28.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/1

28.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/2

(1)

Příloha II Dohody o Evropském hospodářském prostoru (2) (dále jen „Dohoda o EHP“) obsahuje zvláštní ustanovení a ujednání týkající se technických předpisů, norem, zkoušení a certifikací.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin (3) by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(3)

Doporučení Komise 2010/133/EU ze dne 2. března 2010 o prevenci a snížení kontaminace lihovin z peckovin a lihovin z výlisků peckovin ethylkarbamátem a o monitorování obsahu ethylkarbamátu v těchto nápojích (4) by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(4)

Nařízení (ES) č. 110/2008 zrušilo nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin (5), které je začleněno do Dohody o EHP, a které by se proto mělo v Dohodě o EHP zrušit.

(5)

Nařízení Komise (EHS) č. 1014/90 ze dne 24. dubna 1990, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin (6), které je začleněno do Dohody o EHP, se stalo zastaralým (7), a mělo by se proto v Dohodě o EHP zrušit.

(6)

Aby omezily problémy, které může způsobit konzumace alkoholu, mohou státy ESVO na nediskriminační bázi zakázat uvádění lihovin pro přímou lidskou spotřebu, které mají vyšší obsah ethanolu než 60 %, na jejich vnitrostátní trh.

(7)

Vzhledem ke zvláštním aspektům systému zápisu zeměpisných označení u lihovin a vzhledem ke skutečnosti, že se ze států ESVO očekává velmi malý počet zápisů, není nutné uplatnit na tyto záležitosti protokol 1 odst. 4 písm. d) k Dohodě o EHP. V důsledku toho bude žádosti o zeměpisná označení a jejich zápisy vyřizovat Komise, a to i v případě žádostí ze států ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP.

(8)

Postoj Unie ve Smíšeném výboru EHP by proto měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

28.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/5

(1)

Příloha XXI Dohody o Evropském hospodářském prostoru (2) (dále jen „Dohoda o EHP“) obsahuje zvláštní ustanovení a ujednání týkající se statistiky.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (3) by mělo být začleněno do Dohody o EHP.

(3)

V případě Islandu musí být přílohy I, II a III nařízení (EU) č. 691/2011 provedeny do dvou let od první lhůty pro předávání, aby se umožnil další rozvoj islandských národních environmentálních účtů.

(4)

Protože Lichtenštejnsko je podle nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (4) již vyňato z Evropského systému národních a regionálních účtů, musí být rovněž zproštěno od závazků vyplývajících z evropských environmentálních hospodářských účtů.

(5)

Postoj Unie ve Smíšeném výboru EHP by proto měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

28.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/7

(1)

Příloha II Dohody o Evropském hospodářském prostoru (2) (dále jen „Dohoda o EHP“) obsahuje zvláštní ustanovení a ujednání týkající se technických předpisů, norem, zkoušení a certifikace.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu (3), by mělo být začleněno do Dohody o EHP. Nařízení (ES) č. 470/2009 zrušilo nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 (4) a změnilo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES (5) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (6). Nařízení Komise (EU) č. 37/2010 ze dne 22. prosince 2009 o farmakologicky účinných látkách a jejich klasifikaci podle maximálních limitů reziduí v potravinách živočišného původu (7), ve znění opravy v Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 72, by rovněž mělo být začleněno do Dohody.

(3)

Příloha II Dohody o EHP by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(4)

Postoj Unie ve Smíšeném výboru EHP by proto měl být založen na připojeném návrhu rozhodnutí,

28.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/10

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (2), stanoví dohled nad dovozem produktů uvedených v příloze XVIII uvedeného nařízení. Tento dohled je třeba vykonávat v souladu s pravidly stanovenými v článku 308d nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3).

(2)

Pro účely čl. 5 odst. 4 dohody o zemědělství (4) uzavřené během Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání a vzhledem k nejnovějším údajům za roky 2009, 2010 a 2011 je třeba přizpůsobit spouštěcí objemy pro dodatečná cla na okurky od 1. května 2012 a třešně s výjimkou višní od 21. května 2012.

(3)

Nařízení (EU) č. 543/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

28.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/12

(1)

Od počátku hospodářského roku 2011/12 se ceny na světovém trhu s cukrem na základě termínovaných obchodů na londýnské burze stabilizovaly na historicky poměrně vysoké úrovni. Ceny u termínovaných obchodů na londýnské burze se pohybovaly v rozpětí 600–650 USD za tunu nebo 460–500 EUR za tunu.

