52007DC0704

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 15.11.2007

KOM(2007) 704 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE

Sdělení o uplatňování nařízení (ES) č. 793/2004 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství

SDĚLENÍ KOMISE

Sdělení o uplatňování nařízení (ES) č. 793/2004 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství (Text s významem pro EHP)

ÚVOD

Dne 21. dubna 2004 přijala Rada nařízení (ES) č. 793/2004, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 95/93 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství. Cílem přezkumu bylo upravit nařízení tak, aby zajišťovalo, že s nedostatkovou kapacitou na přetížených letištích ve Společenství bude nakládáno co nejefektivněji a že tato kapacita bude stejným způsobem využívána. Platný systém přidělování letištních časů se v zásadě nezměnil.

Na základě čl. 14a odst. 1 nařízení (EHS) č. 95/93 ve znění nařízení (ES) č. 793/2004 má Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě do tří let od jeho vstupu v platnost sdělení o uplatňování tohoto nařízení. Sdělení se má týkat zejména uplatňování článků 8, 8a a 10. Toto sdělení splňuje uvedenou povinnost.

Dne 23. ledna 2007 zahájila Komise konzultace zaměřené na získání připomínek zainteresovaných stran týkajících se uplatňování nařízení (ES) č. 793/2004. Komise obdržela 44 příspěvků od těchto skupin:

– vnitrostátní orgány

– regionální a místní orgány

– sdružení a organizace zúčastněných subjektů

– letečtí dopravci

– letiště

– koordinátoři přidělování letištních časů

– jiní (Eurocontrol)

Hlavní otázky

Z příspěvků vyplynuly tyto skutečnosti:

1. Členské státy i jiné zúčastněné subjekty poukazují na skutečnost, že nařízení č. 793/2004 je v platnosti pouhé tři roky. Tato relativně krátká doba ztěžuje stanovení stálých trendů a spolehlivější posouzení účinků.

2. Letečtí dopravci poukazují na hlavní problém spočívající v současném nedostatku letištních časů na přetížených letištích, tj. na nedostatečnou kapacitu letišť. Letečtí dopravci se spíše než o řešení symptomů, tedy nedostatku letištních časů, zasazují o zvýšení skutečné kapacity letišť.

3. Letiště uznávají pozitivní výsledky, které nařízení přineslo, ale vzhledem ke krizi kapacity očekávané v příštích letech rovněž poukazují na nutnost dále zlepšovat využívání kapacit prostřednictvím dalších pravidel a místních zásad. Řada letišť v tomto smyslu uvedla konkrétní doporučení.

4. Pokud jde o postup při přidělování letištních časů, jak jej znovu definuje nařízení (ES) č. 793/2004, jsou členské státy a všechny ostatní zúčastněné subjekty toho názoru, že došlo k jeho značnému zlepšení, i když je obtížné změřit jeho účinky z hlediska efektivnosti využívání letišť.

5. Povinnost členských států zajistit sankce nebo rovnocenná opatření pro případ zneužívání letištních časů významně ovlivňuje chování leteckých dopravců. Letečtí dopravci plní různá ustanovení ohledně přidělování a skutečného využívání letištních časů mnohem lépe, takže díky pouhé existenci sankcí nebylo třeba sankce ani rovnocenná opatření ukládat.

6. I když jsou koordinátoři letištních časů toho názoru, že nařízení obsahuje ve srovnání s nařízením (EHS) č. 95/93 značný počet vylepšení a že funguje dostatečně dobře, existuje prostor pro další vylepšení, zejména v otázce nových vstupů, místních pravidel a úlohy a postavení koordinátora .

Dále jsou uvedeny konkrétnější reakce na různé otázky, které se objevily v konzultačním dokumentu Komise. Pokud se odkazuje na „nařízení“, týká se odkaz pouze nařízení (ES) č. 793/2004.

