řízení. Podpůrné struktury nebo mechanismy již existují na vnitrostátní úrovni, i když jsou organizovány velmi různými způsoby a pokrývají různé oblasti zájmů veřejných zadavatelů a zadavatelů. Členské státy budou proto moci tyto mechanizmy použít, vycházet z jejich odborných znalostí a propagovat jejich služby jako vhodný a moderní nástroj schopný poskytnout veřejným zadavatelům, zadavatelům a hospodářským subjektům přiměřenou podporu. K posílení boje proti korupci a protekcionismu budou veřejní zadavatelé povinni předložit znění uzavřených smluv orgánu dohledu, který bude moci smlouvy analyzovat, zda neobsahují podezřelá ustanovení, a zpřístupní je zainteresovaným osobám pod podmínkou, že nedojde k ohrožení oprávněných veřejných nebo soukromých zájmů. Vzhledem ke zjevným problémům souvisejícím s ochranou oprávněných obchodních zájmů a nutností zabránit narušení hospodářské soutěže by se tato povinnost neměla vztahovat na podniky (veřejné či soukromé) působící v daných odvětvích. Dále je třeba zabránit vzniku nepřiměřené administrativní zátěže, a proto by povinnost předložit úplné znění uzavřených smluv měla zůstat omezena na zakázky o relativně vysoké hodnotě. Navržené prahové hodnoty nastaví správnou rovnováhu mezi zvýšením administrativní zátěže a zajištěním větší transparentnosti: v případě prahové hodnoty 1 000 000 EUR u dodávek a služeb a 10 000 000 EUR u stavebních prací by se uvedená povinnost vztahovala na 10–20 % všech zakázek zveřejňovaných v Úředním věstníku.

Nepředpokládá se, že požadavky týkající se orgánů pro dohled a znalostních center způsobí celkové další finanční zatížení členských států. Pokud se očekávají nějaké náklady na reorganizaci nebo vyladění činností stávajících mechanizmů a struktur, budou neutralizovány snížením nákladů na soudní spory (jak pro zadavatele, tak pro podniky), nákladů souvisejících se zpožděním při udílení zakázek z důvodu nesprávného použití pravidel zadávání veřejných zakázek nebo chybné přípravy zadávacích řízení, jakož i nákladů souvisejících se skutečností, že poradenství je zadavatelům v současnosti poskytováno roztříštěným a neefektivním způsobem.

Správní spolupráce: Návrh stanovuje také účinnou spolupráci, která vnitrostátním orgánům pro dohled umožňuje sdílet informace a osvědčené postupy a spolupracovat prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (Internal Market Information System, IMI).

2011/0439 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, článek 62 a článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům[12],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[13],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[14],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Ve světle výsledků hodnocení dopadu a účinnosti právních předpisů EU v oblasti veřejných zakázek[15] se zdá být vhodné zachovat pravidla pro zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, neboť vnitrostátní orgány jsou i nadále schopné ovlivnit jednání dotyčných subjektů, a to i prostřednictvím kapitálové účasti nebo zastoupením v jejich správních, řídících nebo dozorčích orgánech. Dalším z důvodů pro ponechání právní úpravy zadávání zakázek v těchto odvětvích je uzavřený charakter trhů, na kterých tyto subjekty působí, způsobený tím, že členské státy udělují zvláštní nebo výlučná práva na dodávky, obstarávání nebo provozování sítí pro poskytování dotčených služeb.

(2) Za účelem otevření zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb hospodářské soutěži je žádoucí, aby byla vypracována ustanovení koordinující postupy při zadávání zakázek překračujících určitou hodnotu. Tato koordinace je nezbytná k zajištění účinnosti zásad zakotvených ve Smlouvě o fungování Evropské unie, zejména volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb, jakož i zásad z toho vyplývajících, jako je rovné zacházení, nediskriminace, vzájemné uznávání, proporcionalita a transparentnost. S ohledem na povahu odvětví, kterých se týká, by tato koordinace měla při zachování uvedených zásad vytvořit rámec pro řádnou obchodní praxi a měla by povolit co největší pružnost.

(3) Pokud jde o veřejné zakázky, jejichž hodnota je nižší než částka, pro kterou se použijí ustanovení Unie o koordinaci, je vhodné připomenout judikaturu vytvořenou Evropským soudním dvorem, podle které se používají pravidla a zásady stanovené ve Smlouvě.

(4) Veřejné zakázky hrají klíčovou roli ve strategii Evropa 2020[16] jako jeden z tržně založených nástrojů, jenž se dá využít k dosažení inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění a zároveň k zajištění nejefektivnějšího využití veřejných prostředků. Za tímto účelem musí být současná pravidla pro zadávání zakázek přijatá podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb[17] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby[18], revidována a modernizována, aby se zvýšila efektivita veřejných výdajů, zejména usnadněním účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách, a aby zadavatelé měli možnost lépe využívat veřejných zakázek na podporu společných společenských cílů. Je rovněž třeba vyjasnit základní pojmy a koncepty, aby se zajistila větší právní jistota, a začlenit do současných pravidel určité aspekty související se zavedenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

(5) Podle článku 11 Smlouvy o fungování Evropské unie musí být do vymezení a provádění politik a činností Unie zahrnuty požadavky na ochranu životního prostředí, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje. Tato směrnice objasňuje, jak mohou zadavatelé přispět k ochraně životního prostředí a podpoře udržitelného rozvoje, aniž by přišli o možnost získat pro své zakázky nejlepší poměr kvality a ceny.

(6) Je vhodné, aby pojem zadávání zakázek nebo definice toho, co představuje jednu zakázku, byly co možná nejblíže definicím uvedeným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady […] o veřejných zakázkách ze dne […][19], a zároveň aby byly řádně zohledněny zvláštnosti odvětví, kterých se tato směrnice týká. Pojem jedné zakázky zahrnuje dodávky, stavební práce a služby potřebné k realizaci jednoho projektu, například projektu stavebních prací nebo veškerých stavebních prací, dodávek a/nebo služeb. Známky existence jediného projektu spočívají v celkové koncepci a předchozím plánování na straně zadavatele, ve skutečnosti, že jednotlivé pořízené prvky splňují jednu hospodářskou a technickou funkci nebo jsou jinak logicky propojeny a realizovány v těsném časovém rámci.

(7) Aby bylo dosaženo skutečné otevření trhu a přiměřená rovnováha při používání pravidel pro zadávání veřejných zakázek v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, musí být subjekty, jež mají být zahrnuty, vymezeny na jiném základě než odkazem na jejich právní postavení. Je proto třeba zajistit, aby nebylo ohroženo rovné zacházení se zadavateli z veřejného a soukromého sektoru. Je rovněž třeba zajistit, aby v souladu s článkem 345 Smlouvy o fungování Evropské unie nebyla dotčena úprava vlastnictví uplatňovaná v členských státech.

(8) Pojem zvláštní nebo výlučná práva je klíčový pro vymezení rozsahu působnosti této směrnice, jelikož na subjekty, které nejsou veřejnými zadavateli ani veřejnými podniky ve smyslu této směrnice, se vztahují její ustanovení, pouze pokud vykonávají jednu z činností zahrnutých na základě těchto práv. Z tohoto důvodu je vhodné objasnit, že práva, která byla udělena postupem založeným na objektivních kritériích, především v souladu s právními předpisy Unie, a pro něž bylo zajištěno odpovídající zveřejnění, nepředstavují zvláštní nebo výlučná práva pro účely této směrnice. Tato právní úprava by měla zahrnovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/30/ES ze dne 22. června 1998 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem[20], směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou[21], směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby[22], směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků[23] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70[24].

(9) Zadavatelé působící v odvětví pitné vody se mohou rovněž zabývat jinými činnostmi souvisejícími s vodou, jako například projektováním vodohospodářských staveb, zavlažováním, odvodňováním půdy nebo čištěním a úpravou odpadních vod. V takovém případě by zadavatelé měli být schopni používat postupy zadávání zakázek stanovené v této směrnici při veškerých svých činnostech v odvětví vodního hospodářství, ať se jedná o jakoukoliv část „vodního cyklu“. Avšak pravidla pro zadávání veřejných zakázek navržená pro dodávky zboží nejsou vhodná pro nákup vody, protože vodu je třeba získávat ze zdrojů v blízkosti místa, kde bude použita.

(10) Je vhodné vyjmout zadávání zakázek za účelem vyhledávání ropy a zemního plynu, jelikož o tomto odvětví trvale platí, že je předmětem takového konkurenčního tlaku, že již není zapotřebí disciplíny při zadávání zakázek, kterou zavádějí pravidla pro zadávání veřejných zakázek EU.

(11) Zakázky mohou být přiděleny pro uspokojení požadavků, které vyplývají z různých činností, které mohou být podřízeny různým právním režimům. Mělo by být upřesněno, že právní režim použitelný na jednu zakázku určenou k pokrytí více činností by měl podléhat pravidlům použitelným na tu činnost, na kterou je zakázka hlavně určena. Stanovení, na kterou činnost je zakázka především určena, může být založeno na analýze potřeb, kterým musí konkrétní zakázka vyhovovat, uskutečněné zadavatelem za účelem odhadu hodnoty zakázky a vypracování zadávací dokumentace. V některých případech, jako je nákup jednotlivého kusu vybavení určeného k vykonávání činností, pro které nejsou k dispozici informace umožňující odhad odpovídající míry využití, by mohlo být objektivně nemožné stanovit, na kterou činnost je zakázka hlavně určena. Měla by být stanovena pravidla, která se v těchto případech použijí.

(12) Přestože skutečné, potenciální či patrné střety zájmu nemusí nutně vést ke korupčnímu jednání, mají vysoký potenciál nepatřičně ovlivnit rozhodnutí o zadání zakázky, což vede k narušení hospodářské soutěže a ohrožení rovného zacházení s uchazeči. Proto by měly být zavedeny účinné mechanismy k předcházení střetům zájmu, jejich identifikaci a nápravě. S ohledem na rozdíly v rozhodovacích procesech veřejných zadavatelů a podniků je vhodné omezit taková ustanovení na zadávání zakázek veřejnými zadavateli.

(13) Nedovolené jednání účastníků v zadávacím řízení, jako jsou snahy o nepřípustné ovlivňování rozhodovacího procesu nebo o uzavření dohod s dalšími zájemci za účelem zmanipulování výsledků řízení, může vést k porušení základních zásad práva Unie a k vážnému narušení hospodářské soutěže. Z tohoto důvodu by mělo být požadováno, aby hospodářské subjekty předkládaly čestné prohlášení, že neprovádějí žádné z uvedených nezákonných činností, a prokáže-li se, že je toto prohlášení nepravdivé, aby byly vyloučeny.

(14) Svým rozhodnutím 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994)[25] Rada schválila především Dohodu Světové obchodní organizace o veřejných zakázkách (dále jen „Dohoda o veřejných zakázkách“). Cílem Dohody o veřejných zakázkách je vytvoření mnohostranného vyváženého rámce práv a povinností týkajících se veřejných zakázek se záměrem dosáhnout liberalizace a rozšíření světového obchodu. V případě zakázek, na které se vztahuje tato dohoda, jakož i jiné příslušné mezinárodní dohody, kterými je Unie vázána, plní zadavatelé povinnosti podle těchto dohod použitím této směrnice na hospodářské subjekty ze třetích zemí, které jsou signatáři těchto dohod.

(15) Dohoda o veřejných zakázkách se vztahuje na zakázky přesahující určité prahové hodnoty stanovené v této dohodě a vyjádřené v SDR. U prahových hodnot stanovených touto směrnicí by měl být zajištěn soulad s ekvivalentem prahových hodnot podle Dohody o veřejných zakázkách v eurech. Rovněž by měla být přijata ustanovení pro pravidelné přezkoumávání těchto prahových hodnot vyjádřených v eurech, aby se v případě potřeby upravily pomocí čistě matematické operace podle případných odchylek v hodnotě eura ve vztahu k SDR. S cílem vyhnout se násobení prahových hodnot je navíc vhodné, aniž by tím byly dotčeny mezinárodní závazky Unie, pokračovat v uplatňování stejných prahových hodnot na všechny zadavatele bez ohledu na odvětví, ve kterém působí.

(16) Výsledky hodnocení ukázaly, že vynětí některých služeb z úplného uplatňování této směrnice by mělo být přezkoumáno. V důsledku toho se úplné uplatňování směrnice rozšiřuje na řadu služeb (jako například na hotelové a právní služby, jelikož tyto druhy služeb vykázaly obzvláště vysoké procento přeshraničního obchodu).

(17) Jiné kategorie služeb mají i nadále ze své podstaty omezený přeshraniční rozměr, zejména takzvané osobní služby jako některé sociální, zdravotní a vzdělávací služby. Tyto služby jsou poskytovány v rámci určitého kontextu, který se v jednotlivých členských státech kvůli různým kulturním tradicím zásadním způsobem liší. Proto by měl být vytvořen zvláštní režim pro zakázky v této oblasti služeb s vyšší prahovou hodnotou 1 000 000 EUR. Ve specifickém kontextu zadávání zakázek v těchto odvětvích nebudou osobní služby v hodnotě nižší, než je tato prahová hodnota, obvykle zajímavé pro poskytovatele z jiných členských států, pokud neexistují konkrétní informace o opaku, např. unijní financování přeshraničních projektů. Zakázky na osobní služby převyšující tuto prahovou hodnotu by měly podléhat transparentnosti v rámci celé Unie. S ohledem na význam kulturního kontextu a citlivost těchto služeb by členské státy měly získat širokou pravomoc organizovat výběr poskytovatelů služeb způsobem, který považují za nejvhodnější. Pravidla této směrnice zohledňují uvedené závazné pravidlo, přičemž ukládají pouze dodržování základních zásad transparentnosti a rovného zacházení a zajišťují, aby zadavatelé mohli používat specifická kritéria kvality pro výběr poskytovatelů služeb, jako jsou kritéria stanovená dobrovolným evropským rámcem pro zajišťování kvality v sociálních službách Výboru pro sociální ochranu Evropské unie[26]. Členské státy a/nebo zadavatelé mají i nadále možnost poskytovat tyto služby samy nebo uspořádat sociální služby způsobem, který nezahrnuje zadávání veřejných zakázek, například prostřednictvím financování těchto služeb nebo udělováním licencí či povolení všem hospodářským subjektům, které splňují podmínky předem stanovené zadavatelem, bez jakýchkoliv omezení či kvót za předpokladu, že takový systém zajistí dostatečné zveřejnění a že je v souladu se zásadami transparentnosti a nediskriminace.

(18) Tato směrnice je určena členským státům, a nevztahuje se tudíž na zadávání veřejných zakázek prováděné mezinárodními organizacemi, jejich jménem a na jejich účet. Je však nutné objasnit, do jaké míry by tato směrnice měla být uplatňována na zadávání zakázek, které se řídí zvláštními mezinárodními pravidly.

(19) Existuje značná právní nejistota ohledně toho, do jaké míry by se pravidla pro zadávání veřejných zakázek měla vztahovat na spolupráci mezi orgány veřejné správy. Příslušná judikatura Soudního dvora Evropské unie je vykládána odlišně v jednotlivých členských státech, a dokonce i jednotlivými zadavateli. Protože by tato judikatura byla stejným způsobem použitelná i na orgány veřejné správy v případě, že působí v odvětvích, na které se tato směrnice vztahuje, je vhodné zajistit, aby se jak v této směrnici, tak ve směrnici […/…/EU] [o zadávání veřejných zakázek ] použila stejná pravidla.

(20) Je vhodné vyloučit určité zakázky na služby, dodávky a stavební práce zadávané přidruženému podniku, jehož hlavní činností je poskytování takových služeb, dodávek nebo stavebních prací skupině, jejíž je součástí, a nikoli jejich nabízení na trhu. Je též vhodné vyloučit určité zakázky na služby, dodávky a stavební práce zadané zadavatelem společnému podniku, který je složen za účelem vykonávání činností, na které se vztahuje tato směrnice, z více zadavatelů, mezi které tento zadavatel patří. Je však nezbytné zajistit, že toto vyloučení nezpůsobí narušení hospodářské soutěže výhodné pro podniky nebo společné podniky, které jsou propojeny se zadavateli; je vhodné stanovit příslušný soubor pravidel, zejména pro maximální hranice, ve kterých mohou podniky obdržet část svého obratu z trhu a mimo které tyto podniky ztrácejí možnost získání zakázky bez výzvy k účasti v soutěži, pro složení společných podniků a stabilitu vazeb mezi těmito společnými podniky a zadavateli, ze kterých se skládají.

(21) Je rovněž vhodné vyjasnit vztahy mezi ustanoveními o spolupráci mezi orgány veřejné správy a ustanoveními o zadávání zakázek přidruženým podnikům nebo v rámci společných podniků.

(22) Tato směrnice by se neměla vztahovat na zakázky určené k povolení vykonávání činnosti uvedené v článcích 5 až 11 ani na veřejné soutěže na vykonávání takové činnosti, pokud v členském státu, ve kterém je tato činnost vykonávána, je přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Je tedy vhodné zachovat postup, použitelný na všechna odvětví uvedená v této směrnici, který by umožnil vzít v úvahu účinky otevření těchto odvětví hospodářské soutěži v současnosti nebo v budoucnu. Takový postup by měl poskytnout dotčeným subjektům právní jistotu, stejně jako vhodný rozhodovací proces, který by zajistil v krátkých lhůtách jednotné použití práva Unie v této oblasti.

(23) Přímé vystavení hospodářské soutěži by mělo být vyhodnoceno na základě objektivních kritérií, která zohlední zvláštní vlastnosti dotčeného odvětví. Toto hodnocení je nicméně omezeno krátkými lhůtami, jež se na něj uplatní, a skutečností, že musí být založeno na informacích dostupných Komisi – pocházejících buď z již dostupných zdrojů, nebo z informací získaných v souvislosti s prováděním článku 28 – které nelze doplnit časově náročnějšími metodami, jako jsou zejména veřejné ankety u dotčených hospodářských subjektů. Hodnocením přímého vystavení hospodářské soutěži, jež může být v rámci této směrnice uskutečněno, není dotčeno plnohodnotné uplatňování předpisů o hospodářské soutěži.

(24) U provádění a používání příslušných právních předpisů Unie, které otevírají určité odvětví nebo jeho část, se má za to, že zajišťují dostatečný předpoklad volného vstupu na dotčený trh. Takové příslušné právní předpisy by měly být uvedeny v příloze, která může být Komisí aktualizována. Je vhodné, aby tato příloha v současnosti odkazovala na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES[27], směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES[28] a směrnici 94/22/ES.

(25) Výzkum a inovace, včetně ekoinovací a sociálních inovací, patří mezi hlavní hybné síly budoucího růstu a představují jádro strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Zadavatelé by měli co nejstrategičtěji využít zadávání veřejných zakázek za účelem podpory inovací. Nákup inovativního zboží a služeb hraje klíčovou úlohu při zlepšování účinnosti a kvality veřejných služeb a zároveň řeší hlavní společenské problémy. Přispívá k dosažení nejlepšího poměru získané hodnoty a výše vynaložených prostředků, jakož i širších hospodářských, environmentálních a společenských výhod ve smyslu vytváření nových nápadů a jejich přeměny na inovativní výrobky a služby, a tím i k podpoře udržitelného hospodářského růstu. Tato směrnice by měla přispět k usnadnění zadávání inovativních zakázek a pomoci členským státům při plnění cílů iniciativy „Unie inovací“. Z tohoto důvodu by měl být stanoven zvláštní postup zadávání zakázek, který zadavatelům umožní vytvářet dlouhodobá inovační partnerství pro vývoj a následný nákup nových inovativních výrobků, služeb nebo staveb pod podmínkou, že mohou být dodány podle dohodnutých úrovní plnění a nákladů. Partnerství by měla být strukturována tak, aby mohla poskytnout nezbytnou „tržní poptávku“ podněcující vývoj inovativního řešení, aniž by vyloučila trh.

(26) S ohledem na škodlivé účinky na hospodářskou soutěž by vyjednávací řízení bez výzvy k účasti v soutěži mělo být používáno pouze ve zcela výjimečných případech. Tato výjimka by měla být omezena na případy, kdy buď zveřejnění není možné z důvodů vyšší moci v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie, nebo pokud je od začátku jasné, že by zveřejnění nepřineslo větší hospodářskou soutěž, především v případech, kdy objektivně existuje pouze jeden hospodářský subjekt, který může zakázku provést. K použití vyjednávacího řízení bez výzvy k účasti v soutěži může opravňovat jen situace objektivní výlučnosti, pokud situaci výlučnosti nevytvořil sám zadavatel s ohledem na budoucí zadávací řízení a pokud neexistují odpovídající konkurenční nabídky, jejichž dostupnost by měla být pečlivě zvážena.

(27) Elektronické prostředky pro výměnu informací a komunikaci mohou významně zjednodušit zveřejňování zakázek a zvýšit účinnost a transparentnost postupů při zadávání veřejných zakázek. Měly by se stát běžnými prostředky komunikace a výměny informací v zadávacích řízeních. Užívání elektronických prostředků rovněž vede k úsporám času. V důsledku toho by mělo být stanoveno zkrácení minimálních lhůt, jsou-li používány elektronické prostředky, avšak s podmínkou, že jsou slučitelné se zvláštními způsoby přenosu stanovenými na úrovni Unie. Elektronické prostředky pro výměnu informací a komunikaci s vhodnými funkcemi navíc mohou veřejným zadavatelům umožnit předcházení, odhalování a nápravu chyb, které se mohou vyskytnout během zadávacích řízení.

(28) Na trzích Unie v oblasti veřejných zakázek se objevuje silná tendence k soustředění poptávky veřejných kupujících s cílem dosáhnout úspor z rozsahu, včetně nižších cen a transakčních nákladů, a zlepšování a profesionalizace řízení zadávání zakázek. Toho lze dosáhnout soustředěním nákupů buď podle počtu zúčastněných zadavatelů, nebo podle průběžného objemu a průběžné hodnoty. Avšak soustředění a centralizaci nákupů je třeba pečlivě sledovat, aby se zabránilo nadměrnému soustředění kupní síly a tajným dohodám a aby byla zachována transparentnost, hospodářská soutěž a rovněž možnosti malých a středních podniků ohledně jejich přístupu na trh.

(29) Nástroj rámcových dohod může být v celé Evropě účinnou technikou zadávání zakázek, avšak je třeba zlepšit hospodářskou soutěž zvýšením transparentnosti veřejných zakázek realizovaných prostřednictvím rámcových dohod a zlepšením přístupu k těmto zakázkám. Proto je vhodné přezkoumat ustanovení platná pro tyto dohody, zejména zavedením malých soutěží pro udělování specifických zakázek, které budou vycházet z těchto dohod, a omezením doby platnosti rámcových dohod.

(30) S ohledem na získané zkušenosti je rovněž třeba přizpůsobit pravidla, kterými se řídí dynamické nákupní systémy, aby umožnily zadavatelům plně využívat výhod, jež tento nástroj nabízí. Tyto systémy je třeba zjednodušit, zejména tak, aby fungovaly jako omezené řízení, čímž se odstraní potřeba předběžných nabídek, které byly označeny za jednu z hlavních překážek spojených s těmito systémy. Proto by mělo být jakémukoliv hospodářskému subjektu, který předloží žádost o účast a splní kritéria pro výběr, umožněno, aby se zúčastnil zadávacích řízení prostřednictvím dynamického nákupního systému. Tato technika nákupu dává zadavatelům k dispozici širokou škálu nabídek, což zajistí optimální využití finančních prostředků díky rozsáhlé hospodářské soutěži.

(31) Kromě toho se rozvíjí nové techniky elektronického nákupu, například elektronické katalogy. Pomáhají zvyšovat hospodářskou soutěž a efektivitu veřejných nákupů, zejména tím, že šetří čas a finanční prostředky. Avšak je třeba stanovit určitá pravidla, která zajistí, že toto používání bude v souladu s pravidly této směrnice a zásadami rovného zacházení, nediskriminace a transparentnosti. Zadavatelům by mělo být umožněno vytvářet nabídky týkající se konkrétních nákupů na základě dříve zaslaných elektronických katalogů zejména v případech, kdy byla obnovena soutěž v rámci rámcové dohody, kdy je využíván dynamický nákupní systém a kdy jsou k dispozici dostatečné záruky ohledně zajištění sledovatelnosti, rovného zacházení a předvídatelnosti. V souladu s požadavky pravidel pro elektronické komunikační prostředky by se zadavatelé měli vyvarovat neodůvodněných překážek pro přístup hospodářských subjektů k zadávacím řízením, v nichž mají být nabídky předkládány ve formě elektronických katalogů a jež zajišťují shodu s obecnými zásadami nediskriminace a rovného zacházení.

(32) Centralizované techniky nákupu jsou stále více využívány ve většině členských států. Ústřední nákupní subjekty jsou pověřeny prováděním nákupů nebo zadáváním zakázek nebo uzavíráním rámcových dohod pro jiné veřejné zadavatele nebo zadavatele. S ohledem na velké objemy nákupů tyto techniky umožňují zvýšit hospodářskou soutěž a veřejné nákupy profesionalizovat. Proto je třeba zavést unijní definici ústředních nákupních subjektů pro zadavatele, aniž by se zabránilo pokračování méně institucializovaného a méně systematického společného nakupování nebo zavedené praxi obracet se na poskytovatele služeb, kteří budou připravovat a řídit zadávací řízení jménem zadavatele a na jeho účet. Rovněž je třeba stanovit pravidla pro rozdělení odpovědnosti za dodržování povinností podle této směrnice, a to rovněž v případě opravných prostředků, mezi ústřední nákupní subjekt a zadavatele nakupující od ústředního nákupního subjektu či jeho prostřednictvím. Bude-li mít zadavatel výlučnou odpovědnost za realizaci zadávacích řízení, měl by rovněž nést výlučnou a přímou odpovědnost za soulad těchto řízení s právními předpisy. Bude-li zadavatel provádět část tohoto řízení, například nové otevření soutěže v rámci rámcové dohody nebo zadání jednotlivých zakázek na základě dynamického nákupního systému, měl by i nadále odpovídat za fáze, které realizuje.

(33) Elektronické komunikační prostředky jsou obzvláště vhodné pro podporu centralizovaných nákupních postupů a nástrojů, protože umožňují opětovné využití a automatické zpracování údajů a minimalizaci nákladů na informace a transakce. Použití těchto elektronických komunikačních prostředků by tedy v prvním roce mělo být stanoveno pro ústřední nákupní subjekty jako povinné, protože rovněž usnadňuje sbližování postupů v celé Unii. Poté by měla následovat všeobecná povinnost používání elektronických komunikačních prostředků ve všech zadávacích řízeních po uplynutí přechodného období v délce dvou let.

(34) Společné zadávání zakázek zadavateli z různých členských států v současné době naráží na konkrétní právní problémy, zejména na konflikty vnitrostátních právních předpisů. Nehledě na skutečnost, že směrnice 2004/17/ES implicitně umožňuje přeshraniční společné zadávání veřejných zakázek, v praxi některé vnitrostátní právní systémy explicitně či implicitně činí společné přeshraniční zadávání zakázek právně nejisté nebo nemožné. Zadavatelé z různých členských států mohou mít zájem na spolupráci a společném zadávání zakázek, aby těžili maximum z potenciálu vnitřního trhu, pokud jde o úspory z rozsahu a sdílení rizik a přínosů, zejména pro inovativní projekty s velkou mírou rizika, kterou z racionálního hlediska nemůže nést jediný zadavatel. Proto je třeba vytvořit nová pravidla o přeshraničním společném zadávání zakázek, kterými bude určeno použitelné právo, což usnadní spolupráci mezi zadavateli na celém jednotném trhu. Zadavatelé z různých členských států navíc mohou zakládat společné podniky podle vnitrostátního nebo unijního práva. Pro tuto formu společného zadávání zakázek by měla být stanovena zvláštní pravidla.

(35) Je třeba, aby technické specifikace vypracované zadavateli umožňovaly otevření veřejných zakázek hospodářské soutěži. Proto by mělo být možné předkládat nabídky, které budou odrážet rozmanitost technických řešení, aby byla docílena dostatečná úroveň hospodářské soutěže. V důsledku toho by měly být technické specifikace vypracovány tak, aby se zabránilo umělému omezování hospodářské soutěže prostřednictvím požadavků, které upřednostňují konkrétní hospodářský subjekt kopírováním klíčových vlastností dodávek, služeb nebo stavebních prací, které tento hospodářský subjekt obvykle nabízí. Vypracování technických specifikací tak, aby stanovovaly provozní a výkonnostní požadavky, obecně umožňuje, aby bylo tohoto cíle dosaženo co nejlépe a ve prospěch inovací. Bude-li učiněn odkaz na evropskou normu nebo na vnitrostátní normu, neexistuje-li norma evropská, musí zadavatelé posoudit nabídky vycházející z jiných rovnocenných dokumentů, které splňují požadavky zadavatelů a které jsou rovnocenné z hlediska bezpečnosti. Za účelem doložení rovnocennosti může být od uchazeče požadováno, aby poskytl doklad potvrzený třetím subjektem; avšak v případech, kdy nebude mít dotčený hospodářský subjekt přístup k těmto osvědčením či zkušebním protokolům, nebo pokud nebude možné, aby je získal včas, je třeba povolit jiné vhodné doklady, například technickou dokumentaci výrobce.

(36) Zadavatelé, kteří chtějí nakupovat stavební práce, dodávky nebo služby s konkrétními environmentálními, sociálními nebo jinými vlastnostmi, by měli být schopni odkázat na konkrétní označení štítky, jako je evropská ekoznačka, mezinárodní nebo vnitrostátní ekoznačky a jiné štítky za předpokladu, že se požadavky na označování štítky budou týkat předmětu zakázky, například popisu výrobku a jeho prezentace, včetně požadavků na obaly. Kromě toho je nezbytné, aby byly tyto požadavky navrženy a přijaty na základě objektivně ověřitelných kritérií a za použití postupů, na nichž se budou moci podílet zúčastněné strany, například orgány státní správy, spotřebitelé, výrobci, distributoři a environmentální organizace, a aby dané označení bylo přístupné a dostupné všem zainteresovaným subjektům.

(37) Pro všechny zakázky určené pro využívání osobami, ať již obecnou veřejností nebo zaměstnanci zadavatele, je nezbytné, aby zadavatelé stanovili technickou specifikaci tak, aby byla s výjimkou řádně odůvodněných případů zohledněna kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo řešení pro všechny uživatele.

(38) Aby byla podpořena účast malých a středních podniků (MSP) na trhu v oblasti veřejných zakázek, mělo by být výslovně stanoveno, že zakázky mohou být rozděleny do částí, ať již homogenních, nebo heterogenních. Budou-li zakázky rozděleny do částí, zadavatelé mohou, například kvůli tomu, aby zachovali hospodářskou soutěž nebo aby zajistili bezpečnost dodávek, omezit počet částí, pro něž může hospodářský subjekt předkládat nabídku, mohou rovněž omezit počet částí, jež mohou být přiděleny kterémukoliv jednotlivému uchazeči.

(39) Bude-li to odpovídat nutnosti zajištění cíle řádné obchodní praxe a bude-li to současně umožňovat maximální flexibilitu, bude vhodné stanovit, aby se pro požadavky týkající se hospodářské a finanční způsobilosti a evidence dokumentů použila směrnice [2004/18/ES] o zadávání veřejných zakázek. Proto se předpokládá, že zadavatelé mohou použít kritéria výběru uvedená ve směrnici [2004/18/ES] a že v případech, kdy tak učiní, budou povinni použít ustanovení týkající se zejména horního omezení požadavků o minimálním obratu a o vydávání vlastních osvědčení.

(40) Veřejné zakázky by neměly být udělovány hospodářským subjektům, které se účastnily zločinného spolčení nebo byly shledány vinnými z korupce, podvodu s negativním dopadem na finanční zájmy Unie nebo praní špinavých peněz. Povinné vyloučení na úrovni Unie by mělo být rovněž trestem za neplacení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatelé, kteří nejsou veřejnými zadavateli, by nemuseli mít přístup k nezpochybnitelným důkazům v tomto ohledu, je vhodné ponechat na těchto zadavatelích možnost výběru, zda použijí kritéria pro vyloučení uvedená ve směrnici [2004/18], či nikoliv. Povinnost použít čl. 55 odst. 1 a 2 směrnice [2004/18] by tedy měla být omezena na zadavatele, kteří jsou veřejnými zadavateli. Kromě toho by zadavatelé měli mít možnost vyloučit uchazeče za porušení povinností v oblasti ochrany životního prostředí nebo v sociální oblasti, včetně pravidel o přístupnosti pro osoby s postižením, nebo za jiné závažné profesionální pochybení, například porušení pravidel hospodářské soutěže nebo práv duševního vlastnictví.

(41) Budou-li zadavatelé povinni použít tato kritéria vyloučení, nebo pokud se pro jejich použití rozhodnou, měli by uplatňovat směrnici [2004/18] týkající se možnosti, aby hospodářské subjekty přijímaly opatření v oblasti shody zaměřená na odstranění důsledků všech trestných činů nebo pochybení a na účinnou prevenci dalšího výskytu tohoto pochybení.

(42) Zadavatelé mohou požadovat, aby byla během realizace zakázky uplatňována opatření nebo systémy environmentálního řízení. Systémy environmentálního řízení, bez ohledu na to, zda jsou registrovány podle nástrojů Unie, například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)[29], mohou prokázat, že hospodářský subjekt je technicky způsobilý k realizaci zakázky. Jako alternativu k registrovaným systémům environmentálního řízení je třeba jako důkaz přijmout popis opatření uplatňovaných hospodářským subjektem pro zajištění stejné úrovně ochrany životního prostředí v případech, kdy dotčený hospodářský subjekt nemá k těmto systémům přístup nebo nemá možnost jej získat dostatečně včas.

(43) Zakázky by měly být udělovány na základě objektivních kritérií, která zajistí shodu se zásadami transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Tato kritéria by měla zajistit, že nabídky budou posuzovány v podmínkách efektivní hospodářské soutěže i v případech, kdy zadavatelé požadují vysoce kvalitní stavební práce, dodávky a služby, které optimálně vyhovují jejich potřebám. V důsledku toho bude možné, aby zadavatelé jako kritéria pro zadání přijali buď „hospodářsky nejvýhodnější nabídku“, nebo „nejnižší cenu“, přičemž bude zohledněno, že v případě nejnižší ceny mohou podle vlastního uvážení stanovit přiměřené kvalitativní standardy pomocí technických specifikací nebo podmínek realizace zakázky.

(44) Pokud si zadavatelé vyberou zadání zakázky hospodářsky nejvýhodnější nabídce, měli by stanovit kritéria pro zadání zakázky, na základě kterých budou nabídky posuzovat tak, aby určili, která z nich představuje nejlepší poměr kvality a ceny. Stanovení těchto kritérií závisí na předmětu zakázky, neboť tato kritéria musí umožnit vyhodnocení úrovně plnění, jakou každá posuzovaná nabídka nabízí, vzhledem k předmětu zakázky, jak je definován v technických specifikacích, a posouzení poměru kvality a ceny u každé nabídky. Díky vybraným kritériím pro zadání zakázky by navíc neměl zadavatel získat neomezenou svobodu volby a tato kritéria by měla zajišťovat možnost účinné hospodářské soutěže a být doprovázena požadavky, jež umožňují účinně ověřit informace, které uchazeči předložili.

(45) Aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa 2020 pro udržitelný růst, je nanejvýš důležité plně využívat potenciál veřejných zakázek. Vzhledem k významným rozdílům mezi jednotlivými odvětvími a trhy by však nebylo vhodné stanovit obecně platné povinné požadavky na environmentální, sociální a inovativní zadávání zakázek. Právní předpisy Unie již stanovily povinné požadavky v oblasti veřejných zakázek pro splnění určitých cílů v odvětvích silničních dopravních vozidel (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel[30]) a kancelářského vybavení (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 106/2008 ze dne 15. ledna 2008 o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky[31]). Rovněž se významně pokročilo s definicí společných metodik pro výpočet nákladů životního cyklu. Zdá se proto vhodné pokračovat tímto směrem a ponechat stanovení povinných cílů na právních předpisech pro jednotlivá odvětví s ohledem na konkrétní politiky a podmínky, kterými se příslušné odvětví řídí, a prosazovat vývoj a uplatňování celoevropských přístupů k otázce nákladů životního cyklu jako další podporu využívání zadávání veřejných zakázek ve prospěch udržitelného růstu.

(46) Opatření specifická pro konkrétní odvětví musí být doplněna úpravou směrnice o veřejných zakázkách, která oprávní zadavatele k tomu, aby ve svých nákupních strategiích sledovali cíle strategie Evropa 2020. Proto je třeba vyjasnit, že zadavatelé mohou určit hospodářsky nejvýhodnější nabídku a nejnižší cenu pomocí přístupu nákladů životního cyklu, pokud je používaná metodika stanovena objektivním a nediskriminačním způsobem a zpřístupněna všem zainteresovaným stranám. Pojem nákladů životního cyklu zahrnuje všechny náklady během životního cyklu stavby, dodávek či služeb, a to jak interní náklady (například náklady na vývoj, výrobu, použití, údržbu a likvidaci na konci životního cyklu), tak externí náklady, pokud lze vyjádřit jejich peněžní hodnotu a sledovat je. Na úrovni Unie je třeba vypracovat společné metodologie pro výpočet nákladů životního cyklu u konkrétních kategorií dodávek nebo služeb, a ve všech případech, kdy bude taková metodologie vypracována, by mělo být její použití povinné.

(47) Kromě toho je třeba umožnit, aby zadavatelé v technických specifikacích a kritériích pro zadání mohli odkazovat na konkrétní postup výroby, konkrétní způsob poskytování služeb nebo na konkrétní postupy během jakékoliv jiné fáze životního cyklu výrobku nebo služby, pokud souvisí s předmětem zakázky. Aby se do zadávání veřejných zakázek lépe integrovaly sociální otázky, zadavatelé by rovněž mohli mít možnost zahrnout do kritéria hospodářsky nejvýhodnější nabídky charakteristiky týkající se pracovních podmínek osob přímo se účastnících dotčeného procesu výroby nebo poskytování služby. Tyto charakteristiky se mohou týkat pouze ochrany zdraví pracovníků ve výrobním procesu nebo podpory sociálního začlenění znevýhodněných osob nebo příslušníků zranitelných skupin mezi pracovníky, kteří jsou přiděleni na plnění zakázky, včetně přístupnosti pro osoby s postižením. Každé kritérium pro zadání, jež zahrnuje tyto charakteristiky, by každopádně mělo zůstat omezeno na ty vlastnosti, které mají bezprostřední dopady na zaměstnance v jejich pracovním prostředí. Kritéria by měla být uplatňována v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb[32] a způsobem, který přímo ani nepřímo nediskriminuje hospodářské subjekty z jiných členských států nebo ze třetích zemí, jež jsou stranami Dohody o veřejných zakázkách nebo dohod o volném obchodu, jichž je Unie smluvní stranou.

