1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/1

(1)

Rozhodnutím 2000/742/ES (2) Rada schválila uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Ruské federace (dále jen „dohoda“).

(2)

Ustanovení čl. 12 písm. b) dohody zejména stanoví, že dohoda může být obnovena společnou dohodou stran na dobu dalších pěti let. Rozhodnutím 2009/313/ES (3) Rada naposledy schválila obnovení dohody na další pětileté období.

(3)

Po společném přezkumu dohody vzaly obě strany na vědomí doporučení nezávislých odborníků, že by dohoda měla být obnovena na další pětileté období v současné podobě.

(4)

Strany se domnívají, že by obnovení dohody bylo v jejich společném zájmu.

(5)

Obsah obnovené dohody bude totožný s obsahem dohody, jejíž platnost uplyne dne 20. února 2014.

(6)

V důsledku vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dnem 1. prosince 2009 nahradila Evropská unie Evropské společenství a je jeho nástupkyní.

(7)

Obnovení dohody by mělo být schváleno jménem Unie,

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/3

(1)

Kategorie 1, 2, 3, 4 a 5 přílohy I nařízení (EU) č. 528/2012 jsou definovány tak, aby umožnily některé domněnky týkající se vlastností látek, které do nich spadají. Pro zařazení do kategorie 6 uvedené přílohy se vyžaduje předložení souboru údajů, na jehož základě je možné provést úplné posouzení rizik pro zamýšlené použití. Postup pro změnu jedné z uvedených kategorií na základě žádosti za účelem zařazení účinných látek do této přílohy nebo pro úpravu omezení uvedených v této příloze by měl být transparentní a stejný pro všechny žadatele. Je proto vhodné jej upřesnit.

(2)

Údaje, které se za účelem zařazení účinné látky do přílohy I nařízení (EU) č. 528/2012 vyžadují, by měly být dostatečné k prokázání toho, že látka nevzbuzuje obavy ve smyslu čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

V zájmu jednotnosti by postup pro předkládání a schvalování žádosti o zařazení účinné látky do přílohy I nařízení (EU) č. 528/2012 měl odpovídat postupu pro předkládání a schvalování žádosti o schválení účinné látky. V případě, že by první postup vyžadoval předložení menšího množství údajů, by však měl být postup hodnocení odpovídajícím způsobem upraven.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky uvedeného v čl. 82 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012,

a)

zařazení účinných látek do kategorií 1, 2, 3, 4, 5 nebo 6 uvedené přílohy v souladu s čl. 28 odst. 1 uvedeného nařízení nebo

b)

provedení změn příslušných omezení v těchto kategoriích.

a)

považována za žádost o zařazení do kategorie 6 v příloze I uvedeného nařízení a

b)

předmětem schvalování podle čl. 3 odst. 2.

a)

čl. 4 odst. 4 tohoto nařízení;

b)

čl. 8 odst. 4 nařízení (EU) č. 528/2012 nebo

c)

jednoho z aktů uvedených v čl. 89 odst. 1 nařízení (EU) č. 528/2012.

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/6

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1451/2007 (2) se zřizuje seznam účinných látek, které mají být posouzeny vzhledem k možnému zařazení do přílohy I, I A nebo I B směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES (3). Uvedený seznam zahrnuje bis(N-cyklohexyl-diazenium-dioxy)měď (Cu-HDO).

(2)

Cu-HDO byl v souladu s čl. 11 odst. 2 směrnice 98/8/ES hodnocen pro použití v typu přípravku 8, konzervační přípravky pro výrobky v plechových obalech, jak je vymezeno v příloze V uvedené směrnice, což odpovídá typu přípravku 8, jak je definován v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Rakousko bylo jmenováno členským státem zpravodajem a předložilo Komisi dne 25. února 2008 zprávu příslušného orgánu a doporučení v souladu s čl. 14 odst. 4 a 6 nařízení (ES) č. 1451/2007.

(4)

Zprávu příslušného orgánu přezkoumaly členské státy a Komise. V souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 1451/2007 byly závěry tohoto přezkoumání v rámci Stálého výboru pro biocidní přípravky dne 13. prosince 2013 zařazeny do hodnotící zprávy.

(5)

Z uvedené zprávy vyplývá, že biocidní přípravky obsahující Cu-HDO, které se používají pro typ přípravku 8, by měly splňovat požadavky stanovené v článku 5 směrnice 98/8/ES.

