PŘÍLOHA A

SEZNAM VYBRANÝCH POLOŽEK UVEDENÝ

V OBECNÝCH POZNÁMKÁCH K POKYNŮM

1.

Účel těchto kontrol by neměl být zmařen převodem součástek. Jednotlivé vlády přijmou veškerá možná opatření k dosažení tohoto cíle a budou nadále usilovat o nalezení vhodné definice součástek, kterou by mohli použít všichni dodavatelé.

2.

Pokud jde o odst. 9 písm. b) bod 2 pokynů, o tentýž druh by se mělo jednat, jestliže design, konstrukce nebo provozní procesy vycházejí ze stejných nebo podobných fyzikálních nebo chemických procesů, jako jsou uvedené v seznamu vybraných položek.

3.

Dodavatelé uznávají, že některé procesy izotopické separace v rámci závodů, zařízení a technologií pro obohacování uranu úzce souvisejí s izotopickou separací ‚jiných prvků‘ pro vědecké, lékařské a jiné nejaderné průmyslové účely. V tomto ohledu by dodavatelé měli důkladně přezkoumat svá právní opatření, včetně pravidel udělování vývozních licencí a klasifikace informací/technologií a bezpečnostních postupů, týkající se činností izotopické separace zahrnujících ‚jiné prvky‘, aby se v odůvodněných případech zajistilo přijetí vhodných ochranných opatření. Dodavatelé uznávají, že v určitých případech budou vhodná ochranná opatření týkající se činností izotopické separace zahrnujících ‚jiné prvky‘ totožná s opatřeními pro účely obohacování uranu. (viz úvodní poznámka v části 5 seznamu vybraných položek) V souladu s odst. 17 písm. a) pokynů konzultují dodavatelé případně jiné dodavatele za účelem prosazování jednotných politik a postupů v oblasti převodu a ochrany závodů, zařízení a technologií zahrnujících izotopickou separaci ‚jiných prvků‘. Dodavatelé by rovněž měli postupovat s přiměřenou obezřetností v případech, které zahrnují používání zařízení a technologie založených na procesech obohacování uranu pro jiné nejaderné účely, jako je chemický průmysl.

KONTROLY TECHNOLOGIE

Převod ‚technologie‘, která je přímo spojena s jakoukoli položkou na seznamu, bude podléhat stejně přísné kontrole jako položka samotná, a to v rozsahu povoleném vnitrostátním právem.

Kontrola převodu ‚technologie‘ se nevztahuje na informace ‚veřejně dostupné‘ nebo na ‚základní vědecký výzkum‘.

Kromě kontrol převodu ‚technologie‘ v zájmu nešíření jaderných zbraní by dodavatelé s ohledem na riziko teroristických útoků měli prosazovat ochranu této technologie pro navrhování, konstrukci a provoz zařízení uvedených na seznamu vybraných položek a měli by příjemcům zdůraznit nutnost této ochrany.

KONTROLY SOFTWARU

Převod ‚softwaru‘, který je přímo spojen s jakoukoli položkou na seznamu, bude podléhat stejně přísné kontrole jako položka samotná, a to v rozsahu povoleném vnitrostátním právem.

Kontrola převodu ‚softwaru‘ se nevztahuje na informace ‚veřejně dostupné‘ nebo na ‚základní vědecký výzkum‘.

DEFINICE

‚základní vědecký výzkum‘ – experimentální nebo teoretická práce vynakládaná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na specifický praktický záměr nebo cíl;

‚vývoj‘ je spojen se všemi etapami předcházejícími ‚výrobě‘, jako jsou: — návrh, — vývojová konstrukce, — analýzy návrhů, — konstrukční koncepce, — montáž a zkoušky prototypů, — schémata poloprovozní výroby, — návrhové údaje, — proces přeměny návrhových údajů ve výrobek, — konfigurační návrh, — integrační návrh, — vnější úprava;

‚veřejně dostupné‘ – ‚technologie‘ nebo ‚software‘, které jsou zpřístupněny bez omezení k dalšímu šíření; (Omezení autorskými právy nebrání tomu, aby ‚technologie‘ nebo ‚software‘ byly označovány jako veřejně dostupné.)

‚mikroprogram‘ – sled elementárních instrukcí uchovávaných ve speciální paměti, jejichž provádění je iniciováno zavedením jeho referenční instrukce do rejstříku instrukcí;

‚jiné prvky‘ – všechny prvky kromě vodíku, uranu a plutonia;

‚výroba‘ znamená všechny stupně výroby, jako jsou: — konstrukce, — příprava výroby, — vlastní výroba, — dílčí montáž, — konečná montáž, — kontrola, — zkoušení, — zajišťování jakosti;

‚program‘ – sled instrukcí pro uskutečňování procesu ve formě proveditelné elektronickým počítačem nebo do této formy převoditelný;

‚software‘ – soubor jednoho nebo více ‚programů‘ nebo ‚mikroprogramů‘, který je zachycen na libovolném hmotném nosiči informací;

‚technická pomoc‘ může mít formu pokynů, školení, výcviku, pracovních znalostí a poradenských služeb. Pozn.: ‚Technická pomoc‘ může zahrnovat i přenos ‚technických údajů‘;

‚technické údaje‘ mohou mít formu nákresů, plánů, diagramů, modelů, vzorců, technických výkresů a specifikací, příruček a pokynů psaných nebo zaznamenaných na jiných médiích nebo zařízeních, jako jsou disky, pásky, permanentní paměti (ROM);

‚technologie‘ – konkrétní informace nutné pro ‚vývoj‘, ‚výrobu‘ nebo ‚užití‘ jakékoli položky na seznamu. Tyto informace mohou mít formu ‚technických údajů‘ nebo ‚technické pomoci‘;

‚užití‘ – provoz, instalace (včetně instalace na místě), údržba (kontrola), běžné a celkové opravy nebo obnova.

MATERIÁLY A ZAŘÍZENÍ

1.   Výchozí a zvláštní štěpný materiál

Jak je definováno v článku XX statutu Mezinárodní agentury pro atomovou energii:

1.1.

‚Výchozí materiál‘ Termínem ‚výchozí materiál‘ se rozumí uran obsahující směs izotopů vyskytující se v přírodě, uran ochuzený o izotop 235, thorium, jakákoli z uvedených položek ve formě kovu, slitiny, chemické sloučeniny nebo koncentrátu, jakýkoli jiný materiál obsahující jednu nebo více z uvedených položek v koncentraci, kterou čas od času stanoví rada guvernérů, nebo jiný materiál, který čas od času stanoví rada guvernérů.

1.2.

‚Zvláštní štěpný materiál‘ i) Termínem ‚zvláštní štěpný materiál‘ se rozumí plutonium -239, uran -233, ‚uran obohacený izotopy 235 nebo 233‘, jakýkoli materiál obsahující jednu nebo více z uvedených položek a jiný štěpný materiál, který čas od času stanoví rada guvernérů; termín ‚zvláštní štěpný materiál‘ však nezahrnuje výchozí materiál. ii) Termínem ‚uran obohacený izotopy 235 nebo 233‘ se rozumí uran obsahující izotop 235 nebo 233 nebo oba tyto izotopy v takovém množství, že poměr celkového součtu těchto izotopů k izotopu 238 je větší než poměr izotopu 235 k izotopu 238 vyskytujícímu se v přírodě. Pro účely pokynů však nejsou zahrnuty položky uvedené níže v pododstavci a), ani vývoz výchozích nebo zvláštních štěpných materiálů do určité přijímající země v období dvanácti měsíců, který nedosahuje limitů uvedených v pododstavci b): a) Plutonium s koncentrací izotopů plutonia -238 vyšší než 80 %. Zvláštní štěpný materiál, který se používá řádově v gramových množstvích nebo nižších jako součást čidel v přístrojích, a zdrojový materiál, pokud vláda shledává, že je určen pouze k použití při nejaderných činnostech, jako je výroba slitin nebo keramiky; b) zvláštní štěpný materiál 50 efektivních gramů, přírodní uran 500 kilogramů, ochuzený uran 1 000 kilogramů a thorium 1 000 kilogramů.

2.   Zařízení a nejaderné materiály

Níže je uvedeno označení položek zařízení a nejaderných materiálů přijaté vládou (přičemž množství nedosahující úrovní uvedených v příloze B se pro praktické účely nepovažuje za významné):

2.1.	jaderné reaktory a speciálně pro ně konstruovaná nebo připravovaná zařízení a součásti (viz příloha B, oddíl 1);

2.2.	nejaderné materiály pro reaktory (viz příloha B, oddíl 2);

2.3.	zařízení pro přepracování ozářených palivových článků a zařízení speciálně konstruovaná nebo připravovaná pro tento účel (viz příloha B, oddíl 3);

2.4.	zařízení pro výrobu palivových článků jaderného reaktoru a zařízení speciálně konstruovaná nebo připravovaná pro tento účel (viz příloha B, oddíl 4);

2.5.	zařízení pro separaci izotopů přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo zvláštního štěpného materiálu a zařízení jiná než analytické přístroje, která jsou speciálně konstruovaná nebo připravovaná pro tento účel (viz příloha B, oddíl 5);

2.6.	zařízení pro výrobu nebo koncentrování těžké vody, deuteria nebo sloučenin deuteria a zařízení speciálně konstruovaná nebo připravovaná pro tento účel (viz příloha B, oddíl 6);

2.7.	zařízení pro konverzi uranu a plutonia pro použití při výrobě palivových článků ve smyslu oddílu 4 a při separaci izotopů uranu ve smyslu oddílu 5 a zařízení speciálně konstruovaná nebo připravovaná pro tyto účely (viz příloha B, oddíl 7).

PŘÍLOHA B

VYSVĚTLENÍ POLOŽEK NA SEZNAMU VYBRANÝCH POLOŽEK

(v souladu s označením v příloze A, oddíle 2, části MATERIÁLY A ZAŘÍZENÍ)

1.   Jaderné reaktory a speciálně pro ně konstruované nebo připravované zařízení a součásti

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Různé typy jaderných reaktorů lze charakterizovat na základě použitého moderátoru (např. grafit, těžká voda, lehká voda, žádný), spektra neutronů (např. tepelné, rychlé), druhu chladiva (např. voda, tekutý kov, roztavené soli, plyn) nebo jejich funkce či typu (např. energetické reaktory, výzkumné reaktory, zkušební reaktory). Má se za to, že všechny tyto typy jaderných reaktorů spadají případně do oblasti působnosti této položky a jejích dílčích položek. Tato položka se nevztahuje na fúzní reaktory.

1.1.   Kompletní jaderné reaktory

Jaderné reaktory, které jsou schopné pracovat tak, aby udržely řízenou štěpnou řetězovou reakci.

VYSVĚTLIVKA

Výraz ‚jaderný reaktor‘ v zásadě zahrnuje položky, které jsou umístěny uvnitř reaktorové nádoby nebo jsou s ní přímo spojeny, zařízení řídící výkon aktivní zóny a součásti, které obvykle obsahují primární chladivo aktivní zóny reaktoru, přicházejí s ním do přímého kontaktu nebo řídí jeho oběh.

VÝVOZ

Vývoz celého souboru hlavních položek v tomto rozmezí se uskuteční pouze v souladu s postupy stanovenými v pokynech. Tyto jednotlivé položky v rámci tohoto funkčně vymezeného rozmezí, jejichž vývoz se uskuteční pouze v souladu s postupy stanovenými v pokynech, jsou uvedeny v odstavcích 1.2 až 1.11. Vláda si vyhrazuje právo uplatňovat postupy stanovené v pokynech i na jiné položky v rámci uvedeného funkčně vymezeného rozmezí.

1.2.   Nádoby jaderných reaktorů

Kovové nádoby nebo jejich hlavní dílensky zhotovené části, speciálně konstruované nebo připravované k tomu, aby obsahovaly aktivní zónu jaderného reaktoru definovaného v odstavci 1.1 výše, jakož i příslušné vestavby reaktoru definované v odstavci 1.8 níže.

VYSVĚTLIVKA

Položka 1.2 se vztahuje na nádoby jaderných reaktorů bez ohledu na jmenovitý tlak a zahrnuje tlakové nádoby a válcové nádoby (calandria) reaktoru. Víko reaktorové nádoby je zahrnuto pod bod 1.2 jako jedna z hlavních dílensky zhotovených částí reaktorové nádoby.

1.3.   Stroje pro zavážení a vyjímání paliva jaderných reaktorů

Ovladatelné zařízení speciálně konstruované nebo připravované pro vkládání nebo vyjímání paliva do a z jaderného reaktoru, jak je definovaný v odstavci 1.1 výše.

VYSVĚTLIVKA

Výše uvedené zařízení je schopno vkládat palivo do reaktoru nebo používat technicky složité prvky pro umísťování nebo nasměrování, které umožňují provedení takových komplexních operací při vyjímání paliva, u kterých obvykle není možné přímé pozorování nebo přístup k palivu.

1.4.   Řídící tyče jaderného reaktoru a zařízení

Speciálně konstruované nebo připravované tyče, jejich podpory nebo podpůrné konstrukce, mechanismus pohonu tyčí, nebo vodící trubky tyčí, konstruované pro řízení štěpného procesu v jaderném reaktoru, jak je definovaný v odstavci 1.1 výše.

1.5.   Tlakové trubky jaderného reaktoru

Trubky, které jsou speciálně konstruovány nebo připravovány pro to, aby pojaly palivové články i primární chladivo v reaktoru, jak je definovaný v odstavci 1.1 výše.

VYSVĚTLIVKA

Tlakové trubky jsou součásti palivových kanálů konstruované k provozu za vysokého tlaku, který může přesahovat 5 MPa.

1.6.   Ochranné obaly na jaderné palivo

Trubky (nebo sestavy trubek) ze zirkonia nebo zirkoniových slitin, speciálně konstruované nebo připravované k použití jako ochranný obal jaderného paliva v reaktoru, jak je definován v odstavci 1.1 výše, a v množství převyšujícím 10 kg.

Pozn.:

Viz odstavec 1.5 pro zirkoniové tlakové trubky. Viz odstavec 1.8 pro trubky válcové nádoby (calandria).

VYSVĚTLIVKA

Trubky ze zirkonia nebo zirkoniových slitin pro použití v jaderném reaktoru jsou vyrobeny ze zirkonia, v němž je hmotnostní poměr hafnia k zirkoniu obvykle nižší než 1:500.

1.7.   Čerpadla nebo oběhová čerpadla primárního chladiva

Čerpadla nebo oběhová čerpadla speciálně konstruovaná nebo připravovaná pro čerpání primárního chladiva jaderného reaktoru, jak je definován v odstavci 1.1 výše.

VYSVĚTLIVKA

Speciálně konstruovaná nebo připravovaná čerpadla nebo oběhová čerpadla zahrnují čerpadla pro vodou chlazené reaktory, oběhová čerpadla pro plynem chlazené reaktory a elektromagnetická a mechanická čerpadla pro reaktory chlazené tekutými kovy. Mezi tato zařízení mohou patřit čerpadla se složitými těsnícími nebo vícenásobnými těsnícími systémy, které brání úniku primárního chladiva, hermetická motorová čerpadla a centroběžná čerpadla. Tato definice zahrnuje čerpadla s osvědčením v souladu s oddílem III, částí I, pododdílem NB (součásti třídy 1) kodexu Americké společnosti strojních inženýrů (ASME) nebo s rovnocennými normami.

1.8.   Vestavby jaderného reaktoru

‚Vestavby jaderného reaktoru‘ speciálně konstruované nebo připravované pro použití v jaderném reaktoru, jak je definovaný v odstavci 1.1 výše. Tato položka zahrnuje mimo jiné podpěrné nosníky aktivní zóny, palivové kanály, trubky válcové nádoby (calandria), tepelné stínění, přepážky, roštové desky aktivní zóny a difuzérové desky.

VYSVĚTLIVKA

‚Vestavby jaderného reaktoru‘ jsou hlavní díly v rámci reaktorové nádoby, které plní jednu nebo více z následujících funkcí: nosná konstrukce aktivní zóny, uspořádání paliva, usměrňování toku primárního chladiva, radiační odstínění reaktorové nádoby nebo uložení přístrojového vybavení aktivní zóny.

1.9.   Tepelné výměníky

a)	Parní generátory speciálně konstruované nebo připravované pro primární okruh nebo meziokruh chladiva reaktoru, jak je definovaný v odstavci 1.1 výše.

b)	Jiné tepelné výměníky speciálně konstruované nebo připravované pro použití v primárním okruhu chladiva jaderného reaktoru, jak je definovaný v odstavci 1.1 výše.

VYSVĚTLIVKA

Parní generátory jsou speciálně konstruované nebo připravované pro přenos tepla generovaného v reaktoru do vody pro účely tvorby páry. V případě rychlého reaktoru, v němž je i meziokruh chladiva, je parní generátor umístěn v daném meziokruhu.

V reaktoru chlazeném plynem může být použit tepelný výměník pro účely přenosu tepla do sekundárního plynového okruhu, který pohání plynovou turbínu.

Rozsah kontroly podle této položky nezahrnuje tepelné výměníky pro nosné systémy reaktoru, jako je systém nouzového chlazení nebo systém chlazení zbytkového tepla.

1.10.   Neutronové detektory

Speciálně konstruované nebo připravované neutronové detektory pro určování úrovně neutronového toku v aktivní zóně reaktoru, jak je definovaný v odstavci 1.1 výše.

VYSVĚTLIVKA

Tato položka zahrnuje detektory uvnitř a vně aktivní zóny, které měří široké rozpětí úrovní toku, obvykle od 104 neutronů na cm2 za sekundu do 1010 neutronů na cm2 za sekundu nebo více. Přístroji umístěnými vně aktivní zóny se rozumí zařízení nacházející se mimo aktivní zónu reaktoru, jak je definován v odstavci 1.1 výše, avšak uvnitř biologického stínění.

1.11.   Vnější tepelné stínění

‚Vnější tepelné stínění‘ speciálně konstruované nebo připravované pro užití v jaderném reaktoru, jak je definován v odstavci 1.1, ke snížení tepelných ztrát a také k ochraně ochranné obálky.

VYSVĚTLIVKA

‚Vnější tepelná stínění‘ jsou hlavní konstrukce umístěné nad reaktorovou nádobou, které snižují tepelné ztráty reaktoru a snižují teplotu uvnitř ochranné obálky.

2.   Nejaderné materiály určené pro jaderné reaktory

2.1.   Těžký vodík a těžká voda

Deuterium, těžká voda (oxid deuteria) a jiné sloučeniny deuteria, jejichž poměr atomů deuteria k atomům vodíku převyšuje 1:5 000, určené pro použití v jaderném reaktoru definovaném v bodě 1.1 výše, v množství přesahujícím 200 kg atomů deuteria pro kteroukoli zemi příjemce za jakékoli období dvanácti měsíců.

2.2.   Grafit pro jaderné aplikace

Grafit pro jaderné aplikace, o čistotě vyšší než 5 částic na milion (5 ppm), vyjádřeno borovým ekvivalentem, a o hustotě vyšší než 1,50 g/cm3 pro použití v jaderném reaktoru, jak je definovaný výše v odstavci 1.1 v množství převyšujícím 1 kilogram.

VYSVĚTLIVKA

Pro účely kontroly vývozu vláda určí, zda vývoz grafitu splňujícího výše uvedené podmínky je pro použití v jaderném reaktoru.

‚Borový ekvivalent‘ (BE) je možné stanovit experimentálně nebo se vypočítá jako suma všech BEz pro nečistoty (s výjimkou BEuhlík, protože uhlík se nepovažuje za nečistotu,) včetně boru takto:

BEZ (ppm) = CF × koncentrace prvku Z (v ppm);

CF je koeficient konverze: (σz × AB) děleno (σB × Az); σB a σZ jsou účinné průřezy záchytů tepelných neutronů přírodního boru (v jednotkách barn) a

prvku Z; a AB, Az jsou atomové hmotnosti přírodního boru a prvku Z.

3.   Závody pro přepracování ozářených palivových článků a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravovaná pro tento účel

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Při přepracování ozářeného jaderného paliva se separuje plutonium a uran od vysoce radioaktivních štěpných produktů a od dalších transuranových prvků. Této separace může být dosaženo pomocí různých technologických postupů. V průběhu let se však nejpoužívanějším a nejuznávanějším postupem stal Purex. Purex zahrnuje rozpuštění ozářeného jaderného paliva v kyselině dusičné, po kterém následuje separace uranu, plutonia a štěpných produktů pomocí extrakce rozpouštědlem za použití směsi tributylfosfátu v organickém rozpouštědle.

Jednotlivé Purexové závody používají podobné technologické procesy včetně sekání ozářených palivových článků, rozpouštění paliva, extrakci rozpouštědlem a skladování technologických roztoků. Mohou existovat také zařízení pro termickou denitraci dusičnanu uranu, pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid nebo na kov a pro úpravu kapalných odpadů štěpných produktů do takové formy, která je vhodná pro dlouhodobé skladování nebo pro uložení. Avšak specifické typy a uspořádání zařízení, ve kterých se tyto operace provádějí, se mohou v různých Purexových závodech lišit z několika důvodů, mezi něž patří druh a množství ozářeného jaderného paliva určeného pro přepracování a zamýšlené naložení s regenerovanými materiály, jakož i filosofie bezpečnosti a údržby, které jsou součástí projektu závodu.

Pod výraz ‚závod na přepracování ozářených palivových článků‘ jsou zahrnována zařízení a komponenty, které běžně přicházejí do přímého styku s ozářeným palivem a hlavními toky jaderného materiálu a technologických roztoků štěpných produktů a přímo je řídí.

Tyto procesy, včetně kompletních systémů pro konverzi plutonia a výrobu kovového plutonia, mohou být označeny jako opatření zabraňující dosažení kritičnosti (např. pomocí úpravy geometrického uspořádání), ozáření (např. pomocí stínění) a nebezpečí toxicity (například prostřednictvím ochranného uložení).

VÝVOZ

Vývoz celého souboru hlavních položek v tomto rozmezí se uskuteční pouze v souladu s postupy stanovenými v pokynech.

Vláda si vyhrazuje právo uplatňovat postupy stanovené v pokynech i na jiné položky v rámci níže uvedeného funkčně vymezeného rozmezí.

Položky zařízení odpovídající pojmu ‚zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená‘ pro přepracování ozářených palivových článků zahrnují:

3.1.   Stroje na sekání ozářených palivových článků

Dálkově ovládaná zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro použití ve výše uvedeném závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva, která jsou určena pro rozřezávání, sekání nebo stříhání ozářených palivových kazet, svazků nebo tyčí.

VYSVĚTLIVKA

Toto zařízení rozrušuje ochranný obal paliva a připravuje tak ozářený jaderný materiál k rozpouštění. Nejčastěji jsou používány speciálně konstruované kovové nůžky, ale mohou být použita i moderní zařízení, jakými jsou např. lasery.

3.2.   Rozpouštěcí nádoby

Nádoby zabezpečené pro udržení podkritického stavu (např. nádoby o malém průměru, prstencové nebo deskové nádoby), speciálně konstruované nebo upravené pro použití ve výše uvedeném přepracovatelském závodě, které jsou určeny pro rozpouštění ozářeného jaderného paliva, schopné odolávat horkým, vysoce korozivním kapalinám a které lze dálkově plnit a obsluhovat.

VYSVĚTLIVKA

Rozsekané vyhořelé palivo obvykle postupuje do rozpouštěcích nádob. V těchto nádobách zabezpečených pro udržení podkritického stavu je ozářený jaderný materiál rozpouštěn v kyselině dusičné a zbytky povlaku paliva jsou z technologického toku odstraněny.

3.3.   Rozpouštědlové extraktory a zařízení pro extrakci rozpouštědlem

Speciálně konstruované nebo upravené rozpouštědlové extraktory, jako jsou náplňové a pulsní kolony, promíchávané sedimentační nádrže nebo odstředivkové extraktory, jsou určeny pro používání v závodě na přepracování ozářeného jaderného paliva. Rozpouštědlové extraktory musí být odolné vůči korozivním účinkům kyseliny dusičné. Rozpouštědlové extraktory jsou obvykle vyráběny podle extrémně přísných norem (včetně speciálního svařování, kontroly, zajištění jakosti a řízení jakosti) z nízkouhlíkatých korozivzdorných ocelí, titanu, zirkonia a jiných vysoce kvalitních materiálů.

VYSVĚTLIVKA

Do rozpouštědlových extraktorů vstupuje jak roztok ozářeného paliva z rozpouštěcích nádobí, tak i organické roztoky, které separují uran, plutonium a štěpné produkty. Zařízení pro extrakci rozpouštědlem je obvykle konstruováno tak, aby splňovalo přísné provozní parametry, jako je dlouhá provozní životnost bez nároků na údržbu nebo snadná vyměnitelnost, jednoduchost provozu a ovládání a flexibilita při změnách technologických podmínek.

3.4.   Provozní a skladovací nádoby na chemikálie

V závodě na přepracování ozářeného paliva se používají speciálně konstruované nebo upravené provozní a skladovací nádoby. Tyto nádoby musí být odolné vůči korozivním účinkům kyseliny dusičné. Jsou obvykle vyráběny z takových materiálů, jako jsou nízkouhlíkaté korozivzdorné oceli, titan nebo zirkonium nebo jiné vysoce kvalitní materiály. Provozní a skladovací nádoby mohou být konstruovány pro dálkové ovládání a údržbu a mohou mít následující parametry umožňující řízení jaderné kritičnosti:

1)	stěny nebo vnitřní konstrukce odpovídající minimálně borovému ekvivalentu 2 % nebo

2)	maximální průměr 175 mm (7 ″) pro válcové nádoby nebo

3)	maximální tloušťka 75 mm (3 ″) pro deskovou nebo prstencovou nádobu.

VYSVĚTLIVKA

Výsledkem extrakce rozpouštědlem jsou tři hlavní toky technologických roztoků. Provozní a skladovací nádoby jsou pro další zpracování všech tří toků používány takto:

a)	roztok čistého dusičnanu uranu je koncentrován odpařováním a postupuje do procesu denitrace, kde je převáděn na oxid uranu. Tento oxid se znovu používá v jaderném palivovém cyklu;

b)	vysoce radioaktivní roztok štěpných produktů je obvykle koncentrován odpařováním a skladuje se jako kapalný koncentrát. Tento koncentrát může být následně odpařen a převeden do formy, která je vhodná pro jeho skladování nebo uložení;

c)

roztok čistého dusičnanu plutonia je koncentrován a skladován až do jeho předání do dalšího stupně technologického procesu. Zejména provozní a skladovací nádoby pro roztoky plutonia jsou konstruovány tak, aby se předešlo problémům kritičnosti vyplývajícím ze změn v koncentraci a formě tohoto technologického toku.

