20.6.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 181/1

---

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 639/2014

ze dne 11. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se mění příloha X uvedeného nařízení

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a č. 73/2009 (1), a zejména na čl. 4 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 5, čl. 35 odst. 1, 2 a 3, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 3, čl. 43 odst. 12, čl. 44 odst. 5, čl. 45 odst. 5 a 6, čl. 46 odst. 9, čl. 50 odst. 11, čl. 52 odst. 9, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 5, čl. 59 odst. 3, čl. 67 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1307/2013 zrušilo a nahradilo nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (2). Nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví nový právní rámec spočívající v novém systému přímé podpory, včetně základní platby pro zemědělce a dalších režimů podpory. Zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. V zájmu zajištění hladkého fungování režimů v novém právním rámci musí být prostřednictvím těchto aktů přijata některá pravidla. V zájmu snížení administrativní zátěže by tato pravidla měla být jednoduchá a snadno kontrolovatelná. Uvedené akty by měly nahradit pravidla stanovená v nařízeních Komise (ES) č. 1120/2009 (3) a (ES) č. 1121/2009 (4).

(2)

Uvedený rámec je nezbytné doplnit tímto nařízením, pokud jde o některá obecná ustanovení, režim základní platby, režim jednotné platby na plochu, platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, platbu pro mladé zemědělce zahajující zemědělskou činnost, dobrovolnou podporu vázanou na produkci a zvláštní podporu pro bavlnu a o oznámení nutná s ohledem na každý režim podpory.

(3)	Za účelem zajištění správného použití úprav přímých plateb s ohledem na finanční kázeň je nezbytné stanovit obecná pravidla o pořadí výpočtu těchto snížení ve vztahu ke snížením podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (5).

(4)	V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (6) je vhodné objasnit, že přijímají-li členské státy prováděcí opatření k unijní právní úpravě, měly by při výkonu své diskreční pravomoci dodržovat určité zásady, zejména zásadu nediskriminace.

(5)

Podpora jiná než podpora vázaná na produkci by měla splňovat požadavky, aby byla považována za podporu oddělenou od produkce ve smyslu kritérií „Green Box“ Dohody o zemědělství uzavřené v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání (7), a podpora vázaná na produkci by měla splňovat požadavky, aby byla považována za podporu spadající do kategorie „Blue Box“ uvedené dohody.

(6)

V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013 nemusí „zemědělská činnost“ nutně znamenat produkci, chov zvířat nebo pěstování zemědělských plodin. Zemědělci mohou místo toho udržovat zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez přípravy, která jde nad rámec běžných způsobů zemědělské praxe a použití strojů, nebo na zemědělských plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin vykonávat minimální činnosti. Jelikož obě tyto aktivity od zemědělce vyžadují určitou činnost, je nutné stanovit rámec Unie, ve kterém členské státy vymezí další kritéria pro tyto aktivity.

(7)

Definice „trvalých travních porostů“ v čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 zahrnuje z důvodů ochrany životního prostředí rovněž jiné druhy než trávy a další bylinné pícniny, např. křoviny a stromy, které mohou být spásány, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále na příslušné půdě převažují. Je proto nezbytné stanovit kritérium, na jehož základě lze určit, v jakých případech trávy a jiné bylinné pícniny nadále převažují.

(8)

Tato definice „trvalých travních porostů“ členským státům umožňuje považovat za trvalé travní porosty také půdu, kterou lze spásat a která tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny. Za tímto účelem je nezbytné stanovit kritéria, na jejichž základě lze tyto zavedené místní postupy určit.

(9)

V souladu s čl. 4 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1307/2013 mohou členské státy za trvalé travní porosty považovat půdu, kterou lze spásat a která tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny. Na tyto trvalé travní porosty lze použít redukční koeficient podle čl. 32 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013. Aby se zajistilo přiměřené uplatňování tohoto ustanovení, je vhodné stanovit možnost rozlišovat mezi různými kategoriemi ploch za účelem použití různých redukčních koeficientů pro tyto kategorie.

(10)

V čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 se stanoví, že přímé platby se neposkytují fyzickým či právnickým osobám nebo skupinám fyzických či právnických osob, jejichž zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin a které na uvedených plochách nevykonávají minimální činnost stanovenou členskými státy. Pro tento účel je nezbytné určit, kdy se tyto plochy považují za hlavní část zemědělské půdy zemědělce, a objasnit oblast působnosti tohoto ustanovení.

(11)

Podle čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 se subjekty, které spadají do oblasti působnosti tzv. negativního seznamu, považují za aktivní zemědělce, pokud jsou schopny prokázat, že splňují jedno z kritérií vyjmenovaných v uvedeném ustanovení. Na základě jednoho z těchto kritérií je třeba prokázat, že roční částka přímých plateb tvoří alespoň 5 % celkových příjmů získaných z nezemědělské činnosti. Je proto nezbytné stanovit, jakým způsobem se určí, zda příjmy pochází ze zemědělské, nebo nezemědělské činnosti.

(12)

Kromě toho je nezbytné stanovit pravidla týkající se způsobu určení roční částky přímých plateb pro účely čl. 9 odst. 2 a případně čl. 9 odst. 3, jakož i čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, kterým jsou někteří zemědělci vyňati z použití čl. 9 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení. Aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci v Bulharsku, Chorvatsku a Rumunsku, kde dochází k postupnému zavádění přímých plateb, měla by roční částka přímých plateb v těchto členských státech vycházet z konečných částek, které mají být poskytovány na konci tohoto procesu.

(13)

V souladu s čl. 9 odst. 2 a případně čl. 9 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 mohou být zemědělci vyloučeni z podpory, pokud je jejich zemědělská činnost zanedbatelná nebo pokud jejich hlavním obchodním či podnikatelským cílem není výkon zemědělské činnosti. Je nezbytné vymezit v tomto ohledu určitá kritéria a přitom členským státům umožnit stanovení alternativních kritérií pro zemědělské činnosti, které jsou pouze okrajové.

(14)

Nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví několik možností přiznání platebních nároků zemědělcům. V zájmu právní jistoty by mělo být stanoveno, že v případě skutečného nebo předpokládaného dědictví nebo předpokládaného dědictví, které lze odvolat, a v případě fúze či rozdělení podniku se počet a hodnota platebních nároků, které mají být přiznány, stanoví za stejných podmínek, jaké by se použily pro zemědělce, který podnik spravoval původně. Dále je třeba stanovit pravidla pro určení počtu platebních nároků, které mají být přiznány, v případě podniků, které vznikly rozdělením, jestliže se tyto podniky nacházejí v členských státech používajících čl. 24 odst. 4 nebo 5 nařízení (EU) č. 1307/2013. V zájmu oprávněných očekávání zemědělců by změny právního postavení zemědělce neměly mít dopad na počet nebo hodnotu platebních nároků, které mohou být zemědělci přiznány, jestliže má zemědělec nad podnikem nadále kontrolu, pokud jde o řízení, zisky a finanční rizika.

(15)

V zájmu právní jistoty a za účelem zajištění řádné správy platebních nároků je třeba upřesnit, že pro přiznání a aktivaci platebních nároků by měly být zohledněny pouze ty způsobilé hektary, které jsou určeny podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 23 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 (8).

(16)

V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie (9) by měly být platební nároky přiznány osobě, která má rozhodovací pravomoc, má zisky a nese finanční rizika ve vztahu k zemědělské činnosti na půdě, pro kterou se o přiznání nároků žádá. Je vhodné upřesnit, že tato zásada platí zejména v případech, kdy je způsobilý hektar předmětem žádostí o přiznání platebních nároků podaných více než jedním zemědělcem.

(17)

Ustanovení čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 členským státům umožňuje uplatnit redukční koeficient na některé způsobilé hektary, které představují trvalé travní porosty nacházející se v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami způsobenými zejména nadmořskou výškou a jinými přírodními omezeními. V zájmu zajištění přiměřeného používání uvedeného ustanovení je vhodné zřídit rámec pro uplatnění tohoto redukčního koeficientu, zejména pokud jde o limity takovéhoto snížení.

(18)

Článek 9 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví základní zásadu, že přímé platby lze poskytnout pouze aktivním zemědělcům. Kromě toho čl. 24 odst. 9 uvedeného nařízení umožňuje členským státům stanovit minimální rozlohu na zemědělský podnik pro přiznání platebních nároků. Je vhodné tato ustanovení zohlednit rovněž v rámci určení hodnoty platebních nároků.

(19)

Zohlední-li se pro určení původní jednotkové hodnoty platebních nároků podle článku 26 nařízení (EU) č. 1307/2013 podpora poskytnutá za kalendářní rok 2014, mělo by být upřesněno, že členské státy mohou rozhodnout, že nebudou zohledňovat všechna opatření uvedená v uvedeném ustanovení. Aby se zabránilo nepřiměřeným sankcím pro zemědělce, referenční částky významné pro určení hodnoty platebních nároků by neměly zahrnovat žádná snížení ani vyloučení stanovená podle hlavy II kapitoly 4 nařízení (ES) č. 73/2009. Je vhodné stanovit způsob, jakým by uvedená podpora měla být zohledněna, a stanovit další kritéria nezbytná pro dodržení povahy některých režimů oddělených od produkce, které mohou být zohledněny.

(20)	Kromě toho je pro účely stanovení původní jednotkové hodnoty platebních nároků třeba objasnit, že v čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 platební nároky zemědělce zahrnují rovněž ty platební nároky, které jsou k datu předložení žádosti za rok 2014 pronajímatelem pronajaty jinému zemědělci.

(21)	Aby bylo možné předvídat podporu příjmů pro zemědělce, je vhodné stanovit lhůtu, do níž členské státy musí stanovit a sdělit zemědělcům konečnou hodnotu a počet platebních nároků, pokud byli zemědělci informováni na základě prozatímních údajů.

(22)

Pro účely použití článku 26 nebo čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 v případech, kdy byl zemědělec během referenčního roku uvedeného v těchto článcích postižen vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi, je vhodné stanovit hodnotu platebních nároků na základě posledního roku, který vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi ovlivněn nebyl. Členské státy by však měly mít možnost stanovit určitou prahovou hodnotu, pokud jde o dopad vyšší moci nebo mimořádných okolností na přímou podporu obdrženou v referenčním roce, s cílem snížit administrativní zátěž.

(23)

Pro případy prodeje nebo pronájmu podniku nebo jeho části, které se uskutečnily v období před datem pro podání žádosti o přiznání nároků v prvním roce uplatňování režimu, je třeba stanovit, že členské státy mohou rozhodnout, že zemědělci mohou spolu s podnikem nebo jeho částí smluvně převést i platební nároky, které mají být přiznány. Podle takového soukromoprávního smluvního ustanovení by platební nároky měly být přiděleny prodávajícímu nebo pronajímateli a přímo převedeny kupujícímu nebo nájemci, který bude případně moci využít platby, které prodávající nebo pronajímatel obdržel za rok 2014, nebo hodnotu nároků, které prodávající nebo pronajímatel v roce 2014 vlastnil, jak je uvedeno v článku 26 nařízení (EU) č. 1307/2013, jako referenci pro počáteční jednotkovou hodnotu platebních nároků. Dále by mělo být upřesněno, že na tyto převody se nepoužije čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013.

(24)

Pokud jde o výpočet jednotkové hodnoty platebních nároků, měla by být stanovena jasná pravidla pro zaokrouhlování číselných údajů, možnost rozdělit stávající platební nároky v případech, kdy velikost pozemku ohlášeného nebo převáděného s nároky představuje pouze zlomek hektaru, a možnost nároky a zlomky hektaru slučovat.

(25)	V zájmu právní jistoty je vhodné stanovit lhůtu, do které musí být stanoveny regiony uvedené v čl. 34 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013.

(26)	Měla by být stanovena zvláštní ustanovení pro správu vnitrostátních nebo regionálních rezerv.

(27)	Je nezbytné stanovit kritéria a maximální procentní sazby pro použití čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, aby se zamezilo tomu, že by snížení podle uvedeného ustanovení vedlo ke vzniku závažných překážek pro převod platebních nároků nebo by jej znemožnilo.

(28)	Z důvodů právní jistoty je vhodné vyjasnit způsob určení částky, která může být při stanovení platebních nároků v prvním roce provádění režimu základní platby převedena do vnitrostátní nebo regionální rezervy podle článku 28 nebo čl. 40 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013.

(29)

Článek 30 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví povinné a nepovinné případy přiznání platebních nároků z vnitrostátní nebo regionální rezervy. Je vhodné stanovit pravidla pro výpočet počtu a hodnoty platebních nároků, jež se tímto způsobem přiznávají, a stanovit, aby priority uvedené v čl. 30 odst. 6 uvedeného nařízení nebyly negativně ovlivněny rozhodnutími, která mohou členské státy přijmout podle čl. 30 odst. 7 a 10 nařízení (EU) č. 1307/2013. Podobně by použití čl. 30 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 mělo být v souladu s čl. 24 odst. 6 a 7 uvedeného nařízení a s pravidly pro obtížné situace v tomto nařízení. V zájmu zajištění povahy režimu základní platby, který je oddělený od produkce, by výpočet počtu a hodnoty platebních nároků v rámci vnitrostátní nebo regionální rezervy neměl po datu stanoveném členským státem v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 (10) pro rok podání žádostí 2013 vycházet z odvětvových kritérií.

(30)	V zájmu právní jistoty, a aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci zahajujícími zemědělskou činnost, je vhodné upřesnit pojem „zemědělci zahajující zemědělskou činnost“ uvedený v čl. 30 odst. 11 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013.

(31)	Pokud členské státy přiznají platební nároky podle čl. 30 odst. 7 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013, hodnota těchto nároků by měla být vypočtena v souladu s článkem 25 nebo 40 nařízení (EU) č. 1307/2013.

(32)

Ustanovení čl. 24 odst. 3 až 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 poskytuje členským státům několik možností pro omezení počtu platebních nároků, jež mají být zemědělcům přiznány. Někteří zemědělci mohou tedy mít vysoký podíl způsobilých hektarů, které nejsou zahrnuty do platebních nároků, což může vést k obtížné situaci, neboť některé režimy podpory připojené k režimu základní platby, zejména platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, jsou založeny na způsobilých hektarech, které jsou ohlášeny pro účely aktivace platebních nároků. Proto by mělo být upřesněno, že členské státy mají možnost přiznat platební nároky z vnitrostátní nebo regionální rezervy, pokud je zemědělec výrazně postižen omezeními stanovenými v čl. 24 odst. 3 až 7 nařízení (EU) č. 1307/2013. Jelikož na některé oblasti se nevztahují ekologické povinnosti nebo jsou ke splnění těchto povinností potřebné pouze omezené náklady, členské státy by měly mít možnost rozhodnout, že tyto oblasti nebudou při určování obtížných situací zahrnuty.

(33)

Podle čl. 21 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 (vlastněné nebo pronajaté) platební nároky zemědělce, které překračují počet způsobilých hektarů, které má k dispozici, pozbývají platnosti. Z důvodů právní jistoty je vhodné upřesnit prioritní pořadí, v němž tyto platební nároky pozbývají platnosti, a stanovit další pravidla provádění. Dále je vhodné dát členským státům možnost toto ustanovení zohlednit rovněž v rámci určování hodnoty platebních nároků.

(34)

Nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví, že základní platba v některých členských státech se může provádět v podobě režimu jednotné platby na plochu, a to nejpozději do roku 2020. S ohledem na skutečnost, že jednotná platba na plochu na hektar se vypočítává každý rok a že způsobilost pro základní platbu je předpokladem pro přístup k většině ostatních režimů přímých plateb, a tudíž je s nimi nerozlučně spjata, je třeba upřesnit, že pro účely příslušných režimů by měly být zohledněny pouze ty způsobilé hektary, které jsou určeny podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 23 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

(35)

Členský stát, který používá režim jednotné platby na plochu a který používá režim základní platby nejpozději od 1. ledna 2018, může rozlišit částky jednotné platby na plochu na hektar s ohledem na některé platby poskytnuté za kalendářní rok 2014. Pro účely tohoto rozlišení je vhodné upřesnit, jakým způsobem by tyto platby měly být zohledněny, a stanovit další kritéria nezbytná pro dodržení povahy některých režimů, které jsou oddělené od produkce. Kromě toho je v případech, kdy byl zemědělec postižen vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi, které ovlivnily kalendářní rok 2014, vhodné zavést rozlišení na základě posledního roku, který vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi ovlivněn nebyl. Členské státy by však měly mít možnost stanovit určitou prahovou hodnotu, pokud jde o dopad vyšší moci nebo mimořádných okolností na přímou podporu obdrženou v referenčním roce, s cílem snížit administrativní zátěž. Kromě toho by v zájmu právní jistoty měla být stanovena pravidla pro případ skutečného nebo předpokládaného dědictví.

(36)

Hlava III kapitola 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví podmínky pro poskytnutí platby na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí („ekologická“ platba). Požadavky spjaté s ekologickou platbou, jak je stanoví základní akt, jsou zobecněné (platí podle stejného vzoru pro všechny příjemce) a stanoví mimosmluvní činnosti, přičemž na obecné úrovni zajišťují, aby bylo zemědělství EU založeno na postupech, které jdou nad rámec podmíněnosti. Tyto zásady stanovené v základním aktu je třeba zohlednit při specifikaci podrobných pravidel pro ekologické postupy.

(37)

S cílem získat přiměřenou úroveň jistoty, pokud jde povinnosti stanovené v čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 týkající se rovnocenných postupů, které upravují vnitrostátní nebo regionální systémy certifikace, by měla být stanovena kritéria ohledně určení veřejných nebo soukromých certifikačních orgánů.

