PŘÍLOHA

POSTUP ODBĚRU VZORKŮ A ANALÝZY PRO POTRAVINY A KRMIVA ROSTLINNÉHO A ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU KE STANOVENÍ MNOŽSTVÍ REZIDUÍ PESTICIDŮ PRO ÚČELY KONTROLY DODRŽOVÁNÍ MAXIMÁLNÍCH LIMITŮ REZIDUÍ

ČÁST A

Obecná ustanovení pro potraviny

Odběr vzorků provádí pracovník oprávněný k odběru vzorků.

Pracovník oprávněný k odběru vzorků:

a)	odpovídá za postupy, včetně přípravy, zabalení a odeslání laboratorního vzorku (laboratorních vzorků);

b)	zajišťuje důsledné dodržování stanovených postupů odběru vzorků;

c)	vede dokumentaci ke vzorkům a úzce spolupracuje s příslušnou laboratoří;

d)	přijímá předběžná opatření, aby se předešlo jakémukoli vlivu na množství reziduí a jakémukoli nepříznivému účinku na analytické stanovení nebo aby se předešlo tomu, že se vzorky během jejich odběru a přepravy do laboratoře stanou nereprezentativními;

e)	odebírá vzorky zvlášť pro každou šarži nebo část šarže, která má být testována;

f)	v případech, kdy se zásilka skládá z více než jedné šarže, posoudí každou šarži zvlášť a rozhodne, co má být zahrnuto do vzorku.

Pokud u velké zásilky není jasně vymezena velikost nebo hranice jednotlivých šarží, může pracovník oprávněný k odběru vzorků za samostatnou šarži nebo část šarže považovat jinou fyzickou bariéru, například vagóny, nákladní automobily nebo nákladní prostory lodi.

Vzorky odebírané u pěstitelů se odebírají v hospodářství z produktů připravených k uvedení na trh těsně před jejich odvozem.

ČÁST B

Postupy odběru vzorků pro potraviny

B.1    Rozdělení šarží na části šarží

Je-li to nezbytné a možné, rozdělí pracovník oprávněný k odběru vzorků větší šarže na části šarží, aby zajistil zastoupení všech částí, za podmínky, že část šarže lze fyzicky oddělit. Pracovník oprávněný k odběru vzorků zajistí, aby každá část šarže byla fyzicky oddělená a identifikovatelná.

Na potraviny, s nimiž se obchoduje ve volně ložených zásilkách (např. obiloviny), se vztahuje tabulka 1.

Na potraviny, s nimiž se neobchoduje ve volně ložených zásilkách, se vztahuje tabulka 2.

Vzhledem k tomu, že hmotnost šarže není vždy přesným násobkem hmotnosti částí šarže, může hmotnost části šarže překročit hmotnost uvedenou v tabulkách 1 a 2 nejvýše o 20 %.

Tabulka 1

Rozdělení šarží na části šarží u potravin, s nimiž se obchoduje ve volně ložených zásilkách

Hmotnost šarže (v tunách)	Maximální hmotnost nebo počet částí šarže
≥ 1 500	500  tun
> 300 a < 1 500	3 části šarže
≥ 100 a ≤ 300	100  tun
< 100	–

Tabulka 2

Rozdělení šarží na části šarží u potravin, s nimiž se neobchoduje ve volně ložených zásilkách

Hmotnost šarže (v tunách)	Hmotnost částí šarže
≥ 15	7,5–30 tun
< 15	–

B.2    Odběr dílčích vzorků

Pracovník oprávněný k odběru vzorků odebere dílčí vzorky z různých náhodně vybraných a rovnoměrně rozložených míst v celé vzorkované partii; vzorky musí mít přibližně stejnou velikost. Ve výjimečných případech, kdy to není fyzicky možné, pracovník oprávněný k odběru vzorků odebere dílčí vzorky z náhodně vybraných míst v přístupném dílu šarže / části šarže. V takovém případě pracovník oprávněný k odběru vzorků zaznamená zvolený postup do protokolu o odběru vzorků.

Pracovník oprávněný k odběru vzorků vymezí jednotku (jednotky) pro dílčí vzorky takto:

a)   Čerstvé ovoce a zelenina

Jednotku tvoří celý plod ovoce, zeleniny nebo jejich přirozená skupina střední velikosti (např. hrozny), s výjimkou případů, kdy jsou tento plod ovoce, zeleniny nebo skupina malé. Jednotky balených malých produktů (např. rybízu) mohou být vymezeny podle písmene e). Pokud nemůže dojít k poškození materiálu, a nemůže tedy dojít k ovlivnění obsahu reziduí, lze použít vzorkovací zařízení. V případě banánů a podobného ovoce a zeleniny dodávaných ve skupině se za jednotku považují jednotlivé kusy.

b)   Vejce

Jednotku tvoří každé vejce.

c)   Velká zvířata nebo jejich části či orgány

Jednotku tvoří celé velké zvíře nebo jeho část nebo celý určitý orgán nebo jeho část. Části nebo orgány mohou být za účelem vytvoření jednotek krájeny.

d)   Malá zvířata (kromě hmyzu) nebo jejich části či orgány

Jednotku tvoří celé zvíře nebo celá část zvířete nebo jeho orgán. Jsou-li jednotky baleny, mohou být vymezeny podle písmene e). Při vytváření jednotek lze použít vzorkovací zařízení, pokud nemůže dojít k poškození materiálu, a nemůže tedy dojít k ovlivnění obsahu reziduí.

e)   Balené materiály

Za jednotky se považuje nejmenší samostatné balení ze stejné šarže / části šarže. Jsou-li nejmenší balení stále ještě příliš objemná, vzorkují se jako volně ložené materiály podle písmene f). Jsou-li nejmenší balení příliš malá, může tvořit jednotku několik balení a tato balení se považují za součást stejné šarže.

f)   Volně ložené materiály a velká balení (sudy, sýry atd., které jsou samy o sobě příliš velké, aby mohly být dílčími vzorky).

