This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document C:2018:456:FULL
Official Journal of the European Union, C 456, 18 December 2018
Úřední věstník Evropské unie, C 456, 18. prosince 2018
Úřední věstník Evropské unie, C 456, 18. prosince 2018
Display all documents published in this Official Journal
|
ISSN 1977-0863 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
C 456 |
|
|
||
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Ročník 61 |
|
Obsah |
Strana |
|
|
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska |
|
|
|
USNESENÍ |
|
|
|
Rada |
|
|
2018/C 456/01 |
|
|
II Sdělení |
|
|
|
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Evropská komise |
|
|
2018/C 456/02 |
Stažení oznámení o spojení podniků (Věc M.9094 – Amcor/Bemis) ( 1 ) |
|
|
IV Informace |
|
|
|
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE |
|
|
|
Rada |
|
|
2018/C 456/03 |
||
|
2018/C 456/04 |
||
|
|
Evropská komise |
|
|
2018/C 456/05 |
||
|
2018/C 456/06 |
||
|
|
Účetní dvůr |
|
|
2018/C 456/07 |
|
|
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
|
CS |
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska
USNESENÍ
Rada
|
18.12.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 456/1 |
Usnesení Rady Evropské unie a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže:
strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027
(2018/C 456/01)
RADA EVROPSKÉ UNIE A ZÁSTUPCI VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ, ZASEDAJÍCÍ V RADĚ,
BEROUCE NA VĚDOMÍ spolupráci EU v oblasti politiky mládeže v období do roku 2019. EU rozvíjí již od roku 2002 zvláštní spolupráci v oblasti politiky mládeže založenou na zásadách aktivní účasti a rovného přístupu k příležitostem (1), a to v součinnosti s dalšími politikami zaměřenými na mladé lidi, jako je vzdělávání, odborná příprava a zaměstnanost. Tato spolupráce vedla k politickým a legislativním změnám v členských státech a přispěla k budování kapacit mládežnických organizací,
PŘIPOMÍNAJÍCE, že jelikož cílem tohoto usnesení je stanovit strategii EU pro mládež, která bude schopna řešit výzvy, jimž čelí mladí lidé napříč Evropou, poskytnout společnou a soudržnou reakci EU na tyto výzvy a doplnit úsilí a iniciativy členských států v tomto ohledu, lze tohoto cíle lépe dosáhnout na úrovni EU než samotnými členskými státy. Rada tedy může v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii přijmout iniciativy za účelem dosažení uvedeného cíle. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto usnesení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,
UZNÁVAJÍ, že
1. Mladí lidé hrají ve společnosti zvláštní úlohu a čelí specifickým výzvám
Mladí lidé chtějí získat kontrolu nad svým životem, vytvářet vztahy a podporovat ostatní. Při přebírání kontroly nad svým životem procházejí různými typickými změnami ve svém osobním životě a prostředí, jako je přechod ze vzdělávání do pracovního procesu, samostatný život, partnerství či založení rodiny. Mnozí z nich čelí nejisté budoucnosti v důsledku globalizace, změny klimatu, technologického vývoje, demografických a socioekonomických trendů, populismu, diskriminace, sociálního vyloučení a falešných zpráv, s dosud nejasnými dopady na zaměstnanost, dovednosti či způsob fungování našich demokracií.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat mladým lidem, u nichž hrozí riziko marginalizace na základě potenciálních zdrojů diskriminace, jako je jejich etnický původ, pohlaví, sexuální orientace, zdravotní postižení, náboženské vyznání nebo přesvědčení či politické přesvědčení.
Sociálně-ekonomické vyloučení a demokratické vyloučení jsou vzájemně propojeny (2). Mladí lidé, kteří se střetávají s nevýhodami, jsou obecně méně aktivními občany a mají menší důvěru v instituce. Evropa si nemůže dovolit plýtvat talentem ani připouštět sociální vyloučení či ztrátu motivace mezi mládeží. Mladí lidé by měli být nejen tvůrci vlastního života, ale měli by také přispívat k pozitivním změnám ve společnosti. Aby mohli mladí lidé plně využívat přínosů opatření EU, musí tato opatření zohledňovat jejich ambice, kreativitu a nadání a reagovat na jejich potřeby. Mladí lidé naopak obohacují ambice EU: podle zprávy EU o mládeži (3) je tato generace vůbec nejvíce vzdělaná a obzvláště zběhlá v používání informačních a komunikačních technologií a sociálních médií.
2. Je zapotřebí strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027
Strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027, která vychází ze zkušeností a rozhodnutí týkajících se spolupráce v oblasti mládeže z minulých let (4), má za cíl řešit současné i budoucí výzvy, s nimiž se setkávají mladí lidé po celé Evropě. Strategie EU pro mládež stanoví rámec cílů, zásad, priorit, hlavních oblastí a opatření pro účely spolupráce v oblasti politiky mládeže pro všechny příslušné zúčastněné strany, s patřičným ohledem na jejich příslušné pravomoci a na zásadu subsidiarity.
Mezi příslušné zúčastněné strany patří mimo jiné členské státy EU, příslušné orgány Evropské unie a další mezinárodní organizace, jako je Rada Evropy, místní a regionální orgány, rady mládeže, mládežnické organizace, organizace pracující s mladými lidmi, pracovníci s mládeží, výzkumní pracovníci z oblasti mládeže a aktéři civilní společnosti, jakož i struktury programů Erasmus+ a Evropského sboru solidarity a jejich následných programů.
Zapojením všech mladých lidí a posílením jejich postavení může politika mládeže přispět ke zdárnému naplnění vize kontinentu, v němž mohou mladí lidé využívat příležitostí a ztotožňovat se s evropskými hodnotami.
3. Evropské cíle v oblasti mládeže zajišťují vizi pro Evropu
V průběhu šestého cyklu strukturovaného dialogu s názvem „Mládež v Evropě: co bude dál?“ činitelé s rozhodovací pravomocí, mladí lidé a výzkumní pracovníci společně shromáždili prostřednictvím celounijní konzultace témata, která jsou relevantní pro mladé lidi, a uspořádali je do 11 oblastí. Výsledkem tohoto participačního procesu, do něhož byli zapojeni mladí lidé z celé Evropy, bylo vypracování 11 evropských cílů v oblasti mládeže. Tyto cíle odrážejí názory mladých lidí v Evropě a představují vizi těch, kdo se v rámci strukturovaného dialogu aktivně angažovali.
Svědčí o odhodlání mnoha mladých Evropanů zapojit se do určování směru, jímž by se měla evropská spolupráce v oblasti mládeže ubírat. Strategie EU pro mládež by měla přispět k naplnění této vize mladých lidí prostřednictvím mobilizace politických nástrojů na úrovni EU, jakož i opatření na celostátní, regionální a místní úrovni, a to ze strany všech zúčastněných aktérů.
Evropské cíle v oblasti mládeže jsou uvedeny v plném znění v příloze 3, v nepozměněné podobě, jakožto vyjádření názorů účastníků dialogu, aby s patřičným ohledem na zásadu subsidiarity, pravomoci členských států a svobodu sdružování sloužily jako inspirace a poskytly vodítko pro EU, její členské státy a příslušné zúčastněné strany a orgány.
VÍTAJÍ
Sdělení Komise s názvem „Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež“ ze dne 22. května 2018 (5).
