DOPORUČENÍ KOMISE
ze dne 2.7.2025
o inovativních technologiích a formách zavádění energie z obnovitelných zdrojů, o stanovení oblastí pro síťovou a skladovací infrastrukturu nezbytnou pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy v souladu s článkem 15e revidované směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 a o perspektivních síťových poplatcích, které sníží náklady na energetický systém
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dohoda o čistém průmyslu stanoví konkrétní opatření, která mají zajistit, aby cíl dekarbonizace hospodářství do roku 2050 podpořil růst evropského průmyslu, mimo jiné řešením vysokých cen energie. Akční plán pro cenově dostupnou energii se zabývá faktory, které zvyšují ceny energie, a určuje osm opatření zaměřených na snížení nákladů na energii pro všechny. Částečně toho lze dosáhnout urychlením zavádění čisté energie a vytvořením plně integrovaného trhu s energií, který bude podporovat propojená a digitalizovaná síť a soudržným režimem regulace a řízení. Plán navrhuje zabývat se všemi prvky, které společně tvoří účty za elektřinu, tedy náklady na komoditu, náklady na síť a poplatky a zdanění.
(2)Třemi klíčovými opatřeními k dosažení těchto cílů jsou i) urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie, ii) urychlení rozšiřování a posilování elektrizačních soustav a iii) zavedení účinných signálů pro optimální využívání soustavy a pro omezení jejích nákladů, zejména prostřednictvím síťových sazeb.
(3)Závislost Evropy na dovozu fosilních paliv je označována za hlavní faktor, který přispívá k nestálým a vysokým nákladům na dodávky. Rozšíření nabídky obnovitelných zdrojů energie by pomohlo snížit náklady na dodávky energie a ceny pro zákazníky, a to jak z řad průmyslu, tak i soukromých osob. Aby se to stalo skutečností, je také nutné výrazně urychlit postupy pro udělování povolení pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a to nejen pro konvenční technologie a způsoby využití obnovitelných zdrojů, ale také pro inovativní formy zavádění a inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.
(4)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (dále jen „směrnice“) stanoví pro EU cíl 42,5 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, přičemž ambicí je dosáhnout 45 %. Dosažení tohoto cíle vyžaduje jak rychlejší zavádění zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, tak lepší integraci vyrobené obnovitelné energie do sítě a energetické soustavy. Kromě toho směrnice obsahuje cíl, aby členské státy stanovily cíl pro inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši nejméně 5 % nově instalované kapacity energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030.
(5)Tato směrnice a doprovodné iniciativy Unie, jako jsou doporučení a pokyny k urychlení udělování povolení pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie a související infrastruktury, poskytují členským státům další nástroje k zajištění uvedeného zavádění. Na jedné straně tato směrnice vytváří základ pro urychlení využívání inovativních technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím orientačního cíle. Na druhé straně Strategie EU v oblasti solární energie z roku 2022 zdůraznila inovativní formy zavádění solární energie a obsahuje závazek, že v tomto ohledu budou vydány pokyny pro členské státy. Tyto inovativní technologie a formy zavádění doplňují zavádění konvenčních technologií obnovitelných zdrojů za účelem dosažení revidovaného cíle směrnice o obnovitelných zdrojích energie. A konečně, podle článku 15e směrnice mohou členské státy určit oblasti pro síťovou a skladovací infrastrukturu nezbytnou pro integraci obnovitelné energie do elektrizační soustavy.
(6)Inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou technologie pro energii z mořských obnovitelných zdrojů nebo plovoucí větrné elektrárny na moři, umožňují využití dosud nevyužitých obnovitelných zdrojů energie a mohou doplnit standardní technologie větrných elektráren na moři a na pevnině, jakož i velkokapacitní solární technologie, které zůstanou páteří využívání obnovitelné energie v Unii. Investice do těchto inovativních technologií navíc přinášejí úspory z rozsahu, nové znalosti a konkurenční výhodu pro Unii.