(2)

Zároveň ceny na unijním trhu s cukrem, jak bylo zjištěno systémem sledování cen zřízeným článkem 14 nařízení Komise (ES) č. 952/2006 ze dne 29. června 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 318/2006, pokud jde o řízení vnitřního trhu s cukrem a režim kvót (2), dále stoupaly, přičemž se nárůst cen navíc prudce zrychlil od října 2011, kdy průměrná cena cukru v Unii stoupla během měsíce o více než 10 %.

(3)

S cílem zlepšit situaci na nabídkové straně unijním trhu s cukrem byla v listopadu 2011 přijata výjimečná opatření prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1239/2011 ze dne 30. listopadu 2011, kterým se zahajuje stálé nabídkové řízení na dovoz cukru kódu KN 1701 se sníženou celní sazbou na hospodářský rok 2011/12 (3), a prováděcím nařízením Komise (EU) ze dne 30. listopadu 2011, kterým se stanoví výjimečná opatření, pokud jde o uvolnění cukru a izoglukózy nepodléhajících kvótám na trh Unie při snížené dávce z přebytku v hospodářském roce 2011/12 (4). Navzdory uvedeným opatřením současný rostoucí trend unijních cen cukru přetrvává a v únoru 2012 dosáhla průměrná cena 701 EUR za tunu, což znamená nárůst o více než 20 % v období od září 2011 do února 2012 nebo nárůst o téměř 40 % v období od února 2011 do února 2012.

(4)

Trvale rostoucí trend unijních cen cukru nasvědčuje tomu, že se dostupnost nabídky na trhu Unie dosud zlepšila pouze mírně. Tuto analýzu potvrdila převážná většina členských států v řídícím výboru dne 8. března 2012, podle jejichž názoru stále existují problémy na straně nabídky, které by se v průběhu hospodářského roku mohly dokonce ještě zhoršit. To by se mohlo dotknout zejména malých a středních podniků a odběratelů s množstvím pevně stanoveným v dlouhodobých smlouvách.

(5)

Na druhé straně se díky dobré úrodě v několika oblastech Unie vyrobilo více cukru, než stanoví kvóta v článku 56 nařízení (ES) č. 1234/2007, a to o téměř 5,3 milionů tun. I po zohlednění odhadu poptávky po průmyslovém cukru v souladu s článkem 62 nařízení (ES) č. 1234/2007, vývozních závazků pro cukr nepodléhající kvótám pro rok 2011/12, stanovených prováděcím nařízením Komise (EU) č. 372/2011 ze dne 15. dubna 2011 (5), i množství cukru nepodléhajícího kvótám, jež bylo uvolněno na unijní trh v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 1240/2011, bude stále k dispozici značné množství cukru nepodléhajícího kvótám. Část z tohoto množství cukru by mohla být okamžitě uvolněna na unijní trh s cukrem, aby byla částečně uspokojena poptávka a přispělo se tak k omezení rostoucího trendu cen cukru v Unii, který momentálně narušuje trh.

(6)

Ustanovení článku 186 nařízení (ES) č. 1234/2007 zmocňuje Komisi přijmout nezbytná opatření v tomto odvětví, pokud se ceny na unijních trzích s cukrem zvýší do takové míry, že dochází k narušení trhů nebo že takové narušení hrozí.

(7)

Ustanovení čl. 64 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 zmocňuje Komisi, aby na vyrobený cukr a izoglukózu převyšující kvótu stanovila dávku z přebytku v dostatečné výši, aby se zamezilo hromadění nadbytečných množství. V čl. 3 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 967/2006 ze dne 29. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 318/2006, pokud jde o výrobu cukru nad rámec kvóty (6), byl poplatek stanoven na 500 EUR za tunu.

(8)

Komise odhaduje, že vzhledem k přetrvávající nízké nabídce cukru na vnitřním trhu, kterou v hospodářském roce 2011/12 jasně dokládá sledovaný značný nárůst průměrné ceny na unijním trhu s cukrem, bude pravděpodobně nezbytné uvolnit na vnitřní trh další množství cukru nepodléhajícího kvótám. Rostoucí nabídka by měla zlepšit pružnost trhu s cukrem. S cílem předejít riziku nahromadění množství je vhodné povolit, aby na unijní trh bylo uvolněno omezené množství. Uváží-li se odhadovaný nedostatek a alternativní zdroje nabídky, omezené množství by mělo být stanoveno na 250 000 tun. Pro uvedené omezené množství cukru vyrobeného nad rámec kvóty je třeba stanovit sníženou dávku z přebytku na takové výši za tunu, jež představuje rozdíl mezi nejnovější veřejně dostupnou průměrnou cenou v Unii a cenou na světovém trhu.