3.5.   Neutronové měřicí systémy pro řízení technologického procesu

Neutronové měřicí systémy speciálně konstruované nebo upravené pro integraci a použití se systémy řízení automatizovaných procesů v závodech na přepracování ozářených palivových článků.

VYSVĚTLIVKA

Součástí těchto systémů je schopnost aktivního a pasivního měření a rozlišování toku neutronů za účelem stanovení množství a složení štěpného materiálu. Kompletní systém tvoří generátor neutronů, neutronový detektor, zesilovače a elektronika pro zpracování signálu.

Tato položka nezahrnuje nástroje na detekci a měření neutronů, které jsou určeny pro evidenci a zajišťování jaderného materiálu nebo pro jakoukoli jinou aplikaci nesouvisející s integrací a použitím se systémy řízení automatizovaných procesů v závodech na přepracování ozářených palivových článků.

4.   Závody na výrobu palivových článků jaderného reaktoru a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravovaná pro tento účel

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Jaderné palivové články se vyrábějí z jednoho nebo více zdrojů nebo zvláštních štěpných materiálů uvedených v příloze tohoto dokumentu v kategorii MATERIÁLY A ZAŘÍZENÍ. Pokud jde o kysličníková paliva, tj. nejběžnější druh paliva, budou používána zařízení pro lisování pelet, sintrování, broušení a třídění. Se smíšenými kysličníkovými palivy se manipuluje v rukávových boxech (nebo obdobných způsobech uložení), dokud nejsou utěsněny uvnitř ochranného obalu. Ve všech případech je palivo hermeticky utěsněné uvnitř vhodného ochranného obalu, který slouží jako primární obal, v němž je palivo uzavřeno, aby byla při provozu reaktoru zajištěna vhodná účinnost a bezpečnost. Ve všech případech je rovněž nutná přísná kontrola procesů, postupů a zařízení podle extrémně přísných norem, aby byla zajištěna předvídatelná a bezpečná účinnost paliva.

VYSVĚTLIVKA

Mezi položky zařízení odpovídající pojmu ‚a zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená‘ pro výrobu palivových článků patří zařízení, které:

a)	běžně přichází do přímého styku s výrobním tokem jaderného materiálu nebo jej přímo zpracovává či řídí;

b)	utěsňuje jaderný materiál uvnitř ochranného obalu;

c)	kontroluje neporušenost ochranného obalu nebo těsnění;

d)	kontroluje konečnou úpravu tuhého paliva; nebo

e)	se používá k montáži palivových článků reaktoru.

Tato zařízení nebo systémy zařízení mohou zahrnovat například:

1)	plně automatické kontrolní stanice speciálně konstruované nebo upravené pro kontrolu konečných rozměrů a povrchových vad palivových pelet;

2)	automatické svařovací stroje speciálně konstruované nebo upravené pro svařování koncových uzávěrů na palivové články (nebo tyčí);

3)	automatické testovací a kontrolní stanice speciálně konstruované nebo upravené pro kontrolu neporušenosti hotových palivových článků (nebo tyčí);

4)	systémy speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu ochranných obalů na jaderné palivo.

Položka 3 zpravidla zahrnuje zařízení pro a) rentgenovou kontrolu svarů koncových uzávěrů u článků (nebo tyčí); b) detekci úniku hélia z tlakových článků (nebo tyčí) a c) rastrování článků (nebo tyčí) za pomoci gama paprsků za účelem kontroly správného vložení palivových pelet.

5.   Závody na separaci izotopů přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo zvláštního štěpného materiálu a zařízení jiná než analytické přístroje, speciálně konstruovaná nebo upravená pro tento účel

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Závody, zařízení a technologie pro separaci izotopů uranu v mnoha případech úzce souvisejí se závody, zařízeními a technologiemi pro separaci ‚jiných prvků‘. V konkrétních případech se kontroly podle oddílu 5 týkají rovněž závodů a zařízení určených k separaci izotopů ‚jiných prvků‘. Tyto kontroly závodů a zařízení pro separaci izotopů ‚jiných prvků‘ doplňují kontroly závodů a zařízení speciálně konstruovaných nebo upravených pro zpracovávání, používání nebo výrobu zvláštního štěpného materiálu uvedeného v seznamu vybraných položek v jaderné oblasti. Tyto dodatečné kontroly podle oddílu 5 se v případě použití zahrnujících ‚jiné prvky‘ netýkají procesu elektromagnetické separace izotopů, jímž se zabývá část 2 pokynů.

Ať již je zamýšleným použitím separace izotopů uranu nebo separace izotopů ‚jiných prvků‘, týkají se kontroly v oddíle 5 rovněž těchto procesů: plynového odstřeďování, plynové difuze, procesu plazmové separace a aerodynamických procesů.

U některých procesů závisí vztah k separaci izotopů uranu na tom, který prvek je separován. Jedná se o tyto procesy: procesy s použitím laseru (např. izotopická separace molekul za použití laseru a laserová izotopická separace atomových par), chemická výměna a iontová výměna. Pokud jde o uplatnění kontrol podle oddílu 5 na příslušná použití zahrnující ‚jiné prvky‘, musí tudíž dodavatelé tyto procesy zhodnotit jednotlivě.

Položky zařízení odpovídající pojmu ‚zařízení jiná než analytické přístroje, speciálně konstruovaná nebo upravená‘ pro separaci izotopů uranu zahrnují:

5.1.   Plynové odstředivky a jejich sestavy a komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro použití v plynových odstředivkách

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Plynová odstředivka obvykle sestává z tenkostěnného válce nebo válců o průměru 75 mm až 650 mm umístěných ve vakuovém prostředí a točících se kolem své vertikální osy vysokou obvodovou rychlostí, řádově 300 m/s nebo větší. Aby se dosáhlo tak vysoké rychlosti, musí mít konstrukční materiály rotačních komponentů vysokou pevnost v poměru k hustotě, a aby se snížila nevyváženost chodu, musí být montážní celek rotoru, a tedy i jeho jednotlivé komponenty, vyrobeny s velmi malými tolerancemi. Na rozdíl od jiných odstředivek se plynová odstředivka pro obohacování uranu vyznačuje rotorovou komorou s rotujícím kotoučovým deflektorem nebo deflektory a stacionární sestavou trubek pro přivádění a odběr plynného UF6, opatřenou alespoň třemi oddělenými kanály, z nichž dva jsou spojeny s odběrními trubkami sahajícími od osy rotoru k obvodu rotorové komory. Ve vakuovém prostředí se rovněž nachází řada kritických položek, které se neotáčejí a které, ačkoli jsou speciálně konstruovány, není obtížné vyrobit a které ani nejsou vyráběny ze zvláštních materiálů. Nicméně zařízení na plynové odstřeďování vyžadují velký počet těchto komponentů, a tak toto množství může být důležitým vodítkem pro jejich konečné použití.

5.1.1.   Rotační komponenty

a)

Kompletní montážní celky rotorů: Tenkostěnné válce nebo řada vzájemně propojených tenkostěnných válců, které jsou vyrobeny z jednoho či materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve VYSVĚTLIVCE k tomuto oddílu. Pokud jsou válce vzájemně propojeny, je spojů docíleno pružnými vlnovci nebo prstenci, které jsou popsány níže v oddílu 5.1.1 písm. c). V konečné podobě je rotor opatřen vnitřním deflektorem nebo deflektory a koncovými uzávěry popsanými níže v oddílu 5.1.1 písm. d) a e). Kompletní montážní celek však může být dodáván pouze částečně smontovaný.

b)	Rotorové válce: Speciálně konstruované nebo upravené tenkostěnné válce s tloušťkou stěny 12 mm nebo méně, o průměru 75 mm až 650 mm, vyrobené z jednoho či více materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve VYSVĚTLIVCE k tomuto oddílu.

c)

Prstence nebo vlnovce: Komponenty speciálně konstruované nebo upravené, které umožňují umístit podpůrnou konstrukci rotorového válce nebo vzájemně propojit řadu rotorových válců. Vlnovec je svinutý krátký válec s maximální tloušťkou stěny 3 mm o průměru 75 mm až 650 mm vyrobený z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve VYSVĚTLIVCE k tomuto oddílu.

d)

Deflektory: Kotoučové komponenty o průměru 75 mm až 650 mm speciálně konstruované nebo upravené tak, aby mohly být namontovány uvnitř rotorového válce odstředivky, určené k oddělení odběrové komory od hlavní separační komory, a v některých případech napomáhající cirkulaci plynného UF6 uvnitř hlavní separační komory rotorového válce, vyrobené z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve VYSVĚTLIVCE k tomuto oddílu.

e)

Vrchní/spodní koncové uzávěry: Kotoučové komponenty o průměru 75 mm až 650 mm speciálně konstruované nebo upravené k uzavření konců rotorového válce a udržující UF6 uvnitř rotorového válce, které v některých případech také fungují jako opěry, udržují nebo obsahují jako integrální součást horní ložisko (vrchní uzávěr) nebo nesou rotační části motoru a spodní ložisko (spodní uzávěr). Jsou vyrobeny z některého z materiálů s vysokým poměrem pevnosti k hustotě popsaných ve VYSVĚTLIVCE k tomuto oddílu.

VYSVĚTLIVKA

Na rotační komponenty odstředivek se používají následující materiály:

a)	vysokopevnostní ocel tvrzená stárnutím s mezí pevnosti v tahu 1,95 GPa nebo více;

b)	hliníkové slitiny s mezí pevnosti v tahu 0,46 GPa nebo více;

c)

vláknité materiály vhodné pro použití v kompozitních strukturách, s měrným modulem rovným 3,18 × 106 m a měrnou mezí pevnosti v tahu rovnající se 7,62 × 104 m nebo vyšší (‚měrným modulem‘ se rozumí Youngův modul v N/m2 dělený měrnou hmotností v N/m3; ‚měrnou mezí pevnosti v tahu‘ se rozumí mez pevnosti v tabu v N/m2 dělená měrnou hmotností v N/m3).

5.1.2.   Nepohyblivé komponenty

a)

Magnetická závěsná ložiska: 1. Speciálně konstruované nebo upravené ložiskové sestavy sestávající z prstencových magnetů zavěšených uvnitř pouzdra, které obsahuje tlumící médium. Pouzdro je vyrobeno z materiálu odolného vůči UF6 (viz VYSVĚTLIVKA k oddílu 5.2). Magnet je spojen s pólovými nástavci nebo s druhým magnetem připevněným k vrchnímu uzávěru popsanému v oddíle 5.1.1 písm. e). Magnet může mít prstencový tvar, přičemž maximální poměr mezi vnějším a vnitřním průměrem je menší nebo roven 1,6:1. Magnet může mít počáteční permeabilitu minimálně 0,15 H/m, minimální remanenci 98,5 % nebo energetický výtěžek větší než 80 kJ/m3. Kromě obvyklých materiálových vlastností je nezbytné, aby byla odchylka magnetické osy od osy geometrické omezena velmi malými tolerancemi (menšími než 0,1 mm) nebo aby byl uplatněn zvláštní požadavek na homogenitu materiálu magnetu. 2. Aktivní magnetická ložiska, speciálně konstruovaná nebo upravená pro plynové odstředivky. VYSVĚTLIVKA Tato ložiska mají zpravidla tyto vlastnosti: — jsou konstruována tak, aby udržovala střední otáčky rotoru na úrovni 600 Hz nebo více, a — jsou připojena na spolehlivý zdroj elektrické energie nebo na jednotku zdroje nepřerušovaného napájení, aby bylo zajištěno fungování na více než hodinu.

b)

Ložiska/tlumiče: Speciálně konstruovaná nebo upravená ložiska složená ze sestavy patního čepu s miskou namontované na tlumiči. Patní čep je obvykle kalená ocelová hřídel s polokoulí na jednom konci a s prostředkem na upevnění ke spodnímu koncovému uzávěru popsanému v oddíle 5.1.1 písm. e) na konci druhém. Na hřídel může být připojeno i hydrodynamické ložisko. Miska má formu pelety s polokulovitým důlkem na jednom z povrchů. Tyto komponenty jsou často dodávány odděleně od tlumiče.

c)

Molekulární vývěvy: Speciálně konstruované nebo upravené válce, které mají obrobený vnitřní povrch a v něm obrobené nebo tvářené šroubovicové drážky. Typické rozměry jsou následující: vnitřní průměr 75 mm až 650 mm, tloušťka stěny minimálně 10 mm s poměrem délky k průměru 1:1 nebo větším. Drážky mají typický pravoúhlý průřez a hloubku 2 mm nebo více.

d)

Statory motorů: Speciálně konstruované nebo upravené prstencové statory pro vysokorychlostní vícefázové hysterezní (nebo reluktanční) střídavé motory pro synchronní provoz ve vakuu při frekvenci 600 Hz nebo větší a výkonu 40 VA nebo větším. Statory sestávají z vícefázového vinutí na jádru z laminovaných železných plechů s malými ztrátami složeného z tenkých plechů o tloušťce 2,0 mm nebo menší.

e)

Tělesa odstředivek pro uložení montážního celku rotoru: Komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro uložení sestavy rotorových válců plynové odstředivky. Tělesa sestávají z pevného válce s tloušťkou stěny do 30 mm s přesně opracovanými koncovými částmi pro umístění ložisek a s jednou nebo více montážními přírubami. Opracované koncové části jsou vzájemně rovnoběžné a kolmé k podélné ose válce s odchylkou menší nebo rovnou 0,05 stupně. Těleso může být rovněž voštinového typu pro uložení několika rotorových sestav.

f)

Odběrní trubky: Trubky speciálně konstruované nebo upravené pro extrakci plynného UF6 z rotorového válce na principu Pitotovy trubice (s otvorem orientovaným do směru obvodového proudu plynu uvnitř rotoru, například pomocí ohnutí konce radiálně umístěné trubice), které lze upevnit k centrálnímu systému odvodu plynu.

5.2.   Pomocné systémy, zařízení a komponenty speciálně konstruované nebo upravené pro obohacovací závody s plynovými odstředivkami

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Pomocné systémy, zařízení a komponenty pro obohacovací závody s plynovými odstředivkami jsou systémy zajišťující přívod UF6 do odstředivek a spojení jednotlivých odstředivek do kaskád (nebo stupňů), což umožňuje postupný nárůst obohacení a odvádění ‚produktu‘ a ‚zbytků‘ UF6 z odstředivek, jakož i zařízení potřebná pro pohon odstředivek nebo pro řízení závodu.

Obvykle se UF6 odpařuje z pevné fáze ve vyhřívaných autoklávech a poté je v plynné formě rozváděn do odstředivek přes potrubí kaskádovitých kolektorů. ‚Produkt‘ a ‚zbytky‘ plynného UF6 proudící z odstředivek rovněž prochází přes potrubí kaskádovitých kolektorů do vymrazovacích odlučovačů pracujících při teplotě 203 K (– 70 °C), kde kondenzují a jsou pak převáděny do kontejnerů vhodných pro přepravu nebo skladování. Protože obohacovací závod sestává z mnoha tisíc odstředivek uspořádaných v kaskádách, obsahuje mnoho kilometrů potrubního systému kaskádovitých kolektorů zahrnujících tisíce svarů s mnohokrát se opakujícím uspořádáním. Zařízení, komponenty a potrubní systémy jsou vyráběny tak, aby vyhověly velmi přísným normám pro vakuum a čistotu.

VYSVĚTLIVKA

Některé z níže uvedených položek buď přicházejí do přímého styku s plynným UF6 v technologickém procesu, anebo přímo řídí odstředivky a průtok plynu od odstředivky k odstředivce a z kaskády do kaskády. Materiály odolné vůči korozi UF6 zahrnují měď, slitiny mědi, korozivzdornou ocel, hliník, oxid hlinitý, slitiny hliníku, nikl nebo slitiny obsahující 60 % nebo více niklu a fluorované uhlovodíkové polymery.

5.2.1.   Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné zahrnující:

a)	dávkovací autoklávy, pece nebo systémy dodávající UF6 do obohacovacího procesu;

b)	desublimátory, vymrazovací odlučovače nebo čerpadla používaná k odvádění UF6 z procesu obohacování k jeho dalšímu přemístění následně po ohřevu;

c)	solidifikační nebo zkapalňovací stanice používané k odvádění UF6 z obohacovacího procesu prostřednictvím stlačování plynného UF6 a jeho převáděním do pevné nebo kapalné formy;

d)	stanice ‚produktu‘ a ‚zbytků‘ používané k plnění UF6 do kontejnerů.

5.2.2.   Strojové potrubní systémy rozdělovačů a sběračů

Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy rozdělovačů a sběračů pro manipulaci s UF6 uvnitř odstředivkových kaskád. Potrubní síť je obvykle typu ‚trojitého‘ sběračového systému, kde je každá odstředivka spojena s každým ze sběračů. Toto uspořádání se mnohokrát opakuje. Vše je zhotoveno z materiálů odolných vůči korozi UF6 (viz VYSVĚTLIVKA k tomuto oddílu) nebo je těmito materiály chráněno a vyrobeno tak, aby byly splněny velmi přísné normy pro vakuum a čistotu.

5.2.3   Speciální uzavírací a regulační ventily

a)	Uzavírací ventily speciálně konstruované nebo upravené tak, aby působily na nástřik, produkt nebo zbytky proudů plynů UF6 z jednotlivé plynové odstředivky.

b)

Vlnovcové ventily s ručním nebo automatickým ovládáním, uzavírací nebo regulační, zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné, o vnitřním průměru 10 mm až 160 mm, speciálně konstruované nebo upravené pro použití v hlavních nebo pomocných systémech závodů, které při obohacování využívají plynových odstředivek.

VYSVĚTLIVKA

Typické speciálně konstruované nebo upravené ventily zahrnují vlnovcové ventily, rychlouzavírací typy ventilů, rychloreakční ventily a další.

5.2.4.   Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6 včetně iontových zdrojů

Speciálně konstruované nebo upravené hmotnostní spektrometry pro kontinuální odběr vzorků z proudu plynného UF6, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.	jsou schopné měřit ionty o 320 nebo více atomových hmotnostních jednotkách a mají rozlišovací schopnost lepší než 1 částice z 320;

2.	mají iontové zdroje zhotovené z niklu nebo slitin niklu a mědi s obsahem niklu 60 % hmotnostních nebo více, nebo slitin niklu a chromu, nebo jsou těmito materiály chráněné;

3.	mají iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním a

4.	jsou vybaveny systémem sběračů, který je vhodný pro provádění izotopické analýzy.

5.2.5.   Měniče frekvencí

Měniče frekvencí (rovněž známé jako konvertory nebo invertory) speciálně konstruované nebo upravené pro napájení motorových statorů podle oddílu 5.1.2. písm. d) nebo části, díly a podsestavy takových měničů frekvencí, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.	vícefázovou výstupní frekvenci 600 Hz nebo vyšší; a

2.	vysokou stabilitu (s řízením frekvence lepším než 0,2 %).

5.3.   Speciálně konstruované nebo upravené sestavy a součásti určené k použití při obohacování plynovou difuzí

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Při metodě separace izotopů plynovou difuzí tvoří hlavní technologickou sestavu speciální porézní bariéra pro plynovou difuzi, výměník tepla pro chlazení plynu (který se stlačováním ohřívá), uzavírací a regulační ventily a potrubí. Vzhledem k tomu, že technologie plynové difuze je založena na použití hexafluoridu uranu (UF6), musí být veškeré povrchy zařízení, potrubí a přístrojů (které přicházejí s plynem do kontaktu) vyrobeny z materiálů, které zůstávají při styku s UF6 stabilní. Závod na plynovou difuzi vyžaduje velký počet těchto sestav, takže množství může být důležitou indikací konečného použití.

5.3.1.   Plynové difuzní bariéry a bariérové materiály

a)	Speciálně konstruované nebo upravené tenké porézní filtry o velikosti pórů v rozmezí 10 až 100 nm, tloušťce 5 mm nebo menší a v případě trubkového tvaru o průměru 25 mm nebo menším vyrobené z kovových, polymerních nebo keramických materiálů odolných vůči korozi UF6 (viz VYSVĚTLIVKA k oddílu 5.4) a

b)

speciálně upravené sloučeniny nebo prášky pro výrobu těchto filtrů. Takové sloučeniny a prášky obsahují nikl nebo jeho slitiny s obsahem niklu 60 % nebo více, oxid hlinitý nebo vůči UF6 odolné plně fluorované uhlovodíkové polymery o čistotě 99,9 % hmotnostních nebo vyšší, o velikosti částic menší než 10 μm a s vysokým stupněm uniformity velikosti částic, které jsou speciálně upraveny pro výrobu plynových difuzních bariér.

5.3.2.   Skříně difuzorů

Speciálně konstruované nebo upravené hermeticky utěsněné nádoby vyrobené z materiálů odolných vůči UF6 nebo těmito materiály chráněné (viz VYSVĚTLIVKA k oddílu 5.4).

5.3.3.   Kompresory a plynová dmychadla

Speciálně konstruované nebo upravené kompresory nebo plynová dmychadla s minimálním sacím výkonem 1 m3/min UF6 a výtlačným tlakem až do 500 kPa, projektované pro dlouhodobou práci v prostředí UF6, jakož i jednotlivé sestavy těchto kompresorů a plynových dmychadel. Tyto kompresory a plynová dmychadla mají poměr tlaků 10:1 nebo nižší a jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči UF6 nebo jsou jimi chráněny (viz VYSVĚTLIVKA k oddílu 5.4).

5.3.4.   Těsnění hřídele

Speciálně konstruovaná nebo upravená vakuová těsnění s utěsněnými vstupními a výstupními přírubami, sloužící k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru nebo plynového dmychadla s poháněcím motorem, a zajišťující tak spolehlivé utěsnění vnitřní komory kompresoru nebo plynového dmychadla, které jsou naplněny UF6, proti vniknutí vzduchu. Tato těsnění jsou obvykle projektována na rychlost průniku vyrovnávacího plynu směrem dovnitř menší než 1 000 cm3 za minutu.

5.3.5.   Výměníky tepla pro chlazení UF6

Speciálně konstruované nebo upravené výměníky tepla vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 (viz VYSVĚTLIVKA k oddílu 5.4) nebo takovými materiály chráněné, jež jsou projektovány pro maximální rychlost změny tlaku v důsledku úniků nižší než 10 Pa za hodinu při tlakovém rozdílu 100 kPa.

5.4.   Speciálně konstruované nebo upravené pomocné systémy, zařízení a komponenty pro použití při obohacování plynovou difuzí

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Pomocné systémy, zařízení a komponenty pro obohacovací závody používající plynovou difuzi zahrnují systémy pro dávkování UF6 do separační sestavy a propojení jednotlivých sestav mezi sebou k vytvoření kaskád (stupňů), což umožňuje postupně dosáhnout vyššího obohacení a odvádět z difuzních kaskád ‚produkt‘ a ‚zbytky‘ UF6. Vzhledem k velké setrvačnosti procesu v difuzních kaskádách vede jakékoli přerušení jejich činnosti, a zvláště jejich odstavení, k vážným následkům. Proto mají v závodech na obohacování plynovou difuzí značný význam přísné a nepřetržité udržování vakua ve všech technologických systémech, automatická havarijní ochrana a přesná automatická regulace proudu plynu. Se zřetelem ke všem těmto důvodům je zapotřebí vybavit závod velkým počtem speciálních měřících, regulačních a řídících systémů.

Obvykle UF6 sublimuje z válců umístěných uvnitř autoklávů a poté je v plynné formě rozváděn potrubním systémem kaskádovitých kolektorů do místa vstupu. Toky ‚produktu‘ a ‚zbytků‘ plynného UF6 proudící z výstupních míst jsou dopravovány potrubním systémem kaskádovitých kolektorů do vymrazovacích odlučovačů nebo do kompresorových stanic, ve kterých je plynný UF6 zkapalňován před následným přesunem do vhodných kontejnerů určených pro přepravu nebo skladování. Protože obohacovací závod sestává z velkého počtu plynových difuzních montážních sestav uspořádaných do kaskád, obsahuje mnoho kilometrů potrubních systémů kaskádovitých kolektorů zahrnujících tisíce svarů s mnohokrát se opakujícím uspořádáním. Zařízení, komponenty a potrubní systémy jsou vyráběny tak, aby vyhověly velmi přísným normám pro vakuum a čistotu.

VYSVĚTLIVKA

Níže uvedené položky buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu, anebo přímo regulují průtok v kaskádě. Materiály odolné vůči korozi UF6 zahrnují měď, slitiny mědi, korozivzdornou ocel, hliník, oxid hlinitý, slitiny hliníku, nikl nebo slitiny obsahující 60 % nebo více niklu a fluorované uhlovodíkové polymery.

5.4.1.   Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné zahrnující:

a)	dávkovací autoklávy, pece nebo systémy dodávající UF6 do obohacovacího procesu;

b)	desublimátory, vymrazovací odlučovače nebo čerpadla používaná k oddělení UF6 přiváděného z obohacovacího procesu pro následnou přeměnu zahřátím;

c)	solidifikační nebo zkapalňovací stanice používané k odvádění UF6 z obohacovacího procesu prostřednictvím stlačování plynného UF6 a jeho převáděním do pevné nebo kapalné formy;

d)	stanice ‚produktu‘ a ‚zbytků‘ používané k plnění UF6 do kontejnerů.

5.4.2.   Potrubní systémy kolektorů

Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy a systémy kolektorů pro dopravu UF6 uvnitř kaskád plynové difuze.

VYSVĚTLIVKA

Tato potrubní síť je obvykle projektována se zdvojeným systémem kolektorů, kde je každá jednotka spojena s každým z kolektorů.

5.4.3.   Vakuové systémy

a)	speciálně konstruované nebo upravené vakuové rozdělovače, vakuové sběrače a vakuové vývěvy se sacím výkonem 5 m3 za minutu nebo větším;

b)

vakuové vývěvy speciálně konstruované pro práci v prostředí obsahujícím UF6, zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo těmito materiály chráněné (viz VYSVĚTLIVKA k tomuto oddílu); Tyto vývěvy mohou být provedeny buď jako rotační, anebo objemové, mohou mít ucpávky a těsnění z fluorovaných uhlovodíkových polymerů a mohou používat speciální provozní kapaliny.