SOUHLASÍ PROTO S TÍMTO:
1. Obecné cíle
Spolupráce EU v oblasti mládeže by měla co nejvíce využívat potenciál politiky mládeže. Posiluje účast mládeže na demokratickém životě v souladu s článkem 165 Smlouvy o fungování EU. Rovněž podporuje sociální a občanskou angažovanost a usiluje o zajištění toho, aby všichni mladí lidé disponovali zdroji potřebnými k účasti ve společnosti.
Cílem strategie v nadcházejících letech je:
|
— |
umožnit mladým lidem, aby se stali tvůrci svého vlastního života, podporovat jejich osobní rozvoj a růst k samostatnosti, budovat jejich odolnost a vybavit je dovednostmi pro život, které jim pomohou vyrovnat se s měnícím se světem; |
|
— |
podněcovat mladé lidi k tomu, aby se stali aktivními občany, nositeli solidarity a aktéry pozitivních změn, inspirovanými hodnotami EU a evropskou identitou, a vybavit je v tomto ohledu nezbytnými zdroji; |
|
— |
zlepšit politická rozhodnutí s ohledem na jejich dopad na mladé lidi napříč všemi odvětvími, zejména v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, zdraví a sociálního začleňování; |
|
— |
přispět k vymýcení chudoby mladých lidí, jakož i všech forem jejich diskriminace a prosazovat sociální začlenění mladých lidí. |
2. Základní zásady
Evropská politika v oblasti mládeže a veškerá opatření prováděná v rámci strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 by měly být pevně zakotveny v mezinárodním systému lidských práv. V rámci všech politik a činností týkajících se mladých lidí by měly být uplatňovány následující zásady:
|
A. |
Rovnost a nediskriminace: bojovat proti všem formám diskriminace a prosazovat rovnost žen a mužů, uznat, že mladí lidé jsou vystaveni riziku, že budou čelit vícenásobným formám diskriminace, mimo jiné na základě věku, jakož i dodržovat zásady uznané mimo jiné v článcích 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie. |
|
B. |
Začleňování: uznávajíc, že mladí lidé nejsou homogenní skupinou, a jejich potřeby, prostředí, z nějž pocházejí, životní situace a zájmy se tudíž liší, by strategie EU pro mládež měla podporovat činnosti a politiky začleňující všechny mladé lidi, zejména ty, kteří mají méně příležitostí, nebo jejichž názory mohou být přehlíženy. |
|
C. |
Účast: uznávajíce, že všichni mladí lidé jsou pro společnost přínosem, by se všechny politiky a činnosti týkající se mladých lidí měly zasazovat o právo mladých lidí podílet se na přípravě, provádění a sledování politik, které se jich dotýkají, a to prostřednictvím smysluplné účasti mladých lidí a mládežnických organizací. V této souvislosti by měly být při utváření politik zohledňovány změny, které přináší digitální komunikace, jež má dopad na demokratickou a občanskou účast. |
|
D. |
Globální, evropský, celostátní, regionální a místní rozměr: s cílem zajistit udržitelný dopad na mladé lidi je důležité, aby byla politika EU v oblasti mládeže prováděna při zohlednění vzájemného propojení s regionální a místní úrovní a aby byly prováděny činnosti na podporu politik mládeže na základní úrovni. Názory mladých lidí je třeba rovněž zohlednit, kdykoli jsou řešeny globální otázky. |
|
E. |
Dvojí přístup: Politiky, které usilují o zlepšení života mladých lidí, nemohou být nikdy omezeny pouze na oblast mládeže. Proto je i nadále zásadně důležitý dvojí přístup, který byl dohodnut v předchozím rámci pro spolupráci (2010–2018), neboť má za cíl řešit otázky relevantní pro oblast mládeže, a to na jedné straně začleňováním iniciativ napříč různými oblastmi politik a prostřednictvím zvláštních iniciativ v odvětví mládeže na straně druhé. |
DÁLE SOUHLASÍ s následujícím:
1. Úsilí o efektivní, cílené a společné provádění v rámci jednotlivých odvětví a napříč nimi
Životy mladých lidí jsou formovány politikami zakotvenými v různých politických oblastech a prováděnými na různých úrovních. Pouze začleněním problematiky mládeže jako prioritní otázky do různých oblastí politiky může být tedy zajištěno, že v plánovaných politikách nebo programech budou zohledněny specifické potřeby mladých lidí či dopad, který by na ně měly mít. Uveďme konkrétní příklad: na úrovni EU by měl být dále prosazován meziodvětvový přístup jako elementární základ. Začleňování otázky mládeže může být navíc účinné pouze tehdy, pokud se zároveň zaručí, že mladí lidé se budou moci vyjadřovat ke všem možným oblastem politik, které na ně mají dopad.
Měla by být posílena spolupráce mezi odvětvími na všech úrovních rozhodování usilující o součinnost a komplementaritu činností a zahrnující větší zapojení mladých lidí.
2. Řešení hlavních oblastí v odvětví mládeže: Zapojovat. Propojovat. Posilovat.
a. Zapojovat
Pro fungující demokracii a pro společnost obecně je zásadně důležité poskytnout mladým lidem různé možnosti zapojení v jejich každodenním životě, jakož i účasti na demokratickém životě. Zaměřit se na účast mladých lidí je obzvláště důležité z toho důvodu, že jakékoli dnešní rozhodnutí bude mít nejdlouhodobější dopad na stávající generaci mladých lidí. Kromě toho je věková skupina mladých lidí nejméně zastoupena v politických orgánech a ve srovnání s jinými věkovými skupinami má méně příležitostí ovlivňovat rozhodovací procesy a účastnit se jich. Strategie EU pro mládež má za cíl dosáhnout smysluplné občanské, hospodářské, sociální, kulturní a politické účasti mladých lidí.
Zapojení mladých lidí tudíž musí být základem budoucí spolupráce EU v oblasti politiky mládeže. To rovněž znamená, že mladí lidé musí mít slovo při vytváření, provádění a hodnocení politik, které se jich týkají, jako je strategie EU pro mládež, jakož i vnitrostátní strategie v oblasti mládeže. Je zásadně důležité zajistit co největší začlenění a přizpůsobovat se stávajícím a nadcházejícím výzvám a prozkoumávat přitom nové a alternativní formy účasti.
VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A EVROPSKOU KOMISI, aby v rámci svých příslušných pravomocí:
|
— |
prosazovaly a podporovaly inkluzivní demokratickou účast všech mladých lidí v rámci společnosti a na demokratických procesech; |
|
— |
aktivně zapojovaly mladé lidi, mládežnické organizace a další aktéry organizující práci s mládeží do vytváření, provádění a hodnocení politik, které ovlivňují životy mladých lidí na místní, regionální, celostátní i evropské úrovni; |
|
— |
podporovaly vytváření a rozvoj zastoupení mládeže na místní, regionální a celostátní úrovni, při uznání práva mladých lidí účastnit se a samostatně se organizovat, jakož i uznání reprezentativních struktur mládeže a jejich začlenění do práce místních, regionálních, celostátních a evropských orgánů; |
|
— |
podporovaly a zprostředkovávaly dialog EU s mládeží (6) s cílem zahrnout do rozhodovacích procesů na všech úrovních rozličné názory mladých lidí a posílit rozvoj kompetencí v oblasti občanství, a to prostřednictvím výchovy k občanství a strategií učení; |
|
— |
podporovaly a rozvíjely příležitosti, pokud jde o „učení se aktivnímu zapojení“, s cílem zvýšit zájem o participativní činnosti a pomoci mladým lidem, aby se na toto zapojení připravili; |
|
— |
prozkoumaly a prosazovaly využívání inovativních a alternativních forem demokratické účasti, například nástrojů v oblasti digitální demokracie, a usnadnily přístup s cílem podpořit účast mladých lidí na demokratickém životě a zapojit mladé lidi inkluzivním způsobem, a zároveň měly na zřeteli skutečnost, že někteří mladí lidé nemají přístup k internetu a digitálním technologiím nebo dovednosti nezbytné k jejich používání. |
b. Propojovat
Mladí lidé v Evropě jsou stále více propojeni. Propojení, vztahy a výměna zkušeností jsou rozhodujícími faktory, pokud jde o solidaritu a budoucí rozvoj Evropské unie. Nejlepším způsobem, jak toto propojení podpořit, jsou různé formy mobility.