(9)

Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví kvóty pro cukr i izoglukózu, pro příslušné množství izoglukózy vyrobené nad rámec kvóty by se mělo uplatnit podobné opatření, protože tento produkt je do určité míry obchodní náhražkou cukru.

(10)

Z tohoto důvodu a s ohledem na zvýšení nabídky by výrobci cukru a izoglukózy měli požádat příslušné orgány členských států o osvědčení, která jim umožní prodat konkrétní množství vyrobená nad kvótu na trhu Unie se sníženou dávkou z přebytku.

(11)

Platnost osvědčení by měla být v zájmu rychlého zlepšení stavu nabídky časově omezena.

(12)

Stanovení horních limitů množství, o která může každý producent požádat v jednom období pro podávání žádostí, a omezení osvědčení na produkty, jež žadatel sám vyrábí, by měla zabránit spekulativním praktikám v systému vytvořeném tímto nařízením.

(13)

Podáním žádosti by se výrobci cukru měli zavázat k platbě minimální ceny za cukrovou třtinu použitou k výrobě množství cukru, jež bylo předmětem žádosti. Měly by být přesně stanoveny minimální požadavky na způsobilost žádosti.

(14)

Příslušné orgány členských států by Komisi měly informovat o předložených žádostech. V zájmu zjednodušení a sjednocení uvedených oznámení by měly být poskytnuty vzory.

(15)

Komise by měla zajistit, aby se osvědčení vydávala pouze v rámci množstevních omezení stanovených v tomto nařízení. Komise by proto měla být v případě potřeby schopna stanovit přídělový koeficient, který se použije pro přijaté žádosti.

(16)

Členské státy by měly žadatelům neprodleně sdělit, zda množství uvedené v žádosti bylo zcela nebo částečně uznáno.

(17)

Snížená dávka z přebytku by měla být zaplacena po přijetí žádosti a před vydáním osvědčení.

(18)

Příslušné orgány by měly Komisi oznamovat množství, na která byla vydána osvědčení týkající se snížení dávky z přebytku. Za tímto účelem by Komise měla poskytnout vzory.

(19)

Na množství cukru uvolněných na trh Unie, která přesahují množství uvedená v osvědčeních vydaných podle tohoto nařízení, by měla být uplatněna dávka z přebytku stanovená v čl. 64 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007. Proto je vhodné stanovit, že každý žadatel, který nesplní svůj závazek uvolnit na trh Unie množství uvedené v osvědčení, jež mu bylo předáno, by rovněž měl zaplatit částku 500 EUR za tunu. Cílem tohoto důsledného přístupu je předcházet zneužití mechanismu zavedeného tímto nařízením.

(20)

Pro účely stanovení průměrných cen cukru podléhajícího kvótám a cukru nepodléhajícího kvótám na unijním trhu v souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 952/2006 by se měl cukr, na nějž se vztahuje osvědčení vydané podle tohoto nařízení, považovat za cukr podléhající kvótám.

(21)

Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství (7) stanoví, že dávky a další poplatky stanovené v rámci společné organizace trhu s cukrem tvoří vlastní zdroje. Je proto nezbytné určit datum stanovení dotyčných částek ve smyslu čl. 2 odst. 2 a čl. 6 odst. 3 písm. a) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství (8).

(22)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

a)

v žádosti se uvede:

b)

množství, jež je předmětem žádosti v daném období, vyjádřené v tunách cukru v ekvivalentu bílého cukru nebo v tunách izoglukózy v sušině, nepřesáhne 50 000 tun v případě cukru a 2 500 tun v případě izoglukózy;

c)

pokud se žádost týká cukru, žadatel se zaváže, že zaplatí minimální cenu cukrové řepy stanovenou v článku 49 nařízení (ES) č. 1234/2007 za množství cukru uvedené v osvědčení vydaném v souladu s článkem 6 tohoto nařízení;

d)

žádost se sepíše v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, kde se podává;

e)

v žádosti se uvede odkaz na toto nařízení a termín pro předložení žádostí pro dané období, jak stanoví článek 3;

a)

stanoví přídělový koeficient, který členské státy použijí pro množství, na něž se vztahuje každá oznámená žádost o osvědčení;

b)

odmítne žádosti, které ještě nebyly oznámeny;

c)

uzavře období pro podávání žádostí.

28.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/17

(1)

V příloze IA nařízení (EU) č. 44/2012 se stanoví omezení odlovu smačků ve vodách EU oblastí ICES IIa, IIIa a IV.