(48) V případě zakázek na služby a zakázek zahrnujících návrh stavby by měli mít zadavatelé rovněž možnost využít jako kritérium pro zadání organizaci, kvalifikaci a zkušenosti zaměstnanců přidělených k plnění dotčené zakázky, protože to může ovlivnit kvalitu uskutečnění zakázky, a v důsledku toho ekonomickou hodnotu nabídky.

(49) Nabídky na stavební práce, dodávky nebo služby, které se jeví mimořádně nízké, mohou být založeny na technicky, hospodářsky nebo právně nevhodných předpokladech či postupech. Aby se zabránilo případným nepříznivým dopadům během realizace zakázky, měli by být zadavatelé povinni žádat o vysvětlení účtované ceny v případech, kdy bude mít nabídka výrazně nižší cenu než ceny nabízené ostatními uchazeči. Nebude-li uchazeč schopen poskytnout dostatečné vysvětlení, zadavatel by měl být oprávněn tuto nabídku odmítnout. Odmítnutí by mělo být povinné v případech, kdy zadavatel zjistí, že mimořádně nízká cena je důsledkem nedodržení povinných právních předpisů Unie v oblastech sociálního nebo pracovního práva nebo práva životního prostředí nebo ustanovení mezinárodního pracovního práva.

(50) Podmínky plnění zakázky jsou slučitelné s touto směrnicí, pokud nejsou přímo nebo nepřímo diskriminační, pokud souvisí s předmětem zakázky a pokud jsou uvedeny v oznámení použitém jako výzva k účasti v soutěži nebo v zadávací dokumentaci. Mohou mít zejména za cíl podporu praktické odborné přípravy, zaměstnávání osob se zvláštními těžkostmi při začlenění, boj proti nezaměstnanosti, ochranu životního prostředí nebo dobré životní podmínky zvířat. Jako příklad požadavků, které lze uplatňovat během plnění zakázky, je možno uvést požadavky zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané nebo uskutečnit vzdělávací akce pro nezaměstnané nebo mládež, dodržovat zásady základních úmluv Mezinárodní organizace práce, a to i v případech, kdy tyto úmluvy nebyly provedeny ve vnitrostátním právu, a zaměstnat více znevýhodněných osob, než požadují vnitrostátní právní předpisy.

(51) Právní předpisy a kolektivní smlouvy jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Unie, které platí v oblastech pracovních podmínek a bezpečnosti práce, se použijí během plnění zakázky za podmínky, že taková pravidla a jejich provádění jsou v souladu s právem Unie. V přeshraničních situacích, kdy pracovníci z jednoho členského státu poskytují služby v jiném členském státu za účelem plnění zakázky, směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb[33] stanoví minimální podmínky, které musí být splněny v hostitelské zemi vůči těmto vyslaným pracovníkům. Jestliže vnitrostátní právo obsahuje ustanovení za tímto účelem, může být nedodržení daných povinností považováno za vážné pochybení ze strany daného hospodářského subjektu a může vést k vyloučení tohoto hospodářského subjektu ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

(52) Pro výpočet lhůt obsažených v této směrnici se použije nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny[34].

(53) Je nezbytné objasnit podmínky, za nichž změny zakázky během jejího plnění vyžadují nové zadávací řízení, přičemž je třeba zohlednit příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Nové výběrové řízení je vyžadováno v případě podstatných změn původní zakázky, zejména budou-li se týkat rozsahu a obsahu vzájemných práv a povinností smluvních stran, včetně rozdělení práv duševního vlastnictví. Tyto změny ukazují na záměr smluvních stran znovu jednat o zásadních podmínkách zakázky. To se týká zejména případu, kdy by změněné podmínky mohly mít dopad na výsledek řízení, pokud by byly součástí původního řízení.

(54) Zadavatelé se mohou potýkat s vnějšími okolnostmi, které nemohli v okamžiku udělování zakázky předvídat. V takovém případě je nezbytná určitá míra flexibility pro přizpůsobení zakázky těmto okolnostem, aniž by se muselo uskutečnit nové zadávací řízení. Pojem nepředvídatelné okolnosti se týká okolností, jež nemohl zadavatel předpokládat ani přes přiměřeně pečlivou přípravu původního zadání zakázky při zohlednění jemu dostupných prostředků, povahy a vlastností konkrétního projektu, osvědčených postupů v dotčené oblasti a potřeby zajistit vhodný vztah mezi zdroji vynakládanými na přípravu zadání zakázky a její předpokládanou hodnotou. Neplatí to však v případech, kdy je výsledkem úprav změna povahy celého zadání zakázky, například kvůli nahrazení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty, něčím jiným, nebo kvůli zásadní změně typu zakázky, protože v takové situaci lze předpokládat hypotetický dopad na výsledky.

(55) V souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti by neměl být úspěšný uchazeč nahrazen jiným hospodářským subjektem, aniž by byla zakázka znovu otevřena hospodářské soutěži. Avšak úspěšný uchazeč realizující zakázku může během její realizace projít určitými strukturálními změnami, například čistě interní reorganizací, fúzí a akvizicí nebo insolvencí. Tyto strukturální změny by neměly automaticky vyžadovat nové zadávací řízení na všechny zakázky realizované tímto podnikem.

(56) Zadavatelé by měli mít v jednotlivých zakázkách možnost provést úpravy pomocí ustanovení o změnách, nicméně tato ustanovení by jim neměla poskytovat neomezené pravomoci. Tato směrnice by proto měla stanovit, v jakém rozsahu bude možné provádět úpravy původní zakázky.

(57) Hodnocení ukazuje, že členské státy soudržně a systematicky nemonitorují uplatňování a fungování pravidel týkajících se zadávání veřejných zakázek. To má negativní dopad na správné uplatňování ustanovení vyplývajících z těchto směrnic, což je hlavním zdrojem nákladů a nejistoty. Několik členských států zřídilo vnitrostátní ústřední orgány zabývající se otázkami zadávání veřejných zakázek, ale jejich funkce se v jednotlivých členských státech podstatně liší. Jasnější, soudržnější a autoritativnější mechanismy monitorování a kontroly by zvýšily povědomí o fungování pravidel pro zadávání zakázek, právní jistotu pro podniky a zadavatele a přispěly by k vytvoření rovných podmínek. Tyto mechanismy by mohly sloužit jako nástroje pro zjišťování a včasné řešení problémů, zejména u projektů spolufinancovaných Unií, a k určení strukturálních nedostatků. Zejména je velmi třeba, aby byly tyto mechanismy koordinovány, čímž se zajistí jednotné uplatňování, kontrola a monitorování politiky zadávání veřejných zakázek a rovněž systematické posuzování výsledků politiky zadávání zakázek v Unii.

(58) Členské státy by měly jmenovat jeden vnitrostátní orgán, který ponese odpovědnost za monitorování, uplatňování a kontrolu zadávání veřejných zakázek. Tento ústřední orgán by měl mít k dispozici nezprostředkované a aktuální informace, zejména pokud půjde o různé problémy ovlivňující uplatňování právních předpisů o zadávání veřejných zakázek. Měl by být schopen poskytnout bezprostřední zpětnou vazbu o fungování této politiky a případných nedostatcích ve vnitrostátních právních předpisech a postupech a přispívat k rychlému nalezení řešení. S ohledem na účinný boj proti korupci a podvodům by tento ústřední orgán i veřejnost měli mít možnost se seznámit se zněním uzavřených smluv. Smlouvy na zakázky vysoké hodnoty by tedy měly být předkládány orgánu dohledu a zainteresované osoby by měly mít možnost přístupu k těmto dokumentům za předpokladu, že nedojde k ohrožení oprávněných veřejných nebo soukromých zájmů.

(59) Všichni zadavatelé nemohou mít interní odborné znalosti nezbytné pro hospodářsky či technicky složité zakázky. Účinným doplňkem činností v oblasti monitorování a kontroly by proto byla vhodná profesionální podpora. Na jedné straně lze tohoto cíle dosáhnout nástroji pro sdílení znalostí (znalostními centry), které budou zadavatelům poskytovat technickou podporu, na druhé straně by podniky, především malé a střední podniky, měly těžit z administrativní podpory, zejména při účasti v přeshraničních zadávacích řízeních.

(60) Na vnitrostátní úrovni již monitorovací, dohledové a podpůrné struktury či mechanismy existují a mohou být samozřejmě využity k zajištění monitorování, provádění a kontroly zadávání veřejných zakázek a k poskytování požadované podpory zadavatelům a hospodářským subjektům.

(61) Účinná spolupráce je nezbytnou podmínkou zajištění jednotného poradenství a praxe v každém členském státě a v celé Unii. Orgány pověřené monitorováním, prováděním, kontrolou a technickou podporou by měly být schopny sdílet informace a spolupracovat; ve stejném kontextu by vnitrostátní orgány jmenované jednotlivými členskými státy měly jednat jako preferované kontaktní místo pro útvary Komise za účelem shromažďování údajů, výměny informací a monitorování uplatňování práva Unie týkajícího se zadávání veřejných zakázek.

(62) Aby byl zohledněn rychlý technický, hospodářský a regulační pokrok, měla by být Komise zmocněna přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o méně podstatné části této směrnice. Komise by měla být vzhledem k potřebě dodržování mezinárodních dohod oprávněna ke změně technických postupů pro metody výpočtů týkajících se prahových hodnot a rovněž k periodickému přezkumu samotných prahových hodnot; odkazy na nomenklaturu CPV mohou procházet regulatorními změnami na úrovni EU a je nezbytné, aby se uvedené změny promítly do textu této směrnice; podrobné technické údaje o zařízeních pro elektronický příjem a jejich vlastnosti by měly být aktualizovány s ohledem na technologický pokrok a administrativní potřeby; rovněž je nezbytné, aby byla Komise zmocněna k tomu, aby za účelem zajištění interoperability technických formátů, procesů a předávání zpráv v zadávacích řízeních, které probíhají pomocí prostředků elektronické komunikace, a současného zohlednění technického pokroku a administrativních potřeb učinila z určitých norem pro elektronickou komunikaci normy povinné; Komise by rovněž měla být zmocněna k upravování povinného obsahu informací uváděných v oznámeních, aby odpovídaly administrativním potřebám a regulatorním změnám na vnitrostátní úrovni i úrovni EU; seznam legislativních aktů Unie, kterým se zřizují společné metodiky pro výpočet nákladů životního cyklu uvedeného v čl. 77 odst. 3; seznam mezinárodních úmluv v sociální a environmentální oblasti uvedený v článcích 70 a 79 a seznam právních předpisů Unie uvedený v čl. 27 odst. 3, jejichž provádění je podmínkou volného přístupu na dotčený trh, a rovněž příloha II uvedená v čl. 4 odst. 4, kterou se stanoví seznam legislativních aktů, které je třeba zohlednit při posuzování existence zvláštních či výlučných práv je třeba rychle přizpůsobit tak, aby zahrnovaly odvětvová opatření. Aby byla tato potřeba uspokojena, měla by být Komise oprávněna k aktualizaci těchto seznamů.

(63) Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce prováděla náležité konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a řádné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(64) Aby se zajistily jednotné podmínky uplatňování této směrnice, pokud jde o postupy zasílání a zveřejňování údajů uvedených v příloze IX a postupy navrhování a zasílání oznámení, standardní formuláře pro zveřejňování oznámení, jakož i postupu a norem pro posílání zpráv a společné šablony, která bude používána orgány dohledu k navrhování zprávy o provádění a statistické zprávy, je třeba, aby byly prováděcí pravomoci svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[35]. Pro přijetí těchto prováděcích aktů, které nebudou mít dopad ani z finančního hlediska, ani ohledně povahy a rozsahu povinností vyplývajících z této směrnice, by měl být použit poradní postup. Naproti tomu jsou tyto akty charakterizovány pouze administrativním účelem a slouží k usnadnění používání pravidel stanovených v této směrnici. Kromě toho je třeba za podmínek zajišťujících jednotné podmínky uplatňování tohoto ustanovení přijmout rozhodnutí, jimiž se určí, zdali bude dotčená činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích s volným přístupem. Proto je třeba Komisi svěřit také prováděcí pravomoci ohledně podrobných ustanovení pro uplatňování postupu podle článku 28 pro určení, zdali je článek 27 použitelný stejně jako samotná rozhodnutí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[36]. Pro přijetí těchto prováděcích aktů by se měl použít poradní postup.

(65) Jelikož cílů této směrnice, totiž koordinace právních a správních předpisů členských států platných pro určité postupy zadávání veřejných zakázek, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jej být proto lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(66) Směrnice 2004/17/ES by proto měla být zrušena.

(67) V souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne [datum] se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech předloží společně s oznámením o prováděcích opatřeních také jeden nebo více dokumentů vysvětlujících vztahy mezi částmi směrnice a odpovídajícími částmi vnitrostátních prováděcích nástrojů. V případě této směrnice považuje zákonodárce předložení takových dokumentů za odůvodněné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I: OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A OBECNÉ ZÁSADY

KAPITOLA I: Předmět a definice

Článek 1: Předmět a oblast působnosti

Článek 2: Definice

Článek 3: Smíšené zakázky a zakázky zahrnující více činností

KAPITOLA II: Osobní působnost: definice zahrnutých činností a subjektů

ODDÍL 1: SUBJEKTY

Článek 4: Zadavatelé

ODDÍL 2: ČINNOSTI

Článek 5: Plyn a teplo

Článek 6: Elektrická energie

Článek 7: Voda

Článek 8: Dopravní služby

Článek 9: Přístavy a letiště

Článek 10: Poštovní služby

Článek 11: Těžba ropy a zemního plynu, průzkum nebo těžba uhlí nebo jiných pevných paliv

Kapitola III: Věcná působnost

ODDÍL 1: PRAHOVÉ HODNOTY

Článek 12: Prahové hodnoty

Článek 13: Metody výpočtu odhadované hodnoty zakázek

Článek 14: Úprava prahových hodnot

ODDÍL 2: VYLOUČENÉ ZAKÁZKY A VEŘEJNÉ SOUTĚŽE NA URČITÝ VÝKON

Pododdíl 1: Vyloučení vztahující se na všechny zadavatele a zvláštní vyloučení pro odvětví vodního hospodářství a energetiky

Článek 15: Zakázky zadávané za účelem dalšího prodeje nebo nájmu třetím osobám

Článek 16: Zakázky nebo veřejné soutěže na určitý výkon zadávané nebo organizované za jiným účelem, než je vykonávání činnosti uvedené ve směrnici, nebo za účelem vykonávání takové činnosti ve třetí zemi

Článek 17: Obrana a bezpečnost

Článek 18: Zakázky zadávané a veřejné soutěže na určitý výkon organizované podle mezinárodních pravidel

Článek 19: Zvláštní vyloučení pro zakázky na služby

Článek 20:        Zakázky zadávané určitými zadavateli na nákup vody a dodávky energie nebo paliv pro výrobu energie

Pododdíl 2: Zvláštní vztahy (ovládané subjekty, spolupráce, přidružené podniky a společné podniky)

Článek 21: Vztahy mezi orgány veřejné správy

Článek 22: Zakázky zadávané přidruženému podniku

Článek 23: Zakázky zadávané společnému podniku nebo zadavateli, který je součástí společného podniku

Článek 24: Oznamování informací

Pododíl 3 : Zvláštní situace

Článek 25: Služby v oblasti výzkumu a vývoje

Článek 26: Zakázky podléhající zvláštní úpravě

Pododdíl 4: Činnosti přímo vystavené hospodářské soutěži a související procesní ustanovení

Článek 27: Činnosti přímo vystavené hospodářské soutěži

Článek 28: Postup stanovení toho, zda se použije článek 27

KAPITOLA IV: Obecné zásady

Článek 29: Zásady zadávání zakázek

Článek 30: Hospodářské subjekty

Článek 31: Vyhrazené zakázky

Článek 32: Důvěrnost

Článek 33: Pravidla pro komunikaci

Článek 34: Obecná povinnost používat elektronické prostředky komunikace

Článek 35: Nomenklatura

Článek 36: Střet zájmů

Článek 37: Nedovolené jednání

HLAVA II: PRAVIDLA VZTAHUJÍCÍ SE NA ZAKÁZKY

KAPITOLA I: Řízení

Článek 38: Podmínky vztahující se k Dohodě o veřejných zakázkách a dalším mezinárodním dohodám

Článek 39: Volba řízení

Článek 40: Otevřené řízení

Článek 41: Omezené řízení

Článek 42: Vyjednávací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži

Článek 43: Inovační partnerství

Článek 44: Použití vyjednávacího řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži

KAPITOLA II: Techniky a nástroje pro elektronické a společné zadávání zakázek

Článek 45: Rámcové dohody

Článek 46: Dynamické nákupní systémy

Článek 47: Elektronické dražby

Článek 48: Elektronické katalogy

Článek 49: Centralizované nákupní činnosti a ústřední nákupní subjekty

Článek 50: Pomocné nákupní činnosti

Článek 51: Příležitostné společné zadávání zakázek

Článek 52: Společné zadávání zakázek zadavateli z různých členských států

KAPITOLA III: Průběh řízení

ODDÍL 1: PŘÍPRAVA

Článek 53: Předběžné tržní konzultace

Článek 54: Technické specifikace

Článek 55: Štítky

Článek 56: Zkušební protokoly, osvědčení a jiné doklady

Článek 57: Sdělování technických specifikací

Článek 58: Varianty

Článek 61: Rozdělení zakázek na části

Článek 60: Stanovení lhůt

ODDÍL 2: ZVEŘEJŇOVÁNÍ A TRANSPARENTNOST

Článek 61: Pravidelná předběžná oznámení

Článek 62: Oznámení o existenci systému kvalifikace

Článek 63: Oznámení o zakázce

Článek 64: Oznámení o zadání zakázky

Článek 65: Forma a způsob zveřejňování oznámení

Článek 66: Zveřejnění na vnitrostátní úrovni

Článek 67: Dostupnost zadávací dokumentace elektronickými prostředky

Článek 68: Výzvy k předložení nabídek nebo k vyjednávání; výzvy k potvrzení zájmu

Článek 69: Informování žadatelů o kvalifikaci, zájemců a uchazečů

ODDÍL 3: VÝBĚR ÚČASTNÍKŮ A ZADÁNÍ ZAKÁZEK

Článek 70: Obecné zásady

Pododdíl 1: Kvalifikace a výběr na základě kvality

Článek 71: Systémy kvalifikace

Článek 72: Kritéria pro výběr na základě kvality

Článek 73: Využití způsobilosti jiných subjektů

Článek 74: Použití důvodů pro vyloučení a kritérií pro výběr uvedených ve [směrnici 2004/18]

Článek 75: Normy zajišťování jakosti a normy environmentálního řízení

Pododdíl 2: Zadání zakázky

Článek 76: Kritéria pro zadání zakázky

Článek 77: Náklady životního cyklu

Článek 78: Překážky bránící zadání zakázky

Článek 79: Mimořádně nízké nabídky

KAPITOLA V: Plnění zakázky

Článek 80: Podmínky plnění zakázky

Článek 81: Zadání zakázky subdodavateli

Článek 82: Změny zakázek v době jejich trvání

Článek 83: Ukončení zakázek

HLAVA III: ZVLÁŠTNÍ REŽIMY ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK

KAPITOLA I: Sociální a jiné zvláštní služby

Článek 84: Zadávání zakázek na sociální a jiné zvláštní služby

Článek 85: Zveřejňování oznámení

Článek 86: Zásady zadávání zakázek

KAPITOLA II: Pravidla pro veřejné soutěže na určitý výkon

Článek 87: Obecná ustanovení

Článek 88: Oblast působnosti

Článek 89: Oznámení

Článek 90: Pravidla týkající se organizování veřejných soutěží na určitý výkon, výběru účastníků a poroty

Článek 91: Rozhodnutí poroty

HLAVA IV: SPRÁVA

Článek 92: Vymáhání

Článek 93: Veřejný dohled

Článek 94: Samostatné zprávy o zadávacích řízeních

Článek 95: Podávání zpráv členskými státy

Článek 96: Podpora zadavatelům a podnikům

Článek 97: Správní spolupráce

HLAVA V: PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 98: Výkon přenesené pravomoci

Článek 99: Postup pro naléhavé případy

Článek 100: Postup projednávání ve výboru

Článek 101: Provedení

Článek 102: Zrušení

Článek 103: Přezkum

Článek 104: Vstup v platnost

Článek 105: Určení

PŘÍLOHY

PŘÍLOHA I: Seznam činností uvedených v čl. 2 bodě 8 písm. a)

PŘÍLOHA II: Seznam právních předpisů Unie uvedený v čl. 4 odst. 2

PŘÍLOHA III: Seznam právních předpisů Unie uvedený v čl. 27 odst. 3

PŘÍLOHA IV: Požadavky týkající se zařízení pro elektronický příjem nabídek, žádostí o účast, žádostí o kvalifikaci, jakož i plánů a projektů ve veřejných soutěžích

PŘÍLOHA V: Seznam mezinárodních dohod uvedených v článku 38

PŘÍLOHA VI část A: Informace, jež mají být uvedeny v pravidelném předběžném oznámení (podle článku 61)

PŘÍLOHA VI část B: Informace, jež mají být uvedeny v oznámení o uveřejnění pravidelného předběžného oznámení na profilu kupujícího, které neslouží jako výzva k účasti v soutěži (podle čl. 61 odst. 1)

PŘÍLOHA VII: Informace, jež mají být uvedeny ve specifikacích elektronických dražeb (čl. 47 odst. 4)

PŘÍLOHA VIII: Definice některých technických specifikací

PŘÍLOHA IX: Hlavní požadavky na zveřejňování

PŘÍLOHA X: Informace, jež mají být uvedeny v oznámení o existenci systému kvalifikace (podle čl. 39 odst. 2 písm. b) a článku 62)

PŘÍLOHA XI: Informace, jež mají být uvedeny v oznámení o zakázce (podle článku 63)

PŘÍLOHA XII: Informace, jež mají být uvedeny v oznámení o zadání zakázky (podle článku 64)

PŘÍLOHA XIII: Obsah výzvy k podání nabídek, k vyjednávání nebo k potvrzení zájmu podle článku 68

PŘÍLOHA XIV: Seznam mezinárodních úmluv v sociální a environmentální oblasti uvedený v článcích 70 a 79

PŘÍLOHA XV: Seznam právních předpisů EU uvedený v čl. 77 odst. 3

PŘÍLOHA XVI: Informace, jež mají být uvedeny v oznámení o změně zakázky v době jejího trvání (podle čl. 82 odst. 6)

PŘÍLOHA XVII: Služby uvedené v článku 84

PŘÍLOHA XVIII: Informace, jež mají být uvedeny v oznámení zakázek na sociální a jiné zvláštní služby (podle článku 85)

PŘÍLOHA XIX: Informace, jež mají být uvedeny v oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon (podle čl. 89 odst. 1)

PŘÍLOHA XX: Informace, jež mají být uvedeny v oznámení výsledků veřejné soutěže na určitý výkon (podle čl. 89 odst. 1)

PŘÍLOHA XXI: Srovnávací tabulka

HLAVA I OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A OBECNÉ ZÁSADY

KAPITOLA I Předmět a definice

Článek 1 Předmět a oblast působnosti

1. Tato směrnice stanoví pravidla týkající se postupů při zadávání zakázek zadavateli ve smyslu článku 4 ohledně zadání zakázky, jakož i veřejné soutěže na určitý výkon, jejichž hodnota se odhaduje nejméně na úrovni prahových hodnot stanovených v článku 12.

2. Zadáváním zakázek ve smyslu této směrnice je nákup nebo jiné formy získávání stavebních prací, dodávek nebo služeb jedním či více zadavateli od hospodářských subjektů vybraných těmito zadavateli, za předpokladu, že stavební práce, dodávky nebo služby jsou určeny k výkonu některé z činností uvedených v článcích 5 až 11.

Ve smyslu této směrnice představuje soubor stavebních prací, dodávek a/nebo služeb, i když jsou pořízeny prostřednictvím různých smluv, jednu zakázku v případě, že smlouvy jsou součástí jednoho projektu.

Článek 2 Definice

Pro účely této směrnice se použijí následující definice:

1)           „veřejným zadavatelem“ se rozumí stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním nebo více takovými orgány či jedním nebo více veřejnoprávními subjekty;

2)           „regionální orgány“ zahrnují všechny orgány správních jednotek spadajících pod NUTS 1 a 2 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003[37];

3)           „místní orgány“ zahrnují všechny orgány správních jednotek spadajících pod NUTS 3 a menších správních jednotek podle nařízení (ES) č. 1059/2003;

4)           „veřejnoprávním subjektem“ se rozumí jakýkoli subjekt, jenž má všechny následující charakteristiky:

a)      je založen za zvláštním účelem nebo má jako zvláštní účel uspokojování potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu; za tímto účelem se subjekt, který působí v normálních tržních podmínkách, usiluje o dosažení zisku a nese ztráty plynoucí z výkonu své činnosti, nepovažuje za subjekt, jehož účelem je uspokojování potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu,

b)      má právní subjektivitu,

c)      je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty nebo podléhá řídicímu dohledu těchto subjektů nebo je v jeho správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty;

5)           „veřejným podnikem“ se rozumí jakýkoliv podnik, ve kterém veřejní zadavatelé mohou vykonávat přímo nebo nepřímo dominantní vliv na základě jejich vlastnictví podniku, finanční účasti v něm nebo pravidel, jimiž se řídí;

6)           „zvláštními nebo výlučnými právy“ se rozumějí práva udělená příslušným orgánem členského státu na základě právního nebo správního předpisu, jehož důsledkem je vyhrazení provozování činnosti uvedené v článcích 5 až 11 jednomu nebo více subjektům, což podstatně ovlivňuje možnost jiných subjektů provozovat takovou činnost;

7)           „zakázkami na dodávky, stavební práce a služby“ se rozumějí úplatné smlouvy uzavřené písemnou formou mezi jedním nebo více zadavateli uvedenými v čl. 4 odst. 3 a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejichž předmětem je provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb ve smyslu této směrnice;

8)           „zakázkami na stavební práce“ se rozumějí zakázky, jejichž předmětem je jedna z následujících možností:

a)      provedení, nebo projekt i provedení stavebních prací vztahujících se k jedné z činností uvedených v příloze I,

b)      provedení, nebo projekt i provedení stavby,

c)      realizace stavby libovolným způsobem, který odpovídá požadavkům stanoveným zadavatelem, jenž má rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby;

9)           „stavbou“ se rozumí výsledek souboru pozemních nebo inženýrských stavebních prací, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce;

10)         „zakázkami na dodávky“ se rozumějí zakázky, jejichž předmětem je koupě výrobků, koupě výrobků na splátky, leasing výrobků nebo jejich nájem, s možností následné koupě nebo bez ní. Zakázka na dodávku může jako vedlejší předmět zahrnovat umísťovací a instalační práce.

11)         „zakázkami na služby“ se rozumějí zakázky, jejichž předmětem je poskytování jiných služeb, než jaké stanoví odstavec 8;

12)         „hospodářským subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo zadavatel nebo skupina těchto osob a/nebo zadavatelů, která na trhu nabízí provedení stavebních prací a/nebo staveb, dodání produktů nebo poskytování služeb;

13)         „uchazečem“ se rozumí hospodářský subjekt, který podal nabídku;

14)         „zájemcem“ se rozumí hospodářský subjekt, který se uchází o výzvu nebo byl pozván k účasti v omezeném nebo vyjednávacím řízení nebo v inovačním partnerství;

15)         „zadávací dokumentací“ se rozumějí všechny dokumenty vypracované zadavatelem nebo na něž zadavatel odkazuje, aby popsal či určil prvky zakázky nebo řízení, mezi něž patří oznámení o zakázce, oznámení předběžných informací nebo oznámení o existenci systému kvalifikace, pokud se používají jako výzva k účasti v soutěži, technické specifikace, navrhované smluvní podmínky, formát dokumentů předkládaných zájemci a uchazeči, informace o obecných povinnostech a jakékoli další dokumenty;

16)         „centralizovanými nákupními činnostmi“ se rozumějí činnosti realizované pravidelně v jedné z následujících forem:

a)      pořizování dodávek a/nebo služeb určených pro zadavatele,

b)      zadávání zakázek nebo uzavírání rámcových dohod na stavební práce, dodávky nebo služby určené pro zadavatele;

17)         „pomocnými nákupními činnostmi“ se rozumějí činnosti sestávající z poskytování podpory nákupním činnostem, zejména v těchto podobách:

a)      technická infrastruktura, která umožní zadavatelům zadávat veřejné zakázky nebo uzavírat rámcové dohody na stavební práce, dodávky nebo služby,

b)      poradenství při realizaci nebo přípravě zadávacích řízení,

c)      příprava a vedení zadávacích řízení jménem a na účet příslušného zadavatele;

18)         „ústředním nákupním subjektem“ se rozumí veřejný zadavatel ve smyslu čl. 2 bodu 1 nebo veřejný zadavatel ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice [2004/18/ES], který provádí centralizované nákupní činnosti a případně i pomocné nákupní činnosti;

19)         „poskytovatelem služeb v oblasti zadávání zakázek“ se rozumí veřejný nebo soukromý subjekt, který na trhu nabízí pomocné nákupní činnosti;

20)         výrazem „písemný“ nebo „písemně“ se rozumí jakýkoli soubor slov nebo čísel, který může být čten, reprodukován a dále sdělován, včetně informací přenášených a ukládaných elektronickými prostředky;

21)         „elektronickým prostředkem“ se rozumí elektronické zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a ukládání dat zaslaných, přenesených a obdržených po vedení, rádiově, optickými prostředky nebo jinými elektromagnetickými prostředky;

22)         „životním cyklem“ se rozumí všechny po sobě jdoucí a/nebo provázané fáze, zahrnující výrobu, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence výrobku nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení;

23)         „veřejné soutěže na určitý výkon“ jsou řízení, která zadavateli umožňují získat plán nebo projekt vybraný porotou v soutěži s udílením cen nebo bez něj, zvláště v oblasti územního plánování, architektury, stavebního inženýrství či zpracování dat.

Článek 3 Smíšené zakázky a zakázky zahrnující více činností

1. Zakázky, jejichž předmětem jsou dva nebo více druhů zakázek (stavební práce, služby nebo dodávky), se zadávají v souladu s ustanoveními platnými pro ten druh zakázky, který charakterizuje hlavní předmět dotčené zakázky.

V případě smíšených zakázek zahrnujících služby ve smyslu hlavy III kapitoly I a další služby nebo služby a dodávky, se hlavní předmět určí porovnáním hodnoty příslušných služeb a dodávek.

V případě smíšených zakázek zahrnujících prvky zakázek na dodávky, stavební práce a služby a prvky koncesí, se část zakázky, kterou tvoří zakázka v oblasti působnosti této směrnice, zadává v souladu s ustanoveními této směrnice.

Pokud jsou různé části zakázky objektivně neoddělitelné, rozhodne se o použití této směrnice na základě hlavního předmětu zakázky.

2. Zakázka, která má zahrnout více činností, se řídí pravidly vztahujícími se na činnost, na kterou je především určena.

Volba mezi zadáním jediné zakázky a zadáním více oddělených zakázek však nesmí být provedena s cílem vyloučit ji z oblasti působnosti této směrnice, případně směrnice [2004/18/ES].

3. Pokud jedna z činností, na které je zakázka určena, spadá do oblasti působnosti této směrnice a další do oblasti působnosti výše zmíněné směrnice [2004/18/ES] a pokud je objektivně nemožné určit, na kterou činnost je zakázka především určena, zadává se zakázka v souladu s výše zmíněnou směrnicí [2004/18/ES].

4. Pokud jedna z činností, na které je zakázka určena, spadá do oblasti působnosti této směrnice a další nespadá do oblasti působnosti ani této směrnice, ani směrnice [2004/18/ES] nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES[38], a pokud je objektivně nemožné určit, na kterou činnost je zakázka především určena, zadává se zakázka v souladu s touto směrnicí.

KAPITOLA II Osobní působnost: definice zahrnutých činností a subjektů

Oddíl 1 Subjekty

Článek 4 Zadavatelé

1. Dominantní vliv ve smyslu čl. 2 bodu 5 na straně veřejných zadavatelů se předpokládá v kterémkoliv z níže uvedených případů, v nichž tito zadavatelé přímo či nepřímo:

a)      drží většinu upsaného kapitálu podniku;

b)      disponují většinou hlasovacích práv vyplývajících z podílu na podniku;

c)      mohou jmenovat více než polovinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu podniku.

2. Práva, která jsou udělena prostřednictvím řízení, které má odpovídající publicitu a kde se udělení těchto práv zakládá na objektivních kritériích, nepředstavují „zvláštní nebo výlučná práva“ ve smyslu čl. 2 bodu 6.

To zahrnuje:

a)      zadávací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži v souladu se směrnicí [2004/18/ES], [směrnicí ... (koncese)] nebo s touto směrnicí;

b)      řízení podle jiných právních aktů Unie uvedených v příloze II, která zajišťují odpovídající transparentnost ex ante při udělování povolení na základě objektivních kritérií.

3. Tato směrnice se vztahuje na zadavatele, kteří:

a)      jsou veřejnými zadavateli nebo veřejnými podniky a vykonávají některou z činností uvedených v článcích 5 až 11;

b)      pokud nejsou veřejnými zadavateli nebo veřejnými podniky, vykonávají jako jednu ze svých činností jakoukoliv z těch, které jsou uvedeny v článcích 5 až 11, nebo více těchto činností a působí na základě zvláštních nebo výlučných práv udělených příslušným orgánem členského státu.

4. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci podle článku 98 za účelem změny seznamu právních předpisů Unie uvedeného v příloze II, pokud se na základě přijetí nových právních předpisů a zrušení nebo změny těchto předpisů takové změny ukáží jako nezbytné.

Oddíl 2 Činnosti

Článek 5 Plyn a teplo

1. Co se týče plynu a tepla, vztahuje se tato směrnice na následující činnosti:

a)      poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí plynu nebo tepla;

b)      dodávky plynu nebo tepla do takových sítí.

2. Dodávka plynu nebo tepla do sítí, které poskytují službu veřejnosti prostřednictvím zadavatele, který není veřejným zadavatelem, se nepovažuje za činnost ve smyslu odstavce 1, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)      výroba plynu nebo tepla dotčeným subjektem je nevyhnutelným důsledkem vykonávání jiné činnosti, než které jsou uvedeny v odstavci 1 nebo v článcích 6 až 8;

b)      dodávka do veřejné sítě je zaměřená pouze na hospodářské využití takové výroby a nepřesahuje 20 % průměrného obratu tohoto subjektu za poslední tři roky včetně běžného roku.

Článek 6 Elektrická energie

1. Co se týče elektrické energie vztahuje se tato směrnice na následující činnosti:

a)      poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí elektřiny;

b)      dodávky elektřiny do takových sítí.

Pro účely této směrnice zahrnují dodávky elektrické energie výrobu (produkci) a velkoobchodní prodej elektrické energie.

2. Dodávka elektřiny do sítí, které poskytují službu veřejnosti prostřednictvím zadavatele, který není veřejným zadavatelem, se nepovažuje za činnost ve smyslu odstavce 1, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)      dotčený subjekt elektřinu vyrábí, protože její spotřeba je nezbytná pro vykonávání jiné činnosti, než které jsou uvedeny v odstavci 1 nebo v článcích 5 a 7 až 8;

b)      dodávka do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě subjektu a nepřesahuje 30 % celkové průměrné výroby elektrické energie tohoto subjektu za poslední tři roky včetně běžného roku.

Článek 7 Voda

1. Tato směrnice se vztahuje na následující činnosti:

a)      poskytování nebo provoz pevných sítí určených k poskytování služby veřejnosti v souvislosti s výrobou, dopravou nebo distribucí pitné vody;

b)      dodávky pitné vody do takových sítí.

2. Tato směrnice se také vztahuje na zakázky nebo veřejné soutěže na určitý výkon, které zadávají nebo organizují subjekty provozující činnost uvedenou v odstavci 1 a které      souvisejí s jednou z následujících činností:

a)      projekty vodohospodářských děl, zavlažováním nebo odvodňováním půdy za předpokladu, že množství vody určené pro dodávky pitné vody představuje více než 20 % celkového množství vody, jež má být získána takovými projekty nebo zavlažovacími či odvodňovacími zařízeními,

b)      čištěním a úpravou odpadních vod.

3. Dodávka pitné vody do sítí, které poskytují službu veřejnosti prostřednictvím zadavatele, který není veřejným zadavatelem, se nepovažují za činnost ve smyslu odstavce 1, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)      dotčený subjekt pitnou vodu vyrábí, protože její spotřeba je nezbytná pro vykonávání činnosti jiné než těch, jež jsou uvedeny v článcích 5 až 8;

b)      dodávka do veřejné sítě závisí pouze na vlastní spotřebě subjektu a nepřesahuje 30 % celkové průměrné výroby pitné vody subjektu za poslední tři roky včetně běžného roku.

Článek 8 Dopravní služby

Tato směrnice se vztahuje na činnosti spojené s poskytováním nebo provozem sítí poskytujících službu veřejnosti v oblasti železniční dopravy, automatizovaných systémů, tramvajové, trolejbusové, autobusové nebo lanové dopravy.

Co se týká dopravních služeb, má se za to, že síť existuje tam, kde je služba poskytována podle provozních podmínek stanovených příslušným orgánem členského státu, jako jsou podmínky pro obsluhované trasy, kapacita, která má být k dispozici, nebo četnost služeb.

Článek 9 Přístavy a letiště

Tato směrnice se vztahuje na činnosti související s využíváním zeměpisné oblasti za účelem poskytování zařízení letišť a námořních nebo vnitrozemských přístavů nebo jiných terminálových zařízení pro letecké a námořní dopravce a dopravce na vnitrozemských vodních cestách.

Článek 10 Poštovní služby

1. Tato směrnice se vztahuje na činnosti související s poskytováním:

a)      poštovních služeb;

b)      jiných služeb než poštovních, pod podmínkou, že jsou takové služby poskytovány subjektem, který rovněž poskytuje poštovní služby ve smyslu odst. 2 písm. b), a jestliže pro služby spadající do odst. 2 písm. b) nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 27 odst. 1.

2. Pro účely této směrnice a aniž je dotčena směrnice 97/67/ES, se rozumí:

a)      „poštovní zásilkou“ zásilka s adresou v konečné podobě, ve které má být dodána, bez ohledu na její hmotnost. Kromě listovních zásilek jsou to rovněž například knihy, katalogy, noviny, časopisy a poštovní balíky obsahující zboží s obchodní hodnotou či bez obchodní hodnoty, bez ohledu na jejich hmotnost;

b)      „poštovními službami“ služby spočívající ve výběru, třídění, přepravě a dodávání poštovních zásilek. Tyto služby zahrnují služby spadající do oblasti všeobecných služeb i služby mimo oblast všeobecných služeb v souladu se směrnicí 97/67/ES;

c)      „jinými službami než poštovními službami“ služby poskytované v následujících oblastech:

i)        služby řízení doručovacích služeb (jak služby předcházející odeslání, tak následující po odeslání, včetně služeb „mailroom management“);

ii)       služby s přidanou hodnotou spojené s elektronickou poštou a plně uskutečněné elektronickou cestou (včetně zabezpečeného přenosu zakódovaných dokumentů elektronickou cestou, služby správy adres a přenosu doporučené elektronické pošty);

iii)      služby týkající se poštovních zásilek nezahrnutých v písmenu a), jako je neadresná reklamní pošta;

iv)      finanční služby vymezené v CPV pod referenčními čísly 66100000-1 až 66720000-3 a v čl. 19 písm. c) a zahrnující zejména poštovní převody peněz a převody z běžných poštovních účtů;

v)       filatelistické služby;

vi)      logistické služby (služby spojující fyzické doručení a/nebo uskladnění s jinými nepoštovními funkcemi).