Jednotky se vytvářejí pomocí vzorkovacího zařízení.

Minimální počet/množství dílčích vzorků, které má pracovník oprávněný k odběru vzorků odebrat ze šarže / části šarže za účelem vytvoření souhrnného vzorku, se stanoví podle tabulky 3.

Dílčí vzorky musí zajistit dostatečné množství, aby bylo možné ze souhrnného vzorku odebrat všechny laboratorní vzorky odebírané pro analytické účely, včetně duplikátních vzorků.

Je-li u produktů odebíráno ze šarže / části šarže více dílčích vzorků, musí být dílčí vzorky zastoupeny v souhrnném vzorku přibližně stejnými podíly.

Jsou-li dílčí vzorky odebírány v průběhu nakládky nebo vykládky šarže / části šarže několikrát, je „místem“ odběru časový okamžik a počet dílčích vzorků se stanoví s přihlédnutím k velikosti vzorkované partie.

Počet jednotek potřebných pro dílčí vzorky je uveden v tabulce 3. Minimální velikosti laboratorních vzorků jsou uvedeny v tabulkách 4, 5 a 6. Jednotky mohou být odebírány pomocí vzorkovacích zařízení, což je například:

a)	nástroj, jako např. lopatka, lžíce, vzorkovací sonda, nůž nebo jehla, k odebrání jednotky z volně loženého materiálu, z balení (jako jsou sudy, velké sýry) nebo z jednotek masa, drůbeže či ryb, které jsou příliš velké na to, aby mohly být použity jako dílčí vzorky;

b)	nástroj, jako např. dělič vzorků, který se používá k přípravě laboratorního vzorku ze souhrnného vzorku nebo k přípravě zkušební dávky ze zkušebního vzorku.

U takových materiálů, jako jsou např. volně ložené listy, musí pracovník oprávněný k odběru vzorků používat při odběru vzorků rukama rukavice, aby se zamezilo křížové kontaminaci.

Vzorkovací zařízení musí být podle potřeby mezi jednotlivými použitími čištěna, aby se zamezilo křížové kontaminaci.

U středně velkých nebo velkých jednotek (jak je popsáno v tabulce 5), kdy by promísení souhrnného vzorku neposkytlo reprezentativnější laboratorní vzorky, nebo kdy by promísením mohlo dojít k poškození jednotek (např. vejce, ovoce s měkkou dužninou), je možné v okamžiku odběru dílčích vzorků náhodně přidělit jednotky do duplikátních laboratorních vzorků.

Pokud se odběr vzorků neprovádí podle bodu B.2 z důvodu nepřijatelných hospodářských důsledků (např. kvůli formě obalu, poškození šarže) nebo pokud pracovník oprávněný k odběru vzorků použije alternativní metodu za předpokladu, že je pro vzorkovanou šarži nebo část šarže dostatečně reprezentativní a je plně zdokumentována, zaznamená pracovník oprávněný k odběru vzorků zvolený postup do protokolu o odběru vzorků uvedeného v bodě B.6.

Při přípravě dílčího vzorku (dílčích vzorků) nesmějí být jednotky krájeny ani děleny, s výjimkou případu, kdy je to v souladu s dělením jednotek uvedeným v tabulce 4.

Tabulka 3

Minimální množství/počet dílčích (primárních) vzorků, které(ý) má být odebrán(o) ze šarže / části šarže za účelem vytvoření souhrnného vzorku

	Minimální množství/počet dílčích vzorků, které(ý) má být odebrán(o) ze šarže / části šarže
a) Podezřelá šarže	Nad rámec vzorků stanovených v části b) nebo části c) této tabulky se odeberou další dva vzorky.
b) Produkty, balené nebo volně ložené, u nichž lze předpokládat, že jsou dobře promíseny nebo homogenní	1 (šarže, u níž mohlo dojít k promísení, např. při třídění nebo při výrobním procesu). V případě velkých partií viz body i) a ii)
c) Produkty, balené nebo volně ložené, které nemusí být dobře promíseny nebo homogenní	V případě základních potravin nebo produktů rostlinného původu musí u produktů tvořených středně velkými, velkými nebo velmi velkými jednotkami minimální počet dílčích vzorků odpovídat minimálnímu počtu jednotek vyžadovaných pro laboratorní vzorek (viz tabulka 5).
buď:
hmotnost nebo objem šarže / části šarže (v kilogramech nebo litrech)
< 50	3
≥ 50 a ≤ 500	5
≥ 500 a ≤ 30 tun	10
> 30 tun	√ (20krát počet tun tvořících vzorkovanou partii) (*), maximálně 40 dílčích vzorků * Pokud výsledné číslo tvoří zlomek, zaokrouhlí se nahoru na nejbližší celé číslo V případě velkých partií viz body i) a ii)
V případě velkých partií (vzorkované partie o hmotnosti > 500 tun): i) počet dílčích vzorků, které mají být odebrány, se rovná 40 dílčích vzorků + √ počet tun v souvislosti s kontrolou látek nebo produktů rozložených v potravině rovnoměrně (např. v případě šarže 529 tun se odebere 40 + 23 = 63 dílčích vzorků), ii) nebo 100 dílčích vzorků + √ počet tun v souvislosti s kontrolou složek nebo látek, které jsou v potravině pravděpodobně rozloženy nerovnoměrně (např. v případě šarže 529 tun pšenice se odebere 100 + 23 = 123 dílčích vzorků).
nebo:
počet balení, konzerv, krabic nebo jiných jednotek v šarži / části šarže
≤ 25	1
26–100	5 %, nejméně 2 jednotky
> 100	5 %, nejvýše 10 jednotek
d) Balené doplňky stravy
Počet balení v šarži / části šarže
1–50	1
51–250	2
251–1 000	4
> 1 000	4 + 1 balení na 1 000 maloobchodních balení, nejvýše 25 maloobchodních balení
e) Různé produkty neznámé velikosti šarže (platí pouze pro elektronický obchod)	1
f) Produkty rybolovu a mořské produkty včetně plodů moře a korýšů Minimální množství vzorku se vymezí v národním kontrolním programu pro rezidua. Minimální množství vzorku musí být postačující k tomu, aby schválené laboratoře mohly provést analytické postupy nutné pro ukončení vyšetření a potvrzující analýzy. Konkrétně v případě produktů rybolovu a mořských produktů, včetně plodů moře a korýšů, se vzorek skládá z jednoho nebo více živočichů v závislosti na požadavcích analytických metod.