Příležitosti nabízené mladým lidem, aby se v evropském kontextu osobně účastnili výměn, spolupráce a kulturní a občanské činnosti, proto musí být přístupné všem mladým lidem. Díky tomu mohou rozvíjet a posilovat osobní, sociální a občanské kompetence, rozvíjet kritické myšlení a kreativitu, zvyšovat svou zaměstnatelnost a stát se aktivními evropskými občany. Výměny mládeže a projekty v rámci programu Erasmus+, Evropského sboru solidarity a jejich následných programů jsou zdrojem mezikulturního učení a posilování postavení, zejména v případě mladých lidí s omezenými příležitostmi.
Spolupráce EU v oblasti mládeže by měla tyto příležitosti pro mladé lidi podporovat. Měla by využívat programů EU, jako jsou Erasmus+ a Evropský sbor solidarity a jejich následné programy, s cílem lépe poznat mladé lidi a jejich ambice a posílit spolupráci v této oblasti politiky a budování společenství.
Strategie EU v oblasti mládeže by měla rovněž posílit propojenost mladých lidí v EU a kandidátských zemích, v zemích Východního partnerství a partnerských zemích západního Balkánu (7), jakož i s dalšími třetími zeměmi, s nimiž EU uzavřela dohody o přidružení či případně o spolupráci, a to za pomoci EU prostřednictvím příslušných unijních programů financování.
VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A EVROPSKOU KOMISI, aby v rámci svých příslušných pravomocí:
|
— |
umožnily všem mladým lidem, jakož i pracovníkům s mládeží přístup k možnostem přeshraniční mobility, včetně dobrovolnictví v sektoru občanské společnosti, a to odstraněním překážek a prováděním podpůrných opatření, se zvláštním důrazem na mladé lidi s omezenými příležitostmi; |
|
— |
vedly mladé lidi k angažovanosti v zájmu solidarity a za tímto účelem prosazovaly režimy podpory a aby usilovaly o doplňkovost a součinnost mezi finančními nástroji EU a celostátními, regionálními a místními režimy; |
|
— |
aktivně zapojovaly mladé lidi a mládežnické organizace do koncipování, provádění a hodnocení příslušných unijních programů financování; |
|
— |
sdílely osvědčené postupy a dále pracovaly na účinných systémech validace a uznávání dovedností a kompetencí získaných prostřednictvím neformálního a informálního učení, včetně činností v oblasti solidarity a dobrovolnictví, a nadále přitom prováděly doporučení Rady z roku 2012 o uznávání neformálního a informálního učení. |
c. Posilovat
Posilování postavení mladých lidí znamená vést je k tomu, aby vzali svůj život do vlastních rukou. K tomu jsou zapotřebí nezbytné zdroje, nástroje a prostředí ochotné věnovat hlasu mladých lidí řádnou pozornost. Mladí lidé napříč Evropou jsou v současné době vystaveni různým výzvám, jako jsou obtíže při přístupu k sociálním právům, sociální vyloučení a diskriminace, jakož i hrozby vyplývající z falešných zpráv a propagandy.
S cílem řešit tyto výzvy a umožnit tak skutečné posílení postavení mladých lidí je nezbytné společně pracovat na politikách, které řeší zvláštní situaci mladých lidí, a zlepšují tím životy mladých lidí v EU.
V této souvislosti může práce s mládeží ve všech formách sloužit jako katalyzátor posílení postavení: práce s mládeží má jedinečný přínos pro přechod mladých lidí do dospělosti (8), neboť poskytuje bezpečné prostředí, které jim umožňuje zvýšit své sebevědomí a neformálním způsobem se učit. Je známo, že v rámci práce s mládeží získávají mladí lidé klíčové osobní, odborné a podnikatelské kompetence a dovednosti, jako je týmová práce, vůdčí schopnosti, mezikulturní kompetence, řízení projektů, řešení problémů a kritické myšlení. V některých případech působí práce s mládeží jako cesta ke vzdělání, odborné přípravě nebo práci, čímž předchází vyloučení.
K využívání těchto přínosů je zapotřebí, aby bylo ve vyšší míře uznáváno neformální a informální učení prostřednictvím práce s mládeží, která je obzvláště přínosná pro osoby s nízkou formální kvalifikací, jakožto způsobu, jak zvýšit zaměstnatelnost. Uznávání se může zlepšit systematičtějším využíváním nástrojů kvality.
VYZÝVAJÍ ČLENSKÉ STÁTY A EVROPSKOU KOMISI, aby v rámci svých příslušných pravomocí:
|
— |
vypracovaly a prováděly evropský program práce s mládeží zaměřený na kvalitu, inovace a uznávání práce s mládeží. S cílem rozvinout plný potenciál je nezbytné zahrnout odborné znalosti zastoupení mládeže, mládežnických organizací, pracovníků s mládeží a výzkumných pracovníků z oblasti mládeže. Je třeba podněcovat další synergie s činnostmi, které v této oblasti provádí Rada Evropy; |
|
— |
podporovaly rozvoj kvalitní práce s mládeží na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni, včetně rozvoje politiky v této oblasti, odborné přípravy určené pracovníkům s mládeží, zavedení právních rámců a přidělení dostatečných zdrojů; |
|
— |
podporovaly aktivity prováděné v rámci práce s mládeží na všech úrovních, včetně základní úrovně, a uznávaly mládežnické organizace coby zajišťovatele rozvoje kompetencí a sociálního začlenění prostřednictvím práce s mládeží a činností neformálního vzdělávání, při současném respektování celostátních, regionálních a místních aktivit v této oblasti; |
|
— |
v rámci možností vytvářely a dále rozvíjely snadno přístupná kontaktní místa mládeže, která poskytují širokou škálu služeb nebo informace, včetně finančního poradenství, poradenství a podpory v otázkách týkajících se povolání, zdraví a vztahů a příležitostí v oblasti vzdělávání, kultury a zaměstnání. |
VYZÝVAJÍ PROTO ČLENSKÉ STÁTY A EVROPSKOU KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ:
3. Spolupracovaly na základě nástrojů a řízení
V zájmu účinného provádění strategie EU pro mládež napříč EU a ve členských státech je zapotřebí konkrétních nástrojů. K dosažení cílů strategie EU pro mládež budou podle potřeby na místní, regionální, celostátní, evropské či globální úrovni využívána tato opatření:
|
a. |
Tvorba politiky mládeže založené na faktech a shromažďování poznatků: Politika EU v oblasti mládeže by měla být založena na faktech a vycházet z reálných potřeb a situací mladých lidí. K tomu je zapotřebí průběžné provádění výzkumu, rozvíjení poznatků a poskytování podpory mladým lidem a mládežnickým organizacím. Pro lepší pochopení potřeb různých skupin mladých lidí, zejména mladých lidí s omezenými příležitostmi, je obzvláště důležité shromažďovat rozčleněné údaje týkající se mladých lidí. Tvorba politiky založené na faktech by měla probíhat za podpory portálu wiki zaměřeného na mládež (Youth Wiki), sítí zabývajících se výzkumem v oblasti mládeže, spolupráce s mezinárodními organizacemi, jako je Rada Evropy, OECD a další orgány, včetně mládežnických organizací. |
|
b. |
Vzájemné učení a šíření: Vzájemné učení mezi členskými státy, Evropskou komisí a příslušnými zúčastněnými stranami by mělo být nástrojem pro další rozvoj politiky mládeže, pokud jde o hlavní i průřezové oblasti. Odborné skupiny budou i nadále vypracovávat politické pokyny a praktické nástroje a budou sdílet osvědčené postupy; tato strategie nabídne nové nástroje vzájemného učení, jako jsou vzájemná hodnocení a vzájemné poradenství, fóra na vysoké úrovni, analýzy a studie, v souladu s prioritami strategie EU pro mládež obecně, jakož i v rámci tříletých pracovních plánů. Bude usilovat o systematičtější přístup ke kvalitním informacím o mládeži, osvětové činnosti a šíření, přičemž bude vycházet ze svých stávajících sítí. |