(38)

Aby byla dodržena zásada zamezení dvojímu financování, musí být stanovena pravidla pro výpočet plateb za některé konkrétní závazky týkající se postupů uvedených v oddílu I bodech 3 a 4 a v oddílu III bodu 7 přílohy IX nařízení (EU) č. 1307/2013. Jelikož se tyto závazky týkají rovnocenných postupů, které zemědělcům, kteří takovéto závazky přijali, dovolují splnit jednu nebo více povinností, aby mohli obdržet „ekologickou“ platbu podle hlavy III kapitoly 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, měly by být platby za takové závazky v porovnání s běžnými platbami uvedenými v čl. 28 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (11) sníženy o částku, která se vypočítá na základě úrovně ekologické platby v dotčeném členském státě či regionu nebo, ve zvláštních případech, na základě individuální ekologické platby daného zemědělce.

(39)	Článek 44 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví povinnosti, pokud jde o počet plodin a poměrné podíly plodin na orné půdě. Je třeba stanovit pravidla týkající se přesného výpočtu podílu různých plodin.

(40)	Měla by být stanovena pravidla týkající se období, které se zohlední pro výpočet poměrného podílu plodin, přičemž je třeba vzít v úvahu reálný časový rámec pro pěstování plodin a potřebu umožnit jednoduchou správu.

(41)	Z důvodu jasnosti pro zemědělce a členské státy a v zájmu přispění k ochraně krajinných prvků, které se nacházejí v oblasti orné půdy, je nezbytné vyjasnit situaci, pokud jde o plochu zaujímanou krajinnými prvky.

(42)	Pro účely výpočtu podílu různých plodin je rovněž nezbytné stanovit doplňující pravidla pro zvláštní případy pěstování smíšených kultur v samostatných řádcích, podsevu a používání směsí osiv.

(43)

Ustanovení čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví povinnosti, jejichž cílem je zachování ploch s trvalými travními porosty, které nejvíce přispívají k ochraně životního prostředí, zejména v oblasti zachycování uhlíku, biologické rozmanitosti a ochrany půdy. Tyto travní plochy, které tvoří oblasti značného environmentálního zájmu, se nacházejí jednak uvnitř sítě Natura 2000, ale také mimo ni. Pro zajištění účinné ochrany těch ploch, které se nacházejí mimo tuto síť, je třeba stanovit rámec pro jejich určení členskými státy, který by jim měl umožnit zohlednit podmínky v daném členském státě a měl by využívat synergie se stávajícími environmentálními politikami.

(44)	S cílem zajistit ochranu těchto ploch s trvalými travními porosty v průběhu let by měla být stanovena pravidla pro obnovu těchto ploch v případě, kdy zemědělec přísnou ochranu poruší.

(45)

Článek 45 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví ochranu podílu trvalých travních porostů v poměru k celkové zemědělské ploše. Pro dosažení tohoto cíle by členské státy měly sledovat vývoj podílu trvalých travních porostů. Mělo by jim být umožněno zavést systém předchozího schválení. V případě poklesu o více než 5 % by se měly vyžadovat individuální obnovy a zákaz další přeměny. V zájmu jasnosti a za účelem přiměřeného provádění by měla být stanovena pravidla pro zemědělce a plochy, na které se mají schválení a obnovy vztahovat.

(46)	Aby se schvalovací postup pro přeměnu trvalých travních porostů účinně využíval, měla by být členským státům poskytnuta možnost výběru prioritních ploch nebo skupin zemědělců, kterým schválení na základě objektivních kritérií udělí.

(47)

Měla by být stanovena pravidla pro metodu určení poměru mezi trvalým travním porostem a zemědělskou půdou, aby se zabránilo situacím, kdy se plochy s trvalými travními porosty započítávají dvakrát vzhledem k tomu, že se u nich používá dlouhodobé střídání, a aby se zabránilo tomu, že by přeměny prováděné malými a ekologickými zemědělci, kteří jsou osvobozeni od povinnosti obnovy, měly přímý dopad na povinnost obnovy pro ostatní zemědělce. Členským státům by mělo být povoleno přizpůsobit v odůvodněných případech svůj referenční poměr.

(48)

Článek 46 nařízení (EU) č. 1307/2013 uvádí prvky a plochy, které mohou členské státy uplatnit jako plochy využívané v ekologickém zájmu. Je třeba stanovit další kritéria pro to, aby mohly být uvedené prvky a plochy označeny jako plochy využívané v ekologickém zájmu. Aby se splnily cíle v oblasti biologické rozmanitosti, měla by tato kritéria zajistit zachování a zlepšení biologické rozmanitosti v zemědělských podnicích. Tato kritéria by rovněž měla brát v úvahu úsilí, které již zemědělci vynaložili.

(49)

Na půdě ponechané ladem by zákaz produkce, který vede k omezení použití pesticidů nebo hnojiv, neměl vylučovat dobrovolné činnosti, jako je výsev směsí semen planě rostoucích květin, které mají ještě zvýšit přínos pro biologickou rozmanitost. Mělo by být upřesněno, že půda ponechaná ladem po dobu více než pěti let pro účely splnění požadavku na plochy využívané v ekologickém zájmu zůstává ornou půdou a nevztahuje se na ni definice trvalých travních porostů.

(50)	Pokud jde o terasy, vzhledem k tomu, že způsob jejich zakládání je v celé Unii velmi rozmanitý, měly by členské státy samy vymezit přesné podmínky vycházející z vnitrostátních nebo regionálních zvláštností, přičemž zohlední jejich hodnotu pro biologickou rozmanitost.

(51)

V zájmu jasnosti by měly být vyjmenovány krajinné prvky, které platí za plochu využívanou v ekologickém zájmu, a mělo by se vyjasnit, jak souvisejí s prvky, které jsou v členských státech již chráněny v rámci zásady podmíněnosti. U některých prvků by měla být stanovena minimální nebo maximální velikost s cílem usnadnit jejich identifikaci a pomoci zaručit, aby daná plocha byla převážně zemědělská.

(52)

Ochranné pásy, které mají být umístěny při hranicích ploch orné půdy podél vodních toků nebo na této ploše v horní části svahu, jsou prospěšné pro účely omezení odtoku znečišťujících látek do povrchových vod. V zájmu zachování biologické rozmanitosti by se mělo stanovit, že veškeré tyto plochy, které platí za plochu využívanou v ekologickém zájmu, nesmějí být využívány pro produkci, čímž se rovněž zabrání použití pesticidů a omezí použití hnojiv. Za účelem dalšího zlepšení přínosů biologické rozmanitosti by neměly být vyloučeny dobrovolné činnosti, jako je výsev směsí semen planě rostoucích květin. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, zda na ochranných pásech povolí spásání nebo sekání za účelem získání píce.

(53)

Pokud jde o hektary zemědělsko-lesnické plochy, mělo by být upřesněno, že plochy, které je třeba brát v úvahu, jsou plochy orné půdy, které se nacházejí na ploše zemědělsko-lesnického systému, která stále ještě splňuje podmínky, podle kterých získává či získala podporu pro rozvoj venkova. Členské státy, které vybírají tyto plochy za účelem splnění povinnosti mít plochu využívanou v ekologickém zájmu, by měly ve svých programech pro rozvoj venkova při stanovování dodatečných podmínek pro získání podpory na zřízení zemědělsko-lesnického systému zohlednit cíl biologické rozmanitosti.

(54)

Pokud jde o pásy způsobilých hektarů ležící na okraji lesa, měly by členské státy samy rozhodnout, zda stanoví zákaz produkce, který zabrání tomu, aby se na daných pásech na okraji lesa používaly vstupy, s cílem vytvořit do přilehlého lesa ochranný přechod. Takový požadavek zvýší hodnotu plochy využívané v ekologickém zájmu, což by se mělo projevit na odlišné hodnotě váhového koeficientu pro tento typ plochy.

(55)

Omezená míra používání vstupů potřebných pro pěstování rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích nepřímo prospívá biologické rozmanitosti. Za tímto účelem by členské státy měly stanovit podmínky, které se vztahují na tento druh plochy využívané v ekologickém zájmu, tím, že stanoví seznam druhů dřevin, které lze použít, a pravidla pro používání vstupů.

(56)

S cílem umožnit provádění, které je přizpůsobeno vnitrostátním podmínkám, a pro optimální využití kapacity meziplodin a zeleného porostu s cílem účinně využít zbytkový dusík a zabránit vzniku holé půdy a difúznímu znečištění podzemní vody by členské státy měly stanovit lhůty pro výsev těchto porostů. Meziplodiny nebo zelené porosty by měly vznikat vysetím směsi druhů plodin nebo podsevem trávy s cílem optimalizovat agronomický a environmentální přínos z hlediska biologické rozmanitosti. Členské státy mohou v rámci DZES 4 podle přílohy II nařízení (EU) č. 1306/2013 stanovit data, po nichž je povolena mechanická likvidace meziplodin a zeleného porostu.

(57)

Pokud jde o plochy s plodinami, které vážou dusík, členské státy by měly stanovit pravidla, která zabrání tomu, aby pěstování plodin, které vážou dusík, na plochách využívaných v ekologickém zájmu vedlo k vyplavování dusíku a ke zhoršení kvality vody, což by nebylo v souladu s cíli směrnice Rady 91/676/EHS (12) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (13) a negativně by ovlivnilo cíl biologické rozmanitosti. Členské státy by rovněž měly stanovit seznam plodin, které vážou dusík, jež jsou považovány za přínosné pro zlepšování biologické rozmanitosti.

(58)

Aby se maximálně využilo přínosů existence ploch využívaných v ekologickém zájmu na orné půdě a aby se zajistilo, aby plochy využívané v ekologickém zájmu pokrývaly procentní podíl plochy stanovený v čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, mělo by být v zájmu účinného řízení jasně stanoveno, že není možné započítat pozemek nebo krajinný prvek, který splňuje požadavek na plochy využívané v ekologickém zájmu, v tomtéž roce dvakrát.

(59)

Ustanovení čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013 dovoluje členským státům uplatnit až 50 % individuálního požadavku na plochy využívané v ekologickém zájmu na regionální úrovni. S cílem zajistit, aby takové regionální provádění přineslo další výhody z hlediska životního prostředí a krajiny a přispívalo k provádění strategie v oblasti zelené infrastruktury (14), by měla být zavedena pravidla týkající se prvků, kterých lze využít pro vytvoření přilehlých ploch využívaných v ekologickém zájmu. Měla by být rovněž stanovena pravidla ohledně určení oblastí, aby se při provádění zemědělské a environmentální politiky Unie dosáhlo součinnosti.

(60)

Pro účely rozhodnutí členských států, kterým členské státy mohou zemědělcům povolit možnost kolektivně splnit polovinu jejich individuální povinnosti mít plochu využívanou v ekologickém zájmu, jak uvádí čl. 46 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, by měla být zavedena pravidla podobná pravidlům pro regionální provádění, pokud jde o prvky, kterých lze využít pro vytvoření přilehlých ploch využívaných v ekologickém zájmu, aby se pro životní prostředí zaručila přidaná hodnota a příspěvek k posílení zelené infrastruktury. Pravidla týkající se kritérií, která musí zemědělci splnit, by měla stanovit, že se jejich zemědělské podniky musí nacházet v bezprostřední blízkosti, přičemž členské státy by měly mít volnost zohlednit různé správní struktury. V zájmu právní jasnosti by měla být stanovena pravidla pro obsah písemné dohody, která má být uzavřena mezi účastníky s cílem stanovit práva a povinnosti každého z nich.

(61)

Pokud jde o možnost, že některé členské státy mohou od povinnosti mít plochu využívanou v ekologickém zájmu osvobodit zemědělce v silně zalesněných oblastech, měla by být zavedena pravidla, která objasní, jaké metody a údaje mají být použity pro výpočet poměru lesního porostu a celkové plochy půdy a poměru lesních porostů a zemědělské půdy.

(62)

Nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví podmínky způsobilosti, pokud jde o platbu pro mladé zemědělce. Platba je zejména podmíněna tím, že mladý zemědělec poprvé zřizuje zemědělský podnik jako jeho vedoucí, nebo již takový podnik zřídil v průběhu pěti let před prvním předložením žádosti o platbu, a že zemědělci v roce předložení první žádosti o platbu není více než 40 let. V případě právnických osob je vhodné, aby tyto podmínky splňovaly všechny fyzické osoby vykonávající nad právnickou osobou účinnou a dlouhodobou kontrolu ve smyslu rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (15). Dále je nezbytné vyjasnit, jaké podmínky má splňovat právnická osoba a fyzická osoba nebo fyzické osoby, které mají nad touto právnickou osobou kontrolu.

(63)

Aby se zamezilo možnému obcházení pravidel platby pro mladé zemědělce, mělo by být stanoveno, že právnické osobě se platba poskytuje pouze tehdy, pokud nad ní má nadále kontrolu alespoň jedna z fyzických osob, které nad touto právnickou osobou měly kontrolu v prvním roce žádosti o platbu v rámci daného režimu. Pro účely stanovení maximální doby platby podle čl. 50 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013 je nutné stanovit pravidla pro případy, kdy je právnická osoba kontrolována více než jednou fyzickou osobou.

(64)

S cílem zamezit diskriminaci mezi právnickými osobami a skupinami fyzických osob, které podávají žádost v rámci režimu pro mladé zemědělce, by rovnocenná pravidla měla být uplatňována na skupinu fyzických osob podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013, pokud žádost o účast v režimu základní platby a režimu pro mladé zemědělce podává tato skupina a nikoli jednotliví členové skupiny.

(65)	Hlava IV kapitola 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví možnost poskytovat zemědělcům dobrovolnou podporu vázanou na produkci. Měly by být stanoveny podmínky pro poskytnutí podpory uvedené v této kapitole.

(66)

Podle čl. 52 odst. 3 nařízení Komise (EU) č. 1307/2013 může být dobrovolná podpora vázaná na produkci poskytnuta pouze těm odvětvím nebo těm regionům členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví čelí určitým obtížím a přitom jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů. Kromě toho podle čl. 52 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 může být dobrovolná podpora vázaná na produkci poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech nebo odvětvích. Měla by se poskytovat formou roční platby, a to na základě stanovených množstevních omezení a stanovených ploch a výnosů nebo stanoveného počtu zvířat. S cílem zajistit, aby byla opatření v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci dobře zacílená a řízená, a zároveň umožnit členským státům, aby navrhly dobrovolnou podporu vázanou na produkci podle vlastních potřeb, by mělo být stanoveno, že členské státy jsou odpovědné za vymezení regionů nebo druhů zemědělské činnosti způsobilých k podpoře a stanovení množstevních omezení, jakož i vhodné míry podpory. Aby se však zabránilo narušení trhu, neměly by platby vycházet z výkyvů tržních cen ani by neměly být rovny režimu vyrovnávacích plateb, kdy členské státy vyplácí zemědělcům zemědělskou domácí podporu na základě rozdílu mezi cílovou cenou a cenou na domácím trhu.

(67)

Podle memoranda o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejnatých semenech v rámci GATT (16) by měla být stanovena samostatná základní plocha pro producenty, kteří využívají platby na olejnatá semena uvedená v příloze daného memoranda o porozumění. Vzhledem k tomu, že olejnatá semena jsou zahrnuta do seznamu odvětví a produktů způsobilých pro dobrovolnou podporu vázanou na produkci, je vhodné zavést v tomto režimu podpory maximální plochu pro olejnatá semena uvedená v tomto memorandu o porozumění na úrovni Unie, aby se zajistilo dodržování tohoto mezinárodního závazku. V případě překročení této maximální plochy by členské státy měly oznámenou plochu upravit použitím redukčního koeficientu, který vypočítá a sdělí Komise.

(68)

V souladu s čl. 52 odst. 8 nařízení (EU) č. 1307/2013 musí být dobrovolná podpora vázaná na produkci poskytnutá podle uvedeného článku v souladu s dalšími opatřeními podpory Unie a s opatřeními financovanými ze státní podpory. Mají-li být režimy řádně řízeny a aby se zabránilo dvojímu financování, neměla by být podobná opatření financována dvakrát, jednak v rámci režimu dobrovolné podpory vázané na produkci a jednak v rámci jiných režimů podpory Unie. Vzhledem k různorodosti možností, které členské státy při provádění dobrovolné podpory vázané na produkci mají, by měly být odpovědné za zajištění uvedeného souladu v rámci stanoveném nařízením (EU) č. 1307/2013 a v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení.

(69)

Podle čl. 55 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 má Komise schválit rozhodnutí uvedené v čl. 53 odst. 4 nebo případně v čl. 53 odst. 6 písm. a) uvedeného nařízení, pokud se v dotčeném regionu nebo odvětví prokáže jedna z určitých potřeb. V zájmu zajištění správného používání uvedeného článku je třeba stanovit kritéria pro tyto potřeby.

(70)

Hlava IV kapitola 2 nařízení (ES) č. 1307/2013 stanoví zvláštní podporu pro bavlnu. Komise by měla stanovit pravidla a podmínky schválení zemědělské půdy a povolení odrůd pro účely této podpory. Kromě toho by měla být stanovena pravidla pro podmínky způsobilosti. Jedná se o objektivní požadavek, kdy půda má být oseta tak, aby se dosáhlo minimální hustoty osazení, kterou stanoví členské státy na základě půdních a klimatických podmínek a regionálních zvláštností. Zavedení zvláštních pravidel pro agronomické postupy by mělo být ponecháno na členských státech.

(71)

Členské státy by měly schválit meziodvětvové organizace pro pěstování bavlny na základě objektivních kritérií týkajících se velikosti meziodvětvových organizací a jejich vnitřní organizace. Velikost meziodvětvové organizace by měla být stanovena s přihlédnutím k tomu, že je nutné, aby členská vyzrňovací stanice mohla přejímat dostatečná množství nevyzrněné bavlny.

(72)

Aby se zamezilo komplikacím na úrovni řízení režimu podpory, smí být tentýž producent členem pouze jedné meziodvětvové organizace. Ze stejného důvodu by měl producent, který je členem meziodvětvové organizace a zaváže se dodat svou vypěstovanou bavlnu, dodávat pouze vyzrňovací stanici, která je členem téže organizace.