(6)

Je proto vhodné schválit Cu-HDO pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 8.

(7)

Vzhledem k tomu, že hodnocení se nevztahuje na nanomateriály, v souladu s čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 528/2012 by se schválení nemělo na tyto materiály vztahovat.

(8)

Před schválením účinné látky by měla být poskytnuta přiměřená lhůta, která členským státům, zúčastněným stranám a případně Komisi umožní připravit se na splnění nových požadavků, které z něj plynou.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/9

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1451/2007 (2) se zřizuje seznam účinných látek, které mají být posouzeny vzhledem k možnému zařazení do přílohy I, I A nebo I B směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES (3). Tento seznam zahrnuje dekanovou kyselinu.

(2)

Dekanová kyselina byla v souladu s čl. 11 odst. 2 směrnice 98/8/ES hodnocena pro použití v typu přípravku 4, dezinfekční přípravky pro oblast potravin a krmiv, v typu přípravku 18, insekticidy, akaricidy a přípravky k regulaci jiných členovců, a v typu přípravku 19, repelenty a atraktanty, jak je vymezeno v příloze V uvedené směrnice, což v uvedeném pořadí odpovídá typům přípravku 4, 18 a 19, jak jsou vymezeny v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Rakousko bylo jmenováno členským státem zpravodajem a dne 7. prosince 2010 předložilo Komisi zprávy příslušného orgánu a doporučení v souladu s čl. 14 odst. 4 a 6 nařízení (ES) č. 1451/2007.

(4)

Zprávy příslušného orgánu přezkoumaly členské státy a Komise. V souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 1451/2007 byly závěry tohoto přezkoumání v rámci zasedání Stálého výboru pro biocidní přípravky dne 13. prosince 2013 zařazeny do dvou hodnotících zpráv.

(5)

Z uvedených zpráv vyplývá, že u biocidních přípravků obsahujících dekanovou kyselinu, které se používají pro typy přípravku 4, 18 a 19, lze očekávat, že splňují požadavky stanovené v článku 5 směrnice 98/8/ES.

(6)

Je proto vhodné schválit dekanovou kyselinu pro použití v biocidních přípravcích určených pro typy přípravku 4, 18 a 19.

(7)

Vzhledem k tomu, že se hodnocení nezabývala nanomateriály, neměla by se podle čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 528/2012 schválení na tyto materiály vztahovat.

(8)

Pro použití v typu přípravku 4 se hodnocení nezabývalo začleněním biocidních přípravků obsahujících dekanovou kyselinu do materiálů a předmětů určených pro přímý nebo nepřímý styk s potravinami ve smyslu čl. 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 (4). Tyto materiály mohou vyžadovat zavedení specifických limitů pro migraci do potravin, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1935/2004. Schválení by se proto takového použití týkat nemělo, ledaže by Komise takové limity zavedla nebo bylo podle uvedeného nařízení stanoveno, že tyto limity nejsou nezbytné.

(9)

Před schválením účinné látky by měla být poskytnuta přiměřená lhůta, která členským státům, zúčastněným stranám a případně Komisi umožní připravit se na splnění nových požadavků, které z něj plynou.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/13

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1451/2007 (2) se zřizuje seznam účinných látek, které mají být posouzeny vzhledem k možnému zařazení do přílohy I, I A nebo I B směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES (3). Tento seznam zahrnuje S-methopren.

(2)

S-methopren byl v souladu s čl. 11 odst. 2 směrnice 98/8/ES hodnocen pro použití v typu přípravku 18, insekticidy, akaricidy a přípravky k regulaci jiných členovců, jak je vymezeno v příloze V uvedené směrnice, což odpovídá typu přípravku 18, jak je vymezen v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Irsko bylo jmenováno členským státem zpravodajem a předložilo Komisi dne 29. října 2010 zprávu příslušného orgánu a doporučení v souladu s čl. 14 odst. 4 a 6 nařízení (ES) č. 1451/2007.

(4)

Zprávu příslušného orgánu přezkoumaly členské státy a Komise. V souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 1451/2007 byly závěry tohoto přezkoumání v rámci Stálého výboru pro biocidní přípravky dne 13. prosince 2013 zařazeny do hodnotící zprávy.

(5)

Z uvedené zprávy vyplývá, že u biocidních přípravků obsahujících S-methopren, které se používají pro typ přípravku 18, lze očekávat, že splňují požadavky stanovené v článku 5 směrnice 98/8/ES.