(7)Klíčovým přínosem zavádění inovativních forem obnovitelné energie je rozšíření příležitostí pro zavádění obnovitelné energie prostřednictvím vícenásobného využití prostoru a efektivního využití nedostatečně využívaných struktur (např. dálničních svodidel, vozidel). Nové formy zavádění mohou někdy vyžadovat inovace v technologii energie z obnovitelných zdrojů. V jiných případech představují nové využití technologie stejné generace. Inovativní formy zavádění solární energie jsou různé a zahrnují agrosolární řešení (agrofotovoltaika nebo solární teplo v kombinaci se zemědělstvím), fotovoltaiku integrovanou do budov, fotovoltaiku integrovanou do infrastruktury, plovoucí solární elektrárny, fotovoltaiku integrovanou do vozidla a zásuvné mini solární systémy (např. balkonová fotovoltaika). Plovoucí větrné elektrárny na moři lze rovněž považovat za inovativní formu zavádění větrné energie. Tyto inovativní technologie a formy zavádění energie z obnovitelných zdrojů se však při zavádění potýkají se specifickými regulačními i neregulačními překážkami, jako je například nepřiměřenost právních předpisů vzhledem k jejich specifikům.
(8)Urychlení rozšiřování a posilování elektrizačních soustav a zavádění skladování energie by mohlo být usnadněno určením oblastí pro síťovou a skladovací infrastrukturu. Projekty týkající se sítí a skladování energie, které jsou umístěny v těchto oblastech a které jsou nezbytné pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy, mohou využívat výjimky z určitých typů posuzování vlivů na životní prostředí, pokud jsou splněny podmínky stanovené směrnicí, s cílem výrazně zkrátit lhůty pro vydání povolení. Rychlé provedení těchto ustanovení je naprosto zásadní pro uvolnění potenciálu rychlého zavádění projektů týkajících se sítí a skladování energie, aby se zajistilo dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky a cíle klimatické neutrality.
(9)Aby se kromě toho snížily celkové náklady na síť a zajistila se cenová dostupnost pro všechny spotřebitele, musí být tyto nezbytné investice provázeny lepším využíváním stávajících a nových infrastruktur. Aby byla možná nákladově efektivní integrace rostoucího podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, je třeba větší flexibility a účinnosti způsobu využívání a řízení sítě. Účinná metodika pro koncipování sazeb za elektřinu může poskytnout nezbytné pobídky pro uživatele soustavy, aby upravili své chování tak, aby pomohli snížit celkové náklady soustavy. To zase přináší významný potenciál pro větší nákladovou efektivitu energetické transformace.
(10)Je nutné výrazně změnit metodiku tvorby síťových sazeb, za kterou jsou odpovědné vnitrostátní regulační orgány, aby byla v souladu s potřebami dekarbonizované energetické soustavy,
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
DEFINICE
1)Pro účely tohoto doporučení by se „inovativními formami zavádění energie z obnovitelných zdrojů“ měly rozumět způsoby zavádění solární energie – fotovoltaické nebo tepelné systémy nebo jejich kombinace – uvedené ve Strategii EU pro solární energii: agrofotovoltaika, fotovoltaika integrovaná do budov, plovoucí fotovoltaika, fotovoltaika integrovaná do infrastruktury, fotovoltaika integrovaná do vozidla, zásuvné mini solární systémy a plovoucí větrné elektrárny na moři.
2)Pro účely tohoto doporučení by se „inovativními technologiemi v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ měly rozumět plovoucí větrné elektrárny na moři a energie z mořských obnovitelných zdrojů, aniž by byly vyloučeny další potenciální inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které by mohly mít z těchto doporučení rovněž prospěch.
3)Pro účely tohoto doporučení by se „síťovou infrastrukturou“ měl rozumět jakýkoli projekt na zavedení zařízení pro přenos a distribuci elektřiny, která jsou nezbytná pro účinné fungování elektrizační soustavy.
4)Pro účely tohoto doporučení by se „skladovací infrastrukturou“ měla rozumět veškerá zařízení pro skladování energie na úrovni přenosu a distribuce.
SROZUMITELNĚJŠÍ REGULAČNÍ RÁMEC PRO INOVATIVNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ
5)Pokud jde o inovativní technologie a formy zavádění energie z obnovitelných zdrojů, členské státy by měly tyto inovativní formy zavádění a inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů definovat v příslušných vnitrostátních předpisech, aby bylo jasné, které předpisy se použijí a jak se použijí na jednotlivé inovativní formy zavádění.
6)Aby tyto inovativní formy zavádění a inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů mohly vstoupit na trh, měly by členské státy stanovit technické normy, které musí být dodrženy, včetně bezpečnostních předpisů. Tyto technické normy by měly zohledňovat specifika inovativní formy zavádění nebo inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.