(2)

V souladu s bodem 4 přílohy IIB nařízení (EU) č. 44/2012 přezkoumá Komise celkové přípustné odlovy (TAC) a kvóty pro smačky pro rok 2012 v uvedených oblastech na základě vědeckého doporučení pro každou ze sedmi oblastí řízení vymezených v uvedené příloze.

(3)

Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) předložila doporučení týkající se smačků dne 1. března 2012 a uvedla v něm, že odlovy v oblasti řízení 1 by měly být omezeny na 23 000 tun oproti předběžné výši 200 000 tun pro tuto oblast, která byla stanovena v nařízení (EU) č. 44/2012.

(4)

ICES dále doporučila, aby v každé z oblastí řízení 2, 3 a 4 byly povoleny odlovy do výše 5 000 tun s cílem umožnit sledování populace v uvedených oblastech, aby nebylo povoleno zvýšení odlovů nad 420 tun v oblasti řízení 6, které bylo stanoveno v roce 2011, a aby v oblastech řízení 5 a 7 byly stanoveny nulové odlovy.

(5)

Příloha IA nařízení (EU) č. 44/2012 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

28.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/19

(1)

Účinné látky krevní moučka, karbid vápníku, uhličitan vápenatý, vápenec, pepř a křemenný písek byly zařazeny do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (2) směrnicí Komise 2008/127/ES (3) v souladu s postupem stanoveným v článku 24b nařízení Komise (ES) č. 2229/2004 ze dne 3. prosince 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro čtvrtou etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice Rady 91/414/EHS (4). Od nahrazení směrnice 91/414/EHS nařízením (ES) č. 1107/2009 se tyto látky považují za schválené podle uvedeného nařízení a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (5).

(2)

V souladu s článkem 25a nařízení (ES) č. 2229/2004 předložil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) Komisi závěry o přezkoumání krevní moučky (6) dne 26. září 2011, karbidu vápníku (7) dne 17. října 2011, uhličitanu vápenatého (8) a vápence (9) dne 6. července 2011, extrakčních zbytků pepřového prášku (10) dne 4. července 2011 a křemenného písku (11) dne 6. července 2011. Návrhy hodnotících zpráv a závěry úřadu byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončeny dne 9. března 2012 v podobě zpráv Komise o přezkoumání krevní moučky, karbidu vápníku, uhličitanu vápenatého, vápence, extrakčních zbytků pepřového prášku a křemenného písku.

(3)

V souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 Komise vyzvala oznamovatele, aby předložili své připomínky k závěrům úřadu. V souladu s čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení vyzvala Komise oznamovatele, aby předložili připomínky k návrhům zpráv o přezkoumání krevní moučky, karbidu vápníku, uhličitanu vápenatého, vápence, extrakčních zbytků pepřového prášku a křemenného písku. Oznamovatelé předložili své připomínky a ty byly důkladně prozkoumány.

(4)

Potvrzuje se, že účinné látky krevní moučka, karbid vápníku, uhličitan vápenatý, vápenec, pepř a křemenný písek se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009.

(5)

V souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení a s ohledem na současné vědecké a technické poznatky je nezbytné změnit podmínky schválení krevní moučky, karbidu vápníku, uhličitanu vápenatého, vápence, pepře a křemenného písku. Především by bylo vhodné požádat o další potvrzující informace týkající se krevní moučky, uhličitanu vápenatého a pepře. Zároveň by měly být provedeny určité technické úpravy, zejména název účinné látky „pepř“ by měl být nahrazen spojením „extrakční zbytky pepřového prášku“.

(6)

Příloha nařízení (EU) č. 540/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(7)

Před použitím tohoto nařízení by měla být poskytnuta přiměřená doba, aby se umožnilo členským státům, oznamovatelům a držitelům povolení pro přípravky na ochranu rostlin splnit požadavky vyplývající ze změny podmínek schválení.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

28.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/25

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

28.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/27

(1)

Výše reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2011/2012 byly stanoveny prováděcím nařízením Komise (EU) č. 971/2011 (3). Tyto ceny a cla byly naposledy změněny prováděcím nařízením Komise (EU) č. 353/2012 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s článkem 36 nařízení (ES) č. 951/2006.