(73)

Za účelem sledování řádného uplatňování pravidel stanovených v nařízení (EU) č. 1307/2013 a hodnocení provádění politiky je nutné stanovit oznamovací povinnosti členských států, zejména pokud jde o informace, které mají oznamovat ohledně rozhodnutí přijímaných v souladu s hlavami II až V uvedeného nařízení.

(74)

Pokud jde konkrétně o dobrovolnou podporu vázanou na produkci, je třeba dále upřesnit obsah informací, které mají být členskými státy oznámeny, v zájmu zajištění řádného uplatňování pravidel pro tuto podporu a účinnosti takovýchto oznámení, aby mohla Komise ověřit, zda členské státy při navrhování opatření podpory dodržují požadavky ohledně souladu a nekumulace podpor, jakož i maximální procentní hodnoty vnitrostátních stropů uvedené v článku 53 nařízení (EU) č. 1307/2013 a související celkové částky.

(75)	Členské státy mohou za určitých podmínek rozhodnout, že budou poskytovat vnitrostátní podporu. S cílem ověřit, že je tato podpora poskytnuta v rámci stanovených limitů, je vhodné stanovit povinnost předkládat Komisi výroční zprávy o některých podrobnostech týkajících se poskytnuté podpory.

(76)

V případě potřeby by měla být Komise informována o veškerých rozhodnutích vyplývajících z přezkumu rozhodnutí oznámených podle nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo tohoto nařízení, aby mohla sledovat řádné uplatňování a dopad tohoto přezkumu. Je proto nezbytné stanovit v tomto ohledu pravidla pro oznamovací povinnosti.

(77)

Příloha X nařízení (EU) č. 1307/2013 obsahuje tabulku, která má stanovit přepočítací a váhové koeficienty uvedené v čl. 46 odst. 3 uvedeného nařízení pro různé druhy ploch využívaných v ekologickém zájmu. V době přijetí nařízení (EU) č. 1307/2013 byla tabulka ponechána prázdná. Tuto přílohu je tedy nutné upravit. Přepočítací koeficienty by měly vycházet ze zkušeností získaných v souvislosti s měřením a specifiky prvků. Váhové koeficienty by měly tvořit tři různé hodnoty zohledňující různý význam pro biologickou rozmanitost. Příloha X nařízení (EU) č. 1307/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. Pro účely výpočtu plochy využívané v ekologickém zájmu by se přepočítací a váhové koeficienty měly vztahovat také na prvky, na něž se vztahují rovnocenné postupy, pokud jsou stejné jako prvky vyjmenované v uvedené příloze.

(78)	V zájmu jasnosti a právní jistoty by nařízení (ES) č. 1120/2009 a 1121/2009 měla být zrušena.

(79)	Toto nařízení by se mělo použít ve vztahu k žádostem o podporu, které se týkají kalendářních roků následujících po kalendářním roce 2014,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

OBLAST PŮSOBNOSTI A OBECNÁ USTANOVENÍ

ODDÍL 1

Oblast působnosti a obecné zásady

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví ustanovení, která doplňují některé jiné než podstatné prvky nařízení (EU) č. 1307/2013, pokud jde o:

a)	obecná ustanovení o přímých platbách;

b)	režim základní platby;

c)	režim jednotné platby na plochu;

d)	platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí;

e)	platbu pro mladé zemědělce zahajující zemědělskou činnost;

f)	dobrovolnou podporu vázanou na produkci;

g)	zvláštní podporu pro bavlnu;

h)	oznamovací povinnosti členských států.

Článek 2

Obecné zásady

1.   Členské státy provádí toto nařízení v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže a aby se zároveň podporovalo udržitelné řízení přírodních zdrojů a opatření v oblasti klimatu.

2.   Členské státy zajistí, aby všechny podmínky pro poskytnutí podpory uplatňované podle tohoto nařízení byly ověřitelné a kontrolovatelné.

3.   Členské státy provádí toto nařízení:

a)	pokud jde o podporu jinou než podporu vázanou na produkci, s ohledem na požadavky stanovené v příloze 2 bodech 1, 5 a 6 Dohody o zemědělství; a

b)	pokud jde o podporu vázanou na produkci, s ohledem na požadavky stanovené v čl. 6 odst. 5 Dohody o zemědělství.

Článek 3

Snížení v důsledku finanční kázně

Snížení v důsledku finanční kázně, která stanoví článek 8 nařízení (EU) č. 1307/2013, se uplatní na celkovou částku plateb z různých režimů přímé podpory uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013, na něž má každý zemědělec nárok, po uplatnění odnětí a správních sankcí, které se vztahují k přímým platbám podle hlavy II kapitoly IV nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, a před uplatněním správních sankcí, které se vztahují k podmíněnosti podle hlavy IV kapitoly II uvedeného nařízení v přenesené pravomoci.

ODDÍL 2

Ustanovení týkající se definicí v nařízení (EU) č. 1307/2013

Článek 4

Rámec pro kritéria týkající se udržování zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin

1.   Pro účely čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu ii) nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví členské státy kritéria, kterým musí zemědělci vyhovět, aby splňovali povinnost udržovat zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez přípravy, která jde nad rámec běžných způsobů zemědělské praxe a použití strojů, a to jedním nebo oběma následujícími způsoby:

a)	členské státy od zemědělce vyžadují provádění alespoň jedné činnosti ročně. Pokud je to opodstatněné z důvodů ochrany životního prostředí, mohou se členské státy rozhodnout uznávat také činnosti, jež jsou prováděny jen každý druhý rok;

b)	členské státy stanoví vlastnosti, které musí zemědělská plocha splňovat, aby ji bylo možné považovat za udržovanou ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin.

2.   Při stanovení kritérií uvedených v odstavci 1 mohou členské státy rozlišovat mezi různými druhy zemědělských ploch.

Článek 5

Rámec pro minimální činnosti na zemědělských plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin

Pro účely čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu iii) nařízení (EU) č. 1307/2013 minimální činnost, kterou stanoví členské státy a kterou je třeba provádět na zemědělských plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin, je činnost, kterou musí zemědělec provádět alespoň jednou ročně. Pokud je to opodstatněné z důvodů ochrany životního prostředí, mohou se členské státy rozhodnout uznávat také činnosti, jež jsou prováděny jen každý druhý rok.

Článek 6

Převaha trav a jiných bylinných pícnin v případě trvalých travních porostů

Pro účely čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 se má za to, že trávy a jiné bylinné pícniny nadále převažují, pokud pokrývají více než 50 % plochy, na kterou lze poskytnout podporu, na úrovni zemědělského pozemku ve smyslu čl. 67 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 7

Zavedené místní postupy v případě trvalých travních porostů

Pro účely čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 se zavedenými místními postupy rozumí kterýkoli z těchto postupů nebo jejich kombinace:

a)	postupy pro plochy určené pro pastvu hospodářských zvířat, jež mají tradiční charakter a jsou na dotčených plochách běžně používány;

b)	postupy, jež jsou důležité pro ochranu přírodních stanovišť uvedených v příloze I směrnice Rady 92/43/EHS (17) a biotopů a stanovišť, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (18).

Článek 8

Redukční koeficient podle čl. 32 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013

Při použití čl. 32 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013 na trvalé travní porosty, které lze spásat a jež tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny, mohou členské státy rozlišovat mezi různými kategoriemi ploch za účelem použití různých redukčních koeficientů na tyto kategorie.

Článek 9

Produkce konopí

Pro účely čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 je způsobilost plochy využívané pro produkci konopí vázána na použití osiva odrůd uvedených ve „Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin“ dne 15. března roku, pro který je podpora poskytnuta, a zveřejněných v souladu s článkem 17 směrnice Rady 2002/53/ES (19). Osivo je certifikováno v souladu se směrnicí Rady 2002/57/ES (20).

ODDÍL 3

Aktivní zemědělec

Článek 10

Případy, kdy zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin

1.   Pro účely čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 se má za to, že fyzické nebo právnické osoby nebo skupiny fyzických nebo právnických osob mají zemědělské plochy, jež jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin, pokud tyto plochy představují více než 50 % veškeré zemědělské plochy ohlášené v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.   Ustanovení čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 se nepoužijí pro fyzické nebo právnické osoby nebo skupiny fyzických nebo právnických osob, které na plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin vykonávají zemědělskou činnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu i) nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 11

Příjmy získané z nezemědělské činnosti

1.   Pro účely čl. 9 odst. 2 třetího pododstavce písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 a případně článku 13 tohoto nařízení se příjmy získanými ze zemědělské činnosti rozumí příjmy, jež zemědělec získal ze zemědělské činnosti ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení ve svém zemědělském podniku, včetně podpory Unie v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), jakož i veškeré vnitrostátní podpory poskytnuté na zemědělské činnosti, s výjimkou doplňkových vnitrostátních přímých plateb podle článků 18 a 19 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Příjmy ze zpracování zemědělských produktů podniku ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1307/2013 se považují za příjmy ze zemědělské činnosti za předpokladu, že zpracované produkty zůstanou ve vlastnictví zemědělce a že tímto zpracováním vznikne další zemědělský produkt ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1307/2013.

Jakékoli jiné příjmy se považují za příjmy z nezemědělské činnosti.

2.   Pro účely odstavce 1 se „příjmy“ rozumí hrubé příjmy před odečtením souvisejících nákladů a daní.

3.   Podpora Unie uvedená v odstavci 1 se vypočítá:

a)	v Bulharsku a Rumunsku pro rok 2015 na základě příslušné částky stanovené v příloze V bodu A nařízení (EU) č. 1307/2013;

b)	v Chorvatsku pro každý rok uvedený v článku 17 nařízení (EU) č. 1307/2013 na základě částky stanovené v příloze VI bodu A uvedeného nařízení.

Článek 12

Částka přímých plateb uvedená v čl. 9 odst. 2 a 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 a v čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení

1.   Roční částkou přímých plateb zemědělce uvedenou v čl. 9 odst. 2 třetím pododstavci písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 a případně v čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení se rozumí celková částka přímých plateb, na něž měl zemědělec nárok v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 za poslední účetní období, pro které jsou k dispozici důkazy o příjmech z nezemědělské činnosti. Při výpočtu této částky se nepřihlíží k použití článku 63 a čl. 91 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 1306/2013.

Pokud je posledním účetním obdobím uvedeným v prvním pododstavci rok 2014 či dřívější, rozumí se roční částkou přímých plateb celková částka přímých plateb, na něž měl zemědělec nárok v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009, před uplatněním snížení a vyloučení podle článků 21 a 23 uvedeného nařízení.

2.   Pokud zemědělec nepředložil v posledním účetním období uvedeném v odst. 1 prvním pododstavci žádost o přímé platby podle nařízení (EU) č. 1307/2013, stanoví členské státy celkovou částku přímých plateb uvedenou v odst. 1 prvním pododstavci tak, že vynásobí počet způsobilých hektarů ohlášených daným zemědělcem v roce podání žádosti o podporu v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 vnitrostátní průměrnou platbou přímé podpory na hektar za rok uvedený v odst. 1 prvním pododstavci.

Vnitrostátní průměrná platba přímé podpory na hektar uvedená v prvním pododstavci se určí vydělením vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II nařízení (EU) č. 1307/2013 na daný rok celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v daném členském státě za daný rok v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Jestliže je rokem uvedeným v odst. 1 prvním pododstavci rok 2014 nebo dřívější, vnitrostátní průměrná platba přímé podpory na hektar uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce se určí vydělením vnitrostátního stropu stanoveného v příloze VIII nařízení (ES) č. 73/2009 na daný rok celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v daném členském státě za daný rok v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009.

3.   Částkou přímých plateb zemědělce uvedenou v čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 se rozumí celková částka přímých plateb, na něž měl zemědělec nárok v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 před použitím článku 63 a čl. 91 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 1306/2013 za předchozí rok.

Pokud je rokem uvedeným v prvním pododstavci rok 2014, rozumí se částkou přímých plateb celková částka přímých plateb za rok 2014, na něž měl zemědělec nárok v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 před uplatněním snížení a vyloučení podle článků 21 a 23 uvedeného nařízení.

4.   Pokud zemědělec nepředložil v předchozím roce žádost o přímé platby v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 podle odst. 3 prvního pododstavce, stanoví členské státy celkovou částku přímých plateb uvedenou v odst. 3 prvním pododstavci tak, že vynásobí počet způsobilých hektarů ohlášených daným zemědělcem v roce podání žádosti o podporu v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 vnitrostátní průměrnou platbou přímé podpory na hektar za předchozí rok.

Vnitrostátní průměrná platba přímé podpory na hektar uvedená v prvním pododstavci se určí vydělením vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II nařízení (EU) č. 1307/2013 na daný rok celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v daném členském státě za daný rok v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Pokud je předchozím rokem uvedeným v odst. 3 prvním pododstavci rok 2014, členské státy stanoví roční částku přímých plateb tohoto zemědělce tak, že vynásobí počet způsobilých hektarů ohlášených tímto zemědělcem za rok 2015 v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 vnitrostátní průměrnou platbou přímé podpory na hektar za rok 2014.

Vnitrostátní průměrná platba přímé podpory na hektar za rok 2014 se určí vydělením vnitrostátního stropu na rok 2014 uvedeného v příloze VIII nařízení (ES) č. 73/2009 celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v daném členském státě za rok 2014 v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.

5.   Celková částka přímých plateb uvedená v odstavcích 1 a 2 se vypočte:

a)	v Bulharsku a Rumunsku pro rok 2015 na základě příslušné částky stanovené v příloze V bodu A nařízení (EU) č. 1307/2013;

b)	v Chorvatsku pro každý rok uvedený v článku 17 nařízení (EU) č. 1307/2013 na základě částky stanovené v příloze VI bodu A uvedeného nařízení.

Článek 13

Kritéria, která musí zemědělci splňovat, aby prokázali, že jejich zemědělská činnost není zanedbatelná a že jejich hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem je výkon zemědělské činnosti

1.   Pro účely čl. 9 odst. 2 třetího pododstavce písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013 zemědělské činnosti nejsou zanedbatelné, jestliže celkové příjmy získané ze zemědělských činností ve smyslu článku 11 tohoto nařízení v posledním účetním období, pro které jsou k dispozici tyto důkazy, představují nejméně jednu třetinu celkových příjmů získaných v posledním účetním období, pro které jsou tyto důkazy k dispozici.

Členské státy mohou stanovit prahové hodnoty pro celkové příjmy získané ze zemědělských činností na úrovni nižší než jedna třetina za předpokladu, že tento nižší práh neumožňuje, aby byly za aktivní zemědělce považovány fyzické nebo právnické osoby provádějící okrajové zemědělské činnosti.

Odchylně od ustanovení prvního a druhého pododstavce mohou členské státy stanovit alternativní kritéria, která umožní hospodářskému subjektu prokázat, že jeho zemědělské činnosti nejsou zanedbatelné podle čl. 9 odst. 2 třetího pododstavce písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Pro účely čl. 9 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 mohou členské státy rozhodnout, že zemědělské činnosti představují pouze zanedbatelnou část celkové hospodářské činnosti fyzické nebo právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob, a to použitím těchto metod:

a)	roční částka přímých plateb je v posledním účetním období, pro které jsou k dispozici tyto důkazy, nižší než 5 % celkových příjmů získaných z nezemědělské činnosti ve smyslu článku 11 tohoto nařízení;

b)

celková částka příjmů získaných ze zemědělských činností ve smyslu článku 11 tohoto nařízení v posledním účetním období, pro které jsou k dispozici tyto důkazy, je nižší než prahová hodnota, o níž rozhodnou členské státy a která není vyšší než třetina celkové částky příjmů získaných v posledním účetním období, pro které jsou tyto důkazy k dispozici.

Odchylně od ustanovení prvního pododstavce mohou členské státy stanovit alternativní kritéria, na jejichž základě mají být zemědělské činnosti považovány za zanedbatelné podle čl. 9 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013.

3.   Pro účely čl. 9 odst. 2 třetího pododstavce písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013 a případně čl. 9 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení se zemědělská činnost považuje za hlavní obchodní nebo podnikatelský cíl právnické osoby, pokud je jako hlavní obchodní nebo podnikatelský cíl zaznamenána v oficiálním obchodním rejstříku či v jakémkoli rovnocenném úředním dokladu členského státu. V případě fyzické osoby se vyžaduje rovnocenný doklad.

Pokud takové rejstříky neexistují, použijí členské státy rovnocenný doklad.

Odchylně od ustanovení prvního a druhého pododstavce mohou členské státy stanovit alternativní kritéria, na jejichž základě má být zemědělská činnost považována za hlavní obchodní nebo podnikatelský cíl fyzické nebo právnické osoby podle čl. 9 odst. 2 třetího pododstavce písm. c) a případně čl. 9 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení.

KAPITOLA 2

REŽIM ZÁKLADNÍ PLATBY A REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY NA PLOCHU

ODDÍL 1

Pravidla provádění režimu základní platby stanoveného v hlavě III kapitole 1 oddílech 1, 2, 3 a 5 nařízení (EU) č. 1307/2013

Pododdíl 1

První přiznání platebních nároků

Článek 14

Případy dědictví, změny právního postavení nebo názvu a fúzí a rozdělení

1.   Pokud zemědělec získal podnik nebo jeho část na základě skutečného nebo předpokládaného dědictví, má nárok požádat svým jménem o počet a hodnotu platebních nároků, jež mají být přiznány získanému podniku nebo jeho části, a to za stejných podmínek jako zemědělec, který podnik spravoval původně.

V případech, kdy předpokládané dědictví lze odvolat, se platební nároky přiznají pouze dědici určenému ke dni uvedenému v čl. 24 odst. 1 nebo čl. 39 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Změna názvu nemá žádný dopad na počet a hodnotu platebních nároků, jež mají být přiznány.

Změna právního postavení nemá žádný dopad na počet a hodnotu platebních nároků, jež mají být přiznány, pokud zemědělec, který měl kontrolu nad původním podnikem, pokud jde o řízení, zisky a finanční rizika, spravuje také nový podnik.