B.3    Příprava souhrnného/redukovaného vzorku pracovníkem oprávněným k odběru vzorků

Souhrnný vzorek se připraví sloučením dílčích vzorků.

Příslušné požadavky pro maso a drůbež jsou popsány v tabulce 4. Každý dílčí vzorek se považuje za samostatný souhrnný vzorek.

Příslušné požadavky pro rostlinné produkty, vejce nebo mléčné výrobky jsou popsány v tabulkách 5 a 6. Souhrnný vzorek se vytvoří sloučením a důkladným promísením dílčích vzorků, je-li to možné.

Pokud jsou jednotlivé laboratorní vzorky připravovány při odběru dílčího vzorku (dílčích vzorků) ze šarže / části šarže, považuje se za souhrnný vzorek sloučená suma laboratorních vzorků.

V případě potřeby lze souhrnný vzorek reprezentativně zmenšit metodou redukce vzorku.

Není-li vytvoření souhrnného vzorku promísením vhodné nebo možné, lze postupovat následujícím alternativním způsobem. Pokud mísením nebo dělením souhrnného vzorku může dojít k poškození jednotek (a tedy k ovlivnění obsahu reziduí) nebo pokud mísením velkých jednotek nelze dosáhnout rovnoměrnějšího rozložení reziduí, je možné v okamžiku odběru dílčích vzorků náhodně přidělit jednotky do duplikátních laboratorních vzorků. V takovém případě se jako výsledek použije matematický průměr získaný z platných výsledků analýzy zkušebních dávek, které byly analyzovány a vytvořeny z duplikátních laboratorních vzorků.

B.4    Příprava, balení, zapečetění a přeprava laboratorního vzorku pracovníkem oprávněným k odběru vzorků

Ze souhrnného vzorku se vytvoří laboratorní vzorek, jímž může být celý souhrnný vzorek nebo jeho část. Pracovník oprávněný k odběru vzorků posléze připraví laboratorní a duplikátní vzorky z redukovaného vzorku přibližně stejného množství v souladu s množstevními požadavky části B. Duplikátní vzorek může rovněž připravit v laboratoři personál laboratoře. Při přípravě laboratorního vzorku (laboratorních vzorků) nesmějí být jednotky krájeny ani děleny, s výjimkou případu, kdy je dělení jednotek uvedeno v tabulkách 4 a 5.

Je-li souhrnný vzorek větší, než je nezbytné pro vytvoření laboratorního vzorku, lze jej zmenšit tak, aby vznikla reprezentativní část. Lze při tom použít vzorkovací zařízení, čtvrcení nebo jiný vhodný postup zmenšování vzorku, avšak jednotky čerstvých rostlinných produktů nebo celá vejce nesmějí být krájeny ani děleny.

Minimální velikosti laboratorních vzorků jsou uvedeny v tabulkách 4, 5 a 6.

Z produktu lze v řádně odůvodněných případech (např. vysoká hodnota produktu) odebrat vzorek menší velikosti, než je uvedeno v tabulkách 4 a 5, za předpokladu, že menší vzorek nebude příčinou toho, že materiál vzorku nebude stačit k provedení řádné analýzy. Důvody takového rozhodnutí musí být zaznamenány do protokolu o odběru vzorků.

Laboratorní vzorek musí být uložen do čisté, chemicky inertní nádoby nereagující s vodou, která zajistí dostatečnou ochranu před environmentálními a atmosférickými faktory a zachová homogenitu vzorku. Nádoba musí být v místě odběru vzorků zapečetěna, bezpečně a přesně označena a musí k ní být přiložen protokol o odběru vzorků, pokud je protokol v tištěné podobě. V případě bezpapírových (digitálních) postupů musí být vzorek identifikovatelně spojen s příslušným zápisem v digitálním záznamu. Použije-li se čárový kód, doporučuje se uvést rovněž alfanumerické informace.

Pracovník oprávněný k odběru vzorků musí laboratorní vzorek dodat do laboratoře co nejdříve. Při přepravě nesmí dojít ke znehodnocení vzorku, např. čerstvé vzorky musí být udržovány v chladu a zmrazené vzorky musí zůstat zmrazené. Vzorky základních potravinářských produktů živočišného původu je nutné před přepravou zmrazit, pokud je nelze dopravit do laboratoře dříve, než se začnou kazit. V případech, kdy jsou vzorky základních potravinářských produktů živočišného původu přepravovány nezmrazené, je třeba během přepravy zamezit jejich rozkladu nebo kažení.

Pokud je duplikátní vzorek ponechán u provozovatele potravinářského podniku, musí být provozovatel potravinářského podniku poučen (např. prostřednictvím letáku) o tom, jak vzorek skladovat a přepravit do laboratoře, aby se minimalizoval rozklad reziduí. Pokud provozovatel potravinářského podniku není schopen požadavky na skladování splnit, musí být vzorek co nejdříve dodán do laboratoře k dalšímu zpracování (např. homogenizaci), jak vyžadují postupy členského státu, a skladován při nízké teplotě, dokud není přijato rozhodnutí o jeho analýze.