(6)

Je proto vhodné schválit S-methopren pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 18.

(7)

Vzhledem k tomu, že se hodnocení nezabývalo nanomateriály, nemělo by se podle čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 528/2012 schválení na tyto materiály vztahovat.

(8)

Před schválením účinné látky by měla být poskytnuta přiměřená lhůta, která členským státům, zúčastněným stranám a případně Komisi umožní připravit se na splnění nových požadavků, které z něj plynou.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/16

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1451/2007 (2) se zřizuje seznam účinných látek, které mají být posouzeny vzhledem k možnému zařazení do přílohy I, I A nebo I B směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES (3). Tento seznam zahrnuje zineb.

(2)

Zineb byl v souladu s čl. 11 odst. 2 směrnice 98/8/ES hodnocen pro použití v typu přípravku 21, protihnilobné přípravky, jak je vymezeno v příloze V uvedené směrnice, což odpovídá typu přípravku 21, jak je definován v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Irsko bylo jmenováno členským státem zpravodajem a předložilo Komisi dne 29. března 2011 zprávu příslušného orgánu a doporučení v souladu s čl. 14 odst. 4 a 6 nařízení (ES) č. 1451/2007.

(4)

Zprávu příslušného orgánu přezkoumaly členské státy a Komise. V souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 1451/2007 byly závěry tohoto přezkoumání v rámci zasedání Stálého výboru pro biocidní přípravky dne 13. prosince 2013 zařazeny do hodnotící zprávy.

(5)

Z uvedené zprávy vyplývá, že u biocidních přípravků obsahujících zineb, které se používají pro typ přípravku 21, lze očekávat, že splňují požadavky stanovené v článku 5 směrnice 98/8/ES, za předpokladu splnění podmínek uvedených v příloze tohoto nařízení. Je proto vhodné schválit zineb pro použití v biocidních přípravcích určených pro typ přípravku 21.

(6)

Vzhledem k tomu, že hodnocení se nezabývalo nanomateriály, v souladu s čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 528/2012 by se schválení nemělo na tyto materiály vztahovat.

(7)

Před schválením účinné látky by měla být poskytnuta přiměřená lhůta, která členským státům, zúčastněným stranám a případně Komisi umožní připravit se na splnění nových požadavků, které z něj plynou.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/19

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1451/2007 (2) se zřizuje seznam účinných látek, které mají být posouzeny vzhledem k možnému zařazení do přílohy I, I A nebo I B směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES (3). Tento seznam zahrnuje oktanovou kyselinu.

(2)

Oktanová kyselina byla v souladu s čl. 11 odst. 2 směrnice 98/8/ES hodnocena pro použití v typu přípravku 4, dezinfekční přípravky pro oblast potravin a krmiv, a v typu přípravku 18, insekticidy, akaricidy a přípravky k regulaci jiných členovců, jak je vymezeno v příloze V uvedené směrnice, což v uvedeném pořadí odpovídá typům přípravku 4 a 18, jak jsou vymezeny v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Rakousko bylo jmenováno členským státem zpravodajem a dne 7. prosince 2010 předložilo Komisi zprávy příslušného orgánu a doporučení v souladu s čl. 14 odst. 4 a 6 nařízení (ES) č. 1451/2007.

(4)

Zprávy příslušného orgánu přezkoumaly členské státy a Komise. V souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 1451/2007 byly závěry tohoto přezkoumání v rámci zasedání Stálého výboru pro biocidní přípravky dne 13. prosince 2013 zařazeny do dvou hodnotících zpráv.

(5)

Z uvedených zpráv vyplývá, že u biocidních přípravků obsahujících oktanovou kyselinu, které se používají pro typy přípravku 4 a 18, lze očekávat, že splňují požadavky stanovené v článku 5 směrnice 98/8/ES.

(6)

Je proto vhodné schválit oktanovou kyselinu pro použití v biocidních přípravcích určených pro typy přípravku 4 a 18.

(7)

Vzhledem k tomu, že se hodnocení nezabývala nanomateriály, neměla by se podle čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 528/2012 schválení na tyto materiály vztahovat.