7)Aniž jsou dotčeny lhůty pro vydání povolení stanovené ve směrnici, měly by členské státy zavést dostatečně krátké a srozumitelné postupy pro udělování povolení pro tyto inovativní formy zavádění a inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně specifikace požadovaných povolení a technických norem.
8)Členské státy by měly využívat synergie mezi inovativními formami zavádění, inovativními technologiemi v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a vlastní spotřebou energie z obnovitelných zdrojů, včetně vyjasnění regulačního rámce pro vlastní spotřebu energie z obnovitelných zdrojů, je-li to zapotřebí.
9)Členské státy by měly usnadnit vícenásobné využívání půdy a moře, včetně využívání pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zejména pokud to může přinést místní výhody, jako je snížení množství půdy potřebné pro výrobu obnovitelné energie, zmírnění soutěžení při využívání půdy a moře, synergie s jiným využíváním půdy a moře a pozitivní dopady na přijetí energie z obnovitelných zdrojů veřejností.
10)Členské státy by měly v případě potřeby zvážit změnu vnitrostátních nebo regionálních právních předpisů, které upravují místa, kde by tyto inovativní formy zavádění a inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů mohly být rozmístěny, aby to bylo umožněno, a to s ohledem na místní specifika a potřeby soustavy a při dodržování environmentálního acquis EU a zásady „významně nepoškozovat“ nákladově efektivním způsobem.
11)Členské státy, které přijímají územní plány námořních prostor, by měly zvážit určení námořních oblastí pro konkrétní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nebo inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, případně pro obojí, včetně plovoucích větrných elektráren na moři, energie z mořských obnovitelných zdrojů a plovoucích solárních elektráren na moři, a zároveň by měly zvážit potenciál synergií mezi technologiemi.
12)Členské státy se vyzývají, aby při provádění doporučení podle bodů 5 až 11 zohlednily postupy týkající se inovativních technologií a forem zavádění v oblasti energie z obnovitelných zdrojů popsané v oddíle 2 sdělení Komise o inovativních technologiích a formách zavádění energie z obnovitelných zdrojů, které Komise přijala ve stejný den jako toto doporučení.
RYCHLEJŠÍ POSTUPY PŘI ZAVÁDĚNÍ SÍTÍ A SKLADOVÁNÍ
13)Pokud jde o síťovou a skladovací infrastrukturu, která je nezbytná pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy, měly by členské státy určit zvláštní oblasti pro tuto infrastrukturu v souladu s článkem 15e směrnice, aby co nejlépe využily možnosti povolení za účelem posílení síťové a skladovací infrastruktury.
14)Členské státy by měly urychleně přijmout konkrétní plány na určení zvláštních oblastí pro infrastrukturu potřebnou k realizaci síťových a skladovacích projektů v souladu s článkem 15e směrnice.
15)Při určování těchto oblastí by členské státy měly spolupracovat s provozovateli soustav, aby zohlednily potřeby elektrizační soustavy a zajistily součinnost se stávajícími plány, posouzeními a oblastmi, které již byly určeny v rámci jiných postupů. Může se jednat o plány rozvoje sítě, vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, vnitrostátní programy kontroly znečištění ovzduší, územní plány námořních prostor, posouzení potřeb flexibility a mapování provedené v souladu s určením oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie a článkem 15b směrnice.
16)Aby se urychlilo zavádění přeshraniční infrastruktury, zejména s ohledem na dokončení energetické unie, měly by členské státy úzce spolupracovat při určování oblastí pro síťovou a skladovací infrastrukturu v blízkosti svých hranic, na které se může vztahovat článek 15e, a koordinovat příslušné konzultace se zúčastněnými stranami, soubor pravidel pro zmírňování dopadů a případná kompenzační opatření použitelná v situaci, kdy významným dopadům na životní prostředí v těchto oblastech nelze zabránit.
17)Pokud nelze zabránit významným dopadům na životní prostředí, které se očekávají v důsledku výstavby a provozu projektů v těchto oblastech, měly by být tyto dopady náležitě zmírněny, nebo pokud to není možné, kompenzovány. Členské státy musí dodržovat příslušná ustanovení článku 15e směrnice s cílem zabránit dopadům nebo je omezit a přijmout zvláštní soubor pravidel pro zmírňování dopadů, který stanoví pravidla pro vhodná a přiměřená zmírňující opatření.