(3)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat toto opatření co nejdříve po té, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby nařízení vstoupilo v platnost dnem zveřejnění,

28.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 116/29

(1)

Dne 17. října 2011 Švédské království oznámilo Komisi podle čl. 114 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) svůj úmysl zavést vnitrostátní předpisy ke snížení povoleného obsahu kadmia ve fosforečných hnojivech na maximální úroveň 46 gramů kadmia na tunu fosforu (což odpovídá 20 mg Cd/kg P2O5). Tato opatření by se odchylovala od nařízení (ES) č. 2003/2003 Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. října 2003 o hnojivech (1) a snížila by maximální úroveň 100 gramů kadmia na tunu fosforu (což odpovídá 44 mg Cd/kg P2O5), pro kterou již Švédskému království byla výjimka udělena.

(2)

Ustanovení čl. 114 odst. 5 a 6 SFEU uvádí:

„5.   (…P)okládá-li členský stát poté, co Evropský parlament a Rada, Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné zavést vnitrostátní předpisy, opírající se o nové vědecké poznatky k ochraně životního prostředí nebo pracovního prostředí, z důvodu zvláštního problému, který se objeví v tomto členském státě po přijetí harmonizačních opatření, oznámí zamýšlené předpisy Komisi spolu s důvody pro jejich zavedení.

6.   Komise do šesti měsíců po oznámení dotyčné vnitrostátní právní předpisy schválí nebo zamítne poté, co prověří, zda neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.

Nerozhodne-li Komise v této lhůtě, pokládají se vnitrostátní předpisy uvedené v odstavcích (…) 5 za schválené.

Je-li to opodstatněné složitostí věci a není-li to nebezpečné pro lidské zdraví, může Komise oznámit dotyčnému členskému státu, že lhůta uvedená v tomto odstavci může být prodloužena o další lhůtu až šesti měsíců.“

(3)

Ve směrnici Rady 76/116/EHS ze dne 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv (2) se stanovily požadavky, které musí hnojiva splňovat, aby mohla být uváděna na trh s označením „hnojivo ES“.

(4)

V příloze I směrnice 76/116/EHS byla stanovena označení typu a příslušné požadavky, např. pokud jde o složení, které musí splňovat každé hnojivo, aby bylo způsobilé pro označení „hnojivo ES“. Označení typu zařazená do tohoto seznamu jsou roztříděna do kategorií podle obsahu hlavních živin, tj. dusíku, fosforu a draslíku.

(5)

Podle článku 7 směrnice 76/116/EHS (3) nesměly členské státy zakázat, omezovat nebo bránit uvádění na trh hnojiv označených jako „hnojivo ES“, která splňovala požadavky uvedené směrnice, z důvodu jejich složení, označení nebo balení.

(6)

Rozhodnutím Komise 2002/399/ES ze dne 24. května 2002 o vnitrostátních ustanoveních oznámených Švédským královstvím podle čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES týkajících se maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech (4) byla udělena odchylka od směrnice 76/116/EHS, přičemž byly schváleny švédské předpisy, jimiž se zakazuje uvádět na švédský trh hnojiva obsahující více než 100 gramů kadmia na tunu fosforu. Tato odchylka byla použitelná do 31. prosince 2005.

(7)

Směrnice 76/116/EHS byla nahrazena nařízením (ES) č. 2003/2003 o hnojivech.

(8)

V čl. 35 odst. 2 nařízení (ES) č. 2003/2003 se stanoví, že odchylky od článku 7 směrnice 76/116/EHS udělené Komisí podle čl. 95 odst. 6 bývalé Smlouvy o ES se považují za odchylky od článku 5 uvedeného nařízení a jsou nadále platné bez ohledu na vstup uvedeného nařízení v platnost.

(9)

V 15. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 2003/2003 se uvádí, že se Komise bude zabývat otázkou nezáměrného obsahu kadmia v minerálních hnojivech a podle potřeby vypracuje návrh nařízení, který předloží Evropskému parlamentu a Radě. Komise provedla rozsáhlé přípravné práce, ale vzhledem ke složitosti různých faktorů, které je třeba vzít v úvahu, dosud uvedený návrh nepřijala.

(10)

Vzhledem k tomu, že odchylka byla Švédsku udělena pouze do 31. prosince 2005, požádalo Švédsko v červnu 2005 o prodloužení stávající odchylky. Rozhodnutí Komise 2006/347/ES ze dne 3. ledna 2006 o vnitrostátních předpisech oznámených Švédským královstvím podle čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES týkajících se maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech (5) povoluje švédským orgánům zachovat vnitrostátní opatření do doby, než budou na úrovni EU použitelná harmonizovaná opatření týkající se kadmia v hnojivech.