3.   Fúze ani rozdělení nemají žádný dopad na počet a hodnotu platebních nároků, jež mají být podniku (podnikům) přiznány.

V případě rozdělení, pokud členský stát používá čl. 24 odst. 4 nebo 5 nařízení (EU) č. 1307/2013, se počet platebních nároků, které mají být přiznány každému podniku vzniklému tímto rozdělením, stanoví tak, že se vynásobí počet způsobilých hektarů, které má příslušný nový podnik k dispozici, průměrným snížením počtu nároků, které by se uplatnilo na původní podnik podle čl. 24 odst. 4 nebo 5 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Pro účely tohoto odstavce se použijí tyto definice:

a)

„fúzí“ se rozumí fúze dvou nebo více samostatných zemědělců ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 v jednoho nového zemědělce ve smyslu uvedeného článku, nad nímž mají, pokud jde o řízení, zisky a finanční rizika, kontrolu zemědělci, kteří podniky původně spravovali, nebo jeden z těchto zemědělců;

b)

„rozdělením“ se rozumí rozdělení jednoho zemědělce ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 na: i) alespoň dva nové samostatné zemědělce ve smyslu uvedeného článku, z nichž alespoň nad jedním má, pokud jde o řízení, zisky a finanční rizika, kontrolu alespoň jedna z fyzických nebo právnických osob, které původně podnik spravovaly; nebo ii) původního zemědělce a alespoň jednoho nového samostatného zemědělce ve smyslu uvedeného článku.

Článek 15

Stanovení způsobilých hektarů pro účely čl. 24 odst. 2 a čl. 39 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013

1.   Pro účely stanovení počtu platebních nároků, jež mají být přiznány v souladu s čl. 24 odst. 2 a čl. 39 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 v případech, kdy nejsou uznány případy vyšší moci a mimořádné okolnosti, se zohlední pouze ty způsobilé hektary, které jsou určeny podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 23 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

2.   V případě, že se na způsobilý hektar uvedený v odstavci 1 vztahují žádosti o přiznání platebních nároků dvou nebo více žadatelů, je kritériem pro rozhodnutí o přiznání platebního nároku to, kdo z nich má rozhodovací pravomoc, pokud jde o zemědělské činnosti vykonávané na uvedeném hektaru, a kdo má zisky a nese finanční rizika související s těmito činnostmi.

Článek 16

Omezení podle čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013

1.   Případné snížení podle čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 nepřekročí 85 % počtu platebních nároků odpovídajících způsobilým hektarům trvalých travních porostů, které se nacházejí v oblastech s obtížnými klimatickými podmínkami.

2.   Pro účely uplatnění redukčního koeficientu stanoveného v odstavci 1 mohou členské státy na základě přírodních omezení uvedených v čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 rozlišovat mezi kategoriemi oblastí s obtížnými klimatickými podmínkami, aby bylo možné na tyto kategorie uplatnit různé redukční koeficienty.

Článek 17

Určení hodnoty platebních nároků podle článků 26 a 40 nařízení (EU) č. 1307/2013

1.   Za účelem určení příslušných přímých plateb nebo hodnoty nároků ve vztahu k roku 2014 podle článku 26 nařízení (EU) č. 1307/2013 se zohlední pouze platby těm zemědělcům nebo hodnota nároků těch zemědělců, kteří mají v roce 2015 nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9 a čl. 24 odst. 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Za účelem určení příslušných přímých plateb ve vztahu k roku, který předchází roku provedení režimu základní platby podle čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, se zohlední pouze platby těm zemědělcům, kteří mají nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 1307/2013 v prvním roce provádění režimu základní platby.

2.   Pro účely čl. 26 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 se použijí tato pravidla:

a)	odkazem na opatření zvláštní podpory stanovené v čl. 68 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 73/2009 není dotčena možnost, aby členské státy zvážily pouze jedno nebo několik opatření prováděných v rámci těchto opatření zvláštní podpory;

b)	podpora poskytnutá zemědělci za kalendářní rok 2014 v rámci jednoho nebo více režimů podpory uvedených v čl. 26 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 se vypočte bez přihlédnutí k případným snížením nebo vyloučením stanoveným v hlavě II kapitole 4 nařízení (ES) č. 73/2009;

c)	členské státy mohou v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii rozhodnout o výši podpory, která má být zohledněna pro jeden nebo více režimů uvedených v čl. 26 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, které dotčený členský stát používá.

Při použití tohoto odstavce členské státy nesmí ohrozit povahu podpory, která je oddělená od produkce, poskytované v souladu s čl. 68 odst. 1 písm. c) a články 126, 127 a 129 nařízení (ES) č. 73/2009.

3.   Pro účely čl. 26 odst. 6 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1307/2013 se podpora poskytnutá za kalendářní rok 2014 podle článků 72a a 125a nařízení (ES) č. 73/2009 vypočte bez přihlédnutí k případným snížením nebo vyloučením stanoveným v hlavě II kapitole 4 nařízení (ES) č. 73/2009.

4.   Odkaz na platební nároky zemědělce v čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 zahrnuje rovněž ty platební nároky, které jsou zemědělcem k datu předložení žádosti pro rok 2014 pronajaty jinému zemědělci.

Článek 18

Konečné stanovení hodnoty a počtu platebních nároků

Pokud informace zemědělcům uvedené v čl. 25 odst. 10 nebo v čl. 40 odst. 4 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013 vychází z předběžných údajů, konečná hodnota a počet platebních nároků se stanoví a zemědělcům sdělí po provedení všech nezbytných kontrol podle článku 74 nařízení (EU) č. 1306/2013 a v každém případě do 1. dubna roku následujícího po prvním roce používání režimu základní platby dotčeným členským státem.

Článek 19

Stanovení hodnoty platebních nároků v případě obtížné situace

1.   Jestliže je jedna nebo několik přímých plateb uvedených v článku 26 nebo čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 ve vztahu k roku 2014 nebo roku, který předchází provedení režimu základní platby, nižší než odpovídající částky v roce předcházejícím rokům ovlivněným vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi, stanoví se původní jednotková hodnota na základě částek, které zemědělec obdržel v roce předcházejícím rokům ovlivněným vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi.

2.   Členské státy mohou rozhodnout o omezení používání odstavce 1 na případy, kdy jsou přímé platby ve vztahu k roku 2014 nebo roku, který předchází provedení režimu základní platby, nižší než určitý procentní podíl odpovídajících částek v roce předcházejícím rokům ovlivněným vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi. Tento procentní podíl nesmí být nižší než 85 %.

Článek 20

Soukromoprávní smluvní ustanovení v případě prodeje

1.   Členské státy mohou rozhodnout, že v případě prodeje podniku nebo jeho části mohou zemědělci smlouvou podepsanou před posledním datem pro podání žádosti o přiznání platebních nároků stanoveným Komisí na základě čl. 78 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013 převést společně se zemědělským podnikem nebo jeho částí odpovídající platební nároky, jež mají být přiznány. V takovém případě se platební nároky přidělí prodávajícímu a přímo převedou kupujícímu, který bude případně moci využít platby, které prodávající obdržel za rok 2014, nebo hodnotu nároků, které prodávající v roce 2014 vlastnil, jak je uvedeno v článku 26 nařízení (EU) č. 1307/2013, jako referenci pro stanovení původní jednotkové hodnoty uvedených platebních nároků.

Takový převod vyžaduje, aby prodávající splňoval ustanovení čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 a aby kupující splňoval ustanovení článku 9 uvedeného nařízení.

Takovýto prodej se nepovažuje za převod bez pozemků ve smyslu čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Odstavec 1 se použije obdobně na členské státy, které používají hlavu III kapitolu 1 oddíl 5 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 21

Soukromoprávní smluvní ustanovení v případě pronájmu

1.   Členské státy mohou rozhodnout, že v případě pronájmu podniku nebo jeho části mohou zemědělci smlouvou podepsanou před datem uvedeným v čl. 20 odst. 1 prvním pododstavci pronajmout společně se zemědělským podnikem nebo jeho částí odpovídající platební nároky, jež mají být přiznány. V takovém případě se platební nároky přidělí pronajímateli a přímo pronajmou nájemci, který bude případně moci využít platby, které pronajímatel obdržel za rok 2014, nebo hodnotu nároků, které pronajímatel v roce 2014 vlastnil, jak je uvedeno v článku 26 nařízení (EU) č. 1307/2013, jako referenci pro stanovení původní jednotkové hodnoty uvedených platebních nároků.

Takový převod vyžaduje, aby pronajímatel splňoval ustanovení čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, aby nájemce splňoval ustanovení článku 9 uvedeného nařízení a aby nájemní smlouva končila po uplynutí termínu pro podání žádosti v režimu základní platby.

Takovýto pronájem se nepovažuje za převod bez pozemků ve smyslu čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Odstavec 1 se použije obdobně na členské státy, které používají hlavu III kapitolu 1 oddíl 5 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 22

Příjemci podle čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013

Pro účely čl. 24 odst. 1 třetího pododstavce písm. a) bodu i) první odrážky nařízení (EU) č. 1307/2013 se „konzumními bramborami“ a „sadbovými bramborami“ rozumí brambory kódu KN 0701 jiné než brambory určené pro výrobu bramborového škrobu.

Pododdíl 2

Aktivace a převod nároků

Článek 23

Výpočet hodnoty platebních nároků

1.   Platební nároky se nejprve vypočtou s přesností na tři desetinná místa a poté se zaokrouhlí nahoru nebo dolů na nejbližší druhé desetinné místo. Jestliže výsledek výpočtu končí na třetím desetinném místě číslicí 5, zaokrouhluje se částka na druhé desetinné místo směrem nahoru.

2.   Pokud zemědělec převede zlomek nároku, hodnota tohoto zlomku se vypočte úměrně pro každý zbývající příslušný rok podle článku 25 nebo 40 nařízení (EU) č. 1307/2013.

3.   Členské státy mohou platební nároky upravit sloučením zlomků nároků vlastněných jedním zemědělcem. Hodnota sloučených nároků se stanoví pro každý zbývající příslušný rok podle článku 25 nebo 40 nařízení (EU) č. 1307/2013 sečtením hodnot těchto zlomků.

Článek 24

Požadavky pro aktivaci platebních nároků

1.   Platební nároky může k výplatě ohlásit jedenkrát za rok pouze zemědělec, který je držitelem (vlastněných nebo pronajatých) nároků k poslednímu datu pro podání jednotné žádosti.

Jestliže však zemědělec využije možnosti změnit jednotnou žádost v souladu s pravidly stanovenými Komisí na základě čl. 78 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013, může k výplatě ohlásit rovněž (vlastněné nebo pronajaté) platební nároky, jichž je držitelem ke dni, kdy oznámí změny příslušnému orgánu, pokud dotčené platební nároky neohlásí k výplatě pro tentýž rok jiný zemědělec.

Jestliže zemědělec získá platební nároky převodem od jiného zemědělce a jestliže tento jiný zemědělec již tyto platební nároky k výplatě ohlásil, je dodatečné ohlášení těchto platebních nároků nabyvatelem přípustné pouze tehdy, pokud převodce již informoval o převodu příslušný orgán v souladu s pravidly stanovenými Komisí na základě čl. 34 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013 a stáhne tyto platební nároky ze své vlastní jednotné žádosti v příslušné lhůtě pro změny jednotné žádosti stanovené Komisí na základě čl. 78 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.   Jestliže zemědělec podle čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 ohlásil pozemky odpovídající všem jeho dostupným platebním nárokům vyjádřeným celými čísly a stále disponuje pozemkem, který představuje zlomek hektaru, může ohlásit další celý platební nárok, který opravňuje k platbě vypočtené poměrným dílem podle velikosti pozemku. Tento platební nárok se pro účely čl. 31 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení považuje za plně aktivovaný.

Článek 25

Převod nároků

1.   Platební nároky lze převést kdykoliv během roku.

2.   Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 34 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, vymezí regiony uvedené v tomto ustanovení v prvním roce používání čl. 34 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, a to nejpozději jeden měsíc přede dnem stanoveným členským státem podle čl. 33 odst. 1 uvedeného nařízení.

Pododdíl 3

Vnitrostátní nebo regionální rezervy

Článek 26

Navracení do vnitrostátní nebo regionální rezervy v důsledku srážek při převodu platebních nároků

Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, může rozhodnout v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, že navrátí do vnitrostátní nebo regionální rezervy až 30 % roční jednotkové hodnoty každého platebního nároku převedeného bez odpovídajících způsobilých hektarů ve smyslu čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo srovnatelnou částku vyjádřenou v počtu platebních nároků.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy stanovit během prvních tří let používání režimu základní platby navracení až do výše 50 % roční jednotkové hodnoty každého platebního nároku nebo srovnatelné částky vyjádřené v počtu platebních nároků podle prvního pododstavce.

Článek 27

Použití ustanovení o neočekávaných ziscích

Pro účely článku 28 a čl. 40 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013 se zvýšení hodnoty platebních nároků uvedené v těchto ustanoveních určí porovnáním hodnoty platebních nároků zemědělce, která vyplývá z použití čl. 25 odst. 4 a článku 26 nebo čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, po prodeji nebo pronájmu podle článku 28 nebo čl. 40 odst. 5 uvedeného nařízení s hodnotou platebních nároků zemědělce, které by bylo dosaženo bez prodeje nebo pronájmu.

Článek 28

Stanovení platebních nároků z vnitrostátní nebo regionální rezervy podle čl. 30 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013

1.   Pro účely čl. 30 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 v případech, kdy mladý zemědělec nebo zemědělec zahajující zemědělskou činnost žádá o platební nároky z vnitrostátní nebo regionální rezervy a zároveň není držitelem žádného (vlastněného ani pronajatého) platebního nároku, obdrží počet platebních nároků odpovídající počtu (vlastněných nebo pronajatých) způsobilých hektarů, jichž je držitelem k poslednímu datu pro podání žádosti o přiznání nebo zvýšení hodnoty platebních nároků stanovenému Komisí na základě čl. 78 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.   V případech, kdy mladý zemědělec nebo zemědělec zahajující zemědělskou činnost žádá o platební nároky z vnitrostátní nebo regionální rezervy a zároveň již je držitelem (vlastněných nebo pronajatých) platebních nároků, obdrží počet platebních nároků odpovídající počtu (vlastněných nebo pronajatých) způsobilých hektarů, jichž je držitelem k poslednímu datu pro podání žádosti uvedenému v odstavci 1 a k nimž nedrží (vlastněné ani pronajaté) platební nároky.

Je-li hodnota (vlastněných nebo pronajatých) nároků, jichž je zemědělec již držitelem, nižší než vnitrostátní nebo regionální průměrná hodnota uvedená v čl. 30 odst. 8 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013, mohou být roční jednotkové hodnoty těchto nároků zvýšeny až do hodnoty vnitrostátního nebo regionálního průměru stanoveného v čl. 30 odst. 10 uvedeného nařízení.

Avšak v členských státech, které uplatňují zvýšení uvedené v čl. 30 odst. 10 nařízení (EU) č. 1307/2013 pro účely čl. 30 odst. 7 uvedeného nařízení, je zvýšení podle druhého pododstavce tohoto odstavce v daném členském státě povinné. Toto zvýšení by mělo být stanoveno na úrovni, která odpovídá nejvyšší úrovni zvýšení uplatněné pro účely čl. 30 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013.

3.   V členských státech, které použijí čl. 24 odst. 6 nebo 7 nařízení (EU) č. 1307/2013, mohou být omezení přiznání platebních nároků stanovená v uvedených ustanoveních uplatněna obdobně pro přiznání platebních nároků podle čl. 30 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Členské státy však mohou rozhodnout, že pokud se uplatněním jednoho nebo několika omezení přiznání platebních nároků z vnitrostátní nebo regionální rezervy uvedených v prvním pododstavci sníží celkový počet platebních nároků, které zemědělec již drží a které mají být z rezervy nově přiznány, na méně, než činí pevně stanovený procentní podíl jeho způsobilých hektarů v roce, kdy žádá o přiznání platebních nároků z rezervy, zemědělci se přizná dodatečný počet platebních nároků odpovídající podílu z celkového počtu jeho způsobilých hektarů ohlášených v žádosti pro uvedený rok v souladu s čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Pevně stanovený procentní podíl uvedený v druhém pododstavci tohoto odstavce se vypočte v souladu s metodou uvedenou v čl. 31 odst. 2 druhém pododstavci tohoto nařízení.

Podíl z celkového počtu způsobilých hektarů zemědělce uvedený v druhém pododstavci tohoto odstavce se vypočte jako polovina rozdílu vyjádřeného v procentních bodech mezi pevně stanoveným procentním podílem uvedeným v třetím pododstavci tohoto odstavce a podílem platebních nároků zemědělce z jeho způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 v žádosti pro rok uvedený v druhém pododstavci tohoto odstavce. Pro účely tohoto pododstavce se „platebními nároky zemědělce“ rozumějí platební nároky, které již zemědělec drží a které mají být nově přiděleny z rezervy.

Při výpočtu počtu způsobilých hektarů uvedeného ve druhém, třetím a čtvrtém pododstavci tohoto odstavce mohou členské státy rozhodnout, že nezahrnou plochy pokryté trvalými kulturami, trvalými travními porosty, které se nacházejí v oblastech s obtížnými klimatickými podmínkami uvedenými v čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, nebo plochy, které byly uznány jako trvalé travní porosty v souladu s čl. 4 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1307/2013.

Členské státy, které využívají možnost stanovenou v článku 23 nařízení (EU) č. 1307/2013 uplatňovat režim základní platby na regionální úrovni, mohou metodu výpočtu uvedenou v druhém pododstavci tohoto odstavce založit na celkovém počtu přiznaných nároků/ohlášených hektarů v příslušném regionu v roce 2015.

Pro účely stanovení prahové hodnoty v druhém pododstavci se nezohlední pozemky získané nebo pronajaté zemědělcem po 19. říjnu 2011.