Tabulka 4

Potraviny živočišného původu: popis dílčích (primárních) vzorků a minimální velikost laboratorních vzorků

#	Klasifikace produktu (1)	Příklady	Část dílčího vzorku, který má být odebrán	Minimální velikost každého laboratorního vzorku
Základní potravinářské produkty živočišného původu
1	Svalovina savců – kategorie: 1011010, 1012010, 1013010, 1014010, 1015010, 1017010
1.1	Velcí savci, celé jatečně upravené tělo nebo jeho půlka, obvykle ≤ 10 kg	skot, ovce, prasata	celá bránice nebo její část, případně doplněná krčním svalem	0,5 kg
1.2	Malí savci, celé jatečně upravené tělo	králíci	celé jatečně upravené tělo nebo hýždě	0,5 kg po odstranění kůže a kostí
1.3	Části savců, oddělené, čerstvé nebo zmrazené, balené nebo nebalené	čtvrtky, kotlety, steaky, plece	celá(é) jednotka(y) nebo část velké jednotky	0,5 kg po odstranění kostí
1.4	Části savců, volně ložené, zmrazené	čtvrtky, kotlety	buď zmrazená část odkrojená příčným řezem z kontejneru, nebo celé jednotlivé kusy svaloviny (nebo jejich části)	0,5 kg po odstranění kostí
2	Tuk savců včetně tuku z jatečně upraveného těla – kategorie: 1011020, 1012020, 1013020, 1014020, 1015020, 1017020
2.1	Velcí savci k porážce, celé jatečně upravené tělo nebo jeho půlka, obvykle ≥ 10 kg	skot, ovce, prasata	tuk z ledvin, břišní nebo podkožní tuk z jednoho zvířete	0,5 kg
2.2	Malí savci k porážce, celé jatečně upravené tělo nebo jeho půlka, < 10 kg		břišní nebo podkožní tuk z jednoho nebo více zvířat	0,5 kg
2.3	Části savců	kýty, kotlety, steaky	buď viditelný tuk odřezaný z jedné nebo více jednotek, nebo celá(é) jednotka(y) nebo jejich části, není-li tuk možno odřezat	0,5 kg 2 kg
2.4	Volně ložená tuková tkáň savců		jednotky odebrané vzorkovacím zařízením alespoň ze tří míst, je-li to v praxi proveditelné	0,5 kg
3	Droby savců – kategorie: 1011030, 1012030, 1013030, 1014030, 1015030, 1017030 1011040, 1012040, 1013040, 1014040, 1015040, 1017040 1011050, 1012050, 1013050, 1014050, 1015050, 1017050
3.1	Játra savců, čerstvá, chlazená nebo zmrazená		celá játra nebo části jater	0,4 kg
3.2	Ledviny savců, čerstvé, chlazené nebo zmrazené		jedna nebo obě ledviny z jednoho nebo ze dvou zvířat	0,2 kg
3.3	Srdce savců, čerstvá, chlazená nebo zmrazená		celá srdce nebo pouze srdeční komora, jsou-li velká	0,4 kg
3.4	Ostatní droby savců, čerstvé, chlazené nebo zmrazené		části nebo celé jednotky z jednoho nebo více zvířat, nebo příčným řezem odkrojená část z volně loženého zmrazeného produktu	0,5 kg
4	Svalovina drůbeže – kategorie: 1016010
4.1	Drůbež, velká jatečně upravená těla > 2 kg	krůty, husy, kohouti, kapouni a kachny	horní stehna, dolní stehna a ostatní tmavá svalovina	0,5 kg po odstranění kůže a kostí
4.2	Drůbež, středně velká jatečně upravená těla 500 g – 2 kg	slepice, perličky, mladá kuřata	horní stehna, dolní stehna nebo ostatní tmavá svalovina alespoň ze tří kusů drůbeže	0,5 kg po odstranění kůže a kostí
4.3	Drůbež, malá jatečně upravená těla < 500 g	křepelky, holubi	jatečně upravená těla alespoň ze šesti kusů drůbeže	0,2 kg svalové tkáně
4.4	Části drůbeže, čerstvé, chlazené nebo zmrazené, v maloobchodním nebo velkoobchodním balení	stehna, čtvrtky, prsa a křídla	balené jednotky nebo jednotlivé části	0,5 kg po odstranění kůže a kostí
5	Drůbeží tuk včetně tuku z jatečně upraveného těla – kategorie: 1016020.
5.1	Drůbež k porážce, celé jatečně upravené tělo nebo jeho část	kuřata, krůty	jednotky břišního tuku alespoň ze tří kusů drůbeže, je-li to v praxi proveditelné	0,5 kg
5.2	Části drůbeže	stehna, prsa, svalovina	buď viditelný tuk odřezaný z jedné nebo více jednotek, nebo celá(é) jednotka(y) nebo jejich části, není-li tuk možno odřezat	0,5 kg 0,5 kg nebo 2 kg, pokud je obsah tuku < 5 %
5.3	Volně ložená tuková tkáň drůbeže		jednotky odebrané vzorkovacím zařízením alespoň ze tří míst	0,5 kg
6	Drůbeží droby – kategorie: 1016030, 1016040, 1016050
6.1	Jedlé drůbeží droby kromě husích a kachních tučných jater a podobných produktů vysoké hodnoty		jednotky z alespoň šesti kusů drůbeže, nebo příčným řezem odkrojená část z kontejneru, je-li to v praxi proveditelné	0,2 kg
6.2	Husí a kachní tučná játra a podobné produkty vysoké hodnoty		jednotka z jednoho kusu drůbeže nebo z jednoho kontejneru	0,1 kg
7	Med – kategorie: 1040000
7.1	Med		balené jednotky	0,5 kg
8	Obojživelníci a plazi – kategorie: 1050000 (1)
8.1	Svalovina	krokodýli, ještěrky	jednotky z ocasu, těla, končetin	0,5 kg
8.2		Žáby	stehýnka	0,5 kg
8.2		Hadi	jednotky z těla	0,5 kg
9	Suchozemští bezobratlí živočichové – kategorie: 1060000
9.1	Hlemýždi	hlemýždi zahradní	celí hlemýždi	12 hlemýžďů
9.2	Hmyz	cvrčci	celí hmyzí jedinci	10 celých hmyzích jedinců nebo 0,2 kg
		Larvy sarančat, moučných červů	larvy	0,5 kg
10	Volně žijící suchozemští obratlovci – kategorie: 1070000
10.1	Pro odpovídající tkáň se použijí pravidla stanovená pro domestikovaná zvířata v kategoriích 1–3 této tabulky.
Zpracované potraviny živočišného původu
11	Druhotné potravinářské produkty živočišného původu, sušená masa. Jedlé odvozené produkty živočišného původu, zpracované živočišné tuky, včetně škvařených nebo extrahovaných tuků, doplňky stravy. Potravinářské výrobky živočišného původu (jednosložkové), v nálevu nebo bez něj, s druhotnými přísadami, např. aromatickými látkami, barvivy (např. karmínem), kořením a kořenícími přípravky, práškem z hmyzu, nebo bez nich, obvykle v hotovém balení a připravené ke spotřebě, buď tepelně opracované nebo bez tepelného opracování. Potravinářské výrobky živočišného původu (vícesložkové); do této kategorie patří i vícesložkové potraviny skládající se ze složek jak živočišného, tak rostlinného původu, pokud převažuje složka živočišného původu, včetně potravin pro malé děti.
11.1	Maso savců nebo drůbeží maso, mleté, tepelně opracované, konzervované, sušené, škvařené nebo jinak upravené, včetně vícesložkových výrobků	šunka, párky, hovězí mleté, drůbeží paštika	balené jednotky nebo reprezentativní příčným řezem odkrojená část z kontejneru, nebo jednotky odebrané vzorkovacím zařízením (včetně případné šťávy)	0,5 kg
11.2	Doplňky stravy	kolagen	balené jednotky	0,1 l nebo 0,1 kg