|
c. |
Participativní řízení: S cílem uznat skutečnost, že mladí lidé znají svůj vlastní život nejlépe, je zásadně důležité zajistit, aby mladí lidé a organizace, které je zastupují, byli zapojeni do jednotlivých fází provádění strategie EU pro mládež. Účastí se zvyšuje viditelnost mladých lidí a otázek, jež je znepokojují, ale současně i zviditelnění činitelů s rozhodovacími pravomocemi v oblasti politiky mládeže v očích mladých lidí. Účelem účasti je i posílení legitimity a uznání politik mládeže. Platforma strategie EU pro mládež bude usilovat o usnadnění participativního řízení a koordinace provádění strategie s cílem položit základy pro pravidelný občanský dialog, poskytnout zúčastněným stranám větší úlohu při koordinaci provádění strategie a poskytnout příležitosti k výměně informací o činnostech a výsledcích. Komise se vyzývá, aby uspořádala zvláštní zasedání, na nichž se podle situace setkají zástupci orgánů EU, členských států, vnitrostátních agentur programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity, mládežnických organizací a dalších příslušných zúčastněných stran, jakož i zástupci místních a regionálních orgánů. |
|
d. |
Mobilizace programů a fondů EU: Strategie bude podporovat efektivní využívání programů a fondů EU, jako jsou Erasmus+, Evropský sbor solidarity, evropské strukturální a investiční fondy, Horizont 2020, včetně akce „Marie Curie-Skłodowska“, Kreativní Evropa a jejich následné programy. Členské státy se vyzývají k tomu, aby prozkoumaly součinnost mezi zdroji financování na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni. |
|
e. |
Monitorování financování z EU: Transparentnost opatření EU zaměřených na mladé lidi by měla zahrnovat monitorování výdajů EU v oblasti mládeže za případného využití stávajících mechanismů. |
|
f. |
Informování o strategii EU pro mládež: S ohledem na skutečnost, že do tvorby politiky zaměřené na mladé lidi jsou zapojeny různé zúčastněné strany, je důležité informovat o účelu a obsahu strategie EU pro mládež komplexním způsobem a jazykem, který bude pro mladé lidi srozumitelný. Strategie EU pro mládež může společně s evropskými cíli v oblasti mládeže poskytnout vodítko pro osoby úzce zapojené do formování politiky mládeže, jakož i pro aktéry působící mimo tuto oblast tím, že vytvoří novou a pozitivní argumentaci týkající se politiky EU v oblasti mládeže a práce s mládeží v Evropě. |
|
g. |
Plánovací kalendář budoucích činností na vnitrostátní úrovni (9): Plánovací kalendář budoucích činností na vnitrostátní úrovni má členským státům umožnit dobrovolné sdílení jejich priorit v souladu se strategií EU pro mládež. Účelem je posílit transparentnost při provádění politik mládeže na regionální, celostátní a unijní úrovni. Mělo by se tak napomoci při určování vhodných partnerů pro činnosti vzájemného učení podle individuálních potřeb členských států. S cílem zabránit dodatečné administrativní zátěži by měly tyto plánovací kalendáře vycházet ze stávajících vnitrostátních rámců politiky mládeže/vnitrostátních strategií v oblasti mládeže. |
|
h. |
Dialog EU s mládeží (10): Na základě úspěšných výsledků strukturovaného dialogu s mladými lidmi a mládežnickými organizacemi bude zahájen nový dialog EU s mládeží, který bude mít k dispozici nezbytné nástroje a jehož cílem bude zapojit do rozhodovacích procesů a do provádění strategie EU pro mládež více činitelů s rozhodovacími pravomocemi a mladých lidí, zejména těch, jejichž názory zůstávají nevyslyšeny a kteří mají omezené příležitosti, a posílit tak jejich angažovanost a politickou účast v kontextu EU a společnosti obecně. Rovněž by měly být usnadněny pravidelnější výměny mezi vnitrostátními pracovními skupinami zabývajícími se dialogem EU s mládeží a Evropskou komisí. |
|
i. |
Koordinátor EU pro mládež: Rada vítá záměr vytvořit v rámci Evropské komise funkci koordinátora EU pro mládež s cílem posílit meziodvětvovou spolupráci, jakož i rozvoj a výměnu poznatků ohledně problematiky mládeže v rámci jednotlivých útvarů Evropské komise. Koordinátor EU pro mládež by měl úzce spolupracovat s různými zúčastněnými stranami, aby byla zajištěna soudržná komunikace ve vztahu k mladým lidem. |
|
j. |
Informační a podpůrné služby pro mládež: pomocí vhodného poskytování kvalitních informačních služeb a platforem pro mládež na všech úrovních, včetně Evropského portálu pro mládež, a za podpory celoevropských organizací může být prosazován rovný přístup mladých lidí ke kvalitním informacím o jejich právech, příležitostech, službách pro mládež a programech EU pro mladé lidi. |
|
k. |
Pracovní plány EU v oblasti mládeže: Strategie EU pro mládež bude prováděna ve tříletých pracovních cyklech odpovídajících funkčnímu období dvou trojic předsednictví. Priority a opatření pro příslušné pracovní cykly budou předloženy v pracovních plánech EU v oblasti mládeže. Rada stanoví tyto pracovní plány EU společně s Komisí, přičemž první z nich bude na období let 2019–2021 (11). Uvedené plány by měly vycházet ze základních zásad a priorit této strategie, přičemž by se měly zabývat problematikou mládeže v rámci jiných složení Rady a jejich přípravných orgánů v příslušných oblastech politik. |
|
l. |
Monitorování, podávání zpráv a hodnocení: S cílem posuzovat a usnadňovat pokrok v koordinaci politiky je třeba provádět pravidelné monitorování dosaženého pokroku. V zájmu usnadnění vzájemného učení mezi členskými státy je zapotřebí určit osvědčené postupy a podmínky jejich přenositelnosti. Komise bude o provádění strategie EU pro mládež podávat každé tři roky zprávu, která bude mimo jiné vycházet z informací členských států a portálu wiki zaměřeného na mládež. Tento portál bude nadále poskytovat informace o rozvoji vnitrostátních politik mládeže. Na úrovni EU budou mládežnické organizace a další příslušné zúčastněné strany úzce zapojeny do monitorování pokroku prostřednictvím platformy strategie EU. K monitorování celkové situace mladých lidí v členských státech může být využit přehled ukazatelů EU v oblasti mládeže. Členské státy a Evropská komise se vyzývají, aby v prvním roce po přijetí strategie EU pro mládež uvedený přehled ukazatelů přezkoumaly. Jako prostředek k porovnávání osvědčených postupů a monitorování provádění strategie by mohly být zavedeny kvantitativní a kvalitativní ukazatele a referenční úrovně, upravené na základě potřeb členských států a zúčastněných odvětví. Od roku 2019 by měl být prováděn přezkum výzkumných projektů financovaných EU s cílem zjistit údaje relevantní pro oblast politiky mládeže. |
|
m. |
Přezkum v polovině období: Rada přezkoumá strategii EU pro mládež v polovině období na základě hodnotící zprávy, kterou předloží Komise do 31. prosince 2023. V roce 2024 případně přezkoumá toto usnesení, aby jej přizpůsobila případnému novému vývoji a potřebám. |
(1) Usnesení Rady o obnoveném rámci v oblasti mládeže (2010–2018), usnesení Rady a zástupců vlád týkající se rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (27. června 2002).