(11)

„Nařízení o chemických látkách (zákazy týkající se manipulace, dovozu a vývozu)“ (1998:944) (6) obsahuje ustanovení týkající se mimo jiné maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech, včetně hnojiv s označením ES. V oddíle 3 odstavci 1 se stanoví, že hnojiva čísel 25.10, 28.09, 28.35, 31.03 a 31.05 celního sazebníku obsahující více než 100 gramů kadmia na tunu fosforu nesmějí být nabízena k prodeji ani šířena.

(12)

Zamýšlené vnitrostátní opatření oznámené podle čl. 114 odst. 5 SFEU by snížilo povolený obsah kadmia ve fosforečných hnojivech ze současné maximální úrovně 100 gramů kadmia na tunu fosforu na úroveň 46 gramů kadmia na tunu fosforu (46 mg Cd/kg P, což odpovídá 20 mg Cd/kg P2O5).

(13)

Dopisem ze dne 17. května 2011 Švédské království Komisi oznámilo, že podle čl. 114 odst. 5 SFEU žádá o povolení zavést vnitrostátní předpisy, které by snížily povolený obsah kadmia ve fosforečných hnojivech na maximální koncentraci 46 gramů na tunu fosforu. Švédské orgány tedy požadují snížení obsahu kadmia povoleného odchylkou stanovenou v rozhodnutí 2006/347/ES.

(14)

Dopisem ze dne 17. října 2011 švédské orgány zaslaly Komisi dodatečné informace, přičemž poskytly znění platných vnitrostátních právních předpisů odrážejících změny zavedené nařízeními 2008:255 a 2009:654 (7).

(15)

Dopisem ze dne 14. listopadu 2011 Komise informovala švédské orgány, že šestiměsíční lhůta pro její zkoumání podle čl. 114 odst. 6 započala dnem 18. října 2011.

(16)

Dopisem ze dne 17. října 2011 Komise informovala ostatní členské státy o žádosti, kterou obdržela od Švédska. Komise rovněž zveřejnila sdělení o žádosti v Úředním věstníku Evropské unie  (8), aby byly i ostatní zainteresované strany informovány o vnitrostátních předpisech, které Švédsko hodlá zavést, jakož i o důvodech, na které se odvolává. V reakci na sdělení Lotyšsko podpořilo žádost Švédska. Komise neobdržela žádné jiné připomínky.

(17)

Ustanovení čl. 114 odst. 5 SFEU se týká případů, ve kterých jsou oznámeny vnitrostátní předpisy v souvislosti s harmonizačním opatřením EU a ve kterých mají být vnitrostátní předpisy zavedeny poté, co bylo harmonizační opatření přijato a prosazováno a nové vnitrostátní opatření by nebylo slučitelné s harmonizačním opatřením EU. Vnitrostátní právní předpisy byly oznámeny v souvislosti s nařízením (ES) č. 2003/2003, které bylo přijato na základě článku 95 bývalé Smlouvy o ES a stanoví harmonizovaná pravidla týkající se složení, identifikace, označování a balení hnojiv ES. Podle článku 5 uvedeného nařízení nesmí členské státy na základě jakéhokoli z uvedených důvodů vytvářet překážky, které brání volnému pohybu hnojiv.

(18)

Kromě toho čl. 114 odst. 5 SFEU vyžaduje, aby se oznámení zamýšlených vnitrostátních opatření opíralo o nové vědecké poznatky k ochraně životního prostředí nebo pracovního prostředí z důvodu zvláštního problému, který se v oznamujícím členském státě objeví po přijetí harmonizačního opatření, a aby byly současně popsány důvody pro zavedení zamýšlených vnitrostátních opatření.

(19)

Na podporu žádosti o nižší maximální úroveň kadmia ve fosforečných hnojivech předložily švédské orgány vnitrostátní posouzení rizik a několik studií. Toto posouzení zohledňuje obecné posouzení rizik kadmia a oxidu kademnatého Evropskou unií vypracované v roce 2007 v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 793/93 (9), vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin týkající se kadmia v potravinách (10), jakož i staré a nové údaje týkající se posouzení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí vyplývajících z kadmia v hnojivech ve Švédsku. Švédské posouzení rizik je zveřejněno na internetu (11).

(20)

Podle Švédských orgánů z nového posouzení rizik vyplývá, že je třeba v zájmu dlouhodobé ochrany zdraví švédské populace snížit expozici kadmiu. Expozice závisí na příjmu kadmia prostřednictvím potravin, zejména z rostlin, a proto je nutno snížit riziko vysokého obsahu kadmia v plodinách. Orná půda je ve Švédsku zpravidla kyselejší než ve střední Evropě, a proto zemědělské plodiny tuto látku snáze vstřebávají.