(8)

Pro použití v typu přípravku 4 se hodnocení nezabývalo začleněním biocidních přípravků obsahujících oktanovou kyselinu do materiálů a předmětů určených pro přímý nebo nepřímý styk s potravinami ve smyslu čl. 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 (4). Tyto materiály mohou vyžadovat zavedení specifických limitů pro migraci do potravin, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1935/2004. Schválení by se proto takového použití týkat nemělo, ledaže by Komise takové limity zavedla nebo bylo podle uvedeného nařízení stanoveno, že tyto limity nejsou nezbytné.

(9)

Před schválením účinné látky by měla být poskytnuta přiměřená lhůta, která členským státům, zúčastněným stranám a případně Komisi umožní připravit se na splnění nových požadavků, které z něj plynou.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/23

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1451/2007 (2) se zřizuje seznam účinných látek, které mají být posouzeny vzhledem k možnému zařazení do přílohy I, I A nebo I B směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES (3). Uvedený seznam zahrnuje jod.

(2)

Jod byl v souladu s čl. 11 odst. 2 směrnice 98/8/ES hodnocen pro použití v typu přípravku 1, biocidní přípravky osobní hygieny, typu přípravku 3, biocidní přípravky pro veterinární hygienu, typu přípravku 4, dezinfekční přípravky pro oblast potravin a krmiv, a v typu přípravku 22, balzamovací a taxidermické kapaliny, jak je vymezeno v příloze V uvedené směrnice, což v uvedeném pořadí odpovídá typům přípravku 1, 3, 4 a 22, jak jsou vymezeny v příloze V nařízení (EU) č. 528/2012.

(3)

Z údajů předložených za účelem hodnocení bylo možné učinit závěry i pro komplex jodu s polyvinylpyrrolidonem.

(4)

Švédsko bylo jmenováno členským státem zpravodajem a dne 20. dubna 2011 předložilo Komisi zprávu příslušného orgánu a doporučení v souladu s čl. 14 odst. 4 a 6 nařízení (ES) č. 1451/2007.

(5)

Zprávu příslušného orgánu přezkoumaly členské státy a Komise. V souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 1451/2007 byly v rámci zasedání Stálého výboru pro biocidní přípravky konaného dne 13. prosince 2013 závěry tohoto přezkoumání zařazeny do hodnotící zprávy.

(6)

Ze zprávy rovněž vyplývá, že biocidní přípravky používané pro typy přípravku 1, 3, 4 a 22 by měly splňovat požadavky stanovené v článku 5 směrnice 98/8/ES za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v příloze tohoto nařízení.

(7)

Je proto vhodné schválit jod, včetně komplexu jodu s polyvinylpyrrolidonem, pro použití v biocidních přípravcích určených pro typy přípravku 1, 3, 4 a 22.

(8)

Vzhledem k tomu, že se hodnocení nevztahuje na nanomateriály, neměla by se podle čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) č. 528/2012 schválení na tyto materiály vztahovat.

(9)

Hodnocení se nezabývalo začleněním biocidních přípravků obsahujících jod do materiálů a předmětů určených pro přímý nebo nepřímý styk s potravinami ve smyslu čl. 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 (4). Tyto materiály mohou vyžadovat zavedení specifických limitů pro migraci do potravin, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1935/2004. Schválení by se proto takového použití týkat nemělo, ledaže by Komise takové limity zavedla nebo bylo podle uvedeného nařízení stanoveno, že tyto limity nejsou nezbytné.

(10)

Před schválením účinné látky by měla být poskytnuta přiměřená lhůta, která členským státům, zúčastněným stranám a případně Komisi umožní připravit se na splnění nových požadavků, které z něj plynou.

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro biocidní přípravky,

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/27

(1)

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XVI uvedeného nařízení.

(2)

Paušální dovozní hodnota se vypočítá každý pracovní den v souladu s čl. 136 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, a přitom se zohlední proměnlivé denní údaje. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie,

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/29

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 19 00, 1001 11 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro dané produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 642/2010 je cena pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 19 00, 1001 11 00, ex 1001 91 20 (pšenice obecná, osivo), ex 1001 99 00 (pšenice obecná vysoké jakosti, jiná než osivo), 1002 10 00, 1002 90 00, 1005 10 90, 1005 90 00, 1007 10 90 a 1007 90 00 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 5 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 1. února 2014 až do vstupu v platnost nového stanovení.

(5)

Protože je nutné zajistit, aby se toto opatření používalo co nejrychleji poté, kdy budou dostupné aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/32

(1)

Evropský parlament, Rada a Komise podporují ratifikaci mezinárodních úmluv o práci, které Mezinárodní organizace práce označuje za aktuální, jakožto příspěvek k úsilí Evropské unie o podporu důstojné práce pro všechny v Unii i mimo ni, jehož důležitým hlediskem je ochrana a zlepšování pracovních podmínek pracovníků.