(2) Eurofound – oddíl věnovaný NEET: https://www.eurofound.europa.eu/cs/topic/NEETs
(3) Dokument 9264/18 ADD 2 – SWD(2018) 169 final části 1–7.
(4) Sdělení Komise s názvem „Investice do evropské mládeže“ (COM(2016) 940), závěry Rady o strategických perspektivách pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže po roce 2018, květen 2017.
(5) Dokument 9264/18 + ADD 1 až 8 – COM(2018) 269 final.
(6) Další informace naleznete v příloze 1 týkající se dialogu EU s mládeží.
(7) https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/policy/eu-and-western-balkans_en
(8) Odborná skupina pro přínos práce s mládeží a neformálního a informálního učení k řešení problémů, kterým čelí mladí lidé, zejména pokud jde o přechod ze vzdělávání do zaměstnání. http://ec.europa.eu/assets/eac/youth/library/reports/contribution-youth-work-summary_en.pdf
(9) Další informace naleznete v příloze 2 týkající se plánovacích kalendářů budoucích činností na vnitrostátní úrovni.
(10) Další informace naleznete v příloze 1 týkající se dialogu EU s mládeží.
(11) Další informace naleznete v příloze 4 týkající se pracovního plánu EU v oblasti mládeže na období let 2019–2021.
PŘÍLOHA 1
o dialogu EU s mládeží
1. Úvod
„Dialogem EU s mládeží“ se rozumí dialog s mladými lidmi a mládežnickými organizacemi, který zahrnuje tvůrce politik a osoby s rozhodovací pravomocí, jakož i odborníky, výzkumné pracovníky a případně jiné příslušné aktéry občanské společnosti. Slouží jako stálé fórum pro společnou reflexi a konzultace o prioritách evropské spolupráce v oblasti mládeže, jejím uplatňování a hodnocení (1).
Dialog EU s mládeží je vyústěním procesu strukturovaného dialogu, který byl zaveden usnesením o obnoveném rámci spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) a v následujících letech dále rozvíjen na základě výsledků průběžného monitorování a hodnocení (2).
Usnesení Rady o budoucím vývoji strukturovaného dialogu přijaté v květnu 2017 vyzvalo členské státy a Komisi, aby „provedly přezkum procesu strukturovaného dialogu a jeho cílů ve vztahu k evropské spolupráci v oblasti mládeže po roce 2018 a zvážily inovativní a účinné způsoby prosazování smysluplného a konstruktivního dialogu s mladými lidmi z různých prostředí, s organizacemi mládeže, výzkumnými pracovníky z oblasti mládeže a tvůrci politik, včetně zúčastněných subjektů z jiných relevantních odvětví, a jejich zapojení.“ (3)
2. Cíle dialogu EU s mládeží
Dialog EU s mládeží by měl přispívat k celkovým cílům strategie EU pro mládež a řídit se jejími základními zásadami, jak jsou vymezeny ve výše uvedeném usnesení.
Konkrétní cíle dialogu EU s mládeží jsou pak tyto:
|
a) |
podporovat účast mladých lidí na demokratickém životě Evropy v souladu s článkem 165 SFEU; |
|
b) |
zasazovat se o rovnou účast mladých žen a mužů; |
|
c) |
zohledňovat rozličné názory a zajistit, aby všichni mladí lidé měli možnost přispívat k utváření politik; |
|
d) |
podnítit pozitivní změny politik mládeže na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni; |
|
e) |
posílit kompetence mladých lidí v oblasti občanství a pocit sounáležitosti se společností a s Evropskou unií. |
3. Provádění dialogu EU s mládeží
Dialog EU s mládeží by měl pokud možno probíhat formou pracovních cyklů v délce 18 měsíců, přičemž každý z těchto cyklů by měl jednu tematickou prioritu úzce související s prioritami strategie EU pro mládež, případně i s evropskými cíli v oblasti mládeže.
Každý cyklus by měl vycházet z poznatků získaných v rámci předchozího cyklu. Pro monitorování výsledků v oblasti kvality a celkového dopadu procesu jako takového má zásadní význam průběžné sledování. Během všech fází procesu by všichni partneři zapojení na příslušné úrovni měli uplatňovat postupy, jimiž se měří kvalitativní nebo kvantitativní dopad.
S ohledem na výše uvedené cíle by dialog s mládeží měl být založen na přístupech usnadňujících účast na různých etapách:
|
a) |
informace o možnostech účasti a o obecném tématu, poskytované na všech úrovních od místní až po celoevropskou; |
|
b) |
konzultace, včetně metod interakce na internetu i mimo něj, jakož i výsledků výzkumu založeného na faktech; |
|
c) |
přímý dialog mezi činiteli s rozhodovací pravomocí a mladými lidmi založený na osvědčených postupech v rámci metodických přístupů, jež byly dosud v souvislosti se strukturovaným dialogem vypracovány, jakož i na průběžných inovacích v tomto ohledu; |
|
d) |
trvalé partnerství při řízení daného procesu na vnitrostátní a evropské úrovni, ve vhodných případech včetně partnerství s relevantními odvětvími v závislosti na tématu daného cyklu. |
4. Řízení dialogu EU s mládeží
Řízení dialogu EU s mládeží by mělo více vycházet ze zkušeností z minulosti, přičemž cílem by měl být jasnější a jednodušší proces.
K podpoře provádění a řízení dialogu EU s mládeží mohou přispívat různá partnerství na různých úrovních, jako jsou například rady mládeže, mládežnické organizace a další zúčastněné strany působící v oblasti mládeže, jakož i partneři z jiných odvětví.
Členské státy se vyzývají, aby umožnily účast mladých lidí ve všech fázích provádění dialogu EU s mládeží mimo jiné tím, že ve národní pracovní skupině svěří významnou úlohu národní radě mládeže.
(1) Dokument 11865/18, návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013.
(2) Dokument 9264/18 ADD 1, pracovní dokument útvarů Komise o výsledcích otevřené metody koordinace v oblasti mládeže 2010–2018, který je přiložen ke sdělení Komise s názvem „Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež“.
(3) Dokument 9632/17, usnesení Rady o strukturovaném dialogu a budoucím vývoji dialogu s mladými lidmi v kontextu politik týkajících se evropské spolupráce v oblasti mládeže po roce 2018.
PŘÍLOHA 2
týkající se plánovacího kalendáře budoucí činnosti na vnitrostátní úrovni
S cílem zvýšit transparentnost při provádění politik mládeže na regionální, celostátní a unijní úrovni by plánovací kalendáře budoucí činnosti na vnitrostátní úrovni měly členským státům umožnit dobrovolně sdílet své priority v souladu se strategií EU pro mládež.