18)Členské státy by měly při provádění doporučení podle bodů 13 až 17 co nejvíce využívat stávající digitální nástroje.
19)Jakmile budou zavedeny oblasti pro síťovou a skladovací infrastrukturu, mohou členské státy využít výjimky z některých posouzení vlivů na životní prostředí podle čl. 15e odst. 2 směrnice, pokud je to odůvodněno urychlením zavádění energie z obnovitelných zdrojů a připojením koncových odběratelů k rozvodné síti, včetně průmyslových spotřebitelů, aby bylo dosaženo cílů v oblasti klimatu a energie z obnovitelných zdrojů.
20)Při realizaci projektů v určených oblastech pro síťovou a skladovací infrastrukturu ustanoví členské státy vhodný zrychlený screeningový postup založený na dostupných údajích o životním prostředí, aby ověřily, že neexistují vysoce pravděpodobné významné a nepředvídané nepříznivé dopady na životní prostředí, které by byly důsledkem výstavby nebo provozu projektů.
21)Členské státy se vyzývají, aby při provádění doporučení podle bodů 13 až 20 zvážily postupy popsané v Pokynech pro zřizování oblastí pro síťovou a skladovací infrastrukturu nezbytnou pro integraci energie z obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy, které Komise přijala ve stejný den jako toto doporučení.
PŘÍZNIVÉ FINANČNÍ RÁMCE PRO INOVATIVNÍ TECHNOLOGIE A FORMY ZAVÁDĚNÍ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ
22)Členské státy se vyzývají, aby zvažovaly kombinování různých technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně inovativních forem zavádění a inovativních technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, na stejném místě, a to i na moři. Tento postup je známý jako hybridizace. Hybridizace využívá vzájemnou doplňkovost různých obnovitelných zdrojů energie, což vede k efektivnějšímu, spolehlivějšímu a stabilnějšímu energetickému systému. Sdílení připojení k rozvodné síti by mohlo přispět ke snížení nákladů na tyto inovativní projekty, pomoci stabilizovat síť, omezit potřebu rozšiřování sítě a skladování a zajistit programovatelnější dodávky a podpůrné služby pro síť. Členské státy by při tom měly vzít v úvahu doporučení a pokyny k postupům udělování povolení pro projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.
23)Členské státy mohou režimy podpory koncipovat tak, aby podporovaly účast inovativních forem zavádění a inovativních technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zajistí, aby předvýběrová kritéria a kritéria pro udělení umožňovala jejich způsobilost a úspěšnou účast a zároveň zachovávala konkurenceschopnost režimů. Členské státy by měly případně zvážit další podporu účasti inovativních forem zavádění a inovativních technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, mimo jiné zavedením necenových kritérií odměňujících inovace stanovením požadavku na splnění minimální úrovně zlepšení klíčových ukazatelů výkonnosti, která je vyšší než u stávajících technologií a řešení, jež jsou již na trhu, a to prostřednictvím stanovení samostatných souborů pro tyto formy a technologie nebo navržením zvláštních výběrových řízení pro ně. Při navrhování režimů podpory pro obnovitelné zdroje energie by členské státy měly brát v potaz doporučení a pokyny týkající se prvků návrhu dražeb energie z obnovitelných zdrojů a prováděcí nařízení o necenových kritériích v dražbách energie z obnovitelných zdrojů podle Aktu o průmyslu pro nulové čisté emise.
24)Členské státy by měly zvážit vytvoření režimů podpory pro zavádění výroby energie z obnovitelných zdrojů na moři způsobem, který podpoří účast všech příslušných inovativních forem zavádění a inovativních technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně plovoucích větrných elektráren na moři, energie z mořských obnovitelných zdrojů a plovoucích solárních elektráren na moři, a zároveň by měly uvažovat o potenciálu synergií mezi technologiemi.
25)Členské státy by měly zvážit podporu rozvoje agrofotovoltaiky pomocí specifických politik v rámci strategických plánů společné zemědělské politiky. Měly by také stanovit podmínky způsobilosti pro poskytování podpory příjmů, která umožní zemědělcům využívat ji na pořízení agrofotovoltaických zařízení.
26)Pro účely instalace zařízení na výrobu solární energie na budovy podle článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 by členské státy měly podporovat zavádění fotovoltaiky integrované do budov v rámci veřejných zakázek na produkty v oblasti solární energie prostřednictvím uplatňování necenových kritérií.