5.4.4.   Speciální uzavírací a regulační ventily

Speciálně konstruované nebo upravené uzavírací a regulační vlnovcové ventily vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné, s ručním nebo automatickým ovládáním, které se instalují na hlavních i pomocných systémech obohacovacích závodů založených na metodě plynové difuze.

5.5.4.   Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6 včetně iontových zdrojů

Speciálně konstruované nebo upravené hmotnostní spektrometry pro kontinuální odběr vzorků z proudu plynného UF6, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.	jsou schopné měřit ionty o 320 nebo více atomových hmotnostních jednotkách a mají rozlišovací schopnost lepší než 1 částice z 320;

2.	mají iontové zdroje zhotovené z niklu nebo slitin niklu a mědi s obsahem niklu 60 % hmotnostních nebo více, nebo slitin niklu a chromu, nebo jsou těmito materiály chráněné;

3.	mají iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním a

4.	jsou vybaveny systémem sběračů, který je vhodný pro provádění izotopické analýzy.

5.5.   Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a součásti určené k použití v obohacovacích závodech založených na aerodynamickém procesu

ÚVODNÍ POZNÁMKA

V procesu aerodynamického obohacování se směs plynného UF6 a lehkého plynu (vodík nebo helium) stlačuje a poté prochází přes separační elementy, přičemž k izotopické separaci dochází v důsledku vzniku velkých odstředivých sil v zakřivené geometrii stěn. Úspěšně vyvinuty byly dva procesy tohoto typu: proces využívající separačních trysek a proces využívající vírových trubic. Hlavními součástmi použitými v rámci separačního stupně obou těchto procesů jsou válcové nádoby, do kterých se umísťují speciální separační elementy (trysky nebo vírové trubice), plynové kompresory a výměníky tepla odvádějící kompresní teplo. Závod provádějící aerodynamické obohacování musí mít řadu těchto stupňů, takže množství může být důležitou indikací konečného použití. Jelikož aerodynamický proces používá UF6, musí být povrchy nádob veškerých zařízení, potrubí a nástrojů (které přicházejí s plynem do kontaktu) vyrobeny z materiálů, které zůstávají při kontaktu s UF6 stabilní, nebo jimi musí být chráněny.

VYSVĚTLIVKA

Položky uvedené v tomto oddíle buď přicházejí do přímého kontaktu s plynným UF6 v technologickém procesu, anebo přímo regulují průtok v kaskádě. Všechny povrchy, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou zcela vyrobeny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněny. Pro účely oddílu týkajícího se položek aerodynamického obohacování zahrnují materiály odolné vůči korozi UF6 měď, slitiny mědi, korozivzdornou ocel, hliník, oxid hlinitý, slitiny hliníku, nikl nebo slitiny obsahující minimálně 60 % hmotnostních niklu a fluorované uhlovodíkové polymery.

5.5.1.   Separační trysky

Speciálně konstruované nebo upravené separační trysky nebo jejich sestavy. Separační trysky sestávající ze štěrbinových, zakřivených kanálů s poloměrem zakřivení menším než 1 mm, odolné vůči korozi UF6, které mají uvnitř umístěno břit rozdělující plyn proudící tryskou do dvou frakcí.

5.5.2.   Vírové trubice

Speciálně konstruované nebo upravené vírové trubice nebo jejich sestavy. Vírové trubice jsou válcovitého nebo kónického tvaru, jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jsou jimi chráněny a disponují jedním či více tangenciálními vstupními otvory. Na jednom nebo obou koncích mohou být trubice opatřeny tryskovými nástavci.

VYSVĚTLIVKA

Plyn vstupuje do vírové trubice tangenciálně na jednom konci nebo přes vířící lopatky nebo přes četné tangenciální otvory po obvodu trubice.

5.5.3.   Kompresory a plynová dmychadla

Speciálně konstruované nebo upravené kompresory nebo plynová dmychadla vyrobená z materiálů odolných vůči korozi směsí UF6 a nosného plynu (vodík nebo helium) nebo takovými materiály chráněná.

5.5.4.   Těsnění hřídele

Speciálně konstruovaná nebo upravená těsnění hřídele s utěsněnými vstupními a výstupními přírubami, sloužící k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru nebo plynového dmychadla s poháněcím motorem a zajišťující spolehlivou hermetizaci proti úniku technologického plynu nebo nasávání vzduchu či těsnícího plynu do vnitřní komory kompresoru nebo plynového dmychadla, která je naplněná směsí UF6 a nosného plynu.

5.5.5.   Výměníky tepla pro chlazení plynu

Speciálně konstruované nebo upravené výměníky tepla zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné.

5.5.6.   Pouzdra separačních elementů

Speciálně konstruovaná nebo upravená pouzdra separačních elementů zhotovená z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněná, ve kterých jsou umístěny vírové trubice nebo separační trysky.

5.5.7.   Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné zahrnující:

a)	dávkovací autoklávy, pece nebo systémy dodávající UF6 do obohacovacího procesu;

b)	desublimátory (nebo vymrazovací odlučovače) používané pro oddělení UF6 přiváděného z obohacovacího procesu pro následnou přeměnu zahřátím;

c)	solidifikační nebo zkapalňovací stanice používané k odvádění UF6 z obohacovacího procesu prostřednictvím stlačování plynného UF6 a jeho převáděním do pevné nebo kapalné formy;

d)	stanice ‚produktu‘ a ‚zbytků‘ používané k plnění UF6do kontejnerů.

5.5.8.   Potrubní systémy kolektorů

Speciálně konstruované nebo upravené potrubní systémy kolektorů pro dopravu UF6 uvnitř aerodynamických kaskád zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné. Tato potrubní síť je obvykle projektována se zdvojeným systémem kolektorů, kde každá jednotka nebo skupina jednotek je spojena s každým z kolektorů.

5.5.9.   Vakuové systémy a vakuové vývěvy

a)	speciálně konstruované nebo upravené vakuové systémy sestávající z vakuových rozdělovačů, vakuových sběračů a vakuových vývěv a konstruované pro práci v prostředí obsahujícím UF6;

b)	vakuové vývěvy speciálně konstruované pro práci v prostředí obsahujícím UF6, zhotovené z materiálů odolných vůči UF6 nebo těmito materiály chráněné. Tyto vývěvy mohou používat těsnění z fluorovaných uhlovodíkových polymerů a speciální provozní kapaliny.

5.5.10.   Speciální uzavírací a regulační ventily

Speciálně konstruované nebo upravené uzavírací a regulační vlnovcové ventily vyrobené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné, s ručním nebo automatickým ovládáním, o průměru 40 nebo větším, které se instalují na hlavních i pomocných systémech obohacovacích závodů založených na aerodynamickém procesu.

5.5.11.   Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6 včetně iontových zdrojů

Speciálně konstruované nebo upravené hmotnostní spektrometry pro kontinuální odběr vzorků z proudu plynného UF6, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.	jsou schopné měřit ionty o 320 nebo více atomových hmotnostních jednotkách a mají rozlišovací schopnost lepší než 1 částice z 320;

2.	mají iontové zdroje zhotovené z niklu nebo slitin niklu a mědi s obsahem niklu 60 % hmotnostních nebo více, nebo slitin niklu a chromu, nebo jsou těmito materiály chráněné;

3.	mají iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním a

4.	jsou vybaveny systémem sběračů, který je vhodný pro provádění izotopické analýzy.

5.5.12.   Systémy pro separaci UF6 a nosného plynu

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy pro separaci UF6 a nosného plynu (vodík nebo helium).

VYSVĚTLIVKA

Tyto systémy jsou projektovány za účelem snížení obsahu UF6 v nosném plynu do hodnoty 1 ppm nebo nižší a mohou obsahovat mimo jiné následující zařízení:

a)	kryogenní výměníky tepla a kryoseparátory dosahující teplot 153 K (– 120 °C) nebo nižších, nebo

b)	kryogenní chladicí jednotky dosahující teplot 153 K (– 120 °C) nebo nižších, nebo

c)	separační trysky nebo vírové trubice pro separaci UF6 a nosného plynu, nebo

d)	vymrazovací odlučovače UF6 schopné vymrazením oddělit UF6.

5.6.   Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a komponenty používané v obohacovacích závodech založených na chemické nebo iontové výměně

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Malý rozdíl hmotností izotopů uranu vyvolává malé změny v rovnováhách chemických reakcí, které mohou být využity jako základ procesů separace izotopů. Úspěšně byly vyvinuty dva procesy: chemická výměna kapalina–kapalina a iontová výměna pevná fáze – kapalina.

V procesu chemické výměny kapalina–kapalina dochází k protiproudému kontaktu dvou nemísitelných kapalných fází (vodní a organické) s výsledným kaskádovým efektem několika tisíc separačních stupňů. Vodní fázi tvoří roztok chloridu uranu v kyselině chlorovodíkové; organickou fázi tvoří extraktant obsahující chlorid uranu v organickém rozpouštědle. Extraktory používané v separačních kaskádách mohou být výměnné kolony typu kapalina–kapalina (např. pulsní kolony se síťovými etážemi) nebo kapalinové odstředivkové extraktory. Pro splnění požadavků na zpětný tok (reflux) je na obou koncích separační kaskády nutná chemická konverze (oxidace a redukce). Hlavním problémem konstrukce je vyloučení kontaminace technologických toků určitými kovovými ionty. Proto se používají kolony a potrubí vyrobené z plastů, povlakované plasty (včetně flurovaných polymerů) anebo skleněné nebo sklem chráněné.

V procesu iontové výměny mezi pevnou a kapalnou fází se dosahuje obohacení adsorbcí/desorpcí uranu na speciálních, velmi rychle působících pryskyřicích nebo adsorbentech, které zajišťují výměnu iontů. Roztok uranu v kyselině chlorovodíkové a jiných chemických činitelích prochází přes válcové obohacovací kolony s náplněmi adsorbentu. Aby bylo možné zajistit odvádění uranu z adsorbentu, jeho návrat zpět do toku kapaliny a shromažďování ‚produktu‘ a ‚zbytků‘, je pro kontinuální proces nezbytný refluxní systém. Patřičného účinku se dosahuje použitím vhodných redukčně-oxidačních chemických činitelů, které se plně regenerují v oddělených vnějších okruzích a které mohou být částečně regenerovány uvnitř vlastních separačních kolon. Přítomnost horkých koncentrovaných roztoků kyseliny chlorovodíkové v technologickém procesu vyžaduje, aby zařízení bylo vyrobeno ze speciálních korozivzdorných materiálů nebo jimi bylo chráněno.

5.6.1.   Kapalinové výměníkové kolony (chemická výměna)

Protiproudé kapalinové kolony s mechanickým pohonem, speciálně konstruované nebo upravené pro obohacování uranu procesem chemické výměny. Pro zajištění odolnosti vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové jsou tyto kolony a jejich vestavby obvykle vyrobeny z vhodných plastů (jako fluorované uhlovodíkové polymery) nebo skla nebo jsou jimi chráněny. Projektovaná zádrž kolon činí obvykle 30 sekund nebo méně.

5.6.2.   Kapalinové odstředivkové extraktory (chemická výměna)

Speciálně konstruované nebo upravené kapalinové odstředivkové extraktory pro obohacování uranu při použití procesu chemické výměny. Takové extraktory využívají rotaci k dosažení disperze organického a vodního toku a následně odstředivé síly k separaci těchto fází. Pro zajištění odolnosti vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové jsou extraktory obvykle vyrobeny z vhodných plastů (jako fluorované uhlovodíkové polymery) nebo skla nebo jsou jimi chráněny. Projektovaná zádrž v odstředivkových extraktorech činí obvykle 30 sekund nebo méně.

5.6.3.   Systémy a zařízení k redukci uranu (chemická výměna)

a)

Speciálně konstruované nebo upravené elektrochemické redukční kyvety k redukci uranu z jednoho valenčního stavu do jiného pro účely obohacení uranu při použití procesu chemické výměny. Materiály kyvet, které přicházejí do kontaktu s technologickými roztoky, musí být odolné vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové. VYSVĚTLIVKA Katodové části kyvet musí být projektovány tak, aby neumožňovaly zpětnou oxidaci uranu do jeho vyšších valenčních stavů. K udržení uranu v katodové části mohou mít kyvety nepropustné diafragmatické membrány vyrobené ze speciálního materiálu vyměňujícího kationty. Katodu tvoří vhodný pevný vodič, jakým je např. grafit.

b)

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro extrakci U4+ z organického toku u výstupu z kaskády, regulování koncentrace kyseliny a napájení elektrochemických redukčních kyvet. VYSVĚTLIVKA Tyto systémy se skládají ze zařízení na extrakci rozpouštědel, která slouží k převedení U4+ z organického toku do vodního roztoku, z odpařovacího nebo jiného zařízení pro úpravu a regulaci pH roztoku a z čerpadel nebo jiných transportních zařízení zajišťujících zásobování elektrochemických redukčních kyvet. Hlavním problémem celé konstrukce je vyloučení kontaminace vodního toku určitými kovovými ionty. Proto jsou ty části systému, které přicházejí do kontaktu s technologickými toky, vyrobeny z vhodných materiálů (jako sklo, fluorované polymery, polyfenylsulfát, polyethersulfon a grafit impregnovaný pryskyřicí) nebo jsou jimi chráněny.

5.6.4.   Systémy pro přípravu napájecích roztoků (chemická výměna)

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro přípravu napájecích roztoků vysoce čistého chloridu uranu pro obohacovací závody založené na chemické výměně.

VYSVĚTLIVKA

Tyto systémy obsahují zařízení pro čištění postupem rozpouštění, extrakce z roztoku nebo zařízení pro čištění na bázi iontové výměny a elektrolytickými články pro redukci U6+ nebo U4+ na U3+. Tyto systémy produkují roztoky chloridu uranu obsahující pouze malé množství kovových nečistot, řádově v jednotkách ppm, přičemž se jedná o kovy jako chrom, železo, vanad, molybden a jiné dvojmocné nebo vícevalenční kationty. Konstrukčními materiály částí systému zpracovávajícího vysoce čistý U3+ jsou sklo, fluorované uhlovodíkové polymery, polyfenylsulfát, polyethersulfon nebo jimi povlakované materiály a grafit impregnovaný pryskyřicí.

5.6.5.   Systémy oxidace uranu (chemická výměna)

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro oxidaci U3+ na U4+ před zpětným přiváděním uranu do separační kaskády v obohacovacím procesu založeném na chemické výměně.

VYSVĚTLIVKA

Tyto systémy mohou zahrnovat zařízení jako:

a)	zařízení pro mísení chlóru a kyslíku s kapalinou vytékající ze zařízení na separaci izotopů a pro extrakci výsledného U4+ do ochuzeného organického toku a zpětně přiváděného z výstupního konce kaskády;

b)	zařízení, které odděluje vodu od kyseliny chlorovodíkové takovým způsobem, že voda i koncentrovaná kyselina chlorovodíková mohou být na odpovídajících místech znovu vráceny do technologického procesu.

5.6.6.   Rychle reagující iontoměniče na bázi pryskyřic/adsorbentů (iontová výměna)

Speciálně konstruované nebo upravené iontoměniče na bázi pryskyřic nebo adsorbentů s rychlou kinetikou výměny pro obohacování uranu založené na procesu iontové výměny, včetně porézních makro-síťovaných pryskyřic nebo nosičů se strukturou tenkých vrstev, ve kterých jsou aktivní skupiny účastnící se chemické výměny soustředěny pouze na povrchu neaktivního porézního nosiče a na dalších kompozitních materiálech vhodného tvaru včetně částic nebo vláken. Tyto iontoměniče na bázi pryskyřic/adsorbentů mají průměr 0,2 mm nebo méně a musí být chemicky odolné vůči koncentrovaným roztokům kyseliny chlorovodíkové a musí mít dostatečnou pevnost, která zabrání jejich opotřebení a degradaci ve výměníkových kolonách. Tyto pryskyřice/adsorbenty jsou speciálně navrženy tak, aby dosahovaly velmi rychlé kinetiky výměny izotopů uranu (poločas výměny je menší než 10 sekund) a mohou být provozovány při teplotách v rozmezí 373 K (100 °C) až 473 K (200 °C).

5.6.7.   Kolony pro iontovou výměnu (iontová výměna)

Válcové kolony o průměru větším než 1 000 mm pro uložení náplně iontoměničů na bázi pryskyřic/adsorbentů, speciálně konstruované nebo upravené pro obohacování uranu založené na procesu iontové výměny. Tyto kolony jsou zhotoveny z materiálů (například titan, fluorouhlíkové plasty) odolných vůči korozi koncentrovanými roztoky kyseliny chlorovodíkové nebo jsou jimi chráněny a jsou schopny pracovat při teplotách v rozmezí 373 K (100 °C) až 473 K (200 °C) a tlaku vyšším než 0,7 MPa.

5.6.8.   Refluxní systémy iontové výměny (iontová výměna)

a)	speciálně konstruované nebo upravené systémy pro chemickou nebo elektrochemickou redukci pro regeneraci redukčních činidel používaných v kaskádách pro proces obohacování uranu na bázi iontové výměny;

b)	speciálně konstruované nebo upravené systémy pro chemickou nebo elektrochemickou oxidaci pro regeneraci oxidačních činidel používaných v kaskádách pro proces obohacování uranu na bázi iontové výměny;

VYSVĚTLIVKA

V procesu obohacování iontovou výměnou může být jako redukující kationt použit například trojmocný titan (Ti+3). V tomto případě by redukční systém redukoval Ti+4, a tak regeneroval Ti+3.

V tomto procesu může být jako oxidant použito trojmocné železo (Fe+3). V tomto případě by oxidační systém oxidoval Fe+2, a tak regeneroval Fe+3.

5.7.   Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a součásti určené k použití v závodech na laserové obohacování

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Stávající systémy pro obohacovací procesy používající lasery lze rozdělit do dvou kategorií: systémy, v nichž jsou procesním médiem atomové uranové páry, a systémy, v nichž jsou procesním médiem páry určité sloučeniny uranu, v některých případech s příměsí jiného plynu nebo plynů. Do společné nomenklatury pro tyto procesy patří:

—	první kategorie – izotopická separace atomových par za použití laseru;

—	druhá kategorie – izotopická separace molekul za použití laseru, včetně chemické reakce vyvolané selektivní aktivací izotopů za použití laseru.

Systémy, zařízení a součásti pro závody na laserové obohacování zahrnují: a) zařízení pro dodávání par kovového uranu (pro selektivní foto-ionizaci) nebo par uranové sloučeniny (pro selektivní foto-disociaci nebo selektivní excitaci/aktivaci); b) sběrné zařízení pro obohacený nebo ochuzený kovový uran jako ‚produkt‘ a ‚zbytky‘ první kategorie a sběrné zařízení pro sloučeniny obohaceného nebo ochuzeného uranu jako ‚produkt‘ a ‚zbytky‘ druhé kategorie; c) technologické laserové systémy pro selektivní excitaci atomů nebo molekul obsahujících uran 235 a d) zařízení pro přípravu vstupujícího materiálu a konverzi produktu. Složitost spektroskopie atomů nebo sloučenin uranu si může vyžádat začlenění kterékoliv z dostupných laserových a laserových optických technologií.

VYSVĚTLIVKA

Mnohé položky uvedené v tomto oddíle přicházejí do bezprostředního kontaktu s plynným nebo kapalným kovovým uranem nebo s technologickým plynem sestávajícím z UF6 nebo směsi UF6 s jiným plynem. Všechny povrchy, které přicházejí do bezprostředního kontaktu s uranem nebo UF6, jsou vyrobeny z korozivzdorných materiálů nebo jsou jimi chráněny. Pro účely oddílu týkajícího se položek pro laserové obohacování zahrnují materiály odolné vůči korozi parami nebo taveninou kovového uranu nebo slitinami uranu grafit povlečený oxidem yttritým nebo tantal a materiály odolné vůči UF6 zahrnují měď, slitiny mědi, korozivzdornou ocel, hliník, oxid hlinitý, slitiny hliníku, nikl nebo slitiny obsahující 60 % hmotnostních nebo více niklu a fluorované uhlovodíkové polymery.

5.7.1.   Systémy odpařování uranu (proces separace na bázi atomových par)

Speciálně konstruované nebo upravené systémy odpařování kovového uranu pro použití při laserovém obohacování.

VYSVĚTLIVKA

Tyto systémy, jejichž součástí mohou být elektronová děla, jsou konstruované tak, aby na cíli dosahovaly dostatečného užitečného výkonu (1 kW nebo více) pro výrobu par kovového uranu s rychlostí potřebnou pro funkci laserového obohacování.

5.7.2.   Systémy a součásti pro manipulaci s kapalným kovovým uranem nebo jeho parami (proces separace na bázi atomových par)

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro manipulaci s roztaveným uranem, roztavenými uranovými slitinami nebo parami kovového uranu, pro použití při laserovém obohacování, nebo pro ně speciálně konstruované nebo upravené součásti.

VYSVĚTLIVKA

Systémy pro manipulaci s kapalným kovovým uranem mohou sestávat z kelímků a zařízení na chlazení kelímků. Kelímky a jiné části tohoto systému, které přicházejí do kontaktu s roztaveným uranem, roztavenými uranovými slitinami nebo parami kovového uranu, jsou vyrobeny z vhodných korozivzdorných a žáruvzdorných materiálů nebo jsou jimi chráněny. Vhodné materiály zahrnují tantal, grafit povlečený oxidem yttritým, grafit povlečený jinými oxidy vzácných zemin (viz INFCIRC/254/část 2 – (v platném znění)) nebo jejich směsi.

5.7.3.   Systémy sběračů ‚produktu‘ a ‚zbytků‘ kovového uranu (proces separace na bázi atomových par)

Speciálně konstruované nebo upravené systémy sběračů ‚produktu‘ a ‚zbytků‘ pro kovový uran v kapalné nebo pevné formě.

VYSVĚTLIVKA

Součásti těchto systémů jsou vyrobeny ze žáruvzdorných materiálů odolných vůči korozi parami nebo taveninou kovového uranu (například grafit povlečený oxidem yttritým nebo tantal) nebo jsou jimi chráněny. Mohou zahrnovat potrubí, ventily, fitinky, ‚žlábky‘, průchodky, výměníky tepla a sběrné deskové elektrody pro magnetickou, elektrostatickou nebo jinou separační metodu.

5.7.4.   Skříně separačních jednotek (proces separace na bázi atomových par)

Speciálně konstruované nebo upravené válcové nebo hranolové nádoby pro uložení zdroje par kovového uranu, elektronového děla a sběračů ‚produktu‘ a ‚zbytků‘.

VYSVĚTLIVKA

Tyto skříně mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny a vody, oken pro laserové paprsky, připojení vakuové vývěvy a čidel systému diagnostiky a monitorování. Jsou opatřeny prostředky pro jejich otevírání a uzavírání umožňujícími obnovu vnitřních součástí.

5.7.5.   Nadzvukové expanzní trysky (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruované nebo upravené nadzvukové expanzní trysky pro ochlazení směsi nosného plynu a UF6 na 150 K (– 123 °C) nebo méně, vyrobené z materiálů odolných vůči UF6.

5.7.6.   Sběrače ‚produktu‘ a ‚zbytků‘ (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruované nebo upravené součásti nebo zařízení pro sběr uranového materiálu nebo zbytků uranového materiálu po osvětlení laserovým světlem.

VYSVĚTLIVKA

V jednom příkladu izotopické separace molekul za použití laseru slouží sběrače produktu ke sběru pevného produktu – pentafluoridu obohaceného uranu (UF5). Sběrače produktu mohou sestávat z filtru, sběračů nárazového nebo cyklónového typu nebo jejich kombinací a musí být odolné vůči korozívnímu působení prostředí UF5/UF6.

5.7.7.   Kompresory pro UF6/nosný plyn (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruované nebo upravené kompresory pro směsi UF6 a nosného plynu projektované pro dlouhodobý provoz v prostředí UF6. Součásti těchto kompresorů, které přicházejí do kontaktu s technologickým plynem, jsou zhotoveny z materiálů odolných vůči korozi UF6.

5.7.8.   Těsnění hřídele (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruovaná nebo upravená těsnění hřídele s utěsněnými vstupními a výstupními přírubami, sloužící k utěsnění hřídele spojující rotor kompresoru s poháněcím motorem a zajišťující spolehlivou hermetizaci proti úniku technologického plynu nebo nasávání vzduchu či těsnícího plynu do vnitřní komory kompresoru, která je naplněná směsí UF6 a nosného plynu.

5.7.9.   Systémy fluorace (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro fluoraci UF5(v pevné fázi) na UF6(plyn).

VYSVĚTLIVKA

Tyto systémy jsou konstruovány pro fluoraci shromážděného práškového UF5 na UF6, který se následně shromažďuje v kontejnerech produktu nebo bezprostředně napájí za účelem dodatečného obohacení. V jednom z možných postupů se reakce fluorace může uskutečňovat v rámci systému separace izotopů a UF6 se odebírá bezprostředně ze sběračů ‚produktu‘. V jiném z postupů se práškový UF5 může odebírat nebo převádět ze sběračů ‚produktu‘ do vhodné reakční nádoby na fluoraci (například reaktor s fluidní vrstvou, šnekový reaktor nebo spalovací věžový reaktor). V obou případech se dále používá zařízení pro skladování a přepravu fluoru (nebo jiného vhodného fluoračního činidla) a zařízení pro sběr a přepravu UF6.

5.7.10.   Hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6, včetně iontových zdrojů (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruované nebo upravené hmotnostní spektrometry pro kontinuální odběr vzorků z proudu plynného UF6, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.	schopné měřit ionty o 320 nebo více atomových hmotnostních jednotkách a s rozlišovací schopností lepší než 1 částice z 320;

2.	iontové zdroje zhotovené z niklu nebo slitin niklu a mědi s obsahem niklu 60 % hmotnostních nebo více, nebo slitin niklu a chromu, nebo těmito materiály chráněné;

3.	iontové zdroje s ionizací elektronovým ostřelováním a

4.	vybavené systémem sběračů, který je vhodný pro provádění izotopické analýzy.