K nejdůležitějším nástrojům pro provádění strategie EU pro mládež patří politiky v oblasti mládeže v členských státech. Jsou často součástí vnitrostátní strategie v oblasti mládeže nebo rovnocenného plánovacího dokumentu zaměřeného na politiku mládeže. Obsah těchto vnitrostátních strategií v oblasti mládeže může být velmi cenný pro jiné členské státy v tom smyslu, že jim umožní vytvářet synergie, usnadní vzájemné učení a napomůže k určení a kategorizaci různých zájmů a specifických potřeb členských států při vypracovávání politik mládeže.
Cílem shromažďování budoucích vnitrostátních priorit v oblasti mládeže je:
|
— |
vytvořit znalostní základnu, jež by podnítila dvoustranné nebo vícestranné projekty a aktivity v rámci vytváření politik mládeže; |
|
— |
umožnit členským státům strategickou spolupráci s jinými členskými státy, pokud jde o vnitrostátní potřeby a budoucí strategie; |
|
— |
určit oblasti, v nichž může mezi členskými státy probíhat proces vzájemného učení; |
|
— |
umožnit, aby celostátní a regionální aktivity hrály určitou roli na evropské scéně. |
Členské státy by ve svých plánovacích kalendářích budoucí činnosti na vnitrostátní úrovni mohly:
|
— |
určit odpovědné subjekty; |
|
— |
nastínit provádění evropských priorit na vnitrostátní úrovni tím, že u těchto priorit uvedou konkrétní opatření; |
|
— |
stanovit, jak opatření obsažená v uvedených plánech souvisejí s vnitrostátními a unijními finančními programy pro mládež, jako je Erasmus+, Evropský sbor solidarity, systém záruk pro mladé lidi a jejich následné programy spadající do víceletého finančního rámce na období 2021–2027. |
Plánovací kalendáře budoucích činností na vnitrostátní úrovni by měly být v ideálním případě vypracovávány na základě zásady účasti mladých lidí na tvorbě politik. Podpořit by se rovněž mohlo zapojení národních agentur pro program Erasmus+ a Evropský sbor solidarity do tohoto procesu, současně se spoluprací s různými aktéry napříč odvětvími.
S cílem maximalizovat potenciál vzájemného učení a synergií by plánovací kalendáře budoucích činností na vnitrostátní úrovni měly být přístupné veřejnosti.
PŘÍLOHA 3
o evropských cílech v oblasti mládeže
Evropské cíle v oblasti mládeže (1) jsou výsledkem šestého cyklu strukturovaného dialogu s mladými lidmi, činiteli s rozhodovacími pravomocemi, výzkumnými pracovníky a dalšími zúčastněnými subjekty, který se uskutečnil pod názvem „Mládež v Evropě: co bude dál?“. Cílem tohoto cyklu bylo shromáždit názory mladých lidí a společně přispět k vytvoření strategie EU pro mládež 2019–2027.
Evropské cíle v oblasti mládeže představují vizi Evropy, jež mladým lidem umožňuje realizovat jejich plný potenciál. Vymezují průřezové oblasti, které mají vliv na život mladých lidí, a zdůrazňují výzvy, jimiž je třeba se zabývat.
První fáze šestého cyklu strukturovaného dialogu se soustředila na tvůrčí reflexi a definování společného chápání tématu tohoto cyklu. Mladí lidé spolu s činiteli s rozhodovacími pravomocemi určili relevantní témata pro účely tvorby politik v oblasti mládeže, která zúčastněným výzkumným pracovníkům posloužila jako základ pro navržení celoevropské konzultace. Do následující konzultační fáze se mladí lidé z celé Evropy a z celé škály prostředí zapojili prostřednictvím tematických skupin, průzkumů a dalších metod. Na základě výsledků této konzultace delegáti z řad mládeže a činitelé s rozhodovacími pravomocemi společně zformulovali 11 níže uvedených evropských cílů v oblasti mládeže, které během následující politické rozpravy Rady EU ve složení pro otázky mládeže ministři obecně uvítali. Poslední fáze cyklu se zaměřila na plánování konkrétních činností a na prozkoumání způsobů, jakými lze evropské cíle v oblasti mládeže naplňovat.
Členské státy a Evropská komise se v rámci svých příslušných pravomocí vyzývají, aby se mimo jiné evropskými cíli v oblasti mládeže inspirovaly a aby tuto vizi při všech vhodných příležitostech začleňovaly do veškerých souvisejících politik a programů.
S náležitým ohledem na zásadu subsidiarity by se k evropským cílům v oblasti mládeže mělo přistupovat v souladu s vnitrostátními a unijními právními předpisy a podmínkami v jednotlivých státech. Evropské cíle v oblasti mládeže nejsou právně závazné.
|
|
#1 PROPOJIT EU S MLÁDEŽÍ Souvislosti: Stále vyšší počet mladých lidí nemá důvěru v EU a obtížně chápe její zásady, hodnoty a fungování. Jako jeden z důvodů rostoucího euroskepticismu mezi mladými lidmi byl rovněž určen demokratický deficit v procesech EU. |
Obecný cíl: Podpořit pocit sounáležitosti mladých lidí s evropským projektem a vybudovat mezi EU a mladými lidmi most ve snaze opětovně si získat jejich důvěru a zvýšit jejich zapojení.
Konkrétní cíle
|
— |
Prostřednictvím zlepšení stávajících participačních mechanismů a vytvořením nových mechanismů zaručit smysluplné zapojení mládeže a dialog ve všech fázích rozhodovacího procesu EU. |
|
— |
Zajistit rovný přístup ke kvalitním nestranným informacím ve formě uzpůsobené mladým lidem o tom, jak EU funguje, jak se v ní angažovat a jaké příležitosti poskytuje. |
|
— |
Ve formálním i neformálním kontextu zavést a zintenzivnit vzdělávání o Evropě a o Evropské unii. |
|
— |
V souladu se zásadou rovného postavení občanů zaručit v politických a administrativních subjektech EU spravedlivé zastoupení všech členských států. |
|
— |
Navýšit rozpočet a dopad programů EU v oblasti mládeže. |
|
— |
Budovat důvěru mladých lidí v projekt Evropské unie prostřednictvím řešení problému demokratického deficitu, nedostatku transparentnosti a zviditelnění. |
|
— |
Institucionalizovat posuzování dopadu a účinku politik EU, jakož i jejich uzpůsobení mladým lidem. |
|
|
#2 ROVNOST VŠECH POHLAVÍ (2) Souvislosti: Mnoho mladých lidí, zvláště pak dívek, je stále obětí diskriminace na základě pohlaví. Mladým lidem všech pohlaví, včetně nebinárních mladých lidí a osob LGBTQI+ (3) , je třeba zajistit rovné příležitosti a přístup k právům. |
Obecný cíl: Zajistit rovnost všech pohlaví a genderově citlivé přístupy ve všech oblastech života mladých lidí.