Článek 11 Těžba ropy a zemního plynu, průzkum nebo těžba uhlí nebo jiných pevných paliv

Tato směrnice se vztahuje na činnosti související s využíváním zeměpisné oblasti za účelem:

a)           těžby ropy nebo zemního plynu;

b)           průzkumu nebo těžby uhlí nebo jiných pevných paliv.

Kapitola III: Věcná působnost

ODDÍL 1 PRAHOVÉ HODNOTY

Článek 12 Prahové hodnoty

Pokud nejsou vyloučeny podle článků 15 až 20 nebo v souladu s článkem 27 s ohledem na výkon příslušné činnosti, vztahuje se tato směrnice na zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) se rovná následujícím prahovým hodnotám nebo je vyšší:

a)           400 000 EUR u zakázek na dodávky a služby, jakož i veřejné soutěže na určitý výkon;

b)           5 000 000 EUR u zakázek na stavební práce;

c)           1 000 000 EUR u zakázek na sociální a jiné zvláštní služby uvedené na seznamu v příloze XVII.

Článek 13 Metody výpočtu odhadované hodnoty zakázek

1. Výpočet odhadované hodnoty zakázky je založen na celkové splatné částce bez DPH, odhadnuté zadavatelem, která zahrnuje případná opční práva v jakékoli formě a případné obnovení zakázky.

Pokud zadavatel poskytuje zájemcům či uchazečům ceny nebo platby, při výpočtu odhadované hodnoty zakázky je zohlední.

2. Výběr metody použité pro výpočet odhadované hodnoty zakázky nesmí být proveden s úmyslem vyloučit ji z oblasti působnosti této směrnice. Jedna zakázka tedy nesmí být rozdělena tak, aby to vedlo k jejímu vyloučení z oblasti působnosti této směrnice, pokud to není opodstatněné objektivními důvody.

3. Odhad musí být platný v okamžiku, kdy je odesílána výzva k účasti v soutěži, nebo v případech, kdy se taková výzva nepoužije, v okamžiku, kdy zadavatel zahájí zadávací řízení, zejména stanovením základních charakteristik zamýšlené zakázky.

4. Pokud jde o rámcové dohody a dynamické nákupní systémy, bere se v úvahu nejvyšší odhadovaná hodnota bez DPH souboru všech zakázek zamýšlených po celkovou dobu trvání dohody nebo systému.

5. V případě inovačních partnerství se bere v úvahu nejvyšší odhadovaná hodnota bez DPH výzkumných a vývojových činností, které proběhnou ve všech fázích zamýšleného partnerství, jakož i dodávek, služeb či stavebních prací, které mají být vyvinuty a pořízeny na konci zamýšleného partnerství.

6. Za účelem použití článku 12 zahrnou zadavatelé do odhadované hodnoty zakázek na stavební práce hodnotu stavebních prací, jakož i celkovou odhadovanou hodnotu všech dodávek nebo služeb, které zadavatelé dávají zhotoviteli k dispozici, za předpokladu, že jsou nezbytné pro výkon stavebních prací.

7. Může-li zamýšlená stavba nebo nákup služeb vést k současnému zadání zakázek ve formě oddělených částí, vezme se v úvahu celková odhadovaná hodnota všech takových částí.

Je-li souhrnná hodnota částí rovna prahové hodnotě stanovené v článku 12 nebo je vyšší, použije se tato směrnice pro zadání každé části.

8. Může-li záměr na získání podobných dodávek vést k současnému zadání zakázek ve formě oddělených částí, bere se pro účely použití článku 12 v úvahu celková odhadovaná hodnota všech těchto částí.

Je-li souhrnná hodnota částí rovna prahové hodnotě stanovené v článku 12 nebo je vyšší, použije se tato směrnice pro zadání každé části.

9. Zadavatelé mohou zadat zakázky na jednotlivé části, aniž použijí postupy stanovené v této směrnici, je-li odhadovaná hodnota bez DPH dotčené části nižší než 80 000 EUR v případě dodávek či služeb nebo 1 milion EUR v případě stavebních prací. Souhrnná hodnota částí zadaných takto bez použití této směrnice však nesmí překročit 20 % souhrnné hodnoty všech částí, do nichž byly zamýšlené stavební práce, zamýšlené nabytí podobných dodávek nebo zamýšlený nákup služeb rozděleny.

10. V případě zakázek na dodávky nebo služby, které jsou pravidelné povahy nebo které mají být obnovovány během daného období, se odhadovaná hodnota zakázky vypočte na základě

a)      buď celkové skutečné hodnoty po sobě jdoucích zakázek stejného druhu zadaných během předchozích dvanácti měsíců nebo předchozího rozpočtového období, pokud možno upravené o odhadované změny v množství nebo hodnotě během dvanácti měsíců následujících po první zakázce;

b)      nebo celkové odhadované hodnoty po sobě jdoucích zakázek zadaných během dvanácti měsíců následujících po první dodávce nebo během rozpočtového období, je-li delší než dvanáct měsíců.

11. Pro zakázky na dodávky, jejichž předmětem je leasing, nájem, pronájem nebo koupě výrobků na splátky, se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere tato hodnota:

a)      v případě zakázek na dobu určitou, kdy je tato doba rovna dvanácti měsícům nebo kratší, celková odhadovaná hodnota za dobu trvání zakázky, nebo je-li doba trvání zakázky delší než dvanáct měsíců, celková hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty;

b)      v případě zakázek na dobu neurčitou nebo v případě, že doba jejich trvání nemůže být definována, měsíční hodnota vynásobená 48.

12. Pro zakázky na služby se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere v případě potřeby tato hodnota:

a)      u pojišťovacích služeb: splatné pojistné a podobné odměny;

b)      u bankovních služeb a jiných finančních služeb: poplatky, provize, úroky a podobné odměny;

c)      u zakázek zahrnujících projekt: honoráře, splatné provize a podobné odměny.

13. Pro zakázky na služby, které neuvádějí celkovou cenu, se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere tato hodnota:

a)      v případě zakázek na dobu určitou, je-li doba trvání rovna 48 měsícům nebo kratší: celková hodnota za celou dobu jejich trvání;

b)      v případě zakázek na dobu neurčitou nebo s dobou trvání delší než 48 měsíců: měsíční hodnota vynásobená 48.

Článek 14 Úprava prahových hodnot

1. Každé dva roky počínaje 30. červnem 2014 Komise ověří, zda prahové hodnoty stanovené v čl. 12 písm. a) a b) odpovídají prahovým hodnotám stanoveným v Dohodě o veřejných zakázkách, a v případě nutnosti je upraví.

V souladu s metodou výpočtu stanovenou v Dohodě o veřejných zakázkách vypočítá Komise hodnotu těchto prahových hodnot na základě průměrné denní hodnoty eura vyjádřené ve zvláštních právech čerpání (SDR) za období 24 měsíců končící posledním dnem měsíce srpna, který předchází úpravě účinné od 1. ledna. Hodnota takto upravených prahových hodnot se v případě potřeby zaokrouhlí dolů na tisíce eur, aby bylo zajištěno, že platné prahové hodnoty stanovené uvedenou dohodou, vyjádřené v SDR, budou dodrženy.

2. Každé dva roky počínaje 1. lednem 2014 stanoví Komise hodnoty prahových hodnot uvedených v čl. 12 písm. a) a b) a upravených podle odstavce 1 tohoto článku v národních měnách členských států, které se neúčastní měnové unie.

Komise zároveň stanoví v národních měnách členských států, které se neúčastní měnové unie, hodnotu prahové hodnoty uvedené v čl. 12 písm. c).

V souladu s metodou výpočtu stanovenou v Dohodě o veřejných zakázkách se stanovení těchto hodnot zakládá na průměrných denních hodnotách těchto měn odpovídajících použitelné prahové hodnotě vyjádřené v eurech za období 24 měsíců končící posledním dnem měsíce srpna, který předchází úpravě účinné od 1. ledna.

3. Upravené prahové hodnoty uvedené v odstavci 1 a jejich hodnoty v národních měnách zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie na začátku měsíce listopadu, který následuje po jejich úpravě.

4. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 98 akty v přenesené pravomoci, aby přizpůsobila metodiku stanovenou v odst. 1 druhém pododstavci případné změně v metodice stanovené Dohodou o veřejných zakázkách pro úpravu prahových hodnot uvedených v čl. 12 písm. a) a b) a pro stanovení prahových hodnot v národních měnách členských států, které se neúčastní měnové unie, jak stanoví odstavec 2 tohoto článku.

Komise je rovněž zmocněna přijímat v souladu s článkem 98 akty v přenesené pravomoci za účelem úpravy prahových hodnot stanovených v čl. 12 písm. a) a b), je-li to nezbytné.

5. Pokud je nezbytné prahové hodnoty stanovené v čl. 12 písm. a) a b) upravit a časová omezení zabraňují použití postupu stanoveného v článku 98 a vyžadují si to závažné naléhavé důvody, použije se na akty v přenesené pravomoci přijímané podle odst. 4 druhého pododstavce tohoto článku postup stanovený v článku 99.

Oddíl 2 Vyloučené zakázky a veřejné soutěže na určitý výkon

Pododdíl 1 Vyloučení vztahující se na všechny zadavatele a zvláštní vyloučení pro odvětví vodního hospodářství a energetiky

Článek 15 Zakázky zadávané za účelem dalšího prodeje nebo nájmu třetím osobám

1. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky zadávané za účelem dalšího prodeje nebo nájmu třetím osobám za předpokladu, že zadavatel nepožívá žádného zvláštního nebo výlučného práva prodat nebo pronajmout předmět takových zakázek a jiné subjekty mají možnost volně ho prodat nebo pronajmout za stejných podmínek jako zadavatel.

2. Zadavatelé sdělí Komisi nebo vnitrostátnímu orgánu dohledu na jejich žádost všechny kategorie výrobků nebo činností, které považují za vyňaté podle odstavce 1. Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat v Úředním věstníku Evropské unie seznamy kategorií výrobků nebo činností, které považuje za takto vyňaté. Komise přitom respektuje jakékoliv citlivé obchodní aspekty, na které mohou zadavatelé poukázat při poskytnutí informací.

Článek 16 Zakázky nebo veřejné soutěže na určitý výkon zadávané nebo organizované za jiným účelem, než je vykonávání činnosti uvedené ve směrnici, nebo za účelem vykonávání takové činnosti ve třetí zemi

1. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky, které zadavatelé zadávají za jiným účelem, než je vykonávání jejich činností uvedených v článcích 5 až 11, nebo za účelem vykonávání takových činností ve třetí zemi za podmínek, které nezahrnují fyzické využívání sítě nebo geografické oblasti v rámci Unie, a rovněž se nevztahuje na veřejné soutěže na určitý výkon organizované za těmito účely.

2. Zadavatelé sdělí Komisi nebo vnitrostátnímu orgánu dohledu na jejich žádost všechny činnosti, které považují za vyňaté podle odstavce 1. Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat v Úředním věstníku Evropské unie seznamy kategorií činností, které považuje za takto vyňaté. Komise přitom respektuje jakékoliv citlivé obchodní aspekty, na které mohou zadavatelé poukázat při poskytnutí informací.

Článek 17 Obrana a bezpečnost

1. Pokud jde o zakázky zadávané nebo veřejné soutěže na určitý výkon organizované v oblastech obrany a bezpečnosti, tato směrnice se nevztahuje na:

a)      zakázky, na které se vztahuje směrnice 2009/81/ES;

b)      zakázky, na které se směrnice 2009/81/ES nevztahuje podle svých článků 8, 12 a 13.

2. Tato směrnice se nevztahuje na zakázky a veřejné soutěže na určitý výkon jiné než ty, které jsou uvedeny v odstavci 1, pokud při zadávacím řízení podle čl. 39 odst. 1 nemůže být zaručena ochrana základních zájmů bezpečnosti členského státu.

Článek 18 Zakázky zadávané a veřejné soutěže na určitý výkon organizované podle mezinárodních pravidel

Tato směrnice se nevztahuje na zakázky či veřejné soutěže na určitý výkon, jež je zadavatel povinen zadat nebo organizovat v souladu s postupy zadávání zakázek, které se liší od postupů uvedených v této směrnici a které jsou stanoveny:

a)           mezinárodní dohodou uzavřenou v souladu se Smlouvou unie mezi členským státem a jednou nebo více třetími zeměmi, která se týká stavebních prací, dodávek nebo služeb za účelem společné realizace nebo využívání projektu signatářskými státy;

b)           mezinárodní dohodou týkající se rozmístění vojsk a vztahující se na podniky členského státu nebo třetí země;

c)           zvláštním postupem mezinárodní organizace;

d)           pravidly pro zadávání zakázek stanovenými mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí v případě zakázek nebo veřejných soutěží na určitý výkon plně financovaných touto organizací nebo institucí; v případě zakázek nebo veřejných soutěží na určitý výkon spolufinancovaných z velké části mezinárodní organizací nebo mezinárodní finanční institucí se strany dohodnou na platných postupech zadávání zakázek, které musí být v souladu se Smlouvou.

Všechny dohody uvedené v prvním pododstavci písm. a) se oznamují Komisi, která může konzultovat poradní výbor pro veřejné zakázky uvedený v článku 100.

Článek 19 Zvláštní vyloučení pro zakázky na služby

Tato směrnice se nevztahuje na zakázky na služby, které se týkají:

a)           nabývání nebo nájmu pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv k nim libovolnými způsoby financování; vztahuje se však na smlouvy o finančních službách uzavřené v jakékoli formě současně s uzavřením kupní nebo nájemní smlouvy, před ním nebo po něm;

b)           rozhodčích a smírčích služeb;

c)           finančních služeb v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES[39] a operací provedených pomocí Evropského nástroje finanční stability;

d)           pracovních smluv;

e)           veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici nebo metrem;

f)            zakázek na vysílací čas, které jsou zadány vysílacím společnostem.

g)           Vysílání uvedené v prvním pododstavci písm. f) zahrnuje jakékoli přenosy nebo distribuci prostřednictvím jakéhokoli druhu elektronické sítě.

Článek 20             Zakázky zadávané určitými zadavateli na nákup vody a dodávky energie nebo paliv pro výrobu energie

Tato směrnice se nevztahuje na:

a)           zakázky na nákup vody, pokud je zadají zadavatelé, kteří vykonávají jednu nebo obě činnosti související s pitnou vodou uvedené v čl. 7 odst. 1.

b)           zakázky zadané zadavateli, kteří jsou aktivní v odvětví energetiky prostřednictvím výkonu činnosti uvedené v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 1 nebo článku 11, na dodávky:

i)       energie;

ii)       paliv pro výrobu energie.

Pododdíl 2 Zvláštní vztahy (ovládané subjekty, spolupráce, přidružené podniky a společné podniky)

Článek 21 Vztahy mezi orgány veřejné správy

1. Zakázka zadaná veřejným zadavatelem jiné právnické osobě spadá mimo oblast působnosti této směrnice, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

a)      veřejný zadavatel ovládá dotyčnou právnickou osobou obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky;

b)      alespoň 90 % činností této právnické osoby je vykonáváno pro ovládajícího veřejného zadavatele nebo pro jiné právnické osoby ovládané tímto veřejným zadavatelem;

c)      v ovládané právnické osobě nemá účast žádný soukromý subjekt.

Má se za to, že veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně, jako ovládá vlastní organizační složky, ve smyslu prvního pododstavce písm. a), pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí ovládané právnické osoby.

2. Odstavec 1 se rovněž použije v případě, že ovládaný subjekt, který je veřejným zadavatelem, zadá zakázku svému ovládajícímu subjektu nebo jiné právnické osobě ovládané týmž veřejným zadavatelem, pokud v právnické osobě, jíž je veřejná zakázka zadána, nemá účast žádný soukromý subjekt.

3. Veřejný zadavatel, který neovládá právnickou osobu ve smyslu odstavce 1, však může zadat zakázku bez použití této směrnice právnické osobě, kterou ovládá společně s jinými veřejnými zadavateli, pokud jsou splněny následující podmínky:

a)      veřejní zadavatelé ovládají společně právnickou osobu obdobně, jako ovládají vlastní organizační složky;

b)      alespoň 90 % činností této právnické osoby je vykonáváno pro ovládající veřejné zadavatele nebo pro jiné právnické osoby ovládané týmiž veřejnými zadavateli;

c)      v ovládané právnické osobě nemá účast žádný soukromý subjekt.

Pro účely písmene a) se má za to, že veřejní zadavatelé ovládají společně určitou právnickou osobu, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

a)      rozhodovací orgány ovládané právnické osoby jsou složeny ze zástupců všech zúčastněných veřejných zadavatelů;

b)      tito veřejní zadavatelé jsou s to společně vyvíjet rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí ovládané právnické osoby;

c)      ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které se neshodují se zájmy orgánů veřejné správy, které jsou k ní přidruženy;

d)      ovládané právnické osobě neplyne z veřejných zakázek smluvených s těmito veřejnými zadavateli žádný zisk kromě úhrady skutečných nákladů.

4. Dohoda uzavřená mezi dvěma nebo několika veřejnými zadavateli není považována za „zakázku na stavební práce, dodávky nebo služby“ ve smyslu čl. 2 bodu 7 této směrnice, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

a)      dohoda zakládá mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli skutečnou spolupráci, která je zaměřena na společný výkon úkolů veřejné služby a zahrnuje vzájemná práva a povinnosti stran;

b)      dohoda se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem;

c)      zúčastnění veřejní zadavatelé neuskutečňují na volném trhu více než 10 % obratu z činností, které jsou relevantní v kontextu dohody;

d)      dohoda nezahrnuje jiné finanční převody mezi zúčastněnými veřejnými zadavateli než finanční převody odpovídající úhradě skutečných nákladů na stavební práce, služby nebo dodávky;

e)      v žádném ze zúčastněných veřejných zadavatelů nemá účast žádný soukromý subjekt.

5. Neexistence soukromé účasti uvedená v odstavcích 1 až 4 se ověřuje při udělení zakázky nebo při uzavření dohody.

Výjimky stanovené odstavcích 1 až 4 přestávají platit okamžikem vstupu soukromého subjektu, v důsledku čehož je třeba otevřít probíhající zakázky soutěži prostřednictvím řádných zadávacích řízení.

Článek 22 Zakázky zadávané přidruženému podniku

1. Pro účely tohoto článku se „přidruženým podnikem“ rozumí podnik, jehož roční účetní závěrky jsou konsolidovány s ročními účetními závěrkami zadavatele v souladu s požadavky sedmé směrnice Rady 83/349/EHS[40].

2. V případě subjektů, na které se výše uvedená směrnice nevztahuje, se „přidruženým podnikem“ rozumí jakýkoli podnik, který:

a)      může přímo nebo nepřímo podléhat dominantnímu vlivu zadavatele ve smyslu čl. 2 bodu 5 a čl. 4 odst. 1 této směrnice;

b)      může vykonávat dominantní vliv nad zadavatelem;

c)      který společně se zadavatelem podléhá dominantnímu vlivu jiného podniku na základě vlastnictví, finanční účasti nebo pravidel, jimiž se řídí.

3. Bez ohledu na článek 21 a pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4, tato směrnice se nevztahuje na zakázky:

a)      zadané zadavatelem přidruženému podniku, nebo

b)      zadané společným podnikem vytvořeným výlučně několika zadavateli za účelem vykonávání činností ve smyslu článků 5 až 11 podniku, který je přidružen k jednomu z těchto zadavatelů.

4. Odstavec 3 se vztahuje:

a)      na zakázky na služby, pokud alespoň 80 % celkového průměrného obratu přidruženého podniku ze služeb obecně, dosaženého za předchozí tři roky, pochází z poskytování služeb podnikům, k nimž je přidružen;

b)      na zakázky na dodávky, pokud alespoň 80 % celkového průměrného obratu přidruženého podniku z dodávek obecně, dosaženého za předchozí tři roky, pochází z poskytování dodávek podnikům, k nimž je přidružen;

c)      na zakázky na stavební práce, pokud alespoň 80 % celkového průměrného obratu přidruženého podniku ze stavebních prací obecně, dosaženého za předchozí tři roky, pochází z poskytování stavebních prací podnikům, k nimž je přidružen;

5. Pokud kvůli datu, ke kterému byl přidružený podnik založen nebo začal vykonávat činnost, není obrat za předchozí tři roky dostupný, postačí, že podnik prokáže, zejména prostřednictvím prognóz činnosti, že dosažení obratu uvedeného v odst. 4 písm. a), b) nebo c) je věrohodné.

Pokud jsou zadavateli poskytovány stejné nebo podobné služby, dodávky nebo stavební práce více než jedním přidruženým podnikem, vypočítají se výše uvedená procenta s ohledem na celkový obrat ze služeb, z dodávek nebo ze stavebních prací poskytnutých těmito přidruženými podniky.

Článek 23 Zakázky zadávané společnému podniku nebo zadavateli, který je součástí společného podniku

Bez ohledu na článek 21 a za předpokladu, že společný podnik byl vytvořen za účelem vykonávání příslušné činnosti po dobu nejméně tří let a že v zakládacím dokumentu společného podniku je stanoveno, že zadavatelé, kteří jej tvoří, budou jeho součástí po přinejmenším stejné období, se tato směrnice nevztahuje na zakázky zadané:

a)           společným podnikem vytvořeným výlučně několika zadavateli za účelem vykonávání činností ve smyslu článků 5 až 11 jednomu z daných zadavatelů, nebo

b)           zadavatelem takovémuto společnému podniku, jehož je součástí.

Článek 24 Oznamování informací

Zadavatelé oznámí Komisi nebo vnitrostátnímu orgánu dohledu na jejich žádost následující informace týkající se použití čl. 22 odst. 2 a 3 a článku 23:

a)           jména dotčených podniků a dotčených společných podniků,

b)           povahu a hodnotu dotčených zakázek,

c)           důkazy, které Komise nebo vnitrostátní orgán dohledu považuje za nezbytné k prokázání, že vztah mezi podnikem nebo společným podnikem, jemuž byly zakázky zadány, a zadavatelem je v souladu s požadavky článku 22 nebo 23.

Pododdíl 3 Zvláštní situace

Článek 25 Služby v oblasti výzkumu a vývoje

1. Tato směrnice se vztahuje na zakázky na služby v oblasti výzkumu a vývoje s referenčními čísly CPV 73000000-2 až 73436000-7, s výjimkou 73200000-4, 73210000-7 nebo 73220000-0, za předpokladu, že jsou splněny obě následující podmínky:

a)      prospěch připadá výhradně zadavateli k využití při vlastní činnosti,

b)      poskytovaná služba je zcela uhrazena zadavatelem.

Tato směrnice se nevztahuje na zakázky na služby v oblasti výzkumu a vývoje s referenčními čísly CPV 73000000-2 až 73436000-7, s výjimkou 73200000-4, 73210000-7 nebo 73220000-0, pokud není splněna jedna z podmínek uvedených v prvním pododstavci písm. a) nebo b).

2. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 98 akty v přenesené pravomoci, kterými změní referenční čísla CPV uvedená v odstavci 1 tak, aby byly zohledněny změny v nomenklatuře CPV, pokud tyto změny nevedou ke změně oblasti působnosti této směrnice.

Článek 26 Zakázky podléhající zvláštní úpravě

1. Aniž je dotčen článek 27, Rakouská republika a Spolková republika Německo zajistí prostřednictvím podmínek pro povolení nebo prostřednictvím jiných vhodných opatření, aby každý subjekt působící v odvětvích uvedených v rozhodnutích 2002/205/ES a 2004/73/ES:

a)      dodržoval zásady nediskriminace a zadávání zakázek na základě soutěže, pokud jde o zadávání zakázek na dodávky, stavební práce a služby, zejména s ohledem na informace o zamýšlených zakázkách, které subjekt poskytuje hospodářským subjektům;

b)      sdělil Komisi za podmínek stanovených v rozhodnutí Komise 93/327/EHS[41] informace o zakázkách, které zadává.

2. Aniž je dotčen článek 27, Spojené království zajistí, prostřednictvím podmínek pro povolení nebo prostřednictvím jiných vhodných opatření, aby každý subjekt působící v odvětvích uvedených v rozhodnutí 97/367/EHS uplatňoval odst. 1 písm. a) a b) u zakázek zadaných za účelem vykonávání uvedené činnosti v Severním Irsku.

3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na zakázky zadané za účelem průzkumu ropy či zemního plynu.

Pododdíl 4 Činnosti přímo vystavené hospodářské soutěži a související procesní ustanovení

Článek 27 Činnosti přímo vystavené hospodářské soutěži

1. Zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon činnosti uvedené v článcích 5 až 11, se neřídí touto směrnicí, pokud členský stát nebo zadavatelé, kteří podali žádost podle článku 28, mohou prokázat, že v členském státě, ve kterém má být činnost vykonávána, je tato činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup; směrnice se nevztahuje ani na veřejné soutěže na výkon takové činnosti v dané zeměpisné oblasti. Posouzením hospodářské soutěže, jež bude učiněno na základě informací dostupných Komisi a pro účely této směrnice, není dotčeno použití předpisů o hospodářské soutěži.

2. Pro účely odstavce 1 se otázka, zda je činnost přímo vystavena hospodářské soutěži, rozhodne na základě takových kritérií, která jsou v souladu s ustanoveními o hospodářské soutěži ve Smlouvě; mohou mezi ně patřit vlastnosti dotčených výrobků nebo služeb, existence alternativních výrobků nebo služeb, ceny a skutečná nebo potenciální přítomnost více než jednoho dodavatele daných výrobků nebo poskytovatele daných služeb.

Referenční zeměpisný trh, na jehož základě je vystavení hospodářské soutěži posouzeno, je tvořen oblastí, ve které dotčené podniky působí v rámci nabídky výrobků nebo služeb a poptávky po nich, ve které jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně homogenní a kterou lze odlišit od sousedních oblastí zejména z toho důvodu, že podmínky hospodářské soutěže jsou v těchto oblastech znatelně odlišné. Toto posouzení bere v úvahu především povahu a vlastnosti dotčených výrobků nebo služeb, existenci překážek vstupu na trh, preference spotřebitelů, podstatné rozdíly mezi podíly podniků na trhu mezi dotčenou oblastí a sousedními oblastmi a podstatné rozdíly v cenách.

3. Pro účely odstavce 1 se přístup na trh považuje za neomezený, pokud členský stát provedl a uplatňuje právní předpisy Unie vyjmenované v příloze III.

Pokud není možné volný přístup na trh předpokládat na základě prvního pododstavce, musí být prokázáno, že přístup na trh je volný fakticky i právně.

Článek 28 Postup pro stanovení, zda se použije článek 27

1. Pokud má členský stát, nebo stanoví-li tak právní předpisy dotčeného členského státu, zadavatel za to, že podle kritérií uvedených v čl. 27 odst. 2 a 3 je daná činnost přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup, může požádat, aby bylo stanoveno, že tato směrnice se nevztahuje na zadávání zakázek nebo organizaci veřejných soutěží na určitý výkon ve vztahu k dané činnosti.

K žádosti je přiloženo odůvodněné a podložené stanovisko nezávislého vnitrostátního orgánu, který je příslušný pro dotčenou činnost. Toto stanovisko podrobně analyzuje podmínky pro možnou použitelnost čl. 27 odst. 1 na dotčenou činnost v souladu s odstavci 2 a 3 uvedeného článku.

Dotčený členský stát nebo zadavatel informuje Komisi o všech podstatných skutečnostech, především o každém právním a správním předpisu nebo dohodě, které se týkají souladu s podmínkami stanovenými v čl. 27 odst. 1.

2. Na základě žádosti předložené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku může Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí přijatého ve lhůtách stanovených v odstavci 4 tohoto článku stanovit, že podle kritérií uvedených v článku 27 je činnost uvedená v článcích 5 až 11 přímo vystavena hospodářské soutěži. Uvedená prováděcí rozhodnutí se přijímají poradním postupem podle čl. 100 odst. 2.

Zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon dané činnosti, a veřejné soutěže na výkon takové činnosti se touto směrnicí již dále neřídí v těchto případech:

a)      Komise přijala prováděcí rozhodnutí podle prvního pododstavce tohoto odstavce, v němž stanoví použitelnost čl. 27 odst. 1, ve lhůtě stanovené v odstavci 3 tohoto článku;

b)      Komise nepřijala prováděcí rozhodnutí podle prvního pododstavce tohoto odstavce ve lhůtě stanovené v odstavci 3 tohoto článku.

3. Prováděcí rozhodnutí podle odstavce 2 se přijímají v těchto lhůtách:

a)      90 pracovních dnů, pokud se předpokládá volný přístup na daný trh na základě čl. 27 odst. 3 prvního pododstavce;

b)      130 pracovních dnů v jiných případech než pod písmenem a).

Tyto lhůty začínají běžet od prvního pracovního dne následujícího po dni, k němuž Komise obdrží žádost podle odstavce 1, nebo pokud jsou informace, které mají být dodány společně s žádostí, neúplné, od pracovního dne následujícího po obdržení úplných informací.

Lhůty stanovené v prvním pododstavci může Komise prodloužit po vyjádření souhlasu členského státu nebo zadavatele, který předložil žádost.

Komise si může vyžádat od dotčeného členského státu nebo dotčeného zadavatele anebo nezávislého vnitrostátního orgánu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, případně jakéhokoli jiného příslušného vnitrostátního orgánu, včetně orgánu dohledu uvedeného v článku 93, aby v příslušné lhůtě poskytl veškeré nezbytné informace nebo doplnil či vyjasnil uvedené informace. V případě pozdních či neúplných odpovědí budou lhůty stanovené v prvním pododstavci pozastaveny na dobu od uplynutí časové lhůty stanovené v žádosti o informace do přijetí úplných a správných informací.

4. Pokud v daném členském státě je již určitá činnost předmětem řízení podle odstavců 1, 2 a 3, nové žádosti, které se týkají stejné činnosti ve stejném členském státě, podané před koncem lhůty, která je stanovena pro první žádost, se nepovažují za důvod k zahájení nových řízení a vyřizují se v rámci první žádosti.

5. Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví prováděcí pravidla k odstavcům 1 až 4. Tento prováděcí akt obsahuje přinejmenším:

a)      zveřejnění (pro informaci) data, k němuž lhůta stanovené v odst. 3 prvním pododstavci začíná běžet a končí, včetně případného prodloužení nebo pozastavení lhůty, jak je uvedeno v odstavci 3 tohoto článku, v Úředním věstníku Evropské unie;

b)      zveřejnění možné použitelnosti čl. 27 odst. 1 v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem písm. b) tohoto článku;

c)      prováděcí ustanovení týkající se formy, obsahu a jiných podrobností žádostí podle odstavce 1 tohoto článku;

d)      pravidla týkající se lhůt stanovených v odstavci 3 tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 100 odst. 2.

KAPITOLA IV Obecné zásady

Článek 29 Zásady zadávání zakázek

Zadavatelé jednají s hospodářskými subjekty na základě rovnosti a nediskriminace a postupují transparentním a přiměřeným způsobem.

Zadávání zakázek nelze koncipovat s cílem vyloučit je z oblasti působnosti této směrnice nebo uměle zúžit hospodářskou soutěž.

Článek 30 Hospodářské subjekty

1. Hospodářské subjekty, které jsou podle právních předpisů členského státu, ve kterém jsou usazeny, oprávněny poskytovat danou službu, nesmějí být odmítnuty pouze na základě skutečnosti, že právní předpisy členského státu, ve kterém je zakázka zadávána, vyžadují, aby byly buď fyzickou, nebo právnickou osobou.

V případě zakázek na služby a na stavební práce, jakož i u zakázek na dodávky, které zahrnují navíc služby nebo umísťovací a instalační práce, však může být po právnických osobách požadováno, aby v nabídce nebo v žádosti o účast uvedly jména a příslušnou odbornou kvalifikaci zaměstnanců, kteří budou zodpovídat za provedení příslušné zakázky.

2. Podávat nabídky nebo vystupovat jako zájemci mohou skupiny hospodářských subjektů. Pro účast takových skupin na zadávacím řízení nesmí zadavatelé stanovit specifické podmínky, které se neukládají jednotlivým zájemcům. Zadavatelé nesmějí od těchto skupin vyžadovat určitou právní formu k tomu, aby mohly podat nabídku nebo žádost o účast.

Zadavatelé mohou stanovit specifické podmínky pro plnění smlouvy ze strany skupiny, pokud tyto podmínky mají objektivní důvody a jsou přiměřené. V těchto podmínkách se může od skupiny požadovat, aby jakmile získá zakázku, vytvořila určitou právní formu, pokud je tato přeměna nezbytná pro řádné plnění zakázky.

Článek 31 Vyhrazené zakázky

Členské státy mohou vyhradit právo na účast v zadávacím řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud více než 30 % zaměstnanců těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné.

Výzva k účasti v soutěži odkazuje na tento článek.

Článek 32 Důvěrnost

1. Zadavatelé mohou hospodářským subjektům uložit povinnosti, jejichž cílem je ochrana důvěrné povahy informací, které zadavatelé zpřístupňují během zadávacího řízení, včetně informací zpřístupňovaných v souvislosti s fungováním systému kvalifikace bez ohledu na to, zda jsou tyto informace předmětem oznámení o existenci systému kvalifikace použitého jako prostředek pro výzvu k účasti v soutěži.

2. Pokud není v této směrnici nebo ve vnitrostátním právu stanoveno s ohledem na přístup k informacím jinak a aniž by byly dotčeny povinnosti v souvislosti s uveřejňováním zadávaných zakázek a informováním zájemců a účastníků uvedené v článcích 64 a 69 této směrnice, neuveřejňuje zadavatel informace, jež mu byly sděleny hospodářskými subjekty a jimi označeny za důvěrné, zahrnující mimo jiné technická nebo obchodní tajemství a důvěrné aspekty nabídek.

Článek 33 Pravidla pro komunikaci

1. S výjimkou případů, kdy je použití elektronických prostředků povinné na základě článků 46, 47, 48, čl. 49 odst. 4, čl. 65 odst. 2 nebo článku 67 této směrnice, mohou zadavatelé pro účely veškeré komunikace a výměny informací zvolit některý z následujících způsobů komunikace:

a)      elektronické prostředky podle odstavců 3, 4 a 5;

b)      poštu nebo fax;

c)      telefon v případě a za okolností uvedených v odstavci 6;

d)      kombinaci těchto prostředků.

Členské státy mohou stanovit povinné použití elektronických prostředků komunikace i v jiných situacích, než které jsou stanoveny v článcích 46, 47, 48, čl. 49 odst. 4, čl. 65 odst. 2 nebo v článku 67 této směrnice.

2. Vybrané prostředky komunikace musí být obecně dostupné a nesmí omezovat přístup hospodářských subjektů k zadávacímu řízení.

Při každém sdělení, výměně a uchovávání informací zadavatelé zajistí zachování celistvosti údajů a důvěrnosti nabídek a žádostí o účast. Obsah nabídek a žádostí o účast mohou zkoumat až po uplynutí lhůty pro jejich podávání.

3. Nástroje, které se použijí pro komunikaci elektronickou cestou, stejně jako jejich technické parametry, vylučují jakoukoli diskriminaci, jsou obecně dostupné a interoperabilní s produkty informačních a komunikačních technologií, které se běžně používají, a neomezují hospodářské subjekty v přístupu k zadávacímu řízení. Technické údaje a parametry zařízení pro elektronický příjem, která splňují podmínky prvního pododstavce tohoto odstavce, jsou uvedeny v příloze IV.

Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 98 akty v přenesené pravomoci za účelem změny technických údajů a parametrů uvedených v příloze IV v návaznosti na technický rozvoj nebo z administrativních důvodů.

K zajištění interoperability technických formátů, postupů a standardů předávání zpráv, zejména při přeshraniční komunikaci, je Komise zmocněna přijímat v souladu s článkem 98 akty v přenesené pravomoci s cílem stanovit povinné používání určitých technických standardů, alespoň pro používání elektronického podávání nabídek, elektronických katalogů a prostředků k elektronickému ověřování.

4. Zadavatelé mohou v případě potřeby požadovat použití nástrojů, které nejsou obecně dostupné, za předpokladu, že nabídnou alternativní přístupové prostředky.

Požadavek, aby zadavatelé nabídli vhodné alternativní přístupové prostředky, se považuje za splněný, jestliže zadavatelé:

a)      nabízí k těmto nástrojům neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky od data zveřejnění oznámení podle přílohy IX nebo od data, ke kterému byla odeslána výzva k potvrzení zájmu. V oznámení nebo výzvě k potvrzení zájmu je uvedena internetová adresa, na které jsou tyto nástroje přístupné;

b)      zajistí, že uchazeči usazení v jiném členském státě než zadavatel mají přístup k zadávacímu řízení pomocí dočasných tokenů zpřístupněných zdarma on-line;

c)      podporují alternativní cestu elektronického předložení nabídek.

5. Pro zařízení pro elektronický přenos a příjem nabídek a pro zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast se použijí tato pravidla:

a)      subjektům, které mají zájem, musí být k dispozici informace, které se týkají specifikací nezbytných pro podávání nabídek a žádostí o účast elektronickou cestou, včetně kódování a datování,

b)      zařízení, způsoby ověřování a elektronické podpisy musí splňovat požadavky uvedené v příloze IV,

c)      zadavatelé stanoví požadovanou úroveň zabezpečení elektronických prostředků komunikace, které se použijí v různých fázích konkrétního zadávacího řízení; úroveň musí být přiměřená souvisejícím rizikům;

d)      v případě, že jsou požadovány zaručené elektronické podpisy definované ve směrnici 1999/93/ES[42], akceptují zadavatelé platné podpisy podporované kvalifikovaným elektronickým osvědčením uvedeným v důvěryhodném seznamu stanoveným v rozhodnutí Komise č. 2009/767/ES[43], vytvořené s použitím prostředků pro bezpečné vytváření podpisu nebo bez nich, pokud jsou splněny následující podmínky:

i)        musí určit požadovaný formát zaručeného elektronického podpisu na základě formátů stanovených v rozhodnutí Komise 2011/130/EU[44] a zavést nezbytná opatření, aby byli schopni tyto formáty technicky zpracovat;

ii)       pokud je nabídka podepsána s použitím kvalifikovaného osvědčení, které je uvedeno na důvěryhodném seznamu, nesmí uplatnit dodatečné požadavky, jež mohou bránit uchazečům tyto podpisy používat.