4.   Pro účely tohoto článku se berou v úvahu pouze ti zemědělci zahajující zemědělskou činnost, kteří svou zemědělskou činnost zahájili v kalendářním roce 2013 nebo v pozdějších letech a kteří předloží žádost o základní platbu nejpozději do dvou let po skončení kalendářního roku, v němž svou zemědělskou činnost zahájili.

Článek 29

Stanovení platebních nároků z vnitrostátní nebo regionální rezervy podle čl. 30 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013

1.   Pro účely čl. 30 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 v případech, kdy jsou přiznány nové platební nároky podle čl. 30 odst. 10 uvedeného nařízení, musí být přiznány v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku a v souladu s objektivními kritérii stanovenými dotčeným členským státem.

2.   Pokud je zemědělec, který není držitelem žádného (vlastněného ani pronajatého) platebního nároku, oprávněn v souladu s čl. 30 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 získat platební nároky z vnitrostátní nebo regionální rezervy a požádá o ně, získá určitý počet platebních nároků až do výše počtu (vlastněných nebo pronajatých) způsobilých hektarů, jichž je držitelem k poslednímu datu pro podání žádosti podle čl. 28 odst. 1.

3.   Pokud je zemědělec, který je držitelem (vlastněných nebo pronajatých) platebních nároků, oprávněn v souladu s čl. 30 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 získat platební nároky z vnitrostátní nebo regionální rezervy a požádá o ně, získá určitý počet platebních nároků až do výše počtu (vlastněných nebo pronajatých) způsobilých hektarů, jichž je držitelem k poslednímu datu pro podání žádosti podle čl. 28 odst. 1 a k nimž nedrží (vlastněné ani pronajaté) platební nároky.

Je-li hodnota (vlastněných nebo pronajatých) nároků, jichž je zemědělec již držitelem, nižší než vnitrostátní nebo regionální průměrná hodnota uvedená v čl. 30 odst. 8 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013, mohou být roční jednotkové hodnoty těchto nároků zvýšeny až do hodnoty vnitrostátního nebo regionálního průměru stanoveného v čl. 30 odst. 10 uvedeného nařízení.

4.   Pro účely odstavce 1 členské státy nestanoví kritéria týkající se produkce nebo jiných údajů specifických pro dané odvětví na období po datu stanoveném členským státem v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 pro rok podání žádosti 2013.

Článek 30

Další pravidla pro stanovení platebních nároků z vnitrostátní nebo regionální rezervy

1.   Při zvýšení roční jednotkové hodnoty platebních nároků podle čl. 30 odst. 10 nařízení (EU) č. 1307/2013 členské státy zvýší jednotkovou hodnotu (vlastněných nebo pronajatých) nároků, jichž je zemědělec již držitelem ke dni podání žádosti o přiznání nároků z vnitrostátní nebo regionální rezervy, v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby se zajistilo rovné zacházení se zemědělci a aby nedošlo k narušení trhu a hospodářské soutěže.

2.   Pro účely odstavce 1 členské státy nestanoví kritéria týkající se produkce nebo jiných údajů specifických pro dané odvětví na období po datu stanoveném členským státem v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 pro rok podání žádosti 2013.

Článek 31

Obtížné situace

1.   Pokud zemědělci zabránila v podání žádosti o přiznání platebních nároků v souladu s čl. 24 odst. 1 nebo čl. 39 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 vyšší moc nebo mimořádné okolnosti a zemědělec žádá o přiznání platebních nároků z vnitrostátní nebo regionální rezervy, jsou mu přiznány platební nároky podle čl. 30 odst. 7 písm. c) uvedeného nařízení. Členské státy stanoví roční jednotkové hodnoty platebních nároků, které mají být přiznány, v souladu s článkem 25 nebo 40 nařízení (EU) č. 1307/2013 a s rozhodnutími, která členský stát přijal ohledně možností uvedených v těchto článcích.

2.   Členské státy mohou rozhodnout, že pokud se uplatněním jednoho nebo několika omezení přiznání platebních nároků stanovených v čl. 24 odst. 3 až 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 sníží celkový počet platebních nároků přiznaných zemědělci na méně, než činí pevně stanovený procentní podíl jeho způsobilých hektarů, a pokud zemědělec žádá o přiznání platebních nároků z vnitrostátní nebo regionální rezervy, má se za to, že tento zemědělec je v situaci „zvláštní nevýhody“ podle čl. 30 odst. 7 písm. b) uvedeného nařízení. V takovém případě se zemědělci přizná určitý počet platebních nároků v souladu s čl. 30 odst. 7 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013, který odpovídá podílu z celkového počtu jeho způsobilých hektarů ohlášených v žádosti pro rok 2015 v souladu s čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Pevně stanovený procentní podíl uvedený v prvním pododstavci se vypočte tak, že se celkový počet platebních nároků přiznaných v členském státě v roce 2015 po uplatnění omezení podle čl. 24 odst. 3 až 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 vydělí celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v členském státě v roce 2015 v souladu s čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Podíl z celkového počtu způsobilých hektarů zemědělce uvedený v prvním pododstavci se vypočte jako polovina rozdílu vyjádřeného v procentních bodech mezi pevně stanoveným procentním podílem uvedeným v prvním a druhém pododstavci a podílem platebních nároků zemědělce z jeho způsobilých hektarů ohlášených v žádosti pro rok 2015 v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Při výpočtu počtu způsobilých hektarů uvedeného v prvním, druhém a třetím pododstavci tohoto odstavce mohou členské státy rozhodnout, že nezahrnou plochy pokryté trvalými kulturami, trvalými travními porosty, které se nacházejí v oblastech s obtížnými klimatickými podmínkami uvedenými v čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, nebo plochy, které byly uznány jako trvalé travní porosty v souladu s čl. 4 odst. 2 druhým pododstavcem uvedeného nařízení.

Členské státy, které využívají možnost stanovenou v článku 23 nařízení (EU) č. 1307/2013 uplatňovat režim základní platby na regionální úrovni, mohou metodu výpočtu uvedenou v druhém pododstavci tohoto odstavce založit na celkovém počtu přiznaných nároků/ohlášených hektarů v příslušném regionu v roce 2015.

Pro účely stanovení prahové hodnoty v prvním pododstavci se neberou v úvahu pozemky získané nebo pronajaté zemědělcem po 19. říjnu 2011.

Pododdíl 4

Členské státy, které používají čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013

Článek 32

Provádění v členských státech, které používají čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013

Není-li v tomto pododdíle stanoveno jinak, vztahují se na členské státy, které používají čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, ustanovení tohoto oddílu.

Článek 33

Použití čl. 21 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013

Za účelem stanovení toho, které platební nároky pozbývají v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 platnosti, se dává přednost platebním nárokům, které mají nejnižší hodnotu.

Pokud mají platební nároky stejnou hodnotu, sníží se počet vlastněných platebních nároků i počet pronajatých platebních nároků ve stejném poměru.

Členské státy mohou rozhodnout, že první a druhý odstavec použijí na regionální úrovni.

Článek 34

Určení hodnoty platebních nároků podle článku 26 nařízení (EU) č. 1307/2013 pro členské státy, které používají čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení

Pro účely stanovení původní jednotkové hodnoty platebních nároků mohou členské státy, které používají čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, upravit částku plateb za rok 2014 podle čl. 26 odst. 5 uvedeného nařízení tak, že před sníženími a vyloučeními odečtou částku vyplývající z platebních nároků, jejichž platnost podle čl. 21 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 vypršela.

ODDÍL 2

Režim jednotné platby na plochu

Článek 35

Způsobilé hektary v členských státech používajících režim jednotné platby na plochu

Pro účely režimu jednotné platby na plochu stanoveného v hlavě III kapitole 1 oddíle 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, včetně všech odkazů na způsobilé hektary ohlášené pro účely tohoto režimu v nařízení (EU) č. 1307/2013, se zohlední pouze ty způsobilé hektary, které jsou určeny ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 23 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

Článek 36

Použití čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013

1.   Pro účely rozlišení jednotné platby na plochu podle čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 se použijí tato pravidla:

a)	odkazem na opatření zvláštní podpory stanovené v čl. 68 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 73/2009 není dotčena možnost, aby členské státy zvážily pouze jedno nebo několik opatření prováděných v rámci těchto opatření zvláštní podpory;

b)

členské státy mohou v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii rozhodnout o výši podpory, která má být zohledněna pro jeden nebo více režimů používaných dotčeným členským státem v souladu s čl. 36 odst. 3 druhým pododstavcem uvedeného nařízení a případně s třetím pododstavcem uvedeného ustanovení. Při zohlednění podpory poskytnuté v rámci příslušného režimu v roce 2014 však částka používaná k rozlišení jednotné platby na plochu nesmí být vyšší než odpovídající částka poskytnutá jednotlivému zemědělci v rámci tohoto režimu v roce 2014;

c)	při zohlednění podpory poskytnuté v souladu s čl. 68 odst. 1 písm. c) a s články 126, 127 a 129 nařízení (ES) č. 73/2009 nesmí toto rozlišení ohrozit povahu těchto režimů, které jsou oddělené od produkce.

Takovéto rozlišení je dostupné zemědělcům, kteří v roce 2014 obdrželi podporu podle čl. 36 odst. 3 druhého, třetího nebo čtvrtého pododstavce nařízení (EU) č. 1307/2013. Částka na hektar se určuje každý rok tak, že se vydělí částka pro rozlišení jednotné platby na plochu, kterou má daný zemědělec k dispozici, počtem způsobilých hektarů ohlášených příslušným zemědělcem v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.   Jestliže je částka podpory v rámci jednoho nebo více režimů podpory uvedených v čl. 36 odst. 3 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013 ve vztahu k roku 2014 nižší než odpovídající částka nebo částky v roce předcházejícím rokům, které byly ovlivněny vyšší mocí nebo výjimečnými okolnostmi, členský stát zohlední podporu poskytnutou v rámci dotčených režimů podpory v roce předcházejícím rokům, které byly ovlivněny vyšší mocí nebo výjimečnými okolnostmi.

Členské státy mohou rozhodnout o omezení používání prvního pododstavce na případy, kdy jsou přímé platby ve vztahu k roku 2014 nižší než určitý procentní podíl odpovídajících částek v roce předcházejícím rokům ovlivněným vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi. Tento procentní podíl nesmí být nižší než 85 %.

3.   Členské státy mohou rozhodnout, že v případě skutečného nebo předpokládaného dědictví je rozlišení jednotné platby na plochu k dispozici zemědělci, který podnik zdědil, pokud je tento zemědělec způsobilý v rámci režimu jednotné platby na plochu.

Článek 37

Produkce konopí v rámci režimu jednotné platby na plochu

Pokud jde o režim jednotné platby na plochu, použije se obdobně článek 9.

KAPITOLA 3

EKOLOGICKÉ POSTUPY

ODDÍL 1

Rovnocennost

Článek 38

Požadavky pro celostátní nebo regionální systémy certifikace

1.   Členské státy, které se rozhodnou provádět rovnocenné postupy uvedené v čl. 43 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013, určí jeden nebo více veřejných nebo soukromých certifikačních orgánů, které osvědčí, že zemědělec ve svém zemědělském podniku používá postupy, které jsou v souladu s čl. 43 odst. 3 uvedeného nařízení (EU).

2.   Veřejné nebo soukromé certifikační orgány splňují tyto podmínky:

a)	mají odbornou způsobilost, vybavení a infrastrukturu potřebnou k plnění certifikačních úkolů;

b)	mají dostatečný počet kvalifikovaných a zkušených zaměstnanců;

c)	jsou nestranné a prosté jakéhokoli střetu zájmů, pokud jde o plnění certifikačních úkolů.

Soukromé certifikační orgány musí být akreditovány v souladu s EN ISO/IEC 17021 (Požadavky na orgány provádějící audit a certifikaci systémů managementu) nebo EN ISO/IEC 17065 (Posuzování shody – Požadavky na orgány certifikující produkty, procesy a služby) v odvětví zemědělské produkce. Akreditaci smí udělit pouze vnitrostátní akreditační orgán v členském státě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (21).

3.   Určení veřejných nebo soukromých certifikačních orgánů bude odňato, pokud orgány nesplní podmínky určení stanovené v odstavci 2.

Článek 39

Výpočet částky uvedené v čl. 28 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013

1.   V případě zemědělců, kteří se rozhodnout používat postupy uvedené v oddílu I bodech 3 a 4 a oddílu III bodě 7 přílohy IX nařízení (EU) č. 1307/2013 a jakékoli další rovnocenné postupy doplněné do této přílohy, u kterých je nutný zvláštní výpočet, aby se zabránilo dvojímu financování, jakožto rovnocenné postupy podle čl. 43 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení, členské státy odečtou od částky podpory na hektar vypočtené podle čl. 28 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013 částku odpovídající jedné třetině průměrné ekologické platby na hektar v dotčeném členském státě či regionu za každý ekologický postup, kterému je daný postup rovnocenný.

Průměrná ekologická platba na hektar v dotčeném členském státě či regionu se vypočte na základě procentního podílu podle čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 průměru vnitrostátních stropů pro roky 2015–2019 stanovených v příloze II uvedeného nařízení a na základě počtu způsobilých hektarů ohlášených v roce 2015 v souladu s článkem 33 nebo 36 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy, které se rozhodnou provádět postupy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce již v roce 2015, mohou odhadnout počet způsobilých hektarů ohlášených v roce 2015 na základě ohlášení učiněných v roce 2014 podle čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy, které se rozhodnou použít čl. 43 odst. 9 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 1307/2013, rozhodnout, že použijí odpočet uvedený v odstavci 1 tohoto článku individuálně ve výši částky, která odpovídá jedné třetině průměrné ekologické platby na hektar dotčeného zemědělce.

Průměrná ekologická platba se u daného zemědělce vypočítá na základě průměru individuální platby vypočítané v souladu s čl. 43 odst. 9 třetím a čtvrtým pododstavcem nařízení (EU) č. 1307/2013 pro roky 2015–2019 a na základě počtu způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v roce 2015 v souladu s článkem 33 uvedeného nařízení.

ODDÍL 2

Diverzifikace plodin

Článek 40

Výpočet podílu různých plodin pro diverzifikaci plodin

1.   Pro účely výpočtu podílu různých plodin podle čl. 44 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 je obdobím, jež je třeba zohlednit, nejvýznamnější část vegetačního období s ohledem na tradiční pěstitelské postupy ve vnitrostátních souvislostech.

Členské státy o tomto období zemědělce v přiměřené lhůtě informují. V rámci celkové orné půdy zemědělského podniku se za účelem výpočtu podílů různých plodin každý hektar zohlední pouze jednou v jednom roce podání žádosti.

2.   Při výpočtu podílu různých plodin může plocha, na které se určitá plodina pěstuje, zahrnovat krajinné prvky, které tvoří součást plochy, na kterou lze poskytnou podporu, podle článku 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

3.   Na ploše, kde se používá smíšená kultura v podobě současného pěstování dvou nebo více plodin v samostatných řádcích, se každá plodina započítá jako samostatná plodina, pokud pokrývá alespoň 25 % dané plochy. Plocha pokrytá samostatnými plodinami se vypočte vydělením plochy, kde se používá smíšená kultura, počtem plodin pěstovaných na alespoň 25 % dané plochy, bez ohledu na skutečný podíl plodiny na dané ploše.

V případě ploch, kde se používá smíšená kultura v podobě pěstování hlavní plodiny, pod kterou se seje druhá plodina, se plocha považuje za plochu, na které se pěstuje pouze hlavní plodina.

Plochy, na nichž se vysévá směs osiv, se bez ohledu na konkrétní plodiny obsažené ve směsi považují za plochu pokrytou jedinou plodinou. Aniž je dotčen čl. 44 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) č. 1307/2013, takováto jediná plodina se označuje jako „smíšená plodina“. Pokud je možné určit, že druhy obsažené v různých směsích osiv se od sebe navzájem liší, mohou členské státy uznat tyto různé směsi osiv jako samostatné jediné plodiny, pokud se tyto různé směsi osiv nepoužívají pro plodinu uvedenou v čl. 44 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) č. 1307/2013.

ODDÍL 3

Trvalé travní porosty

Článek 41

Rámec pro určení dalších environmentálně citlivých oblastí s trvalými travními porosty mimo oblasti Natura 2000

Environmentálně citlivé oblasti s trvalými travními porosty mimo oblastí, na které se vztahuje směrnice 92/43/EHS nebo směrnice 2009/147/ES, jak je uvedeno v čl. 45 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013, se určují na základě jednoho nebo více z těchto kritérií:

a)	tvoří je organické půdy s vysokým obsahem organického uhlíku, jako jsou rašeliniště nebo mokřady;

b)	nacházejí se na nich stanoviště uvedená v příloze I směrnice 92/43/EHS nebo chráněná podle vnitrostátních právních předpisů;

c)	nacházejí se na nich druhy rostlin uvedené v příloze II směrnice 92/43/EHS nebo chráněné podle vnitrostátních právních předpisů;

d)	jsou významné pro volně žijící druhy ptáků uvedené v příloze I směrnice 2009/147/ES;

e)	jsou významné pro volně žijící druhy živočichů chráněné podle směrnice 92/43/EHS nebo chráněné podle vnitrostátních právních předpisů;

f)	tvoří je trvalé travní porosty vysoké přírodní hodnoty vymezené podle objektivních kritérií, která stanoví členský stát;

g)	tvoří je půdy s vysokým rizikem eroze;

h)	nacházejí se v citlivé oblasti vymezené v plánech povodí podle směrnice 2000/60/ES.

Členské státy mohou každoročně rozhodnout o doplnění nově určených oblastí a v přiměřené lhůtě o takovém rozhodnutí informují dotčené zemědělce.