Konkrétní cíle
|
— |
Bojovat proti diskriminaci a zajistit osobám všech pohlaví stejná práva v kulturním, politickém a socioekonomickém životě. |
|
— |
Dosáhnout všeobecného povědomí o nerovnosti a diskriminaci na základě pohlaví, zejména ve sdělovacích prostředcích. |
|
— |
Účinně řešit a potírat násilí na základě pohlaví ve všech jeho podobách a vymýtit je. |
|
— |
Odstranit stereotypní genderové role a zahrnout různé genderové identity do vzdělávacích systémů, rodinného života, na pracoviště a do dalších oblastí života. |
|
— |
Ukončit strukturální diskriminaci na základě pohlaví na trhu práce a zajistit stejná práva, přístup i příležitosti. |
|
— |
Zajistit stejnou odměnu za stejnou práci a rovné sdílení odpovědnosti za práci související s péčí. |
|
— |
Zajistit rovný přístup k formálnímu a neformálnímu vzdělávání a zaručit, aby koncepce vzdělávacích systémů dodržovala genderově citlivé přístupy. |
|
|
#3 INKLUZIVNÍ SPOLEČNOSTI Souvislosti: Třetina mladých lidí v Evropě je ohrožena chudobou a sociálním vyloučením. Mnoho z nich nemá přístup ke svým sociálním právům. Řada jich nadále čelí četným formám diskriminace, předsudkům a trestným činům z nenávisti. Nová situace související s migrací s sebou přinesla řadu sociálních výzev i výzev souvisejících se začleněním. Je proto nesmírně důležité usilovat o naplnění práv všech mladých lidí v Evropě, včetně nejvíce marginalizovaných a vyloučených osob. |
Obecný cíl: Umožnit a zajistit začlenění všech mladých lidí do společnosti.
Konkrétní cíle
|
— |
Poskytovat právní ochranu a prosazovat mezinárodní právní nástroje k boji proti všem druhům diskriminace a nenávistných projevů a zároveň uznat, že mladí lidé jsou vystavováni četným formám diskriminace. |
|
— |
Zintezivnit poskytování informací mladým lidem na okraji společnosti, aby se zajistilo, že jsou obeznámeni s prostory, příležitostmi a zkušenostmi, kterých mohou využít. |
|
— |
Zajistit, aby všichni mladí lidé na okraji společnosti měli rovný přístup k systémům formálního i neformálního učení, a zabývat se přitom všemi aspekty začleňování. |
|
— |
Posílit kapacity pedagogů pracovat s mládeží na okraji společnosti. |
|
— |
Poskytnout více prostorů, příležitostí, zdrojů a programů na podporu dialogu a sociální soudržnosti a k boji proti diskriminaci a segregaci. |
|
— |
Uplatňováním práva na životní minimum, spravedlivé pracovní podmínky, všeobecný přístup ke kvalitní zdravotní péči posilovat sociální podporu a zajistit konkrétní opatření ve prospěch mladých lidí na okraji společnosti. |
|
— |
Zajistit, aby se mladí lidé na okraji společnosti účastnili všech rozhodovacích procesů a byli jejich klíčovými aktéry, zejména v případě procesů týkajících se jejich vlastních práv, dobrých životních podmínek a zájmů. |
|
|
#4 INFORMACE A KONSTRUKTIVNÍ DIALOG Souvislosti: Mladí lidé se potýkají s problémy při ověřování správnosti a spolehlivosti informací. Je třeba je vhodněji vybavit, aby se dokázali orientovat v mediálním prostředí a účastnit se konstruktivního dialogu. |
Obecný cíl: Zajistit lepší přístup mladých lidí ke spolehlivým informacím, podpořit jejich schopnost informace hodnotit kriticky a účastnit se participativního a konstruktivního dialogu.
Konkrétní cíle
|
— |
Posílit schopnost mladých lidí být kritickými a odpovědnými uživateli i tvůrci informací. |
|
— |
Zajistit, aby mladí lidé dokázali rozpoznávat opakující se zavádějící informace, upozorňovat na ně a ověřovat si přesnost používaných zdrojů zpráv. |
|
— |
Zajistit, aby mladí lidé dokázali rozpoznat nenávistné verbální projevy a diskriminaci na internetu i mimo něj a upozorňovat na ně. |
|
— |
Zajistit, aby se mladí lidé mohli zapojit do ohleduplného, tolerantního a nenásilného dialogu na internetu i mimo něj. |
|
— |
Zajistit snadný přístup ke srozumitelným a mládeži uzpůsobeným informacím, které se řídí etickými kodexy a normami kvality. |
|
— |
Zajistit, aby rodiče a pečující osoby, jakož i všechny osoby zapojené do vzdělávání a odborné přípravy mládeže byli mediálně a digitálně gramotní a aby byli pro mladé lidi spolehlivým zdrojem informací. |
|
|
#5 DUŠEVNÍ ZDRAVÍ A POHODA Souvislosti: Značný a stále rostoucí počet mladých lidí v celé Evropě vyjadřuje znepokojení nad častým výskytem problémů v oblasti duševního zdraví, jako je vysoká míra stresu, úzkost, deprese a další duševní onemocnění, mezi svými vrstevníky. Mladí lidé uvádějí, že v současnosti čelí obrovským společenským tlakům a že je zapotřebí, aby bylo o duševní zdraví mladých lidí lépe postaráno. |
Obecný cíl: Dosáhnout větší duševní pohody a ukončit stigmatizaci problémů spojených s duševním zdravím, čímž se podpoří sociální začlenění mladých lidí.
Konkrétní cíle
|
— |
Podnítit rozvoj sebeuvědomění a méně soutěživého smýšlení podporou oceňování dovedností a silných stránek jednotlivců. |
|
— |
Chránit právo osob s duševními problémy na práci a na studium jak v průběhu, tak po skončení nemoci, aby se zajistilo, že budou schopni sledovat vlastní cíle. |
|
— |
Vytvořit inkluzivní průřezový přístup k poskytování péče v oblasti duševního zdraví pro všechny osoby, zejména pro marginalizované skupiny. |
|
— |
Poskytnout všem odborníkům pracujícím s mladými lidmi i rodině a přátelům kvalitní přípravu, pokud jde o první pomoc v oblasti duševního zdraví. |
|
— |
Poskytovat inkluzivní, ohleduplnou a dostatečně financovanou léčbu zahrnutím vysoce kvalitní péče o duševní zdraví do všech zdravotnických zařízení. |
|
— |
Zaměřit se na preventivní opatření, kterými se zajistí, aby mladí lidé disponovali znalostmi a dovednostmi nezbytnými pro větší duševní pohodu. |
|
— |
Bojovat proti stigmatizaci otázek spojených s duševním zdravím pomocí přípravy programů na zvýšení informovanosti. |
|
|
#6 PODPORA MLADÝCH LIDÍ VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH Souvislosti: Navzdory všeobecnému závazku EU usilovat o rozvoj venkova a vzhledem k tomu, že před rokem 2015 žila téměř jedna třetina obyvatel EU ve venkovských oblastech, přetrvávají mezi životem ve městě a životem na venkově podstatné rozdíly (4) . Je proto důležité zajistit rovnost mladých lidí v městském a venkovském prostředí. |
Obecný cíl: Vytvořit podmínky, jež mladým lidem umožní naplnit svůj potenciál ve venkovských oblastech.
