Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document EESC-2023-01888-AC

Stanovisko - Evropský hospodářský a sociální výbor - Balíček opatření týkajících se reformy v celní oblasti

EESC-2023-01888-AC

STANOVISKO

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Balíček opatření týkajících se reformy v celní oblasti

_____________

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví celní kodex Unie a zřizuje Celní úřad Evropské unie a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 952/2013

[COM(2023) 258 final – 2023/0156 (COD)]

INT/1006

Zpravodaj: Anastasis YIAPANIS

CS

Žádost o vypracování stanoviska

Rada Evropské unie, 14/09/2023

Právní základ

článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná sekce

Jednotný trh, výroba a spotřeba

Přijato v sekci

04/09/2023

Přijato na plenárním zasedání

20/09/2023

Plenární zasedání č.

581

Výsledek hlasování
(pro/proti/zdrželi se hlasování)

229/1/3

1.Závěry a doporučení

1.1Více než padesát let po vytvoření celní unie EU a deset let po zavedení celního kodexu Unie zůstává tento systém do značné míry roztříštěný. Má-li si Evropa zachovat konkurenční výhodu v mezinárodním obchodu, pak je nezbytné, aby členské státy urychleně dosáhly konsensu ohledně přidělení dodatečných zdrojů na celní reformu.

1.2Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) zdůrazňuje, že je třeba získat pro oblast cel specializované odborné znalosti v netradičních oblastech, jako je ochrana životního prostředí, komunikace, zákaznická podpora a sociální zabezpečení, a to podněcováním mladých lidí, aby si zvolili povolání v celní oblasti, a prováděním programů odborné přípravy a změny kvalifikace ve všech členských státech.

1.3EHSV se vyslovuje pro to, aby byla vypracována jasně definovaná strategie pro začlenění umělé inteligence do celních systémů, přičemž bude nezbytné zohlednit ve všech fázích tohoto procesu etické aspekty.

1.4EU a členské státy by měly podporovat informační kampaně zaměřené na zvyšování povědomí o úloze a dopadu celních činností na každodenní život občanů EU.

1.5Aby mohli podnikatelé dodržovat právní předpisy v souvislosti s řadou balíčků sankcí EU vůči Rusku a Bělorusku, je zapotřebí právně závazný oficiální výklad a také proaktivní opatření ze strany orgánů. Zajistí se tím dodržování předpisů a odstranění stávajících slabých míst v celé EU.

1.6EHSV nesouhlasí s návrhem, aby byla žádost považována za zamítnutou, pokud některý celní orgán promešká stanovené lhůty pro sdělení svého rozhodnutí. Na rozdíl od návrhu Komise by žádosti měly být v takových případech považovány za přijaté.

1.7EHSV považuje za nezbytné, aby byl určen orgán odpovědný za posuzování toho, zda jsou splněny podmínky uvedené v čl. 6 odst. 6 druhém pododstavci písm. c) návrhu, a poukazuje na to, že písmeno f) téhož pododstavce je formulováno nejasně. Tyto aspekty by měly být vyjasněny přímo v samotném nařízení, a nikoli prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, jak bylo navrženo v souvislosti s písmenem f).

1.8EHSV vyzývá k vyjasnění složení, úkolů a možného rozpočtového dopadu útvaru pro reakci na krize, která má být během krizí trvale k dispozici (článek 204).

1.9Je třeba opravit redakční chybu ve třetím řádku čl. 201 odst. 1 anglického znění takto: „… implementation in the areas falling…“.

1.10Je naprosto nezbytné zajistit, aby měly k programu oprávněných hospodářských subjektů lepší přístup malé podniky a aby status oprávněného hospodářského subjektu přinášel ještě větší zjednodušení. Stávající výhody, které status oprávněného hospodářského subjektu nabízí, totiž dostatečně nepřevažují nad náklady spojenými s podáváním žádostí o tento status a s jeho zachováním.

1.11Aby byla zajištěna plná koordinace a interoperabilita, musí se členské státy dohodnout na tom, že Celní úřad EU vyvine aplikace pro připojení k celnímu datovému centru EU. V nařízení by měla být stanovena přesná pravidla přístupu a podmínky zachování důvěrnosti, aby bylo možné ochránit citlivé informace. Je rovněž zapotřebí jasně v něm stanovit odpovědnost, již nesou subjekty a jednotlivci, kterým je k těmto údajům poskytnut přístup.