5.7.11.   Napájecí systémy/systémy pro odvádění produktu a zbytků (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy nebo zařízení obohacovacích závodů zhotovené z materiálů odolných vůči korozi UF6 nebo jimi chráněné zahrnující:

a)	dávkovací autoklávy, pece nebo systémy dodávající UF6 do obohacovacího procesu;

b)	desublimátory (nebo vymrazovací odlučovače) používané k odvádění UF6 z obohacovacího procesu k jeho dalšímu přemístění následně po ohřevu;

c)	solidifikační nebo zkapalňovací stanice používané k odvádění UF6 z obohacovacího procesu prostřednictvím stlačování plynného UF6 a jeho převáděním do pevné nebo kapalné formy;

d)	stanice ‚produktu‘ a ‚zbytků‘ používané k plnění UF6 do kontejnerů.

5.7.12.   Systémy pro separaci UF6 a nosného plynu (metody na molekulární bázi)

Speciálně konstruované nebo upravené technologické systémy pro separaci UF6 a nosného plynu.

VYSVĚTLIVKA

Tyto systémy mohou zahrnovat zařízení jako:

a)	kryogenní výměníky tepla nebo kryoseparátory dosahující teplot 153 K (– 120 °C) nebo nižších, nebo

b)	kryogenní chladicí jednotky dosahující teplot 153 K (– 120 °C) nebo nižších, nebo

c)	vymrazovací odlučovače UF6 schopné vymrazením oddělit UF6.

Nosným plynem může být dusík, argon nebo jiný plyn.

5.7.13.   Laserové systémy

Lasery nebo laserové systémy speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu.

VYSVĚTLIVKA

Lasery a laserové součásti důležité v procesech laserového obohacování zahrnují systémy a součásti uvedené v INFCIRC/254/část 2 – (v platném znění). Laserový systém obvykle zahrnuje optické i elektronické součásti pro řízení laserového paprsku (nebo paprsků) a přenos do komory pro izotopickou separaci. Laserový systém pro proces separace na bázi atomových par obvykle zahrnuje laditelné lasery na bázi barviva, jimž poskytuje energii jiný druh laseru (např. lasery na bázi par mědi nebo některé polovodičové lasery). Laserový systém pro metody na molekulární bázi může sestávat z laserů na bázi CO2 nebo excimérových laserů a optické víceprůchodové kyvety. Lasery nebo laserové systémy pro obě metody vyžadují stabilizátor frekvenčního spektra pro provoz po prodlouženou dobu.

5.8.   Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a součásti určené k použití v závodech na obohacování plazmovou separací

ÚVODNÍ POZNÁMKA

V procesu plazmové separace prochází plazma uranových iontů elektrickým polem nastaveným na rezonanční kmitočet iontů 235U, které proto preferenčně absorbují energii a zvětšují průměr svých spirálových orbit. Ionty s trajektorií většího průměru jsou zachycovány a tvoří produkt obohacený 235U. Plazma, kterou tvoří ionizované páry uranu, se nachází ve vakuové komoře se silným magnetickým polem vytvořeným supravodivým magnetem. Hlavní technologické systémy tohoto procesu zahrnují systém generace uranové plazmy, separační modul se supravodivým magnetem (viz INFCIRC/254/část 2 – (v platném znění)) a systémy odvádění a sběru kovu ve formě ‚produktu‘ a ‚zbytků‘.

5.8.1.   Mikrovlnné zdroje energie a antény

Speciálně konstruované nebo upravené mikrovlnné zdroje energie a antény k produkci nebo urychlování iontů, mající tyto vlastnosti: frekvence větší než 30 GHz a průměrný výstupní výkon k produkci iontů větší než 50kW.

5.8.2.   Iontové budicí cívky

Speciálně konstruované nebo upravené vysokofrekvenční iontové budicí cívky pro frekvence vyšší než 100 kHz schopné pracovat s průměrným výkonem vyšším než 40 kW.

5.8.3.   Systémy pro tvorbu uranového plazmatu

Speciálně konstruované nebo upravené systémy pro tvorbu uranového plazmatu určeného k použití v závodech na plazmovou separaci.

5.8.4.   [již se nepoužívá – od 14. června 2013]

5.8.5.   Sestavy sběračů ‚produktu‘ a ‚zbytků‘ kovového uranu

Speciálně konstruované nebo upravené sestavy sběračů ‚produktu‘ a ‚zbytků‘ pro kovový uran v pevné formě. Tyto sestavy sběračů jsou vyrobeny z materiálů odolných vůči žáru a korozi parami kovového uranu nebo těmito materiály chráněné, jako například grafit povlečený oxidem yttritým nebo tantal.

5.8.6.   Skříně separačních jednotek

Speciálně konstruované nebo upravené válcové nádoby k použití v závodech na obohacování plazmovou separací pro uložení zdroje uranového plazmatu, vysokofrekvenční cívky a sběračů ‚produktu‘ a ‚zbytků‘.

VYSVĚTLIVKA

Tyto skříně mají celou řadu otvorů pro umístění průchodek pro přívod elektřiny, připojení difúzní vývěvy a čidel systémů diagnostiky a monitorování. Jsou opatřeny prostředky pro jejich otevírání a uzavírání umožňujícími obnovu vnitřních součástí a jsou vyrobeny z vhodných nemagnetických materiálů např. korozivzdorné oceli.

5.9.   Speciálně konstruované nebo upravené systémy, zařízení a součásti určené k použití v závodech na elektromagnetické obohacování

ÚVODNÍ POZNÁMKA

V elektromagnetickém procesu jsou ionty kovového uranu získané ionizací vstupní suroviny – soli (obvykle UCl4) urychlovány a procházejí magnetickým polem, které působí tak, že ionty různých izotopů sledují různé trajektorie. Mezi hlavní součásti elektromagnetických izotopových separátorů patří: magnetické pole pro vychýlení paprsku iontů/separaci izotopů, iontový zdroj se svým urychlovacím systémem a sběrný systém pro oddělené ionty. Pomocné systémy tohoto procesu zahrnují systém elektrického napájení magnetu, vysokonapěťový napájecí systém iontového zdroje, vakuový systém a extenzívní chemické manipulační systémy pro regeneraci produktu a čištění/recyklování součástí.

5.9.1.   Elektromagnetické izotopové separátory

Elektromagnetické izotopové separátory speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu a zařízení a součásti určené k tomuto účelu, zahrnující:

a)

Iontové zdroje Speciálně konstruované nebo upravené jednotlivé nebo vícenásobné iontové zdroje uranu sestávající ze zdroje par, ionizátoru a urychlovače paprsku, vyrobené ze vhodného materiálu, např. grafitu, korozivzdorné oceli nebo mědi, které jsou schopné produkovat celkový proud paprsku iontů 50 mA nebo větší.

b)	Iontové kolektory Deskové kolektory sestávající ze dvou nebo více štěrbin a kapes, speciálně konstruované nebo upravené pro pohlcování paprsků iontů obohaceného a ochuzeného uranu a vyrobené ze vhodného materiálu, např. grafitu nebo korozivzdorné oceli.

c)

Vakuové skříně Speciálně konstruované nebo upravené vakuové skříně pro elektromagnetickou separaci uranu vyrobené ze vhodného nemagnetického materiálu, např. korozivzdorné oceli, a konstruované pro pracovní tlak 0,1 Pa nebo nižší. VYSVĚTLIVKA Skříně jsou speciálně konstruované pro umístění iontových zdrojů, sběrných desek a výstelek chlazených vodou a mají zařízení pro připojení difúzní vývěvy a pro otevírání a uzavírání těchto zařízení, aby se umožnilo vyjmutí a opětovná instalace uvedených součástí.

d)	Pólové nástavce magnetů Speciálně konstruované nebo upravené pólové nástavce magnetů o průměru větším než 2 m používané pro udržení konstantního magnetického pole uvnitř elektromagnetického izotopového separátoru a pro přenos magnetického pole mezi dvěma sousedícími separátory.

5.9.2.   Vysokonapěťové napáječe

Speciálně konstruované nebo upravené vysokonapěťové napáječe pro iontové zdroje se všemi těmito vlastnostmi: schopnost nepřetržitého provozu, výstupní napětí 20 000 V nebo vyšší, výstupní proud 1 A nebo větší a napěťová stabilita lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin.

5.9.3.   Zdroje pro napájení magnetů

Speciálně konstruované nebo upravené zdroje stejnosměrného proudu s vysokým výkonem pro napájení magnetů, mající všechny tyto vlastnosti: schopnost nepřetržitě produkovat výstupní proud nejméně 500 A s napětím 100 V nebo větším a proudová nebo napěťová stabilita lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin.

6.   Zařízení pro výrobu nebo koncentrování těžké vody, deuteria nebo sloučenin deuteria a speciálně pro ně konstruovaná nebo připravovaná zařízení

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Těžká voda může být vyráběna různými postupy. Dva postupy však prokázaly svou komerční životaschopnost. První je založen na výměnném procesu voda – sirovodík (GS proces) a druhý na výměnném procesu čpavek – vodík.

GS proces je založen na výměně vodíku a deuteria mezi vodou a sirovodíkem v řadě kolon, které jsou provozovány tak, že jejich horní sekce je studená a spodní sekce je horká. Voda protéká kolonami shora dolů, zatímco plynný sirovodík proudí ode dna kolon k jejich horní části. K lepšímu promíchání plynu a vody slouží řada perforovaných pater. Deuterium přechází do vody v nízkých teplotách a do sirovodíku při vysokých. Plyn nebo voda obohacené deuteriem jsou odváděny z prvního stupně kolon do kontaktu horké a studené sekce a tento proces se opakuje i v kolonách následujících stupňů. Produkt z posledního stupně, voda obohacená deuteriem do koncentrace 30 % deuteria, je dopravován do destilační jednotky, kde je vyráběna těžká voda reaktorové kvality, tj. 99,75 % oxid deuteria.

Pomocí procesu výměny mezi čpavkem a vodíkem lze extrahovat deuterium ze syntézního plynu při jeho kontaktu s kapalným čpavkem za přítomnosti katalyzátoru. Syntézní plyn je přiváděn do výměnných kolon a do konvertoru čpavku. V kolonách plyn proudí ode dna k horní části, zatímco kapalný čpavek stéká shora dolů. Deuterium přechází z vodíku obsaženého v syntézním plynu do čpavku, kde se koncentruje. Čpavek se potom přivádí do krakovacího zařízení na dno kolony, zatímco plyn proudí do horní části konvertoru čpavku. Další obohacování probíhá v následujících stupních a těžká voda vhodná pro použití v jaderném reaktoru se vyrábí v konečné fázi destilací. Výchozí syntézní plyn může být poskytován závodem na výrobu čpavku, který může být postaven jako součást závodu na výrobu těžké vody využívající výměny čpavek – vodík. Zdrojem pro získání deuteria při výměnném procesu čpavek – vodík může být rovněž obyčejná voda.

Mnohá klíčová zařízení pro závody na výrobu těžké vody využívající procesu GS nebo procesu výměny mezi čpavkem a vodíkem jsou stejná jako v některých provozech chemického průmyslu a průmyslu zpracování ropy. To platí především pro malé závody využívající GS proces. Nicméně jen málo položek bývá ‚běžně dostupných ke koupi‘. GS proces i výměnný proces čpavek – vodík vyžadují manipulaci s velkým množstvím hořlavých, korozívních a toxických kapalin při zvýšených tlacích. V souvislosti s tím je vyžadován velmi pečlivý výběr a specifikace materiálů při stanovení projekčních a provozních norem pro závody a zařízení, využívající výše uvedené procesy, s cílem zajištění jejich dlouhodobé životnosti, vysoké bezpečnosti a spolehlivosti. Volba velikosti závodu závisí především na ekonomické stránce a potřebách. Většina položek by tedy byla upravována podle požadavků zákazníka.

Závěrem je třeba poznamenat, že v obou výměnných procesech (proces GS a proces založený na výměnné reakci čpavek – vodík) mohou být části zařízení, které nejsou jednotlivě speciálně konstruovány nebo připravovány pro výrobu těžké vody, smontovány do systémů, které jsou speciálně konstruovány nebo upraveny pro tuto výrobu. Příkladem takových systémů je výroba katalyzátoru používaného ve výměnném procesu čpavek – vodík a destilace vody používaná ke konečnému koncentrování těžké vody do úrovně reaktorové kvality.

Zařízení, která jsou speciálně konstruovaná nebo připravovaná pro výrobu těžké vody, využívající buď výměnný proces voda – sirovodík nebo čpavek – voda zahrnují následující:

6.1.   Patrové výměnné kolony voda – sirovodík

Výměnné kolony o průměru nejméně 1,5 m, schopné provozu při tlaku 2 MPa (300 psi) nebo vyšším, speciálně konstruované nebo připravované pro výrobu těžké vody procesem výměny voda – sirovodík.

6.2.   Dmychadla a kompresory

Jednostupňová nízkotlaká odstředivková dmychadla nebo kompresory (tj. 0,2 MPa nebo 30 psi) pro cirkulaci sirovodíkového plynu (tj. plynu obsahujícího více než 70 % H2S), speciálně konstruovaná nebo připravovaná pro výrobu těžké vody procesem výměny voda – sirovodík. Tato dmychadla nebo kompresory mají minimální výkon 56 m3/s (120 000 SCFM), pracují při sacím tlaku 1,8 MPa (260 psi) a více a jsou opatřena těsněním vhodným pro práci v prostředí vlhkého H2S.

6.3.   Vysokotlaké výměnné kolony čpavek – vodík

Vysokotlaké výměnné kolony čpavek – vodík o výšce 35 m (114,3′) nebo větší a průměru od 1,5 m (4,9′) do 2,5 m (8,2′), schopné provozu při tlaku větším než 15 MPa (2 225 psi), speciálně konstruované nebo připravované pro výrobu těžké vody procesem výměny čpavek – vodík. Tyto kolony mají v axiálním směru alespoň jeden přírubový otvor o stejném průměru jako vnitřní válcová část, přes který může být vkládáno nebo vyjímáno vnitřní zařízení kolony.

6.4.   Vnitřní vestavby kolon a stupňovitá čerpadla

Vnitřní vestavby a stupňovitá čerpadla kolon speciálně konstruovaná nebo připravovaná pro kolony na výrobu těžké vody procesem výměny čpavek – vodík. Vnitřní vestavby kolon tvoří speciálně konstruovaná patra reaktorů, která zajišťují co nejlepší kontakt mezi plynem a kapalinou. Patrová čerpadla jsou speciálně konstruovaná ponorná čerpadla určená pro cirkulaci kapalného čpavku uvnitř kontaktního patra a pro dopravu čpavku do pater kolon.

6.5.   Čpavková štěpící zařízení

Čpavková štěpící zařízení konstruovaná pro tlak 3 MPa (450 psi) nebo vyšší, speciálně konstruovaná nebo připravovaná pro výrobu těžké vody procesem výměny čpavek – vodík.

6.6.   Infračervené absorpční analyzátory

Infračervené absorpční analyzátory schopné kontinuálně analyzovat poměr vodíku k deuteriu při koncentracích deuteria 90 % nebo vyšších.

6.7.   Katalytické hořáky

Katalytické hořáky pro konverzi obohaceného plynného deuteria na těžkou vodu, speciálně konstruované nebo připravované pro výrobu těžké vody procesem výměny čpavek – vodík.

6.8.   Kompletní systémy nebo kolony pro koncentrování těžké vody

Kompletní systémy nebo kolony pro koncentrování těžké vody, speciálně konstruované nebo připravované pro dosahování koncentrací deuteria potřebných pro použití v reaktoru.

VYSVĚTLIVKA

Tyto systémy, které obvykle využívají destilaci vody pro oddělování těžké vody od lehké vody, jsou speciálně konstruované nebo připravované k výrobě těžké vody reaktorové kvality (tj. obvykle 99,75 % oxid deuteria) z náplně těžké vody nižší koncentrace.

6.9.   Konvertory pro syntézu čpavku nebo jednotky pro syntézu

Konvertory pro syntézu čpavku nebo jednotky pro syntézu, speciálně konstruované nebo připravované pro výrobu těžké vody procesem výměny čpavek – vodík.

VYSVĚTLIVKA

Tyto konvertory nebo jednotky odebírají syntézní plyn (dusík a vodík) z vysokotlaké výměnné kolony (nebo kolon) čpavek – vodík a vrací syntetizovaný čpavek do výměnné kolony (nebo kolon).

7.   Závody na konverzi uranu a plutonia pro použití při výrobě palivových článků a separaci izotopů uranu ve smyslu oddílu 4, respektive oddílu 5 výše a zařízení zvláště speciálně konstruované nebo připravované pro tento účel

VÝVOZ

Vývoz celého souboru položek v tomto rozmezí se uskuteční pouze v souladu s postupy stanovenými v pokynech. Všechny závody, systémy a zařízení speciálně konstruované nebo připravované v tomto rozmezí lze použít ke zpracovávání, výrobě nebo využívání zvláštního štěpného materiálu.

7.1.   Závody na konverzi uranu a speciálně pro ně konstruovaná nebo připravovaná zařízení

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Závody a systémy na konverzi uranu mohou provádět jednu nebo více transformací uranu z jedné jeho chemické formy do jiné, k nimž patří: konverze koncentrátu uranové rudy na UO3, konverze UO3 na UO2, konverze oxidů uranu na UF4, UF6 nebo UCl4, konverze UF4 na UF6, konverze UF6 na UF4, konverze UF4 na kovový uran a konverze fluoridů uranu na UO2. Mnohé klíčové položky zařízení závodů na konverzi uranu se shodují se zařízením pro jiné oblasti chemického průmyslu. Typy zařízení používaných v těchto procesech mohou například zahrnovat: pece, rotační sušárny, fluidní reaktory, spalovací věžové reaktory, kapalinové odstředivky, destilační kolony a kolony pro extrakci kapalina–kapalina. Avšak jen málo z těchto položek je ‚běžně dostupných‘, většina z nich bývá upravena podle požadavků a specifikací zákazníka. V některých případech je nutno brát v úvahu speciální projektové a konstrukční požadavky spojené s korozními vlastnostmi některých používaných chemických látek (HF, F2, ClF3 a fluoridy uranu), jakož i zájmy související s jadernou kritičností. Závěrem je nutné uvést, že ve všech procesech konverze uranu jsou používána speciálně konstruovaná nebo připravovaná zařízení, která mohou být smontována z jednotlivých dílů a částí, které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo připravovány pro konverzi uranu.

7.1.1.   Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi koncentrátu uranové rudy na UO3

VYSVĚTLIVKA

Konverze koncentrátu uranové rudy na UO3 může být prováděna rozpuštěním rudy v kyselině dusičné a extrahováním čistého uranyl nitrátu za použití takového rozpouštědla, jako je tributylfosfát. Uranyl nitrát je dále konvertován na UO3, buď pomocí koncentrace a denitrifikace, anebo neutralizace plynným čpavkem za vzniku diuranátu amonného, který je následně filtrován, sušen a žíhán.

7.1.2.   Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UO3 na UF6

VYSVĚTLIVKA

Konverze UO3 na UF6 může být prováděna přímou fluorací. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluoru nebo trifluoridu chloru.

7.1.3.   Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UO3 na UO2

VYSVĚTLIVKA

Konverze UO3 na UO2 může být prováděna redukcí UO3 krakovaným plynným čpavkem nebo vodíkem.

7.1.4   Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UO2 na UF4

VYSVĚTLIVKA

Konverze UO2 na UF4 může být prováděna na základě reakce UO2 s plynným fluorovodíkem (HF) při teplotách 300–500 °C.

7.1.5.   Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UF4 na UF6

VYSVĚTLIVKA

Konverze UF4 na UF6 je prováděna exotermickou reakcí s fluorem ve věžových reaktorech. UF6 je kondenzován z horkých výtokových plynů při průchodu přes studenou jímku ochlazenou na – 10 °C. Tento proces vyžaduje zdroj plynného fluoru.

7.1.6.   Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UF4 na kovový uran

VYSVĚTLIVKA

Konverze UF4 na kovový uran je prováděna redukcí hořčíkem (velké dávky) nebo vápníkem (malé dávky). Tato reakce probíhá při teplotách nad bodem tavení uranu (1 130 °C).

7.1.7.   Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UF6 na UO2

VYSVĚTLIVKA

Konverze UF6 na UO2 může být prováděna jedním ze tří procesů. V prvním je UF6 redukován a hydrolyzován na UO2 za použití vodíku a páry. Ve druhém procesu je UF6 hydrolyzován rozpuštěním ve vodě, přidáním čpavku je vysrážen diuranát amonný, který je následně redukován na UO2 vodíkem při teplotě 820 °C. Ve třetím procesu reagují plynný UF6, CO2 a NH3 ve vodě a vysráží se uhličitan amonno-uranyl. Při reakci uhličitanu amonno-uranylu s párou a vodíkem při teplotě 500–600 °C vzniká UO2.

Konverze UF6 na UO2 je často prováděna jako první stupeň v provozních celcích na výrobu paliva.

7.1.8.   Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UF6 na UF4

VYSVĚTLIVKA

Konverze UF6 na UF4 je prováděna redukcí vodíkem.

7.1.9.   Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi UO2 na UCl4

VYSVĚTLIVKA

Konverze UO2 na UCl4 může být prováděna jedním ze dvou procesů. V prvním dochází k reakci UO2 s tetrachlormethanem (CCl4) při teplotě přibližně 400 °C. Ve druhém procesu dochází k reakci UO2 při teplotě přibližně 700 °C za přítomnosti sazí (CAS 1333-86-4), oxidu uhelnatého a chloru a ke vzniku UCl4.

7.2.   Závody na konverzi plutonia a zařízení speciálně pro něj konstruovaná nebo připravovaná

ÚVODNÍ POZNÁMKA

Závody a systémy na konverzi plutonia mohou provádět jednu nebo více transformací plutonia z jedné jeho chemické formy do jiné, k nimž patří: konverze dusičnanu plutonia na oxid plutoničitý, konverze PuO2 na PuF4 a konverze PuF4 na kovové plutonium. Závody na konverzi plutonia jsou obvykle spojeny se zařízeními na přepracování, mohou však být spojeny i se zařízeními na výrobu plutoniového paliva. Mnohé klíčové položky zařízení provozních celků pro konverzi plutonia se shodují se zařízením pro jiné oblasti chemického průmyslu. Typy zařízení používaných v těchto procesech mohou například zahrnovat: pece, rotační sušárny, fluidní reaktory, spalovací věžové reaktory, kapalinové odstředivky, destilační kolony a kolony pro extrakci kapalina–kapalina. Mohou být rovněž vyžadovány horké komory, rukávové boxy a dálkově ovládané manipulátory. Avšak jen málo z těchto položek je ‚běžně dostupných‘, většina z nich bývá upravena podle požadavků a specifikací zákazníka. Při návrhu je nezbytné věnovat mimořádnou pozornost zvláštním radiologickým rizikům a rizikům toxicity a kritičnosti spojeným s plutoniem. V některých případech je nutno brát v úvahu speciální projektové a konstrukční požadavky spojené s korozními vlastnostmi používaných chemických látek (například HF). Závěrem je nutné uvést, že ve všech procesech konverze plutonia jsou používána speciálně konstruovaná nebo připravovaná zařízení, která mohou být smontována z jednotlivých dílů a částí, které jednotlivě nejsou speciálně konstruovány nebo připravovány pro konverzi plutonia.

7.2.1.   Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid

VYSVĚTLIVKA

Tento proces zahrnuje následující hlavní úkony: dávkování, skladování a kalibraci, srážení a oddělení pevné a kapalné fáze, žíhání, manipulaci s produktem, větrání, hospodaření s odpady a řízení technologického procesu. Technologické systémy jsou zvláště uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly rizika toxicity. Ve většině přepracovatelských závodů je tímto procesem konverze dusičnanu plutonia na oxid plutoničitý. Další procesy zahrnují srážení plutonium-oxalátu nebo peroxidu plutonia.

7.2.2.   Speciálně konstruované nebo připravované systémy pro výrobu kovového plutonia

VYSVĚTLIVKA

Tento proces zpravidla zahrnuje fluoraci oxidu plutoničitého, obvykle pomocí vysoce korozívního fluorovodíku, jejímž produktem je fluorid plutoničitý, který je následně redukován vysoce čistým vápníkem na kovové plutonium a strusku obsahující fluorid vápenatý. Tento proces zahrnuje následující hlavní úkony: fluoraci (například za použití zařízení vyrobeného z drahých kovů nebo jimi obloženého), redukci kovem (například za použití keramických kelímků), regeneraci strusky, manipulaci s produktem, větrání, hospodaření s odpady a řízení technologického procesu. Technologické systémy jsou zvláště uzpůsobené k tomu, aby zabránily dosažení kritičnosti, vyloučily vliv radiace a minimalizovaly rizika toxicity. Další procesy zahrnují fluoraci plutonium-oxalátu nebo peroxidu plutonia s následnou redukcí na kovové plutonium.

PŘÍLOHA C

KRITÉRIA PRO ÚROVNĚ FYZICKÉ OCHRANY

1.

Účelem fyzické ochrany jaderného materiálu je zabránit neoprávněnému použití těchto materiálů a manipulaci s nimi. V odst. 3 písm. a) pokynů je uvedena výzva k zajištění účinné úrovně fyzické ochrany v souladu s příslušnými doporučeními MAAE, zejména těmi uvedenými v INFCIRC/225.

2.

Podle odst. 3 písm. b) pokynů odpovídá za provádění opatření fyzické ochrany v přijímající zemi vláda této země. Úrovně fyzické ochrany, z nichž tato opatření musí vycházet, by však měly podléhat dohodě mezi dodavatelem a příjemcem. V tomto kontextu by se tyto požadavky měly vztahovat na všechny státy.

3.

Užitečným základem sloužícím přijímajícím státům jako vodítko při koncipování systému opatření a postupů fyzické ochrany je dokument Mezinárodní agentury pro atomovou energii INFCIRC/225 s názvem ‚Fyzická ochrana jaderného materiálu‘ a podobné dokumenty, které čas od času vypracují mezinárodní skupiny odborníků a které jsou podle potřeby aktualizovány za účelem zohlednění změn v úrovni techniky a stavu znalostí, pokud jde o fyzickou ochranu jaderného materiálu.

4.

Zařazení jaderného materiálu do kategorií podle přiložené tabulky nebo její případné aktualizace na základě vzájemné dohody dodavatelů slouží jako dohodnutý základ pro určení konkrétních úrovní fyzické ochrany v souvislosti s daným druhem materiálu a zařízeními tento materiál obsahujícími, podle odst. 3 písm. a) a b) pokynů.

