19.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 175/11

1.

Cílem navrhovaného nařízení o evropských fondech rizikového kapitálu je překonat nedostatek zdrojů financování, se kterým se evropské malé a střední podniky setkávají v počáteční fázi své činnosti. Jelikož velká část financování těchto společností pochází z malých fondů, které v průměru spravují aktiva ve výši 60 milionů EUR, je cílem nařízení zlepšit možnosti získání kapitálu v celé EU. Nařízením se vytvářejí zvláštní evropské fondy rizikového kapitálu se společnými znaky v rámci jednotného regulačního rámce. Tím by se zajistilo jisté a transparentní prostředí pro všechny zúčastněné subjekty včetně investorů, regulačních orgánů a společností způsobilých pro získání investice. Zavedením pasu platného pro jednotný trh, na jehož základě bude moci fond registrovaný v jednom členském státě nabízet podílové jednotky a akcie v jiných členských státech, by se snížila administrativní zátěž a omezily regulatorní překážky.

2.

Tento rámec je doplněn navrhovaným nařízením o EFSP, jehož cílem je podnítit financování sociálních podniků vytvořením nové kategorie evropských fondů sociálního podnikání (dále jen „fondy EFSP“). Tato úprava by investorům pomohla při identifikaci a porovnávání fondů, jež investují do sociálních podniků, a rozšířila možnosti, pokud jde o nabízení těchto fondů mezinárodním investorům.

3.

Strategie Evropa 2020 (3) zdůraznila potřebu přijmout cílená regulatorní opatření, která by zlepšila přístup malých a středních podniků k financování, a to zejména tak, že by se prostřednictvím specializovaných investičních fondů čelilo překážkám, které brání toku financování rizikového kapitálu. Evropská rada schválila tento přístup a vyzvala k odstranění zbývajících regulatorních překážek bránících přeshraničním tokům rizikového kapitálu (4). Následně na to Komise v dubnu 2011 vyhlásila iniciativu, jejímž cílem je zajistit, aby fondy rizikového kapitálu usazené v jednom členském státě mohly získávat kapitál v celé EU (5).

4.

ECB již zaznamenala potíže s přístupem k financování, s nimiž se v poslední době ve větší míře než velké společnosti potýkají mnohé malé a střední podniky, a to zejména v době krize (6). ECB věří, že navrhovaná nová právní úprava, tím že usnadní přístup k financování pro rychle rostoucí malé a střední podniky a zjednoduší příslušné regulatorní požadavky, zásadním způsobem přispěje k rozvoji inovativního a udržitelného hospodářství. Pro úspěšné a včasné naplnění strategie Evropa 2020 je zásadní překonat roztříštěnost financování inovativních a sociálně zaměřených malých a středních podniků a podpořit vznik integrovaného a plynule fungujícího finančního trhu v rámci EU, jenž by stimuloval a usnadnil přeshraniční investice v těchto odvětvích.

5.

ECB proto vítá navrhovaná nařízení, která zavedou jednotné požadavky pro fondy působící pod jednotným evropským označením a totožný hmotněprávní regulační rámec a která současně zajistí přiměřený dohled. V této souvislosti si ECB všímá několika prvků, které by přispěly k dosažení přiměřeného a vyrovnaného regulačního rámce: fakultativní charakter úpravy (7), přeshraniční oznamovací proces mezi příslušnými orgány (8), pravidla, kterými se řídí chování správce kvalifikovaného rizikového kapitálu, a požadavky týkající se zveřejňování informací (9), jakož i ustanovení, která mají zajistit účinný dohled nad používáním jednotného pasu (10).

6.

ECB podporuje záměr Komise zajistit soulad navrhovaných nařízení se stávající úpravou, která platí pro správce alternativních investičních fondů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (11). V této souvislosti ECB vítá, že navrhovaná nařízení odkazují na hraniční hodnotu obsaženou ve směrnici 2011/61/EU (12), a zavádějí tak mezní hodnotu spravovaných aktiv ve výši 500 milionů EUR, čímž se vymezuje působnost režimu evropských fondů rizikového kapitálu a sociálního podnikání ve vztahu k rámci zavedenému směrnicí 2011/61/EU.

7.

ECB bere na vědomí, že cílem výše uvedené hraniční hodnoty je odlišit ty správce alternativních investičních fondů, jejichž činnost by mohla mít „významné důsledky pro finanční stabilitu“, od správců, u nichž jsou takové důsledky nepravděpodobné, a že navrhovaná úprava se bude vztahovat na systémově nevýznamné fondy (13).

8.

Oblast působnosti navrhovaných nařízení je též omezena požadavkem, aby kvalifikované fondy rizikového kapitálu a fondy sociálního podnikání nevyužívaly pákový efekt, a to s cílem zajistit, aby kvalifikované fondy nepřispívaly k vytváření systémových rizik a aby se soustředily na podporu kvalifikovaných společností v portfoliu (14). Ačkoli koncept pákového efektu je zcela zásadní pro obchodní model, jenž uplatňují mnozí správci alternativních investičních fondů (15), považuje ECB za vhodné, aby v případě navrhovaných úprav evropských fondů rizikového kapitálu a EFSP byla možnost využití pákového efektu výslovně vyloučena (16).