1.12V rámci celního datového centra EU musí být zřízen společný systém analýzy dat, který bude zahrnovat programy vytěžování dat, a to ještě předtím, než toto centrum začne fungovat.

1.13EHSV podporuje vytvoření Celního úřadu EU a domnívá se, že k plnění různých úkolů uvedených v článku 208 nařízení bude tento úřad potřebovat velký počet zaměstnanců. Je mimořádně důležité zapojit uživatele a spolupracovat s organizacemi občanské společnosti, aby bylo možné identifikovat nevyhovující zboží vstupující na trh EU. V rámci celního datového centra EU by měla být zřízena platforma pro podávání zpráv, jejímž prostřednictvím bude možné upozorňovat na případné problémy týkající se norem shody a která usnadní komunikaci s orgány dozoru nad trhem.

1.14Podnikům z EU by měl být umožněn neomezený přístup ke všem právním a správním předpisům, pokynům a příslušnému poradenství v souvislosti s jejich celními operacemi. EHSV konkrétně požaduje, aby byl Celnímu úřadu EU přidělen úkol podporovat malé a střední podniky, který by měl být doplněn do článku 208 tohoto nařízení.

1.15Člen jmenovaný do správní rady Celního úřadu EU Evropským parlamentem, o němž se hovoří v čl. 212 odst. 2, by měl mít hlasovací právo a stejná práva. V zájmu zajištění plně demokratického procesu by rozhodnutí měla být přijímána jednomyslně, nebo – není-li to možné – dvoutřetinovou většinou hlasů, přičemž Komise by neměla mít možnost toto rozhodnutí přehlasovat. Rozhodnutí výkonné rady by navíc neměla být podmíněna nutností kladného hlasování jednoho ze zástupců Komise.

1.16Pokud by byl návrh na vytvoření Celního úřadu EU schválen, pak by tento úřad podle EHSV neměl začít fungovat až v roce 2028 (jak je uvedeno v článku 238). EHSV namísto toho vyzývá, aby začal fungovat již dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost. Je třeba uspíšit rovněž termín, od něhož má být obchodníkům umožněno využívat celní datové centrum EU (rok 2032). Takto vzdálené lhůty totiž brání tomu, aby měla opatření EU cílenější charakter a okamžitě začala fungovat.

2.Úvodní připomínky

2.1Celní orgány stojí před náročným úkolem, a sice dosáhnout rovnováhy mezi urychlením obchodu pomocí účinných a zjednodušených postupů a nutností zajistit provádění celních kontrol. Více než padesát let po vytvoření celní unie EU a deset let po zavedení celního kodexu Unie zůstává tento systém do značné míry roztříštěný. I nadále panuje značná nejednotnost v tom, jak různé celní orgány vykládají předpisy. Chybí rovněž účinná koordinace mezi celními orgány a dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, které mají na starosti provádění politik EU na hranicích.

2.2Aby bylo možné odpovídajícím způsobem zohlednit vývoj moderních dodavatelských řetězců a nárůst objemu transakcí v rámci elektronického obchodu, je naprosto nezbytné, aby EU reformovala celní systém a přizpůsobila jej současným novým okolnostem. Nedojde-li k podstatné restrukturalizaci, pak stávající rámec neumožní dosáhnout základních cílů Lisabonské strategie a bude hrozit, že Evropa přijde o konkurenční výhodu v mezinárodním obchodu, kterou by mohly získat země uplatňující asertivnější celní strategie.

2.3Mimoto již práce celních orgánů nespočívá pouze v tradičním výběru příjmů, nýbrž i v plnění nových úkolů, jako je prosazování zákazů a omezení uložených složitými odvětvovými právními předpisy. Členské státy se musí urychleně dohodnout na přidělení dodatečných zdrojů na celní reformu, přičemž je třeba zvrátit trend nedostatečného personálního obsazení a uznat význam používání vhodných technik projektového řízení, aby bylo možné uskutečnit změny a získat nejmodernější technologické vybavení.