5.

Dohodnuté úrovně fyzické ochrany, které budou zajištěny příslušnými vnitrostátními orgány při používání, skladování a přepravě materiálu uvedeného v přiložené tabulce, zahrnují minimálně tyto charakteristiky: KATEGORIE III Používání a skladování v místě s kontrolovaným přístupem. Přeprava s přijetím zvláštních předběžných opatření, včetně opatření mezi odesílatelem, příjemcem a dopravcem a předběžných dohod mezi subjekty, které podléhají soudní pravomoci a nařízením států dodavatele, respektive příjemce v případě mezinárodní přepravy, s určením času, místa a postupů pro převody odpovědnosti za přepravu. KATEGORIE II Používání a skladování v rámci chráněného místa s kontrolovaným přístupem, tj. v místě pod neustálým dozorem pracovníků ostrahy nebo elektronických zařízení, obklopené fyzickou bariérou s omezeným počtem vstupních bodů pod řádnou kontrolou, nebo jakékoli místo na stejné úrovni fyzické ochrany. Přeprava s přijetím zvláštních předběžných opatření, včetně opatření mezi odesílatelem, příjemcem a dopravcem a předběžných dohod mezi subjekty, které podléhají soudní pravomoci a nařízením států dodavatele, respektive příjemce v případě mezinárodní přepravy, s určením času, místa a postupů pro převody odpovědnosti za přepravu. KATEGORIE I Materiál v této kategorii bude chráněn pomocí vysoce spolehlivého systému proti neoprávněnému použití takto:   Používání a skladování v rámci vysoce chráněného místa, tj. chráněné místo, tak jak je definované pro kategorii II výše, ke kterému je navíc omezen přístup jen na osoby, jejichž důvěryhodnost byla prověřena, a které je pod dohledem pracovníků ostrahy, kteří mohou úzce komunikovat s příslušnými zásahovými orgány. Specifická opatření přijatá v této souvislosti by měla mít za cíl odhalování a prevenci jakýchkoli útoků, neoprávněného vstupu nebo neoprávněného vynášení dotčeného materiálu.   Přeprava s přijetím zvláštních předběžných opatření, jak jsou definována výše pro dopravu materiálu kategorie II a kategorie III a navíc za neustálého dohledu eskorty a za podmínek, které zajišťují úzkou komunikaci s příslušnými zásahovými orgány.

6.

Dodavatelé by měli požadovat, aby příjemci uvedli tyto subjekty nebo orgány odpovídající za zajištění toho, že úrovně ochrany jsou náležitě splněny, a za interní koordinaci operací reakce/zpětného získání v případě neoprávněného použití chráněného materiálu nebo manipulaci s ním. Dodavatelé a příjemci by rovněž měli určit kontaktní místa v rámci svých vnitrostátních orgánů, která budou spolupracovat ve věcech přepravy do zahraničí a dalších otázkách společného zájmu.

TABULKA: KATEGORIE JADERÝCH MATERIÁLŮ

Materiál	Forma	Kategorie
		I	II	III
1. Plutonium*[a]	Neozářené*[b]	2 kg nebo více	Méně než 2 kg, ale více než 500 g	500 g nebo méně*[c]
2. Uran-235	Neozářený*[b]
	— uran obohacený na 20 % 235U nebo více	5kg nebo více	Méně než 5 kg, ale více než 1 kg méně*[c]	1 kg nebo
	— uran obohacený na 10 % 235U, ale na méně než 20 % 235U	—	10 kg nebo více	Méně než 10 kg*[c]
	— uran obohacený oproti přírodnímu uranu, ale na méně než 10 % 235U*[d]	—	—	10 kg nebo více
3. Uran-233	Neozářený*[b]	2 kg nebo více	Méně než 2 kg, ale více než 500 g	500 g nebo méně*[c]
4. Ozářené palivo			Ochuzený nebo přírodní uran, thorium nebo nízce obohacené palivo (méně než 10% štěpného obsahu) *[e][f]
[a] Jak je uvedeno v seznamu vybraných položek. [b] Materiál, který nebyl ozářen v reaktoru, nebo materiál, který byl ozářen v reaktoru, ale s radiační úrovní menší nebo rovnající se 100 rads/hod. na jednom nestíněném metru. [c] Menší než radiologicky významné množství by zda nemělo být zařazeno. [d] Přírodní uran, ochuzený uran, thorium a množství uranu obohaceného na méně než 10 %, jež nespadají do kategorie III, by měly být chráněny v souladu s přísnými postupy řízení. [e] Přestože je tato úroveň ochrany doporučována, státy by měly možnost přidělit jinou kategorii fyzické ochrany po provedení vyhodnocení specifických okolností. [f] U ostatního paliva, které je z důvodu jeho původního obsahu štěpného materiálu klasifikované jako kategorie I nebo II před ozářením, může být převedeno do kategorie, která je o jednu úroveň níže, zatímco radiační úroveň paliva převyšuje 100 rads/hod. na jeden nestíněný metr.

SEZNAM ZAŘÍZENÍ, MATERIÁLU, SOFTWARU A SOUVISEJÍCÍ TECHNOLOGIE DVOJÍHO POUŽITÍ V JADERNÉ OBLASTI

Poznámka:

V této příloze je použita mezinárodní soustava jednotek (SI). Ve všech případech by za oficiální doporučenou kontrolní veličinu měla být považována fyzikální veličina definovaná v jednotkách SI. Některé parametry obráběcích strojů jsou však uváděny v jejich obvyklých jednotkách, jež nepatří do SI.

V této příloze jsou používány následující běžně užívané zkratky (a jejich předpony udávající násobky jednotek):

A	—	ampér
Bq	—	becquerel
°C	—	stupeň Celsia
CAS	—	číslo CAS
Ci	—	curie
cm	—	centimetr
dB	—	decibel
dBm	—	decibel nad miliwattem
g	—	gram; rovněž tíhové zrychlení (9,81 m/s2)
GBq	—	gigabecquerel
GHz	—	gigahertz
GPa	—	gigapascal
Gy	—	gray
h	—	hodina
Hz	—	hertz
J	—	joule
K	—	kelvin
keV	—	kiloelektronvolt
kg	—	kilogram
kHz	—	kilohertz
kN	—	kilonewton
kPa	—	kilopascal
kV	—	kilovolt
kW	—	kilowatt
m	—	metr
mA	—	miliampér
MeV	—	megaelektronvolt
MHz	—	megahertz
ml	—	mililitr
mm	—	milimetr
MPa	—	megapascal
mPa	—	milipascal
MW	—	megawatt
μF	—	mikrofarad
μm	—	mikrometr
μs	—	mikrosekunda
N	—	newton
nm	—	nanometr
ns	—	nanosekunda
nH	—	nanohenry
ps	—	pikosekunda
RMS	—	středně kvadratická odchylka
rpm	—	otáčky za minutu
s	—	sekunda
T	—	tesla
TIR	—	celková výchylka měřicích hodin
V	—	volt
W	—	watt

OBECNÁ POZNÁMKA

Následující odstavce se vztahují na Seznam zařízení, materiálu, softwaru a souvisejících technologií dvojího použití, které mají vztah k jaderné oblasti.

1.	Popis všech položek na tomto seznamu se vztahuje na položky nové i již použité.

2.	Neobsahuje-li popis položek na seznamu žádné kvalifikace ani specifikace, zahrnuje všechny obměny dané položky. Označení kategorií jsou uvedena pouze pro snadnější orientaci v textu a nemají dopad na výklad definic položek.

3.

Účel těchto kontrol nesmí být zmařen převodem jakékoliv nekontrolované položky (včetně provozních celků) obsahující jednu nebo více kontrolovaných součástí, pokud kontrolovaná součást nebo součásti tvoří podstatný prvek položky a může být snadno odstraněna či použita pro jiné účely. Pozn.: Při posuzování, zda kontrolovaná součást má být považována za podstatný prvek, by se vlády měly řídit faktory množství, hodnoty a použitého technologického know-how a jinými zvláštními okolnostmi, které by mohly učinit z kontrolované součásti nebo součástí podstatný prvek dodávané položky.

4.	Účel těchto kontrol nesmí být zmařen převodem součástek. Jednotlivé vlády přijmou takové opatření, aby mohlo být tohoto cíle dosaženo, a budou nadále usilovat o nalezení vhodné definice součástek, kterou by mohli používat všichni dodavatelé.

KONTROLY TECHNOLOGIE

Převod ‚technologie‘ je kontrolován v souladu s pokyny a jak je uvedeno v každém oddíle přílohy. ‚Technologie‘, která je přímo spojena s jakoukoli položkou v příloze, bude podléhat stejně přísnému dohledu a kontrole jako položka samotná, a to v rozsahu povoleném vnitrostátním právem.

Schválení jakékoliv položky přílohy k vývozu opravňuje rovněž k vývozu minimální ‚technologie‘, která je nezbytná pro instalaci, provoz, údržbu a opravy položky témuž konečnému uživateli.

Pozn.:

Kontrola převodu ‚technologie‘ se nevztahuje na informace ‚veřejně dostupné‘ nebo na informace pro ‚základní vědecký výzkum‘.

OBECNÁ POZNÁMKA K SOFTWARU

Převod ‚softwaru‘ je kontrolován v souladu s pokyny a jak je uvedeno v příloze.

Pozn.:

Kontrola převodu ‚softwaru‘ se nevztahuje na tento ‚software‘: 1. Běžně dostupný veřejnosti, neboť: a. je prodáván ze skladu v maloobchodě bez omezení; a b. je určen k instalaci uživatelem bez další podstatné podpory od dodavatele; nebo 2. ‚Veřejně dostupný‘.

DEFINICE

‚Přesnost‘— obvykle se měří ve formě nepřesnosti – je definována jako maximální kladná nebo záporná odchylka udávané hodnoty od přijaté normy nebo skutečné hodnoty měřené veličiny.

‚Odchylka úhlové polohy‘— maximální rozdíl mezi úhlovou polohou a skutečnou, velmi přesně změřenou úhlovou polohou poté, co byl obrobek upnutý na stole vysunut ze své výchozí polohy.

‚Základní vědecký výzkum‘— experimentální nebo teoretická práce vynakládaná především za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není zaměřena v prvé řadě na specifický praktický záměr nebo cíl.

‚Interpolace tvaru‘— dva nebo více ‚číslicově řízených‘ pohybů pracujících v souladu s instrukcemi, které specifikují další požadovanou polohu a požadované rychlosti posuvu do této polohy. Tyto rychlosti posuvu se mění ve vzájemném vztahu tak, že se vytváří požadovaný obrys. (viz ISO/DIS 2806-1980 v platném znění).

‚Vývoj‘— je spojen se všemi etapami předcházejícími ‚výrobě‘, jako jsou:

—

návrh,

—	vývojová konstrukce,

—	analýzy návrhů,

—	konstrukční koncepce,

—	montáž a zkoušky prototypů,

—	schémata poloprovozní výroby,

—	návrhové údaje,

—	proces přeměny návrhových údajů ve výrobek,

—	konfigurační návrh,

—	integrační návrh,

—	vnější úprava.

‚Vláknité materiály‘— souvislá ‚elementární vlákna‘, ‚příze‘, ‚přásty‘, ‚kabílky‘ nebo ‚pásky‘.

Pozn.:

1.   ‚Vlákno‘ nebo ‚elementární vlákno‘— nejtenčí složka vláknitého materiálu, obvykle o průměru několika mikrometrů.

2.   ‚Přást‘— svazek (obvykle 12 až 120) přibližně rovnoběžných ‚proužků‘.

3.   ‚Proužek‘— svazek ‚vláken‘ (obvykle více než 200), uspořádaných přibližně rovnoběžně.

4.   ‚Pásek‘— materiál sestávající ze souběžných nebo prostřídaných ‚vláken‘, ‚proužků‘, ‚přástů‘, ‚kabílků‘ nebo ‚příze‘ atd., obvykle předimpregnovaných pryskyřicí.

5.   ‚Kabílek‘— svazek ‚vláken‘, obvykle přibližně rovnoběžných.

6.   ‚Příze‘— svazek zkroucených ‚proužků‘.

‚Vlákno‘— viz ‚Vláknité materiály‘

‚Veřejně dostupné‘— ‚Veřejně dostupné‘ – ‚technologie‘ nebo ‚software‘, které jsou zpřístupněny bez omezení k dalšímu šíření. (Omezení autorskými právy nebrání tomu, aby ‚technologie‘ nebo ‚software‘ byly označovány jako ‚veřejně dostupné‘.)

‚Linearita‘— (obvykle měřená jako nelinearita): maximální kladná nebo záporná odchylka skutečné vlastnosti (průměr hodnot odečtených ve směru nahoru a dolů v rozsahu stupnice) od přímky položené tak, aby vyrovnávala a minimalizovala maximální odchylky.

‚Nejistota měření‘— charakteristický parametr, který udává se statistickou jistotou 95 %, v jakém rozsahu kolem výstupní hodnoty leží správná hodnota měřené proměnné. Zahrnuje neopravitelné systematické odchylky, neopravitelnou vůli a náhodné odchylky.

‚Mikroprogram‘— sled elementárních instrukcí uchovávaných ve speciální paměti, jejichž provádění je iniciováno zavedením jeho referenční instrukce do rejstříku instrukcí.

‚Elementární vlákno‘— viz ‚Vláknité materiály‘.

‚Číslicové řízení‘— automatické řízení nějakého procesu vykonávané zařízením, které používá číslicová data, jež jsou obvykle zadávána během provádění operace (viz ISO 2382).

‚Přesnost nastavení polohy‘— ‚číslicově řízených‘ obráběcích strojů musí být stanovena a uvedena v souladu s položkou 1.B.2 a ve spojení s těmito požadavky:

a)

zkušební podmínky (ISO 230/2 (1988), odstavec 3): 1) Obráběcí stroj a zařízení na měření přesnosti jsou po dobu 12 hodin před měřením a v jeho průběhu udržovány při stejné teplotě okolního prostředí. V průběhu období před měřením jsou saně stroje kontinuálně cyklovány, stejně jako budou cyklovány v průběhu měření přesnosti. 2) Stroj je vybaven jakoukoli mechanickou, elektronickou nebo softwarovou kompenzací, vyváženou současně se strojem. 3) Přesnost měření měřícího zařízení je alespoň čtyřikrát přesnější než očekávaná přesnost obráběcího stroje. 4) Napájecí systém pohonů saní splňuje následující požadavky: i) odchylky sdruženého napětí nesmí být větší než ± 10 % nominálního jmenovitého ii) napětí, odchylky kmitočtu od normálního kmitočtu nesmí být větší než ± 2 Hz, iii) nejsou dovoleny výpadky nebo přerušovaný provoz.

b)

Testovací program (odstavec 4): 1) Rychlost posuvu (rychlost saní) v průběhu měření odpovídá nejrychlejšímu pracovnímu pohybu. Pozn.: V případě obráběcích strojů, které produkují povrchy optické kvality, je rychlost posuvu maximálně 50 mm za minutu. 2) Měření se provádějí přírůstkově – od jednoho limitu chodu osy do druhého, bez návratu do výchozí polohy pro každý pohyb směrem k cílové poloze. 3) Osy, které se neměří, zůstávají v průběhu testování osy v polovině chodu.

c)	Prezentace výsledků testu (odstavec 2). Výsledky měření zahrnují: 1) ‚přesnost nastavení polohy‘ (A); a 2) hlavní reverzační chybu (B).

‚Výroba‘— znamená všechny stupně výroby, jako jsou:

—	konstrukce,

—	příprava výroby,

—	vlastní výroba,

—	dílčí montáž,

—	konečná montáž,

—

kontrola,

—

zkoušení,

—	zajišťování jakosti.

‚Program‘— sled instrukcí pro uskutečňování procesu ve formě proveditelné elektronickým počítačem nebo do této formy převoditelný.

‚Rozlišovací schopnost‘— nejmenší přírůstek údaje měřicího přístroje; na číslicových přístrojích poslední významový bit (viz ANSI B- 89.1.12).

‚Přást‘— viz ‚Vláknité materiály‘.

‚Software‘— soubor jednoho nebo více ‚programů‘ nebo ‚mikroprogramů‘, který je zachycen na libovolném hmotném nosiči informací.

‚Proužek‘— viz ‚Vláknité materiály‘.

‚Pásek‘— viz ‚Vláknité materiály‘.

‚Technická pomoc‘— může mít formu pokynů, školení, výcviku, pracovních znalostí a poradenských služeb.

Pozn.:Technická pomoc může zahrnovat i přenos technických údajů.

‚Technické údaje‘— ‚technické údaje‘ mohou mít formu nákresů, plánů, diagramů, modelů, vzorců, technických výkresů a specifikací, příruček a pokynů psaných nebo zaznamenaných na jiných médiích nebo zařízeních, jako jsou disky, pásky, permanentní paměti (ROM).

‚Technologie‘— konkrétní informace nutné pro ‚vývoj‘, ‚výrobu‘ nebo ‚užití‘ jakékoli položky na seznamu. Tyto informace mohou mít formu ‚technických údajů‘ nebo ‚technické pomoci‘;

‚Kabílek‘— viz ‚Vláknité materiály‘.

‚Užití‘— Provoz, instalace (včetně instalace na místě), údržba (kontrola), běžné a celkové opravy a obnova.

‚Příze‘— viz ‚Vláknité materiály‘.

OBSAH PŘÍLOHY

1.

PRŮMYSLOVÁ ZAŘÍZENÍ

1.A.

ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

1.A.1.

Okna s vysokou hustotou odstiňující radiaci

1 – 1

1.A.2.

Radiačně odolné televizní kamery nebo jejich čočky

1 – 1

1.A.3.

Roboty, ‚koncové efektory‘ a řídicí kontrolní jednotky

1 – 1

1.A.4.

Dálkově ovládané manipulátory

1 – 3

1.B.

ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

1.B.1.

Stroje pro kontinuální tváření a stroje pro kovotlačitelské tváření schopné plnit funkci strojů pro kontinuální tváření a tvářecí trny

1 – 3

1.B.2.

Obráběcí stroje

1 – 4

1.B.3.

Stroje, nástroje nebo systémy pro kontrolu rozměrů

1 – 6

1.B.4.

Indukční pece s řízenou atmosférou a pro ně konstruované zdroje energie

1 – 7

1.B.5.

Izostatické lisy a příslušné vybavení

1 – 8

1.B.6.

Vibrační testovací systémy, jejich zařízení a součásti

1 – 8

1.B.7.

Metalurgické tavicí a licí pece, vakuové nebo s jinak řízenou atmosférou, a související zařízení

1 – 8

1.C.

MATERIÁLY

1 – 9

1.D.

SOFTWARE

1 – 9

1.D.1.

‚Software‘ speciálně konstruovaný nebo upravený pro ‚užití‘ zařízení

1 – 9

1.D.2.

‚Software‘ speciálně konstruovaný nebo upravený pro ‚vývoj‘, ‚výrobu‘ nebo ‚užití‘ zařízení

1 – 9

1.D.3.

‚Software‘ pro jakoukoli kombinaci elektronických zařízení nebo systémů umožňující elektronickému zařízení nebo systému vykonávat funkce jednotky ‚číslicového řízení‘ pro obráběcí stroje

1 – 9

1.E.

TECHNOLOGIE

1.E.1.

‚Technologie‘ podle kontrol technologie pro ‚vývoj‘, ‚výrobu‘ nebo ‚užití‘ zařízení, materiálů nebo ‚softwaru‘

1 – 9

2.

MATERIÁLY

2.A.

ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

2.A.1.

Kelímky vyrobené z materiálů odolných vůči roztaveným kovovým aktinidům

2 – 1

2.A.2.

Platinové katalyzátory

2 – 1

2.A.3.

Kompozitní struktury ve formě trubek

2 – 2

2.B.

ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

2.B.1.

Provozní celky nebo zařízení pro výrobu tritia a jejich vybavení

2 – 2

2.B.2.

Provozní celky nebo zařízení pro oddělování izotopů lithia a vybavení pro ně

2 – 2

2.C.

MATERIÁLY

2.C.1.

Hliník

2 – 2

2.C.2.

Berylium

2 – 3

2.C.3.

Bismut

2 – 3

2.C.4.

Bór

2 – 3

2.C.5.

Vápník

2 – 3

2.C.6.

Chlortrifluorid

2 – 3

2.C.7.

Vláknité materiály a prepregy

2 – 3

2.C.8.

Hafnium

2 – 4

2.C.9.

Lithium

2 – 4

2.C.10.

Hořčík

2 – 4

2.C.11.

Vysokopevnostní ocel

2 – 4

2.C.12.

Radium-226

2 – 4

2.C.13.

Titan

2 – 5

2.C.14.

Wolfram

2 – 5

2.C.15.

Zirkonium

2 – 5

2.C.16.

Práškový nikl a porézní kovový nikl

2 – 5

2.C.17.

Tritium

2 – 6

2.C.18.

Helium-3

2 – 6

2.C.19.

Radionuklidy

2 – 6

2.C.20.

Rhenium

2 – 6

2.D.

SOFTWARE

2 – 6

2.E.

TECHNOLOGIE

2 – 6

2.E.1.

‚Technologie‘ podle kontrol technologie pro ‚vývoj‘, ‚výrobu‘ nebo ‚užití‘ zařízení, materiálů nebo ‚softwaru‘

2 – 6

3.

ZAŘÍZENÍ A SOUČÁSTI PRO SEPARACI IZOTOPŮ URANU (jiné než uvedené v seznamu vybraných položek)

3.A.

ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

3.A.1.

Měniče frekvencí nebo generátory

3 – 1

3.A.2.

Lasery, laserové zesilovače a oscilátory

3 – 1

3.A.3.

Ventily

3 – 3

3.A.4.

Supravodivé solenoidní elektromagnety

3 – 3

3.A.5.

Zdroje stejnosměrného proudu s vysokým výkonem

3 – 4

3.A.6.

Vysokonapěťové zdroje stejnosměrného proudu

3 – 4

3.A.7.

Měřiče tlaku

3 – 4

3.A.8.

Vakuové vývěvy

3 – 4

3.A.9.

Šnekové kompresory s vlnovcovým těsněním a vakuové vývěvy

3 – 5

3.B.

ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

3.B.1.

Elektrolyzéry pro výrobu fluoru

3 – 5

3.B.2.

Zařízení pro výrobu nebo montáž rotorů, vyrovnávací zařízení rotorů, trny a formy pro tváření vlnovců

3 – 5

3.B.3.

Odstředivé vícerovinné vyvažovací stroje

3 – 6

3.B.4.

Stroje pro navíjení vláken a příslušné vybavení

3 – 6

3.B.5.

Elektromagnetické izotopové separátory

3 – 7

3.B.6.

Hmotnostní spektrometry

3 – 7

3.C.

MATERIÁLY

3 – 8

3.D.

SOFTWARE

3.D.1.

‚Software‘ speciálně konstruovaný nebo upravený pro ‚užití‘ zařízení

3 – 8

3.D.2.

‚Software‘ nebo šifrovací klíče/kódy speciálně konstruované ke zvýšení nebo uvolnění charakteristik výkonu zařízení

3 – 8

3.D.3.

‚Software‘ speciálně konstruovaný ke zvýšení nebo uvolnění charakteristik výkonu zařízení

3 – 8

3.E.

TECHNOLOGIE

3.E.1.

‚Technologie‘ podle kontrol technologie pro ‚vývoj‘, ‚výrobu‘ nebo ‚užití‘ zařízení, materiálů nebo ‚softwaru‘

3 – 8

4.

ZAŘÍZENÍ PRO ZÁVODY NA VÝROBU TĚŽKÉ VODY (jiná než uvedená v seznamu vybraných položek)

4.A.

ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

4.A.1.

Speciální náplně

4 – 1

4.A.2.

Čerpadla

4 – 1

4.A.3.

Turboexpandéry nebo soustrojí turboexpandér

4 – 1

4.B.

ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

4.B.1.

Výměnné patrové kolony typu voda – sirovodík a pro ně konstruované vnitřní stykače

4 – 1

4.B.2.

Vodíkové kryogenní destilační kolony

4 – 2

4.B.3.

[již se nepoužívá – od 14. června 2013]

4 – 2

4.C.

MATERIÁLY

4 – 2

4.D.

SOFTWARE

4 – 2

4.E.

TECHNOLOGIE

4 – 2

4.E.1.

‚Technologie‘ podle kontrol technologie pro ‚vývoj‘, ‚výrobu‘ nebo ‚užití‘ zařízení, materiálů nebo ‚softwaru‘

4 – 2

5.

ZKUŠEBNÍ A MEŘÍCÍ ZAŘÍZENÍ PRO VÝVOJ JADERNÝCH VÝBUŠNÝCH ZAŘÍZENÍ

5.A.

ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

5.A.1.

Elektronky fotonásobičů

5 – 1

5.B.

ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

5.B.1.

Zábleskové rentgenové generátory nebo pulsní elektronové urychlovače

5 – 1

5.B.2.

Vysokorychlostní vystřelovací systémy

5 – 1

5.B.3.

Vysokorychlostní kamery a zobrazovací zařízení

5 – 1

5.B.4.

[již se nepoužívá – od 14. června 2013]

5 – 2

5.B.5.

Speciální přístroje pro hydrodynamické experimenty

5 – 2

5.B.6.

Vysokorychlostní pulsní generátory

5 – 3

5.B.7.

Nádoby na vysoce výbušné látky

5 – 3

5.C.

MATERIÁLY

5 – 3

5.D.

SOFTWARE

5 – 3

5.E.

TECHNOLOGIE

5 – 3

6.

SOUČÁSTI PRO JADERNÁ VÝBUŠNÁ ZAŘÍZENÍ

6.A.

ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

6.A.1.

Rozbušky a vícebodové rozbuškové systémy

6 – 1

6.A.2.

Odpalovací zařízení a podobné vysokoproudé pulsní generátory

6 – 1

6.A.3.

Spínací zařízení

6 – 2

6.A.4.

Pulzní výbojové kondenzátory

6 – 2

6.A.5.

Systémy pro generování neutronů

6 – 3

6.A.6.

Šňůry

6 – 3

6.B.

ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

6 – 3

6.C.

MATERIÁLY

6.C.1.

Vysoce účinné výbušné látky nebo směsi

6 – 3

6.D.

SOFTWARE

6 – 4

6.E.