Článek 42

Obnova v případě nedodržení povinnosti týkající se environmentálně citlivých ploch s trvalými travními porosty

Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES (22), pokud zemědělec přeměnil nebo zoral trvalý travní porost, na který se vztahuje povinnost uvedená v čl. 45 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013, stanoví dotyčný členský stát povinnost obnovit na ploše trvalý travní porost a může případ od případu vydat přesné pokyny, které musí dotyčný zemědělec dodržet, popisující způsob, jak napravit způsobenou ekologickou újmu s cílem obnovit environmentálně citlivý stav.

Dotyčný zemědělec je po zjištění nedodržení neprodleně vyrozuměn o tom, že je povinen zajistit obnovu, a o datu, dokdy má být tato povinnost splněna. Toto datum nesmí být pozdější než datum pro podání jednotné žádosti na následující rok, nebo v případě Švédska a Finska 30. červen následujícího roku.

Odchylně od čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 se obnovená půda považuje za trvalý travní porost od prvního dne obnovy a podléhá povinnosti uvedené v čl. 45 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 43

Výpočet poměru trvalých travních porostů

1.   Plochy ohlášené zemědělci účastnícími se režimu pro malé zemědělce podle hlavy V nařízení (EU) č. 1307/2013, jakož i jednotky zemědělského podniku, které se používají pro ekologickou produkci v souladu s článkem 11 nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (23), se nezahrnují do poměru ploch s trvalými travními porosty k celkové zemědělské ploše a referenčního poměru podle čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Plochy ohlášené zemědělci v roce 2012 jako půda využívaná jako stálé pastviny, které byly přeměněny na půdu určenou k jiným účelům, je možné odečíst od výpočtu ploch s trvalými travními porosty v souladu s čl. 45 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013, a to až do počtu hektarů stálých pastvin nebo trvalých travních porostů, které zemědělci vyčlenili po roce 2012 a ohlásili v roce 2015 na vnitrostátní, regionální, subregionální nebo podnikové úrovni, pokud byla dodržena stávající pravidla o zachování stálých pastvin stanovená v čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 a v čl. 93 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Při výpočtu počtu hektarů stálých pastvin nebo trvalých travních porostů, které byly vyčleněny po roce 2012, jak je uvedeno v prvním pododstavci, se zohlední pouze hektary stálých pastvin nebo trvalých travních porostů na zemědělské ploše ohlášené v roce 2012, 2013 nebo 2014 v souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009.

3.   Členské státy referenční poměr přizpůsobí, pokud usoudí, že existuje významný dopad na vývoj tohoto poměru způsobený zejména změnou plochy využívané k ekologické produkci nebo změnou počtu účastníků režimu pro malé zemědělce. V takových případech členské státy neprodleně informují Komisi o provedeném přizpůsobení a jeho odůvodnění.

Článek 44

Zachování poměru trvalých travních porostů

1.   Členské státy mohou stanovit individuální povinnost zemědělců nepřeměňovat trvalé travní porosty bez předchozího schválení. Zemědělci jsou o této povinnosti informováni neprodleně a v každém případě před 15. listopadem roku, kdy ji dotčený členský stát stanoví. Tato povinnost platí pouze pro zemědělce, na které se vztahují povinnosti podle hlavy III kapitoly 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, pokud jde o plochy s trvalými travními porosty, na něž se nevztahuje čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Vydání schválení může záviset na použití objektivních a nediskriminačních kritérií, včetně kritérií environmentálních. Jestliže je schválení uvedené v prvním pododstavci podmíněno tím, že je třeba vyčlenit jako trvalý travní porost jinou plochu s odpovídajícím počtem hektarů, tato plocha se odchylně od čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 považuje za trvalý travní porost od prvního dne přeměny. Takové plochy musí být užívány k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin alespoň po pět po sobě jdoucích let ode dne přeměny, nebo, pokud tak rozhodne členský stát, jestliže zemědělci přemění oblasti, které k pěstování trav a jiných bylinných pícnin již byly užívány, na plochy s trvalými travními porosty, po zbývající počet let nutný k dosažení pěti po sobě následujících let.

2.   Je-li zjištěno, že poměr uvedený v čl. 45 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013 klesl o více než 5 % v porovnání s referenčním poměrem podle uvedeného článku, stanoví dotčený členský stát povinnost obnovit na těchto plochách trvalý travní porost a pravidla, která zabrání novým přeměnám ploch s trvalými travními porosty.

Členské státy určí zemědělce, na které se vztahuje povinnost zajistit obnovu, ze zemědělců:

a)	na které se vztahují povinnosti podle hlavy III kapitoly 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, pokud jde o plochy s trvalými travními porosty, na něž se nevztahuje čl. 45 odst. 1 uvedeného nařízení; a

b)

kteří na základě žádostí, které byly podány v souladu s článkem 72 nařízení (EU) č. 1306/2013 nebo článkem 19 nařízení (ES) č. 73/2009 během předcházejících dvou kalendářních roků, nebo v roce 2015 během předcházejících tří kalendářních roků, mají k dispozici zemědělské plochy, jež byly přeměněny z ploch s trvalými travními porosty nebo půdy se stálými pastvinami na plochy s jiným využitím.

Pokud období uvedená v druhém pododstavci písm. b) zahrnují kalendářní roky před rokem 2015, povinnost obnovy se vztahuje také na plochy, jež byly přeměněny na plochy s jiným využitím z půdy využívané jako stálé pastviny, na které se vztahovala povinnost uvedená v čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 nebo čl. 93 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Při určování, kteří zemědělci obnoví plochy na plochy s trvalými travními porosty, uloží členské státy tuto povinnost nejprve zemědělcům, kteří mají k dispozici plochu, jež byla přeměněna z plochy s trvalými travními porosty nebo půdy se stálými pastvinami na plochu s jiným využitím v rozporu s požadavky na schválení podle odstavce 1 tohoto článku nebo čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1122/2009, pokud se na ně vztahovaly. Tito zemědělci obnoví celou přeměněnou plochu.

3.   Pokud se použitím odstavce 2 čtvrtého pododstavce nezvýší poměr uvedený v čl. 45 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013 nad prahovou hodnotu 5 %, členské státy stanoví, že zemědělci, kteří mají k dispozici plochu, jež byla přeměněna z plochy s trvalými travními porosty nebo půdy se stálými pastvinami na plochu s jiným využitím během období uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. b) tohoto článku, rovněž obnoví určitý procentní podíl uvedené přeměněné plochy na plochy s trvalými travními porosty nebo vyčlení jinou plochu odpovídající tomuto procentnímu podílu jako plochu s trvalými travními porosty. Tento procentní podíl se vypočítá na základě plochy přeměněné zemědělcem během období uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. b) tohoto článku a plochy, jež je nezbytná pro zvýšení poměru uvedeného v čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 nad prahovou hodnotu 5 %.

Členské státy mohou pro výpočet procentního podílu uvedeného v prvním pododstavci vyloučit z plochy přeměněné zemědělcem ty plochy, které se staly trvalými travními porosty po 31. prosinci 2015, pokud provádějí administrativní křížové kontroly trvalých travních porostů každoročně nahlášených v geoprostorových žádostech o podporu prostřednictvím prostorových průsečíku s plochou oznámenou jako stálé pastviny v roce 2015 a zaznamenanou v systému identifikace zemědělských pozemků a pokud tyto plochy trvalých travních porostů nevznikly jako výsledek povinnosti obnovit nebo zřídit plochu trvalých travních porostů podle odstavce 2 nebo tohoto odstavce. Pokud však toto vyloučení neumožňuje zvýšit poměr uvedený v čl. 45 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013 nad prahovou hodnotu 5 %, členské státy uvedené plochy nevyloučí.

Plochy s trvalými travními porosty nebo půda využívaná jako stálé pastviny, jež zemědělci vyčlenili v rámci závazků v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 (24) a nařízením (EU) č. 1305/2013, se za účelem výpočtu procentního podílu podle prvního pododstavce v rámci plochy, kterou zemědělec přeměnil, nezohlední.

Zemědělci jsou o individuální povinnosti obnovy a o pravidlech, která brání nové přeměně trvalých travních porostů, informováni neprodleně a v každém případě před 31. prosincem roku, v němž byl zjištěn pokles o více než 5 %. Povinnost obnovy musí být splněna před datem pro podání jednotné žádosti na následující rok, nebo v případě Švédska a Finska před 30. červnem následujícího roku.

Odchylně od čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 se plochy, jež byly obnoveny nebo vyčleněny jako plochy s trvalými travními porosty, považují za trvalý travní porost od prvního dne obnovy nebo vyčlenění. Uvedené plochy musí být užívány k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin alespoň po pět po sobě jdoucích let ode dne přeměny, nebo, pokud tak členský stát rozhodne, jestliže zemědělci přemění plochy, které již byly užívány k pěstování trav a jiných bylinných pícnin, na plochy s trvalými travními porosty, zbývající počet let nutných k dosažení pěti po sobě následujících let.

ODDÍL 4

Plocha využívaná v ekologickém zájmu

Článek 45

Další kritéria pro druhy plochy využívané v ekologickém zájmu

1.   Pro určení druhů ploch uvedených v čl. 46 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013 jako ploch využívaných v ekologickém zájmu se použijí odstavce 2 až 11 tohoto článku.

2.   Na půdě ponechané ladem nedochází k zemědělské produkci. Odchylně od čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 zůstává půda ponechaná ladem po dobu delší než pět let pro účely splnění podmínek pro plochu využívanou v ekologickém zájmu ornou půdou.

3.   Terasami se rozumí terasy, které jsou chráněny v rámci DZES 7 podle přílohy II nařízení (EU) č. 1306/2013, jakož i ostatní terasy. Členské státy mohou rozhodnout, že za plochu využívanou v ekologickém zájmu považují pouze terasy chráněné v rámci DZES 7. Členské státy, které se rozhodnou zohlednit také ostatní terasy, stanoví pro tyto ostatní terasy kritéria, včetně minimální výšky, na základě vnitrostátních nebo regionálních zvláštností.

4.   Krajinné prvky jsou k dispozici zemědělci a rozumí se jimi prvky chráněné v rámci DZES 7, SMR 2 nebo SMR 3 podle přílohy II nařízení (EU) č. 1306/2013, jakož i tyto prvky:

a)	živé ploty nebo zalesněné pásy o šířce nejvýše 10 metrů;

b)	solitérní stromy, jejichž koruna má průměr nejméně 4 metry;

c)	stromy ve stromořadí, jejichž koruna má průměr nejméně 4 metry. Prostor mezi korunami nesmí přesáhnout 5 metrů;

d)	skupiny stromů, ve kterých jsou stromy propojeny zápojem s překrývajícími se korunami, a plochy porostlé houštím, v obou případech o velikosti maximálně 0,3 ha;

e)	souvratě o šířce 1 až 20 metrů, na kterých nedochází k zemědělské produkci,

f)	rybníky o velikosti maximálně 0.1 ha. Nádrže vyrobené z betonu nebo z plastů se nepovažují za plochu využívanou v ekologickém zájmu;

g)	příkopy široké maximálně 6 metrů, včetně otevřených vodních toků pro účely zavlažování či odvodňování. Kanály, které mají stěny z betonu, se nepovažují za plochu využívanou v ekologickém zájmu;

h)	tradiční kamenné zdi.

Členské státy mohou rozhodnout, že v řádně odůvodněných případech omezí výběr krajinných prvků pouze na prvky v rámci DZES 7, SMR 2 nebo SMR 3 podle přílohy II nařízení (EU) č. 1306/2013 a/nebo na jeden či více prvků uvedených v prvním pododstavci písm. a) až h).

Pro účely prvního pododstavce písm. b) a c) mohou členské státy zařadit stromy, které uznávají za hodnotné krajinné prvky a které mají korunu o průměru menším než 4 metry.

Pro účely prvního pododstavce písm. e) mohou členské státy stanovit nižší maximální šířku.

Pro účely prvního pododstavce písm. f) mohou členské státy stanovit minimální velikost rybníka a mohou rozhodnout, že do velikosti rybníka se zahrnuje pás s pobřežní vegetací podél vodní plochy o šířce až 10 metrů. Mohou stanovit kritéria, která zajistí, že rybníky mají přírodní hodnotu, s ohledem na význam, který mají přírodní rybníky pro ochranu přírodních stanovišť a druhů.

Pro účely prvního pododstavce písm. h) stanoví členské státy na základě vnitrostátních nebo regionálních specifických podmínek minimální kritéria, včetně omezení ohledně výšky a šířky.

5.   Ochranné pásy zahrnují ochranné pásy podél vodních toků požadované v rámci DZES 1, SMR 1 nebo SMR 10 podle přílohy II nařízení (EU) č. 1306/2013, jakož i ostatní ochranné pásy. Minimální šířku těchto ostatních ochranných pásů určí členské státy, nesmí však být menší než 1 metr. Musí se nacházet na orné půdě nebo k ní přiléhat, a to tak, že jejich dlouhé okraje jsou rovnoběžné s okrajem vodního toku nebo vodního útvaru. Podél vodních toků mohou zahrnovat také pásy s pobřežní vegetací o šířce až 10 metrů. Na ochranných pásech nesmí docházet k zemědělské produkci. Odchylně od požadavku zákazu zemědělské produkce mohou členské státy povolit pastvu nebo sekání, pokud lze ochranný pás nadále odlišit od přiléhající zemědělské půdy.

6.   Hektary zemědělsko-lesnické plochy jsou ornou půdou způsobilou pro režim základní platby nebo režim jednotné platby na plochu uvedené v hlavě III kapitole 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 a splňují podmínky, za kterých je nebo byla udělena podpora podle článku 44 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článku 23 nařízení (EU) č. 1305/2013.

7.   Pokud jde o pásy způsobilých hektarů podél okrajů lesa, členské státy mohou buď rozhodnout, že zemědělskou produkci povolí, nebo zavést požadavek zákazu zemědělské produkce, nebo poskytnout zemědělcům obě možnosti. Pokud se členské státy rozhodnou nepovolit zemědělskou produkci, mohou odchylně od požadavku zákazu zemědělské produkce povolit pastvu nebo sekání, pokud lze ochranný pás nadále odlišit od přiléhající zemědělské půdy. Minimální šířku takových pásů určí členské státy, nesmí však být menší než 1 metr. Maximální šířka je 10 metrů.

8.   Pokud jde o plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích, na kterých se nepoužívají minerální hnojiva a/nebo přípravky na ochranu rostlin, členské státy vypracují seznam druhů, které lze k tomuto účelu použít, a to tak, že ze seznamu stanoveného podle čl. 4 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013 vyberou druhy, které jsou z ekologického hlediska nejvhodnější, čímž se vyloučí druhy, které zjevně nejsou původní. Členské státy také stanoví požadavky na používání minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, přičemž zohlední cíl ploch využívaných v ekologickém zájmu, konkrétně chránit a zlepšovat biologickou rozmanitost.

9.   Plochy, na kterých rostou meziplodiny nebo zelený porost, zahrnují takovéto plochy stanovené podle požadavků SMR 1 uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 1306/2013, jakož i ostatní plochy s meziplodinami nebo zeleným porostem pod podmínkou, že byly založeny vysetím směsi druhů plodin nebo podsevem trávy do hlavní plodiny. Členské státy stanoví seznam směsí druhů plodin, které se použijí, a období pro osévání meziplodinami nebo zeleným porostem a mohou stanovit další podmínky, zejména pokud jde o způsoby produkce. Období, které určí členské státy, nesmí překročit 1. říjen.

Plochy, na kterých rostou meziplodiny nebo zelený porost, nezahrnují plochy se zimními plodinami, které se běžně osévají na podzim a jsou určené pro sklizeň nebo pastvu. Nezahrnují ani plochy, na které se vztahují rovnocenné postupy uvedené v bodě I.3 a 4 přílohy IX nařízení (EU) č. 1307/2013 a prováděné formou závazků uvedených v čl. 43 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení.

10.   Plochy s plodinami, které vážou dusík, zemědělci osévají takovými plodinami, které vážou dusík, jež jsou zahrnuty na seznamu sestaveném členským státem. Tento seznam obsahuje plodiny, které vážou dusík, u nichž má členský stát za to, že přispívají k cíli zlepšení biologické rozmanitosti. Tyto plodiny na ploše rostou v průběhu vegetačního období. Členské státy stanoví pravidla určující, kde je možné pěstovat plodiny, které vážou dusík, aby byly splněny podmínky pro plochu využívanou v ekologickém zájmu. Tato pravidla zohlední potřebu splnit cíle směrnic 91/676/EHS a 2000/60/ES, vzhledem k tomu, že plodiny, které vážou dusík, mohou na podzim zvyšovat riziko vyplavování dusíku. Členské státy mohou stanovit další podmínky, zejména pokud jde o způsoby produkce.

Plochy s plodinami, které vážou dusík, nezahrnují plochy, na které se vztahují rovnocenné postupy uvedené v bodě I.3 a 4 přílohy IX nařízení (EU) č. 1307/2013 a prováděné formou závazků uvedených v čl. 43 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení.

11.   Za účelem splnění požadavku na plochu využívanou v ekologickém zájmu může zemědělec stejnou plochu nebo krajinný prvek ohlásit v roce podání žádosti pouze jednou.

Článek 46

Pravidla pro regionální provádění u ploch využívaných v ekologickém zájmu

1.   Členské státy, které se rozhodnout pro regionální provádění uvedené v čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013, vymezí regiony pro účely uvedeného článku. Tyto regiony, které mají být vymezeny, se skládají z jednotných a homogenních zeměpisných oblastí s podobnými zemědělskými a environmentálními podmínkami. Pro tento účel se homogenita vztahuje k typu půdy, nadmořské výšce, jakož i k výskytu přírodních a polopřírodních ploch.

2.   Ve vymezených regionech členské státy určí plochy, na nichž se musí uplatňovat až polovina procentních bodů požadavku na plochu využívanou v ekologickém zájmu.