2.4Návrh nařízení 1 zavádí nové předpisy, jejichž cílem je zjednodušit celní postupy, posílit celní dohled a kontrolní kapacitu a napomoci účinnějšímu výběru cel ve všech členských státech a zároveň omezit administrativní zátěž a zbytečné formality. Výběr cel se postupem času přesune z místa, kde je zboží deklarováno, na místo sídla dovozce nebo vývozce v EU. Kromě toho celní datové centrum EU nahradí stávající celní infrastrukturu informačních technologií ve všech členských státech, čímž se sníží provozní náklady a zavede posílený přístup EU k řízení rizik a celním kontrolám.

3.Obecné připomínky

3.1Cílem návrhu nařízení je nahradit stávající celní kodex Unie a zavést revidovaný celní kodex Unie, v němž byly zcela nově uspořádány jeho články.

3.2EHSV oceňuje, že Evropská komise ve dnech 20. července až 19. září 2022 uskutečnila konzultaci, která se týkala revize celních předpisů a do níž se zapojil velký počet zúčastněných stran, včetně vnitrostátních celních orgánů, oborových sdružení, federací a jednotlivých podniků.

3.3Konkurenceschopnost EU je pro hospodářství EU stejně důležitá jako účinné celní kontroly, neboť obchod vytváří hodnotu a prosperitu, zejména v rostoucích oblastech trhu, jako je elektronický obchod. EHSV poukazuje na to, že je důležité poskytnout všem celním orgánům nejmodernější a interoperabilní celní vybavení, aby byly připraveny na budoucí výzvy.

3.4Nové technologie budou hrát zásadní úlohu v boji proti nezákonnému obchodování a umožní provádět účinné kontroly a posílit kybernetickou bezpečnost. EU musí poskytovat podporu prostřednictvím investic do výzkumu, inovací a rozvoje infrastruktury, včetně zajištění plně interoperabilního rámce. EHSV požaduje, aby byla vypracována jasně definovaná strategie pro začlenění umělé inteligence do celních systémů a pro vytvoření spravedlivých podmínek pro rozvoj umělé inteligence a robotiky, přičemž bude nezbytné zohlednit v průběhu celého tohoto procesu etické aspekty. Existuje riziko, že míra dohledu narušujícího soukromí, který bude v rámci automatizace za účelem účinného boje proti nezákonnému obchodu nezbytný, by mohla být pro společnost jako celek považována za nepřijatelnou.

3.5EHSV poukazuje na to, že je věnována jen malá pozornost lidským zdrojům a dovednostem, jež budou k provedení navrhovaných změn v celní oblasti potřebné. Stejně jako je tomu i v jiných oblastech veřejných služeb, potýkají se celní orgány ve většině členských států s palčivým nedostatkem zaměstnanců. Přetrvává problém rozdílných pracovních podmínek a odměňování celních úředníků v jednotlivých členských státech. Je zde sice výrazná poptávka po dovednostech v oblasti IT, celní orgány však musí rovněž usilovat o získání specializovaných odborných znalostí v netradičních oblastech, jako je ochrana životního prostředí, komunikace, zákaznická podpora, sociální zabezpečení atd. Je třeba podněcovat mladé lidi, aby si zvolili povolání v celní oblasti, a to šířením informací o přínosech práce v celním odvětví a zavedením programů odborné přípravy a změny kvalifikace ve všech členských státech.

3.6Občanům v EU není dostatečně známo, jaký význam mají celní orgány v jejich každodenním životě. Je nesmírně důležité vyvinout úsilí s cílem objasnit úlohu celních orgánů, například prostřednictvím informačních kampaní, v jejichž rámci bude zviditelněn dopad cel na každodenní život občanů, a videí na YouTube, v nichž budou prezentovány pozitivní příklady.

3.7Stávající informační systémy celního kodexu Unie i budoucí datové centrum pracují s vysoce citlivými údaji, které mají zásadní význam pro posuzování celních povinností a řízení rizik v mezinárodním obchodu a pro celkovou funkčnost celní infrastruktury. Podstatnou překážkou je ochota všech zúčastněných stran zapojit se do výměny údajů a důvěra v tuto výměnu.