6. Pro podávání žádostí o účast platí tato pravidla:

a)      žádosti o účast na zadávacím řízení mohou být podány písemně nebo telefonicky; v případě telefonického podání žádosti musí být před uplynutím lhůty pro přijímání žádostí zasláno písemné potvrzení;

b)      je-li to nezbytné pro účely právního dokazování, mohou zadavatelé vyžadovat, aby byly žádosti o účast podané faxem potvrzeny poštou nebo elektronickými prostředky.

Pro účely písmene b) uvede zadavatel v oznámení sloužícím jako výzva k účasti v soutěži nebo jako výzva k potvrzení zájmu, že vyžaduje, aby žádosti o účast podané faxem byly potvrzeny poštou nebo elektronickými prostředky, a rovněž stanoví lhůtu pro zaslání tohoto potvrzení.

7. Zadavatelé mohou použít údaje zpracované elektronicky pro zadávací řízení při vývoji vhodných nástrojů za účelem předcházení, odhalování a nápravy chyb vzniklých v jednotlivých fázích řízení.

Článek 34 Obecná povinnost používat elektronické prostředky komunikace

Členské státy zajistí, aby nejpozději do dvou let po datu uvedeném v čl. 101 odst. 1 byla všechna zadávací řízení podle této směrnice prováděna prostřednictvím elektronických prostředků komunikace, zejména formou elektronického podávání nabídek, v souladu s požadavky tohoto článku.

Tato povinnost se nepoužije v případě, že by použití elektronických prostředků vyžadovalo zvláštní nástroje nebo formáty souborů, které nejsou obecně dostupné ve všech členských státech ve smyslu třetího pododstavce. Zadavatel používající jiné komunikační prostředky k předkládání nabídek je povinen v zadávací dokumentaci prokázat, že v důsledku zvláštní povahy informací, které mají být vyměňovány s hospodářskými subjekty, by použití elektronických prostředků vyžadovalo zvláštní nástroje nebo formáty souborů, jež nejsou v členských státech obecně dostupné.

Má se za to, že zadavatelé mají oprávněné důvody nevyžadovat při překládání nabídek elektronické prostředky komunikace, jestliže:

a)           kvůli specializované povaze zadávacího řízení nelze popis technických specifikací předložit s použitím formátů souborů, jež jsou obecně podporovány obvykle používanými aplikacemi;

b)           aplikace podporující formáty souborů, jež jsou vhodné k popisu technických specifikací, podléhají režimu vlastnických licencí a zadavatel je nemůže zpřístupnit pro stažení nebo používání na dálku;

c)           aplikace podporující formáty souborů, jež jsou vhodné k popisu technických specifikací, používají formáty souborů, které nelze zpracovat pomocí žádné jiné aplikace s otevřeným zdrojovým kódem nebo aplikace, kterou lze stáhnout.

Článek 35 Nomenklatura

1. Veškeré odkazy na nomenklaturu v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek vychází ze společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV) tak, jak byl přijat nařízením (ES) č. 2195/2002[45].

2. Pokud je třeba v této směrnici zohlednit změny v nomenklatuře CPV, které nevedou ke změně oblasti působnosti této směrnice, je Komise zmocněna přijmout v souladu s článkem 98 akty v přenesené pravomoci, kterými se přizpůsobí referenční čísla použitá v příloze II a XVI.

Článek 36 Střet zájmů

1. Členské státy stanoví s ohledem na veřejné zadavatele ve smyslu čl. 2 bodu 1 pravidla pro účinné předcházení, identifikaci a bezprostřední nápravu střetů zájmů objevujících se při zadávacích řízeních, která jsou předmětem této směrnice, včetně návrhu a přípravy řízení, přípravy zadávací dokumentace, výběru zájemců a uchazečů a zadání zakázky, aby nedocházelo k narušení soutěže a aby se uchazečům dostalo rovného zacházení.

Pojem střetu zájmů se vztahuje přinejmenším k situacím, kdy mají kategorie osob uvedené v odstavci 2 přímo nebo nepřímo osobní zájem na výsledku zadávacího řízení, který lze vnímat jako narušení nestranného a objektivního výkonu jejich povinností.

Pro účely tohoto článku se „osobními zájmy“ rozumí rodina, citový život, ekonomické, politické nebo jiné zájmy sdílené se zájemci nebo uchazeči, včetně konfliktu s profesními zájmy.

2. Pravidla uvedená v odstavci 1 se uplatní na střety zájmů, při nichž se jedná přinejmenším o následující kategorie osob:

a)      zaměstnance veřejného zadavatele, poskytovatele služeb v zadávacím řízení nebo zaměstnance dalších poskytovatelů služeb, kteří jsou zapojeni do provádění zadávacího řízení,

b)      předsedu a členy rozhodovacích orgánů veřejného zadavatele, kteří nejsou nutně zapojeni do provádění zadávacího řízení, ale mohli by přesto ovlivňovat výsledek řízení.

3. Členské státy zajistí zejména:

a)      aby zaměstnanci uvedení v odst. 2 písm. a) byli povinni zveřejnit každý střet zájmů ve vztahu k zájemcům nebo uchazečům, jakmile se o takových střetech zájmů dozvědí, aby veřejnému zadavateli umožnili provést okamžitou nápravu,

b)      aby zájemci a uchazeči byli povinni na začátku řízení předložit prohlášení o případných důvěrných vztazích s osobami uvedenými v odst. 2 písm. b), kvůli nimž by se tyto osoby mohly dostat do střetu zájmů; veřejný zadavatel v samostatné zprávě vypracované podle článku 94 uvede, zda některý zájemce nebo uchazeč předložil prohlášení.

V případě střetu zájmů přijme veřejný zadavatel příslušná opatření. Mezi tato opatření může patřit vyloučení dotyčných zaměstnanců z práce na daném zadávacím řízení nebo změna povinností a odpovědnosti zaměstnanců. Nemůže-li být střet zájmů účinně vyřešen jinými prostředky, bude daný zájemce nebo uchazeč vyloučen z řízení.

Jsou-li zjištěny důvěrné vztahy, veřejný zadavatel neprodleně informuje orgán dohledu jmenovaný v souladu s článkem 93 a přijme vhodná opatření, aby nedošlo k neoprávněnému ovlivnění zadávacího řízení a aby bylo zajištěno rovné zacházení se zájemci a uchazeči. Nemůže-li být střet zájmů účinně vyřešen jinými prostředky, bude daný zájemce nebo uchazeč vyloučen z řízení.

4. Všechna opatření přijatá v souvislosti s tímto článkem se doloží v samostatné zprávě podle článku 94.

Článek 37 Nedovolené jednání

Zájemci jsou při zahájení řízení požádáni, aby předložili čestné prohlášení, že se nedopustili a nedopustí se:

a)           neoprávněného ovlivňování rozhodování zadavatele nebo shromažďování důvěrných informací, které by je mohly neoprávněně zvýhodnit v zadávacím řízení.

b)           uzavírání dohod s jinými zájemci a uchazeči, které by mohly narušit soutěž, nebo

c)           záměrného poskytování zavádějících informací, které by mohly podstatným způsobem ovlivnit rozhodování o vyloučení, výběru nebo zadání.

HLAVA II PRAVIDLA VZTAHUJÍCÍ SE NA ZAKÁZKY

KAPITOLA I Řízení

Článek 38 Podmínky vztahující se k Dohodě o veřejných zakázkách a dalším mezinárodním dohodám

1. V případech, na něž se vztahují přílohy III, IV a V a všeobecné poznámky k příloze 1 Evropské unie k Dohodě o veřejných zakázkách a další mezinárodní dohody, kterými je Unie vázána, uvedené v příloze V této směrnice, zadavatelé ve smyslu čl. 4 odst. 3 písm. a) uplatňují na stavební práce, dodávky, služby a hospodářské subjekty signatářů těchto dohod podmínky, které nejsou méně příznivé, než podmínky uplatňované na stavební práce, dodávky, služby a hospodářské subjekty Unie. Při uplatňování této směrnice na hospodářské subjekty signatářů těchto dohod dodržují zadavatelé uvedené dohody.

2. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 98 akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu v příloze V, pokud to bude nutné z důvodu uzavření nových mezinárodních dohod nebo změn stávajících mezinárodních dohod.

Článek 39 Volba řízení

1. Při zadávání zakázek na služby, dodávky nebo stavební práce postupují zadavatelé tak, aby zadávací řízení bylo v souladu s touto směrnicí, za předpokladu, že byla zveřejněna výzva k účasti v soutěži v souladu s touto směrnicí, aniž je dotčen článek 42.

Členské státy stanoví, že zadavatelé mohou použít otevřené nebo omezené řízení nebo vyjednávací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži, jak je upraveno v této směrnici.

2. Výzva k účasti v soutěži může být provedena jedním z následujících způsobů:

a)      pravidelným předběžným oznámením podle článku 61, pokud je zakázka zadávána v omezeném nebo vyjednávacím řízení;

b)      oznámením o existenci systému kvalifikace podle článku 62, pokud je zakázka zadávána v omezeném nebo vyjednávacím řízení nebo inovačním partnerstvím;

c)      oznámením o zakázce podle článku 63.

V případě uvedeném v písmeni a) hospodářské subjekty, které po zveřejnění pravidelného předběžného oznámení vyjádřily svůj zájem, jsou následně ve „výzvě k potvrzení zájmu“ v souladu s článkem 68 vyzvány, aby potvrdily svůj zájem písemně.

3. Členské státy mohou stanovit, že zadavatelé mohou použít vyjednávací řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži jen ve specifických případech a za okolností výslovně uvedených v článku 42.

Článek 40 Otevřené řízení

1. V otevřeném řízení může kterýkoli zainteresovaný hospodářský subjekt jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži předložit nabídku.

Minimální lhůta pro doručení nabídek je 40 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce.

K nabídce se přikládají informace požadované pro výběr na základě kvality.

2. Jestliže zadavatel zveřejní pravidelné předběžné oznámení, které není použito jako výzva k účasti v soutěži, může být minimální lhůta pro doručení nabídek stanovená v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku zkrácena na 20 dnů za předpokladu, že jsou splněny obě následující podmínky:

a)      pravidelné předběžné oznámení obsahovalo kromě informací vyžadovaných v příloze VI části A oddíle I všechny informace vyžadované v příloze VI části A oddíle II, pokud tyto posledně uvedené informace byly ve chvíli zveřejnění pravidelného předběžného oznámení dostupné;

b)      pravidelné předběžné oznámení bylo odesláno ke zveřejnění nejméně 45 dnů a nejvýše 12 měsíců před dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce.

3. Jestliže naléhavá, zadavatelem řádně odůvodněná situace znemožňuje použití lhůty stanovené v odst. 1 druhém pododstavci, může zadavatel stanovit jinou lhůtu v délce nejméně 20 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce.

4. Zadavatel může lhůtu pro doručení nabídek stanovenou v odst. 1 druhém pododstavci zkrátit o pět dnů, jestliže souhlasí s tím, aby nabídky byly předkládány elektronickou cestou v souladu s čl. 33 odst. 3, 4 a 5.

Článek 41 Omezené řízení

1. V omezeném řízení může kterýkoli hospodářský subjekt jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži podat žádost o účast tím, že předloží informace požadované pro výběr na základě kvality.

Minimální lhůta pro doručení žádostí o účast je obecně stanovena na nejméně 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce nebo výzva k potvrzení zájmu, a v žádném případě nesmí být kratší než 15 dnů.

2. Nabídku mohou předložit jen ty hospodářské subjekty, které k tomu byly zadavatelem vyzvány na základě posouzení požadovaných informací. Zadavatelé mohou omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti v řízení, v souladu s čl. 72 odst. 2.

Lhůta pro doručení nabídek může být stanovena vzájemnou dohodou mezi zadavatelem a vybranými zájemci za předpokladu, že všem zájemcům je pro vypracování a podání jejich nabídek poskytnuta stejná lhůta.

Jestliže není možné dosáhnout dohody o lhůtě pro doručení nabídek, určí zadavatel lhůtu, která v žádném případě nesmí být kratší než deset dní ode dne, kdy byla odeslána výzva k předložení nabídek.

Článek 42 Vyjednávací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži

1. Ve vyjednávacím řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži může kterýkoli hospodářský subjekt jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži podat žádost o účast tím, že předloží informace požadované pro výběr na základě kvality.

Minimální lhůta pro doručení žádostí o účast je obecně stanovena na nejméně 30 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce, nebo v případě, že se jako výzva k účasti v soutěži použije pravidelné předběžné oznámení, kdy byla odeslána výzva k potvrzení zájmu, a v žádném případě nesmí být kratší než 15 dnů.

2. Vyjednávání se mohou účastnit jen ty hospodářské subjekty, které k tomu byly zadavatelem vyzvány na základě posouzení požadovaných informací. Zadavatelé mohou omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti v řízení, v souladu s čl. 72 odst. 2.

Lhůta pro doručení nabídek může být stanovena vzájemnou dohodou mezi zadavatelem a vybranými zájemci za předpokladu, že všem zájemcům je pro vypracování a podání jejich nabídek poskytnuta stejná lhůta.

Jestliže není možné dosáhnout dohody o lhůtě pro doručení nabídek, určí zadavatel lhůtu, která v žádném případě nesmí být kratší než deset dní ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

Článek 43 Inovační partnerství

1. Členské státy mohou stanovit, aby zadavatelé uplatňovali inovační partnerství, jak je upraveno touto směrnicí. Členské státy mohou rozhodnout, že ustanovení o inovačním partnerství nepřevedou do svého vnitrostátního práva nebo že omezí jeho použití na určité druhy zakázek.

V inovačním partnerství může kterýkoli hospodářský subjekt podat žádost o účast jako odpověď na výzvu k účasti v soutěži podle čl. 39 odst. 2 písm. b) a c), jejímž cílem je založení strukturovaného partnerství pro vývoj inovačního produktu, služby nebo stavebních prací a následný nákup dodávek, služeb nebo stavebních prací, jež jsou jeho výsledkem, za předpokladu, že odpovídají dohodnuté úrovni výkonnosti a nákladům.

2. Partnerství je rozloženo do po sobě jdoucích fází, které sledují posloupnost kroků v procesu výzkumu a inovačního vývoje, případně až k fázi výroby dodávek nebo poskytování služeb. Zabezpečuje, aby partner dosahoval průběžných cílů, a zajišťuje výplatu odměny v příslušných splátkách. Na základě daných cílů může zadavatel po každé fázi rozhodnout o ukončení partnerství a může vyhlásit nové zadávací řízení pro zbývající fáze za předpokladu, že získal příslušná práva k duševnímu vlastnictví.

3. Zakázka se zadává v souladu s pravidly pro vyjednávací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži stanovenými v článku 42.

Při výběru zájemců zadavatelé věnují zvláštní pozornost kritériím týkajícím se schopnosti a zkušenosti uchazečů v oblasti výzkumu a vývoje nebo vývoje inovačních řešení. Mohou omezit počet vhodných zájemců, kteří budou vyzváni k účasti na řízení, v souladu s čl. 72 odst. 2.

Projekty v oblasti výzkumu a inovací, jejichž cílem je uspokojovat potřeby stanovené zadavatelem, jež nemohou být uspokojeny pomocí existujících řešení, mohou předkládat jen hospodářské subjekty, které jsou k tomu vyzvány zadavatelem na základě jeho posouzení požadovaných informací. Zakázka se přiděluje výhradně na základě kritéria hospodářsky nejvýhodnější nabídky v souladu s čl. 76 odst. 1 písm. a).

4. Struktura partnerství a zejména doba trvání a hodnota jednotlivých fází odráží stupeň inovace navrhovaného řešení a posloupnost výzkumných a inovačních kroků potřebných k vývoji inovačního řešení, jaké ještě na trhu není k dispozici. Hodnota a doba trvání zakázky na nákup výsledné dodávky, služby nebo stavebních prací nepřekročí vhodné limity a zohledňuje potřebu návratnosti nákladů, včetně nákladů vzniklých při vývoji inovačního řešení, a potřebu dosažení odpovídajícího zisku.

Zadavatel nesmí používat inovační partnerství způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

Článek 44 Použití vyjednávacího řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži

Zadavatelé mohou použít vyjednávací řízení bez předchozí výzvy k účasti v soutěži v následujících případech:

a)           jestliže v řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti o účast, za předpokladu, že se původní podmínky zakázky podstatně nezmění;

b)           jestliže je zakázka zadána čistě za účelem výzkumu, pokusu, studia nebo vývoje, a nikoli za účelem zajištění zisku nebo pokrytí nákladů na výzkum a vývoj a pokud zadání takové zakázky není na újmu soutěžnímu zadávání dalších zakázek, které mají především tyto cíle;

c)           jestliže je cílem zadání zakázky vytvoření nebo získání uměleckého díla;

d)           jestliže stavební práce, dodávky nebo služby mohou být z některého z následujících důvodů dodány jen konkrétním hospodářským subjektem:

i)        neexistence hospodářské soutěže z technických důvodů;

ii)       ochrana patentů, autorských práv nebo jiných práv duševního vlastnictví;

iii)      ochrana jiných výlučných práv.

Tato výjimka se použije jen v případě, že neexistuje přiměřená alternativa nebo náhrada a že neexistence hospodářské soutěže není výsledkem umělého omezení parametrů zadání zakázky;

e)           pokud je to nezbytně nutné z důvodů krajní naléhavosti způsobené vyšší mocí, a proto nelze dodržet lhůty stanovené pro otevřené řízení, omezené řízení nebo vyjednávací řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži. Okolnosti, které se uvádějí pro odůvodnění krajní naléhavosti, nesmějí být v žádném případě způsobeny zadavatelem;

f)            v případě zakázek na dodávky týkajících se dodatečných dodávek od původního dodavatele, jejichž cílem je buď částečné nahrazení stávajících dodávek nebo zařízení, nebo rozšíření stávajících dodávek nebo zařízení, jestliže by změna dodavatele nutila zadavatele získávat materiál, který má jiné technické vlastnosti, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě;

g)           pro nové stavební práce nebo služby, které spočívají v opakování podobných stavebních prací nebo služeb svěřených poskytovateli, kterému stejný zadavatel zadal dřívější zakázku, za předpokladu, že tyto stavební práce nebo služby odpovídají základnímu projektu, na který byla zadána první zakázka v rámci řízení podle čl. 39 odst. 1;

h)           pro dodávky kotované a nakupované na burzách komodit nebo na podobných trzích, jako je burza s elektřinou;

i)            pro výhodné koupě, kdy je díky využití zvláště příznivé příležitosti dostupné po velmi krátkou dobu možné pořídit dodávky za ceny podstatně nižší, nežli jsou běžné tržní ceny;

j)            pro nákup dodávek za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od likvidátorů v případě insolvenčního řízení, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů;

k)           jestliže dotčená zakázka na služby následuje po veřejné soutěži na určitý výkon organizované v souladu s touto směrnicí a má být v souladu s příslušnými pravidly zadána vítězi nebo jednomu z vítězů takové veřejné soutěže; v druhém jmenovaném případě musí být k účasti na vyjednáváních vyzváni všichni vítězové.

Pro účely písmene a) může být nabídka považována za nevhodnou, pokud:

a)           je nestandardní nebo nepřijatelná, a

b)           je pro zakázku zcela irelevantní, neboť nemůže splnit požadavky zadavatele tak, jak jsou stanoveny v zadávací dokumentaci.

Nabídky by měly být považovány za nestandardní, zejména pokud nesplňují požadavky zadávací dokumentace nebo pokud nabízené ceny neodpovídají obvyklým konkurenčním podmínkám.

Nabídky by měly být považovány za nepřijatelné zejména v následujících případech:

a)           byly doručeny pozdě;

b)           byly předloženy uchazeči, kteří nemají požadovanou kvalifikaci;

c)           jejich cena převyšuje rozpočet zadavatele stanovený před zahájením zadávacího řízení; rozpočet musí být předem stanoven písemně;

d)           v souladu s článkem 79 bylo zjištěno, že jsou mimořádně nízké.

Pro účely odst. 1 písm. g) tohoto článku uvádí základní projekt rozsah případných dodatečných stavebních prací nebo služeb a podmínky, za nichž budou zadány. Možnost použití tohoto řízení se uvádí již při oznámení zařazení prvního projektu do soutěže a zadavatelé vezmou v úvahu celkové odhadované náklady následných stavebních prací nebo služeb při použití článků 12 a 13.

KAPITOLA II Techniky a nástroje pro elektronické a společné zadávání zakázek

Článek 45 Rámcové dohody

1. Zadavatelé mohou uzavírat rámcové dohody, pokud při tom použijí postupy stanovené touto směrnicí.

Rámcovou dohodou se rozumí dohoda mezi jedním nebo více zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období.

Doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit čtyři roky, kromě výjimečných a řádně, zejména předmětem rámcové dohody, odůvodněných případů.

2. Zakázky založené na rámcové dohodě jsou zadávány v souladu s postupy stanovenými v tomto odstavci a v odstavcích 3 a 4.

Tyto postupy lze použít pouze mezi zadavateli, kteří jsou k tomuto účelu jasně označeni ve výzvě k účasti v soutěži, výzvě k potvrzení zájmu anebo, pokud je soutěž vyhlašována formou oznámení o existenci systému kvalifikace, ve výzvě k podávání nabídek, a těmi hospodářskými subjekty, které byly původně stranami rámcové dohody.

Zakázky založené na rámcové dohodě nesmějí za žádných okolností podstatně měnit podmínky stanovené v rámcové dohodě, zejména v případě uvedeném v odstavci 3.

Zadavatelé nesmějí rámcové dohody zneužívat nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

3. Je-li rámcová dohoda uzavřena pouze s jedním hospodářským subjektem, jsou zakázky založené na této rámcové dohodě zadávány v rámci podmínek stanovených v rámcové dohodě.

Při zadávání těchto zakázek se veřejní zadavatelé mohou písemně obrátit na hospodářský subjekt, který je stranou rámcové dohody, se žádostí o případné doplnění jeho nabídky, je-li nutné.

4. Pokud je rámcová dohoda uzavřena s více než jedním hospodářským subjektem, lze plnit jedním z následujících dvou způsobů:

a)      podle podmínek rámcové dohody, aniž by bylo znovu vyhlašováno zadávací řízení, jsou-li stanoveny veškeré podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek a objektivní podmínky pro rozhodnutí o tom, který z hospodářských subjektů, jež jsou stranou rámcové dohody, je poskytne; posledně uvedené podmínky jsou uvedeny v zadávací dokumentaci;

b)      pokud nejsou všechny podmínky upravující poskytování příslušných stavebních prací, služeb a dodávek stanoveny v rámcové dohodě, formou obnovení soutěže mezi hospodářskými subjekty, které jsou stranou rámcové dohody.

5. Soutěž uvedená v odst. 4 písm. b) probíhá na základě stejných podmínek, které platily pro zadání rámcové dohody, a je-li to nutné, na základě přesněji formulovaných podmínek a případně dalších podmínek uvedených ve specifikaci rámcové dohody, tímto postupem:

a)      zadavatelé písemně konzultují každou zakázku, která má být zadána, s hospodářskými subjekty, které jsou schopny plnit předmět zakázky;

b)      zadavatelé stanoví lhůtu, která je dostatečně dlouhá, aby umožnila předložení nabídek pro každou konkrétní zakázku, s přihlédnutím k faktorům, jako je složitost předmětu zakázky a čas potřebný k odeslání nabídek;

c)      nabídky se podávají písemně a jejich obsah se neotvírá až do uplynutí stanovené lhůty pro odpověď;

d)      zadavatelé zadají každou zakázku uchazeči, který podal nejlepší nabídku na základě kritérií pro zadání zakázky uvedených ve specifikaci rámcové dohody.

Článek 46 Dynamické nákupní systémy

1. Pro uskutečňování nákupů pro běžnou potřebu, jejichž vlastnosti ve formě běžně dostupné na trhu splňují požadavky zadavatelů, lze využívat dynamický nákupní systém. Dynamický nákupní systém je provozován jako plně elektronický proces, který je po dobu své platnosti otevřený všem hospodářským subjektům, které splňují kritéria pro výběr.

2. Při zadávání zakázek prostřednictvím dynamických nákupních systémů se zadavatelé řídí pravidly omezeného řízení. Přístup do systému je umožněn všem zájemcům, kteří splňují kritéria pro výběr; počet zájemců, jimž bude umožněn přístup do systému, nesmí být omezen podle čl. 72 odst. 2. Veškerá komunikace v rámci dynamického nákupního systému probíhá výhradně elektronicky v souladu s čl. 33 odst. 2 až 6.

3. Za účelem zadávání zakázek v rámci dynamického nákupního sytému zadavatelé:

a)      uveřejní výzvu k účasti v soutěži, kde upřesní, že se jedná o dynamický nákupní systém;

b)      upřesní ve specifikacích alespoň povahu a přibližný objem zamýšlených nákupů, jakož i všechny nezbytné informace, které se týkají nákupního systému, použitého elektronického vybavení a technických opatření a specifikací spojení;

c)      zajistí neomezený a plný přímý přístup po dobu platnosti systému k specifikacím a veškerým dalším dokumentům v souladu s článkem 67.

4. Zadavatelé umožní po celou dobu trvání dynamického nákupního systému každému hospodářskému subjektu požádat o účast v systému za podmínek uvedených v odstavci 2. Zadavatelé vyhodnotí tyto žádosti podle kritérií pro výběr do 10 pracovních dnů ode dne, kdy je obdrží.

Zadavatelé co nejdříve informují hospodářský subjekt uvedený v prvním pododstavci o tom, zda mu byl nebo nebyl povolen přístup do dynamického nákupního systému.

5. Zadavatelé vyzvou všechny kvalifikované účastníky k předložení nabídek pro jednotlivé zakázky v rámci dynamického nákupního systému v souladu s článkem 68.

Zakázku zadají tomu uchazeči, který předložil nejlepší nabídku podle kritérií pro zadání zakázky stanovených v oznámení o zakázce v dynamickém nákupním systému, ve výzvě k potvrzení zájmu anebo, pokud je soutěž vyhlašována formou oznámení o existenci systému kvalifikace, ve výzvě k předložení nabídek. Tato kritéria mohou být v případě potřeby upřesněna ve výzvě k předložení nabídek.

6. Zadavatelé uvedou ve výzvě k účasti v soutěži délku trvání dynamického nákupního systému. Komisi oznámí případné změny v této délce za použití následujících standardních formátů:

a)      pokud se mění doba trvání bez ukončení systému, ve formě, v níž byla původně zveřejněna výzva k účasti v soutěži v rámci dynamického nákupního systému;

b)      pokud dochází k ukončení systému, ve formě oznámení o zadání zakázky uvedené v článku 64.

7. Zainteresovaným hospodářským subjektům ani účastníkům dynamického nákupního systému nesmějí být účtovány žádné poplatky.

Článek 47 Elektronické dražby

1. Zadavatelé mohou používat elektronické dražby, v jejichž rámci se předkládají nové, snížené ceny a/nebo nové hodnoty týkající se některých prvků nabídek.

K tomuto účelu zadavatelé užívají opakující se elektronický proces (elektronickou dražbu), jenž je spuštěn po prvotním úplném vyhodnocení nabídek a umožní stanovit jejich pořadí za použití automatických metod hodnocení.

2. V otevřených, omezených a vyjednávacích řízeních s předchozí výzvou k účasti v soutěži mohou zadavatelé rozhodnout, že zadání zakázky bude předcházet elektronická dražba, pokud mohou být přesně stanoveny specifikace nabídky.

Za stejných podmínek může být elektronická dražba použita při obnovení soutěže mezi stranami rámcové dohody uvedeném v čl. 45 odst. 4 písm. b) a při vyhlášení soutěže na zakázky, jež mají být zadány v rámci dynamického nákupního systému uvedeného v článku 46.

3. Elektronická dražba je založena na jednom z následujících kritérií:

a)      pouze na cenách, pokud je zakázka zadávána podle nejnižší ceny,

b)      na cenách a/nebo nových hodnotách prvků nabídek uvedených ve specifikacích, pokud je zakázka zadávána hospodářsky nejvýhodnější nabídce.

4. Zadavatelé, kteří se rozhodnou uspořádat elektronickou dražbu, uvedou tuto skutečnost v oznámení o zakázce, ve výzvě k potvrzení zájmu, anebo, pokud je soutěž vyhlašována formou oznámení o existenci systému kvalifikace, ve výzvě k podávání nabídek. Specifikace obsahují alespoň údaje uvedené v příloze VII.

5. Předtím, než přistoupí k elektronické dražbě, provedou zadavatelé úplné prvotní vyhodnocení nabídek v souladu s kritériem nebo kritérii pro zadání veřejné zakázky a s jejich stanovenou poměrnou váhou.

Nabídka je považována za přijatelnou, pokud byla předložena kvalifikovaným uchazečem a odpovídá technickým specifikacím.

Všichni uchazeči, kteří předložili přijatelné nabídky, jsou elektronickými prostředky současně vyzváni k účasti na elektronické dražbě prostřednictvím připojení ke stanovenému dni a času v souladu s pokyny uvedenými ve výzvě. Elektronická dražba může probíhat ve více navazujících fázích. Elektronická dražba nesmí být zahájena dříve než dva pracovní dny po dni, kdy byly rozeslány výzvy.

6. Pokud má být zakázka zadána na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky, je výzva doplněna výsledkem úplného vyhodnocení nabídky dotčeného uchazeče, provedeného v souladu s poměrnými váhami stanovenými v čl. 76 odst. 5 prvním pododstavci.

Výzva uvádí rovněž matematický vzorec, který se při elektronické dražbě použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových cen nebo nových hodnot. Tento vzorec zahrnuje poměrnou váhu všech kritérií stanovených pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky, jak je uvedeno v oznámení použitém jako výzva k účasti v soutěži nebo ve specifikacích. Za tímto účelem musí být jakákoli případná rozpětí dopředu vyjádřena určitou hodnotou.

Jsou-li povoleny varianty, je pro každou variantu stanoven zvláštní vzorec.

7. Během každé fáze elektronické dražby veřejní zadavatelé okamžitě sdělují všem uchazečům přinejmenším ty informace, které jim umožní zjistit v každém okamžiku své relativní pořadí, a mohou též, pokud to bylo předem oznámeno, sdělit jiné informace týkající se podaných cen nebo hodnot a také oznámit počet účastníků v každé konkrétní fázi dražby. V žádném případě však nesmějí během žádné fáze elektronické dražby zveřejnit totožnost uchazečů.

8. Zadavatelé uzavírají elektronické dražby jedním nebo více z následujících způsobů:

a)      v předem stanovený den a čas;

b)      pokud neobdrží žádné další nové ceny či nové hodnoty, které splňují požadavky na minimální rozdíly, za předpokladu, že předem stanovili dobu, která musí uplynout po obdržení posledního podání do uzavření elektronické dražby;

c)      pokud bylo dosaženo předem stanoveného počtu fází dražby.

Pokud zadavatelé rozhodli o uzavření elektronické dražby podle písmene c), případně v kombinaci se způsobem uvedeným v písmeni b), výzva k účasti na dražbě uvádí časový rozvrh každé fáze dražby.

9. Po uzavření elektronické dražby zadavatelé zadají zakázku v souladu s článkem 76 na základě výsledků elektronické dražby.

Článek 48 Elektronické katalogy

1. Pokud zadavatelé vyžadují použití elektronických prostředků komunikace v souladu s článkem 33, mohou požadovat, aby byly nabídky předkládány ve formě elektronického katalogu.

Členské státy mohou stanovit povinnost používat elektronické katalogy u některých typů zakázek.

Nabídky předkládané ve formě elektronického katalogu mohou být doplněny dalšími dokumenty.

2. Elektronické katalogy připravují zájemci nebo uchazeči s cílem zúčastnit se konkrétního zadávacího řízení v souladu s technickými specifikacemi a ve formátu stanoveném zadavatelem.

Elektronické katalogy musí dále splňovat požadavky na nástroje elektronické komunikace a případné další požadavky stanovené zadavatelem v souladu s článkem 33.

3. V případech, kdy je předložení nabídek ve formě elektronického katalogu přijatelné nebo povinné, zadavatel:

a)      toto uvede v oznámení o zakázce, ve výzvě k potvrzení zájmu, anebo, pokud je soutěž vyhlašována formou oznámení o existenci systému kvalifikace, ve výzvě k podávání nabídek nebo výzvě k vyjednávání;

b)      ve specifikacích uvede veškeré nezbytné informace v souladu s čl. 33 odst. 5 ohledně formátu, používaného elektronického zařízení a technických opatření a specifikací spojení pro katalog.

4. Pokud byla po předložení nabídek ve formě elektronických katalogů uzavřena rámcová dohoda s více než jedním hospodářským subjektem, zadavatelé mohou stanovit, že obnovení soutěže na jednotlivé zakázky bude probíhat na základě aktualizovaných katalogů. V takovém případě použijí zadavatelé jednu z následujících alternativ:

a)      vyzvou uchazeče, aby znovu podali své elektronické katalogy upravené podle požadavků příslušné konkrétní zakázky;

b)      uvědomí uchazeče, že mají v úmyslu vybrat z katalogů, které již byly předloženy, informace nezbytné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům příslušné konkrétní zakázky ( „punch out“), pokud bylo použití této metody oznámeno v zadávací dokumentaci k rámcové dohodě.

5. Pokud zadavatelé obnoví soutěž na jednotlivé zakázky v souladu s odst. 4 písm. b), uvedou datum a čas, kdy hodlají vybrat z katalogů informace potřebné k vytvoření nabídek přizpůsobených požadavkům příslušné konkrétní zakázky a dají uchazečům možnost tento výběr informací odmítnout.

Zadavatelé poskytnou dostatečnou lhůtu od oznámení do skutečného výběru informací.

Před zadáním zakázky předloží zadavatelé vybrané informace příslušnému uchazeči, aby měl příležitost vyvrátit nebo potvrdit správnost takto vytvořené nabídky.

6. Zadavatelé mohou zadávat zakázky v rámci dynamického nákupního systému formou výběru z elektronických katalogů, pokud je žádost o účast v dynamickém nákupním systému doprovázena elektronickým katalogem v souladu s technickými specifikacemi a ve formátu stanoveném zadavatelem. Zájemci tento katalog následně doplní, až budou informováni o úmyslu zadavatele vytvořit nabídky formou výběru z katalogu. Výběr z katalogu se provádí v souladu s odst. 4 písm. b) a odstavcem 5.

Článek 49 Centralizované nákupní činnosti a ústřední nákupní subjekty

1. Zadavatelé mohou nakupovat stavební práce, dodávky a/nebo služby od ústředního nákupního subjektu nebo jeho prostřednictvím.

2. Členské státy zadavatelům umožní využívat centralizované nákupní činnosti, které nabízejí ústřední nákupní subjekty ustavené v jiném členském státě.

3. Zadavatel, který nakupuje prostřednictvím centralizovaných nákupních činností, plní své povinnosti podle této směrnice, pokud všechny fáze příslušného zadávacího řízení a jeho uskutečnění provádí sám ústředí nákupní subjekt od zveřejnění výzvy k účasti v soutěži do konečného provedení zakázky nebo zakázek z ní vyplývajících.

Pokud však některé fáze zadávacího řízení nebo plnění zakázky z něho vyplývající provádí příslušný zadavatel, zůstává zadavatel odpovědný za splnění povinností podle této směrnice ve vztahu k fázím, které provádí.

4. Veškerá zadávací řízení, která provádí ústřední nákupní subjekt, se provádějí formou elektronické komunikace v souladu s požadavky článku 33.

5. Zadavatelé si mohou zvolit ústřední nákupní subjekt, který bude provádět centralizované nákupní činnosti, aniž by přitom použili postupy stanovené touto směrnicí, a to i v případech, kdy ústřední nákupní subjekt dostává za tuto činnost odměnu.

6. Ústřední nákupní subjekty rovněž zajišťují dokumentaci ke všem transakcím provedeným v průběhu plnění zakázek, rámcových dohod nebo dynamických nákupních systémů, které uzavřou v rámci centralizovaných nákupních činností.

Článek 50 Pomocné nákupní činnosti

Osoby poskytující pomocné nákupní činnosti se vybírají v souladu s postupy zadávání zakázek stanovenými v této směrnici.

Článek 51 Příležitostné společné zadávání zakázek

1. Jeden nebo více zadavatelů se může dohodnout na společném provádění některých konkrétních zadávacích řízení.

2. Pokud všechny fáze příslušného zadávacího řízení od zveřejnění výzvy k účasti v soutěži do konečného provedení zakázky nebo zakázek z ní vyplývajících provádí jeden zadavatel, nese tento zadavatel výlučnou odpovědnost za splnění povinností podle této směrnice.

Pokud však zadávací řízení a plnění z něj vyplývajících zakázek provádí více než jeden zúčastněný zadavatel, odpovídají jednotliví zadavatelé za plnění svých povinností podle této směrnice ve vztahu k fázím, které provádějí.

Článek 52 Společné zadávání zakázek zadavateli z různých členských států

1. Aniž by byla dotčena hlava I kapitola III oddíl 2 pododdíl 2: Zvláštní vztahy, zadavatelé z různých členských států mohou společně zadávat zakázky jedním ze způsobů popsaných v tomto článku.

2. Několik zadavatelů může nakupovat stavební práce, dodávky a/nebo služby od ústředního nákupního subjektu v jiném členském státě nebo jeho prostřednictvím. V tom případě zadávací řízení probíhá v souladu s vnitrostátními právními ustanoveními toho členského státu, v němž se nachází ústřední nákupní subjekt.

3. Několik zadavatelů z různých členských států může zadat zakázku společně. V tom případě uzavřou zúčastnění zadavatelé dohodu, v níž se stanoví

a)      kterým vnitrostátním právem se bude řídit zadávací řízení;

b)      interní organizace zadávacího řízení, včetně jeho řízení, sdílení odpovědnosti, rozdělení stavebních prací, dodávek nebo služeb, které mají být poskytnuty, a uzavírání smluv.

Při rozhodování o rozhodném vnitrostátním právu podle písmene a) si zadavatelé mohou zvolit vnitrostátní předpisy kteréhokoliv z členských států, v němž se nachází nejméně jeden zúčastněný zadavatel.

4. Pokud několik zadavatelů z různých členských států založilo společný právní subjekt, například evropské seskupení pro územní spolupráci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006[46] nebo jiný subjekt založený podle práva Unie, dohodnou se zúčastnění zadavatelé prostřednictvím rozhodnutí příslušného orgánu společného právního subjektu na vnitrostátních pravidlech jednoho z následujících členských států, která budou rozhodná pro zadání zakázky:

a)      vnitrostátní předpisy členského státu, v němž má společný právní subjekt své sídlo;

b)      vnitrostátní předpisy členského státu, v němž společný právní subjekt vykonává svou činnost.

Tato dohoda může být uzavřena na dobu neurčitou, je-li tak stanoveno v zakládacím aktu společného právního subjektu, nebo může být omezena na určitou dobu, určité typy zakázek nebo jedno či více zadání jednotlivých zakázek.