27)Členské státy se vyzývají, aby při provádění doporučení podle bodů 22 až 26 zohledňovaly postupy popsané v oddíle 3 Pokynů k inovativním technologiím a formám zavádění energie z obnovitelných zdrojů, které Komise přijala ve stejný den jako toto doporučení.
ZVYŠOVÁNÍ ZNALOSTÍ A ZKUŠENOSTÍ V OBLASTI INOVATIVNÍCH TECHNOLOGIÍ A FOREM ZAVÁDĚNÍ ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ
28)Členské státy se vyzývají, aby podporovaly pokračující výzkum inovativních forem zavádění a inovativních technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím pilotních projektů, demonstrací, testování a studií, tj. výzkum jejich potenciálu přispět k dosažení cíle Unie v oblasti obnovitelných zdrojů energie a jejich pravděpodobných dopadů na životní prostředí.
29)Členské státy se vyzývají, aby své inovativní projekty pravidelně monitorovaly a získané poznatky rozsáhle šířily, a to i mezi dalšími členskými státy.
30)Členské státy by měly podporovat spolupráci mezi různými veřejnými orgány, které se podílejí na vytváření a udržování regulačního rámce pro inovativní formy zavádění a inovativní technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a mezi sebou navzájem, a to i vytvářením zvláštních setkání nebo fór na podporu výměny informací. Koordinace na vnitrostátní úrovni by měla být spojena s úsilím o zajištění standardizace a interoperability mezi členskými státy.
31)Členské státy by měly řešit nedostatek zkušeností a dovedností ve veřejné správě pomocí odborníků, kteří pracují s těmito inovativními formami zavádění a inovativními technologiemi v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. V tomto ohledu se členské státy vyzývají, aby podporovaly přizpůsobené činnosti v oblasti odborné přípravy a budování kapacit. Členské státy by při tom mohly využít i možností, které jsou nabízeny na úrovni EU, např. finanční a technické pomoci Evropské komise poskytované prostřednictvím programů, jako je Soudržnost pro transformaci, program LIFE Paktu pro dovednosti.
32)Členské státy se vyzývají, aby při provádění doporučení podle bodů 28 až 31 braly v potaz postupy popsané v oddíle 4 Pokynů k inovativním technologiím a formám zavádění energie z obnovitelných zdrojů, které Komise přijala ve stejný den jako toto doporučení.
PERSPEKTIVNÍ POPLATKY ZA ELEKTRICKOU SÍŤ, KTERÉ SNÍŽÍ NÁKLADY NA ENERGETICKÝ SYSTÉM
33)Aby se uživatelé mohli přizpůsobit koncepci sazeb, která bude více odrážet náklady, je zapotřebí dobře naplánovaný a pečlivý přístup k domácnostem a průmyslovým spotřebitelům. Mělo by se počítat s důkladným zapojením zúčastněných stran a postupným zaváděním příslušných změn, aby se zvládly krátkodobé dopady na jednotlivé kategorie uživatelů.
34)Aby se zajistil nákladově efektivní provoz sítě a realizace důležitých projektů přispívajících k integrovanému trhu, měly by vnitrostátní regulační orgány posoudit potenciál úpravy založené na pobídkách a přizpůsobit související soubor ukazatelů výkonnosti a referenčních hodnot pro provozovatele sítí.
35)Vnitrostátní regulační orgány by měly využívat takovou koncepci sazeb, aby motivovaly ke snižování spotřeby ve špičce, mimo jiné tím, že do struktury sazeb přidají kapacitní prvek, který bude odrážet špičkové zatížení, ve spojení s prvkem času spotřeby, zejména v době, kdy hrozí, že bude síť přetížena, aby se snížily náklady na rozšíření sítě na potřebnou úroveň.
36)Vnitrostátní regulační orgány by měly do struktur sazeb zahrnout prvky času spotřeby, aby přidělování nákladů bylo ve vztahu k využívání během špičkového zatížení a byly tak poskytnuty pobídky k účinnému využívání sítě. Pro časové rozlišení lze použít různé přístupy, od jednodušších (např. špička / mimo špičku, roční období, pracovní dny / víkendy) až po složitější (tj. tam, kde inteligentní měřiče umožní zavést velmi dynamický prvek času spotřeby).