(2)

Většina pravidel podle Úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 189 o důstojné práci pro pracovníky v domácnosti z roku 2011 (dále jen „úmluva“) je do značné míry zahrnuta v acquis Unie v oblastech sociální politiky, boje proti diskriminaci, justiční spolupráce v trestních věcech a azylu a přistěhovalectví.

(3)

Ustanovení úmluvy o ochraně migrujících pracovníků v domácnosti mohou ovlivnit volný pohyb pracovníků, což je oblast, která spadá do výlučné pravomoci Unie.

(4)

V důsledku toho spadají části úmluvy do pravomoci Unie a členské státy nesmějí ve vztahu k těmto částem přijímat závazky mimo rámec orgánů Unie.

(5)

Evropská unie nemůže úmluvu ratifikovat, jelikož jejími stranami mohou být pouze státy.

(6)

V této situaci musí členské státy, pokud jde o ratifikaci uvedené úmluvy, spolupracovat s orgány Unie.

(7)

Rada by proto měla zmocnit členské státy, které jsou vázány právními předpisy Unie o minimálních požadavcích v oblasti pracovních podmínek, aby v zájmu Unie úmluvu ratifikovaly,

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/33

(1)

Evropský parlament, Rada a Komise podporují ratifikaci mezinárodních úmluv o práci, které Mezinárodní organizace práce označuje za aktuální, jakožto příspěvek k úsilí Evropské unie o podporu důstojné práce pro všechny v Unii i mimo ni, jehož důležitým hlediskem je ochrana a zlepšování úrovně zdraví a bezpečnosti pracovníků.

(2)

Pravidla podle části III Úmluvy č. 170 Mezinárodní organizace práce (MOP) o bezpečnosti při používání chemických látek při práci (dále jen „úmluva“) jsou do značné míry zahrnuta v acquis Unie o sbližování právních předpisů a správních postupů v oblasti klasifikace, balení a označování, které byly od roku 1967 vypracovány a dále konsolidovány.

(3)

V důsledku toho spadají části úmluvy do pravomoci Unie a členské státy nesmějí ve vztahu k těmto částem přijímat závazky mimo rámec orgánů Unie.

(4)

Evropská unie nemůže úmluvu ratifikovat, jelikož jejími stranami mohou být pouze státy.

(5)

V této situaci musí členské státy, pokud jde o ratifikaci uvedené úmluvy, spolupracovat s orgány Unie.

(6)

Rada by proto měla zmocnit členské státy, které jsou vázány právními předpisy Unie o sbližování právních předpisů a správních postupů v oblasti klasifikace, balení a označování, aby v zájmu Evropské unie úmluvu ratifikovaly,

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/34

(1)

Lisabonská smlouva posiluje úlohu občanů Evropské unie jakožto účastníků politického života tím, že vytváří úzkou vazbu mezi občany, uplatňováním jejich politických práv a jejich zapojením do demokratického života Unie. V čl. 10 odst. 1 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) se stanoví, že fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii a že každý občan Unie má právo podílet se na demokratickém životě Unie. V čl. 10 odst. 2 SEU, který představuje vyjádření těchto zásad, se stanoví, že občané jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu a že hlavy států nebo předsedové vlád a vlády, které zastupují členské státy v Evropské radě a v Radě, jsou demokraticky odpovědni buď svým vnitrostátním parlamentům, nebo svým občanům.

(2)

Podle článku 20 SFEU občanství Unie doplňuje občanství členského státu.

(3)

Článek 21 SFEU a článek 45 Listiny základních práv Evropské unie přiznávají občanům EU základní právo svobodně se pohybovat a pobývat v Evropské unii.

(4)

Cílem tohoto doporučení je posílit právo občanů EU, kteří využívají své právo volného pohybu v rámci Unie, podílet se na demokratickém životě Unie a členských států.

(5)

Jak bylo zdůrazněno ve zprávě o občanství EU za rok 2010 (1), jedním z problémů, s nímž se občané Unie z některých členských států jako účastníci politického života v rámci Unie setkávají, je, že přicházejí o právo volit (je jim „odebráno volební právo“) ve vnitrostátních volbách svého domovského členského státu, jakmile po určitou dobu pobývali v jiném členském státě.