5. Pokud není uzavřena dohoda, která určuje rozhodné právo pro zadávání veřejných zakázek, určí se vnitrostátní právo, jímž se bude zadání zakázky řídit, podle následujících pravidel:

a)      pokud řízení provádí nebo řídí jeden ze zúčastněných zadavatelů za ostatní zadavatele, použijí se vnitrostátní předpisy členského státu daného zadavatele;

b)      pokud řízení neprovádí nebo neřídí jeden ze zúčastněných zadavatelů za ostatní zadavatele a

i)        řízení se týká zakázky na stavební práce, použijí zadavatelé vnitrostátní předpisy toho členského státu, v němž se nachází většina stavebních prací;

ii)       řízení se týká zakázky na služby nebo dodávky, použijí zadavatelé vnitrostátní předpisy toho členského státu, v němž se poskytuje převážná část služeb nebo dodávek;

c)      není-li možné určit rozhodné vnitrostátní právo podle písmene a) nebo b), použijí zadavatelé vnitrostátní předpisy členského státu toho zadavatele, který nese největší díl nákladů.

6. Pokud není uzavřena dohoda, která určuje rozhodné právo pro zadávání veřejných zakázek podle odstavce 4, určí se vnitrostátní právo, jímž se bude řídit zadávací řízení prováděné společnými právními subjekty založenými několika zadavateli z různých členských států, podle následujících pravidel:

a)      pokud řízení provádí nebo řídí příslušný orgán společného právního subjektu, použijí se vnitrostátní předpisy členského státu, v němž má právní subjekt své sídlo;

b)      pokud řízení provádí nebo řídí člen právního subjektu jménem tohoto právního subjektu, použijí se pravidla stanovená v odst. 5 písm. a) a b);

c)      pokud není možné určit rozhodné vnitrostátní právo podle odst. 5 písm. a) nebo b), použijí zadavatelé vnitrostátní předpisy toho členského státu, v němž má právní subjekt své sídlo.

7. Jeden nebo více zadavatelů může zadávat jednotlivé zakázky na základě rámcové dohody uzavřené zadavatelem z jiného členského státu nebo uzavřené společně se zadavatelem z jiného členského státu, pokud rámcová dohoda obsahuje konkrétní ustanovení, která umožňují příslušnému zadavateli nebo zadavatelům zadávat jednotlivé zakázky.

8. Rozhodnutí o zadání zakázky v rámci přeshraničního zadávacího řízení podléhají běžným mechanismům přezkumu, které jsou k dispozici v příslušném vnitrostátním právu.

9. Aby bylo umožněno efektivní fungování mechanismů přezkumu, zajistí členské státy plnou vykonatelnost rozhodnutí orgánů příslušných pro přezkum ve smyslu směrnice Rady 92/13/EHS[47] z jiných členských států v rámci svého vnitrostátního právního řádu, pokud se tato rozhodnutí týkají zadavatelů usazených na jejich území a podílejících se na příslušném přeshraničním zadávacím řízení.

KAPITOLA III Průběh řízení

Oddíl 1 Příprava

Článek 53 Předběžné tržní konzultace

1. Před zahájením zadávacího řízení mohou zadavatelé vést tržní konzultace s cílem posoudit strukturu, schopnosti a kapacitu trhu a informovat hospodářské subjekty o svých plánech a požadavcích při zadávání zakázek.

Za tímto účelem mohou zadavatelé vyhledat nebo přijmout poradenství od subjektů správní podpory nebo od třetích stran či účastníků trhu, pokud toto poradenství nevylučuje hospodářskou soutěž a nevede k porušení zásad nediskriminace a transparentnosti.

2. Pokud zájemce nebo uchazeč anebo podnik nějakým způsobem spojený se zájemcem nebo uchazečem působil jako poradce zadavatele nebo se jinak podílel na přípravě zadávacího řízení, přijme zadavatel příslušná opatření, aby zajistil, že účastí tohoto zájemce nebo uchazeče nebude narušena hospodářská soutěž.

Mezi tato opatření patří sdělit ostatním zájemcům a uchazečům relevantní informace vyměňované se zájemcem nebo uchazečem v rámci jeho účasti na přípravě zadávacího řízení nebo z této účasti vyplývající a stanovit odpovídající lhůty pro doručení nabídek. Příslušný zájemce nebo uchazeč může být z řízení vyloučen pouze v případě, že neexistuje jiný způsob, jak zajistit dodržení zásady rovného zacházení.

Před každým vyloučením dostane zájemce nebo uchazeč příležitost prokázat, že jeho účast na přípravě zadávacího řízení nemůže narušit hospodářskou soutěž. Přijatá opatření se zdokumentují v samostatné zprávě vyžadované podle článku 94.

Článek 54 Technické specifikace

1. Technické specifikace definované v bodu 1 přílohy VIII se uvádějí v zadávací dokumentaci. Definují požadované vlastnosti stavby, služby nebo dodávky.

Tyto vlastnosti se mohou rovněž týkat konkrétního postupu výroby nebo poskytování požadovaných prací, dodávek nebo služeb nebo jakékoli jiné fáze jejich životního cyklu definovaného v čl. 2 bodě 22.

V technických specifikacích se rovněž uvádí, zda bude požadován převod práv k duševnímu vlastnictví.

U zakázek, jejichž předmět je určen k použití osobami bez ohledu na to, zda veřejností nebo pracovníky zadavatele, se tyto technické specifikace kromě řádně odůvodněných případů vypracovávají tak, aby zohledňovaly kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo řešení pro všechny uživatele.

Pokud jsou legislativním aktem Unie přijaty povinné standardy přístupnosti, jsou technické specifikace, pokud jde o kritéria přístupnosti, definovány odkazem na tento akt.

2. Technické specifikace musí hospodářským subjektům zaručit rovný přístup k zadávacímu řízení a nesmějí vytvářet neodůvodněné překážky pro otevření veřejné zakázky hospodářské soutěži.

3. Aniž jsou dotčena právně závazná vnitrostátní technická pravidla, jsou-li v souladu s právem Unie, musí být technické specifikace formulovány jedním z následujících způsobů:

a)      formou požadavků na výkon nebo funkci, včetně vlastností z hlediska vlivu na životní prostředí, pokud jsou tyto parametry dostatečně přesné, aby umožnily uchazeči určit předmět zakázky a zadavateli udělit zakázku;

b)      odkazem na technické specifikace a, v pořadí podle významu, na vnitrostátní normy provádějící evropské normy, evropská technická schválení, obecné technické specifikace, mezinárodní normy nebo jiné technické referenční systémy vypracované evropskými normalizačními subjekty nebo, pokud tyto neexistují, na vnitrostátní normy, vnitrostátní technická schválení nebo vnitrostátní technické specifikace týkající se projektování, výpočtu a realizace stavebních prací a použití dodávek; každý odkaz je doprovázen slovy „nebo rovnocenný“;

c)      formou požadavků na výkon nebo funkci uvedených v písmenu a) s odkazem na technické specifikace uvedené v písmenu b) jako prostředek pro předpoklad shody s takovými požadavky na výkon nebo funkci;

d)      odkazem na technické specifikace uvedené v písmenu b) pro určité vlastnosti a odkazem na požadavky na výkon nebo funkci uvedené v písmenu a) pro ostatní vlastnosti.

4. Není-li to odůvodněno předmětem zakázky, nesmějí technické specifikace odkazovat na určité provedení nebo zdroj nebo konkrétní postup nebo na obchodní značky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, pokud by to mělo za důsledek zvýhodnění nebo vyloučení určitých podniků nebo určitých výrobků. Takový odkaz je výjimečně povolen, pokud není možný dostatečně přesný a srozumitelný popis předmětu zakázky podle odstavce 3. Takový odkaz musí být doprovázen slovy „nebo rovnocenný“.

5. Pokud zadavatelé využijí možnosti odkázat na specifikace uvedené v odst. 3 písm. b), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že nabízené stavební práce, dodávky a služby nejsou shodné se specifikacemi na které odkázali, pokud uchazeč ve své nabídce jakýmkoli vhodným prostředkem, včetně dokladů uvedených v článku 56, prokázal, že řešení, která navrhuje, vyhovují rovnocenným způsobem požadavkům definovaným technickými specifikacemi.

6. Pokud zadavatelé využijí možnosti uvedené v odst. 3 písm. a) stanovit technické specifikace ve formě požadavků na výkon nebo funkci, nesmějí odmítnout nabídku na dodávky, služby nebo stavební práce, které splňují vnitrostátní normu provádějící evropskou normu, splňují evropské technické schválení nebo obecnou technickou specifikaci, mezinárodní normu nebo technický referenční sytém vypracovaný evropským normalizačním subjektem, pokud tyto specifikace zohledňují požadavky na výkon nebo funkci, které zadavatelé stanovili.

Ve své nabídce musí uchazeč prokázat jakýmikoliv vhodnými prostředky, včetně dokladů uvedených v článku 56, že dodávky, služba nebo stavební práce splňující normu jsou v souladu s požadavky na výkon nebo funkci, které zadavatel stanovil.

Článek 55 Štítky

1. Pokud zadavatelé stanoví ekologické, sociální nebo jiné vlastnosti stavby, služby nebo dodávky formou požadavků na výkon nebo funkci uvedených v čl. 54 odst. 3 písm. a), mohou požadovat, aby tyto stavby, dodávky nebo služby byly označeny konkrétním štítkem, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)      požadavky na štítek se týkají výhradně vlastností, které souvisejí s předmětem zakázky a které jsou vhodné pro definování vlastností staveb, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem zakázky;

b)      požadavky na štítek jsou stanoveny na základě vědeckých informací nebo vycházejí z jiných objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritérií;

c)      štítky jsou zavedeny v rámci otevřeného a transparentního řízení, na kterém se mohou podílet všechny zúčastněné strany, včetně orgánů státní správy, spotřebitelů, výrobců, distributorů a organizací na ochranu životního prostředí,

d)      štítky jsou přístupné všem zainteresovaným subjektům;

e)      kritéria pro udělení štítku jsou stanovena třetí stranou nezávislou na hospodářském subjektu, který o štítek žádá.

Zadavatelé, kteří požadují konkrétní štítek, přijmou jakýkoli rovnocenný štítek, který splňuje požadavky na štítek uvedený zadavatelem. U výrobků bez štítků přijmou zadavatelé technickou dokumentaci výrobce nebo jiný vhodný doklad.

2. Pokud štítek splňuje podmínky stanovené v odst. 1 písm. b), c), d) a e), avšak rovněž stanoví požadavky, které nesouvisejí s předmětem zakázky, mohou zadavatelé použít ty podrobné specifikace štítku nebo v případě potřeby jejich části, které souvisejí s předmětem zakázky a jsou vhodné pro definování jeho vlastností.

Článek 56 Zkušební protokoly, osvědčení a jiné doklady

1. Zadavatelé mohou požadovat, aby hospodářské subjekty předložily zkušební protokol od uznaného subjektu nebo osvědčení vystavené takovým subjektem jako doklad o shodě s technickou specifikací.

Pokud zadavatelé požadují předložení osvědčení vydaného uznaným subjektem, jímž se dokládá shoda s určitými technickými specifikacemi, přijmou též osvědčení od subjektu rovnocenného uznanému subjektu.

2. Zadavatelé přijmou jiné vhodné doklady než doklady uvedené v odstavci 1, například technickou dokumentaci výrobce, pokud dotčený hospodářský subjekt nemá přístup k osvědčením nebo zkušebním protokolům uvedeným v odstavci 1 nebo nemá možnost je získat v příslušné lhůtě.

3. „Uznanými subjekty“ ve smyslu odstavce 1 tohoto článku jsou zkušební a kalibrační laboratoře a certifikační a inspekční subjekty akreditované v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008[48].

4. Členské státy poskytnou ostatním členským státům na jejich žádost informace související s doklady a dokumenty předkládanými podle čl. 54 odst. 6, článku 55 a odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku za účelem doložení souladu s technickými požadavky. Příslušné orgány členského státu usazení poskytnou tyto informace v souladu s článkem 96.

Článek 57 Sdělování technických specifikací

1. Na žádost hospodářského subjektu, který má zájem získat zakázku, poskytnou zadavatelé technické specifikace, na něž běžně odkazují ve svých zakázkách na dodávky, stavební práce nebo služby anebo technické specifikace, které mají v úmyslu použít u zakázek, u nichž je výzvou k účasti v soutěži pravidelné předběžné oznámení. Tyto specifikace se poskytují elektronicky formou bezplatného neomezeného a plného přímého přístupu.

2. Pokud technické specifikace vycházejí z dokumentů, které jsou dostupné elektronicky formou bezplatného neomezeného a plného přímého přístupu pro zainteresované hospodářské subjekty, postačí uvedení odkazu na tyto dokumenty.

Článek 58 Varianty

1. Zadavatelé mohou brát v úvahu varianty předložené uchazečem, které splňují minimální požadavky stanovené zadavateli.

Zadavatelé uvedou v zadávací dokumentaci, zda povolují varianty nebo ne, a pokud je povolují, minimální podmínky, jež musí varianty splňovat, a konkrétní požadavky na jejich předložení. V případě, kdy jsou povoleny varianty, zadavatelé rovněž zajistí, aby zvolená kritéria pro zadání bylo možné vhodně použít na varianty, které splňují tyto minimální požadavky, jakož i na vyhovující nabídky, které varianty nemají.

2. V zadávacím řízení u zakázek na dodávky nebo na služby nesmějí zadavatelé, kteří povolili předložení variant, odmítnout variantu pouze z toho důvodu, že by vedla, pokud by byla přijata, spíše k zakázce na služby než k zakázce na dodávky, nebo spíše k zakázce na dodávky než k zakázce na služby.

Článek 59 Rozdělení zakázek na části

1. Zakázky lze rozdělovat do homogenních nebo heterogenních částí. Použije se čl. 13 odst. 7.

Zadavatelé uvedou v oznámení o zakázce, výzvě k potvrzení zájmu, nebo pokud je soutěž vyhlašována formou oznámení o existenci systému kvalifikace, ve výzvě k podávání nabídek nebo k vyjednávání, zda nabídky musí být omezeny pouze na jednu nebo několik částí.

2. Zadavatelé mohou i v případech, kdy byla uvedena možnost podávání nabídek na všechny části, omezit počet částí, které lze zadat jedinému uchazeči, pokud je tento maximální počet uveden v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k potvrzení zájmu. Zadavatelé stanoví a uvedou v zadávací dokumentaci objektivní a nediskriminační kritéria či pravidla pro zadání jednotlivých částí, pokud by použití zvolených kritérií pro zadání vedlo k tomu, že jednomu uchazeči bude přidělen vyšší než maximální možný počet částí.

3. Pokud lze jednomu uchazeči zadat více než jednu část, mohou zadavatelé stanovit, že zadají jednu zakázku na každou část, nebo jednu či více zakázek pokrývajících několik částí nebo všechny části.

Zadavatelé v zadávací dokumentaci uvedou, zda si vyhrazují právo na tuto volbu, a pokud ano, které části lze sloučit do jedné zakázky.

Veřejní zadavatelé nejdříve určí nabídky, které nejlépe splňují kritéria pro zadání stanovená podle článku 76 pro jednotlivé části. Mohou zadat zakázku na více než jednu část uchazeči, který není první v pořadí ve vztahu ke všem jednotlivým částem, na něž se zakázka vztahuje, pokud jsou kritéria pro zadání stanovená podle článku 76 lépe splněna ve vztahu ke všem částem, na něž se zakázka vztahuje. Zadavatelé specifikují v zadávací dokumentaci metody, které hodlají pro toto porovnávání použít. Tyto metody musí být transparentní, objektivní a nediskriminační.

4. Zadavatelé mohou požadovat, aby se všichni dodavatelé zkoordinovali pod vedením hospodářského subjektu, jemuž byla zadána část, která zahrnuje koordinaci celého projektu nebo jeho příslušných částí.

Článek 60 Stanovení lhůt

1. Při stanovení lhůt pro doručení žádostí o účast a nabídek zadavatelé zohledňují zejména složitost zakázky a nezbytný čas na přípravu nabídek, aniž jsou dotčeny minimální lhůty stanovené v článcích 39 až 44.

2. V případech, kdy lze nabídky předkládat pouze na základě návštěvy nebo kontroly podkladů k zadávací dokumentaci na místě, se lhůty pro doručení nabídek prodlužují tak, aby se všechny dotčené hospodářské subjekty mohly seznámit s veškerými informacemi nezbytnými pro vypracování nabídek.

Oddíl 2 Zveřejňování a transparentnost

Článek 61 Pravidelná předběžná oznámení

1. Zadavatelé mohou oznámit svůj úmysl uspořádat plánované zadávací řízení zveřejněním pravidelného předběžného oznámení co nejdříve po začátku rozpočtového období. Tato oznámení obsahují informace uvedené v příloze VI části A oddílu I. Zveřejňuje je buď Komise, nebo zadavatelé na svém profilu kupujícího v souladu s přílohou IX bodem 2 písm. b). Pokud zadavatelé zveřejní oznámení na svém profilu kupujícího, zašlou oznámení o zveřejnění pravidelného předběžného oznámení na profilu kupujícího v souladu s bodem 3 přílohy IX.

2. Je-li výzva k účasti v soutěži učiněna formou pravidelného předběžného oznámení u omezeného řízení a vyjednávacího řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži, musí oznámení splňovat všechny následující požadavky:

a)      konkrétně odkazovat na dodávky, stavební práce nebo služby, které budou předmětem zakázky, která se má zadávat;

b)      uvádět, že zakázka bude zadána na základě omezeného nebo vyjednávacího řízení bez dalšího uveřejňování výzvy k účasti v soutěži, a vyzývat zainteresované hospodářské subjekty, aby písemně vyjádřily svůj zájem;

c)      obsahovat kromě informací uvedených v příloze VI části A oddílu I rovněž informace uvedené v příloze VI části A oddílu II;

d)      být zveřejněno nejdéle 12 měsíců před datem odeslání výzvy k potvrzení zájmu.

Článek 62 Oznámení o existenci systému kvalifikace

Pokud se zadavatelé rozhodnou zavést systém kvalifikace v souladu s článkem 71, systém je předmětem oznámení uvedeného v příloze X, které uvádí účel systému kvalifikace a způsob přístupu k pravidlům jeho fungování. Jestliže je doba trvání systému delší než tři roky, zveřejňuje se oznámení každý rok. Jestliže je doba trvání kratší, postačuje první oznámení.

Článek 63 Oznámení o zakázce

Oznámení o zakázce lze používat jako formu výzvy k účasti v soutěži u všech řízení. Oznámení musí obsahovat informace uvedené v příslušné části přílohy XI a musí být zveřejněno v souladu s článkem 65.

Článek 64 Oznámení o zadání zakázky

1. Do dvou měsíců od zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody zašlou zadavatelé oznámení o zadání zakázky obsahující výsledky zadávacího řízení.

Toto oznámení musí obsahovat informace uvedené v příloze XII a musí být zveřejněno v souladu s článkem 65.

2. Pokud byla výzva k účasti v příslušné soutěži učiněna formou pravidelného předběžného oznámení a zadavatel nemá v úmyslu zadat v průběhu 12 měsíců, na které se vztahuje pravidelné předběžné oznámení, další zakázky, je tato skutečnost v oznámení o zadání zakázky konkrétně uvedena.

V případě rámcových dohod uzavřených v souladu s článkem 45 nejsou zadavatelé povinni zasílat oznámení o výsledcích zadávacího řízení pro každou zakázku založenou na této dohodě.

Oznámení o zadání zakázky v rámci dynamického nákupního systému zašlou zadavatelé do dvou měsíců od zadání každé zakázky. Mohou však tato oznámení sdružit po čtvrtletích. V takovém případě odesílají sdružená oznámení do dvou měsíců od konce každého čtvrtletí.

3. Informace poskytnuté v souladu s přílohou XII a určené k uveřejnění se uveřejní v souladu s přílohou IX. Určité informace o zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody se nemusí zveřejňovat, pokud by poskytnutí takových informací bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům konkrétního hospodářského subjektu, ať veřejného či soukromého, včetně zájmů hospodářského subjektu, jemuž byla zakázka zadána, nebo pokud by poskytnutí takových informací bylo na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi nimi.

V případě zakázek na služby v oblasti výzkumu a vývoje mohou být informace o povaze a rozsahu služeb omezeny na:

a)      označení „služby v oblasti výzkumu a vývoje“, pokud byla zakázka zadána ve vyjednávacím řízení bez výzvy k účasti v soutěži v souladu s čl. 44 písm. b);

b)      nejméně takové podrobnosti, jaké byly uvedeny v oznámení použitém jako výzva k účasti v soutěži.

4. Informace poskytnuté v souladu s přílohou XII a označené za neurčené k uveřejnění se uveřejní pouze ve zjednodušené formě a v souladu s přílohou IX pro statistické účely.

Článek 65 Forma a způsob zveřejňování oznámení

1. Oznámení uvedená v článcích 61 až 64 zahrnují informace stanovené v přílohách XI, X, VI A, VI B a XII ve formě standardních formulářů, včetně standardních formulářů pro opravy.

Standardní formuláře stanoví Komise. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 100.

2. Oznámení uvedená v článcích 61 až 64 se vypracovávají, elektronicky zasílají Komisi a uveřejňují v souladu s přílohou IX. Oznámení se uveřejňují nejpozději pět dnů od data jejich zaslání. Náklady na zveřejňování oznámení Komisí nese Unie.

3. Výzvy k účasti v soutěži ve smyslu čl. 39 odst. 2 se uveřejňují v plném znění v úředním jazyce Unie, který vybral zadavatel. Toto jazykové znění představuje jediné závazné znění. Shrnutí podstatných prvků každého oznámení se zveřejňuje v ostatních úředních jazycích.

4. Komise zajistí, aby plné znění a shrnutí pravidelných předběžných oznámení uvedených v čl. 61 odst. 2, výzvy k účasti v soutěži, které tvoří dynamický nákupní systém, podle čl. 46 odst. 3 písm. a) a oznámení o existenci systému kvalifikace použitá jako výzvy k účasti v soutěži podle čl. 39 odst. 2 písm. b) byly zveřejněny:

a)      v případě pravidelných předběžných oznámení po dobu 12 měsíců nebo do doručení oznámení o zadání zakázky podle čl. 64 odst. 2 s uvedením, že po dobu 12 měsíců, na niž se vztahuje výzva k účasti v soutěži, nebudou zadány žádné další zakázky;

b)      v případě výzev k účasti v soutěži, které tvoří dynamický nákupní systém, po dobu platnosti dynamického nákupního systému;

c)      v případě oznámení o existenci systému kvalifikace po dobu jeho platnosti.

5. Zadavatelé musí být schopni prokázat datum odeslání oznámení.

Komise vydá zadavateli potvrzení o přijetí oznámení a o zveřejnění předané informace s uvedením data zveřejnění. Toto potvrzení je dokladem o zveřejnění.

6. Zadavatelé mohou zveřejňovat oznámení o zakázkách na stavební práce, dodávky a služby, která nepodléhají požadavkům na zveřejňování stanoveným touto směrnicí, pokud jsou tato oznámení elektronicky zaslána Komisi v souladu s formátem a postupy pro přenos informací uvedenými v příloze IX.

Článek 66 Zveřejnění na vnitrostátní úrovni

1. Oznámení uvedená v článcích 61 až 64 a informace v nich obsažené nesmějí být zveřejněny na vnitrostátní úrovni před dnem jejich zveřejnění v souladu s článkem 65.

2. Oznámení zveřejněná na vnitrostátní úrovni nesmějí obsahovat jiné informace než ty, které jsou obsaženy v oznámeních zaslaných Komisi nebo zveřejněných na profilu kupujícího, a musí uvádět datum odeslání oznámení Komisi nebo zveřejnění na profilu kupujícího.

3. Pravidelná předběžná oznámení nemohou být zveřejněna na profilu kupujícího před tím, než je Komisi odesláno oznámení o jejich zveřejnění touto formou, a musí uvádět datum tohoto odeslání.

Článek 67 Dostupnost zadávací dokumentace elektronickými prostředky

1. Zadavatelé zajistí bezplatný neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky k zadávací dokumentaci od data zveřejnění oznámení v souladu s článkem 65 nebo od data, ke kterému byla odeslána výzva k potvrzení zájmu. Pokud je výzva k účasti v soutěži učiněna ve formě oznámení o existenci systému kvalifikace, bude tento přístup zajištěn co nejdříve, nejpozději však ve chvíli, kdy je odeslána výzva k podávání nabídek nebo výzva k vyjednávání. V textu oznámení nebo výzvy se uvede internetová adresa, na které je dokumentace dostupná.

2. Zadavatelé nebo příslušné útvary poskytnou dodatečné informace k zadávací dokumentaci a dalším podkladům nejpozději šest dnů před uplynutím lhůty pro doručení nabídek, je-li o ně požádáno s dostatečným předstihem. V případě zrychleného otevřeného řízení podle čl. 40 odst. 3 činí tato lhůta čtyři dny.

Článek 68 Výzvy k předložení nabídek nebo k vyjednávání; výzvy k potvrzení zájmu

1. V omezených řízeních, v inovačních partnerstvích nebo ve vyjednávacích řízeních s předchozí výzvou k účasti v soutěži zadavatelé současně a písemně vyzvou vybrané zájemce k předložení nabídek nebo k vyjednávání.

Pokud se jako výzva k účasti v soutěži používá pravidelné předběžné oznámení podle čl. 39 odst. 2 písm. a), zadavatelé vyzvou současně a písemně hospodářské subjekty, které vyjádřily svůj zájem, aby potvrdily trvání svého zájmu.

2. Výzvy uvedené v odstavci 1 musí obsahovat odkaz na elektronickou adresu, na které jsou zadávací dokumentace a další podklady přímo k dispozici v elektronické podobě. Rovněž musí obsahovat informace stanovené v příloze XIII.

Článek 69 Informování žadatelů o kvalifikaci, zájemců a uchazečů

1. Zadavatelé co možná nejdříve informují jednotlivé zájemce a uchazeče o přijatých rozhodnutích týkajících se uzavření rámcové dohody, zadání zakázky nebo přijetí do dynamického nákupního systému včetně důvodů, pro které se rozhodli upustit od uzavření rámcové dohody nebo od zadání zakázky, pro kterou byla učiněna výzva k účasti v soutěži, anebo obnovit řízení nebo upustit od zavedení dynamického nákupního systému.

2. Na žádost příslušné strany oznámí zadavatelé co nejdříve, nejpozději však do 15 dnů od doručení písemné žádosti:

a)      každému neúspěšnému zájemci důvody zamítnutí jeho žádosti o účast;

b)      každému neúspěšnému uchazeči důvody zamítnutí jeho nabídky a v případech uvedených v čl. 54 odst. 5 a 6 též důvody svého rozhodnutí o nerovnocennosti nebo rozhodnutí, podle kterého stavební práce, dodávky a služby neodpovídají požadavkům na výkon a funkci;

c)      každému uchazeči, který podal přijatelnou nabídku, vlastnosti a relativní výhody vybrané nabídky, jakož i jméno úspěšného uchazeče nebo stran rámcové dohody;

d)      každému uchazeči, který podal přijatelnou nabídku, průběh a postup vyjednávání a dialogu s uchazeči.

3. Zadavatelé mohou rozhodnout, že určité informace o zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody nebo přijetí do dynamického nákupního systému, uvedené v odstavci 1, nesdělí, pokud by jejich poskytnutí bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům konkrétního hospodářského subjektu, ať veřejného či soukromého, včetně zájmů hospodářského subjektu, jemuž byla zakázka zadána, nebo pokud by poskytnutí takových informací bylo na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi nimi.

4. Zadavatelé, kteří zavedli a provozují systém kvalifikace, informují žadatele o svém rozhodnutí ohledně kvalifikace ve lhůtě šesti měsíců.

Pokud vydání rozhodnutí trvá déle než čtyři měsíce od předložení žádosti, informuje zadavatel žadatele do dvou měsíců od předložení žádosti o důvodech prodloužení lhůty a o datu, do kterého bude jeho žádost přijata nebo zamítnuta.

5. Žadatelé, jejichž kvalifikace je zamítnuta, musí být o tomto rozhodnutí, jakož i o jeho důvodech, informováni co nejdříve, nejpozději však do patnácti dnů ode dne rozhodnutí bez ohledu na okolnosti. Důvody musí být založeny na kvalifikačních kritériích uvedených v čl. 71 odst. 2.

6. Zadavatelé, kteří zavedli a provozují systém kvalifikace, mohou ukončit kvalifikaci hospodářského subjektu pouze z důvodů založených na kritériích uvedených v čl. 71 odst. 2. Úmysl ukončit kvalifikaci musí být hospodářskému subjektu předem písemně oznámen nejméně patnáct dní před stanoveným dnem ukončení kvalifikace spolu s důvodem nebo důvody, které navrhovaný postup ospravedlňují.

oddíl 3 Výběr účastníků a zadání zakázek

Článek 70 Obecné zásady

1. Za účelem výběru účastníků v zadávacích řízeních se použijí následující kumulativní pravidla:

a)      zadavatelé, kteří stanovili pravidla a kritéria pro vyloučení uchazečů nebo zájemců v souladu s čl. 72 odst. 1 nebo čl. 74 odst. 2, vyloučí hospodářské subjekty, které spadají pod tato pravidla a splňují tato kritéria;

b)      vyberou uchazeče a zájemce v souladu s objektivními pravidly a kritérii stanovenými podle článků 72 a 74;

c)      v omezených řízeních, vyjednávacích řízeních s výzvou k účasti v soutěži a v inovačních partnerstvích případně sníží v souladu s čl. 72 odst. 2 počet zájemců vybraných podle písm. a) a b) tohoto odstavce.

2. Pokud je výzva k účasti v soutěži učiněna prostřednictvím oznámení o existenci systému kvalifikace a za účelem výběru účastníků v zadávacích řízeních na zvláštní zakázky, které jsou předmětem výzvy k účasti v soutěži, zadavatelé:

a)      kvalifikují hospodářské subjekty v souladu s článkem 71;

b)      použijí na tyto kvalifikované hospodářské subjekty ustanovení odstavce 1, která jsou relevantní pro omezená nebo vyjednávací řízení či inovační partnerství.

3. Při výběru účastníků omezeného nebo vyjednávacího řízení či inovačního partnerství nesmí zadavatelé při přijímání rozhodnutí o kvalifikaci nebo při aktualizaci kritérií a pravidel pro kvalifikaci:

a)      klást některým hospodářským subjektům správní, technické nebo finanční podmínky, které nejsou kladeny jiným;

b)      požadovat zkoušky nebo doklady, které jsou obsaženy v již předložených objektivních důkazech.

4. Zadavatelé ověří soulad nabídek podaných vybranými uchazeči s pravidly a požadavky vztahujícími se na nabídky a zadají zakázku na základě kritérií stanovených v článcích 76 a 79 s ohledem na článek 58.

5. Zadavatelé se mohou rozhodnout, že nezadají zakázku uchazeči, který předložil nejlepší nabídku, pokud došli k závěru, že nabídka ani rovnocenným způsobem nesplňuje povinnosti stanovené právními předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí nebo mezinárodními ustanoveními v sociální a environmentální oblasti uvedenými v příloze XIV.

6. V otevřených řízeních mohou zadavatelé rozhodnout, že přezkoumají nabídky před ověřením vhodnosti uchazečů, za předpokladu, že jsou dodržena příslušná ustanovení článků 70 až 79, včetně pravidla, že zakázka nebude zadána uchazeči, který měl být vyloučen podle článku 74 nebo který nesplňuje kritéria pro výběr stanovená zadavatelem v souladu s čl. 72 odst. 1 a článkem 74.

7. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 98 akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu v příloze XIV, bude-li to nutné z důvodu uzavření nových mezinárodních dohod nebo změn stávajících mezinárodních dohod.

Pododdíl 1 Kvalifikace a výběr na základě kvality

Článek 71 Systémy kvalifikace

1. Zadavatelé, kteří si to přejí, mohou zavést a provozovat systém kvalifikace hospodářských subjektů.

Zadavatelé, kteří zavedli nebo provozují systém kvalifikace, zajistí, aby hospodářské subjekty mohly kdykoliv požádat o kvalifikaci.

2. Systém podle odstavce 1 může zahrnovat různé kvalifikační stupně.

Zadavatelé stanoví objektivní pravidla a kritéria pro vyloučení a výběr hospodářských subjektů žádajících o kvalifikaci a objektivní kritéria a pravidla pro provoz systému kvalifikace, která se týkají např. zápisu do systému, případné pravidelné aktualizace kvalifikací a doby trvání systému.

Pokud tato kritéria a pravidla zahrnují technické specifikace, použijí se články 54 až 56. Kritéria a pravidla mohou být v případě potřeby aktualizována.

3. Kritéria a pravidla uvedená v odstavci 2 jsou na žádost poskytnuta hospodářským subjektům. Aktualizovaná kritéria a pravidla jsou oznamována hospodářským subjektům, které mají zájem.

Pokud se zadavatel domnívá, že systém kvalifikace určitých jiných zadavatelů nebo subjektů odpovídá jeho požadavkům, sdělí zainteresovaným hospodářským subjektům jména těchto jiných zadavatelů nebo subjektů.

4. Vede se písemný soupis kvalifikovaných hospodářských subjektů; může být rozdělen do kategorií podle druhu zakázek, pro jejichž provedení platí kvalifikace.

5. Pokud je výzva k účasti v soutěži učiněna prostřednictvím oznámení o existenci systému kvalifikace, konkrétní zakázky na stavební práce, dodávky a služby, na něž se vztahuje systém kvalifikace, se zadávají na základě omezeného nebo vyjednávacího řízení, v němž jsou všichni uchazeči a účastníci vybráni ze zájemců kvalifikovaných v souladu s takovým systémem.

6. Veškeré poplatky, které jsou vybírány v souvislosti s žádostmi o kvalifikaci nebo v souvislosti s aktualizací nebo zachováním již získané kvalifikace v rámci systému, jsou úměrné vynaloženým nákladům.

Článek 72 Kritéria pro výběr na základě kvality

1. Zadavatelé mohou stanovit objektivní pravidla a kritéria pro vyloučení a výběr uchazečů nebo zájemců; tato pravidla a kritéria jsou k dispozici zainteresovaným hospodářským subjektům.

2. V případě, že zadavatelé potřebují zajistit náležitou rovnováhu mezi zvláštní povahou zadávacího řízení a zdroji potřebnými pro jeho uskutečnění, mohou v omezených řízeních, vyjednávacích řízeních či inovačních partnerstvích stanovit objektivní pravidla a kritéria, která odrážejí tuto potřebu a umožňují zadavateli omezit počet zájemců, kteří budou vyzváni k předložení nabídky nebo k vyjednávání. Počet vybraných zájemců však musí zohledňovat nutnost zajištění přiměřené soutěže.

Článek 73 Využití způsobilosti jiných subjektů

1. Pokud objektivní pravidla a kritéria pro vyloučení a výběr hospodářských subjektů žádajících o kvalifikaci v systému kvalifikace zahrnují požadavky týkající se ekonomické a finanční způsobilosti hospodářského subjektu nebo jeho technických a profesních schopností, může hospodářský subjekt v případě nutnosti využít způsobilosti jiných subjektů, ať už je právní povaha vztahů existujících mezi ním a těmito subjekty jakákoli. V takovém případě prokáže hospodářský subjekt zadavateli, že bude disponovat danými zdroji po celou dobu trvání systému kvalifikace, například tím, že předloží závazek těchto subjektů učiněný za tímto účelem. V případě ekonomické a finanční situace mohou zadavatelé požadovat, aby hospodářský subjekt a subjekty, jejichž způsobilost využívá, nesly společnou odpovědnost za realizaci zakázky.

Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 30 využít způsobilosti účastníků skupiny nebo jiných subjektů.

2. Pokud objektivní pravidla a kritéria pro vyloučení a výběr zájemců a uchazečů v otevřených, omezených nebo vyjednávacích řízeních nebo v inovačních partnerstvích zahrnují požadavky týkající se ekonomické a finanční způsobilosti hospodářského subjektu nebo jeho technických a profesních schopností, může hospodářský subjekt v případě nutnosti pro určitou zakázku, využít způsobilosti jiných subjektů, ať už je právní povaha vztahů existujících mezi ním a těmito subjekty jakákoli. V takovém případě prokáže hospodářský subjekt zadavateli, že bude disponovat nezbytnými zdroji, například tím, že předloží závazek těchto subjektů za tímto účelem. V případě ekonomické a finanční situace mohou zadavatelé požadovat, aby hospodářský subjekt a subjekty, jejichž způsobilost využívá, nesly společnou odpovědnost za provedení zakázky.

Za stejných podmínek může skupina hospodářských subjektů uvedená v článku 30 využít způsobilosti účastníků skupiny nebo jiných subjektů.

3. V případě zakázek na stavební práce, služby a umísťovací nebo instalační práce v rámci zakázky na dodávky mohou zadavatelé požadovat, aby určité stěžejní úkoly byly vykonávány přímo uchazečem samotným, nebo pokud je nabídka předkládána skupinou hospodářských subjektů uvedenou v článku 30, účastníkem skupiny.

Článek 74 Použití důvodů pro vyloučení a kritérií pro výběr uvedených ve [směrnici 2004/18]

1. Objektivní pravidla a kritéria pro vyloučení a výběr hospodářských subjektů žádajících o kvalifikaci v systému kvalifikace a objektivní pravidla a kritéria pro vyloučení a výběr zájemců a uchazečů v otevřených, omezených nebo vyjednávacích řízeních nebo v inovačních partnerstvích mohou zahrnovat důvody pro vyloučení uvedené v článku 55 směrnice 2004/18 za podmínek tam stanovených.

Pokud je zadavatelem veřejný zadavatel, tato kritéria a pravidla zahrnují důvody pro vyloučení uvedené v čl. 55 odst. 1 a 2 směrnice 2004/18 za podmínek stanovených v uvedeném článku.

2. Kritéria a pravidla uvedená v odstavci 1 mohou zahrnovat kritéria pro výběr stanovená v článku 56 směrnice 2004/18/ES za podmínek tam uvedených, zejména pokud jde o omezení požadavků týkajících se ročních obratů, jak je uvedeno v odst. 3 druhém pododstavci uvedeného článku.

3. Pro účely použití odstavců 1 a 2 tohoto článku se použijí články 57 až 60 směrnice 2004/18/ES.

Článek 75 Normy zajišťování jakosti a normy environmentálního řízení

1. Jestliže zadavatelé požadují předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje určité normy pro zajišťování jakosti, včetně norem týkajících se přístupnosti pro osoby s postižením, odkáží na systémy zajišťování jakosti založené na příslušné řadě evropských norem, které jsou schváleny subjekty splňujícími evropské normy o osvědčování.

Zadavatelé uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Přijímají též jiné doklady o rovnocenných opatřeních pro zajištění jakosti od hospodářských subjektů, které nemají k těmto osvědčením přístup nebo nemají možnost je získat v daných lhůtách.

2. Jestliže zadavatelé požadují předložení osvědčení, která jsou vydána nezávislými subjekty a která dokládají, že hospodářský subjekt splňuje podmínky určitých systémů nebo norem environmentálního řízení, odkáží na systém environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) nebo na jiné systémy environmentálního řízení uznané v souladu s článkem 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009[49] nebo na další normy environmentálního řízení založené na příslušných evropských nebo mezinárodních normách přijatých akreditovanými subjekty.