Nově vstupující dopravce

Zdá se, že pravidlo týkající se nově vstupujících dopravců má na hospodářskou soutěž na letištích Společenství a na nejlepší využití nedostatkové kapacity omezený účinek. |

Pro členské státy je obtížné odpovědět na otázku, do jaké míry přispělo nařízení k dalším příležitostem pro nově vstupující dopravce, protože orgány členských států mohou určit počet nových dopravců provozujících dopravu na letištích s koordinovanými letištními časy, ale nemohou říci, zda by dopravu provozoval stejný počet dopravců, pokud by neplatilo pravidlo o nově vstupujících dopravcích. Některé členské státy považují definici nově vstupujícího dopravce za příliš složitou, protože neumožňuje získat přesnou představu o pojmu „nově vstupující dopravce“, a proto může vést k odlišným výkladům.

Některé členské státy oceňují užitečnost pravidla o nově vstupujícím dopravci, které umožňuje jejich leteckým dopravcům získat letištní časy na letištích v jiných členských státech. Pravidlo o nově vstupujícím dopravci je rovněž užitečné, pokud jde o vztahy se třetími zeměmi: vytváří pro dopravce ze třetích zemí možnost získat letištní časy na přetížených letištích Společenství.

Pravidlo nicméně může být považováno za příliš restriktivní: tím, že se při administrativním přidělování letištních časů z fondu letištních časů upřednostňují nově vstupující dopravci, může být pro letecké dopravce, kteří již v menší míře provozují dopravu z přetíženého letiště, obtížné expandovat a soutěžit se zavedenými dopravci na konkrétní trati. Tato expanze by mohla být považována za přinejmenším stejně dobrou metodu, jak podpořit hospodářskou soutěž, jako podpora nově vstupujících dopravců.

Na druhou stranu zkušenosti v jiných členských státech ukazují, že to ani tak není nedostatek letištních časů, co brání leteckým dopravcům ve vstupu na trh na letištích, jako spíše skutečnost, že nově vstupující dopravci nevyužívají dostupné letištní časy v první řadě prostě z důvodu nezájmu.

Jeden členský stát upozorňuje na to, že letištní časy přidělené podle pravidla o nově vstupujících dopravcích často nejsou využívány, nebo jsou využívány pouze po krátké časové období. Dochází k závěru, že nově vstupující dopravci proto pro zavedené dopravce nepřinesli zvýšení hospodářské soutěže. Tento členský stát namísto toho upřednostňuje zavedení místního pravidla, které by dávalo přednost leteckým dopravcům a letecké dopravě na základě takových kritérií, jako jsou velikost použitého letadla, nová místa určení a frekvence na tratích s méně než třemi zpátečními lety za den. Dva členské státy uvádějí, že pravidlo o nově vstupujících dopravcích zvýhodňuje rozvoj nových tras a že většina letištních časů pro nově vstupující dopravce byla využita pro krátké a střední dopravní tratě.

Letiště uvádějí, že ustanovení o nově vstupujících dopravcích měla jen malý vliv na soutěž mezi leteckými dopravci, protože na letišti jich byl jen nevýznamný počet, což vedlo k řadě menších operací, které neznamenaly účinnou hospodářskou soutěž na trhu. Navíc je ve fondu letištních časů k dispozici jen relativně malý počet atraktivních letištních časů. Striktní uplatňování pravidla o nově vstupujících dopravcích může narušovat efektivní využívání nedostatkové kapacity. Jako alternativu letiště navrhují dále rozvíjet místní pravidla jakožto nástroj co nejlepšího využívání kapacity. Při tomto přístupu by členské státy měly možnost nerozhodnout se pro pravidlo o nově vstupujících dopravcích a namísto toho podporovat místní pravidla.

Letečtí dopravci poznamenávají, že řádně posoudit dopad pravidla o nově vstupujících dopravcích je obtížné. Jsou toho názoru, že hospodářská soutěž mezi leteckými dopravci je v Evropě dostatečná a že přetížení letišť nebrání nově vstupujícím dopravcům konkurovat zavedeným leteckým dopravcům na hlavních i na menších letištích. Jeden letecký dopravce uvádí, že nízkonákladoví dopravci zahájili za poslední desetiletí nově provoz nebo se jejich počet zvýšil na 32 koordinovaných letištích EU. Tato tendence by prokazovala účinnost pravidla o nově vstupujících dopravcích. Uvádějí však, že mezi tímto vývojem a nařízením, které platí pouze od roku 2004, neexistuje jasná souvislost.