TECHNOLOGIE

6 – 4

1.   PRŮMYSLOVÁ ZAŘÍZENÍ

1.A.   ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

1.A.1.   Okna s vysokou hustotou odstiňující radiaci (z olovnatého nebo podobného skla), včetně speciálně pro ně navržených konstrukcí, která mají všechny níže uvedené vlastnosti:

a.	‚studená strana‘ větší než 0,09 m2;

b.	hustota větší než 3 g/cm3; a

c.	tloušťka alespoň 100 mm nebo větší.

Technická poznámka:

V položce 1.A.1.a. se ‚studenou stranou‘ rozumí prohlížecí strana okna vystavená v navrženém použití nejnižší úrovni radiace.

1.A.2.   Radiačně odolné televizní kamery nebo jejich čočky, speciálně konstruované nebo klasifikované jako radiačně odolné tak, aby vydržely celkovou dávku ozáření větší než 5 × 104 Gy (křemík), aniž by se zhoršily jejich provozní parametry.

Technická poznámka:

Výraz Gy (křemík) se vztahuje na energii v joulech na kilogram, kterou absorbuje nestíněný křemíkový vzorek vystavený ionizujícímu záření.

1.A.3.   ‚Roboty‘, ‚koncové efektory‘ a řídicí jednotky:

a.

‚roboty‘ nebo ‚koncové efektory‘, které mají některou z těchto vlastností: 1. speciálně konstruované k tomu, aby vyhověly vnitrostátním bezpečnostním předpisům pro manipulaci s vysoce výbušnými látkami (např. splňující podmínky elektrického kódu pro vysoce výbušné látky); nebo 2. speciálně konstruované nebo klasifikované jako radiačně odolné tak, aby vydržely celkovou dávku ozáření vyšší než 5 × 104 Gy (křemík), aniž by se zhoršily jejich provozní parametry; Technická poznámka: Výraz Gy (křemík) se vztahuje na energii v joulech na kilogram, kterou absorbuje nestíněný křemíkový vzorek vystavený ionizujícímu záření.

b.	řídicí jednotky speciálně konstruované pro kterýkoli z ‚robotů‘ nebo ‚koncových efektorů‘ uvedených v položce 1.A.3.a.

Pozn.:

Položka 1.A.3.nezahrnuje ‚roboty‘ speciálně konstruované pro nejaderné průmyslové aplikace jako stříkací kabiny pro automobilový průmysl.

Technické poznámky:

1.

‚Roboty‘ V položce 1.A.3. se ‚robotem‘ rozumí manipulační mechanismus se spojitou nebo krokovou dráhou pohybu, může používat ‚snímače‘ a má všechny tyto charakteristiky: a) je vícefunkční; b) je schopen nastavovat polohu nebo orientovat materiál, díly, nástroje nebo speciální zařízení prostřednictvím proměnných pohybů v trojrozměrném prostoru; c) má tři nebo více servopohonů v uzavřené nebo otevřené smyčce, které mohou mít krokové motory; a d) je vybaven ‚uživatelskou programovatelností‘ prostřednictvím metody nauč/přehraj nebo prostřednictvím elektronického počítače, kterým může být programovatelná logická řídicí jednotka, tj. bez mechanického zásahu. Pozn. 1: Ve výše uvedené definici se ‚snímači‘ rozumí detektory určitého fyzikálního jevu, které jsou(po převedení do signálu, který může řídicí jednotka vyhodnotit) schopny vytvářet ‚programy‘ nebo měnit naprogramované instrukce nebo číslicová data ‚programu‘. Patří mezi ně ‚snímače‘ umožňující strojové vidění, infračervené zobrazení, akustické zobrazení, hmatové snímání, inerciální měření pozice, schopnosti měření optického nebo akustického rozpětí nebo síly nebo točivého momentu. Pozn. 2: Ve výše uvedené definici se ‚uživatelskou programovatelností‘ rozumí možnost přístupu, která uživateli umožňuje vkládat, měnit nebo nahrazovat ‚programy‘ jiným způsobem než: a) fyzickou změnou v zapojení nebo propojení; nebo b) nastavením řídicích funkcí zahrnujících zavádění parametrů. Pozn.3: Výše uvedená definice nezahrnuje tato zařízení: a) manipulační mechanismy, které lze ovládat pouze ručně nebo teleoperátorem; b) manipulační mechanismy s pevnou posloupností, které se automaticky pohybují a pracují s mechanicky pevně naprogramovanými pohyby. ‚Program‘ je mechanicky vymezen pevnými zarážkami, např. kolíky nebo vačkami. Sled pohybů a volba dráhy nebo úhlů nejsou proměnné nebo měnitelné mechanickými, elektronickými nebo elektrickými prostředky; c) mechanicky ovládané manipulační mechanismy s proměnlivou posloupností, jakými jsou automatizovaná pohyblivá zařízení operující podle mechanicky pevně naprogramovaných pohybů. ‚Program‘ je mechanicky vymezen pevnými, ale nastavitelnými zarážkami, např. kolíky nebo vačkami. Sled pohybů a volbu dráhy nebo úhlů lze měnit v mezích pevně ‚naprogramované‘ předlohy. Změny nebo modifikace ‚naprogramované‘ předlohy (např. přestavení kolíků nebo výměna vaček) pro jednu nebo více os pohybu lze docílit pouze mechanickými operacemi; d) manipulační mechanismy s proměnlivou posloupností bez servořízení, jakými jsou automatizovaná pohyblivá zařízení operující podle mechanicky pevně naprogramovaných pohybů. ‚Program‘ je proměnný, ale sled operací postupuje pouze podle binárních signálů z mechanicky pevně stanovených elektrických binárních přístrojů nebo seřiditelných zarážek; e) stohovací jeřáby označované též jako souřadnicové manipulační systémy, které jsou vyráběny jako nedílná součást vertikálních sestav skladovacích zásobníků a konstruovány tak, aby měly při ukládání nebo vykládání přístup k obsahu těchto zásobníků.

2.

‚Koncové efektory‘ V položce 1.A.3. se ‚koncovými efektory‘ rozumí upínače, ‚aktivní nástrojové jednotky‘ a jakékoli jiné nástroje, které jsou připevněny k upínací desce na konci ramene manipulátoru ‚robota‘. Pozn.: Ve výše uvedené definici se ‚aktivní nástrojovou jednotkou‘ rozumí zařízení pro aplikaci hnací síly nebo energie procesu na obrobek nebo snímání obrobku.

1.A.4.   Dálkově ovládané manipulátory, které lze použít k dálkově řízeným činnostem v radiochemické separaci nebo horkých komorách a které mají některou z těchto vlastností:

a.	schopnost pronikat stěnou horké komory o tloušťce nejméně 0,6 m (operace skrze stěnu); nebo

b.	schopnost překlenout horní okraj stěny horké komory o tloušťce nejméně 0,6 m (operace přes stěnu).

Technická poznámka:

Dálkově ovládané manipulátory umožňují přenést činnost lidské osoby na dálkově manipulační rameno a koncové upínací prostředky. Mohou být typu master/slave nebo ovládané prostřednictvím joysticku nebo klávesnice.

1.B.   ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

1.B.1.   Stroje pro kontinuální tváření a stroje pro kovotlačitelské tváření schopné plnit funkci strojů pro kontinuální tváření a tvářecí trny:

a.	stroje, které mají obě tyto vlastnosti: 1. tři nebo více kladek (aktivních nebo vodicích); a 2. podle technické specifikace výrobce mohou být vybaveny jednotkami ‚číslicového řízení‘ nebo řízeny počítačem;

b.	trny pro tváření válcových rotorů o vnitřním průměru 75 mm až 400 mm.

Pozn.:

Položka 1.B.1.a. zahrnuje stroje, které mají pouze jednu kladku určenou pro tváření materiálu a dvě pomocné kladky pro oporu tvářecího trnu, které se však na procesu tváření přímo nepodílejí.

1.B.2.   Níže uvedené obráběcí stroje a jakákoliv jejich kombinace pro úběr nebo řezání kovů, keramiky nebo kompozitů, které mohou být podle technických specifikací výrobce vybaveny elektronickými přístroji pro ‚interpolaci tvaru‘ ve dvou nebo více osách současně:

Pozn.:

Jednotky ‚číslicového řízení‘ ovládané příslušným připojeným ‚sfotwarem‘, viz položka 1.D.3.

a.

obráběcí stroje pro soustružení s ‚přesností nastavení polohy‘ podél kterékoliv lineární osy (celková přesnost nastavení polohy) při všech dostupných kompenzacích lepší (menší) než 6 μm podle normy ISO 230/2 (1988) pro stroje schopné obrábět průměry větší než 35 mm; Pozn.: Položka 1.B.2.a. se nevztahuje na tyčové obráběcí stoje (Swissturn) omezené pouze na soustružení tyčového materiálu podávaného vřetenem, pokud maximální průměr soustružené tyče je 42 mm, bez možnosti upínání do sklíčidla. Stroje mohou také vrtat nebo frézovat soustružené části o průměru menším než 42 mm.

b.

obráběcí stroje pro frézování, které mají některou z těchto vlastností: 1. ‚přesnost nastavení polohy‘ podél kterékoliv lineární osy při ‚všech dostupných kompenzacích‘ (celková přesnost nastavení polohy) lepší (menší) než 6 μm podle normy ISO 230/2 (1988); 2. dvě otočné osy pro interpolaci tvaru nebo více; nebo 3. pět nebo více os, které lze současně koordinovat za účelem ‚interpolace tvaru‘. Pozn.: Položka 1.B.2.b. nezahrnuje frézovací stroje, které mají obě tyto vlastnosti: 1. dráha pohybu v ose x je delší než 2 m; a 2. celková ‚přesnost nastavení polohy‘ v ose x je horší (větší) než 30 μm podle normy ISO 230/2 (1988).

c.

obráběcí stroje pro broušení, které mají některou z těchto vlastností: 1. ‚přesnost nastavení polohy‘ podél kterékoliv lineární osy při ‚všech dostupných kompenzacích‘ (celková přesnost nastavení polohy) lepší (menší) než 4 μm podle normy ISO 230/2 (1988); 2. dvě otočné osy pro interpolaci tvaru nebo více; nebo 3. pět nebo více os, které lze současně koordinovat za účelem ‚interpolace tvaru‘. Pozn.: Položka 1.B.2.c. nezahrnuje tyto brusky: 1. brusky pro broušení vnějších, vnitřních nebo obou válcových ploch, které mají všechny tyto vlastnosti: a. jsou určeny pouze pro obrobky o maximálním vnějším průměru nebo délce 150 mm; a b. mají pouze osy x, z a c. 2. souřadnicové brusky, které nemají osy z nebo w s celkovou přesností nastavení polohy menší (lepší) než 4 mikrony. Přesnost nastavení polohy odpovídá normě ISO 230/2 (1988);

d.

elektrojiskrové obráběcí stroje (EDM) bezdrátového typu, které mají dvě nebo více otočných os, které lze současně koordinovat za účelem ‚interpolace tvaru‘. Poznámky: 1. Místo jednotlivých protokolů o zkouškách může být pro každý model obráběcího stroje použita uváděná ‚přesnost nastavení polohy‘ odvozená na základě níže uvedených postupů z měření provedeného podle normy ISO 230/2 (1988) nebo odpovídajících národních norem, s výhradou stanovení a schválení příslušnými vnitrostátními orgány. Uváděná ‚přesnost nastavení polohy‘ se odvozuje takto: a. vybere se pět strojů jednoho typu, které budou hodnoceny; b. změří se přesnost lineární osy podle normy ISO 230/2 (1988); c. určí se hodnota přesnosti (A) pro každou osu každého stroje. Metoda výpočtu hodnoty přesnosti je popsána v normě ISO 30/2 (1988); d. určí se průměrná hodnota přesnosti pro každou osu. Tato průměrná hodnota se stává uváděnou ‚přesností nastavení polohy‘ pro každou osu daného modelu (Âx, Ây…); e. Jelikož se položka 1.B.2. vztahuje na každou lineární osu, každá z nich bude mít jednu uváděnou ‚přesnost nastavení polohy‘; f. pokud má kterákoli osa obráběcího stroje, na který se nevztahuje kontrola podle položek 1.B.2.a., 1.B.2.b., nebo 1.B.2.c., uváděnou ‚přesnost nastavení polohy‘ 6 μm nebo lepší (menší) u brusek a 8 μm nebo lepší (menší) u strojů pro frézování a soustružení, v obou případech v souladu s normou ISO 230/2 (1988), je výrobce povinen tuto hodnotu ověřovat každých osmnáct měsíců. 2. Položka 1.B.2. nezahrnuje speciální obráběcí stroje určené pouze k výrobě některých z těchto dílů: a. ozubená kola; b. klikové hřídele nebo vačkové hřídele; c. nože a řezné nástroje; d. závitníky;

Technické poznámky:

1.	Názvosloví os musí být v souladu s mezinárodní normou ISO 841, ‚Číslicové řízení strojů – souřadnicový systém a terminologie pohybu‘.

2.	Do celkového počtu os pro interpolaci tvaru se nepočítají druhotné rovnoběžné osy pro interpolaci tvaru (např. osa w u vodorovné vyvrtávačky nebo druhotná otočná osa, jejíž osa otáčení je rovnoběžná s osou otáčení hlavní otočné osy).

3.	Otočné osy se nemusí nutně otáčet o 360°. Otočná osa může být poháněna lineárním zařízením, např. šroubem nebo hřebenem a pastorkem.

4.

Pro účely položky 1.B.2. se počtem os, které lze současně koordinovat za účelem ‚interpolace tvaru‘, rozumí počet os, podél nichž a kolem nichž dochází během zpracování obrobku k současným a vzájemně souvisejícím pohybům mezi tímto obrobkem a nástrojem. Do tohoto počtu nejsou zahrnuty žádné další osy, podél nichž a kolem nichž dochází ve stroji k jiným relativním pohybům, jako například: a. systémy orovnávání kotoučů u brusek; b. paralelní otočné osy určené k upevňování jednotlivých obrobků; c. kolineární otočné osy určené k manipulaci s týmž obrobkem upnutím jeho různých konců do kleštiny.

5.	Obráběcí stroj, který má alespoň dvě ze tří schopností – soustružení, frézování nebo broušení (např. soustruh s možností broušení), musí být hodnocen podle patřičné položky 1.B.2.a., 1.B.2.b. a 1.B.2.c.

6.	Položky 1.B.2.b.3. a 1.B.2.c.3. zahrnují lineární jednotky založené na paralelní kinematické struktuře (např. hexapody) o pěti nebo více osách, z nichž ani jedna není otočná.

1.B.3.   Stroje, nástroje nebo systémy pro kontrolu rozměrů:

a.

souřadnicové měřicí stroje, počítačově řízené nebo číslicově řízené, které mají jednu z těchto vlastností: 1. mají pouze dvě osy a maximální přípustnou chybu měření délky na kterékoliv ose (jednorozměrné), určenou jako kteroukoli kombinaci E0x MPE, E0y MPE, nebo E0z,MPE, rovnou nebo menší (lepší) než (1,25 + L/1 000) μm (kde L je změřená délka v mm) v jakémkoliv bodě provozního rozsahu stroje (tedy v mezích délky osy), podle normy ISO 10360-2 (2009); nebo 2. tři nebo více os a trojrozměrnou maximální přípustnou chybu měření délky (E0,MPE) rovnou nebo menší (lepší) než (1,7 + L/800) μm (kde L je změřená délka v mm) v jakémkoliv bodě provozního rozsahu stroje (tedy v mezích délky osy), podle normy ISO 10360-2(2009); Technická poznámka: Maximální přípustná chyba E0,MPE nejpřesnější konfigurace souřadnicových měřicích strojů specifikovaná výrobcem podle normy ISO 10360-2 (2009) (např. nejlepší z těchto položek: snímač, délka hrotu, parametry pohybu, prostředí), které mají všechny dostupné kompenzace, se srovnává s prahem 1,7 + L/800 μm.

b.

přístroje pro měření lineární změny polohy: 1. bezdotykový měřicí systém s ‚rozlišovací schopností‘ 0,2 μm nebo lepší (menší) v měřicím rozsahu do 0,2 mm; 2. systémy s lineárním napěťovým diferenčním transformátorem, které mají obě tyto vlastnosti: a. 1. u lineárních napěťových diferenčních transformátorů s provozním rozsahem do 5 mm je ‚linearita‘ 0,1 % nebo menší (lepší), měřeno od 0 po plný provozní rozsah; nebo 2. u lineárních napěťových diferenčních transformátorů s provozním rozsahem větším než 5 mm je ‚linearita‘ 0,1 % nebo nižší (lepší), měřeno od 0 do 5 mm; a b. drift (posun) 0,1 % nebo lepší (menší) za den při standardní okolní teplotě zkušební místnosti ± 1 K; 3. měřicí systémy, které mají obě tyto vlastnosti: a. obsahují laser; a b. zachovávají po dobu nejméně 12 hodin v teplotním rozmezí ± 1 K kolem standardní teploty a při standardním tlaku: 1. ‚rozlišovací schopnost‘ po celé stupnici 0,1 μm nebo lepší; a 2. ‚nejistotu měření‘ rovnající se nebo lepší (menší) než (0,2 + L/2 000 ) μm (L je délka měřená v milimetrech); Pozn.: Položka 1.B.3.b.3. nezahrnuje měřicí interferometrové systémy bez uzavřené nebo otevřené zpětné vazby obsahující laser pro měření odchylek pohybu saní obráběcích strojů, měřicích a kontrolních strojů nebo podobných zařízení. Technická poznámka: Pro účely položky 1.B.3.b. se ‚lineární změnou polohy‘ rozumí změna vzdálenosti mezi měřicí sondou a měřeným objektem.

c.	přístroje pro měření úhlové změny polohy, které mají ‚odchylku úhlové polohy‘ 0,00025° nebo lepší (menší); Pozn.: Položka 1.B.3.c. nezahrnuje optické přístroje, jako jsou například autokolimátory, které k detekci úhlové změny polohy zrcadla používají kolimované světlo.

d.	systémy pro současnou délkovou a úhlovou kontrolu rozměrů polokoulí, které mají obě tyto vlastnosti: 1. ‚nejistota měření‘ podél kterékoliv lineární osy 3,5 μm nebo lepší (menší ) na délce 5 mm; a 2. ‚odchylka úhlové polohy‘ 0,02° nebo menší.

Poznámky:

1.	Položka 1.B.3. zahrnuje obráběcí stroje, které mohou být použity jako měřicí stroje, jestliže splňují nebo překračují kritéria stanovená pro funkci měřicího stroje.

2.	Stroje popsané v položce 1.B.3. podléhají kontrole, jestliže kdekoli ve svém pracovním rozsahu překračují prahové hodnoty.

Technická poznámka:

Všechny hodnoty měřených parametrů uvedené v této položce představují kladné nebo záporné odchylky, které jsou povoleny od předepsané hodnoty, tj. nikoliv celé pásmo.

1.B.4.   Indukční pece s řízenou atmosférou (vakuum nebo inertní plyn) a pro ně konstruované zdroje energie:

a.	které mají všechny tyto vlastnosti: 1. jsou schopné provozu při teplotě vyšší než 1 123 K (850 °C); 2. indukční cívky o průměru nejvýše 600 mm; a 3. jsou určeny pro příkon nejméně 5 kW; Pozn.: Položka 1.B.4.a. nezahrnuje pece konstruované pro zpracování polovodičových destiček.

b.	zdroje energie s výkonem nejméně 5 kW, speciálně konstruované pro pece uvedené v položce 1.B.4.a.

1.B.5.   ‚Izostatické lisy‘ a příslušné vybavení:

a.	‚izostatické lisy‘, které mají obě tyto vlastnosti: 1. mají maximální pracovní tlak 69 MPa nebo vyšší; a 2. jsou vybaveny komorou o vnitřním průměru dutiny větším než 152 mm;

b.	zápustky, formy a řídicí systémy speciálně konstruované pro ‚izostatické lisy‘ uvedené v položce 1.B.5.a.

Technické poznámky:

1.	V položce 1.B.5. se ‚izostatickými lisy‘ rozumí zařízení schopná upravit prostřednictvím různých médií (plyn, kapalina, pevné částice atd.) v uzavřené dutině tlak tak, aby se ve všech směrech vytvořil stejný tlak působící na obrobek nebo materiál uvnitř dutiny.

2.

V položce 1.B.5. se rozměrem vnitřní komory rozumí rozměr té komory, v níž je dosaženo jak pracovní teploty, tak pracovního tlaku, přičemž tento rozměr nezahrnuje upínací zařízení. Tento rozměr bude menší hodnotou buď vnitřního průměru tlakové komory, nebo vnitřního průměru izolované pecní komory v závislosti na tom, která z těchto komor je vložena do druhé.

1.B.6.   Vibrační testovací systémy, jejich zařízení a součásti:

a.

elektrodynamické vibrační testovací systémy, které mají všechny tyto vlastnosti: 1. používají techniky se zpětnou vazbou nebo uzavřenou smyčkou a zahrnují číslicovou řídicí jednotku; 2. jsou schopné dosáhnout vibrací rovnajícím se nebo větším než 10 g ve střední kvadratické hodnotě mezi 20 Hz a 2 kHz; a 3. vyvozují síly rovnající se nebo větší než 50 kN, měřené na ‚holém stole‘;

b.	číslicové řídicí jednotky kombinované se ‚softwarem‘ speciálně konstruovaným pro vibrační testy, s řídicí šířkou pásma v reálném čase větší než 5 kHz, konstruované pro použití se systémy uvedenými v položce 1.B.6.a.;

c.	budiče vibrací (vibrační jednotky), též s připojenými zesilovači, schopné vyvozovat síly 50 kN nebo větší, měřené na ‚holém stole‘ a použitelné v systémech uvedených v položce 1.B.6.a.;

d.	upevňovací konstrukce pro zkušební vzorky a elektronické jednotky určené pro kombinaci více vibračních jednotek do kompletního vibračního systému, který je schopen poskytovat efektivní složenou sílu 50 kN nebo větší, měřenou na ‚holém stole‘, a použitelné v systémech uvedených v položce 1.B.6.a.

Technická poznámka:

V položce 1.B.6. se ‚holým stolem‘ rozumí plochý stůl nebo povrch bez upínacích přípravků nebo příslušenství.

1.B.7.   Metalurgické tavicí a licí pece, vakuové nebo s jinak řízenou atmosférou a související zařízení:

a.	obloukové pece pro přetavování a lití, které mají obě tyto vlastnosti: 1. využitelná elektrodová kapacita 1 000 až 20 000 cm3; a 2. jsou schopné provozu při tavicích teplotách vyšších než 1 973 K (1 700 °C);

b.	tavicí pece s elektronovým svazkem a plazmové stříkací a tavicí pece, které mají obě tyto vlastnosti: 1. příkon nejméně 50 kW; a 2. jsou schopné provozu při tavicích teplotách vyšších než 1 473 K (1 200 °C);

c.	počítačově řízené systémy a monitorovací systémy speciálně konfigurované pro některou z pecí uvedených v položkách 1.B.7.a. nebo 1.B.7.b.

1.C.   MATERIÁLY

Žádné.

1.D.   SOFTWARE

1.D.1.   ‚software‘ speciálně konstruovaný nebo upravený pro ‚užití‘ zařízení uvedených v položkách 1.A.3., 1.B.1., 1.B.3., 1.B.5., 1.B.6.a., 1.B.6.b., 1.B.6.d. nebo 1.B.7.

Pozn.:

‚Software‘ speciálně konstruovaný nebo upravený pro systémy uvedené položce 1.B.3.d. zahrnuje ‚software‘ pro současná měření tloušťky stěn a obrysů.

1.D.2.   ‚Software‘ speciálně konstruovaný nebo upravený pro ‚vývoj‘, ‚výrobu‘ nebo ‚užití‘ zařízení uvedeného v položce 1.B.2.

Pozn.:

Položka 1.D.2. nezahrnuje ‚software‘ k programování součástí, který vytváří kódy ‚číslicového řízení‘, avšak neumožňuje přímé použití zařízení pro obrábění různých součástí.

1.D.3.   ‚Software‘ pro jakoukoli kombinaci elektronických zařízení nebo systémů umožňující elektronickému zařízení nebo systému vykonávat funkce jednotky ‚číslicového řízení‘ pro obráběcí stroje, který je schopen kontrolovat současně pět nebo více os pohybu za účelem ‚interpolace tvaru‘.

Poznámky:

1.	‚Software‘ podléhá kontrole bez ohledu na to, zda je vyvážen odděleně nebo je součástí jednotky ‚číslicového řízení‘ nebo jakéhokoli elektronického zařízení nebo systému.

2.	Položka 1.D.3. nezahrnuje ‚software‘ speciálně konstruovaný nebo upravený výrobcem řídící jednotky nebo obráběcího stroje k ovládání obráběcího stroje, který není uveden v položce 1.B.2.

1.E.   TECHNOLOGIE

1.E.1.   ‚Technologie‘ podle kontrol technologie pro ‚vývoj‘, ‚výrobu‘ nebo ‚užití‘ zařízení, materiálů nebo ‚softwaru‘ uvedených v položkách 1.A až 1.D.

2.   MATERIÁLY

2.A.   ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

2.A.1.   Kelímky vyrobené z materiálů odolných vůči roztaveným kovovým aktinidům:

a.

kelímky, které mají obě tyto vlastnosti: 1. objem od 150 cm3 (150 ml) do 8 000 cm3 (8 l (litrů)); a 2. jsou vyrobeny z některých níže uvedených materiálů nebo kombinace těchto materiálů, anebo jsou těmito materiály potažené, s celkovou úrovní nečistot nejvýše 2 % hmotnostních: a. fluorid vápenatý (CaF2); b. zirkoničitan vápenatý (CaZrO3); c. sulfid ceritý (Ce2S3); d. oxid erbitý (Er2O3); e. oxid hafničitý (HfO2); f. oxid hořečnatý (MgO); g. nitridovaná slitina niobu, titanu a wolframu (přibližně 50 % Nb, 30 % Ti, 20 % W); h. oxid yttritý (Y2O3); nebo i. oxid zirkoničitý (ZrO2);

b.	kelímky, které mají obě tyto vlastnosti: 1. objem od 50 cm3 (50 ml) do 2 000 cm3 (2 l (litry)); a 2. jsou vyrobeny z tantalu o čistotě nejméně 99,9 % hmotnostních nebo jsou tímto materiálem vyloženy;

c.

kelímky, které mají všechny tyto vlastnosti: 1. objem od 50 cm3 (50 ml) do 2 000 cm3 (2 l (litry)); 2. jsou vyrobeny z tantalu o čistotě nejméně 98 % hmotnostních nebo jsou tímto materiálem vyloženy; a 3. jsou potaženy karbidem tantalu, nitridem tantalu, boridem tantalu nebo jakoukoliv kombinací těchto tří látek.