3.   Pokud jde o tyto určené plochy, členské státy stanoví pro zúčastněné zemědělce nebo skupiny zemědělců zvláštní povinnosti. Tyto povinnosti zajistí souvislou strukturu přiléhajících ploch využívaných v ekologickém zájmu. Povinnosti uložené zúčastněným zemědělcům nebo skupinám zemědělců zahrnují požadavek, podle něhož každý zúčastněný zemědělec zajistí, aby se alespoň 50 % plochy, na kterou se vztahuje povinnost stanovená v čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, nacházelo na půdě jeho zemědělského podniku v rámci daného regionu a v souladu s čl. 46 odst. 2 druhým pododstavcem uvedeného nařízení.

4.   Povinnosti uložené zúčastněným zemědělcům nebo skupinám zemědělců zajistí, aby souvislé plochy využívané v ekologickém zájmu uvedené v odstavci 3 tvořila jedna nebo více ploch uvedených v čl. 46 odst. 2 prvním pododstavci písm. a), c), d) a h) nařízení (EU) č. 1307/2013.

5.   Členské státy při určování ploch a stanovování povinností uvedených v odstavcích 2 a 3 případně zohlední stávající vnitrostátní nebo regionální strategie v oblasti biologické rozmanitosti nebo zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí, plány povodí nebo zjištěné potřeby tak, aby se zajistila ekologická soudržnost sítě Natura 2000 podle článku 10 směrnice 92/43/EHS nebo aby se přispělo k provádění strategie v oblasti zelené infrastruktury.

6.   Dříve než členské státy zemědělcům uloží povinnosti, konzultují dotčené zemědělce nebo skupiny zemědělců a ostatní zúčastněné strany. Po této konzultaci členské státy stanoví konečný podrobný plán regionálního provádění a informují o tomto plánu strany zúčastněné na konzultaci a dotčené zemědělce nebo skupiny zemědělců, včetně určení oblastí a povinnosti pro zúčastněné zemědělce nebo skupiny zemědělců, a zejména přesného procentního podílu, který musí každý jednotlivý zemědělec provádět ve svém vlastním podniku. Tyto informace členské státy poskytnou zemědělci do 30. června roku, který předchází roku, ve kterém se použije regionální provádění, nebo v prvním roce uplatňování tohoto nařízení s dostatečným předstihem tak, aby zemědělec mohl řádně podat svou žádost.

Aniž jsou dotčeny platby zemědělcům uvedené v čl. 43 odst. 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, členské státy zajistí, aby byla stanovena opatření ohledně finančních kompenzací mezi zemědělci a správních pokut pro případ, že nebudou splněny podmínky týkající se souvislých ploch využívaných v ekologickém zájmu.

Článek 47

Pravidla pro kolektivní provádění a kritéria, která mají podniky splňovat, aby byly považovány za podniky v těsné blízkosti

1.   Členské státy, které se rozhodnou povolit kolektivní provádění podle čl. 46 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, určí kritéria, která musí zemědělské podniky splňovat, aby byly považovány za podniky v těsné blízkosti, přičemž použijí kterékoli z následujících kritérií:

a)	zemědělci, u nichž se 80 % podniku nachází ve stejné obci;

b)	zemědělci, u nichž se 80 % podniku nachází v okruhu určitého počtu kilometrů, který určí členské státy, maximálně však do 15 kilometrů.

2.   Členské státy, které se rozhodnou určit plochy, na kterých je možné kolektivní provádění, a které se rozhodnou uložit zúčastněným zemědělcům nebo skupinám zemědělců povinnosti, zohlední stávající vnitrostátní nebo regionální strategie v oblasti biologické rozmanitosti nebo zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí, plány povodí nebo zjištěné potřeby tak, aby se zajistila ekologická soudržnost sítě Natura 2000 podle článku 10 směrnice 92/43/EHS nebo aby se přispělo ke zlepšování zelené infrastruktury.

3.   Povinnosti uložené zúčastněným zemědělcům nebo skupinám zemědělců podle odstavce 2 zahrnují podmínku, aby souvislé plochy využívané v ekologickém zájmu tvořila jedna nebo více ploch uvedených v čl. 46 odst. 2 druhém pododstavci písm. a), c), d) a h) nařízení (EU) č. 1307/2013.

4.   Zemědělci, kteří se účastní kolektivního provádění, uzavřou písemnou dohodu, která obsahuje podrobnosti o interních ujednáních ohledně finančních kompenzací a správních pokut pro případ, že nebudou splněny podmínky pro souvislé plochy využívané v ekologickém zájmu.

Článek 48

Stanovení poměru lesní a zemědělské půdy

1.   Členské státy, které se rozhodnou použít čl. 46 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013, stanoví na základě údajů poskytnutých Eurostatem procentní podíl lesní půdy v porovnání s celkovou plochou půdy podle prvního pododstavce uvedeného odstavce. Údaje týkající se lesů odkazují na definici používanou Organizací OSN pro výživu a zemědělství a nezahrnují plochu patřící do kategorie jiných zalesněných ploch. Celková plocha půdy nezahrnuje plochu pokrytou vnitrozemskými vodami, včetně řek a jezer.

2.   K výpočtu poměru lesní a zemědělské půdy podle čl. 46 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 se použijí údaje poskytnuté Eurostatem. Pokud o lesní a zemědělské půdě nejsou k dispozici údaje Eurostatu v požadované míře, aby bylo možné vyhodnotit poměr zalesnění na úrovni plochy rovnocenné úrovni LAU2 nebo na úrovni jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast s obdobnými zemědělskými podmínkami, lze použít údaje z jiných zdrojů.

Členské státy prokáží, že o lesní a zemědělské půdě použily aktuální a konzistentní údaje, které v maximální možné míře vypovídají o skutečné situaci.

3.   Údaje a výpočty podle odstavců 1 a 2 jsou platné po dobu tří let. Po skončení tohoto období členské státy, které se rozhodnou dále uplatňovat výjimku stanovenou v čl. 46 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 a obnovit tříleté období, znovu vypočítají poměry v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku na základě nejnovějších dostupných údajů.

V případě změn správních hranic, které mají vliv na poměr uvedený v odstavci 2, se údaje a výpočty znovu vyhodnotí a veškeré změny v uplatnění výjimky budou oznámeny Komisi.

KAPITOLA 4

PLATBA PRO MLADÉ ZEMĚDĚLCE

Článek 49

Přístup právnických osob k platbě pro mladé zemědělce

1.   Roční platba pro mladé zemědělce podle čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 se poskytuje právnické osobě bez ohledu na její právní formu, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	právnická osoba má nárok na platbu v režimu základní platby nebo v režimu jednotné platby na plochu uvedeném v hlavě III kapitole 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 a má aktivované platební nároky nebo ohlášené způsobilé hektary podle čl. 50 odst. 4 uvedeného nařízení;

b)

mladý zemědělec ve smyslu čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 vykonává nad právnickou osobou účinnou a dlouhodobou kontrolu, pokud jde o rozhodnutí týkající se řízení, zisků a finančních rizik, v prvním roce žádosti právnické osoby o platbu v režimu pro mladé zemědělce. Pokud se na kapitálu nebo řízení právnické osoby podílí více fyzických osob, včetně osob, které nejsou mladými zemědělci, je mladý zemědělec schopen tuto účinnou a dlouhodobou kontrolu vykonávat buď samostatně, nebo společně s dalšími zemědělci;

c)	alespoň jeden z mladých zemědělců, kteří splňují podmínku stanovenou v písmenu b), splňuje kritéria způsobilosti zavedená členskými státy podle čl. 50 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, pokud existují, ledaže členské státy rozhodly, že se tato kritéria vztahují na všechny takovéto mladé zemědělce.

Pokud má nad právnickou osobou výhradní nebo společnou kontrolu jiná právnická osoba, použijí se podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. b) na veškeré fyzické osoby, které mají kontrolu nad touto jinou právnickou osobou.

2.   Platba uvedená v čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 nesmí být nadále poskytována, jestliže všichni mladí zemědělci splňující kritéria stanovená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a případně v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) ztratili nad právnickou osobou kontrolu.

3.   Pro účely tohoto článku:

a)	se jakýkoli odkaz na „zemědělce“ v čl. 50 odst. 4 až 10 nařízení (EU) č. 1307/2013 považuje za odkaz na právnickou osobu uvedenou v tomto článku;

b)	se odkaz na první předložení žádosti o účast v režimu základní platby nebo v režimu jednotné platby na plochu uvedené v čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 považuje za odkaz na první žádost této právnické osoby o platbu v rámci režimu pro mladé zemědělce;

c)	aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, se odkaz na „zřízení“ v čl. 50 odst. 5 druhé větě nařízení (EU) č. 1307/2013 považuje za odkaz na zřízení mladými zemědělci, kteří mají nad právnickou osobou kontrolu v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. b) tohoto článku.

4.   Pokud několik mladých zemědělců podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) získalo kontrolu nad právnickou osobou v různých obdobích, za dobu „zřízení“ uvedeného v čl. 50 odst. 5 druhé větě nařízení (EU) č. 1307/2013 se považuje časově první získání kontroly.

Článek 50

Přístup skupiny fyzických osob k platbě pro mladé zemědělce

Článek 49 se použije obdobně na skupinu fyzických osob podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013, kde jsou požadavky stanovené v čl. 49 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení splněny na úrovni skupiny.

KAPITOLA 5

PODPORA VÁZANÁ NA PRODUKCI

ODDÍL 1

Dobrovolná podpora vázaná na produkci

Článek 51

Definice

Pro účely tohoto oddílu se „opatřeními podpory vázané na produkci“ rozumí opatření, kterými se provádí dobrovolná podpora vázaná na produkci uvedená v čl. 52 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 52

Obecné zásady

1.   Regiony uvedené v čl. 52 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 vymezí členské státy na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou agronomické a sociálně ekonomické rysy a regionální zemědělský potenciál nebo institucionální či administrativní struktura. Tyto regiony se mohou lišit od regionů vymezených v rámci jiných režimů podpory, jež stanoví nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Při vymezení zvláštních druhů zemědělské činnosti nebo zvláštních zemědělských odvětví uvedených v čl. 52 odst. 3 nařízení Komise (EU) č. 1307/2013 členské státy zohlední zejména příslušné struktury a podmínky produkce v dotčeném regionu nebo odvětví.

3.   Pro účely čl. 52 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 se má za to, že určité druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví jsou „v obtížích“, jestliže hrozí opuštění nebo pokles produkce, mimo jiné i z důvodu nedostatečné ziskovosti vykonávané činnosti, které negativně ovlivňují hospodářskou, sociální nebo environmentální rovnováhu v regionu či odvětví.

Článek 53

Podmínky poskytnutí podpory

1.   Členské státy stanoví kritéria způsobilosti pro opatření podpory vázané na produkci v souladu s rámcem stanoveným v nařízení (EU) č. 1307/2013 a s podmínkami stanovenými v tomto nařízení.

2.   Plochy a výnosy a počty zvířat uvedené v čl. 52 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví členské státy na regionální nebo odvětvové úrovni. Odpovídají maximálním výnosům, obdělávané ploše nebo počtu zvířat, jichž bylo v cílovém regionu nebo odvětví dosaženo alespoň v jednom roce během období pěti let, které předchází roku rozhodnutí podle čl. 53 odst. 1 uvedeného nařízení.

Roční platba se vyjadřuje jako částka podpory na jednotku. Vychází z poměru mezi částkou stanovenou pro financování daného opatření, jak byla oznámena podle bodu 3 písm. i) přílohy I tohoto nařízení, a buď plochou či počtem zvířat, na které může být poskytnuta podpora v daném roce, nebo plochou či počtem zvířat stanovenými podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

3.   Pokud se opatření podpory vázané na produkci týká olejnatých semen uvedených v příloze memoranda o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejnatých semenech v rámci GATT, nesmí souhrn maximálních ploch, které mají být podle oznámení členských států podporovány, překročit maximální plochu stanovenou pro celou Unii, aby se zajistilo dodržování jejích mezinárodních závazků.

Pokud dojde k překročení maximální plochy uvedené v prvním pododstavci, dotčené členské státy upraví oznámenou plochu použitím redukčního koeficientu, který vyplývá z poměru mezi maximální plochou a souhrnem ploch oznámených pro podporu na olejnatá semena podle prvního pododstavce.

Komise stanoví redukční koeficient uvedený v druhém pododstavci prostřednictvím prováděcích aktů, které budou přijaty bez použití postupu uvedeného v čl. 71 odst. 2 nebo 3 nařízení (EU) č. 1307/2013.

4.   Pokud se opatření vázané podpory týká skotu nebo ovcí a koz, členské státy určí jako podmínku způsobilosti pro podporu požadavky na identifikaci a registraci zvířat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 (25) nebo nařízení Rady (ES) č. 21/2004 (26).

5.   Členské státy neposkytnou vázanou podporu na plochu pro plochy, které nejsou plochami, na něž lze poskytnout podporu, ve smyslu čl. 32 odst. 2, 3 a 4 nařízení (EU) č. 1307/2013. Pokud členské státy poskytují vázanou podporu na konopí, použije se podmínka uvedená v čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 a v článku 9 tohoto nařízení.

Článek 54

Soulad a kumulace podpor

1.   Pro účely čl. 52 odst. 8 nařízení (EU) č. 1307/2013 se opatření stanovená v nařízení (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (27) považují za „další opatření a politiky Unie“.

2.   Členské státy zajistí soulad mezi:

a)	opatřeními podpory vázané na produkci a opatřeními prováděnými v rámci dalších opatření a politik Unie;

b)	různými opatřeními podpory vázané na produkci;

c)	opatřeními podpory vázané na produkci a opatřeními financovanými v rámci státní podpory.

Členské státy zajistí, aby opatření podpory vázané na produkci nenarušovala řádné fungování dalších opatření uvedených v prvním pododstavci.

3.   Jestliže může být podpora v rámci určitého opatření podpory vázané na produkci poskytnuta také v rámci jiného opatření podpory vázané na produkci nebo opatření prováděného v rámci dalších opatření a politik Unie, členské státy zajistí, aby zemědělec mohl získat podporu zaměřenou na cíle uvedené v čl. 52 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013 pouze v rámci jednoho takového opatření.

Článek 55

Kritéria schválení Komisí

1.   Pro účely čl. 55 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 neexistují alternativy, jestliže:

a)	v cílovém regionu nebo odvětví nelze provozovat žádnou jinou produkci, než je produkce, která je předmětem opatření podpory vázané na produkci, nebo pokračování takovéto produkce vyžaduje významné změny struktur produkce; nebo

b)	přeměna na jinou produkci je výrazně omezena v důsledku nedostupnosti půdy nebo infrastruktury přizpůsobené takovéto produkci, následného podstatného snížení počtu zemědělských podniků, úrovně potřebných investic vyplývajících z přeměny nebo z podobných důvodů.

2.   Pro účely čl. 55 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013 je nutné poskytovat stabilní dodávky místnímu zpracovatelskému průmyslu v případech, kde by pozastavení nebo snížení produkce v cílovém regionu nebo odvětví pravděpodobně mělo negativní dopad na činnost a související ekonomickou životaschopnost nebo zaměstnanost v navazujících podnicích, které jsou na této produkci značně závislé, jako jsou např. zpracovatelé surovin, jatka nebo potravinářské podniky. Tyto navazující podniky musí mít sídlo v příslušném regionu nebo musí být pokračování jejich činnosti výrazně závislé na daném odvětví.

3.   Pro účely čl. 55 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013 pokračujících narušení trhu existují v případě, kdy jsou zemědělci v cílovém regionu nebo odvětví postiženi hospodářskými ztrátami, které vyplývají zejména z výskytu znečištění, kontaminace nebo snížení kvality životního prostředí v souvislosti s konkrétní událostí omezeného zeměpisného rozsahu.

4.   Při posuzování úrovně podpory vázané na produkci vyplývající z opatření oznámených členským státem, která mají být schválena, bere Komise v úvahu úroveň přímých plateb vázaných na produkci poskytnutých v průběhu alespoň jednoho roku v referenčním období 2010–2014 podle čl. 53 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013.

ODDÍL 2

Zvláštní podpora pro bavlnu

Článek 56

Schválení zemědělské půdy pro produkci bavlny

Členské státy stanoví objektivní kritéria, na jejichž základě se schvaluje zemědělská půda podle čl. 57 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Tato kritéria se opírají o jeden nebo více z těchto prvků:

a)	zemědělské hospodářství oblastí, v nichž bavlna představuje hlavní plodinu;

b)	půdní a klimatické podmínky v příslušných oblastech;

c)	hospodaření s vodou na zavlažování;

d)	režimy střídání plodin a pěstitelské techniky, jež mohou pravděpodobně přispět k ochraně životního prostředí.

Článek 57

Povolení odrůd k výsevu

Pro účely čl. 57 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 členské státy povolí odrůdy evidované ve „Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin“ podle směrnice 2002/53/ES, které jsou přizpůsobeny potřebám trhu.

Článek 58

Podmínky způsobilosti

Výsevu na plochách podle čl. 57 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 je dosaženo tehdy, pokud je dosaženo minimální hustoty osazení rostlin, kterou stanoví dotčený členský stát v závislosti na půdních a klimatických podmínkách a případně na regionálních zvláštnostech.

Článek 59

Agronomické postupy

Členské státy mohou stanovit zvláštní pravidla pro agronomické postupy, které jsou nezbytné pro péči o kultury a pro jejich sklizeň za běžných vegetačních podmínek.

Článek 60

Schválení meziodvětvových organizací

1.   Členské státy každý rok schválí na dobu jednoho roku, počínaje nejpozději 1. březnem, všechny mezioborové organizace podle čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, které požádají o to, aby byly schválenými organizacemi, a které:

a)	zahrnují celkovou plochu o rozloze alespoň 4 000 hektarů stanovených členským státem, které vyhovují kritériím schválení podle článku 56 tohoto nařízení;

b)	zahrnují alespoň jednu vyzrňovací stanici; a

c)	přijaly interní provozní pravidla, zejména pro podmínky členství a členské příspěvky, v souladu s vnitrostátními a unijními předpisy.