(21)

Snížení vnitrostátní mezní hodnoty ze 100 gramů kadmia na tunu fosforu na 46 gramů kadmia na tunu fosforu je navíc opatřením, které má snížit hromadění kadmia v půdě a také rizika pro vodní organismy žijící v mimořádně měkkých vodách, které se ve Švédsku vyskytují.

(22)

S ohledem na výše uvedené se Komise domnívá, že žádost Švédského království podaná s cílem získat schválení pro snížení obsahu kadmia v hnojivech na maximální úroveň 46 gramů kadmia na tunu fosforu je přípustná.

(23)

Na podporu své žádosti Švédsko provedlo nové posouzení rizik, které bylo dokončeno v lednu 2011, ve kterém srovnává předpokládané koncentrace bez účinku (dále jen „PNEC“) pro organismy reprezentativní pro různé složky životního prostředí s koncentracemi kadmia ve švédském životním prostředí. V jeho oznámení se také odkazuje na některé studie, které byly dány k dispozici v rámci předchozích žádostí předložených Komisi v souladu s čl. 114 odst. 4 Smlouvy, a na posouzení rizik EU týkající se kadmia a oxidu kademnatého.

(24)

PNEC pro sladkou vodu závisí na tvrdosti. Jelikož má Švédsko velmi měkké sladké vody, výskyt toxicity pro vodní organismy se očekává za nižších koncentrací kadmia ve srovnání s ostatními částmi Evropy. Švédské orgány se proto domnívají, že je pravděpodobné, že vodní organismy ve švédských vodách jsou ve srovnání s vodami ve střední a jižní Evropě obecně citlivější na přidané kadmium.

(25)

Z výsledků programů monitorování ve Švédských povrchových vodách v letech 2006 a 2009 rovněž vyplývá, že přibližně 1 % jezer a 7 % pobřežních vod vykazuje vyšší koncentrace kadmia než jsou hodnoty PNEC. Přezkum provedený v roce 2008 dospěl k závěru, že opatření na snížení emisí vedla u vodních organismů k výraznému snížení koncentrací většiny kovů, avšak v případě kadmia je situace méně jasná. Zdá se, že tendence rostoucích účinků na imunitní systém ryb (slimule) během posledních let souvisí s rostoucí koncentrací kadmia v rybách. Další zpráva byla vypracována v roce 2011 s cílem popsat budoucí trendy ohledně kadmia v orných půdách a plodinách pro odhad koncentrací za 100 let a výsledky byly použity při modelování nejhoršího případu k odhadu rizika pro vodní organismy žijící ve vodách v blízkosti polí hnojených v průběhu příštích 100 let.

(26)

Švédské orgány ve svém posouzení dospěly k závěru, že by v dlouhodobém horizontu mohlo dojít ke zvýšení rizika pro vodní organismy žijící v mimořádně měkkých vodách (s tvrdostí nižší než 5 mg CaCO3/l). To je však pravděpodobné pouze v malých potocích s nízkým zředěním drenážní vody ze zemědělské půdy. Žádné další riziko pro životní prostředí vyplývající z používání kadmia v hnojivech nebylo švédskými orgány zjištěno.

(27)

S ohledem na složitost vztahů týkajících se kontaminace kadmiem prostřednictvím fosfátových hnojiv, možného hromadění a rizik pro životní prostředí, jak již bylo prokázáno v průběhu hodnocení podobných žádostí o udělení odchylky obdržených od Rakouska, Finska a České republiky, jakož i na dřívější žádosti Švédska požádala Komise Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika (dále jen „SCHER“) o stanovisko ohledně celkové kvality švédského posouzení rizik, případných významných nedostatků, vhodnosti zkoumaných scénářů a učiněných předpokladů, jakož i spolehlivosti a platnosti závěrů týkajících se zjištěných rizik pro životní prostředí.