Někteří koordinátoři namítají, že dopravci ze Společenství nemusí pravidlu o nově vstupujících dopravcích dostatečně rozumět, a tím méně pak letečtí dopravci ze třetích zemí. Obecně se koordinátoři nepovažují za kompetentní posoudit, zda pravidlo o nově vstupujících dopravcích podporuje hospodářskou soutěž na trasách uvnitř Společenství, protože hospodářskou soutěž na letištích ovlivňuje celá řada nejrůznějších faktorů. Širší škála pravidel týkajících se nově vstupujících dopravců by mohla zabránit situacím, kdy striktní uplatňování pravidla maří jiné cíle nařízení, jako např. nejoptimálnější využívání nedostatkové kapacity.

Jeden koordinátor kromě toho namítá, že druhotné obchodování s letištními časy přispívá lépe k vyšší účinnosti využívání letištních časů než pravidlo o nově vstupujících dopravcích, protože v důsledku obchodování byla malá letadla provozující dopravu na krátkých tratích nahrazena velkými letadly na dlouhých dopravních tratích.

Pouhá skutečnost, že nově vstupující dopravci jsou omezeni co do počtu letištních časů, kterými mohou disponovat, aby mohli být považováni za nově vstupujícího dopravce, znamená, že nemohou rozšiřovat své služby a stejně tak není pravděpodobné, že by mohli vytvořit fungující síť a kritické množství letů schopné soutěže. V důsledku tohoto omezení by mohly být letištní časy rozděleny mezi řadu malých dopravců a mohlo by dojít k posílení relativního postavení zavedených dopravců na centrálních letištích.

Úloha koordinátora

Pokud jde o úlohu koordinátora, jsou nejdůležitější jeho neutralita a funkční nezávislost. Ukazuje se, že příslušná ustanovení nařízení nejsou dosud ve všech členských státech prováděna jednotným a důsledným způsobem. |

Některé členské státy přidělily povinnosti koordinátora letištních časů provozovateli letiště a uznávají, že v důsledku toho není koordinátor funkčně nezávislý na všech zúčastněných stranách, jak to vyžaduje nařízení. Většina členských států funkčně oddělila koordinátora letištních časů od jednotlivých zúčastněných stran a uvedla, že to přispívá k zajištění jeho neutrality a nezávislosti jeho jednání.

Letečtí dopravci upozornili na skutečnost, že nezávislost koordinátora letištních časů, zejména pak jeho funkční oddělení, není dosud dostatečně zajištěna ve všech členských státech. Komise by měla jako prioritní úkol zajistit, aby byla příslušná ustanovení nařízení důsledně uplatňována v celé EU. Nízkonákladoví dopravci mají obavy, že koordinátoři letištních časů mají příliš mnoho pravomocí a že by tuto situaci mohlo napravit zavedení odvolacího řízení.

Regionální letečtí dopravci vyjadřují názor, že používání jiných jazyků než angličtiny v koordinačním výboru pro letištní časy brání jeho fungování. Doporučují zavést v případě potřeby možnost překladu nebo přijmout v těchto výborech jako jazyk angličtinu. Jeden letecký dopravce navrhuje, že by výkonnost výboru mohlo zlepšit uspořádání jeden koordinační výbor na jednoho koordinátora (namísto na jedno letiště).

Koordinátoři letištních časů uvítali skutečnost, že nařízení zdůrazňuje význam nezávislého postavení koordinátorů. Členské státy v uplatňování příslušných ustanovení nařízení značně pokročily, i když dosud ne všichni koordinátoři mají plně nezávislé postavení, jaké potřebují. Jejich nezávislost by mohla být dále posílena, kdyby se v otázce svého rozpočtu již nemuseli spoléhat na provozovatele letišť a letecké dopravce. Koordinátoři nicméně nedoložili čísly ani jiným způsobem, že by tyto finanční záležitosti negativně ovlivňovaly jejich postavení.

Obecně se soudí, že úplná průhlednost údajů letového řádu povede k neutralitě a nediskriminaci v postupu přidělování letištních časů, protože všichni budou mít k dispozici rozhodnutí koordinátorů týkající se přidělení letištních časů. Zdá se, že v některých členských státech stále existují závažné problémy s průhledností údajů koordinátorů ohledně letového řádu. Uvádí se, že v současné době ne všichni koordinátoři v EU vkládají své údaje do databáze přidělování letištních časů, která je bezplatně přístupná všem leteckým dopravcům.