2.   Pokud se zjistí, že schválená meziodvětvová organizace nesplňuje kritéria pro schválení uvedená v odstavci 1, členský stát schválení odejme, pokud nedojde v souvislosti s nesplněním dotčených kritérií k nápravě. Pokud se plánuje odejmutí schválení, členský stát oznámí uvedený záměr meziodvětvové organizaci spolu s důvody, které ho k tomu vedly. Členský stát umožní meziodvětvové organizaci předložit ve stanovené lhůtě námitky.

Zemědělci, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace, jejíž schválení je odňato v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, ztrácí nárok na zvýšení podpory podle čl. 60 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 61

Povinnosti producentů

1.   Tentýž producent nesmí být členem více než jedné schválené meziodvětvové organizace uvedené v čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.   Producent, který je členem schválené meziodvětvové organizace, je povinen dodávat vyprodukovanou bavlnu pouze vyzrňovací stanici, která je členem téže organizace.

3.   Členství producentů ve schválené meziodvětvové organizaci je založeno na dobrovolném přistoupení.

KAPITOLA 6

OZNÁMENÍ

Článek 62

Oznámení týkající se definicí a souvisejících ustanovení

Členské státy oznámí Komisi veškerá rozhodnutí přijatá v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 do 31. ledna 2015. Takovéto oznámení obsahuje podrobnosti těchto rozhodnutí, jejich odůvodnění a objektivní kritéria, na jejichž základě byla tato rozhodnutí učiněna.

Článek 63

Oznámení týkající se redukčního koeficientu podle čl. 32 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013

Členské státy oznámí Komisi veškerá rozhodnutí podle článku 8 do 31. ledna 2015. Takovéto oznámení obsahuje podrobnosti těchto rozhodnutí, jejich odůvodnění a objektivní kritéria, na jejichž základě byla tato rozhodnutí učiněna.

Článek 64

Oznámení týkající se základní platby

1.   Pokud členský stát oznamuje Komisi svá rozhodnutí podle čl. 22 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 10, článku 29 a čl. 40 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, obsahuje takovéto oznámení podrobnosti o těchto rozhodnutích. U rozhodnutí podle čl. 24 odst. 10, článku 29 a čl. 40 odst. 4 uvedeného nařízení navíc v případě potřeby obsahuje odůvodnění.

Pokud členský stát oznamuje Komisi svá rozhodnutí podle čl. 23 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, obsahuje takovéto oznámení podrobnosti o těchto rozhodnutích, jejich odůvodnění a objektivní kritéria, na jejichž základě byla tato rozhodnutí přijata, zejména kritéria použitá pro vymezení regionů podle čl. 23 odst. 1 uvedeného nařízení, kritéria použitá pro rozdělení vnitrostátních stropů mezi regiony podle čl. 23 odst. 2 uvedeného nařízení a kritéria použitá pro případné postupné roční úpravy podle čl. 23 odst. 3 uvedeného nařízení.

2.   Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti stanovené v čl. 30 odst. 7, čl. 30 odst. 11 písm. b), čl. 32 odst. 3 písm. b), čl. 32 odst. 5 a čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí Komisi do 31. ledna prvního roku používání takového rozhodnutí podrobnosti o těchto rozhodnutích, jakož i odůvodnění a případně objektivní kritéria, na jejichž základě byla tato rozhodnutí učiněna.

V případě přezkumu rozhodnutí uvedeného v čl. 30 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 se informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce oznámí Komisi do 31. ledna prvního roku používání takového revidovaného rozhodnutí.

3.   Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti stanovené v čl. 34 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí své rozhodnutí Komisi do 31. ledna prvního roku používání takového rozhodnutí.

4.   Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti stanovené v čl. 39 odst. 1 druhém pododstavci a v čl. 40 odst. 2 a 5 nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí Komisi do 31. července roku předcházejícího roku prvního používání takového rozhodnutí podrobnosti o těchto rozhodnutích, jakož i odůvodnění a případně objektivní kritéria, na jejichž základě byla tato rozhodnutí učiněna.

5.   Pokud se členský stát rozhodne používat režim jednotné platby na plochu podle čl. 36 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí Komisi do 1. září každého roku pro daný rok podání žádostí celkový počet hektarů ohlášených zemědělci podle čl. 36 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 65

Oznámení týkající se ekologických postupů

1.   Členské státy oznámí Komisi následující informace:

a)

do 15. prosince 2014: i) své případné rozhodnutí vypočítat platbu uvedenou v čl. 43 odst. 9 nařízení (EU) č. 1307/2013 v souladu s třetím pododstavcem uvedeného odstavce; ii) své případné rozhodnutí určit další citlivé plochy s trvalými travními porosty uvedené v čl. 45 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013; iii) své případné rozhodnutí uplatnit platbu uvedenou v čl. 43 odst. 9 nařízení (EU) č. 1307/2013 na regionální úrovni, jak stanoví čl. 47 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení;

b)	do 15. prosince příslušného roku své rozhodnutí nově určit environmentálně citlivé plochy s trvalými travními porosty, jak je uvedeno v článku 41 druhém pododstavci tohoto nařízení;

c)

do 15. prosince každého roku, pokud jde o příslušný rok podání žádostí: i) celkový počet zemědělců, kteří musí splnit alespoň jednu ekologickou povinnost uvedenou v čl. 43 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, a celkový počet hektarů, který tito zemědělci ohlásili; ii) celkový počet zemědělců, kteří jsou osvobozeni od povinnosti používat jeden nebo více ekologických postupů, a počet hektarů, který tito zemědělci ohlásili; počet zemědělců, kteří jsou osvobozeni od povinnosti používat jakékoli postupy, neboť splňují požadavky nařízení (ES) č. 834/2007; počet zemědělců, kteří jsou osvobozeni od povinnosti diverzifikace plodin; počet zemědělců, kteří jsou osvobozeni od povinnosti mít plochu využívanou v ekologickém zájmu; a příslušný počet hektarů, který tito zemědělci ohlásili. Tyto údaje nezahrnují zemědělce, kteří se účastní režimu pro malé zemědělce; iii) celkový počet zemědělců, kteří používají rovnocenná opatření, přičemž je třeba rozlišit zemědělce, kteří uplatňují rovnocennost podle čl. 43 odst. 3 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 1307/2013, a příslušný počet hektarů, který tito zemědělci ohlásili; iv) celkový počet zemědělců, na které se vztahuje povinnost diverzifikace plodin, v rozdělení podle počtu zemědělců, na které se vztahuje povinnost diverzifikace se dvěma plodinami, a počtu zemědělců, na které se vztahuje povinnost diverzifikace se třemi plodinami, včetně příslušného počtu hektarů orné půdy, kterou tito zemědělci ohlásili; v) celkový počet zemědělců, kteří se zohledňují pro výpočet poměru ploch s trvalými travními porosty k celkové zemědělské ploše, a celkový počet hektarů s trvalými travními porosty, které tito zemědělci ohlásili; vi) celkový počet zemědělců, kteří ohlašují environmentálně citlivé trvalé travní porosty, celkový počet hektarů, na nichž rostou environmentálně citlivé trvalé travní porosty, které tito zemědělci ohlásili, a celkový počet hektarů určených environmentálně citlivých trvalých travních porostů; vii) celkový počet zemědělců, na které se vztahuje povinnost mít plochu využívanou v ekologickém zájmu, celkový počet hektarů orné půdy, které tito zemědělci ohlásili, a celkový počet hektarů ohlášených jako plocha využívaná v ekologickém zájmu před použitím váhových koeficientů, v rozdělení podle druhu plochy využívané v ekologickém zájmu podle čl. 46 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1307/2013; viii) celkový počet zemědělců, kteří povinnost mít plochu využívanou v ekologickém zájmu provádějí na regionální úrovni nebo kolektivně, a celkový počet hektarů orné půdy, které tito zemědělci ohlásili;

d)	do 15. prosince každého roku referenční poměr a roční poměr ploch s trvalými travními porosty k celkové zemědělské ploše, jakož i informace týkající se povinností stanovených na úrovni podniku v souladu s čl. 45 odst. 2 pátým pododstavcem nařízení (EU) č. 1307/2013 a článkem 44 tohoto nařízení.

2.   Členské státy ve svém oznámení, které mají podat podle čl. 46 odst. 8 nařízení (EU) č. 1307/2013 do 1. srpna 2014, oznámí Komisi následující:

a)

svá rozhodnutí o tom, které oblasti uvedené v čl. 46 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013 je třeba považovat za plochu využívanou v ekologickém zájmu, která budou do 1. října 2014 doplněna podrobnými informacemi o těchto rozhodnutích, včetně podmínek uplatňovaných na tyto plochy v důsledku rozhodnutí přijatých členskými státy;

b)	podrobné informace o použití přepočítacích a váhových koeficientů uvedených v čl. 46 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013.

3.   Členské státy ve svém oznámení, které mají podat podle čl. 46 odst. 8 nařízení (EU) č. 1307/2013 do 1. srpna roku, který předchází roku, ve kterém se příslušné rozhodnutí poprvé použije, oznámí Komisi následující:

a)

pro členské státy, které se rozhodnou pro regionální provádění podle čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013, informace týkající se vymezení regionů, určení ploch, vybrané plochy pro účely čl. 46 odst. 4 tohoto nařízení a informace odůvodňující, jak toto regionální provádění podporuje provádění politik Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a biologické rozmanitosti;

b)	pro členské státy, které se rozhodnou povolit kolektivní provádění uvedené v čl. 46 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, případně rovněž informace o určení ploch a vybraných plochách pro účely čl. 47 odst. 3 tohoto nařízení.

4.   Ve svém oznámení, které mají podat podle čl. 46 odst. 8 nařízení (EU) č. 1307/2013 do 1. srpna roku, který předchází roku, ve kterém se příslušné rozhodnutí poprvé použije, členské státy, které splňují podmínku uvedenou v čl. 46 odst. 7 uvedeného nařízení a které se rozhodly použít výjimku stanovenou v uvedeném ustanovení, poskytnou Komisi podrobnosti o svém rozhodnutí včetně údajů a výpočtů, které doloží, že jsou splněny všechny podmínky pro výjimku uvedené v čl. 46 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013.

První pododstavec se použije obdobně na rozhodnutí dále uplatňovat výjimku stanovenou v čl. 46 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 a obnovit tříleté období, jak uvádí čl. 48 odst. 3 tohoto nařízení.

Členské státy neprodleně oznámí Komisi všechny změny v uplatňování výjimky stanovené v čl. 46 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 66

Oznámení týkající se platby pro mladé zemědělce

1.   Pokud se členský stát rozhodne použít pro výpočet platby pro mladé zemědělce čl. 50 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí Komisi do 31. ledna 2015 zvolenou metodu výpočtu platby a maximální částku stanovenou v souladu s čl. 50 odst. 9 uvedeného nařízení.

2.   Pokud se členský stát rozhodne stanovit kritéria způsobilosti v souladu s čl. 50 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo použít metodu výpočtu uvedenou v čl. 50 odst. 10 uvedeného nařízení, oznámí toto rozhodnutí Komisi do 31. ledna 2015.

3.   Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti znovu vypočíst stanovený počet hektarů, jak uvádí čl. 50 odst. 10 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí Komisi toto rozhodnutí do 1. srpna roku, na který takovýto výpočet uplatní, a poskytne odůvodnění, jakož i objektivní kritéria, na jejichž základě toto rozhodnutí učinil.

Článek 67

Oznámení týkající se dobrovolné podpory vázané na produkci

1.   Oznámení podle čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 obsahují položky, které jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

2.   Pro každé opatření podpory vázané na produkci a pro každý dotčený zvláštní druh zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělské odvětví oznámí členské státy Komisi celkový počet příjemců, částku plateb, které byly poskytnuty, jakož i celkovou plochu a celkový počet zvířat, pro které byla skutečně vyplacena podpora. Tato oznámení se podávají do 15. září roku následujícího po roce, na který jsou platby poskytnuty.

Článek 68

Oznámení týkající se minimálních požadavků na získání přímých plateb

Členské státy oznámí Komisi do 1. srpna 2014 veškerá rozhodnutí přijatá v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 69

Oznámení týkající se redistributivní platby

Pokud se členský stát rozhodne poskytnout redistributivní platbu podle hlavy III kapitoly 2 nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámení uvedené v čl. 41 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013 obsahuje podrobnosti o tomto rozhodnutí, včetně podrobného výpočtu redistributivní platby a jeho zdůvodnění, a případně informace o použití režimu na regionální úrovni podle čl. 41 odst. 2 uvedeného nařízení a o odstupňované škále hodnot v rámci počtu hektarů podle čl. 41 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 70

Oznámení týkající se platby na oblasti s přírodními omezeními

Pokud se členský stát rozhodne poskytnout platbu na oblasti s přírodními omezeními podle hlavy III kapitoly 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí Komisi do 1. srpna 2014 veškerá rozhodnutí přijatá v souladu s článkem 48 nařízení (EU) č. 1307/2013. Toto oznámení obsahuje podrobnosti o tomto rozhodnutí, případně včetně informací o omezení plateb na některé oblasti podle čl. 48 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013, o použití maximálních limitů uvedených v čl. 48 odst. 4 uvedeného nařízení a o použití na regionální úrovni podle čl. 48 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 71

Oznámení týkající se režimu pro malé zemědělce

Pokud se členský stát rozhodne použít režim pro malé zemědělce podle hlavy V nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí Komisi do 1. srpna 2014 veškerá rozhodnutí přijatá v souladu s uvedenou hlavou.

Toto oznámení obsahuje podrobnosti o tomto rozhodnutí, včetně možného automatického zařazení zemědělců podle čl. 62 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 a výpočtu platby podle článku 63 uvedeného nařízení.

Členské státy uvědomí Komisi o rozhodnutí o financování uvedeném v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 bezodkladně a nejpozději do 1. prosince kalendářního roku, k němuž se platba vztahuje.

Článek 72

Použití čl. 8 odst. 1, čl. 41 odst. 4 nebo čl. 52 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 na členy právnických osob nebo skupin

Pokud se členský stát rozhodne použít čl. 8 odst. 4, čl. 41 odst. 8 nebo čl. 52 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí Komisi do 1. srpna 2014 podrobnosti o těchto rozhodnutích.

Článek 73

Lineární snížení plateb

V případě použití lineárních snížení uvedených v čl. 7 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 51 odst. 2 nebo čl. 65 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013 členské státy informují Komisi o použité procentní sazbě snížení, a to bezodkladně a nejpozději do 30. června roku, který následuje po kalendářním roce, v jehož průběhu byly podány žádosti o tyto lineárně snížené přímé platby.

Článek 74

Žádost o informace týkající se opatření přijatých členskými státy

Pokud je to nezbytné pro zajištění řádného uplatňování pravidel stanovených v nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo v tomto nařízení, může Komise požádat členské státy, aby jí poskytly podrobnosti o opatřeních přijatých k provádění nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo jakýchkoli předpisů přijatých Komisí na základě uvedeného nařízení.

Článek 75

Zprávy

1.   Pokud se Bulharsko a Rumunsko rozhodnou poskytnout doplňkové vnitrostátní přímé platby podle článku 18 nařízení (EU) č. 1307/2013, předloží Komisi zprávu do 30. června 2016. Zpráva obsahuje pro každou doplňkovou vnitrostátní přímou platbu počet příjemců, celkovou částku poskytnutých doplňkových vnitrostátních přímých plateb, počet hektarů, na něž byla platba poskytnuta, a případně míru platby.

2.   Pokud se členský stát rozhodne poskytnout přechodnou vnitrostátní podporu podle čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, předloží Komisi výroční zprávu do 15. září roku následujícího po provádění této přechodné vnitrostátní podpory. Zpráva obsahuje pro každé odvětví počet příjemců, částku poskytnuté přechodné vnitrostátní podpory, počet hektarů, zvířat nebo jiných jednotek, na které byla podpora poskytnuta, a případně míru této podpory.

Článek 76

Oznámení rozhodnutí vyplývajících z přezkumu

Pokud může být rozhodnutí oznámené Komisi v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 nebo tímto nařízením přezkoumáno, oznámí se rozhodnutí vyplývající z přezkumu Komisi ve lhůtě čtyř týdnů od přijetí takového rozhodnutí, pokud nařízení (EU) č. 1307/2013 nestanoví pro toto oznámení jinou lhůtu.

Toto oznámení obsahuje podrobnosti o rozhodnutí a případně odůvodnění a objektivní kritéria, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí učiněno.

KAPITOLA 7

ZMĚNA, ZRUŠENÍ A VSTUP V PLATNOST

Článek 77

Změna nařízení (EU) č. 1307/2013

Příloha X nařízení (EU) č. 1307/2013 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 78

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1120/2009 a (ES) č. 1121/2009 se zrušují.

Nadále se však použijí ve vztahu k žádostem o podporu, které se týkají kalendářních roků před kalendářním rokem 2015.

Článek 79

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ve vztahu k žádostem o podporu, které se týkají kalendářních roků následujících po kalendářním roce 2014.

---

(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16).

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 1120/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle hlavy III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 1).

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 1121/2009 ze dne 29. října 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o režimy podpory pro zemědělce stanovené v hlavě IV a V uvedeného nařízení (Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 27).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(6)  Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 25. listopadu 1986 ve spojených věcech 201/85 a 202/85, Klensch, Recueil 1986, s. 3477, bod 10.

(7)  Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 22.

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a podmínky zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce použitelné na přímé platby, podporu rozvoje venkova a podmíněnost (viz strana 48 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9)  Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 14. října 2010 ve věci C-61/09, Landkreis Bad Dürkheim, Sb. rozh. 2010, s. I-09763, bod 50 a násl.

(10)  Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 65).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(12)  Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(14)  Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy. COM(2013) 249 final, 6.5.2013.

(15)  Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 25. října 2012 ve věci C-592/11, Anssi Ketelae, dosud nezveřejněno ve sbírce rozhodnutí, bod 56.

(16)  Úř. věst. L 147, 18.6.1993, s. 26.

(17)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(19)  Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1).

(20)  Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).

(23)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

(24)  Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).

(26)  Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

---

---

---