(6)

V současné době nemá žádný členský stát obecnou politiku, která občanům Unie z jiných členských států pobývajícím na jejich území přiznává právo volit ve vnitrostátních volbách. Občané Unie, jimž je odebráno volební právo, tudíž obvykle přicházejí o právo volit ve vnitrostátních volbách v jakémkoli členském státě.

(7)

Současná situace může být vnímána jako nesplnění základního předpokladu občanství Unie, totiž že občanství Unie doplňuje občanství členského státu a má občanům Unie poskytovat další práva, avšak v tomto případě může výkon práva volného pohybu vést ke ztrátě práva na účast na politickém životě.

(8)

Ačkoli občanům Unie, jimž bylo takto odebráno volební právo, zůstává právo volit členy Evropského parlamentu, nemají právo účastnit se vnitrostátních procesů, které vedou ke složení vlád členských států, z jejichž členů se skládá Rada, jeden ze spolutvůrců právních předpisů Unie.

(9)

Tato ztráta práva volit ve vnitrostátních volbách v zemi státní příslušnosti z důvodu výkonu práva volného pohybu v jiné zemi EU je občany Unie vnímána jako mezera v jejich politických právech.

(10)

Ve zprávě o občanství EU pro rok 2013 „Občané EU: vaše práva, vaše budoucnost“ (2) Komise zdůraznila, že plná účast občanů Unie na demokratickém životě Unie na všech úrovních představuje samotnou podstatu občanství Unie. Komise oznámila, že navrhne konstruktivní způsob, jak umožnit občanům EU, kteří žijí v jiném členském státě, plně se podílet na demokratickém životě EU zachováním jejich práva volit ve vnitrostátních volbách v zemi jejich původu.

(11)

Právo volit je základním občanským právem. Jak uznal Evropský soud pro lidská práva, právo volit není výsadou. Jakékoli obecné, automatické a svévolné odchýlení se od zásady všeobecného volebního práva může ohrozit demokratickou platnost takto zvoleného zákonodárce a právních předpisů, jež vyhlašuje (3). V demokratickém státě by presumpce tedy měla být ve prospěch začlenění. Tento soud dále zjistil, že existuje jasný trend ve prospěch povolovat účast ve volbách státním příslušníkům nerezidentům, i když žádný společný evropský přístup dosud neexistuje.

(12)

Pravidla, která se v současnosti používají v některých členských státech, mohou vést k situaci, kdy by občané Unie, kteří pobývají v jiných členských státech, mohli přijít o volební právo pouze z toho důvodu, že v zahraničí pobývají po určitou dobu. To vychází z předpokladu, že pobyt v zahraničí po určitou dobu znamená, že byla přetržena vazba s politickým děním v zemi původu. Tento předpoklad však není v každém jednotlivém případě správný. Proto by mohlo být vhodné dát občanům, jimž hrozí riziko, že by jim mohlo být odebráno volební právo, možnost prokázat svůj přetrvávající zájem o politický život v členském státě, jehož jsou státními příslušníky.

(13)

Občané Unie, kteří pobývají v jiném členském státě, mohou udržovat celoživotní a úzké vazby se svou zemí původu a mohou být nadále přímo ovlivněni právními akty přijatými tam zvolenými zákonodárci. Díky přístupnosti televizního vysílání za hranicemi a dostupnosti internetu a dalších internetových a mobilních komunikačních technologií je dnes mnohem snazší pozorně sledovat společenský a politický vývoj v domovském členském státě a účastnit se jej.

(14)

Princip politik, jež občanům odebírají volební právo, by měl být přehodnocen s ohledem na současnou socioekonomickou a technologickou realitu, současný trend směřující k širší politické účasti a současný stav evropské integrace, jakož i zásadní význam práva podílet se na demokratickém životě Unie a práva volného pohybu.

(15)

Komplexnější a přiměřenější přístup by spočíval v zajištění, aby občanům, kteří využívají své právo volného pohybu a pobytu v Unii, bylo zachováno právo volit ve vnitrostátních volbách, pokud prokáží trvalý zájem o politické dění v členském státě, jehož jsou státními příslušníky.

(16)

Souhlasný krok ze strany jednotlivců, např. žádost, aby zůstali zapsaní na seznamu voličů svého členského státu původu, by mělo být považováno za vhodné kritérium – a nejjednodušší prostředek – pro účely prokázání trvalého zájmu o politické dění v členském státě, jehož jsou státními příslušníky, aniž by tím byla dotčena možnost, aby tyto členské státy požadovaly, aby jejich občané tyto žádosti v přiměřených intervalech obnovovali, čímž by potvrzovali přetrvávání tohoto zájmu.