Tabulka 5

Rostlinné produkty: popis dílčích (primárních) vzorků a minimální velikost laboratorních vzorků

	Klasifikace produktu (2)	Příklady (3)	Část dílčího vzorku, který má být odebrán	Minimální velikost každého laboratorního vzorku
Základní potravinářské produkty rostlinného původu
1	Ovoce, čerstvé nebo zmrazené – kategorie: 0100000 Zelenina, čerstvá nebo zmrazená – kategorie: 0200000, včetně hub (0280000)
1.1	Drobné jednotky produktů < 25 g	bobulové ovoce, hrách, olivy	celé jednotky nebo balení, nebo jednotky odebrané vzorkovacím zařízením	1 kg
1.2	Středně velké produkty, jednotky 25–250 g	jablka, pomeranče	celé jednotky	1 kg, ale nejméně 10 jednotek
1.3	Velké čerstvé produkty, jednotky 250–1 000  g	okurky salátové, hrozny (svazky, trsy)	celá(é) jednotka(y)	2 kg, ale nejméně 5 jednotek
1.4	Velmi velké čerstvé produkty, jednotky > 1 000  g	dýně, melouny	celá(é) jednotka(y)	2 kg, ale nejméně 3 jednotky
1.5	Ořechy (0120000)	kromě kokosových ořechů	balení, nebo jednotky odebrané vzorkovacím zařízením	1 kg
		kokosové ořechy	celé jednotky	5 jednotek
1.6	Bylinky (0256000)	petrželová nať, šalvěj lékařská	celé jednotky	0,2 kg
2	Luštěniny (0300000)	fazole, hrách	balení, nebo jednotky odebrané vzorkovacím zařízením	1 kg
3	Olejnatá semena (0401000)	Lněná semena	balení, nebo jednotky odebrané vzorkovacím zařízením	0,5 kg
4	Obiloviny (0500000)	rýže, pšenice	balení, nebo jednotky odebrané vzorkovacím zařízením	1 kg
5	Semena pro nápoje a cukrovinky	(zelená) kávová zrna	balení, nebo jednotky odebrané vzorkovacím zařízením	0,5 kg
6	Cukronosné rostliny (0900000)	cukrová řepa	celé jednotky	2 kg nejméně 2 jednotky
Zpracované potraviny rostlinného původu
7	Druhotné potravinářské produkty rostlinného původu, sušené ovoce, sušená zelenina, sušené bylinky, bylinné čaje (0630000), chmel (0700000), koření (0800000), mleté produkty z obilovin, výtažky. Odvozené produkty rostlinného původu, čaje, bylinné čaje, rostlinné oleje a zeleninové nápoje, šťávy, doplňky stravy a různé výrobky, např. zpracované olivy a citrusové sirupy. Potravinářské výrobky rostlinného původu (jednosložkové), v nálevu nebo bez něj, s druhotnými přísadami, např. aromatickými látkami, barvivy, kořením a kořenícími přípravky, nebo bez nich, obvykle v hotovém balení a připravené ke spotřebě, buď tepelně opracované nebo bez tepelného opracování. Potravinářské výrobky rostlinného původu (vícesložkové), včetně výrobků obsahujících složky živočišného původu, u nichž převažuje složka rostlinného původu, chleba a jiné pekařské výrobky z obilovin, včetně obilných potravin pro malé děti.
7.1	Koření (0800000)	muškátový oříšek	balení jednotek odebraných vzorkovacím zařízením	0,1 kg
7.2	Produkty s vysokou hodnotou jednotky	okvětní lístky růží, šafrán	balení jednotek odebraných vzorkovacím zařízením	0,1 kg (3)
7.3	Volně ložené pevné produkty malé velikosti nebo hmotnosti	chmel, čaj, bylinný čaj	balené jednotky, nebo jednotky odebrané vzorkovacím zařízením	0,1 kg (3)
7.4	Ostatní pevné produkty	chleba, mouka, sušené ovoce	balení nebo jiné celé jednotky, nebo jednotky odebrané vzorkovacím zařízením	0,5 kg
7.5	Tekuté produkty	rostlinné oleje, šťávy	balené jednotky, nebo jednotky odebrané vzorkovacím zařízením	0,5 l nebo 0,5 kg
7.6	Doplňky stravy	ašvagandha, acai, spirulina	balené jednotky	0,1 l nebo 0,1 kg (3)
7.7	Potraviny pro malé děti	připravené ke konzumaci, na bázi ovoce/zeleniny	balené jednotky, nebo jednotky odebrané vzorkovacím zařízením	0,5 l nebo 0,5 kg