3.8Pokud jde o četné balíčky sankcí EU vůči Rusku a Bělorusku, poukazuje EHSV na to, že je třeba zavést oficiální výklad, který bude mít právní váhu a pomůže podnikatelům dodržovat při podnikání předpisy, a také proaktivní opatření ze strany orgánů k zajištění dodržování těchto předpisů. V celé EU stále existují slabá místa, která jsou využívána k obcházení sankcí a napomáhání nezákonnému obchodu.

4.Konkrétní připomínky

4.1EHSV se domnívá, že třicetidenní lhůta, v níž má celní orgán pouze ověřit, zda jsou splněny podmínky pro přijetí žádosti o rozhodnutí, je stále dlouhá. Totéž podle něj platí i v případě lhůty 120 dnů pro rozhodnutí po přijetí žádosti. To je v rozporu s cílem zjednodušit celní systém, a proto je třeba tyto lhůty ještě více zkrátit.

4.2Dále pak EHSV nesouhlasí s návrhem, aby byla žádost považována za zamítnutou, pokud celní orgán nedodrží stanovené lhůty pro oznámení svého rozhodnutí. To protiprávně poškozuje žadatele a mohlo by se tak rovněž stát, že celní orgán nesplní svou povinnost. ESHV se domnívá, že by bylo naopak vhodnější stanovit, aby v případech, kdy celní orgán předepsané lhůty nedodrží, byla žádost považována za přijatou.

4.3EHSV má za to, že je nezbytné určit, který orgán rozhoduje o tom, zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 6 odst. 6 druhém pododstavci písm. c) návrhu. Kromě toho ponechává nejednoznačná formulace čl. 6 odst. 6 druhého pododstavce písm. f) prostor pro jakýkoli výklad. EHSV se domnívá, že by tyto aspekty měly být vyjasněny v samotném nařízení, a nikoli prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci (jak bylo navrženo v souvislosti s písmenem f)).

4.4EHSV se domnívá, že „přiměřenou lhůtu“, po jejímž uplynutí se bude mít za to, že orgány zboží propustily, pokud je nevybraly k některé z kontrol, jak je uvedeno v čl. 60 odst. 6, je nutné stanovit v rámci tohoto nařízení, a nikoli prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 261.

4.5EHSV vyzývá k vyjasnění složení, úkolů a možného rozpočtového dopadu útvaru pro reakci na krize, která má být během krizí trvale k dispozici (článek 204).

4.6EHSV poukazuje na redakční chybu ve třetím řádku čl. 201 odst. 1 anglického znění a navrhuje opravit ji takto: „… implementation in the areas falling…“.

4.7Je naprosto nezbytné zajistit, aby měly k programu oprávněných hospodářských subjektů lepší přístup malé podniky a aby status oprávněného hospodářského subjektu přinášel ještě větší zjednodušení. Stávající výhody, které status oprávněného hospodářského subjektu nabízí, jsou totiž příliš malé v porovnání s náklady spojenými s podáváním žádostí o tento status a s jeho zachováním. Kromě toho se EHSV domnívá, že kritéria pro udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu, která jsou stanovena v článku 24, jsou formulována vágně a mohou být interpretována různým způsobem.

4.8Celní orgány mají nejméně jednou za tři roky provádět důkladnou kontrolu operací a interních záznamů oprávněných hospodářských subjektů. Není jisté, zda budou podniky ochotny poskytnout celním orgánům přímý přístup ke svým systémům plánování podnikových zdrojů. Bude to záviset na tom, zda bude Komise schopna jim spolehlivě zaručit, že budou ochráněny důvěrné informace.