(17)

Aby se snížila zátěž pro občany v zahraničí na minimum, mělo by být podání žádosti o zápis na seznam voličů nebo o zachování na seznamu voličů možné elektronickou cestou.

(18)

Je důležité zajistit včasné a řádné informování občanů, kteří se stěhují do jiného členského státu nebo v něm pobývají, o podmínkách, za kterých si mohou zachovat svá volební práva, a o odpovídajících praktických opatřeních,

1.

Omezují-li politiky členských států právo jejich státních příslušníků volit ve vnitrostátních volbách výhradně na základě podmínky pobytu, měly by členské státy umožnit svým státním příslušníkům, kteří využívají právo volného pohybu a pobytu v Unii, prokázat trvalý zájem o politické dění v členském státě, jehož jsou státními příslušníky, a to i prostřednictvím žádosti o zachování na seznamu voličů, a ponechat si tak právo volit.

2.

Umožňují-li členské státy svým státním příslušníkům, kteří pobývají v jiném členském státě, ponechat si právo volit ve vnitrostátních volbách na základě žádosti o zachování na seznamu voličů, neměla by tím být dotčena možnost, aby tyto členské státy zavedly přiměřená doprovodná opatření, např. opětovné podání žádosti v přiměřených intervalech.

3.

Členské státy, které umožňují svým státním příslušníkům, kteří pobývají v jiném členském státě, ponechat si právo volit ve vnitrostátních volbách na základě žádosti nebo obnovení žádosti o zachování na seznamu voličů, by měly zajistit, aby veškeré příslušné žádosti bylo možné podávat elektronicky.

4.

Členské státy, jež zbavují státní příslušníky, kteří pobývají v jiném členském státě, práva volit ve vnitrostátních volbách, by je měly řádně a včasně informovat o podmínkách a praktických opatřeních pro zachování jejich práva volit ve vnitrostátních volbách.

Toto doporučení je určeno členským státům.

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/36

(1)

Podle čl. 2 odst. 1 obecných zásad ECB/2004/18 ze dne 16. září 2004 o zadávání zakázek na eurobankovky (1) mělo jednotné nabídkové řízení Eurosystému začít nejpozději 1. ledna 2012.

(2)

Obecnými zásadami ECB/2011/3 ze dne 18. března 2011, kterými se mění obecné zásady ECB/2004/18 o zadávání zakázek na eurobankovky (2), byl čl. 2 odst. 1 obecných zásad ECB/2004/18 změněn tak, že jednotné nabídkové řízení Eurosystému má začít nejpozději 1. ledna 2014, nerozhodne-li Rada guvernérů o jeho zahájení k jinému datu.

(3)

Článek 21 obecných zásad ECB/2004/18 ukládá Radě guvernérů přezkoumat obecné zásady ECB/2004/18 na začátku roku 2008 a poté každé dva roky.

(4)

V rámci posledního přezkumu obecných zásad ECB/2004/18 Rada guvernérů rozhodla o zahájení jednotného nabídkové řízení Eurosystému k pozdějšímu datu z důvodu změny předpokladů, z nichž se při stanovení předpokládaného data zahájení jednotného nabídkového řízení Eurosystému vycházelo.

(5)

Obecné zásady ECB/2004/18 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit,

1.2.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/37

(1)

Dne 25. září 2012 přijal Soudní dvůr nový jednací řád, který obsahuje řadu věcných i formálních změn oproti předchozímu jednacímu řádu, který jím byl zrušen. Tyto změny se týkají mimo jiné terminologie použité v novém jednacím řádu a postupu při poskytování bezplatné právní pomoci. Tyto změny je tedy třeba promítnout do znění doplňkového řádu.

(2)

Poté, co několik členských států určilo nové orgány pověřené vyřizováním záležitostí uvedených v článcích 2, 4 a 6 doplňkového řádu, a poté, co k Evropské unii přistoupily dne 1. ledna 2007 Bulharská republika a Rumunsko a dne 1. července 2013 Chorvatská republika, vyvstala též potřeba aktualizovat seznamy obsažené ve třech přílohách doplňkového řádu.

Se schválením Rady ze dne 17. prosince 2013,