Tabulka 6

Vejce a mléčné výrobky: popis dílčích (primárních) vzorků a minimální velikost laboratorních vzorků

	Klasifikace produktu (4)	Příklady	Část dílčího vzorku, který má být odebrán	Minimální velikost každého laboratorního vzorku
Základní potravinářské produkty živočišného původu
1	Drůbeží vejce – kategorie: 1030000
1.1	Vejce, velká	husí, kachní nebo podobná	celá vejce	6 celých vajec
1.2	Vejce, střední	slepičí a podobná	celá vejce	10 celých vajec
1.3	Vejce, malá	křepelčí a podobná	celá vejce	24 celých vajec
2	Mléko – kategorie: 1020000
2.1	Mléko		celé jednotky, nebo jednotky odebrané vzorkovacím zařízením	0,5 l
Zpracované potraviny živočišného původu
3	Druhotné potravinářské produkty živočišného původu, druhotné mléčné výrobky, např. odstředěné mléko, zahuštěná mléka, sušená mléka, včetně počáteční kojenecké výživy, a vejce v prášku. Jedlé odvozené produkty živočišného původu, mléčné tuky, odvozené mléčné výrobky, např. másla, máselné oleje, smetany, sušené smetany, kaseiny atd. Potravinářské výrobky živočišného původu (jednosložkové), mléčné výrobky, např. jogurty, sýry. Potravinářské výrobky živočišného původu (vícesložkové), mléčné výrobky (včetně výrobků se složkami rostlinného původu, u nichž převažuje složka živočišného původu) např. výrobky z taveného sýra, přípravky na bázi sýra, ochucené jogurty, slazené zahuštěné mléko.
3.1	Tekutá mléka, sušená mléka, zahuštěná mléka a smetany, zmrzliny z mléka, smetany, jogurty		balená(é) jednotka(y) nebo jednotka(y) odebraná(é) vzorkovacím zařízením	0,5 l (tekuté) nebo 0,5 kg (pevné)
	i) Volně ložená zahuštěná mléka a zahuštěné smetany musí být před odběrem vzorků důkladně promíchána, materiál, který ulpěl na stěnách a na dně nádoby, musí být uvolněn a vše musí být řádně protřepáno. Před odběrem laboratorního vzorku se odeberou přibližně 2 až 3 litry a vše se opět řádně protřepe. ii) Vzorky z volně loženého sušeného mléka se odebírají sterilně, rovnoměrným vedením suché odběrové sondy práškovým materiálem. iii) Volně ložené smetany musí být před odběrem vzorků důkladně promíchány plunžrem, přičemž nesmí dojít k tvorbě pěny, šlehání nebo ztloukání smetany.
3.2	Máslo a máselné oleje	máslo, syrovátkové máslo, nízkotučné pomazánky obsahující máselný tuk, bezvodý máselný olej, bezvodý tuk	celá(é) balená(é) jednotka(y) nebo její (jejich) části, nebo jednotka(y) odebraná(é) vzorkovacím zařízením	0,2 kg nebo 0,2 l
3.3	Sýry, včetně tavených sýrů
	jednotky o hmotnosti 0,3 kg nebo vyšší		celá(é) jednotka(y), nebo jednotka(y) vykrojené(á) vzorkovacím zařízením	0,5 kg
	jednotky o hmotnosti < 0,3 kg			0,3 kg
	Poznámka: U sýrů kruhového tvaru se odběr vzorků provede dvěma radiálními řezy vycházejícími ze středu bochníku. U sýrů obdélníkového tvaru se odběr vzorků provede dvěma řezy rovnoběžnými se stranami bochníku.
3.4	Tekuté, mražené nebo sušené vaječné výrobky		jednotka(y) sterilně odebraná(é) vzorkovacím zařízením	0,5 kg

B.5    Duplikátní vzorek

Duplikátní vzorek odebere z důkladně promíseného souhrnného vzorku nebo z laboratorního či zkušebního vzorku personál laboratoře nebo pracovník oprávněný k odběru vzorků. Duplikátní vzorky se připravují stejným způsobem jako laboratorní vzorky.