2.A.2.   Platinové katalyzátory speciálně konstruované nebo upravené k provádění vodíkové izotopové výměny mezi vodíkem a vodou za účelem zpětného získání tritia z těžké vody nebo pro výrobu těžké vody.

2.A.3.   Kompozitní struktury ve formě trubek s oběma těmito vlastnostmi:

a.	vnitřní průměr od 75 mm do 400 mm; a

b.	jsou vyrobeny z některého ‚vláknitého materiálu‘ uvedeného v položce 2.C.7.a. nebo z uhlíkových prepregů uvedených v položce 2.C.7.c.

2.B.   ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

2.B.1.   Provozní celky nebo zařízení pro výrobu tritia a jejich vybavení:

a.	provozní celky nebo zařízení pro výrobu, zpětné získávání, extrakci, koncentraci tritia nebo manipulaci s ním;

b.

vybavení provozních celků nebo zařízení pro výrobu tritia: 1. vodíkové nebo heliové chladicí jednotky, které jsou schopné dosáhnout ochlazení až na teplotu 23 K ( – 250 °C) nebo nižší a které mají kapacitu odvodu tepla větší než 150 W; 2. jímací a čisticí systémy vodíkových izotopů používající jako jímací nebo čisticí prostředek hydridy kovů.

2.B.2.   Provozní celky nebo zařízení pro oddělování izotopů lithia a systémy a vybavení pro ně:

Pozn.:

Některá zařízení pro separaci izotopů lithia a součásti pro proces plazmové separace jsou rovněž přímo použitelné pro separaci izotopů uranu a podléhají kontrole podle INFCIRC/254 část 1 (v platném znění).

a.	provozní celky nebo zařízení pro oddělování izotopů lithia;

b.

vybavení pro oddělování izotopů lithia na základě amalgamace lithia a rtuti, takto: 1. náplňové výměnné kolony typu kapalina – kapalina, speciálně konstruované pro amalgamy lithia; 2. čerpadla rtuti nebo amalgamů lithia; 3. kyvety pro elektrolýzu amalgamů lithia; 4. odpařováky pro koncentrované roztoky hydroxidu lithného;

c.	systémy iontové výměny speciálně konstruované pro separaci izotopů lithia a jejich speciálně konstruované součásti;

d.	systémy chemické výměny (využívající korunkové ethery, kryptandy nebo lariat ethery) speciálně konstruované pro separaci izotopů lithia a jejich speciálně konstruované součásti.

2.C.   MATERIÁLY

2.C.1.   slitiny hliníku s oběma těmito vlastnostmi:

a.	‚schopné dosáhnout‘ meze pevnosti v tahu 460 MPa nebo větší při 293 K (20 °C); a

b.	ve tvaru trubek nebo plného válcového tvaru (včetně výkovků) o vnějším průměru větším než 75 mm.

Technická poznámka:

V položce 2.C.1 se pojmem ‚schopné dosáhnout‘ rozumějí slitiny hliníku před tepelným zpracováním nebo po něm.

2.C.2.   Kovové berylium, slitiny obsahující více než 50 % hmotnostních berylia, sloučeniny berylia nebo výrobky z nich a odpad nebo zbytky z některého z těchto materiálů.

Pozn.:

Položka 2.C.2. nezahrnuje: a. kovová okna pro rentgenové přístroje nebo pro měřicí přístroje do vrtných sond; b. oxidové útvary ve formě výrobků -nebo polotovarů speciálně konstruovaných pro díly elektronických součástek nebo jako substráty pro elektronické obvody; c. beryl (silikát beryllia a hliníku) ve formě smaragdů nebo akvamarinů.

2.C.3.   Bismut, který má obě tyto vlastnosti:

a.	čistota 99,99 % hmotnostních nebo vyšší, a

b.	obsahuje méně než 10 ppm hmotnostních stříbra.

2.C.4.   Bor obohacený izotopem boru-10 (10B) více než je obohacení vyskytující se v přírodě, a to: elementární bor, sloučeniny, směsi obsahující bor, výrobky z nich a odpad nebo šrot z kteréhokoli z těchto materiálů.

Pozn.:

V položce 2.C.4. směsi obsahující bor zahrnují i borem dotované materiály.

Technická poznámka:

Přirozený výskyt izotopu boru-10 je přibližně 18,5 procent hmotnostních (atomový poměr 20 % procent).

2.C.5.   Vápník, který má obě tyto vlastnosti:

a.	obsahuje méně než 1 000 ppm hmotnostních kovových nečistot, jiných než hořčík; a

b.	obsahuje méně než 10 ppm hmotnostních boru.

2.C.6.   Chlortrifluorid (ClF3).

2.C.7.   ‚Vláknité materiály‘ a prepregy:

a.

uhlíkaté nebo aramidové ‚vláknité materiály‘, které mají některou z dále uvedených charakteristik: 1. ‚měrný modul‘ 12,7 × 106 m nebo větší; nebo 2. ‚měrnou pevnost v tahu‘ 23,5 × 104 m nebo větší; Pozn.: Položka 2.C.7.a nezahrnuje aramidové ‚vláknité materiály‘, které mají nejméně 0,25 % hmotnostních povrchových modifikátorů na bázi esterů;

b.	skelné ‚vláknité materiály‘, které mají obě tyto vlastnosti: 1. ‚měrný modul‘ 3,18 × 106 m nebo větší; a 2. ‚měrnou pevnost v tahu‘ 7,62 × 104 m nebo větší;

c.	termosetovou pryskyřicí impregnované souvislé ‚příze‘, ‚přásty‘, ‚kabílky‘ nebo ‚pásky‘ o šířce nejvýše 15 mm (prepregy) vyrobené z uhlíkatých nebo skelných ‚vláknitých materiálů‘ uvedených v položce 2.C.7.a. nebo 2.C.7.b. Technická poznámka: Matrici kompozitu tvoří pryskyřice.

Technické poznámky:

1.	V položce 2.C.7. se ‚měrným modulem‘ rozumí Youngův modul v N/m2 dělený měrnou tíhou N/m3 měřený při teplotě 296 ± 2 K (23 ± 2 °C) a relativní vlhkosti 50 ± 5 %.

2.	V položce 2.C.7. se ‚měrnou pevností v tahu‘ rozumí mezní pevnost v tahu v N/m2, dělená měrnou tíhou v N/m3, měřená při teplotě (296 ± 2) K ((23 ± 2) °C) a relativní vlhkosti (50 ± 5) %.

2.C.8.   Kovové hafnium, slitiny obsahující více než 60 % hmotnostních hafnia, sloučeniny obsahující více než 60 % hmotnostních hafnia nebo výrobky z nich a odpad nebo šrot z některého z těchto materiálů.

2.C.9.   Lithium obohacené izotopem lithium-6 (6Li) více než je obohacení vyskytující se v přírodě a výrobky nebo přístroje obsahující obohacené lithium, a to: elementární lithium, slitiny, sloučeniny, směsi obsahující lithium, výrobky z nich a odpad nebo šrot z kteréhokoli z těchto materiálů.

Pozn.:

Položka 2.C.9. nezahrnuje termoluminiscenční dozimetry.

Technická poznámka:

Přirozený výskyt izotopu lithia-6 je přibližně 6,5 procent hmotnostních (atomový poměr 7,5 % procent).

2.C.10.   Hořčík, který má obě tyto vlastnosti:

a.	obsahuje méně než 200 ppm hmotnostních kovových nečistot, jiných než vápník; a

b.	obsahuje méně než 10 ppm hmotnostních boru.

2.C.11.   Vysokopevnostní ocel ‚schopná dosáhnout‘ meze pevnosti v tahu 1 950 MPa nebo větší při 293 K (20 °C).

Pozn.:

Položka 2.C.11. nezahrnuje tvary, u kterých jsou všechny lineární rozměry 75 mm nebo menší.

Technická poznámka:

V položce 2.C.11 se pojmem ‚schopná dosáhnout‘ rozumí vysokopevnostní ocel před tepelným zpracováním nebo po něm.

2.C.12.   Radium-226 (226Ra), slitiny radia-226, sloučeniny radia-226, směsi obsahující radium-226, výrobky z nich a výrobky nebo přístroje obsahující některou z těchto látek.

Pozn.:

Položka 2.C.12. nezahrnuje: a. lékařské přístroje; b. výrobky nebo přístroje obsahující méně než 0,37 GBq radia-226.

2.C.13.   slitiny titanu s oběma těmito vlastnostmi:

a.	‚schopné dosáhnout‘ meze pevnosti v tahu 900 MPa nebo větší při 293 K (20 °C); a

b.	ve tvaru trubek nebo plného válcového tvaru (včetně výkovků) o vnějším průměru větším než 75 mm.

Technická poznámka:

V položce 2.C.13 se pojmem ‚schopné dosáhnout‘ rozumějí slitiny titanu před tepelným zpracováním nebo po něm.

2.C.14.   Wolfram, karbid wolframu a slitiny obsahující více než 90 % hmotnostních wolframu, které mají obě tyto vlastnosti:

a.	tvary s dutinou s válcovou symetrií (včetně válcových segmentů) o vnitřním průměru 100 mm až 300 mm; a

b.	hmotnost větší než 20 kg.

Pozn.:

Položka 2.C.14. nezahrnuje výrobky speciálně konstruované jako závaží nebo kolimátory gama paprsků.

2.C.15.   Zirkonium s hmotnostním obsahem hafnia menším než 1 díl hafnia k 500 dílům zirkonia podle hmotnosti, a to ve formě kovu, slitin obsahujících více než 50 % hmotnostních zirkonia, sloučenin, výrobků z nich, odpadu nebo zbytků z některého z těchto materiálů.

Pozn.:

Položka 2.C.15.nezahrnuje zirkonium ve formě fólie o tloušťce 0,10 mm nebo menší.

2.C.16.   Práškový nikl a porézní kovový nikl, a to:

Pozn.:

Pro druhy práškového niklu, které jsou zvlášť připravené pro výrobu plynových difuzních bariér, viz INFCIRC/254/část 1 (v platném znění).

a.	práškový nikl, který má obě tyto vlastnosti: 1. čistotu 99,0 % hmotnostních nebo větší; a 2. střední velikost částic menší než 10 μm měřenou podle normy ASTM B 330;

b.	porézní kovový nikl vyrobený z materiálů uvedených v položce 2.C.16.a.

Pozn.:

Položka 2.C.16. nezahrnuje: a. vláknité práškové nikly; b. jednotlivé plechy z porézního niklu o ploše 1 000 cm2 nebo méně.

Technická poznámka:

Položka 2.C.16.b. se vztahuje na porézní kov zpracovaný lisováním a spékáním materiálů uvedených v položce 2.C.16.a. za účelem získání kovového materiálu s jemnými propojenými póry ve struktuře.

2.C.17.   Tritium, sloučeniny tritia, směsi obsahující tritium s atomovým poměrem tritia k vodíku vyšším než 1:1 000 a výrobky nebo přístroje obsahující některou z těchto látek.

Poznámka:

Položka 2.C.17. nezahrnuje výrobky nebo přístroje obsahující méně než 1,48 × 103 GBq tritia.

2.C.18.   Helium-3 (3He), směsi obsahující helium-3 a výrobky nebo přístroje obsahující některou z těchto látek.

Poznámka:

Položka 2.C.18. nezahrnuje výrobky nebo přístroje obsahující méně než 1 g helia-3.

2.C.19.   Radionuklidy vhodné pro výrobu zdrojů neutronů na základě reakce alfa-n:

aktinium 225	curium 244	polonium 209
aktinium 227	einsteinium 253	polonium 210
californium 253	einsteinium 254	radium 223
curium 240	gadolinium 148	thorium 227
curium 241	plutonium 236	thorium 228
curium 242	plutonium 238	uran 230
curium 243	polonium 208	uran 232

v těchto formách:

a.	elementární;

b.	sloučeniny s celkovou aktivitou 37 GBq/kg nebo větší;

c.	směsi s celkovou aktivitou 37 GBq/kg nebo větší;

d.	výrobky nebo přístroje obsahující některou z výše uvedených látek.

Poznámka:

Položka 2.C.19. nezahrnuje výrobky nebo přístroje s aktivitou menší než 3,7 GBq.

2.C.20.   Rhenium a slitiny obsahující 90 % hmotnostních nebo více rhenia; a slitiny rhenia a wolframu obsahující 90 % hmotnostních nebo více jakékoliv kombinace rhenia a wolframu, které mají obě tyto vlastnosti:

a.	tvary s dutinou s válcovou symetrií (včetně válcových segmentů) o vnitřním průměru 100 mm až 300 mm; a

b.	hmotnost větší než 20 kg.

2.D.   SOFTWARE

žádný

2.E.   TECHNOLOGIE

2.E.1.   ‚Technologie‘ podle kontrol technologie pro ‚vývoj‘, ‚výrobu‘ nebo ‚užití‘ zařízení, materiálů nebo ‚softwaru‘ uvedených v položkách 2.A až 2.D.

3.   ZAŘÍZENÍ A SOUČÁSTI PRO SEPARACI IZOTOPŮ URANU (jiné než uvedené v seznamu vybraných položek)

3.A.   ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

3.A.1.   Měniče frekvencí nebo generátory, použitelné jako pohon motoru s proměnnou frekvencí či fixní frekvencí, které mají všechny tyto vlastnosti:

Poznámka 1:

Měniče frekvencí a generátory speciálně konstruované nebo upravené pro proces plynového odstřeďování podléhají kontrole podle INFCIRC/254/část 1 (v platném znění).

Poznámka 2:

‚Software‘ speciálně konstruovaný ke zvýšení nebo uvolnění výkonu měničů frekvencí nebo generátorů tak, aby odpovídal níže uvedeným vlastnostem, je zahrnut v položkách 3.D.2 a 3.D.3.

a.	vícefázový výstup s výkonem 40 VA nebo větším;

b.	pracují při frekvenci 600 Hz nebo více; a

c.	řízení frekvence lepší (menší) než 0,2 %.

Poznámky:

1.	Položka 3.A.1. zahrnuje pouze měniče frekvencí určené pro specifické průmyslové strojní zařízení nebo spotřební zboží (obráběcí stroje, prostředky atd.), pouze pokud tyto měniče frekvencí splňují výše uvedené vlastnosti i po jejich oddělení, a s výhradou obecné poznámky č. 3.

2.	Vláda pro účely kontroly vývozu stanoví, zda konkrétní měnič frekvencí splňuje či nikoliv výše uvedené vlastnosti, a to s přihlédnutím k omezením hardwaru a softwaru.

Technické poznámky:

1.	Měniče frekvencí v položce 3.A.1. jsou též známy jako konvertory nebo invertory.

2.

Vlastnosti uvedené v položce 3.A.1. mohou splňovat různá vybavení uváděná na trh, jako například: generátory, elektronická zkušební zařízení, zdroje střídavého proudu, pohony s proměnnými otáčkami motoru, pohony s proměnnými otáčkami (VSD), pohony s proměnlivým kmitočtem (VFD), pohony s nastavitelným kmitočtem (AFD), nebo pohony s nastavitelnou rychlostí (ASD).

3.A.2.   Lasery, laserové zesilovače a oscilátory:

a.	Lasery na bázi par mědi, které mají obě tyto vlastnosti: 1. pracují na vlnových délkách 500 nm až 600 nm; a 2. průměrný výstupní výkon je 30 W nebo vyšší;

b.	argon-iontové lasery na bázi iontů argonu, které mají obě tyto vlastnosti: 1. pracují na vlnových délkách 400 nm až 515 nm; a 2. průměrný výstupní výkon větší než 40 W;

c.

neodymem dopované (jiné než skleněné) lasery s výstupní vlnovou délkou mezi 1 000 nm a 1 100 nm, které mají některou z těchto vlastností: 1. pulsně buzený a Q-spínaný s dobou trvání pulsu rovnou nebo delší než 1 ns, mající některou z těchto vlastností: a. výstup s jediným přechodovým modem o průměrném výstupním výkonu vyšším než 40 W; nebo b. výstup s vícepřechodovým modem o průměrném výstupním výkonu vyšším než 50 W; nebo 2. se zdvojováním frekvence tak, aby výstupní vlnová délka byla mezi 500 a 550 nm, s průměrným výstupním výkonem vyšším než 40 W;

d.	laditelné jednomodové oscilátory pulsních laserů na bázi barviva, které mají všechny tyto vlastnosti: 1. pracují na vlnových délkách 300 nm až 800 nm; 2. průměrný výstupní výkon větší než 1 W; 3. opakovací frekvence větší než 1 kHz; a 4. šířka impulsu menší než 100 ns;

e.

laditelné zesilovače a oscilátory pulsních laserů na bázi barviva, které mají všechny tyto vlastnosti: 1. pracují na vlnových délkách 300 nm až 800 nm; 2. průměrný výstupní výkon větší než 30 W; 3. opakovací frekvence větší než 1 kHz; a 4. šířka impulsu menší než 100 ns; Poznámka: Položka 3.A.2.e. nezahrnuje jednomodové oscilátory.

f.	alexandritové lasery, které mají všechny tyto vlastnosti: 1. pracují na vlnových délkách 720 nm až 800 nm; 2. šířka pásma 0,005 nm nebo menší; 3. opakovací frekvence větší než 125 kHz; a 4. průměrný výstupní výkon větší než 30 W;

g.

pulsní lasery na bázi oxidu uhličitého, které mají všechny tyto vlastnosti: 1. pracují na vlnových délkách 9 000 nm až 11 000 nm; 2. opakovací frekvence větší než 250 Hz; 3. průměrný výstupní výkon větší než 500 W; a 4. šířka impulsu menší než 200 ns; Poznámka: Položka 3.A.2.g. se nevztahuje na vyšší výkon (obvykle 1 až 5 kW) průmyslových laserů na bázi CO2 používaných např. při řezání a svařování, neboť tyto lasery jsou na bázi kontinuálních vln nebo jde o pulsní lasery s šířkou impulsu větší než 200 ns.

h.	impulsní excimerové lasery (XeF, XeCl, KrF), které mají všechny tyto vlastnosti: 1. pracují na vlnových délkách 240 nm až 360 nm; 2. opakovací frekvence větší než 250 kHz; a 3. průměrný výstupní výkon větší než 500 W;

i.	paravodíkové Ramanovy fázovače konstruované pro práci na výstupní vlnové délce 16 μm a při opakovací frekvenci větší než 250 Hz;

j.

pulsní lasery na bázi oxidu uhelnatého, které mají všechny tyto vlastnosti: 1. pracují na vlnových délkách 5 000 nm až 6 000 nm; 2. opakovací frekvence větší než 250 Hz; 3. průměrný výstupní výkon větší než 200 W; a 4. šířka impulsu menší než 200 ns. Poznámka: Položka 3.A.2.j. se nevztahuje na vyšší výkon (obvykle 1 až 5 kW) průmyslových laserů na bázi CO používaných např. při řezání a svařování, neboť tyto lasery jsou na bázi kontinuálních vln nebo jde o pulsní lasery s šířkou impulsu větší než 200 ns.

3.A.3.   Ventily, které mají všechny tyto vlastnosti:

a.	nominální rozměr 5 mm nebo větší;

b.	mají vlnovcové ucpávky; a

c.	jsou zcela vyrobeny z hliníku, hliníkových slitin, niklu nebo niklových slitin obsahujících více než 60 % hmotnostních niklu nebo jsou těmito materiály vyloženy.

Technická poznámka:

V případě ventilů s různými průměry vstupu a výstupu se nominálním rozměrem v položce 3.A.3.a. rozumí nejmenší z uvedených průměrů.

3.A.4.   Supravodivé solenoidní elektromagnety, které mají všechny tyto vlastnosti:

a.	schopné vytvořit magnetické pole větší než 2 T;

b.	poměr délky k vnitřnímu průměru větší než 2;

c.	vnitřní průměr větší než 300 mm; a

d.	rovnoměrnost magnetického pole lepší než 1 % na středových 50 % vnitřního objemu.

Poznámka:

Položka 3.A.4. nezahrnuje magnety speciálně konstruované a vyvážené jako součásti lékařských zobrazovacích systémů na principu nukleární magnetické rezonance (NMR). Poznámka: Výraz jako součásti nemusí nutně znamenat fyzickou součást v rámci stejné dodávky. Oddělené dodávky z různých zdrojů jsou povoleny za předpokladu, že příslušná vývozní dokumentace jasně vymezuje vztah těchto dodávek jako součástí.

3.A.5.   Zdroje stejnosměrného proudu s vysokým výkonem, které mají obě tyto vlastnosti:

a.	schopnost nepřetržitě produkovat po dobu 8 hodin napětí 100 V nebo větší s výstupním proudem nejméně 500 A; a

b.	stabilitu proudu nebo napětí po dobu 8 hodin lepší než 0,1 %.

3.A.6.   Zdroje stejnosměrného proudu s vysokým napětím vyznačující se oběma těmito vlastnostmi:

a.	schopnost nepřetržitě produkovat po dobu 8 hodin napětí 20 kV nebo větší s výstupním proudem nejméně 1 A; a

b.	stabilitu proudu nebo napětí po dobu 8 hodin lepší než 0,1 %.

3.A.7.   Všechny druhy měřičů tlaku, které jsou schopné měřit absolutní tlak a mají všechny tyto vlastnosti:

a.	měřiče tlaku vyrobené z hliníku, slitin hliníku, oxidu hlinitého (alumina nebo safír), niklu, niklových slitin obsahujících více než 60 % hmotnostních niklu nebo zcela fluorovaných uhlovodíkovými polymery, nebo těmito materiály chráněné;

b.

těsnění nezbytná k zaplombování prvku měřicího tlak a která jsou v přímém kontaktu s procesním médiem, vyrobená z hliníku, slitin hliníku, oxidu hlinitého (alumina nebo safír), niklu, niklových slitin obsahujících více než 60 % hmotnostních niklu nebo zcela fluorovaných uhlovodíkovými polymery, nebo těmito materiály chráněná; a

c.	některou z těchto vlastností: 1. celkový měřicí rozsah menší než 13 kPa a ‚přesnost‘ lepší než ± 1 % celkového rozsahu stupnice; nebo 2. celkový měřicí rozsah 13 kPa nebo větší a ‚přesnost‘ lepší než ± 130 Pa, měřeno při 13 kPa.

Technické poznámky:

1.	V položce 3.A.7. se měřičem tlaku rozumí zařízení, které převádí naměřený tlak na signál.

2.	V položce 3.A.7. zahrnuje výraz ‚přesnost‘ nelinearitu, hysterezi a opakovatelnost při okolní teplotě.

3.A.8.   Vakuové vývěvy, které mají všechny tyto vlastnosti:

a.	velikost vstupního hrdla nejméně 380 mm;

b.	sací průtok nejméně 15 m3/s; a

c.	jsou schopné dosahovat výsledného vakua lepšího než 13,3 mPa.

Technické poznámky:

1.	Sací průtok je určován v bodě měření s plynným dusíkem nebo vzduchem.

2.	Výsledné vakuum je určováno na vstupu do vývěvy při zablokování tohoto vstupu.

3.A.9   Šnekové kompresory s vlnovcovým těsněním a šnekové vakuové vývěvy s vlnovcovým těsněním, se všemi těmito vlastnostmi:

a.	umožňují vstupní průtok minimálně 50 m3/h;

b.	pracují s kompresním poměrem 2:1 nebo větším; a

c.	mají všechny povrchy, které přicházejí do styku s provozním plynem, vyrobeny z některého z těchto materiálů: 1. hliník nebo slitina hliníku; 2. oxid hlinitý; 3. korozivzdorná ocel; 4. nikl nebo slitina niklu; 5. fosforový bronz; nebo 6. fluoropolymery.

Technické poznámky:

1.

Ve šnekovém kompresoru nebo vakuové vývěvě se plynové kapsy srpkovitého tvaru zachycují mezi jeden nebo několik párů spřažených spirálových lopatek, neboli šneků, z nichž jeden se pohybuje a druhý je pevný. Pohyblivý šnek obíhá kolem pevného šneku; nerotuje. Obíháním pohyblivého šneku po dráze v pevném šneku se plynové kapsy posunují směrem k výstupu ze stroje a přitom se zmenšují (tj. jsou stlačovány).

2.	Ve šnekovém kompresoru nebo vakuové vývěvě s vlnovcovým typem ucpávky je provozní plyn zcela izolován od lubrikovaných částí vývěvy a od vnější atmosféry kovovým vlnovcem. Vlnovec je jedním koncem upevněn k pohyblivému šneku a druhým koncem k pevnému plášti vývěvy.

3.	Fluoropolymery zahrnují mimo jiné tyto materiály: a. polytetrafluoroethylen (PTFE), b. fluorovaný ethylen-propylen (FEP), c. perfluoroalkoxy (PFA), d. polychlortrifluoroethylen (PCTFE); a e. vinyliden fluorid-hexafluoropropylen kopolymer.

3.B.   ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

3.B.1.   Elektrolyzéry pro výrobu fluoru s výrobní kapacitou větší než 250 g fluoru za hodinu.

3.B.2.   Zařízení pro výrobu nebo montáž rotorů, vyrovnávací zařízení rotorů, trny a formy pro tváření vlnovců:

a.	montážní zařízení rotorů pro montáž sekcí, přepážek a koncových víček trubek rotorů pro plynové odstředivky; Poznámka: Položka 3.B.2.a. zahrnuje přesné trny, upínací přípravky a stroje pro uložení lisováním za tepla.

b.

vyrovnávací zařízení pro usměrňování sekcí trubek rotorů pro plynové odstředivky na společnou osu; Technická poznámka: V položce 3.B.2.b. se takové zařízení obvykle skládá z přesných měřicích sond spojených s počítačem, který na základě jejich údajů řídí činnost např. pneumatických otočných ramen používaných pro nasměrování sekcí trubek rotoru.

c.