4.9Komise v návrhu nového celního kodexu Unie zavádí status důvěryhodného a ověřeného obchodníka ( „Trust and Check“), který má být k dispozici od roku 2032, kdy bude možné začít využívat datové centrum, a navrhuje nahradit systém zjednodušených postupů určených oprávněným hospodářským subjektům, a to v roce 2037, od něhož bude využívání datového centra pro všechny obchodníky povinné. EHSV se domnívá, že pokud by datové centrum začalo fungovat před rokem 2032, pak by k zavedení této nové kategorie obchodníků mohlo dojít dříve. Dobře fungující celní unie musí být založena na transparentním a jednoduchém systému, který odrazuje od podvodů a v jehož rámci je maximální využívání zjednodušených postupů umožňováno pouze těm obchodníkům, kteří dodržují předpisy a jsou spolehliví, ale zároveň mají všichni obchodníci k dispozici jednotné rozhraní prostřednictvím datového centra.

4.10Padělané zboží musí být kvůli svému neznámému složení zničeno v pečlivě regulovaných specializovaných zařízeních. Je nezbytné vytvořit síť schválených a kontrolovaných zařízení pro likvidaci a recyklaci padělaného zboží.

4.11Existují podstatné důkazy o tom, že je systematicky zneužívána prahová hodnota 150 EUR, pod níž dochází k osvobození od cel. Provozovatelé elektronického obchodu ze třetích zemí tak získávají nespravedlivou výhodu oproti tradičnímu obchodu a maloobchodníkům v EU. EHSV poukazuje na to, že pro členské státy by bylo přínosné, kdyby byla prahová hodnota 150 EUR zrušena, poněvadž by tak na clech vybraly větší částky. Způsobilo by to však větší zátěž on-line platformám a mohlo by to vést ke zvýšení ceny zboží pro konečné spotřebitele. Pokud jde o podniky (zejména malé a střední podniky), sníží se požadavky na registraci pro účely DPH ve více členských státech. Členským státům se sníží administrativní náklady, neboť obchodníci prodávající na dálku zboží, které dovážejí do EU a jehož hodnota přesahuje 150 EUR, budou mít možnost přiznat a zaplatit příslušnou DPH prostřednictvím režimu IOSS.

CELNÍ DATOVÉ CENTRUM EU

4.12EHSV se domnívá, že v zájmu zajištění plné koordinace a interoperability se musí členské státy dohodnout na tom, že aplikace, které budou využívat všechny členské státy pro připojení k datovému centru EU, vyvine Celní úřad EU, a nikoli samotné členské státy (což je možnost, kterou jim dává čl. 30 odst. 1 návrhu).

4.13EHSV oceňuje, že má být Evropskému úřadu pro boj proti podvodům, Úřadu evropského veřejného žalobce, vnitrostátním daňovým orgánům, orgánům dozoru nad trhem a dalším příslušným orgánům umožněn přístup k nezbytným údajům v rámci celního datového centra EU. Vyzývá však k tomu, aby byl vytvořen systém, který ochrání citlivé údaje před jejich zveřejňováním mimo tento kontext, a aby subjekty a osoby, které budou mít v rámci centra přístup k citlivým údajům, nesly plnou odpovědnost.

4.14Výbor se dále domnívá, že každý orgán by měl určit konkrétní kontaktní místo, osobu nebo osoby, a vyzývá Komisi, aby tuto povinnost zavedla prostřednictvím prováděcích aktů, o nichž se hovoří v čl. 31 odst. 14, včetně zakotvení plné odpovědnosti kontaktního místa, osoby nebo osob, které mají v rámci daného orgánu přístup k citlivým údajům. Je třeba stanovit v nařízení zvláštní pravidla pro přístup, pravidla zachování důvěrnosti a podmínky pro využívání celního datového centra EU.

4.15EHSV vítá, že budou celní orgány povinny udržovat soustavný kontakt s hospodářskými subjekty a orgány, které se podílejí na mezinárodním obchodu se zbožím, a podporovat transparentnost, mj. tím, že volně zpřístupní formuláře žádostí, jak je uvedeno v článku 39 návrhu nařízení.

4.16Výměna celních informací s mezinárodními partnery, kterou navrhuje Evropská komise, musí probíhat při plném respektování ochrany údajů občanů a podniků v EU.

ŘÍZENÍ RIZIK V OBLASTI CEL

4.17Vzhledem k tomu, že vnitrostátní celní orgány i Celní úřad EU budou mít za úkol provádět činnosti v oblasti řízení rizik s využitím údajů dostupných v celním datovém centru EU, se EHSV domnívá, že je třeba zavést společný systém analýzy dat, včetně programů vytěžování dat v rámci celního datového centra EU, aby bylo možné interpretovat tak velké množství dat.