Postup při přidělování letištních časů

Místní zásady se mohou pružněji přizpůsobovat místním podmínkám tak, aby byly stávající letištní časy na přetížených letištích lépe využívány, za předpokladu, že splňují ustanovení nařízení. |

Členské státy zastávají názor, že i když neexistuje obecně přijímaná definice „účinného využívaní kapacity letiště“, přispívá k účinnějšímu využívání kapacity letiště řada nových nebo pozměněných ustanovení v nařízení: nová definice série letištních časů, další posílení pravidla týkajícího se ztráty letištních časů v případě jejich nevyužití a přísnější pravidla týkající se vyšší moci.

Letiště zdůrazňují další potenciální hodnotu nařízení, neboť umožňuje zavést místní pravidla, aby se zlepšil postup přidělování letištních časů a stal se tak pružnějším. Tento přínos je však v současné době považován za omezený a ustanovení by mohla být dále posílena zvýšením míry využití letištních časů podle pravidla týkajícího se ztráty letištních časů v případě jejich nevyužití a tím, že bude letištím umožněno zavést poplatek za vyhrazení letištních časů, který by sloužil jako stimul pro letecké dopravce, aby přidělené letištní časy skutečně využívali. Poplatek by byl placen předem pro každý přidělený letištní čas a propadl by, pokud by letištní čas nebyl využit.

Letečtí dopravci upozorňují na to, že neexistuje obecná definice účinného využívání kapacity letiště. Předkládají několik variant této definice včetně maximálního zvýšení počtu cestujících přepravovaných pro každý letištní čas nebo nejlepšího příspěvku k rozvoji sítě na daném letišti. Vzhledem k tomu, že neexistuje obecná definice, je obtížné posoudit účinky revidovaného nařízení. V každém případě představuje hlavní vylepšení možnost ve zvýšené míře uplatňovat místní zásady, protože v sobě obsahuje potenciál pružně podle potřeby upravovat přidělování letištních časů podle místních podmínek. Je třeba zajistit slučitelnost těchto místních pravidel s právem Společenství.

Koordinátoři letištních časů se domnívají, že nová definice série letištních časů a přísnější definice vyšší moci mají pozitivní dopad na účinnost provozu. Nařízení zvýšilo minimální počet letištních časů, který musí být využit pro provoz, aby bylo možno získat historická práva pro využití série. To rovněž přispělo k menší roztříštěnosti letových řádů na letištích, i když jen okrajově.

Prosazování

Zavedení odrazujících sankcí nebo rovnocenných opatření, které brání zneužívání letištních časů, podpořilo lepší využívání stávající kapacity. |

Jeden členský stát se domnívá, že skutečnost, že koordinátor letištních časů může odejmout letištní čas, pokud jej letecký dopravce nevyužije v souladu s nařízením, má silný odrazující účinek a jedná se zřetelně o vylepšení regulativní povahy, které nařízení přineslo.

Letiště nejsou spokojena s dopadem ustanovení o prosazování, jejichž cílem je podpořit řádné využívání letišť, protože podle nich existuje jen malý zájem na vytvoření postupů vedoucích k sankcím používaným orgány řízení letového provozu. Letiště se domnívají, že pro řádné uplatňování nařízení by bylo možno více učinit, pokud jde o definování nástrojů. V této souvislosti prosazují systematický soulad mezi letištními časy a letovými plány a poukazují na užitečnost vypracování prováděcích předpisů.

Letiště rovněž uvádějí, že koordinátoři jen málo využívají své pravomoci odejmout letištní časy leteckým dopravcům, kteří opakovaně a úmyslně provozují leteckou dopravu mimo přidělené letištní časy. Není však jasné, zda je příčinou neochota koordinátorů využívat jejich donucovací pravomoci nebo správné jednání leteckých dopravců.

Letečtí dopravci vítají významný pokrok, jehož bylo dosaženo tím, že je vyžadováno uplatňování účinných, přiměřených a odrazujících sankcí nebo rovnocenných opatření, aby se zabránilo zneužívání mechanismu přidělování letištních časů. Jeho účinky však nebyly změřeny. Celkový dojem je, že pouhá hrozba sankcí má odrazující účinek, a jde proto o účinný prostředek, jak dosáhnout cíle, kterým je účinnější využívání letištních časů. Letečtí dopravci zdůrazňují, že další sankce by měly být přiměřené.