B.6    Protokol o odběru vzorků

Po každém odběru vzorků se vyhotoví protokol, který musí obsahovat alespoň tyto údaje:

1)	prohlášení, že odběr vzorků byl proveden v souladu s pravidly stanovenými v prováděcím nařízení (EU) 2026/765;

2)	adresa příslušných orgánů;

3)	jméno pracovníka oprávněného k odběru vzorků nebo identifikační kód;

4)	(úřední) identifikační číslo vzorku;

5)	datum odběru vzorků;

6)	jméno a adresa provozovatele potravinářského podniku;

7)	název a adresa hospodářství původu (při odběru v hospodářství);

8)	registrační číslo provozu nebo číslo jatek, je-li to relevantní;

9)	popis zvířete, rostliny nebo produktu nebo název potraviny;

10)	velikost šarže;

11)	identifikace šarže;

12)	je-li to relevantní, medikace během posledních čtyř týdnů před odběrem vzorků (při odběru v hospodářství);

13)	program odběru vzorků, je-li to relevantní;

14)	zvláštní poznámky, je-li to relevantní.

Pracovník oprávněný k odběru vzorků:

a)	podepíše nebo ověří tištěné nebo elektronické vyhotovení protokolu o odběru vzorků;

b)	poskytne jedno vyhotovení protokolu o odběru vzorků provozovateli potravinářského podniku, který je vlastníkem šarže / části šarže, nebo jeho zástupci bez ohledu na to, zda má tento provozovatel podniku obdržet duplikátní vzorek.

Pokud jsou záznamy o odběru vzorků v tištěné podobě, pak buď originál protokolu o odběru vzorků uchovává příslušný orgán, nebo pracovník oprávněný k odběru vzorků zašle originál protokolu o odběru vzorků do laboratoře.

Zachování důvěrnosti se zajistí v souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2017/625.

V protokolu o odběru vzorků musí být podrobně zaznamenána jakákoliv odchylka od stanovené metody odběru vzorků.

Pokud jsou záznamy o odběru vzorků v tištěné podobě, musí být jedno podepsané vyhotovení záznamu přiloženo ke každému duplikátnímu laboratornímu vzorku. Pokud jsou záznamy o odběru vzorků pořízeny v bezpapírové (digitální) formě, musí být přijata opatření zajišťující obdobnou ověřitelnou auditní stopu.

B.7    Příprava zkušebního vzorku v laboratoři

Laboratorní vzorky, které nejsou okamžitě analyzovány, musí být skladovány v laboratoři za podmínek, které minimalizují rozklad. Čerstvé produkty, nápoje a oleje musí být skladovány v chladničce, obvykle však ne déle než pět dnů. Sušené, naložené a konzervované výrobky mohou být skladovány při pokojové teplotě, ale pokud se očekává, že doba skladování přesáhne čtyři týdny, musí být odebrány dílčí vzorky a skladovány v mrazicím boxu.

Laboratoř připraví zkušební vzorek z laboratorního vzorku oddělením části produktu určeného k analýze, tj. části produktu, na kterou se vztahuje MLR (5), a jeho následným promísením, rozdrcením, nasekáním najemno, rozmělněním atd., které umožní odebrat zkušební dávky s co nejmenším vychýlením při odběru podvzorků. Příprava zkušebního vzorku musí odrážet postup použitý při stanovení MLR, a proto díl produktu, který má být analyzován, může zahrnovat i části, které se obvykle nekonzumují.

V případě potřeby lze laboratorní vzorek reprezentativně zmenšit metodou redukce vzorku.

Část produktu, který má být analyzován, tj. zkušební vzorek, je nutno oddělit co nejdříve. Má-li být množství reziduí vypočteno tak, aby byly zahrnuty i části, které se neanalyzují (6), musí se zaznamenat hmotnosti oddělených částí.

B.8    Příprava a skladování zkušební dávky v laboratoři

Zkušební vzorek se podle potřeby rozmělní a dobře promísí, aby bylo možné odebrat v laboratoři reprezentativní zkušební dávky. K odebrání zkušební dávky lze použít zařízení. Velikost zkušebních dávek je určena analytickou metodou a účinností promísení. Metody rozmělnění a promísení musí být zaznamenány a nesmí ovlivnit obsah reziduí přítomných ve zkušebním vzorku. V případě potřeby se zkušební vzorek zpracovává za zvláštních podmínek, např. zmrazený, aby byly minimalizovány nepříznivé účinky.

Pokud by zpracování mohlo ovlivnit obsah reziduí a nejsou-li k dispozici použitelné alternativní postupy, může zkušební dávka sestávat z celých jednotek nebo částí odebraných z celých jednotek. Je pravděpodobné, že taková zkušební dávka, která se skládá z malého počtu jednotek nebo částí, nebude pro zkušební vzorek reprezentativní, a proto je nutné analyzovat dostatečný počet duplikátních zkušebních dávek, aby bylo možné určit stupeň nejistoty průměrné hodnoty.

V závislosti na dostupných údajích o stabilitě při skladování lze před analýzou zkušební dávky skladovat. V tomto případě nesmí způsob, délka skladování a teplota během skladování ovlivnit množství přítomných reziduí.

B.9    Schematická znázornění

Schematická znázornění postupů odběru vzorků popsaných v bodech B.2, B.3 a B.4:

B.9.1   Odběr vzorků z masných a drůbežích produktů

Dílčí vzorky z podezřelé šarže / části šarže (viz tabulky 3 a 4)

Dílčí vzorky z nepodezřelé šarže / části šarže (viz tabulky 3 a 4)

B.9.2   Odběr vzorků z jiných než masných a drůbežích produktů

Dílčí vzorky z podezřelé šarže / části šarže (viz tabulky 3, 5 a 6)

Dílčí vzorky z nepodezřelé šarže / části šarže (viz tabulky 3, 5 a 6)

B.9.3   Typický postup odběru vzorků a analýzy

ČÁST C

METODY ANALÝZY, NEJISTOTA MĚŘENÍ A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