Zadavatelé uznávají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Přijímají též jiné doklady o rovnocenných opatřeních environmentálního řízení od hospodářských subjektů, které nemají k těmto osvědčením přístup nebo nemají možnost je získat v daných lhůtách.

3. Na základě žádosti zpřístupní členské státy ostatním členským státům v souladu s článkem 97 jakékoli informace týkající se dokumentů předložených jako doklad dodržení norem jakosti a norem týkajících environmentálního řízení uvedených v odstavcích 1a 2 tohoto článku.

Pododdíl 2 Zadání zakázky

Článek 76 Kritéria pro zadání zakázky

1. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy o odměňování za určité služby, vycházejí zadavatelé při zadávání zakázek z jednoho z následujících kritérií:

a)      hospodářsky nejvýhodnější nabídka;

b)      nejnižší náklady.

Náklady mohou být podle volby zadavatele posouzeny pouze na základě ceny, nebo na základě nákladové efektivnosti, např. podle přístupu vycházejícího z nákladů v průběhu životního cyklu za podmínek stanovených v článku 77.

2. Hospodářsky nejvýhodnější nabídka uvedená v odst. 1 písm. a) z hlediska zadavatele se stanoví na základě kritérií spojených s předmětem dané zakázky.

Tato kritéria budou kromě ceny nebo nákladů uvedených v odst. 1 písm. b) zahrnovat další kritéria spojená s předmětem dané zakázky, jako je:

a)      kvalita, včetně technické úrovně, estetických a funkčních vlastností, přístupnosti, řešení pro všechny uživatele, vlastností z hlediska vlivu na životní prostředí a inovačního charakteru;

b)      u zakázek na služby a zakázek zahrnujících projekt stavebních prací může být zohledněna organizace, kvalifikace a zkušenosti pracovníků pověřených realizací dané zakázky, což má za důsledek, že po zadání zakázky lze tyto pracovníky nahradit pouze se souhlasem zadavatele, který musí ověřit, že při nahrazení bude zajištěna rovnocenná organizace a kvalita;

c)      poprodejní služby a technická pomoc, datum dodání, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení, závazky s ohledem na náhradní díly a zabezpečení dodávek;

d)      konkrétní postup výroby či poskytnutí požadovaných stavebních prací, dodávek či služeb nebo jakékoli jiné fáze jejich životního cyklu uvedeného v čl. 2 bodu 22, pokud jsou tato kritéria určena v souladu s odstavcem 4 a týkají se faktorů, které přímo souvisí s těmito postupy a charakterizují konkrétní postup výroby nebo poskytnutí požadovaných stavebních prací, dodávek nebo služeb.

3. Členské státy mohou stanovit, že zadání určitých typů zakázek bude založeno na hospodářsky nejvýhodnější nabídce uvedené v odst. 1 písm. a) a v odstavci 2.

4. Kritéria pro zadání zakázky neponechávají zadavateli neomezenou volnost výběru. Zajišťují možnost účinné hospodářské soutěže a jsou doprovázena požadavky, které umožňují účinné ověření informací poskytovaných uchazeči. Zadavatelé na základě informací a dokladů poskytnutých uchazeči účinným způsobem ověří, zda nabídky splňují kritéria pro zadání zakázky.

5. V případu uvedeném v odst. 1 písm. a) zadavatel upřesní poměrnou váhu, kterou přikládá každému z kritérií zvolených pro stanovení hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

Tato váha může být vyjádřena stanovením rozmezí s přiměřeným maximálním rozpětím.

Pokud stanovení váhy není možné z objektivních důvodů, zadavatel uvede kritéria sestupně podle významu.

Relativní váhy nebo pořadí podle významu se uvádějí podle vhodnosti v oznámení sloužícím jako výzva k účasti v soutěži, ve výzvě k potvrzení zájmu, ve výzvě k podání nabídky nebo k vyjednávání nebo v zadávací dokumentaci.

Článek 77 Náklady životního cyklu

1. Náklady životního cyklu zahrnují v příslušném rozsahu následující náklady vznikající v průběhu životního cyklu výrobku, služby nebo stavebních prací definovaného v čl. 2 bodu 22:

a)      interní náklady, včetně nákladů souvisejících s pořízením, např. náklady na výrobu, s využíváním, např. spotřeba energie, náklady na údržbu, a s ukončením životnosti, např. náklady na sběr a recyklaci, a

b)      externí environmentální náklady přímo spojené s životním cyklem, pokud lze vyčíslit a ověřit jejich peněžní hodnotu, které mohou zahrnovat náklady na emise skleníkových plynů a emise jiných znečišťujících látek a jiné náklady na zmírnění změny klimatu.

2. Pokud zadavatelé posuzují náklady podle přístupu vycházejícího z nákladů životního cyklu, uvedou v zadávací dokumentaci metodiku použitou k výpočtu nákladů životního cyklu. Použitá metodika musí splňovat všechny následující podmínky:

a)      byla vypracována na základě vědeckých informací nebo založena na jiných objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích;

b)      je určena pro opakované nebo trvalé použití;

c)      je přístupná všem stranám, které mají zájem.

Zadavatelé hospodářským subjektům včetně hospodářských subjektů ze třetích zemí umožní používat odlišnou metodiku stanovení nákladů životního cyklu pro svou nabídku za předpokladu, že prokáží, že tato metodika odpovídá požadavkům stanoveným v písmenech a), b) a c) a že je rovnocenná metodice uvedené zadavatelem.

3. V případě přijetí společné metodiky pro výpočet nákladů životního cyklu v rámci právního aktu Unie, včetně aktů v přenesené pravomoci v rámci odvětvových právních předpisů, se tato společná metodika použije, pokud je zohledňování nákladů životního cyklu zahrnuto v kritériích pro zadání zakázky uvedených v čl. 76 odst. 1.

Seznam těchto právních aktů a aktů v přenesené pravomoci je uveden v příloze XV. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 98 za účelem aktualizace tohoto seznamu, pokud se na základě přijetí nových právních předpisů, zrušení či změny takových právních předpisů takové změny ukážou jako nezbytné.

Článek 78 Překážky bránící zadání zakázky

Zadavatelé nezadají zakázku úspěšnému uchazeči v případě, že je splněna některá z následujících podmínek:

a)           uchazeč není s to předložit osvědčení a doklady požadované podle čl. 74 odst. 3;

b)           prohlášení předložené uchazečem podle článku 37 je nepravdivé;

c)           prohlášení předložené uchazečem podle čl. 36 odst. 3 písm. b) je nepravdivé.

Článek 79 Mimořádně nízké nabídky

1. Zadavatel si vyžádá od hospodářských subjektů vysvětlení týkající se účtovaných cen či nákladů, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)      účtovaná cena či náklady jsou o více než 50 % nižší než průměrná cena či náklady ostatních nabídek;

b)      účtovaná cena či náklady jsou o více než 20 % nižší než cena nebo náklady druhé nejnižší nabídky;

c)      bylo předloženo alespoň pět nabídek.

2. Pokud se nabídky zdají být mimořádně nízké z jiných důvodů, zadavatelé si rovněž mohou vyžádat vysvětlení.

3. Vysvětlení podle odstavců 1 a 2 se může týkat zejména:

a)      ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb a konstrukčních metod;

b)      zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici pro dodání výrobků, poskytnutí služeb nebo pro provedení stavebních prací;

c)      originality dodávek, služeb nebo stavebních prací navrhovaných uchazečem;

d)      souladu – alespoň rovnocenným způsobem – s povinnostmi stanovenými právními předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí anebo mezinárodními ustanoveními v sociální a environmentální oblasti uvedenými v příloze XIV, nebo případně dalšími ustanoveními zajišťujícími rovnocennou úroveň ochrany;

e)      možnosti uchazeče získat státní podporu.

4. Zadavatel ověří poskytnuté informace konzultací s uchazečem.

Zadavatel může nabídku zamítnout pouze v případě, že poskytnutý důkaz neodůvodňuje nízkou úroveň účtovaných cen či nákladů, přičemž přihlédne k faktorům uvedeným v odstavci 3.

Zadavatel zamítne nabídku, pokud došel k závěru, že nabídka je mimořádně nízká, jelikož nesplňuje povinnosti stanovené právními předpisy Unie v oblasti sociálního a pracovního práva nebo práva v oblasti životního prostředí anebo mezinárodními ustanoveními v sociální a environmentální oblasti uvedenými v příloze XIV.

5. Pokud zadavatel shledá, že nabídka je mimořádně nízká proto, že uchazeč obdržel státní podporu, může ji zamítnout jen z tohoto důvodu pouze tehdy, byl-li uchazeč konzultován a nebyl schopen v dostatečné lhůtě stanovené veřejným zadavatelem prokázat, že dotčená podpora byla slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu článku 107 Smlouvy. Zadavatel, který zamítne nabídku za těchto okolností, o tom informuje Komisi.

6. Na základě žádosti zpřístupní členské státy ostatním členským státům v souladu s článkem 97 jakékoli informace týkající se dokladů a dokumentů předložených v souvislosti s faktory uvedenými v odstavci 3.

Kapitola V Plnění zakázky

Článek 80 Podmínky plnění zakázky

Zadavatelé mohou stanovit zvláštní podmínky pro plnění zakázky za předpokladu, že jsou uvedeny ve výzvě k účasti v soutěži nebo ve specifikacích. Tyto podmínky se mohou zejména týkat sociálních a environmentálních aspektů. Mohou rovněž zahrnovat požadavek, aby hospodářské subjekty učinily kroky ke kompenzaci rizika zvýšení cen (hedging), které je důsledkem cenových výkyvů a mohlo by podstatným způsobem ovlivnit plnění zakázky.

Článek 81 Zadání zakázky subdodavateli

1. V zadávací dokumentaci může zadavatel od uchazečů požadovat nebo mu může být členským státem uložena povinnost od uchazečů požadovat, aby ve své nabídce uvedli, jakou část zakázky případně zamýšlejí zadat třetím osobám a všechny navrhované subdodavatele.

2. Členský stát může stanovit, že na žádost subdodavatele a pokud to podmínky zakázky umožňují, zadavatel převede splatné částky přímo subdodavateli služeb, dodávek nebo stavebních prací poskytnutých hlavnímu dodavateli. V takovém případě členské státy zavedou příslušné mechanismy umožňující hlavnímu dodavateli podat námitku proti neoprávněně vyplaceným částkám. Ustanovení týkající se tohoto způsobu plateb se uvádějí v zadávací dokumentaci.

3. Odstavci 1 a 2 není dotčena otázka odpovědnosti hlavního hospodářského subjektu.

Článek 82 Změny zakázek v době jejich trvání

1. Podstatná změna v zakázce na stavební práce, dodávky nebo služby v průběhu jejího trvání se pro účely této směrnice považuje za nové zadání a vyžaduje nové zadávací řízení v souladu s touto směrnicí.

2. Změna zakázky během jejího trvání se považuje za podstatnou ve smyslu odstavce 1, pokud činí novou zakázku podstatně odlišnou od původně zadané zakázky. Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4, považuje se změna v každém případě za podstatnou, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

a)      změna zavádí podmínky, které kdyby byly součástí původního zadávacího řízení, by umožnily výběr jiných zájemců, než kteří byli původně vybráni, nebo by umožnily zadání zakázky jinému uchazeči;

b)      změna má za následek změnu ekonomické rovnováhy zakázky ve prospěch dodavatele;

c)      změna vede k významnému rozšíření rozsahu zakázky s tím důsledkem, že zakázka zahrnuje dodávky, služby nebo stavební práce, které v ní původně nebyly zahrnuty.

3. Nahrazení smluvního partnera se považuje za podstatnou změnu ve smyslu odstavce 1.

První pododstavec se však nevztahuje na případ, kdy postavení původního dodavatele v důsledku restrukturalizace nebo platební neschopnosti částečně nebo zcela převezme jiný hospodářský subjekt, který splňuje původně stanovená kritéria pro výběr na základě kvality, za předpokladu, že s sebou tento krok nepřináší další podstatné změny zakázky a jeho cílem není obejít ustanovení této směrnice.

4. Pokud lze hodnotu změny vyjádřit v penězích, nebude se považovat za podstatnou ve smyslu odstavce 1, pokud její hodnota nepřekročí prahové hodnoty uvedené v článku 12 a pohybuje se pod 5 % ceny původní zakázky, za předpokladu, že tato změna nemění celkovou povahu zakázky. V případě, že je provedeno několik po sobě následujících změn, bude základem pro posouzení hodnoty kumulativní hodnota těchto po sobě jdoucích změn.

5. Změny zakázky se nebudou považovat za podstatné ve smyslu odstavce 1, pokud byly stanoveny v zadávací dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ustanoveních o změnách nebo opčních právech. Tato ustanovení uvádějí rozsah a povahu možných změn nebo opčních práv a rovněž podmínky, za nichž je lze uplatnit. Nestanoví však změny ani opční práva, které by měnily celkovou povahu zakázky.

6. Odchylně od odstavce 1 nevyžaduje podstatná změna nové zadávací řízení, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky:

a)      potřeba změny byla vyvolána okolnostmi, které pečlivý zadavatel nemohl předvídat;

b)      změna nemění celkovou povahu zakázky.

Zadavatelé zveřejní oznámení o takových změnách v Úředním věstníku Evropské unie. Oznámení musí obsahovat informace stanovené v příloze XVI a musí být zveřejněno v souladu s článkem 65.

7. Zadavatelé neprovádí změny zakázky v těchto případech:

a)      pokud by účelem změny byla náprava nedostatků při plnění zakázky hospodářským subjektem nebo jejich následků, pokud může být nápravy dosaženo prosazováním smluvních závazků;

b)      pokud by účelem změny byla kompenzace rizika zvýšení cen, proti kterému se hospodářský subjekt zajistil.

Článek 83 Ukončení zakázek

Členské státy zajistí, aby zadavatelé měli možnost za podmínek stanovených platným vnitrostátním smluvním právem ukončit zakázky na stavební práce, dodávky nebo služby během jejich platnosti, pokud je splněna některá z následujících podmínek:

a)           výjimky stanovené v článku 21 přestanou platit v důsledku účasti soukromého subjektu v právnické osobě, jíž byla zadána zakázka podle čl. 21 odst. 4;

b)           změna zakázky představuje nové zadání zakázky ve smyslu článku 82;

c)           Soudní dvůr Evropské unie shledá v rámci řízení podle článku 258 Smlouvy, že členský stát nesplnil povinnosti stanovené Smlouvami v důsledku toho, že zadavatel příslušející k tomuto členskému státu zadal dotčenou zakázku, aniž splnil své povinnosti stanovené Smlouvami a touto směrnicí.

HLAVA III ZVLÁŠTNÍ REŽIMY ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK

KAPITOLA I Sociální a jiné zvláštní služby

Článek 84 Zadávání zakázek na sociální a jiné zvláštní služby

Zakázky na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze XVII se zadávají v souladu s touto kapitolou, pokud se hodnota zakázek rovná prahové hodnotě stanovené v čl. 12 písm. c) nebo je vyšší.

Článek 85 Zveřejňování oznámení

1. Zadavatelé, kteří chtějí zadat zakázku na služby uvedené v článku 84, oznámí svůj úmysl prostřednictvím oznámení o zakázce.

2. Zadavatelé, kteří zadali zakázku na služby uvedené v článku 84, zveřejní výsledky prostřednictvím oznámení o zadání zakázky.

3. Oznámení uvedená v odstavcích 1 a 2 obsahují informace uvedené v příloze XVIII v souladu se standardními formuláři oznámení. Standardní formuláře stanoví Komise. Tyto prováděcí akty jsou přijímány poradním postupem uvedeným v článku 100.

4. Oznámení uvedená v odstavcích 1 a 2 se zveřejňují podle článku 65.

Článek 86 Zásady zadávání zakázek

1. Členské státy zavedou příslušné postupy pro zadávání zakázek, které jsou předmětem této kapitoly, přičemž zajistí plný soulad se zásadami transparentnosti a rovného zacházení s hospodářskými subjekty a umožní zadavatelům zohlednit zvláštní povahu daných služeb.

2. Členské státy zajistí, aby zadavatelé mohli zohlednit potřebu zajištění kvality, návaznosti, přístupnosti, dostupnosti a úplnosti služeb, zvláštní potřeby různých kategorií uživatelů, účast a posílení možností uživatelů a inovace. Členské státy mohou rovněž stanovit, že výběr poskytovatele služeb nebude uskutečňován pouze na základě ceny účtované za poskytování služeb.

KAPITOLA II PRAVIDLA PRO VEŘEJNÉ SOUTĚŽE NA URČITÝ VÝKON

Článek 87 Obecná ustanovení

1. Pravidla pro organizaci veřejné soutěže na určitý výkon musí být v souladu s touto kapitolou a musí být zpřístupněna těm, kdo mají o účast ve veřejné soutěži na určitý výkon zájem.

2. Přijetí účastníků do veřejné soutěže na určitý výkon nesmí být omezeno:

a)      odkazem na území nebo část území členského státu,

b)      z důvodu, že by podle práva členského státu, v němž je veřejná soutěž na určitý výkon organizována, účastníci museli být buď fyzickými, nebo právnickými osobami.

Článek 88 Oblast působnosti

1. Tato kapitola se použije na veřejné soutěže na určitý výkon organizované jako součást zadávacího řízení na zakázky na služby za předpokladu, že se odhadovaná hodnota zakázky bez DPH zahrnující všechny případné ceny nebo platby účastníkům rovná částce stanovené v čl. 12 písm. a) nebo je vyšší.

2. Tato kapitola se použije na všechny veřejné soutěže na určitý výkon, u nichž se celková hodnota cen a plateb účastníkům, včetně odhadované hodnoty (bez DPH) zakázky na služby, která může být následně zadána podle čl. 44 písm. k), pokud zadavatel takové zadání v oznámení o veřejné soutěži nevylučuje, rovná částce stanovené v čl. 12 písm. a) nebo je vyšší.

Článek 89 Oznámení

1. Zadavatelé, kteří hodlají organizovat veřejnou soutěž na určitý výkon, vyzvou k účasti v soutěži prostřednictvím oznámení o veřejné soutěži. Mají-li v úmyslu zadat následně zakázku na služby podle čl. 44 písm. k), musí být tato skutečnost uvedena v oznámení o veřejné soutěži. Zadavatelé, kteří organizovali veřejnou soutěž na určitý výkon, dají výsledky na vědomí prostřednictvím oznámení.

2. Výzva k účasti v soutěži obsahuje informace stanovené v příloze XIX a oznámení o výsledcích veřejné soutěže na určitý výkon obsahuje informace stanovené v příloze XX ve formátu standardních formulářů. Standardní formuláře stanoví Komise. Tyto prováděcí akty jsou přijímány poradním postupem uvedeným v článku 100.

Oznámení o výsledku veřejné soutěže na určitý výkon se předkládá Komisi do dvou měsíců po skončení soutěže.

Pokud by zveřejnění výsledku veřejné soutěže na určitý výkon bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům konkrétního hospodářského subjektu, ať veřejného či soukromého, včetně zájmů hospodářského subjektu, jemuž byla zakázka zadána, nebo pokud by poskytnutí takových informací bylo na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi nimi, nemusí být tato informace zveřejněna.

3. Na oznámení týkající se veřejných soutěží na určitý výkon se rovněž použije čl. 65 odst. 2 až 6.

Článek 90 Pravidla týkající se organizování veřejných soutěží na určitý výkon, výběru účastníků a poroty

1. Při organizování veřejných soutěží na určitý výkon musí zadavatelé uplatňovat postupy přizpůsobené této směrnici.

2. Pokud jsou veřejné soutěže na určitý výkon omezeny na určitý počet účastníků, stanoví zadavatelé jasná a nediskriminující kritéria pro výběr. Počet zájemců vyzvaných k účasti musí být v každém případě dostatečný pro zajištění skutečné soutěže.

3. Porota se skládá výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na účastnících veřejné soutěže na určitý výkon. Pokud je od účastníků veřejné soutěže vyžadována zvláštní odborná kvalifikace, musí mít nejméně třetina členů poroty tuto nebo rovnocennou kvalifikaci.

Článek 91 Rozhodnutí poroty

1. Porota musí být ve svých rozhodnutích a stanoviscích nezávislá.

2. Porota zkoumá plány a projekty, které zájemci podali, anonymně a pouze na základě kritérií, která byla uvedena v oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon.

3. Porota zaznamenává do zprávy podepsané svými členy své pořadí projektů sestavené na základě předností každého projektu, spolu s poznámkami a jakýmikoli body, které mohou vyžadovat objasnění.

4. Anonymita musí být zachována až do doby, než porota dospěje ke stanovisku nebo k rozhodnutí.

5. Zájemci mohou být v případě potřeby vyzváni k odpovědi na otázky, které porota zaznamenala ve zprávě, za účelem objasnění jakýchkoli aspektů projektu.

6. Z rozhovoru mezi členy poroty a zájemci se vypracovává podrobný zápis z jednání.

HLAVA IV SPRÁVA

Článek 92 Vymáhání

V souladu se směrnicí Rady 92/13/EHS členské státy zajistí řádné uplatňování této směrnice prostřednictvím účinných, dostupných a transparentních mechanismů doplňujících již existující systém přezkoumávání rozhodnutí přijatých zadavateli.

Článek 93 Veřejný dohled

1. Členské státy jmenují jediný nezávislý orgán zodpovědný za dohled nad prováděním směrnice a jeho koordinaci (dále jen „orgán dohledu“). Členské státy o tomto jmenování informují Komisi.

Dohled se vztahuje na všechny zadavatele.

2. Příslušné orgány zapojené do provádění směrnice jsou uspořádány tak, aby nedocházelo ke střetům zájmů. Systém veřejného dohledu je průhledný. Za tímto účelem jsou všechny dokumenty obsahující pokyny a stanoviska a výroční zprávy, které dokládají provádění a uplatňování pravidel stanovených v této směrnici, zveřejňovány.

Výroční zpráva obsahuje tyto informace:

a)      míru úspěšnosti malých a středních podniků při zadávání veřejných zakázek; jestliže je tento údaj nižší než 50 % z hlediska hodnoty zakázek zadaných malým a středním podnikům, obsahuje zpráva analýzu důvodů této skutečnosti;

b)      celkový přehled o provádění udržitelné politiky zadávání veřejných zakázek, včetně zadávacích řízení, která zohledňují kritéria spojená s ochranou životního prostředí, se sociálním začleněním, včetně přístupnosti pro osoby s postižením, a s podporou inovací;

c)      shromážděné údaje o oznámených případech podvodů, korupce, střetů zájmů a dalších vážných porušení pravidel v oblasti zadávání veřejných zakázek, včetně případů týkajících se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Unie.

3. Orgán dohledu zodpovídá za následující úkoly:

a)      sledování uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a s tím souvisejících postupů zadavatelů a zejména ústředních nákupních subjektů;

b)      poskytování právního poradenství zadavatelům ohledně výkladu pravidel a zásad zadávání veřejných zakázek a uplatňování pravidel zadávání veřejných zakázek ve specifických případech;

c)      vydávání stanovisek z vlastního podnětu a pokynů k otázkám obecného zájmu souvisejícím s výkladem a uplatňováním pravidel zadávání veřejných zakázek, k opakujícím se otázkám a k systémovým problémům souvisejícím s uplatňováním pravidel zadávání veřejných zakázek ve světle ustanovení této směrnice a příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie;

d)      zřízení a používání ucelených systémů varování umožňujících reakci za účelem předcházení, odhalování a řádného oznamování podvodů, korupce, střetů zájmů a jiných vážných porušení pravidel v oblasti zadávání zakázek;

e)      upozorňování příslušných vnitrostátních orgánů, včetně kontrolních orgánů, na konkrétní zjištěná porušení pravidel a na systémové problémy,

f)       prověřování stížností občanů a podniků na uplatňování pravidel zadávání veřejných zakázek v konkrétních případech a poskytování analýz příslušným zadavatelům, jejichž povinností je zohlednit tyto analýzy ve svých rozhodnutích, nebo v případě, kdy se analýzami neřídí, vysvětlit důvody, proč na ně neberou zřetel,

g)      sledování rozhodnutí vnitrostátních soudů a orgánů podle usnesení Soudního dvora Evropské unie na základě článku 267 Smlouvy nebo zjištění Evropského účetního dvora o porušení pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek v souvislosti s projekty spolufinancovanými Unií; orgán dohledu oznamuje Evropskému úřadu pro boj proti podvodům porušení unijních postupů zadávání zakázek v případech, které se týkají zakázek přímo nebo nepřímo financovaných Evropskou unií.

Úkoly uvedené pod písmenem e) se nedotýkají výkonu práva na odvolání podle vnitrostátního práva nebo systému zavedeného na základě směrnice 92/13/EHS.

Členské státy udělí orgánu dohledu pravomoc převzít příslušnost podle vnitrostátního práva za účelem přezkumu rozhodnutí zadavatelů, pokud v průběhu vlastního sledování a právního poradenství zjistil porušení pravidel.

4. Aniž jsou dotčeny obecné postupy a pracovní metody zavedené Komisí v oblasti komunikace a kontaktů s členskými státy, působí orgán dohledu jako zvláštní kontaktní místo pro Komisi při sledování uplatňování práva Unie a plnění rozpočtu Unie na základě článku 17 Smlouvy o Evropské unii a článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie. Informuje Komisi o každém porušení této směrnice v zadávacích řízeních na zakázky, které jsou přímo nebo nepřímo financovány Unií.

Komise může orgán dohledu pověřit především řešením jednotlivých případů, kdy ještě není uzavřena smlouva nebo lze ještě provést přezkum. Může také orgán dohledu pověřit sledováním, které je nezbytné k zajištění provedení opatření, k nimž se členské státy zavázaly, aby napravily porušení pravidel a zásad Unie pro zadávání veřejných zakázek zjištěné Komisí.

Komise může požadovat, aby orgán dohledu analyzoval případy údajného porušení pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek, které se týkají projektů spolufinancovaných z rozpočtu Unie. Komise může orgán dohledu pověřit sledováním vývoje určitých případů a zajištěním, aby příslušné vnitrostátní orgány, které budou povinny jednat podle jeho pokynů, vyvodily z porušení pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek v případech, které se týkají projektů spolufinancovaných Unií, odpovídající důsledky.

5. Šetření a vymáhání, které provádí orgán dohledu, aby bylo zajištěno, že rozhodnutí zadavatelů jsou v souladu s touto směrnicí a s obecnými zásadami Smlouvy o fungování Evropské unie, nenahrazují ani neovlivňují institucionální úlohu Komise jako strážkyně Smlouvy. Jestliže Komise rozhodne o svěření konkrétního případu, ponechá si zároveň právo zasáhnout v souladu s pravomocemi, které jí byly svěřeny Smlouvou.

6. Veřejní zadavatelé předloží vnitrostátnímu orgánu dohledu úplné znění všech uzavřených smluv, jejichž hodnota činí nejméně

a)      1 000 000 EUR u zakázek na dodávky nebo služby;

b)      10 000 000 EUR u zakázek na stavební práce.

7. Aniž je dotčeno vnitrostátní právo týkající se přístupu k informacím a v souladu s vnitrostátními a unijními právními předpisy o ochraně údajů, umožní orgán dohledu na písemnou žádost bezplatný neomezený a plný přímý přístup k uzavřeným smlouvám podle odstavce 6. Přístup k určitým částem smluv může být odepřen, pokud by jejich zpřístupnění bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem, na újmu oprávněným obchodním zájmům veřejných nebo soukromých hospodářských subjektů nebo pokud by bylo na újmu poctivé hospodářské soutěži mezi nimi.

Přístup k částem, jež mohou být zpřístupněny, je umožněn v přiměřené lhůtě, nejpozději však 45 dnů od data žádosti.

Žadatelé podávající žádost o přístup ke smlouvě nejsou povinni doložit přímý nebo nepřímý zájem v souvislosti s danou smlouvou. Příjemci informace by mělo být povoleno její zveřejnění.

8. Přehled všech činností prováděných orgánem dohledu podle odstavců 1 až 7 je obsažen ve výroční zprávě uvedené v odstavci 2.

Článek 94 Samostatné zprávy o zadávacích řízeních

1. Zadavatelé uchovávají příslušné informace o každé smlouvě, rámcové dohodě a pokaždé, když je zaveden dynamický nákupní systém. Tyto informace musí být dostatečné, aby jim později umožnily odůvodnit rozhodnutí, která přijali v souvislosti s:

a)      kvalifikací a výběrem hospodářských subjektů a zadáním zakázek,

b)      použitím vyjednávacího řízení bez výzvy k účasti v soutěži podle článku 44,

c)      nepoužitím hlavy II kapitol II až IV na základě odchylek uvedených v hlavě I kapitolách II a III.

Zadavatelé dokumentují postup ve všech zadávacích řízeních bez ohledu na to, zda jsou řízení vedena elektronickými prostředky. Za tímto účelem dokumentují všechny fáze zadávacího řízení, včetně veškeré komunikace s hospodářskými subjekty a interních jednání, přípravy nabídek, případného dialogu nebo vyjednávání, výběru a zadání zakázky.

2. Informace musejí být uchovány nejméně po čtyři roky ode dne zadání zakázky, aby byl během této doby zadavatel schopen poskytnout Komisi nebo vnitrostátnímu orgánu dohledu na jejich žádost potřebné informace.

Článek 95 Podávání zpráv členskými státy

1. Orgány zřízené nebo jmenované v souladu s článkem 93 předkládají Komisi za každý rok do 31. října následujícího roku prováděcí a statistickou zprávu vypracovanou podle standardního formuláře.

2. Zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje alespoň celkovou hodnotu zadaných zakázek pod prahovými hodnotami stanovenými v článku 12 v členění podle kategorií činností na základě článků 5 až 11, na něž by se vztahovala tato směrnice, kdyby jejich hodnota překračovala prahovou hodnotu.

3. Členské státy zajistí, aby tato zpráva obsahovala alespoň počet a hodnotu zadaných zakázek v členění podle kategorií činností na základě článků 5 až 11 a další požadované informace k ověření řádného uplatňování Dohody o veřejných zakázkách. Zpráva uvádí také počet a hodnotu zakázek zadaných ve vyjednávacím řízení bez výzvy k účasti v soutěži v členění podle okolností uvedených v článku 44 a kategorií činností na základě článků 5 až 11. Uvádí se rovněž členský stát nebo třetí země úspěšného dodavatele.

4. Každoroční zpráva obsahuje navíc u každé činnosti podle článků 5 až 11 seznam zadavatelů vykonávajících dotyčnou činnost, v němž je u každého subjektu uvedeno jedinečné identifikační číslo, pokud je stanoveno vnitrostátními právními předpisy.

Komise může pro informaci pravidelně zveřejňovat seznam těchto zadavatelů v Úředním věstníku Evropské unie.

5. Komise stanoví standardní formulář pro vypracování roční prováděcí a statistické zprávy uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty jsou přijímány poradním postupem uvedeným v článku 100.

6. Opatření uvedená v odstavci 5 zajistí, aby:

a)      v zájmu zjednodušení administrativy mohly být statistické údaje shromažďovány metodou vzorkování za předpokladu, že není ohrožena jejich reprezentativnost,

b)      byla zaručena důvěrná povaha poskytovaných informací.

Článek 96 Podpora zadavatelům a podnikům

1. Za účelem poskytování právního a ekonomického poradenství, vedení a podpory zadavatelům při přípravě a provádění zadávacích řízení členské státy zajistí systémy technické podpory. Členské státy rovněž zajistí, aby se každému zadavateli dostalo v jednotlivých otázkách kvalifikované podpory a poradenství.

2. S cílem zlepšit přístup hospodářských subjektů, zejména malých a středních podniků, k zadávání veřejných zakázek a usnadnit správné chápání ustanovení této směrnice členské státy zajistí možnost získání vhodné podpory, včetně podpory prostřednictvím elektronických prostředků nebo za použití stávajících sítí určených na podporu podnikům.

3. Hospodářské subjekty, které mají v úmyslu zúčastnit se zadávacího řízení v jiném členském státě, musí mít k dispozici zvláštní administrativní podporu. Podpora by se měla týkat alespoň správních požadavků v dotyčném členském státě a případných povinností souvisejících s elektronickým zadáváním zakázek.

Členské státy zajistí, aby hospodářské subjekty, které o to mají zájem, měly snadný přístup k příslušným informacím o povinnostech spojených s daněmi, s ochranou životního prostředí a s povinnostmi vyplývajícími ze sociálního a pracovního práva, které jsou platné v členském státě, v regionu nebo v místě, kde mají být prováděny stavební práce nebo poskytovány služby, a které se po dobu plnění smlouvy vztahují na stavební práce prováděné na místě nebo na poskytované služby.

4. Členské státy mohou pro účely stanovené v odstavcích 1, 2 a 3 jmenovat jediný orgán nebo několik orgánů nebo správních struktur. Zajistí mezi nimi řádnou koordinaci.

Článek 97 Správní spolupráce

1. Členské státy si poskytují vzájemnou podporu a zavedou opatření pro účinnou spolupráci s cílem zajistit výměnu informací o otázkách uvedených v článcích 56, 75 a 79. Zajistí důvěrnost informací, které si vyměňují.

2. Příslušné orgány všech dotčených členských států si vyměňují informace v souladu s právními ustanoveními o ochraně osobních údajů obsaženými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES[50] a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES[51].

3. Pro účely tohoto článku určí členské státy jedno nebo více kontaktních míst a jejich kontaktní údaje sdělí ostatním členským státům, orgánům dohledu a Komisi. Členské státy zveřejní a pravidelně aktualizují seznam kontaktních míst. Orgány dohledu jsou pověřeny koordinací těchto kontaktních míst.

4. K výměně informací dochází prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu zřízeného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXXX[52] [návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) KOM(2011) 522]. Členské státy poskytnou informace požadované jinými členskými státy v nejkratší možné lhůtě.

HLAVA V PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 98 Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci uvedené v článcích 4, 35, 33, 38, 25, 65, 70, 77, 85 a 95 je Komisi svěřeno na dobu neurčitou od [datum vstupu této směrnice v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 4, 35, 33, 38, 25, 65, 70, 77, 85 a 95 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 98 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament a Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 99 Postup pro naléhavé případy

1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem podle čl. 98 odst. 5. V takovém případě Komise po oznámení rozhodnutí Evropského parlamentu nebo Rady o vyslovení námitky neprodleně dotyčný akt zruší.

Článek 100 Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen poradní výbor pro veřejné zakázky zřízený rozhodnutím Rady 71/306/EHS[53]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 101 Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. června 2014. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 102 Zrušení

Směrnice 2004/17/ES se zrušuje s účinností od 30. června 2014.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XXI.

Článek 103 Přezkum

Komise přezkoumá ekonomické dopady na vnitřní trh vyplývající z používání prahových hodnot stanovených v článku 12 a do 30. června 2017 o nich podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Změní-li se výše prahových hodnot podle Dohody o veřejných zakázkách, naváže na uvedenou zprávu v případě potřeby legislativní návrh, kterým se upraví prahové hodnoty stanovené v této směrnici.

Článek 104 Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 105 Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 20.12.2011

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I SEZNAM ČINNOSTÍ UVEDENÝCH V ČL. 2 BODĚ 8 PÍSM. a)

V případě rozdílné interpretace mezi CPV a NACE se použije nomenklatura CPV.