Jeden letecký dopravce v nařízení postrádá společné zásady týkající se sledování a uvalování sankcí, pokud jde o přesnost využívání letištních časů. Někteří koordinátoři letištních časů tyto zásady důsledně uplatňují, zatímco jiní ne, a to vede mezi leteckými dopravci ke zmatku a nerovnému zacházení. Tentýž letecký dopravce zastává názor, že opatření přijatá členskými státy proti zneužívání letištních časů by měla být veřejná s cílem posílit průhlednost.

Regionální letečtí dopravci se domnívají, že při zjišťování toho, jak je dodržováno pravidlo týkající se ztráty letištních časů v případě jejich nevyužití, by měly být určité okolnosti mimo kontrolu leteckého dopravce považovány za vyšší moc: např. povětrnostní podmínky, které působí na provozovatele menších letadel více než na ostatní, zrušení letů kvůli protestním akcím nebo stávkám a zpoždění způsobená problémy při řízení letového provozu a narůstající během dne, která vyústí ve zrušení letu.

Koordinátoři letištních časů poukazují na to, že dosud jen málo využívali své pravomoci odejmout letištní časy leteckým dopravcům, kteří opakovaně a úmyslně provozují leteckou dopravu mimo přidělené letištní časy. Skutečnost, že tuto pravomoc mají, jim však usnadnila přesvědčování leteckých dopravců, aby v případě potřeby změnili své jednání.

Jeden koordinátor uvádí, že samotná Komise má značnou odpovědnost za sledování a prosazování provádění nařízení a že by měla více upřednostňovat vypracování norem koordinace v rámci celé EU. Jiný koordinátor navrhuje, že koordinátoři by měli mít pravomoc požádat orgány řízení letového provozu o zamítnutí letového plánu v případě zjevného zneužití letištních časů leteckým provozovatelem.

Závěry

Zdá se, že pravidlo o nově vstupujících dopravcích mělo jen omezený účinek na hospodářskou soutěž na letištích Společenství a na nejlepší využívání nedostatkové kapacity na letištích, protože existují určité známky toho, že pravidlo možná nebylo zcela pochopeno, a v důsledku toho byl těchto dopravců na přetížených letištích jen nevýznamný počet, což vedlo k řadě menších operací, které neznamenaly účinnou hospodářskou soutěž na trhu.

Místní zásady se mohou pružněji přizpůsobovat místním podmínkám tak, aby byly stávající letištní časy na přetížených letištích lépe využívány. Měla by se zvýšit možnost používat místní zásady za předpokladu, že budou splňovat ustanovení nařízení.

I když nařízení přineslo určitá zlepšení ve využívání kapacity letišť, nemůže dostatečně vyřešit rostoucí přetížení na letištích Společenství. Pro dosažení účinnějšího využívání nedostatkové kapacity na letištích a případně strukturovanějšího přístupu k trhu založeného na systémech přidělování letištních časů je třeba uskutečnit opatření uvedená ve sdělení Komise „Akční plán pro kapacitu, efektivitu a bezpečnost letišť v Evropě“ přijatého v říjnu roku 2007.

Panují obavy ohledně neutrality a funkční nezávislosti koordinátora na koordinovaných letištích ve Společenství. Ukázalo se, že příslušná ustanovení nařízení nejsou dosud ve všech členských státech prováděna jednotným a důsledným způsobem.

Zavedení odrazujících sankcí nebo rovnocenných opatření, které brání zneužívání letištních časů, podpořilo lepší využívání stávající kapacity.

I když nařízení přineslo řadu významných vylepšení zaměřených na lepší využívání nedostatkové kapacity, bude se nyní Komise muset soustředit na zajištění odpovídajícího vyřešení řady otázek, které zúčastněné subjekty považují za zvláště problematické. Komise tedy došla k závěru, že stávající nařízení je možno vylepšit prostřednictvím interpretačního nástroje, v němž by byla vysvětlena celá škála ustanovení. A závěrem by Komise mohla počítat s částečným přezkumem znění, pokud by se to ukázalo jako nepostradatelně nutné.