37)Vnitrostátní regulační orgány by měly podporovat používání místně vztažených cenových signálů v síťových sazbách, protože poskytují signály pro užitečnější umístění potřebné výroby a spotřeby v síti. Atraktivní nebo snížené sazby mohou podněcovat spotřebu v místech a časech, kdy je síť k dispozici a poptávka je v daném místě sítě nižší než dostupná výroba. Užitečným způsobem, jak motivovat chování a investiční rozhodnutí výrobců, mohou být také poplatky za dodání elektřiny. Pokud výrobci připojení k přenosové a distribuční soustavě platí poplatky za dodání elektřiny, měly by být stanoveny tak, aby obsahovaly prvky času spotřeby a lokalizační prvky s cílem zmírnit přetížení a podněcovat k co nejefektivnějšímu využívání sítí. Mohou být důležité zejména tam, kde modernizace sítě není životaschopným nebo nákladově efektivním řešením.
38)Určitým třídám uživatelů sítě, jako jsou uživatelé s vysokou spotřebou energie, prozumenti nebo energetické komunity, mohou být nabízeny zvláštní režimy sazeb a v odůvodněných případech lze uplatnit obousměrné nabíjení. Vnitrostátní regulační orgány by měly objektivně zdůvodnit, že tito uživatelé sítě mají na základě svého profilu spotřeby a flexibility, kterou nabízejí celé soustavě, nižší dopad na celkové náklady na elektrickou síť.
39)Síťové sazby za skladování elektřiny lze využít jako pobídku pro provozovatele skladovacích zařízení, aby se chovali šetrně vůči síti, k nasměrování investic do skladování do nejvhodnějších oblastí a k motivaci k nabíjení/vybíjení v době, kdy je to pro elektrizační soustavu nejužitečnější. Režimy sazeb by měly zohledňovat zvláštnosti skladování a zamezit „dvojímu zpoplatnění“ skladovacích zařízení, protože by to mohlo odrazovat od jejich zavádění, ale měly by odrážet celkový dopad skladování na náklady sítě.
40)Členské státy mohou v rámci platného právního rámce vkládat do celkového rozpočtu na síťové poplatky veřejné prostředky za předpokladu, že se tak děje nediskriminačním způsobem, nezvýhodňují se určité kategorie uživatelů sítě, nenarušují se pobídky k úpravě chování, aby se snížily celkové náklady soustavy, a pokrývají se pouze dodatečné náklady vyplývající z opatření na urychlení dekarbonizace a integrace trhu.
41)Kaskádové rozdělování nákladů může být stále opodstatněné, avšak sofistikovanější přístup by mohl vyjádření nákladů zajistit lépe, protože výroba v distribučních sítích začíná převažovat, a to i na úrovních nízkého napětí. Vnitrostátní regulační orgány by proto měly při uplatňování kaskádového rozdělování nákladů zohlednit měnící se profily výroby/spotřeby na distribuční úrovni.
42)Členské státy se vyzývají, aby při provádění doporučení uvedených v bodech 33 až 41 zvážily postupy popsané v Pokynech pro perspektivní síťové poplatky, které sníží náklady na energetický systém, jež Komise přijala ve stejný den jako toto doporučení.
MONITOROVÁNÍ, PODÁVÁNÍ ZPRÁV A PŘEZKUM
43)Členské státy by měly provést audit regulačních a neregulačních překážek bránících inovativním technologiím a formám inovativního zavádění energie z obnovitelných zdrojů, které existují na jejich území a které by měly být pravidelně přezkoumávány, aby bylo možné stanovit a zavést opatření na podporu rozvoje a využívání těchto technologií a forem zavádění.
44)Členské státy se vyzývají, aby Komisi zejména v rámci integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, které mají být předloženy podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999, sdělovaly podrobné informace o vnitrostátních opatřeních přijatých v souvislosti s tímto doporučením.
45)Komise informace předložené členskými státy posoudí a zváží, zda jsou zapotřebí další opatření, která by členské státy podpořila i) při podporování rozvoje a využívání inovativních technologií a forem zavádění v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nebo ii) při přijímání plánů na určení zvláštních oblastí pro infrastrukturu potřebnou k realizaci síťových a skladovacích projektů.
V Bruselu dne 2.7.2025
Za Komisi
Dan JØRGENSEN
člen Komise