NACE(1) || Kód CPV

SEKCE F || STAVEBNICTVÍ

Oddíl || Skupina || Třída || Popis || Poznámky

45 || || || Stavebnictví || Obsah tohoto oddílu: stavba nových budov a děl, renovace a běžné opravy. || 45000000

|| 45.1 || || Příprava staveniště || || 45100000

|| || 45.11 || Demolice, příprava území a zemní práce || Obsah této třídy: — demolice budov a jiných staveb, — úklid stavenišť, — zemní práce: výkop, zavážka, rovnání terénu a terénní úpravy stavenišť, hloubení příkopů, odstraňování skal, odstřel apod., — příprava nalezišť, — ražení důlních děl, odstraňování nadloží a jiné rozvojové a přípravné práce. Tato třída dále zahrnuje: — odvodňování stavenišť, — odvodňování zemědělských a lesních ploch. || 45110000

|| || 45.12 || Průzkumné vrtné práce || Obsah této třídy: — průzkumné vrtné práce a jádrové vrty pro stavební, geofyzikální, geologické nebo podobné účely. Tato třída nezahrnuje: — vrtné práce v ložiscích ropy a zemního plynu za účelem těžby, viz 11.20, — studnařské práce, viz 45.25, — hloubení šachet, viz 45.25, — průzkum ložisek ropy a zemního plynu, geofyzikální, geologická a seizmická měření, viz 74.20. || 45120000

|| 45.2 || || Pozemní a inženýrské stavitelství || || 45200000

|| || 45.21 || Konstrukce a práce hrubé stavby pozemních a inženýrských staveb || Obsah této třídy: — výstavba budov všeho druhu, výstavba stavebně inženýrských staveb, — mosty, včetně dálničních nadjezdů, viadukty, tunely a podzemní dráhy, — dálková potrubí, telekomunikační a elektrická vedení, — městské potrubní, kabelové a elektrické sítě, — související práce, — výroba a konstrukce montovaných betonových staveb na staveništi. Tato třída nezahrnuje: — vedlejší a příležitostné služby související s těžbou ropy a zemního plynu, viz 11.20, — výstavbu kompletních montovaných staveb z nebetonových dílů vlastní výroby, viz oddíly 20, 26 a 28, — stavební dílo jiné než budovy, které se týká stadionů, bazénů, tělocvičen, tenisových kurtů, golfových hřišť a ostatních sportovních zařízení, viz 45.23, — stavební instalace, viz 45.3, — dokončování budov, viz 45.4, — činnosti architektů a inženýrské činnosti, viz 74.20, — řízení stavebních projektů, viz 74.20. || 45210000 S výjimkou: -45213316 45220000 45231000 45232000

|| || 45.22 || Montáž střešních konstrukcí a pokládání střešních krytin || Obsah této třídy: — montáž střech, — pokládání střech, — izolace proti vodě a vlhkosti. || 45261000

|| || 45.23 || Výstavba komunikací, letišť a sportovních areálů || Obsah této třídy: — výstavba dálnic, silnic, ulic, jiných cest pro vozidla a pěší, — výstavba železnic, — výstavba letištních drah, — stavební dílo jiné než budovy, které se týká stadionů, bazénů, tělocvičen, tenisových kurtů, golfových hřišť a ostatních sportovních zařízení, — nátěry a značení povrchu silnic a parkovišť. Tato třída nezahrnuje: — přípravné zemní práce, viz 45.11. || 45212212 a DA03 45230000 S výjimkou: -45231000 -45232000 -45234115

|| || 45.24 || Výstavba vodních děl || Obsah této třídy: — výstavba: — vodních cest, přístavů (včetně jachetních), říčních děl, zdymadel apod., — přehrad a hrází, — bagrování pod vodou, — podzemní práce. || 45240000

|| || 45.25 || Ostatní stavební činnosti zahrnující speciální řemesla || Obsah této třídy: — specializované činnosti vyžadující zvláštní odbornou kvalifikaci nebo vybavení, — výstavba základů včetně pilotování, — vrtání a výstavba studní, hloubení šachet, — montáž ocelových prvků nikoli vlastní výroby, — ohýbání oceli, — zednické a dlaždičské práce, — montáž a demontáž lešení a pohyblivých pracovních plošin, včetně jejich pronájmu, — výstavba komínů a průmyslových pecí. Tato třída nezahrnuje: — pronájem lešení bez jejich montáže a demontáže, viz 71.32. || 45250000 45262000

|| 45.3 || || Stavební montážní práce || || 45300000

|| || 45.31 || Elektroinstalace || Obsah této třídy: montáž v budovách a jiných stavbách: — elektrických rozvodů a zařízení, — telekomunikačních systémů, — elektrického vytápění, — rozhlasových a televizních antén (pro obytné budovy), — protipožárních hlásičů, — zabezpečovacích zařízení proti vloupání, — výtahů a eskalátorů, — hromosvodů apod. || 45213316 45310000 S výjimkou: -45316000

|| || 45.32 || Izolační práce || Obsah této třídy: — montáž izolace tepelné, hlukové nebo vibrační v budovách a jiných stavbách. Tato třída nezahrnuje: — izolaci proti vodě a vlhkosti, viz 45.22. || 45320000

|| || 45.33 || Instalatérské práce || Obsah této třídy: — montáž v budovách a jiných stavbách: — vodovodního a sanitárního zařízení, — plynového potrubí, — vytápěcího, ventilačního, chladicího nebo klimatizačního zařízení a vedení, — postřikovacích zařízení. Tato třída nezahrnuje: — montáž elektrického vytápění, viz 45.31. || 45330000

|| || 45.34 || Ostatní stavební montážní práce || Obsah této třídy: — montáž osvětlovacích a signálních zařízení pro silnice, železnice, letiště a přístavy, — montáž zařízení a pevných součástí jinde neuvedených v budovách a jiných stavbách. || 45234115 45316000 45340000

|| 45.4 || || Kompletační a dokončovací práce || || 45400000

|| || 45.41 || Omítkářské a štukatérské práce || Obsah této třídy: — omítání a štukování, včetně s tím souvisejícího laťování, na budovách a jiných stavbách a v jejich interiérech. || 45410000

|| || 45.42 || Truhlářské a zámečnické kompletační práce || Obsah této třídy: — montáž dveří, oken, dveřních a okenních rámů, vestavěných kuchyní, schodišť, zařízení obchodů apod. nikoli vlastní výroby ze dřeva nebo jiných materiálů, — dokončovací práce v interiéru jako obkládání stropů, stěn, montáž mobilních příček. Tato třída nezahrnuje: — pokládku parket a jiných dřevěných podlahových krytin, viz 45.43. || 45420000

|| || 45.43 || Obkládání stěn a pokládání podlahových krytin || Obsah této třídy: — lepení nebo pokládka v budovách a jiných stavbách: — — keramických, betonových nebo kamenných dlaždic a obkládaček, — parket a jiných dřevěných podlahových krytin, podlahových koberců a linoleí, — včetně gumových a plastových podlahových krytin, — teracových, mramorových, žulových nebo břidlicových podlahových krytin a obkladů stěn, — tapet. || 45430000

|| || 45.44 || Sklenářské, malířské a natěračské práce || Obsah této třídy: — aplikace vnitřních a vnějších nátěrů budov, — natírání inženýrských staveb, — montáž skel a zrcadel atd. Tato třída nezahrnuje: — montáž oken, viz 45.42. || 45440000

|| || 45.45 || Ostatní dokončovací stavební práce || Obsah této třídy: — montáž soukromých bazénů, — čištění fasád tlakovou párou, pískem a podobně, — ostatní kompletační a dokončovací stavební práce jinde neuvedené. Tato třída nezahrnuje: — čištění interiérů budov a jiných staveb, viz 74.70. || 45212212 a DA04 45450000

|| 45.5 || || Pronájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou || || 45500000

|| || 45.50 || Pronájem stavebních a demoličních strojů a zařízení s obsluhou || Tato třída nezahrnuje: — pronájem stavebních nebo demoličních strojů a zařízení bez obsluhy, viz 71.32. || 45500000

(1) Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1) ve znění nařízení Komise (EHS) č. 761/93 (Úř. věst. L 83, 3.4.1993, s. 1).

PŘÍLOHA II SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ UNIE UVEDENÝ V ČL. 4 ODST. 2

Práva, která byla udělena postupem, u něhož bylo zajištěno náležité zveřejnění a udělení práv bylo založeno na objektivních kritériích, nepředstavují „zvláštní nebo výlučná práva“ ve smyslu této směrnice. Níže jsou uvedeny postupy zajišťující náležitou transparentnost ex ante při udělování povolení na základě jiných právních aktů Evropské unie, jež nepředstavují „zvláštní nebo výlučná práva“ ve smyslu této směrnice:

a)           udělení oprávnění k provozu zařízení pro zemní plyn v souladu s postupy uvedenými v článku 4 směrnice 98/30/ES;

b)           povolení nebo výběrové řízení na výstavbu nových zařízení na výrobu elektřiny v souladu se směrnicí 96/92/ES;

c)           udělení oprávnění v souladu s postupy stanovenými v článku 9 směrnice 97/67/ES v souvislosti s poštovními službami, které nejsou nebo nesmí být vyhrazeny;

d)           řízení o udělení povolení k provádění činnosti zahrnující dobývání uhlovodíků v souladu se směrnicí 94/22/ES;

e)           veřejné zakázky na služby ve smyslu nařízení (ES) č. 1370/2007, které byly zadány na základě nabídkového řízení podle čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení.

PŘÍLOHA III SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ UNIE UVEDENÝ V ČL. 27 ODST. 3

A. PŘEPRAVA NEBO DISTRIBUCE PLYNU NEBO TEPLA

Směrnice 2009/73/ES

B. VÝROBA, PŘENOS NEBO DISTRIBUCE ELEKTŘINY

Směrnice 2009/72/ES

C. VÝROBA, DOPRAVA NEBO DISTRIBUCE PITNÉ VODY

Žádný

D. ZADAVATELÉ V ODVĚTVÍ ŽELEZNIČNÍCH SLUŽEB

Železniční nákladní přeprava

Směrnice Rady 91/440/ES ze dne 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství[54]

Železniční osobní přeprava

Žádný

E. ZADAVATELÉ V ODVĚTVÍ MĚSTSKÝCH ŽELEZNIČNÍCH, TRAMVAJOVÝCH, TROLEJBUSOVÝCH NEBO AUTOBUSOVÝCH SLUŽEB

Žádný

F. ZADAVATELÉ V ODVĚTVÍ POŠTOVNÍCH SLUŽEB

Směrnice 97/67/ES

G. TĚŽBA ROPY NEBO ZEMNÍHO PLYNU

Směrnice 94/22/ES

H. PRŮZKUM A TĚŽBA UHLÍ NEBO JINÝCH PEVNÝCH PALIV

Žádný

I. ZADAVATELÉ V OBLASTI NÁMOŘNÍCH NEBO VNITROZEMSKÝCH PŘÍSTAVŮ NEBO JINÝCH TERMINÁLOVÝCH ZAŘÍZENÍ

Žádný

J. ZADAVATELÉ V ODVĚTVÍ LETIŠTNÍCH ZAŘÍZENÍ

Žádný

PŘÍLOHA IV Požadavky týkající se ZAŘÍZENÍ pro elektronickÝ PŘÍJEM nabídek, žádostí o účast, žádostí o kvalifikaci, jakož i plánů a projektů vE veřejných soutěžíCH

Zařízení pro elektronický příjem nabídek, žádostí o účast, žádostí o kvalifikaci, jakož i plánů a projektů v rámci veřejných soutěží musí technickými prostředky a odpovídajícími postupy zaručovat přinejmenším, aby:

a)           mohlo být přesně určeno datum a čas obdržení nabídek, žádostí o účast, žádostí o kvalifikaci, jakož i podání plánů a projektů;

b)           bylo možno přiměřeně zajistit, že před uplynutím stanovených lhůt nemá nikdo přístup k údajům předaným v souladu s těmito požadavky;

c)           bylo možno v případě porušení tohoto zákazu přístupu přiměřeně zajistit, že porušení bude spolehlivě zjistitelné;

d)           datum otevření doručených údajů mohly stanovit nebo změnit pouze oprávněné osoby;

e)           v jednotlivých fázích řízení o kvalifikaci, zadávacího řízení nebo veřejné soutěže byl přístup ke všem předloženým údajům resp. jejich části možný pouze tehdy, jednají-li oprávněné osoby současně;

f)            současné jednání oprávněných osob umožňovalo přístup k předaným údajům až od stanoveného data;

g)           údaje doručené a otevřené v souladu s těmito požadavky zůstávaly přístupné pouze osobám, které jsou oprávněny se s nimi seznamovat;

h)           ověřování uchazečů musí splňovat požadavky stanovené v této příloze.

PŘÍLOHA V SEZNAM MEZINÁRODNÍCH DOHOD UVEDENÝCH V ČLÁNKU 38

Dohody s těmito zeměmi nebo skupinami zemí:

– Albánie (Úř. věst. L 107, 28.4.2009)

– bývalá Jugoslávská republika Makedonie (Úř. věst. L 87, 20.3.2004)

– CARIFOUM (Úř. věst. L 289, 30.10.2008)

– Chile (Úř. věst. L 352, 30.12.2002)

– Chorvatsko (Úř. věst. L 26, 28.1.2005)

– Mexiko (Úř. věst. L 276, 28.10.2000, L 157, 30.6.2000)

– Černá Hora (Úř. věst. L 345, 28.12.2007)

– Jižní Korea (Úř. věst. L 127, 14.5.2011)

– Švýcarsko (Úř. věst. L 300, 31.12.1972)

PŘÍLOHA VI ČÁST A INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V PRAVIDELNÉM PŘEDBĚŽNÉM OZNÁMENÍ (podle článku 61)

I. INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY VE VŠECH PŘÍPADECH

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa zadavatele a, pokud se liší, útvaru, u kterého lze obdržet další informace.

2. Hlavní vykonávaná činnost.

3.           a)      U zakázek na dodávky: povaha a množství nebo hodnota služeb nebo zboží, které má být dodáno (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

b)      U zakázek na stavební práce: povaha a rozsah služeb, které mají být poskytnuty, hlavní charakteristiky stavebních prací nebo položek odkazem na stavební práce (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

c)      U zakázek na služby: předpokládaný celkový rozsah služeb ve stanovených kategoriích (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

4.           Den odeslání oznámení nebo odeslání oznámení o uveřejnění takového oznámení na profilu kupujícího.

5.           Další důležité informace.

II. DALŠÍ INFORMACE, KTERÉ JE TŘEBA UVÉST, JE-LI OZNÁMENÍ POUŽITO JAKO VÝZVA K ÚČASTI V SOUTĚŽI NEBO POVOLUJE-LI ZKRÁCENÍ LHŮT PRO DORUČENÍ NABÍDEK (čl. 61 odst. 2)

6.           Upozornění, že zájemci z řad hospodářských subjektů by měli zadavateli oznámit svůj zájem o zakázku či zakázky.

7.           Elektronická nebo internetová adresa, na které bude v rámci neomezeného a plného přímého přístupu bezplatně dostupná zadávací dokumentace a jakékoliv dodatečné dokumenty.

8.           Popřípadě informace, zda je zakázka vyhrazena pro chráněné dílny nebo zda je její provedení vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání.

9.           Lhůta pro doručení žádostí o výzvu k podání nabídky nebo k vyjednávání.

10.         Povaha a množství zboží, které má být dodáno, nebo hlavní povaha stavebních prací nebo kategorie služeb a údaj, zda se předpokládá rámcová dohoda nebo dohody, včetně opčních práv na další zakázky a předpokládané doby, po kterou lze tato opční práva uplatnit, jakož i počet případných obnovení zakázky. U opakujících se zakázek dále předpokládaný termín následných výzev k účasti v soutěži. Údaj, zda se žádají nabídky týkající se koupě, nájmu, koupě najaté věci nebo koupě na splátky nebo jejich kombinací.

11.         Kód NUTS pro hlavní umístění stavebních prací v případě stavebních prací nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění u dodávek a služeb; pokud je zakázka rozdělena na části, je nutné tuto informaci poskytnout za každou část.

12.         Dodací lhůta, lhůta pro dokončení nebo trvání zakázky na služby, a pokud je to možné, den zahájení.

13.         Adresa, na kterou mají zájemci z řad podniků zasílat svá písemná vyjádření zájmu.

14.         Lhůta pro doručení vyjádření zájmu.

15.         Povolený jazyk nebo jazyky, v nichž se vyjádření zájmu nebo nabídky předkládají.

16.         Ekonomické a technické podmínky a finanční a technické záruky vyžadované od dodavatelů.

17.         a)      Předpokládané datum zahájení zadávacích řízení týkajících se zakázky či zakázek (je-li známo);

b)      Druh zadávacího řízení (omezené nebo vyjednávací);

c)      Výše případné částky, která má být zaplacena pro získání dokumentace týkající se konzultace, a platební podmínky.

18.         Případné zvláštní podmínky, kterým plnění zakázky podléhá.

19.         Případně informace o tom, zda se:

a)      požaduje/akceptuje elektronické podávání nabídek nebo žádostí o účast,

b)      použijí elektronické objednávky,

c)      použije elektronická fakturace,

d)      přijímají elektronické platby.

20.         Název a adresa subjektu příslušného pro odvolací, případně mediační řízení. Přesné informace o lhůtách pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

21.         Kritéria podle článku 76, která budou použita pro zadání zakázky, jsou-li známa: „nejnižší cena“ nebo „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“. Kritéria určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky a jejich poměrná váha nebo případně pořadí kritérií podle významu se uvádí v případě, že nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci nebo nebudou uvedeny ve výzvě k potvrzení zájmu ve smyslu čl. 61 odst. 2 písm. b) nebo ve výzvě k podání nabídky nebo k vyjednávání.

 ČÁST B INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT uvedeny V OZNÁMENÍ O UVEŘEJNĚNÍ PRAVIDELNÉHO PŘEDBĚŽNÉHO OZNÁMENÍ NA PROFILU KUPUJÍCÍHO, KTERÉ NESLOUŽÍ JAKO VÝZVA K ÚČASTI V SOUTĚŽI (podle čl. 61 odst. 1)

1. Název, identifikační číslo (pokud je stanoví vnitrostátní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa zadavatele a, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Hlavní vykonávaná činnost.

3. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV.

4. Internetová adresa „profilu kupujícího“ (URL).

5. Datum odeslání oznámení o uveřejnění oznámení předběžných informací na profilu kupujícího.

PŘÍLOHA VII INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT uvedeny VE SPECIFIKACÍCH eleKtronicKÝCH DRAŽEB (ČL. 47 ODST. 4)

Specifikace, které mají být použity, pokud se zadavatelé rozhodli použít elektronickou dražbu, obsahují přinejmenším tyto informace:

a)           prvky, jejichž hodnota bude předmětem elektronické dražby, pokud jsou tyto prvky kvantifikovatelné a mohou být vyjádřeny v absolutních hodnotách nebo procentech;

b)           případná omezení hodnot, které mohou být navrženy, vyplývající ze specifikací týkajících se předmětu zakázky;

c)           informace, které budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické dražby, a případně kdy jim budou poskytnuty;

d)           důležité informace týkající se postupu elektronické dražby;

e)           podmínky, za jakých budou moci uchazeči při dražbě podávat nabídky, a zejména minimální odchylky, které budou případně vyžadovány pro zvýšení nabídky;

f)            důležité informace týkající se používaného elektronického zařízení a opatření a technických specifikací pro připojení.

PŘÍLOHA VIII DEFINICE NĚKTERÝCH TECHNICKÝCH SPECIFIKACÍ

Pro účely této směrnice se

1)           „technickými specifikacemi“ rozumí:

a)      v případě zakázek na služby nebo dodávky specifikace v dokumentu, které definují požadované vlastnosti výrobku nebo služby, např. úroveň kvality, úroveň vlivu na životní prostředí a klima, uzpůsobení pro všechny požadavky (včetně přístupnosti pro osoby s postižením) a posouzení shody, výkon, užitné vlastnosti, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků týkajících se obchodního názvu výrobku, terminologie, symbolů, přezkoušení a zkušebních metod, balení, značení a štítkování, návodu k použití, výrobních postupů a metod ve všech fázích životního cyklu dodávky nebo služby a postupů posuzování shody;

b)      v případě zakázek na stavební práce veškeré technické požadavky obsažené zejména v zadávací dokumentaci, které definují požadované vlastnosti materiálu, výrobku nebo dodávky, aby byl splněn účel užívání zamýšlený zadavatelem. Tyto vlastnosti zahrnují úroveň vlivu na životní prostředí a klima, uzpůsobení pro všechny požadavky (včetně přístupnosti pro osoby s postižením) a posouzení shody, výkon, bezpečnost nebo rozměry, včetně postupů zajištění kvality, terminologie, symbolů, přezkoušení a zkušebních metod, balení, značení a štítkování, návodu k použití a výrobních postupů a metod v jakékoli fázi životního cyklu stavby; tyto vlastnosti zahrnují rovněž pravidla pro projekt a výpočet nákladů, testy, podmínky pro inspekci a převzetí staveb, metody a způsoby konstrukce a všechny ostatní technické podmínky, které je zadavatel schopen stanovit podle obecných nebo odborných předpisů, pokud jde o dokončené stavby a materiály nebo díly, které jsou jejich součástí;

2)           „normou“ rozumí technická specifikace schválená uznaným normalizačním subjektem pro opakované nebo průběžné používání, jejíž dodržování není povinné a která spadá do jedné z těchto kategorií:

a)      „mezinárodní norma“: norma schválená mezinárodní normalizační organizací a zpřístupněná veřejnosti;

b)      „evropská norma“: norma schválená evropskou normalizační organizací a zpřístupněná veřejnosti;

c)      „vnitrostátní norma“: norma schválená vnitrostátní normalizační organizací a zpřístupněná veřejnosti;

3)           „evropským technickým schválením“ rozumí příznivé technické hodnocení vhodnosti výrobku k použití pro určitý účel, založené na splnění základních požadavků na stavební práce prostřednictvím vlastních parametrů výrobku a vymezených podmínek pro použití a využití. Evropské technické schválení vydává schvalovací subjekt určený pro tento účel členským státem;

4)           „obecnými technickými specifikacemi“ rozumí technické specifikace vypracované postupem uznávaným členskými státy nebo v souladu s články 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady [XXX] o evropské normalizaci [a změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/105/ES a 2009/23/ES], které byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie;

5)           „technickým odkazem“ se rozumí výstup vytvořený evropskými normalizačními subjekty postupem přizpůsobeným vývoji potřeb trhu, který není úřední normou.

PŘÍLOHA IX HLAVNÍ POŽADAVKY NA ZVEŘEJŇOVÁNÍ

1. Zveřejňování oznámení

Oznámení uvedená v článcích 61, 62, 63, 64, 85 a 89 musí zadavatelé zasílat Úřadu pro publikace Evropské unie a zveřejnit v souladu s následujícími pravidly:

a)      Oznámení uvedená v článcích 61, 62, 63, 64, 85 a 89 zveřejňuje Úřad pro publikace Evropské unie nebo v případě pravidelných předběžných oznámení na profilu kupujícího v souladu s čl. 61 odst. 1 zadavatel.

Zadavatelé mohou tyto informace navíc uveřejnit na internetu na „profilu kupujícího“, jak je uvedeno v bodu 2 písm. b).

b)      Úřad pro publikace Evropské unie vydá zadavateli potvrzení uvedené v čl. 65 odst. 5 druhém pododstavci.

2. Zveřejnění doplňujících nebo dodatečných informací

a)      Zadavatelé zveřejní specifikace a doplňující dokumenty v plném znění na internetu.

b)      Profil kupujícího může obsahovat též pravidelná předběžná oznámení ve smyslu čl. 61 odst. 1, informace o aktuálních výzvách k podání nabídek, plánovaných nákupech, uzavřených smlouvách, zrušených řízeních, jakož i jakékoli užitečné obecné informace, např. kontaktní místo, telefonní a faxové číslo, poštovní adresu a elektronickou adresu.

3. Formát a postupy pro odesílání oznámení elektronickými prostředky

Formát a postupy pro odesílání oznámení elektronickými prostředky stanovené Komisí jsou zpřístupněny na internetové adrese „http://simap.eu.int“.

PŘÍLOHA X INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT uvedeny V OZNÁMENÍ O EXISTENCI SYSTÉMU KVALIFIKACE (podle čl. 39 odst. 2 písm. b) a článku 62)

1. Název, identifikační číslo (pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa zadavatele a, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Hlavní oblast činnosti.

3. Popřípadě informace, zda je zakázka vyhrazena pro chráněné dílny nebo zda je její provedení vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání.

4. Účel systému kvalifikace (popis zboží, služeb nebo stavebních prací nebo jejich kategorií, které mají být zadány prostřednictvím systému – referenční číslo (čísla) nomenklatury). Kód NUTS pro hlavní místo provádění stavebních prací v případě stavebních prací nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění u dodávek a služeb.

5. Podmínky, které mají hospodářské subjekty splnit vzhledem ke své kvalifikaci podle systému, a metodika prověřování každé z těchto podmínek. Je-li popis těchto podmínek a prověřovacích metod objemný a vychází-li z podkladů, které mají hospodářské subjekty k dispozici, postačí shrnutí hlavních podmínek a metod a odkaz na tyto podklady.

6. Doba trvání systému kvalifikace a formality pro jeho prodloužení.

7. Údaj o tom, zda je oznámení použito jako výzva k účasti v soutěži.

8. Adresa, na které lze obdržet další informace a dokumentaci k systému kvalifikace (liší-li se od adres stanovených v bodu 1).

9. Název a adresa subjektu příslušného pro odvolací a případně mediační řízení. Přesné informace o lhůtách pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

10. Kritéria podle článku 76, která budou použita pro zadání zakázky, jsou-li známa: „nejnižší cena“, nebo „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“. Kritéria určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky a jejich poměrná váha, nebo případně pořadí kritérií podle významu se uvádí v případě, že nejsou uvedeny ve specifikacích nebo ve výzvě k podání nabídky nebo k vyjednávání.

11. Případně informace o tom, zda se:

a)      požaduje/akceptuje elektronické podávání nabídek nebo žádostí o účast,

b)      použijí elektronické objednávky,

c)      použije elektronická fakturace,

d)      přijímají elektronické platby.

12. Další důležité informace.

PŘÍLOHA XI INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O ZAKÁZCE (podle článku 63)

A. OTEVŘENÁ ŘÍZENÍ

1. Název, identifikační číslo (pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa zadavatele a, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Hlavní oblast činnosti.

3. Popřípadě informace, zda je zakázka vyhrazena pro chráněné dílny nebo zda je její provedení vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání.

4. Povaha zakázky (na dodávky, na stavební práce nebo na služby; popřípadě informace, jde-li o rámcovou dohodu nebo dynamický nákupní systém), popis (referenční číslo (čísla) nomenklatury). Popřípadě údaj, zda se žádají nabídky týkající se koupě, leasingu, nájmu nebo koupě na splátky nebo jejich kombinací.

5. Kód NUTS pro hlavní místo provádění stavebních prací v případě stavebních prací nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění u dodávek a služeb.

6. Pro zakázky na dodávky a stavební práce:

a)      Povaha a množství zboží, které má být dodáno (referenční číslo (čísla) nomenklatury), včetně opčních práv na dodatečné zakázky, a pokud je to možné, předpokládaná doba, po kterou bude možné tato práva uplatnit, jakož i počet případných obnovení. V případě opakujících se zakázek, pokud je to možné, také odhadovaný termín následných výzev k účasti v soutěži na zboží, které má být dodáno, nebo povaha a rozsah služeb, které mají být poskytnuty, a obecná povaha stavebních prací (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

b)      Informace, zda se dodavatelé mohou ucházet o část nebo veškeré požadované zboží.

Jestliže je u zakázek na stavební práce zakázka nebo práce rozdělena do několika částí, řádově velikost jednotlivých částí a možnost ucházet se o jednu, několik nebo všechny části.

c)      Pro zakázky na stavební práce: informace týkající se účelu stavby nebo zakázky, pokud zakázka zahrnuje také vypracování projektů.

7. Pro zakázky na služby:

a)      Povaha a rozsah služeb, které mají být poskytnuty, včetně opčních práv na dodatečné zakázky, a pokud je to možné, odhadovaná doba, po kterou bude možné tato práva uplatnit, a počet případných obnovení. V případě opakujících se zakázek, pokud je to možné, také odhadovaný termín následných výzev k účasti v soutěži na služby, které mají být poskytnuty.

b)      Informace, zda je poskytování služby podle právních a správních předpisů vyhrazeno určitému povolání.

c)      Odkaz na právní a správní předpisy.

d)      Informace, zda mají právnické osoby uvádět jména a profesní kvalifikaci zaměstnanců, kteří budou odpovědní za provedení služeb.

e)      Informace, zda se poskytovatelé služeb mohou ucházet o část dotčených služeb.

8. Informace, zda existuje možnost podávat varianty (je-li známo).

9. Dodací lhůta, lhůta pro dokončení nebo trvání zakázky na služby a, pokud je to možné, datum zahájení.

10. Elektronická nebo internetová adresa, na níž bude poskytnut bezplatný neomezený a plný přímý přístup ke specifikacím a dalším podkladům.

11.         a)      Lhůta pro doručení nabídek nebo předběžných nabídek, je-li zaváděn dynamický nákupní systém.

b)      Adresa, na kterou mají být zaslány.

c)      Jazyk nebo jazyky, ve kterých musí být vypracovány.

12.         a)      Popřípadě osoby oprávněné k tomu, aby byly přítomny otevírání nabídek.

b)      Datum, čas a místo otevírání.

13.         Je-li to na místě, požadované zálohy a záruky.

14.         Hlavní podmínky týkající se financování a plateb nebo odkaz na ustanovení, v nichž jsou obsaženy.

15.         Popřípadě právní forma, kterou musí mít skupina hospodářských subjektů, kterým bude zakázka zadána.

16.         Minimální ekonomické a technické požadavky na hospodářský subjekt, kterému má být zakázka zadána.

17.         Lhůta, po kterou je uchazeč svou nabídkou vázán.

18.         Případné zvláštní podmínky, kterým plnění zakázky podléhá.

19.         Kritéria uvedená v článku 76, která budou použita pro zadání zakázky: „nejnižší cena“ nebo „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“. Kritéria určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky a jejich poměrná váha, nebo případně pořadí kritérií podle významu se uvádí v případě, že nejsou uvedeny ve specifikacích.

20.         Popřípadě datum (data) a odkaz (odkazy) na zveřejnění pravidelného předběžného oznámení nebo oznámení o uveřejnění tohoto oznámení na profilu kupujícího, ke kterému se zakázka vztahuje, v Úředním věstníku Evropské unie.

21.         Název a adresa subjektu příslušného pro odvolací, případně mediační řízení. Přesné informace o lhůtách pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

22.         Datum odeslání oznámení zadavatelem.

23.         Další důležité informace.

B. OMEZENÁ ŘÍZENÍ

1. Název, identifikační číslo (pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa zadavatele a, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Hlavní oblast činnosti.

3. Popřípadě informace, zda je zakázka vyhrazena pro chráněné dílny nebo zda je její provedení vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání.

4. Povaha zakázky (na dodávky, na stavební práce nebo na služby; popřípadě informace, jde-li o rámcovou dohodu); popis (referenční číslo (čísla) nomenklatury). Popřípadě údaj, zda se žádají nabídky týkající se koupě, leasingu, nájmu nebo koupě na splátky nebo jejich kombinací.

5. Kód NUTS pro hlavní místo provádění stavebních prací v případě stavebních prací nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění u dodávek a služeb.

6. Pro zakázky na dodávky a stavební práce:

a)      Povaha a množství zboží, které má být dodáno (referenční číslo (čísla) nomenklatury), včetně opčních na dodatečné zakázky a, pokud je to možné, předpokládaná doba, po kterou bude možné tato práva uplatnit, a počet případných obnovení. V případě opakujících se zakázek, pokud je to možné, také odhadovaný termín následných výzev k účasti v soutěži na zboží, které má být dodáno, a povaha a rozsah služeb, které mají být poskytnuty, a obecná povaha stavebních prací (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

b)      Informace, zda se dodavatelé mohou ucházet o část nebo veškeré požadované zboží.

Jestliže je u zakázek na stavební práce zakázka nebo práce rozdělena do několika částí, řádově velikost jednotlivých částí a možnost ucházet se o jednu, několik nebo všechny části.

c)      Informace týkající se účelu stavby nebo zakázky, pokud zakázka zahrnuje také vypracování projektů.

7. Pro zakázky na služby:

a)      Povaha a rozsah služeb, které mají být poskytnuty, včetně opčních práv na dodatečné zakázky a, pokud je to možné, předpokládaná doba, po kterou bude možné tato práva uplatnit, a počet případných obnovení. V případě opakujících se zakázek, pokud je to možné, také odhadovaný termín následných výzev k účasti v soutěži na služby, které mají být poskytnuty.

b)      Informace, zda je poskytování služby podle právních a správních předpisů vyhrazeno určitému povolání.

c)      Odkaz na právní a správní předpisy.

d)      Informace, zda mají právnické osoby uvádět jména a profesní kvalifikaci zaměstnanců, kteří budou odpovědní za provedení služeb.

e)      Informace, zda se poskytovatelé služeb mohou ucházet o část dotčených služeb.

8. Informace, zda existuje možnost podávat varianty (je-li známo).

9. Dodací lhůty nebo lhůty pro dokončení nebo trvání zakázky a, pokud je to možné, lhůta pro zahájení.

10. Popřípadě právní forma, kterou musí mít skupina hospodářských subjektů, kterým bude zakázka zadána.

11.         a)      Lhůta pro doručení žádostí o účast.

b)      Adresa, na kterou mají být zaslány.

c)      Jazyk nebo jazyky, ve kterých musí být vypracovány.

12.         Lhůta pro odeslání výzev k účasti v soutěži.

13.         Je-li to na místě, požadované zálohy a záruky.

14.         Hlavní podmínky týkající se financování a plateb nebo odkaz na ustanovení, v nichž jsou obsaženy.

15.         Informace týkající se postavení hospodářského subjektu a minimální ekonomické a technické požadavky, které musí splnit.

16.         Kritéria uvedená v článku 76, která budou použita pro zadání zakázky: „nejnižší cena“ nebo „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“. Kritéria určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky a jejich poměrná váha, nebo případně pořadí kritérií podle významu se uvádí v případě, že nejsou uvedeny v zadávací dokumentaci nebo ve výzvě k podání nabídky.

17.         Případné zvláštní podmínky, kterým plnění zakázky podléhá.

18.         Popřípadě datum (data) a odkaz (odkazy) na zveřejnění pravidelného předběžného oznámení nebo oznámení o uveřejnění tohoto oznámení na profilu kupujícího, ke kterému se zakázka vztahuje, v Úředním věstníku Evropské unie.

19.         Název a adresa subjektu příslušného pro odvolací, případně mediační řízení. Přesné informace o lhůtách pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

20.         Datum odeslání oznámení zadavatelem.

21.         Další důležité informace.

C. VYJEDNÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Název, identifikační číslo (pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa zadavatele a, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Hlavní oblast činnosti.

3. Popřípadě informace, zda je zakázka vyhrazena pro chráněné dílny nebo zda je její provedení vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání.

4. Povaha zakázky (na dodávky, na stavební práce nebo na služby; popřípadě informace, jde-li o rámcovou dohodu); popis (referenční číslo (čísla) nomenklatury). Popřípadě údaj, zda se žádají nabídky týkající se koupě, leasingu, nájmu nebo koupě na splátky nebo jejich kombinací.

5. Kód NUTS pro hlavní místo provádění stavebních prací v případě stavebních prací nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění u dodávek a služeb.

6. Pro zakázky na dodávky a stavební práce:

a)      Povaha a množství zboží, které má být dodáno (referenční číslo (čísla) nomenklatury), včetně opčních práv na dodatečné zakázky a, pokud je to možné, předpokládaná doba, po kterou bude možné tato práva uplatnit, a počet případných obnovení. V případě opakujících se zakázek, pokud je to možné, také odhadovaný termín následných výzev k účasti v soutěži na zboží, které má být dodáno, a povaha a rozsah služeb, které mají být poskytnuty, a obecná povaha stavebních prací (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

b)      Informace, zda se dodavatelé mohou ucházet o část nebo veškeré požadované zboží.

Jestliže je u zakázek na stavební práce zakázka nebo práce rozdělena do několika částí, řádově velikost jednotlivých částí a možnost ucházet se o jednu, několik nebo všechny části.

c)      Pro zakázky na stavební práce: informace týkající se účelu stavby nebo zakázky, pokud zakázka zahrnuje také vypracování projektů.

7. Pro zakázky na služby:

a)      Povaha a rozsah služeb, které mají být poskytnuty, včetně opčních práv na dodatečné zakázky a, pokud je to možné, předpokládaná doba, po kterou bude možné tato práva uplatnit, a počet případných obnovení. V případě opakujících se zakázek, pokud je to možné, také odhadovaný termín následných výzev k účasti v soutěži na služby, které mají být poskytnuty.

b)      Informace, zda je poskytování služby podle právních a správních předpisů vyhrazeno určitému povolání.

c)      Odkaz na právní a správní předpisy.

d)      Informace, zda mají právnické osoby uvádět jména a profesní kvalifikaci zaměstnanců, kteří budou odpovědní za provedení služeb.

e)      Informace, zda se poskytovatelé služeb mohou ucházet o část dotčených služeb.

8. Informace, zda existuje možnost podávat varianty (je-li známo).

9. Dodací lhůty nebo lhůty pro dokončení nebo trvání zakázky a, pokud je to možné, lhůty pro zahájení.

10. Popřípadě právní forma, kterou musí mít skupina hospodářských subjektů, kterým bude zakázka zadána.

11.         a)      Lhůta pro doručení žádostí o účast.

b)      Adresa, na kterou mají být zaslány.

c)      Jazyk nebo jazyky, ve kterých musí být vypracovány.

12.         Případné požadované zálohy a záruky.

13.         Hlavní podmínky týkající se financování a plateb a/nebo odkazy na ustanovení, v nichž jsou obsaženy.

14.         Informace týkající se postavení hospodářského subjektu a minimální ekonomické a technické požadavky, které musí splnit.

15.         Kritéria uvedená v článku 76, která budou použita pro zadání zakázky: „nejnižší cena“ nebo „hospodářsky nejvýhodnější nabídka“. Kritéria určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky a jejich poměrná váha, nebo případně pořadí kritérií podle významu se uvádí v případě, že nejsou uvedeny ve specifikacích nebo ve výzvě k jednání.

16.         Případná jména a adresy hospodářských subjektů již vybraných zadavatelem.

17.         Případné zvláštní podmínky, kterým plnění zakázky podléhá.

18.         Popřípadě data a odkaz (odkazy) na zveřejnění pravidelného předběžného oznámení nebo oznámení o uveřejnění tohoto oznámení na profilu kupujícího, ke kterému se zakázka vztahuje, v Úředním věstníku Evropské unie.

19.         Název a adresa subjektu příslušného pro odvolací, případně mediační řízení. Přesné informace o lhůtách pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

20.         Datum odeslání oznámení zadavatelem.

21.         Další důležité informace.

PŘÍLOHA XII INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT uvedeny V OZNÁMENÍ O ZADÁNÍ ZAKÁZKY (podle článku 64)

I. Informace určené ke zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie[55]

1. Název, identifikační číslo (pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa zadavatele a, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Hlavní oblast činnosti.

3. Povaha zakázky (dodávky, stavební práce nebo služby a referenční číslo (čísla) nomenklatury; je-li to vhodné, informace, zda se jedná o rámcovou dohodu).

4. Alespoň souhrnný údaj o povaze a množství výrobků, stavebních prací nebo poskytovaných služeb.

5.           a)      Forma výzvy k účasti v soutěži (oznámení o existenci systému kvalifikace, pravidelné oznámení, výzva k podání nabídek).

b)      Datum (data) a odkaz (odkazy) na zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

c)      V případě zakázek zadaných bez předchozí výzvy k účasti v soutěži, odkaz na příslušné ustanovení článku 44.

6.           Zadávací řízení (otevřené, omezené nebo vyjednávací)

7.           Počet obdržených nabídek s uvedením

a)      počtu obdržených nabídek od hospodářských subjektů, které jsou malými a středními podniky,

b)      počtu nabídek obdržených ze zahraničí,

c)      počtu nabídek obdržených elektronicky.

V případě vícečetného zadávání zakázek (části, vícečetné rámcové dohody), musí být tato informace poskytnuta ke každému zadání.

8.           Den zadání zakázky (zakázek).

9.           Cena zaplacená za příležitostné koupě podle čl. 44 písm. i).

10.         U každého zadání zakázky název, adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa úspěšného uchazeče (uchazečů), včetně:

a)      informace, zda je úspěšný uchazeč malým a středním podnikem,

b)      informace, zda byla zakázka zadána konsorciu.

11.         Popřípadě informace, zda zakázka byla nebo může být zadána třetí straně.

12.         Zaplacená cena nebo ceny nejvyšší a nejnižší nabídky, které byly při zadávání zakázky vzaty v úvahu.

13.         Název a adresa subjektu odpovědného za odvolací, případně mediační řízení. Přesné informace o lhůtách pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

14.         Nepovinné informace:

– hodnota a podíl zakázky, která byla nebo může být zadána třetím stranám,

– kritéria pro zadání.

II. Informace neurčené ke zveřejnění

15.         Počet zadaných zakázek (pokud byla zakázka rozdělena mezi více dodavatelů).

16.         Hodnota každé zadané zakázky.

17.         Země původu výrobku nebo služby (původ ve Společenství nebo mimo Společenství; v případě původu mimo Společenství v členění podle třetích zemí).

18.         Jaká byla použita kritéria pro zadání (hospodářsky nejvýhodnější nabídka; nejnižší cena)?

19.         Byla zakázka zadána uchazeči, který předložil variantu ve smyslu čl. 58 odst. 1?

20.         Byly některé nabídky odmítnuty podle článku 79 z toho důvodu, že byly mimořádně nízké?

21.         Datum odeslání oznámení zadavatelem.

PŘÍLOHA XIII OBSAH výzvY k podání nabídek, k vyjednávání nebo k potvrzení zájmu podle článku 68

1. Výzva k podání nabídek nebo k vyjednávání podle článku 68 musí obsahovat alespoň:

a)      lhůtu pro doručení nabídek, adresu, na kterou mají být zaslány a jazyk nebo jazyky, ve kterých musejí být vypracovány;

Nicméně v případě zakázek zadávaných prostřednictvím inovačních partnerství se tyto informace neuvádějí ve výzvě k vyjednávání, nýbrž ve výzvě k podání nabídky.

b)      odkaz na jakoukoli zveřejněnou výzvu k účasti v soutěži;

c)      informace o dokumentech, které mají být případně přiloženy;

d)      kritéria pro zadání zakázky, pokud nejsou uvedena v oznámení o existenci systému kvalifikace sloužícím jako výzva k účasti v soutěži;

e)      relativní poměrnou váhu kritérií pro zadání zakázky nebo, je-li to vhodné, pořadí těchto kritérií podle významu, pokud tato informace není uvedena v oznámení o zadání zakázky, v oznámení o existenci systému kvalifikace nebo ve specifikacích.