C.1    Metody analýzy a odvození výsledků analýzy

C.1.1

Metody analýzy musí být podloženy údaji o kontrole jakosti a validovány pro kombinaci konkrétní látky a skupiny produktů. V závislosti na zamýšlené oblasti použití metody musí být z každé skupiny produktů validován alespoň jeden reprezentativní produkt. Pokud se daná metoda používá pro širší škálu matric, měly by být získány doplňující validační údaje. Výsledky analýzy pro potravinu se získávají z jednoho nebo více laboratorních vzorků a pro krmivo z alespoň jednoho konečného vzorku odebraného ze šarže / části šarže, a to za předpokladu, že zkušební vzorek obsahuje správnou část (správné části) produktu, jak je stanoveno v příloze I nařízení (ES) č. 396/2005. Pokud se zjistí, že určité reziduum překračuje MLR, je nutné potvrdit jeho identitu a ověřit koncentraci opakovanou analýzou (nezávislá druhá stanovení).

C.1.2

Výsledek analýzy se uvede ve tvaru x +/– U, kde „x“ je výsledek analýzy a „U“ je rozšířená nejistota měření, a uvede se ve stejných jednotkách a se stejným počtem desetinných míst jako výsledek.

C.2    Nejistota měření a interpretace výsledků

C.2.1

MLR se vztahuje na zkušební vzorek získaný ze souhrnného vzorku prostřednictvím laboratorního nebo duplikátního vzorku. Výsledek laboratorního vzorku pro potravinu a konečného vzorku pro krmivo se považuje za reprezentativní pro danou šarži / část šarže a vztahuje se na celou šarži / část šarže.

C.2.2

Při kontrole překročení MLR použijí úřední laboratoře a donucovací orgány standardní rozšířenou nejistotu měření (7), která byla vypočtena z dlouhodobých údajů mezilaboratorních porovnávacích zkoušek EU s použitím koeficientu rozšíření 2 (míra spolehlivosti 95 %). Pro účely vymáhání MLR je rozšířená nejistota měření 50 %, s výjimkou mědi, na kterou se vztahuje hodnota 20 %. Zkušební laboratoř musí prokázat, že její vlastní rozšířená nejistota měření pro konkrétní kombinaci analytické metody / látky / skupiny produktů je stejná nebo nižší než výše uvedené standardní hodnoty. V případě překročení MLR oznámí laboratoř harmonizovanou standardní rozšířenou nejistotu měření. Pokud množství zjištěné ve vzorku potraviny vede k mezinárodnímu odhadu krátkodobého příjmu (IESTI), který přesahuje akutní referenční dávku (ARfD), může příslušný orgán jako předběžné opatření použít nižší rozšířenou nejistotu měření na základě vlastní nejistoty měření odhadnuté laboratoří (pokud je podložena dostatečnými vnitrolaboratorními a mezilaboratorními důkazy) a/nebo nižší míru spolehlivosti (nižší koeficient rozšíření, k).

C.2.3

Interpretace výsledku analýzy při zohlednění rozšířené nejistoty měření

C.2.4

Má se za to, že šarže / část šarže: a) splňuje MLR, pokud výsledek zkušebního vzorku nepřekračuje MLR, při zohlednění rozšířené nejistoty měření a v případě potřeby korekce na výtěžnost. To znamená, že vzorek je vyhovující, pokud je naměřená hodnota při odečtení rozšířené nejistoty (x – U ≤ MLR) nižší nebo rovna MLR; b) nesplňuje MLR, pokud výsledek zkušebního vzorku takřka nepochybně překračuje MLR, při zohlednění rozšířené nejistoty měření a v případě potřeby korekce na vychýlení metody, je-li to indikováno. To znamená, že vzorek není vyhovující, pokud naměřená hodnota při odečtení rozšířené nejistoty (x – U > MLR) překračuje MLR (8).

C.2.5

Akceptace a odmítnutí zásilky sestávající z více než jedné šarže Každá šarže, z níž byly odebrány vzorky v souladu s tímto nařízením a u níž výsledek analýzy vykazuje překročení MLR, se v celém rozsahu považuje za nevyhovující, jak je uvedeno v bodě C.2.4 písm. b), a zamítne se. Vzorkovanou šarži zásilky určí pracovník oprávněný k odběru vzorků, přičemž tato šarže se může lišit od šarže provozovatele potravinářského podniku. Vzorkovanou šarží může být jedna šarže nebo skupina šarží se stejnými vlastnostmi (datum výroby, původ, popis atd.). Pokud bylo u jedné šarže, která je součástí skupiny šarží se stejnými vlastnostmi, zjištěno, že je nevyhovující, a existuje důvodná pochybnost, že ostatní podobné šarže překračují MLR, považují se tyto další podobné šarže za podezřelé šarže.

---

(1)  V souladu s klasifikací produktů v příloze I nařízení (ES) č. 396/2005.

(2)  V souladu s klasifikací produktů v příloze I nařízení (ES) č. 396/2005.

(3)  Produkty, které jsou uvedeny jako příklady, by mohly potenciálně spadat do jiné kategorie, pokud je průměrná velikost jednotky větší nebo menší. Například okurky salátové a brambory mohou být malé až velké velikosti.

(4)  V souladu s klasifikací produktů v příloze I nařízení (ES) č. 396/2005.

(5)  Příloha I nařízení (ES) č. 396/2005.

(6)  Například u peckovin se pecky neanalyzují, ale množství reziduí se vypočte včetně pecek, přičemž se předpokládá, že pecky neobsahují žádná rezidua.

(7)   BIPM, JCGM 100:2008 – Guide to the expression of uncertainty in measurement, 2008.

(8)  Příklad: v případě, že MLR = 1, výsledek x = 2,2 a U = 50 %, pak x – U = 2,2 – 1,1 (= 50 % z 2,2) = 1,1, což je > MLR.