(28)

SCHER zaujal své stanovisko dne 27. února 2012 (12). Dospěl k závěru, že zpráva o posouzení rizik vypracovaná švédskými orgány má řádnou vědeckou kvalitu, zkoumané scénáře jsou obecně vhodné a většina hodnot parametrů použitých ve scénářích je přijatelná. SCHER se nicméně domnívá, že řada tvrzení a/nebo předpokladů ve zprávě není podpořena dostatečnými důkazy. Například připomínky uvedené ve studiích o monitorování ryb předpokládají vztah mezi příčinami a důsledky, který není prokázán. Dalším příkladem je důležitý (pro posouzení rizik klíčový) předpoklad použití faktoru ředění 1/2 pro výpočet koncentrace kadmia v povrchových vodách potoků. Tento faktor není podpořen žádným vědeckým důkazem či opodstatněním. SCHER rovněž poznamenává, že pro některé scénáře byly použity spíše nejhorší podmínky. Například při výpočtech používání fosfátů na zemědělských půdách jsou použity míry používání, které jsou ve skutečnosti platné pro méně než 25 % švédských půd. Výpočty koncentrací povrchových vod potoků po drenáži se zdají být problematické a navrhované úrovně neodpovídají naměřeným koncentracím uvedeným jinde ve zprávě. Hodnoty PNEC použité ve švédském posouzení rizik odpovídají hodnotám navrženým ve zprávě EU o posouzení rizik týkající se kadmia a jako takové je může SCHER podpořit. Předložené míry charakterizace rizika (RCR) jsou proto výhradně závislé na posouzení expozice, tj. předpokládaných koncentracích kadmia ve švédských povrchových vodách. Uvedené koncentrace jsou závislé na – nepodloženém – faktoru zředění v půdě/potoce. SCHER nesouhlasí s předpokladem, že nedochází k žádné adsorpci kadmia v půdě. To nastane pouze tehdy, je-li půda již silně kontaminována a k žádné čisté adsorpci nedochází za rovnovážného stavu, a to situaci ve Švédsku neodpovídá. Švédská zpráva rovněž předpokládá, že k žádné adsorpci kadmia v půdě nedochází v hloubce větší než 30 cm, což rovněž neodpovídá skutečnosti. Proto SCHER nepodporuje výsledky předložené švédskými orgány, pokud jde o potoky, což je jediná složka životního prostředí, u které švédské orgány zjistily rizika.

(29)

Nicméně SCHER připomíná dřívější posouzení Vědeckého výboru pro toxicitu, ekotoxicitu a životní prostředí z roku 2002, ve kterém bylo odhadnuto, že se u většiny evropských půd neočekává zvýšení koncentrace kadmia v půdě na mezní hodnotu 46 mg Cd/kg P. SCHER potvrzuje, že tento odhad je stále obhajitelný i pro švédské zemědělské půdy, a poznamenává, že odvození bylo založeno na zásadě stávajícího stavu („stand-still“), nikoli na posouzení rizik provedeném švédskými orgány v jejich současném opodstatnění.

(30)

Ačkoli se SCHER ve svém stanovisku ze dne 27. února 2012 domnívá, že zpráva o posouzení rizik vypracovaná švédskými orgány má řádnou vědeckou kvalitu a obsahuje nové a relevantní údaje, přetrvávají některé nejasnosti ohledně určitých klíčových předpokladů, na jejichž základě švédské orgány dospěly k závěru, že existuje riziko pro vodní organismy v malých potocích ve Švédsku. K tomu, aby Komise mohla zaujmout konečný postoj, bude zapotřebí další objasnění ze strany švédských orgánů.

(31)

Ve svém opodstatnění švédské orgány uvedly rizika pro zdraví citlivých skupin populace (diabetiky, lidé trpící osteoporózou či nedostatkem železa). Tato rizika jsou způsobena dlouhodobou expozicí kadmiu prostřednictvím stravy. Z tohoto důvodu neexistuje žádné nebezpečí pro lidské zdraví spojené s rozhodnutím prodloužit posuzování situace ve Švédsku o další lhůtu šesti měsíců. Tato další lhůta umožní Komisi zohlednit další objasnění, která mají poskytnout švédské orgány, aby mohlo být přijato konečné rozhodnutí.

(32)

Na základě výše uvedených informací je Komise názoru, že podmínky stanovené v čl. 114 odst. 6 třetím pododstavci jsou splněny, a že tedy může využít možnost prodloužit šestiměsíční lhůtu, ve které musí schválit nebo zamítnout vnitrostátní předpisy oznámené Švédskem.

(33)

Na základě výše uvedených skutečností lze učinit závěr, že žádost Švédského království o zavedení vnitrostátních předpisů, které se odchylují od nařízení (ES) č. 2003/2003, je přípustná.

(34)

Nicméně vzhledem ke složitosti této věci a neexistenci nebezpečí pro lidské zdraví, které by bylo způsobeno přijetím tohoto rozhodnutí, zastává Komise názor, že je opodstatněné prodloužit lhůtu uvedenou v čl. 114 odst. 6 prvním pododstavci SFEU o další lhůtu končící dnem 18. října 2012,