2. Pokud je výzva k účasti v soutěži učiněna formou pravidelného předběžného oznámení, vyzvou zadavatelé před zahájením výběru uchazečů nebo účastníků jednání všechny zájemce, aby potvrdili svůj zájem na základě podrobných informací o dotčené zakázce.

Tato výzva musí obsahovat alespoň následující údaje:

a)      povahu a rozsah včetně všech opčních práv týkajících se doplňkových zakázek a případnou odhadovanou dobu, po kterou lze opční práva na obnovení zakázky uplatnit; povahu a rozsah a případně odhadovaná data zveřejnění budoucích oznámení o zadávacím řízení na stavební práce, dodávky nebo služby, které mají být zadány;

b)      typ řízení: omezené nebo vyjednávací;

c)      pokud je to vhodné, datum zahájení nebo ukončení dodávání dodávek nebo výkonu prací nebo služeb;

d)      adresu a lhůtu pro podání žádostí o zadávací dokumentaci a jazyk nebo jazyky, ve kterých mají být vypracovány;

e)      adresu subjektu, který zadává zakázku a poskytuje nezbytné informace pro získání zadávací dokumentace a ostatních dokumentů;

f)       ekonomické a technické podmínky, finanční záruky a informace požadované od hospodářských subjektů;

g)      formu zakázky, která je předmětem výzvy k podávání nabídek: koupě, leasing, nájem nebo koupě na splátky, či jejich kombinace;

h)      kritéria pro zadání zakázky a jejich váhu nebo, je-li to vhodné, pořadí těchto kritérií podle významu, pokud tato informace není uvedena v předběžném oznámení, ve specifikacích nebo ve výzvě k podání nabídky nebo k vyjednávání.

PŘÍLOHA XIV SEZNAM MEZINÁRODNÍCH ÚMLUV V SOCIÁLNÍ A ENVIRONMENTÁLNÍ OBLASTI UVEDENÝ V ČLÁNCÍCH 70 A 79

– Úmluva č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se;

– Úmluva č. 98 o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat;

– Úmluva č. 29 o nucené nebo povinné práci;

– Úmluva č. 105 o odstranění nucené práce;

– Úmluva č. 138 o minimálním věku;

– Úmluva č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání);

– Úmluva č. 100 o rovnosti v odměňování;

– Úmluva č. 182 o nejhorších formách dětské práce;

– Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy a Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu;

– Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (Basilejská úmluva);

– Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách;

– Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (UNEP/FAO) (Rotterdamská úmluva) ze dne 10. 9. 1998 a tři její regionální protokoly.

PŘÍLOHA XV SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISů EU uvedený v čl. 77 odst. 3

a)      Směrnice 2009/33/ES

PŘÍLOHA XVI INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ ZAKÁZKY V DOBĚ JEJÍHO TRVÁNÍ (podle čl. 82 odst. 6)

1. Název, identifikační číslo (pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa zadavatele a, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Hlavní oblast činnosti.

3. Referenční číslo (čísla) nomenklatury CPV;

4. Kód NUTS pro hlavní místo provádění stavebních prací v případě stavebních prací nebo kód NUTS pro hlavní místo dodání nebo plnění u dodávek a služeb.

5. Popis veřejné zakázky před změnou a po ní: povaha a rozsah stavebních prací, povaha a množství či hodnota dodávek, povaha a rozsah služeb.

6. Případně zvýšení ceny v důsledku změny.

7. Popis okolností, které vedly k nutné změně.

8. Datum rozhodnutí o udělení zakázky.

9. Podle potřeby název, adresa včetně kódu NUTS, telefonní a faxové číslo, elektronická a internetová adresa nového hospodářského subjektu nebo subjektů.

10. Informace o tom, zda se zakázka týká projektu a/nebo programu financovaného z prostředků Evropské unie.

11. Název a adresa orgánu dohledu a subjektu příslušného pro přezkum a případně mediační řízení. Přesné informace ohledně lhůt pro přezkumná řízení, nebo, je-li třeba, název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde lze tyto informace získat.

PŘÍLOHA XVII SLUŽBY UVEDENÉ V ČLÁNKU 84

Kód CPV || Popis

79611000-0 a od 85000000-9 do 85323000-9 (kromě 85321000-5 a 85322000-2) || Zdravotní a sociální péče

75121000-0, 75122000-7, 75124000-1; od 79995000-5 do 79995200-7; od 80100000-5 do 80660000-8 (kromě 80533000-9, 80533100-0, 80533200-1); od 92000000-1 do 92700000-8 (kromě 92230000-2, 92231000-9, 92232000-6) || Administrativa výchovných zařízení, služeb zdravotní péče a kulturních služeb

75300000-9 || Povinné sociální zabezpečení

75310000-2, 75311000-9, 75312000-6, 75313000-3, 75313100-4, 75314000-0, 75320000-5, 75330000-8, 75340000-1 || Poskytování dávek

98000000-3 || Jiné služby pro veřejnost, sociální služby a služby jednotlivcům

98120000-0 || Služby poskytované odbory

98131000-0 || Služby náboženských organizací

PŘÍLOHA XVIII Informace, jež mají být uvedeny v oznámení zakázek na sociální a jiné zvláštní služby (podle článku 85)

Část A Oznámení o zakázce

1. Název, identifikační číslo (pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa zadavatele a, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Hlavní oblast činnosti.

3. Popis služeb nebo jejich kategorií a případně doprovodných stavebních prací a dodávek, které mají být poskytnuty, včetně informace o množství nebo hodnotě, referenční číslo (čísla) nomenklatury.

4. Kód NUTS pro hlavní místo poskytování služeb.

5. Popřípadě informace, zda je zakázka vyhrazena pro chráněné dílny nebo zda je její provedení vyhrazeno v rámci programů chráněného zaměstnání.

6. Hlavní podmínky, které musí hospodářské subjekty splnit pro svou účast, nebo případně, elektronická adresa, kde lze podrobné informace získat.

7. Lhůty pro kontaktování zadavatele s vyjádřením zájmu o účast.

8. Další důležité informace.

Část B Oznámení o zadání zakázky

1. Název, identifikační číslo (pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa zadavatele a, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Hlavní oblast činnosti.

3. Alespoň souhrnný údaj o povaze a množství poskytovaných služeb a případně doprovodných stavebních prací a dodávek.

4. Odkaz na zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.

5. Počet doručených nabídek.

6. Jméno a adresa vybraného hospodářského subjektu (subjektů).

7. Další důležité informace.

PŘÍLOHA XIX INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ O VEŘEJNÉ SOUTĚŽI NA URČITÝ VÝKON (podle čl. 89 odst. 1)

1. Název, identifikační číslo (pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa zadavatele a, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Hlavní oblast činnosti.

3. Popis projektu (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

4. Povaha veřejné soutěže: otevřená nebo omezená.

5. V případě otevřené veřejné soutěže: lhůta pro přijetí projektů.

6. V případě omezené veřejné soutěže:

a)      předpokládaný počet účastníků nebo jeho rozpětí;

b)      popřípadě jména již vybraných účastníků;

c)      kritéria pro výběr účastníků;

d)      lhůta pro doručení žádostí o účast.

7. Popřípadě informace, zda je účast vyhrazena určité profesi.

8. Kritéria, která budou použita k hodnocení projektů.

9. Popřípadě jména členů poroty.

10. Informace, zda je rozhodnutí poroty pro zadavatele závazné.

11. Popřípadě počet a hodnota udílených cen.

12. Popřípadě podrobnosti o platbách všem účastníkům

13. Informace, zda jsou oceněným povoleny navazující zakázky.

14. Název a adresa subjektu odpovědného za odvolací, případně mediační řízení. Podrobné informace o lhůtách pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

15. Datum odeslání oznámení.

16. Jiné důležité informace.

PŘÍLOHA XX INFORMACE, JEŽ MAJÍ BÝT UVEDENY V OZNÁMENÍ VÝSLEDKŮ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE NA URČITÝ VÝKON (podle čl. 89 odst. 1)

1. Název, identifikační číslo (pokud tak stanoví vnitrostátní právní předpisy), adresa včetně kódu NUTS, telefonní číslo, faxové číslo, elektronická a internetová adresa zadavatele a, pokud se liší, útvaru, kde mohou být získány další informace.

2. Hlavní oblast činnosti.

3. Popis projektu (referenční číslo (čísla) nomenklatury).

4. Celkový počet účastníků.

5. Počet zahraničních účastníků.

6. Vítěz (vítězové) veřejné soutěže.

7. Popřípadě udělená cena (ceny).

8. Další informace.

9. Odkaz na oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon.

10. Název a adresa subjektu odpovědného za odvolací, případně mediační řízení. Přesné informace o lhůtách pro podání odvolání nebo v případě potřeby název, adresa, telefonní číslo, faxové číslo a elektronická adresa útvaru, kde mohou být tyto informace získány.

11. Datum odeslání oznámení.

PŘÍLOHA XXI SROVNÁVACÍ TABULKA[56]

Tato směrnice || Směrnice 2004/17/EC ||

Článek 1 || - || Nové

Čl. 2 úvodní věta || Čl. 1 odst. 1 || =

Čl. 2 bod 1 || Čl. 2 odst. 1 písm. a) první pododstavec || =         

Čl. 2 body 2 a 3 || - || Nové

Čl. 2 bod 4 písm. a) první část || Čl. 2 odst. 1 písm. a) druhý pododstavec první odrážka || =

Čl. 2 bod 4 písm. a) druhá část || || Nové

Čl. 2 bod 4 písm. b) || Čl. 2 odst. 1 písm. a) druhý pododstavec druhá odrážka || =

Čl. 2 bod 4 písm. c) || Čl. 2 odst. 1 písm. a) druhý pododstavec třetí odrážka || =

Čl. 2 bod 5 || Čl. 2 odst. 1 písm. b) první pododstavec || =

Čl. 2 bod 6 || Čl. 2 odst. 3 || Upraveno

Čl. 2 bod 7 || Čl. 1 odst. 2 písm. a) || Upraveno

Čl. 2 bod 8 || Čl. 1 odst. 2 písm. b) první věta || Upraveno

Čl. 2 bod 9 || Čl. 1 odst. 2 písm. b) druhá věta || =

Čl. 2 bod 10 || Čl. 1 odst. 2 písm. c) || Upraveno

Čl. 2 bod 11 || Čl. 1 odst. 2 písm. d) první pododstavec || Pozměněno

Čl. 2 bod 12 || Čl. 1 odst. 7 první a druhý pododstavec || Upraveno

Čl. 2 bod 13 || Čl. 1 odst. 7 třetí pododstavec || =

Čl. 2 bod 14 || Čl. 1 odst. 7 třetí pododstavec || Pozměněno

Čl. 2 bod 15 || Čl. 34 odst. 1 || Pozměněno

Čl. 2 bod 16 || Čl. 1 odst. 8 || Pozměněno

Čl. 2 bod 17 || || Nové

Čl. 2 bod 18 || Čl. 1 odst. 8 || Pozměněno

Čl. 2 bod 19 || || Nové

Čl. 2 bod 20 || Čl. 1 odst. 11 || =

Čl. 2 bod 21 || Čl. 1 odst. 12 || =

Čl. 2 bod 22 || || Nové

Čl. 2 bod 23 || Čl. 1 odst. 10 || =

Čl. 3 odst. 1 první pododstavec || || Nové

Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec || Čl. 1 odst. 2 písm. d) druhý a třetí pododstavec || Pozměněno

Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec || || Nové

Čl. 3 odst. 2 || Čl. 9 odst. 1 || =

Čl. 3 odst. 3 || Čl. 9 odst. 2 || =

Čl. 3 odst. 4 || Čl. 9 odst. 3 || Pozměněno

Čl. 4 odst. 1 || Čl. 2 odst. 1 písm. b) druhý pododstavec || =

Čl. 4 odst. 2 první pododstavec || Čl. 2 odst. 3; 25. bod odůvodnění || Upraveno

Čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec || || Nové

Čl. 4 odst. 3 || Čl. 2 odst. 2 || =

Čl. 4 odst. 4 || || Nové

Článek 5 || Čl. 3 odst. 1 a 2 || =

Čl. 6 odst. 1 || Čl. 3 odst. 3 || Upraveno

Čl. 6 odst. 2 || Čl. 3 odst. 4 || =

Článek 7 || Článek 4 || =

Článek 8 || Čl. 5 odst. 1 || =

|| Čl. 5 odst. 2 || Zrušeno

Článek 9 || Čl. 7 písm. b) || =

Čl. 10 odst. 1 || Čl. 6 odst. 1 || Upraveno

Čl. 10 odst. 2 písm. a) || Čl. 6 odst. 2 písm. a) || =

Čl. 10 odst. 2 písm. b) || Čl. 6 odst. 2 písm. b) || Pozměněno

Čl. 10 odst. 2 písm. c) || Čl. 6 odst. 2 písm. c) || Upraveno

Čl. 11 písm. a) || Čl. 7 písm. a) || Pozměněno

Čl. 11 písm. b) || Čl. 7 písm. a) || =

|| Článek 8 || Zrušeno

|| Přílohy I až X || Zrušeno

Článek 12 || Články 16 a 61 || Pozměněno

Čl. 13 odst. 1 || Čl. 17 odst. 1; čl. 17 odst. 8 || Pozměněno

Čl. 13 odst. 2 || Čl. 17 odst. 2; čl. 17 odst. 8 || Pozměněno

Čl. 13 odst. 3 || || Nové

Čl. 13 odst. 4 || Čl. 17 odst. 3 || =

Čl. 13 odst. 5 || || Nové

Čl. 13 odst. 6 || Čl. 17 odst. 4 a 5 || Upraveno

Čl. 13 odst. 7 || Čl. 17 odst. 6 písm. a) první a druhý pododstavec || =

Čl. 13 odst. 8 || Čl. 17 odst. 6 písm. b) první a druhý pododstavec || =

Čl. 13 odst. 9 || Čl. 17 odst. 6 písm. a) třetí pododstavec a odst. 6 písm. b) třetí pododstavec || Upraveno

Čl. 13 odst. 10 || Čl. 17 odst. 7 || =

Čl. 13 odst. 11 || Čl. 17 odst. 9 || =

Čl. 13 odst. 12 || Čl. 17 odst. 10 || =

Čl. 13 odst. 13 || Čl. 17 odst. 11 || =

Článek 14 || Článek 69 || Upraveno

Čl. 15 odst. 1 || Čl. 19 odst. 1 || =

Čl. 15 odst. 2 || Čl. 19 odst. 1 || Pozměněno

Čl. 16 odst. 1 || Čl. 20 odst. 1; čl. 62 bod 1) || Upraveno

Čl. 16 odst. 2 || Čl. 20 odst. 2 || Pozměněno

Čl. 17 odst. 1 || Článek 22a || Upraveno

Čl. 17 odst. 2 || Článek 21; čl. 62 bod 1) || Pozměněno

Článek 18 || Článek 22; čl. 62 bod 1) || Pozměněno

Čl. 19 písm. a) a b) || Čl. 24 písm. a) a b) || =

Čl. 19 písm. c) || Čl. 24 písm. c) || Pozměněno

Čl. 19 písm. d) || Čl. 24 písm. d) || =

Čl. 19 písm. e) || || Nové

Čl. 19 písm. f) a druhý pododstavec || || Nové

Článek 20 || Článek 26 || Upraveno

Článek 21 || || Nové

Čl. 22 odst. 1 || Čl. 23 odst. 1 || Upraveno

Čl. 22 odst. 2 || Čl. 23 odst. 1 || Upraveno

Čl. 22 odst. 3 || Čl. 23 odst. 2 || Upraveno

Čl. 22 odst. 4 || Čl. 23 odst. 3 písm. a) až c) || Upraveno

Čl. 22 odst. 5 || Čl. 23 odst. 3 druhý a třetí pododstavec || Upraveno

Článek 23 || Čl. 23 odst. 4 || Upraveno

Článek 24 || Čl. 23 odst. 5 || Pozměněno

Čl. 25 odst. 1 || Čl. 24 písm. e) || Pozměněno

Čl. 25 odst. 2 || || Nové

Čl. 26 odst. 1 a 2 || Článek 27 || Pozměněno

Čl. 26 odst. 3 || || Nové

Čl. 27 odst. 1 první věta || Čl. 30 odst. 1; čl. 62 bod 2) || Upraveno

Čl. 27 odst. 1 druhá věta || || Nové

Čl. 27 odst. 2 první pododstavec || Čl. 30 odst. 2 || =

Čl. 27 odst. 2 druhý pododstavec || || Nové

Čl. 27 odst. 3 || Čl. 30 odst. 3 || =

Čl. 28 odst. 1 || Čl. 30 odst. 4 první pododstavec a odst. 5 první a druhý pododstavec || Pozměněno

Čl. 28 odst. 2 || Čl. 30 odst. 4 druhý pododstavec a odst. 5 čtvrtý pododstavec; čl. 62 bod 2) || Upraveno

|| Čl. 30 odst. 4 třetí pododstavec || Zrušeno

Čl. 28 odst. 3 první a druhý pododstavec || Čl. 30 odst. 6 první pododstavec || Pozměněno

Čl. 28 odst. 3 třetí pododstavec || || Nové

Čl. 28 odst. 3 čtvrtý pododstavec || Čl. 30 odst. 6 první pododstavec druhá věta || Pozměněno

Čl. 28 odst. 4 || Čl. 30 odst. 6 druhý pododstavec || =

Čl. 28 odst. 5 || Čl. 30 odst. 6 čtvrtý pododstavec || Pozměněno

Článek 29 || Článek 10 || Pozměněno

Čl. 30 odst. 1 || Čl. 11 odst. 1 || Upraveno

Čl. 30 odst. 2 || Čl. 11 odst. 2 || Pozměněno

Článek 31 || Článek 28 || Pozměněno

Článek 32 || Článek 13 || Pozměněno

Čl. 33 odst. 1 || Čl. 48 odst. 1; čl. 64 odst. 1 || Pozměněno

Čl. 33 odst. 2 || Čl. 48 odst. 2 a 3; čl. 64 odst. 1 a 2 || Upraveno

Čl. 33 odst. 3 první pododstavec || Čl. 48 odst. 4; čl. 64 odst. 1 || Pozměněno

Čl. 33 odst. 3 druhý pododstavec || Čl. 70 odst. 2 písm. f) || =

Čl. 33 odst. 3 třetí pododstavec || || Nové

Čl. 33 odst. 4 || || Nové

Čl. 33 odst. 5 || Čl. 48 odst. 5; čl. 64 odst. 3 || Pozměněno

Čl. 33 odst. 6 || Čl. 48 odst. 6 || Upraveno

Čl. 33 odst. 7 || || Nové

Článek 34 || || Nové

Čl. 35 odst. 1 || Čl. 1 odst. 13 || Pozměněno

Čl. 35 odst. 2 || Čl. 70 odst. 2 písm. c) a d) || Upraveno

Článek 36 || || Nové

Článek 37 || || Nové

Čl. 38 odst. 1 || Článek 12 || Pozměněno

Čl. 38 odst. 2 || || Nové

Čl. 39 odst. 1 || Čl. 40 odst. 1 a 2 || Pozměněno

Čl. 39 odst. 2 || Článek 42 || =

Čl. 39 odst. 3 || || Nové

Čl. 40 odst. 1 || Čl. 1 odst. 9 písm. a); čl. 45 odst. 2 || Pozměněno

Čl. 40 odst. 2 || Čl. 45 odst. 4 || Pozměněno

Čl. 40 odst. 3 || || Nové

Čl. 40 odst. 4 || || Nové

Článek 41 || Čl. 1 odst. 9 písm. b); čl. 45 odst. 3 || Pozměněno

Článek 42 || Čl. 1 odst. 9 písm. c); čl. 45 odst. 3 || Pozměněno

Článek 43 || || Nové

Čl. 44 písm. a) || Čl. 40 odst. 3 písm. a) || =

Čl. 44 písm. b) || Čl. 40 odst. 3 písm. b) || =

Čl. 44 písm. c) || Čl. 40 odst. 3 písm. c) || Pozměněno

Čl. 44 písm. d) || Čl. 40 odst. 3 písm. c) || Pozměněno

Čl. 44 písm. e) || Čl. 40 odst. 3 písm. d) || Pozměněno

Čl. 44 písm. f) || Čl. 40 odst. 3 písm. e) || =

Čl. 44 písm. g) || Čl. 40 odst. 3 písm. g) || Pozměněno

Čl. 44 písm. h) || Čl. 40 odst. 3 písm. h) || Pozměněno

Čl. 44 písm. i) || Čl. 40 odst. 3 písm. j) || =

Čl. 44 písm. j) || Čl. 40 odst. 3 písm. k) || Upraveno

Čl. 44 písm. k) || Čl. 40 odst. 3 písm. l) || Upraveno

Čl. 44 druhý a třetí pododstavec || || Nové

Čl. 44 čtvrtý pododstavec || Čl. 40 odst. 3 písm. g) || Upraveno

Čl. 45 odst. 1 první a druhý pododstavec || Čl. 14 odst. 1; čl. 1 odst. 4 || Upraveno

Čl. 45 odst. 1 třetí pododstavec || || Nové

Čl. 45 odst. 2 až 5 || Čl. 14 odst. 2 až 4; čl. 40 odst. 3 písm. i) || Pozměněno

Čl. 46 odst. 1 || Čl. 1 odst. 5; čl. 15 odst. 1 || Pozměněno

Čl. 46 odst. 2 || Čl. 15 odst. 2 || Pozměněno

Čl. 46 odst. 3 || Čl. 15 odst. 3 || Upraveno

Čl. 46 odst. 4 || Čl. 15 odst. 4 || Pozměněno

Čl. 46 odst. 5 || Čl. 15 odst. 6 || Pozměněno

Čl. 46 odst. 6 || || Nové

Čl. 46 odst. 7 || Čl. 15 odst. 7 třetí pododstavec || =

Čl. 47 odst. 1 || Čl. 1 odst. 6; čl. 56 odst. 1 || Pozměněno

Čl. 47 odst. 2 první pododstavec || Čl. 56 odst. 2 první pododstavec || =

Čl. 47 odst. 2 druhý pododstavec || Čl. 56 odst. 2 druhý pododstavec || Upraveno

Čl. 47 odst. 3 || Čl. 56 odst. 2 třetí pododstavec || Upraveno

Čl. 47 odst. 4 || Čl. 56 odst. 3 || Upraveno

Čl. 47 odst. 5 || Čl. 56 odst. 4 || Upraveno

Čl. 47 odst. 6 || Čl. 56 odst. 5 || Upraveno

Čl. 47 odst. 7 || Čl. 56 odst. 6 || =

Čl. 47 odst. 8 || Čl. 56 odst. 7 || Upraveno

Čl. 47 odst. 9 || Čl. 56 odst. 8 první pododstavec || =

Článek 48 || || Nové

Čl. 49 odst. 1 || Čl. 29 odst. 1 || Pozměněno

Čl. 49 odst. 2 || || Nové

Čl. 49 odst. 3 || Čl. 29 odst. 2 || Pozměněno

Čl. 49 odst. 4 || || Nové

Čl. 49 odst. 5 || Čl. 29 odst. 2 || Pozměněno

Čl. 49 odst. 6 || || Nové

Článek 50 || || Nové

Článek 51 || || Nové

Článek 52 || || Nové

Čl. 53 odst. 1 || 15. bod odůvodnění || Pozměněno

Čl. 53 odst. 2 || || Nové

Čl. 54 odst. 1 || Čl. 34 odst. 1 || Pozměněno

Čl. 54 odst. 2 || Čl. 34 odst. 2 || Upraveno

Čl. 54 odst. 3 || Čl. 34 odst. 3 || Upraveno

Čl. 54 odst. 4 || Čl. 34 odst. 8 || =

Čl. 54 odst. 5 || Čl. 34 odst. 4 || Upraveno

Čl. 54 odst. 6 || Čl. 34 odst. 5 || Pozměněno

Čl. 55 odst. 1 || Čl. 34 odst. 6 || Pozměněno

Čl. 55 odst. 2 || Čl. 34 odst. 6 || Upraveno

Čl. 55 odst. 3 || || Nové

Čl. 56 odst. 1 || Čl. 34 odst. 4, 5, 6 a 7 || Pozměněno

Čl. 56 odst. 2 || Čl. 34 odst. 4, 5 a 6 || Pozměněno

Čl. 56 odst. 3 || Čl. 34 odst. 7 || Upraveno

Čl. 56 odst. 4 || || Nové

Článek 57 || Článek 35 || Pozměněno

Čl. 58 odst. 1 || Čl. 36 odst. 1 || Pozměněno

Čl. 58 odst. 2 || Čl. 36 odst. 2 || Upraveno

Článek 59 || || Nové

Čl. 60 odst. 1 || Čl. 45 odst. 1 || Upraveno

Čl. 60 odst. 2 || Čl. 45 odst. 9 || Pozměněno

|| Čl. 45 odst. 10 || Zrušeno

Čl. 61 odst. 1 || Čl. 41 odst. 1 a 2 || Upraveno

Čl. 61 odst. 2 || Čl. 42 odst. 3; čl. 44 odst. 1 || Upraveno

Článek 62 || Čl. 41 odst. 3 || Upraveno

Článek 63 || Čl. 42 odst. 1 písm. c); čl. 44 odst. 1 || Upraveno

Čl. 64 odst. 1 || Čl. 43 odst. 1 první pododstavec; čl. 44 odst. 1 || Upraveno

Čl. 64 odst. 2 || Čl. 43 odst. 1 druhý a třetí pododstavec || Pozměněno

Čl. 64 odst. 3 || Čl. 43 odst. 2 a 3 || Pozměněno

Čl. 64 odst. 4 || Čl. 43 odst. 5 || Upraveno

Čl. 65 odst. 1 || Čl. 44 odst. 1; čl. 70 odst. 1 písm. b) || Pozměněno

Čl. 65 odst. 2 || Čl. 44 odst. 2, 3 a odst. 4 druhý pododstavec || Pozměněno

Čl. 65 odst. 3 || Čl. 44 odst. 4 první pododstavec || Upraveno

Čl. 65 odst. 4 || || Nové

Čl. 65 odst. 5 || Čl. 44 odst. 6 a 7 || Pozměněno

Čl. 65 odst. 6 || Čl. 44 odst. 8 || Pozměněno

Čl. 66 odst. 1 || Čl. 44 odst. 5 první pododstavec || Pozměněno

Čl. 66 odst. 2 a 3 || Čl. 44 odst. 5 druhý a třetí pododstavec || Upraveno

Čl. 67 odst. 1 || Čl. 45 odst. 6 || Pozměněno

Čl. 67 odst. 2 || Čl. 46 odst. 2 || Pozměněno

Čl. 68 odst. 1 || Čl. 47 odst. 1 první věta || Upraveno

Čl. 68 odst. 2 || Čl. 47 odst. 1 druhá věta || Upraveno

Čl. 69 odst. 1 || Čl. 49 odst. 1 || Upraveno

Čl. 69 odst. 2 || Čl. 49 odst. 2 první a druhý pododstavec || Upraveno

Čl. 69 odst. 3 || Čl. 49 odst. 2 třetí pododstavec || =

Čl. 69 odst. 4, 5 a 6 || Čl. 49 odst. 3, 4 a 5 || =

Čl. 70 odst. 1 || Čl. 51 odst. 1 || Upraveno

Čl. 70 odst. 2 || Čl. 51 odst. 2 || =

Čl. 70 odst. 3 || Čl. 52 odst. 1 || =

Čl. 70 odst. 4 || Čl. 51 odst. 3 || Upraveno

Čl. 70 odst. 5 || || Nové

Čl. 70 odst. 6 || || Nové

Čl. 70 odst. 7 || || Nové

Čl. 71 odst. 1 || Čl. 53 odst. 1 || =

Čl. 71 odst. 2 || Čl. 53 odst. 2 || Upraveno

Čl. 71 odst. 3 || Čl. 53 odst. 6 || =

Čl. 71 odst. 4 || Čl. 53 odst. 7 || =

Čl. 71 odst. 5 || Čl. 53 odst. 9 || Upraveno

Čl. 71 odst. 6 || || Nové

Čl. 72 odst. 1 || Čl. 54 odst. 1 a 2 || Upraveno

Čl. 72 odst. 2 || Čl. 54 odst. 3 || Upraveno

Čl. 73 odst. 1 || Čl. 53 odst. 4 a 5 || Pozměněno

Čl. 73 odst. 2 || Čl. 54 odst. 5 a 6 || Pozměněno

Čl. 73 odst. 3 || || Nové

Čl. 74 odst. 1 || Čl. 53 odst. 3; čl. 54 odst. 4 || Upraveno

Čl. 74 odst. 2 || || Nové

Čl. 74 odst. 3 || Čl. 53 odst. 3; čl. 54 odst. 4 || Pozměněno

Čl. 75 odst. 1 || Čl. 52 odst. 2 || Pozměněno

Čl. 75 odst. 2 || Čl. 52 odst. 3 || Pozměněno

Čl. 75 odst. 3 || || Nové

Čl. 76 odst. 1 || Čl. 55 odst. 1 || Pozměněno

Čl. 76 odst. 2 || Čl. 55 odst. 1 písm. a) || Pozměněno

Čl. 76 odst. 3 || || Nové

Čl. 76 odst. 4 || 1. bod odůvodnění; 55. bod odůvodnění třetí pododstavec || Pozměněno

Čl. 76 odst. 5 || || Pozměněno

Článek 77 || || Nové

Článek 78 || || Nové

Čl. 79 odst. 1 || Čl. 57 odst. 1 || Pozměněno

Čl. 79 odst. 2 || Čl. 57 odst. 1 || Upraveno

Čl. 79 odst. 3 písm. a) || Čl. 57 odst. 1 druhý pododstavec písm. a) || =

Čl. 79 odst. 3 písm. b) || Čl. 57 odst. 1 druhý pododstavec písm. b) || =

Čl. 79 odst. 3 písm. c) || Čl. 57 odst. 1 druhý pododstavec písm. c) || =

Čl. 79 odst. 3 písm. d) || Čl. 57 odst. 1 druhý pododstavec písm. d) || Pozměněno

Čl. 79 odst. 3 písm. e) || Čl. 57 odst. 1 druhý pododstavec písm. e) || =

Čl. 79 odst. 4 první a druhý pododstavec || Čl. 57 odst. 2 || Pozměněno

Čl. 79 odst. 4 třetí pododstavec || || Nové

Čl. 79 odst. 5 || Čl. 57 odst. 3 || Upraveno

Čl. 79 odst. 6 || || Nové

|| Článek 58; článek 59 || Zrušeno

Článek 80 || Článek 38 || Pozměněno

Čl. 81 odst. 1 || Čl. 37 první věta || =

Čl. 81 odst. 2 || || Nové

Čl. 81 odst. 3 || Čl. 37 druhá věta || Upraveno

Čl. 82 odst. 1 až 5 a odst. 7 || || Nové

Čl. 82 odst. 6 || Čl. 40 odst. 3 písm. f) || Pozměněno

Článek 83 || || Nové

Článek 84 || || Nové

Článek 85 || || Nové

Článek 86 || || Nové

Článek 87 || Článek 60 || =

Článek 88 || Článek 61 || Upraveno

Čl. 89 odst. 1 || Čl. 63 odst. 1 první pododstavec || Upraveno

Čl. 89 odst. 2 první a druhý pododstavec || Čl. 63 odst. 1 první pododstavec a druhý pododstavec první věta || Upraveno

Čl. 89 odst. 2 třetí pododstavec || Čl. 63 odst. 1 druhý pododstavec druhá věta || Pozměněno

Čl. 89 odst. 3 || Čl. 63 odst. 2 || Upraveno

Článek 90 || Článek 65 || =

Článek 91 || Článek 66 || =

Článek 92 || Čl. 72 první pododstavec || Upraveno

Čl. 93 odst. 1 || Čl. 72 druhý pododstavec || Pozměněno

Čl. 93 odst. 2 až 6 || || Nové

Článek 94 || Článek 50 || Pozměněno

Čl. 95 odst. 1 až 3 || Článek 67 || Pozměněno

Čl. 95 odst. 4 || || Nové

Čl. 95 odst. 5 || Čl. 70 odst. 1 písm. c) || Upraveno

Čl. 95 odst. 6 || Čl. 67 odst. 3 || Pozměněno

Článek 96 || || Nové

Článek 97 || || Nové

Článek 98 || Čl. 68 odst. 3 a 4 || Pozměněno

Článek 99 || Čl. 68 odst. 5 || Pozměněno

Čl. 100 odst. 1 || Čl. 68 odst. 1 || Upraveno

Čl. 100 odst. 2 || Čl. 68 odst. 3 || Upraveno

Čl. 101 odst. 1 || Čl. 71 odst. 1 || Upraveno

Čl. 101 odst. 2 || Čl. 71 odst. 2 || =

Článek 102 || Článek 73 || Upraveno

Článek 103 || || Nové

Články 104 a 105 || Článek 74; článek 75 || =

|| Příloha I až X || Zrušeno

Příloha I (kromě první věty) || Příloha XII (kromě poznámky pod čarou 1) || =

První věta přílohy I || Poznámka pod čarou 1 přílohy XII || Pozměněno

Příloha II || || Nové

Příloha III části A, B, C, E, F, G, H, I a J || Příloha XI || Upraveno

Příloha III část D || || Nové

Příloha IV písm. a) až g) || Příloha XXIV písm. b) až h) || =

Příloha IV písm. h) || || Nové

Příloha V || || Nové

Příloha VI || Příloha XV || Pozměněno

Příloha VII || Čl. 56 odst. 3 písm. a) až f) || =

Příloha VIII kromě bodu 4 || Příloha XXI || Upraveno

Příloha VIII bod 4 || Příloha XXI || Pozměněno

Příloha IX || Příloha XX || Pozměněno

Příloha X || Příloha XIV || Pozměněno

Příloha XI || Příloha XIII || Pozměněno

Příloha XII || Příloha XVI || Pozměněno

Příloha XIII bod 1 || Čl. 47 odst. 4 || Upraveno

Příloha XIII bod 2 || Čl. 47 odst. 5 || Upraveno

Příloha XIV || Příloha XXIII || Pozměněno

Příloha XV || || Nové

Příloha XVI || Příloha XVI || Pozměněno

Příloha XVII || Příloha XVII || Pozměněno

Příloha XVIII || || Nové

Příloha XIX || Příloha XVIII || Pozměněno

Příloha XX || Příloha XIX || Pozměněno

Příloha XI || Příloha XXVI || Pozměněno

|| Příloha XXII || Zrušeno

|| Příloha XXV || Zrušeno

[1]               Směrnice 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

[2]               Směrnice 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

[3]               Směrnice 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES, Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76.

[4]               Směrnice 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14.

[5]               KOM(2011) 15

                http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0015:FIN:CS:PDF

[6]               http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2011/public_procurement/synthesis_document_en.pdf

[7]               http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/modernising_rules/conferences/index_en.htm

[8]               Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/481/EU ze dne 28. července 2011 o vynětí průzkumu ropy a plynu a těžby ropy v Dánsku, s výjimkou Grónska a Faerských ostrovů, z uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, Úř. věst. L 197, 29.7.2011, s. 20; prováděcí rozhodnutí Komise 2011/372/EU ze dne 24. června 2011 o vynětí průzkumu ropy a plynu a těžby ropy v Itálii z uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, Úř. věst. L 166, 25.6.2011, s. 28; rozhodnutí Evropské komise 2010/192/EU ze dne 29. března 2010 o vynětí průzkumu a těžby ropy a plynu v Anglii, Skotsku a ve Walesu z uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 52; rozhodnutí Evropské komise 2009/546/ES ze dne 8. července 2009 o vynětí průzkumu a těžby ropy a plynu v Nizozemsku z uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, Úř. věst. L 181, 14.7.2009, s. 53.

[9]               Viz zejména rozhodnutí Evropské komise 2004/284/ES ze dne 29. září 1999, kterým se spojení označuje za slučitelné se společným trhem a fungováním Dohody o EHP (Věc č.: IV/M.1383 — Exxon/Mobil) a následná rozhodnutí, mimo jiné rozhodnutí Evropské komise ze dne 3. května 2007, kterým se spojení označuje za slučitelné se společným trhem (Věc č.: COMP/M.4545 — STATOIL/HYDRO) podle nařízení Rady (EHS) č. 139/2004.

[10]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/EHS ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků, Úř. věst. L 79, 29.3.1996, s. 30.

[11]             Pracovní dokument útvarů Komise SEK(2008) 2193.

[12]             Úř. věst. C

[13]             Úř. věst. C

[14]             Úř. věst. C

[15]             SEK(2011) 853 v konečném znění ze dne 27.6.2011.

[16]             KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010.

[17]             Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1.

[18]             Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

[19]             Viz s. [] tohoto Úředního věstníku.

[20]             Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 1.

[21]             Úř. věst. L 27, 30.1.1997, s. 20.

[22]             Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14.

[23]             Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3.

[24]             Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1.

[25]             Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1.

[26]             SPC/2010/10/8 v konečném znění, 6.10.2010.

[27]             Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94.

[28]             Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.

[29]             Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1.

[30]             Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5.

[31]             Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 1.

[32]             Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.

[33]             Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1.

[34]             Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1.

[35]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[36]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[37]             Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1.

[38]             Úř. věst. L 217, 20.8.2009, s. 76.

[39]             Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

[40]             Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 28).

[41]             Rozhodnutí Komise ze dne 13. května 1993, kterým se stanoví podmínky, za kterých zadavatelé využívající geografické oblasti pro účely průzkumu nebo těžby ropy, zemního plynu, uhlí nebo jiných pevných paliv musí Komisi sdělovat informace o zakázkách, které zadávají, Úř.věst. L 129, 27.5.1993, s. 25.

[42]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy, Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.

[43]             Úř. věst. L 274, 20.10.2009, s. 36.

[44]             Úř. věst. L 53, 26.2.2011, s. 66.

[45]             Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1.

[46]             Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.

[47]             Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14.

[48]             Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30.

[49]             Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1.

[50]             Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[51]             Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

[52]             Úř. věst. L […].

[53]             Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 15.

[54]             Úř. věst. L 237, 24.8.1991, s. 25.

[55]             Informace v bodech 6, 9 a 11 se považují za informace, které nejsou určeny ke zveřejnění, pokud se zadavatel domnívá, že jejich zveřejnění by mohlo být na újmu citlivým obchodním zájmům.

[56]             „Upraveno“ znamená, že se změnilo znění, avšak zůstal zachován význam zrušené směrnice. „Pozměněno“ vyjadřuje změnu významu ustanovení zrušené směrnice.