Trny pro tváření vlnovců a formy k výrobě vlnovců s jedním záhybem. Technická poznámka: Ve smyslu položky 3.B.2.c. mají vlnovce všechny tyto vlastnosti: 1. vnitřní průměr 75 mm až 400 mm; 2. délku nejméně 12,7 mm; 3. hloubku jednoduchého záhybu větší než 2 mm; a 4. jsou vyrobeny z vysokopevnostních hliníkových slitin, vysokopevnostní oceli tvrzené stárnutím nebo vysoce pevných ‚vláknitých materiálů‘.

3.B.3.   Odstředivé vícerovinné vyvažovací stroje, pevné nebo přenosné, horizontální nebo vertikální:

a.

odstředivé vyvažovací stroje konstruované pro vyvažování pružných rotorů o délce nejméně 600 mm, které mají všechny tyto vlastnosti: 1. oběžný průměr nebo průměr ložiskového čepu větší než 75 mm; 2. hmotnostní kapacita od 0,9 do 23 kg; a 3. jsou schopné vyvažovat při rychlosti otáčení větší než 5 000 otáček za minutu;

b.

odstředivé vyvažovací stroje konstruované pro vyvažování dutých válcových součástí rotorů, které mají všechny tyto vlastnosti: 1. průměr ložiskového čepu větší než 75 mm; 2. hmotnostní kapacitu od 0,9 do 23 kg; 3. jsou schopné vyvažovat až na zbytkový nevývažek v jedné rovině 0,010 kg × mm/kg nebo menší; a 4. mají řemenový pohon.

3.B.4.   Stroje pro navíjení vláken a příslušné vybavení:

a.

stroje pro navíjení vláken se všemi těmito vlastnostmi: 1. pohyby určující položení, vinutí a navíjení vláken jsou koordinovány a programovány ve dvou nebo více osách; 2. jsou speciálně konstruované pro výrobu kompozitních struktur nebo laminátů z ‚vláknitých materiálů‘; a 3. jsou schopné navíjet válcové roury s vnitřním průměrem 75 mm až 650 mm a délkou 300 mm nebo větší;

b.	koordinační a programové řízení pro stroje pro navíjení vláken uvedené v položce 3.B.4.a.;

c.	přesné trny pro stroje pro navíjení vláken uvedené v položce 3.B.4.a.

3.B.5.   Elektromagnetické izotopové separátory konstruované pro jednoduché nebo vícenásobné iontové zdroje nebo jimi vybavené, schopné vytvořit celkový proud iontového svazku 50 mA nebo větší.

Poznámky:

1.	Položka 3.B.5. zahrnuje separátory schopné obohacovat jak stabilní izotopy, tak i izotopy uranu. Poznámka: Separátor schopný separovat izotopy olova s rozdílem jedné hmotnostní jednotky je zákonitě schopen obohacovat izotopy uranu, kde rozdíl činí tři hmotnostní jednotky.

2.	Položka 3.B.5. zahrnuje separátory, u nichž se jak iontové zdroje, tak i sběrače (kolektory) nacházejí v magnetickém poli a taková uspořádání, v nichž jsou mimo toto pole.

Technická poznámka:

Jeden iontový zdroj o síle 50 mA nemůže vyrobit více než 3 g separovaného vysoce obohaceného uranu za rok z přírodního uranu.

3.B.6.   Hmotnostní spektrometry, které jsou schopné měřit ionty o 230 nebo více atomových hmotnostních jednotkách a které mají rozlišovací schopnost lepší než 2 částice z 230, a iontové zdroje pro tyto spektrometry:

Poznámka:

Speciálně konstruované nebo upravené hmotnostní spektrometry pro kontinuální analýzu vzorků hexafluoridu uranu podléhají kontrole podle INFCIRC/254/část 1 (v platném znění).

a.	plazmové hmotnostní spektrometry s induktivní vazbou (ICP/MS);

b.	hmotnostní spektrometry s doutnavým výbojem (GDMS);

c.	hmotnostní spektrometry s tepelnou ionizací (TIMS);

d.

hmotnostní spektrometry s elektronovým ostřelováním, které mají obě tyto vlastnosti: 1. přívodový systém s molekulárním paprskem, který promítá kolimovaný paprsek molekul analytu do oblasti zdroje iontů, kde dochází k ionizaci molekul pomocí elektronového paprsku; a 2. jeden nebo více vymrazovacích odlučovačů, které lze ochladit na teplotu 193 K (– 80 °C) nebo nižší s cílem odchytit molekuly analytu, u kterých nedošlo k ionizaci pomocí elektronového paprsku;

e.	hmotnostní spektrometry vybavené mikrofluorizačním iontovým zdrojem, určené pro aktinidy nebo fluoridy aktinidů.

Technické poznámky:

1.	Položka 3.B.6.d popisuje hmotnostní spektrometry, které se obvykle používají pro izotopickou analýzu vzorků plynného UF6.

2.	Hmotnostní spektrometry s elektronovým ostřelováním v položce 3.B.6.d se rovněž označují jako hmotnostní spektrometry s elektronovou ionizací.

3.	V položce 3.B.6.d.2 se ‚vymrazovacím odlučovačem‘ rozumí zařízení, které odchytává molekuly plynu tím způsobem, že je zkondenzuje či zmrazí na studeném povrchu. Pro účely této položky se kryogenní vývěva s uzavřeným cyklem plynného helia nepovažuje za vymrazovací odlučovač.

3.C.   MATERIÁLY

Žádné.

3.D.   SOFTWARE

3.D.1.   ‚Software‘ speciálně konstruovaný pro ‚užití‘ zařízení uvedených v položkách 3.A.1., 3.B.3. nebo 3.B.4.

3.D.2.   ‚Software‘ nebo šifrovací klíče/kódy speciálně konstruované ke zvýšení nebo uvolnění charakteristik výkonu zařízení, které není zahrnuto do položky 3.A.1., tak aby odpovídaly charakteristikám stanoveným v položce 3.A.1. nebo je překročily.

3.D.3.   ‚Software‘ speciálně konstruovaný ke zvýšení nebo uvolnění charakteristik výkonu zařízení, které je zahrnuto do položky 3.A.1.

3.E.   TECHNOLOGIE

3.E.1.   ‚Technologie‘ podle kontrol technologie pro ‚vývoj‘, ‚výrobu‘ nebo ‚užití‘ zařízení, materiálů nebo ‚softwaru‘ uvedených v položkách 3.A až 3.D.

4.   ZAŘÍZENÍ PRO ZÁVODY NA VÝROBU TĚŽKÉ VODY (jiné než uvedené v seznamu vybraných položek)

4.A.   ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

4.A.1.   Speciální náplně, které mohou být použity pro oddělování těžké vody od obyčejné s oběma těmito vlastnostmi:

a.	jsou vyrobeny ze síťoviny z fosforového bronzu chemicky upravené ke zvýšení smáčivosti; a

b.	jsou konstruovány pro použití ve vakuových destilačních kolonách.

4.A.2.   Čerpadla pro oběh katalyzátorů na bázi zředěných či koncentrovaných roztoků amidu draselného v kapalném čpavku (KNH2/NH3), se všemi těmito vlastnostmi:

a.	jsou vzduchotěsná (tj. hermeticky uzavřená);

b.	výkon je větší než 8,5 m3/h; a

c.	mají některou z těchto vlastností: 1. pro koncentrované roztoky amidu draselného (1 % nebo více) je provozní tlak 1,5 až 60 MPa; nebo 2. pro zředěné roztoky amidu draselného (méně než 1 %) je provozní tlak 20 až 60 MPa.

4.A.3.   Turboexpandéry nebo soustrojí turboexpandér–kompresor s oběma těmito vlastnostmi:

a.	jsou konstruované pro provoz s výstupní teplotou 35 K (– 238 °C) nebo nižší; a

b.	jsou konstruované pro průtok plynného vodíku 1 000 kg/h nebo větší.

4.B.   ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

4.B.1.   Výměnné patrové kolony typu voda – sirovodík a pro ně určené vnitřní stykače:

Poznámka:

Pokud jde o kolony speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody, viz INFCIRC/254/část 1 (v platném znění).

a.	výměnné patrové kolony typu voda – sirovodík se všemi těmito vlastnostmi: 1. jsou schopné provozu při tlacích 2 MPa nebo větších; 2. jsou vyrobeny z uhlíkové oceli, která má austenitické číslo zrnitosti podle normy ASTM (nebo podle odpovídající normy) 5 nebo větší; a 3. průměr je 1,8 m nebo větší;

b.

vnitřní stykače pro výměnné patrové kolony typu voda – sirovodík uvedené v položce 4.B.1.a. Technická poznámka: Vnitřní stykače kolon jsou segmentová patra s účinným souhrnným průměrem 1,8 m nebo větším, jsou konstruovány k usnadnění protiproudového styku a jsou zhotoveny z korozivzdorných ocelí s obsahem uhlíku 0,03 % nebo menším. Mohou to být např. sítová patra, klapková patra, kloboučková probublávací patra nebo turboroštová patra.

4.B.2.   Vodíkové kryogenní destilační kolony se všemi těmito vlastnostmi:

a.	jsou konstruovány pro provoz při vnitřní teplotě 35 K (– 238 °C) nebo nižší;

b.	jsou konstruovány pro provoz při vnitřním tlaku od 0,5 do 5 MPa;

c.	jsou vyrobeny z: 1. korozivzdorné oceli řady 300 s nízkým obsahem síry, jejíž austenitické číslo zrnitosti podle normy ASTM (nebo podle odpovídající normy) je 5 nebo větší; nebo 2. ekvivalentních kryogenních a s vodíkem kompatibilních materiálů; a

d.	vnitřní průměr je 30 cm nebo větší a ‚účinná délka‘ je 4 m nebo větší. Technická poznámka: Výrazem ‚účinná délka‘ se rozumí aktivní výška náplně v případě náplňových kolon, nebo aktivní výška desek vnitřního stykače v případě deskových kolon.

4.B.3.   [již se nepoužívá – od 14. června 2013]

4.C.   MATERIÁLY

Žádné.

4.D.   SOFTWARE

Žádný.

4.E.   TECHNOLOGIE

4.E.1.   ‚Technologie‘ podle kontrol technologie pro ‚vývoj‘, ‚výrobu‘ nebo ‚užití‘ zařízení, materiálů nebo ‚softwaru‘ uvedených v položkách 4.A až 4.D.

5.   ZKUŠEBNÍ A MEŘÍCÍ ZAŘÍZENÍ PRO VÝVOJ JADERNÝCH VÝBUŠNÝCH ZAŘÍZENÍ

5.A.   ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

5.A.1.   Elektronky fotonásobičů, které mají obě tyto vlastnosti:

a.	plocha fotokatody větší než 20 cm2 a

b.	náběhový čas impulsu kratší než 1 ns.

5.B.   ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

5.B.1.   zábleskové rentgenové generátory nebo pulsní elektronové urychlovače, které mají některou z těchto kombinací charakteristik:

a.	1. urychlovač s maximální energií elektronů nejméně 500 keV, avšak menší než 25 MeV a 2. účinnost (K) 0,25 nebo vyšší nebo

b.	1. urychlovač s maximální energií elektronů nejméně 25 MeV a 2. špičkový výkon větší než 50 MW.

Poznámka:

Položka 5.B.1. nezahrnuje urychlovače, které jsou součástmi přístrojů vyvinutých pro jiné účely než pro elektronové nebo rentgenové ozařování (např. elektronová mikroskopie) nebo přístrojů vyvinutých pro lékařské účely.

Technické poznámky:

1.

Účinnost K je definována jako: K = 1,7 × 103 V2,65Q. V je maximální energie elektronů v megaelektronvoltech. Jestliže doba trvání pulsu paprsku urychlovače je menší nebo rovna 1μs, pak Q je celkový urychlený náboj v coulombech. Je-li doba trvání pulsu paprsku urychlovače větší než 1μs, pak Q je maximální urychlený náboj v 1 μs. Q je rovno integrálu i podle t pro dobu méně než 1μs nebo dobu trvání pulsu (Q = ∫ idt), kde i je proud paprsku v ampérech a t je doba v sekundách.

2.	Špičkový výkon = (špičkové napětí ve voltech) × (špičkový proud paprsku v ampérech).

3.	Ve strojích založených na mikrovlnných urychlovacích dutinách je dobou trvání pulsu paprsku buď 1 μs, nebo doba trvání dávky svazku paprsků vyvolaných jedním pulsem mikrovlnného modulátoru, je-li menší než 1 μs.

4.	Ve strojích založených na mikrovlnných urychlovacích dutinách je špičkovým proudem paprsku průměrný proud po dobu trvání dávky svazku paprsků.

5.B.2.   Vysokorychlostní vystřelovací systémy (s pohonnou látkou, plynem, cívkové, elektromagnetické, elektrotermální nebo jiné pokročilé systémy) schopné urychlit projektily na rychlost 1,5 km/s nebo vyšší.

Poznámka:

Tato položka se nevztahuje na zbraně speciálně konstruované pro vysokorychlostní zbraňové systémy.

5.B.3.   Tyto vysokorychlostní kamery a zobrazovací zařízení a jejich součásti:

Poznámka:

‚Software‘, který je speciálně konstruován za účelem zvýšení nebo uvolnění výkonu kamery nebo zobrazovacího zařízení tak, aby odpovídal vlastnostem v položce 5.D.1 a 5.D.2.

a.

zábleskové kamery a jejich speciálně konstruované součásti: 1. zábleskové kamery s rychlostí zápisu větší než 0,5 mm/μs; 2. elektronické zábleskové kamery schopné rozlišit čas 50 ns nebo méně; 3. zábleskové trubice pro kamery uvedené v položce 5.B.3.a.2.; 4. výměnné karty speciálně konstruované pro použití se zábleskovými kamerami, které mají modulární struktury a odpovídají výkonovým specifikacím uvedeným v položkách 5.B.3.a.1 or 5.B.3.a.2.; 5. synchronizační elektrické jednotky, rotorové celky sestávající z turbín, zrcadel a ložisek, které jsou speciálně konstruovány pro kamery uvedené v položce 5.B.3.a.1;

b.

snímkovací kamery a jejich speciálně konstruované součásti: 1. snímkovací kamery s rychlostí záznamu větší než 225 000 snímků za sekundu; 2. snímkovací kamery schopné pracovat s expozičním časem 50 ns nebo méně; 3. snímkovací trubice a polovodičová zobrazovací zařízení s rychlým časem uzávěrky 50 ns nebo méně, speciálně konstruované pro kamery uvedené v položkách 5.B.3.b.1 nebo 5.B.3.b.2.; 4. výměnné karty speciálně konstruované pro použití se snímkovacími kamerami, které mají modulární struktury a odpovídají výkonovým specifikacím uvedeným v položkách 5.B.3.b.1 nebo 5.B.3.b.2.; 5. synchronizační elektrické jednotky, rotorové celky sestávající z turbín, zrcadel a ložisek, které jsou speciálně konstruovány pro kamery uvedené v položce 5.B.3.b.1 nebo 5.B.3.b.2;

c.

polovodičové nebo elektronkové kamery a jejich speciálně konstruované součásti: 1. polovodičové nebo elektronkové kamery s časem rychloběžného snímání (expozičním časem) 50 ns nebo méně; 2. polovodičová snímkovací zařízení a elektronkové zesilovače obrazu s časem rychloběžného snímání (expozičním časem) 50 ns nebo méně, speciálně konstruované pro kamery uvedené v položce 5.B.3.c.1.; 3. elektro-optické závěrky (Kerrovy či Pockelsovy buňky) s časem rychloběžného snímání (expozičním časem) 50 ns nebo méně; 4. výměnné karty speciálně konstruované pro použití s kamerami, které mají modulární struktury a odpovídají výkonovým specifikacím v položce 5.B.3.c.1. Technická poznámka: Vysokorychlostní snímkovací kamery lze použít samostatně k pořízení jediného snímku dynamické události, nebo lze několik takových kamer spojit do systému se sekvenční spouští, a událost tak zachytit pomocí vícero snímků.

5.B.4.   [již se nepoužívá – od 14. června 2013]

5.B.5.   Speciální přístroje pro hydrodynamické experimenty:

a.	rychlostní interferometry k měření rychlostí přesahujících 1 km/s v časových intervalech kratších než 10 μs;

b.	měřidla tlakových rázů, která jsou schopna měřit tlaky větší než 10 GPa, včetně měřidel s manganinem, yterbiem polyvinyliden bifluoridem (PVFB, PVF2);

c.	křemenné tlakové převodníky pro tlaky vyšší než 10 GPa.

Poznámka:

Položka 5.B.5.a. zahrnuje rychlostní interferometry, jako VISAR (rychlostní interferometrové systémy pro veškeré odražeče), DLI (Dopplerovy laserové interferometry) a PDV (fotonické Dopplerovy velocimetry) též označované jako Het-V (heterodynní velocimetry).

5.B.6.   Vysokorychlostní pulsní generátory a jejich pulsní hlavice, které mají obě tyto vlastnosti:

a.	výstupní napětí větší než 6 V při odporovém zatížení menším než 55 Ω; a

b.	‚pulsní přechodový čas‘ menší než 500 ps.

Technické poznámky:

1.	V položce 5.B.6.b. je ‚pulsní přechodový čas‘ definován jako časový interval mezi 10 % a 90 % napěťové amplitudy.

2.

Pulsní hlavice jsou sítě vytvářející impulsy, které jsou navrženy tak, aby dokázaly pracovat s funkcí napěťových kroků a utvářet je do řady pulsních tvarů, které mohou být obdélníkového, trojúhelníkového, krokového, pulsového, exponenciálního nebo monocyklického typu. Pulsní hlavice mohou být nedílnou součástí generátoru impulsů, mohou být ve formě zásuvného modulu k zařízení, anebo mohou být připojeny externě.

5.B.7.   Nádoby na vysoce výbušné látky, komory, kontejnery a jiná podobná zádržná zařízení určená k testování vysoce výbušných látek nebo výbušných zařízení, s oběma těmito vlastnostmi:

a.	konstruované tak, aby zadržely explozi odpovídající 2 kg TNT nebo větší; a

b.	s konstrukčními prvky nebo prvky umožňujícími předávat v reálném čase nebo opožděně diagnostické informace nebo informace o měření.

5.C.   MATERIÁLY

Žádné.

5.D.   SOFTWARE

5.D.1.   ‚Software‘ nebo šifrovací klíče/kódy speciálně konstruované za účelem zvýšení nebo uvolnění charakteristik výkonu zařízení, které není zahrnuto do položky 5.B.3., tak aby odpovídaly charakteristikám stanoveným v položce 5.B.3. nebo je překročily.

5.D.2.   ‚Software‘ nebo šifrovací klíče/kódy speciálně konstruované za účelem zvýšení nebo uvolnění charakteristik výkonu zařízení, které je zahrnuto do položky 5.B.3..

5.E.   TECHNOLOGIE

5.E.1.   ‚Technologie‘ podle kontrol technologie pro ‚vývoj‘, ‚výrobu‘ nebo ‚užití‘ zařízení, materiálů nebo ‚softwaru‘ uvedených v položkách 5.A až 5.D.

6.   SOUČÁSTI PRO JADERNÁ VÝBUŠNÁ ZAŘÍZENÍ

6.A.   ZAŘÍZENÍ, SESTAVY A SOUČÁSTI

6.A.1.   Rozbušky a vícebodové rozbuškové systémy:

a.	elektricky řízené rozněcovače: 1. odpalovací můstek (EB); 2. odpalovací můstkový drát (EBW); 3. nárazník; 4. odpalovací fóliové rozbušky (EFI);

b.	zařízení využívající jednoduché nebo násobné rozbušky, konstruované pro téměř současné odpálení výbušného povrchu většího než 5 000 mm2 jedním signálem k odpálení s rozšířením přes celý povrch za méně než 2,5 μs.

Pozn.:

Položka 6.A.1. nezahrnuje rozbušky využívající pouze primární výbušniny, jako je azid olovnatý.

Technická poznámka:

Rozbušky zahrnuté do položky 6.A.1. používají drobné elektrické vodiče (můstky, můstkové dráty nebo fólie), které se, pokud jimi projde rychlý elektrický impuls o vysokém proudu, explozivně odpařují. V nenárazových typech nastartuje výbušný vodič chemickou detonaci při styku s vysoce výbušnou látkou jako je PETN (pentaerytritol-tetranitrát). V nárazových rozbuškách přirazí výbušné odpařování elektrického vodiče nárazník přes mezeru a dopad nárazníku nastartuje chemickou detonaci. Nárazník je v některých typech spouštěn magnetickou silou. Výraz výbušná fólie může označovat jak odpalovací můstek (EB), tak i nárazovou rozbušku. Místo výrazu rozbuška se někdy používá výraz iniciátor.

6.A.2.   Odpalovací zařízení a podobné vysokoproudé pulsní generátory:

a.	rozbuškové odpalovací sady (rozbuškové systémy, detonační sady) včetně odpalovacích sad odpalovaných elektronicky, výbuchem nebo opticky, konstruované k aktivaci vícenásobně řízených rozněcovačů uvedených v položce 6.A.1. výše;

b.

modulární elektrické pulsní generátory (impulsové generátory), které mají všechny tyto vlastnosti: 1. jsou konstruovány pro přenosné a mobilní užití nebo užití ve ztížených podmínkách; 2. jsou schopné předat energii v méně než 15 μs při zatížení menším než 40 ohmů; 3. mají výstup větší než 100 A; 4. žádný rozměr nepřesahuje 30 cm; 5. mají hmotnost menší než 30 kg; a 6. jsou určeny k užití v rozšířeném teplotním rozmezí 223 K až 373 K (– 50 °C až 100 °C) nebo jsou svým určením vhodné pro letecké a kosmické užití;

c.

mikrodetonační jednotky, které mají všechny tyto vlastnosti: 1. žádný rozměr nepřesahuje 35 mm; 2. napětí se rovná nebo je větší než 1 kV; a 3. kapacita je nejméně 100 nF. Pozn.: Odpalovací sady odpalované opticky zahrnují ty, které využívají aktivaci za použití laserů i nabíjení laserů. Odpalovací sady odpalované výbuchem zahrnují výbušné feroelektrické a výbušné feromagnetické typy odpalovacích sad. Položka 6.A.2.b. zahrnuje budiče pro xenonové výbojky.

6.A.3.   Níže uvedená spínací zařízení:

a.

elektronky se studenou katodou, též plněné plynem, pracující podobně jako jiskřiště, které mají všechny tyto vlastnosti: 1. obsahují tři nebo více elektrod; 2. špičkové anodové napětí 2,5 kV nebo více; 3. špičkový anodový proud nejméně 100 A; a 4. anodové zpoždění 10 μs nebo méně; Pozn.: Položka 6.A.3.a. zahrnuje plynové krytronové elektronky a vakuové sprytronové elektronky.

b	spouštěcí jiskřiště, která mají obě tyto vlastnosti: 1. anodové zpoždění 15 μs nebo méně; a 2. špičkový proud nejméně 500 A;

c.	moduly nebo montážní celky s rychlou spínací funkcí, které mají všechny tyto vlastnosti: 1. špičkové anodové napětí větší než 2 kV; 2. špičkový anodový proud nejméně 500 A; a 3. spínací čas 1 μs nebo méně.

6.A.4.   pulzní výbojové kondenzátory, které mají jednu z těchto kombinací charakteristik:

a.	1. jmenovité napětí větší než 1,4 kV; 2. uchovaná energie větší než 10 J; 3. kapacita větší než 0,5 μF; a 4. sériová induktance menší než 50 nH; nebo

b.	1. jmenovité napětí větší než 750 V; 2. kapacita větší než 0,25 μF; a 3. sériová induktivní reaktance menší než 10 nH;

6.A.5.   Systémy pro generování neutronů (včetně trubic), které mají obě tyto vlastnosti:

a.	jsou konstruovány pro provoz bez vnějšího vakuového systému; a

b.	1. využívají elektrostatické zrychlení k vyvolání tritium-deuteriové jaderné reakce; nebo 2. využívají elektrostatické zrychlení k vyvolání deuterium-deuterium jaderné reakce a umožňující výkon 3 × 109 neutronů/s nebo vyššího.

6.A.6.   Šňůry s nízkou induktivní reaktancí k rozbuškám s těmito vlastnostmi:

a.	jmenovité napětí větší než 2 kV; a

b.	induktivní reaktance menší než 20 nH;

6.B.   ZKUŠEBNÍ A VÝROBNÍ ZAŘÍZENÍ

Žádné.

6.C.   MATERIÁLY

6.C.1.   Vysoce účinné výbušné látky nebo směsi obsahující více než 2 % hmotnostní kterékoli z následujících látek:

a.	cyklotetramethylentetranitramin (HMX) (CAS 2691-41-0);

b.	cyklotrimethylentrinitramin (HMX) (CAS 121-82-4);

c.	triaminotrinitrobenzen (TATB) (CAS 3058-38-6);

d.	aminodinitrobenzofuroxan, čili 7-amino-4,6 nitrobenzofurazan-1-oxid (ADNBF) (CAS 97096-78-1);

e.	1,1-diamino-2,2-dinitroethylene (DADE, čili FOX7) (CAS 145250-81-3);

f.	2,4-dinitroimidazol (DNI) (CAS 5213-49-0);

g.	diaminoazoxyfurazan (DAAOF, čili DAAF) (CAS 78644-89-0);

h.	diaminotrinitrobenzol (DATB) (CAS 1630-08-6);

i.	dinitroglykoluril (DNGU, čili DINGU) (CAS 55510-04-8);

j.	2,6-Bis (picrylamino)-3,5-dinitropyridin (PYX) (CAS 38082-89-2);

k.	3,3′-diamino-2,2′,4,4′,6,6′-hexanitrodifenyl, čili dipikramid (DIPAM) (CAS 17215-44-0);

l.	diaminoazofurazan (DAAzF) (CAS 78644-90-3);

m.	1,4,5,8-tetranitro-pyridazino[4,5-d] pyridazin (TNP) (CAS 229176-04-9);

n.	Hexanitrostilben (HNS) (CAS 20062-22-0); nebo

o.	Jakákoliv výbušnina s krystalickou hustotou vyšší než 1,8 g/ cm3 a detonační rychlostí vyšší než 8 000 m/s.

6.D.   SOFTWARE

Žádný.

6.E.   TECHNOLOGIE

6.E.1.   ‚Technologie‘ podle kontrol technologie pro ‚vývoj‘, ‚výrobu‘ nebo ‚užití‘ zařízení, materiálů nebo ‚softwaru‘ uvedených v položkách 6.A až 6.D.