 

4.18EHSV již v minulosti uvedl, že „zvládnutí velkého množství dostupných údajů by představovalo okamžité a zásadní zlepšení oproti současnému celnímu systému a rovněž by usnadnilo lepší a rozhodnou reakci na zhoršující se problémy. Umožnilo by také zavést inteligentní dohled nad dodavatelskými řetězci a posílit schopnost předvídat“ 2 . Programy analýzy dat musí být zavedeny ještě před zprovozněním celního datového centra EU.

4.19Je nezbytné spolupracovat s organizacemi občanské společnosti a jednotlivými občany, aby bylo možné odhalovat zboží, které stále vstupuje na trh EU a které nesplňuje normy shody, nebo u něhož existuje dostatečný důvod domnívat se, že není v souladu s příslušnými právními předpisy EU. Je třeba zřídit platformu, která by umožňovala oznamovat tyto případy nedodržení předpisů orgánům dozoru nad trhem.

CELNÍ ÚŘAD EU

4.20EHSV podporuje vytvoření Celního úřadu EU a konkrétní úkoly, které mu Komise navrhuje svěřit. Má však pochyby, zda budou členské státy s tímto návrhem souhlasit, a poukazuje na to, že tento úřad bude potřebovat velký počet zaměstnanců, má-li plnit všechny úkoly navrhované v článku 208 tohoto nařízení.

4.21Je velmi důležité, aby byl Celní úřad EU schopen poskytovat vnitrostátním celním orgánům osvědčené postupy a monitorovat jejich uplatňování, jakož i provádět správu a zpracování údajů. EHSV již v minulosti uvedl, že tyto postupy jsou pro vnitrostátní celní orgány velmi potřebné a EU má nejlepší předpoklady k jejich zavedení 3 .

4.22Podnikům z EU by měl být umožněn neomezený přístup ke všem právním a správním předpisům, pokynům a příslušnému poradenství v souvislosti s jejich celními operacemi, bez ohledu na to, kde v EU sídlí. Celní úřad EU by měl sehrát zvláštní úlohu při vypracování zjednodušených pokynů a příruček pro malé a střední podniky a měl by jim pomoci obeznámit se s celními předpisy a formalitami. EHSV konkrétně požaduje, aby byl Celnímu úřadu EU přidělen úkol podporovat malé a střední podniky, který by měl být doplněn do článku 208 tohoto nařízení.

4.23EHSV se domnívá, že člen jmenovaný do správní rady Celního úřadu EU Evropským parlamentem, o němž se hovoří v čl. 212 odst. 2, by měl mít hlasovací právo a že všichni ostatní členové rady by měli mít stejná práva. V návrhu není uvedeno a ani z něj jasně nevyplývá, zda mají být členové správní rady Celního úřadu EU za svou práci odměňováni a z jakého zdroje by tato odměna byla financována.

4.24EHSV se domnívá, že všechna rozhodnutí správní rady by měla být přijímána jednomyslně. Není-li to možné, pak by měla být přijímána dvoutřetinovou většinou hlasů, přičemž Komise by nikdy neměla mít možnost toto rozhodnutí přehlasovat. Všichni členové rady by měli mít stejné hlasovací právo. Stejně tak by rozhodnutí výkonné rady neměla být podmíněna nutností kladného hlasování jednoho ze zástupců Komise.

4.25Pokud by byl návrh na vytvoření Celního úřadu EU schválen, pak EHSV nevidí žádný důvod čekat až do roku 2028, než začne fungovat (článek 238), a naléhavě žádá, aby se tak stalo již dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost (bylo by to možné i rok poté). Totéž platí pro termín, od něhož má být obchodníkům umožněno využívat celní datové centrum EU (leden 2032). Právě takto vzdálené lhůty totiž brání tomu, aby měla opatření EU cílenější charakter a okamžitě začala fungovat, což ve většině případů vede ke ztrátě potřebného impulzu.

V Bruselu dne 20. září 2023

Oliver RÖPKE

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

_____________

Top