Konkrétní cíle
|
— |
Zajistit ve venkovských oblastech odpovídající infrastrukturu za účelem zabezpečení spravedlivého poskytování veřejných služeb, datového připojení a možností bydlení pro mladé lidi. |
|
— |
Zajistit, aby se ve venkovských oblastech vytvářela udržitelná a vysoce kvalitní pracovní místa dostupná mladým lidem. |
|
— |
Zajistit decentralizaci různých aktivit pro mladé lidi, s jejich účastí a jimi organizovaných s cílem podpořit jejich začlenění a prospěch v rámci místních komunit. |
|
— |
Zajistit, aby se mladí lidé ve venkovských oblastech aktivně účastnili rozhodovacích procesů. |
|
— |
Zajistit, aby měli mladí lidé ve venkovských oblastech rovný přístup k vysoce kvalitnímu vzdělání. |
|
— |
Vytvářet pozitivní obraz venkovských oblastí. |
|
— |
Zajistit ochranu venkovských tradic. |
|
|
#7 KVALITNÍ ZAMĚSTNÁNÍ PRO VŠECHNY Souvislosti: Mladí lidé trpí vysokou mírou nezaměstnanosti, nejistými a vykořisťujícími pracovními podmínkami a rovněž diskriminací na trhu práce a na pracovišti. Nedostatek informací a dovedností vhodných pro budoucí zaměstnání brání plnému začlenění mladých lidí na trhu práce. Je proto třeba přijmout opatření v zájmu zajištění kvalitního zaměstnání pro všechny. |
Obecný cíl: Zajistit přístupný trh práce skýtající příležitosti vedoucí ke kvalitním pracovním místům pro všechny mladé lidi.
Konkrétní cíle
|
— |
Vytvářet kvalitní pracovní místa, která všem mladým lidem zaručí spravedlivé pracovní podmínky, pracovní práva a právo na minimální mzdu. |
|
— |
Zabezpečit sociální ochranu a zdravotní péči pro všechny mladé pracovníky. |
|
— |
Zaručit všem mladým lidem spravedlivé zacházení a rovné příležitosti s cílem ukončit diskriminaci na trhu práce. |
|
— |
Zajistit všem mladým lidem rovné příležitosti, které jim umožní rozvíjet nezbytné dovednosti a nabýt praktické zkušenosti v zájmu usnadnění přechodu ze vzdělávacího procesu na trh práce. |
|
— |
Zaručit uznávání a validaci kompetencí získaných prostřednictvím stáží, učňovské přípravy a dalších forem učení se prací, jakož i získaných dobrovolnou činností a neformálním vzděláváním. |
|
— |
Zajistit zapojení mladých lidí a mládežnických organizací jakožto rovnocenných partnerů do vytváření, provádění, monitorování a hodnocení politik zaměstnanosti na všech úrovních. |
|
— |
Zajistit rovný přístup ke kvalitním informacím a vhodným podpůrným mechanismům s cílem připravit mladé lidi na měnící se trh práce a na budoucnost práce. |
|
|
#8 KVALITNÍ UČENÍ Souvislosti: Vzdělávání je i nadále základním prvkem aktivního občanství, inkluzivní společnosti a zaměstnatelnosti. Proto je třeba rozšířit naši vizi vzdělávání pro 21. století a soustředit se přitom na přenositelné dovednosti, metody učení zaměřené na studenty a neformální vzdělávání s cílem dosáhnout skutečně rovného a všeobecného přístupu ke kvalitnímu učení. |
Obecný cíl: Integrovat a zdokonalovat různé formy učení, které mladé lidi připraví na výzvy neustále se měnícího života ve 21. století.
Konkrétní cíle
|
— |
Zaručit všeobecný a rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a celoživotnímu učení. |
|
— |
Zajistit, aby všichni mladí lidé měli přístup k dostatečně financovanému neformálnímu vzdělávání na všech úrovních, které by bylo uznáváno a validováno. |
|
— |
Prosazovat otevřenost a podporovat rozvoj mezilidských a mezikulturních dovedností. |
|
— |
V každé fázi vzdělávacího procesu vytvářet a používat individuálněji uzpůsobené, participativní a kooperativní metody zaměřené na účastníky vzdělávání. |
|
— |
Zaručit, aby vzdělání vybavovalo všechny mladé lidi dovednostmi potřebnými pro život, jako je hospodaření s penězi a vzdělávání v oblasti zdraví, včetně zdraví sexuálního a reprodukčního. |
|
— |
Začlenit do formálního a neformálního vzdělávacího prostředí metody, které účastníkům vzdělávání umožní rozvíjet osobní dovednosti, včetně kritického a analytického myšlení, kreativity a schopnosti učit se. |
|
— |
Zajistit, aby mladí lidé měli přístup k výchově k občanství s cílem poskytnout jim solidní znalosti o politických systémech, demokracii a lidských právech, rovněž na základě zkušeností z komunity, s cílem podporovat aktivní zapojení občanů. |
|
|
#9 PROSTOR A ÚČAST PRO VŠECHNY Souvislosti: Mladí lidé nejsou dostatečně zastoupeni v rozhodovacích procesech, které se jich týkají, a to přesto, že jejich angažovanost má z hlediska demokracie zásadní význam. Je třeba, aby měli přístup do fyzických prostor v rámci své komunity, aby se podpořil jejich osobní, kulturní i politický rozvoj. |
Obecný cíl: Posílit demokratickou účast a autonomii mladých lidí a ve všech sférách společnosti vymezit prostor věnovaný mládeži.
Konkrétní cíle
|
— |
Zajistit, aby mladí lidé mohli vhodným způsobem ovlivňovat všechny oblasti společnosti a všechny fáze rozhodovacích procesů, od vypracovávání programů po provádění, monitorování a hodnocení, a to prostřednictvím mechanismů a struktur, které jsou přístupné a uzpůsobené mladým lidem, čímž se zajistí, že politiky budou odpovídat potřebám mladých lidí. |
|
— |
Zajistit mladým lidem ze všech možných prostředí rovný přístup ke každodennímu rozhodování. |
|
— |
Zvýšit účast, a tím i rovné zastoupení mladých lidí ve volebním procesu, jakož i ve volených orgánech a dalších rozhodovacích subjektech na všech úrovních společnosti. |
|
— |
Poskytnout fyzická zařízení a infrastruktury vedené mladými lidmi, nazvané „prostor mládeže“, které budou nezávislé, otevřené, bezpečné a přístupné všem a nabídnou odbornou podporu za účelem rozvoje a zajistí příležitosti pro zapojení mládeže. |
|
— |
Zajistit, aby měli všichni mladí lidé přístup k bezpečným virtuálním prostorám pro mladé lidi, které jim poskytnou přístup k informacím a službám a nabídnou příležitosti k zapojení mládeže. |
|
— |
Zajistit udržitelné financování, společné uznávání a rozvoj kvalitní práce s mládeží v zájmu posílení mládežnických organizací a jejich úlohy při začleňování, účasti a neformálním vzdělávání. |
|
— |
Poskytovat relevantní a komplexní informace uzpůsobené mladým lidem a rovněž vytvářené mladými lidmi či s jejich pomocí s cílem umožnit zapojení mládeže. |
|
|
#10 UDRŽITELNÁ ZELENÁ EVROPA Souvislosti: Náš současný konzumní styl života ohrožuje životní prostředí. Společnost se musí postavit změně klimatu a narůstajícím hrozbám pro životní prostředí. Avšak naše společnost nemůže vyřešit problém, který si není ochotna přiznat. Proto musí každý občan včetně mladých lidí začít přebírat odpovědnost za své kroky a za dopad na život budoucích generací. Začít žít udržitelně není volba, ale povinnost. |
Obecný cíl: Dosáhnout stavu společnosti, v níž jsou všichni mladí lidé aktivní a vzdělaní v oblasti životního prostředí a schopni docílit v každodenním životě pozitivních změn.
Konkrétní cíle
|
— |
Zajistit, aby si byli všichni včetně mladých lidí vědomi dopadu svého jednání na životní prostředí. |
|
— |
Posílit celou společnost a mladé lidi zvláště, aby jednali jako nositelé změny v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje. |
|
— |
Zohledňovat environmentální dopady všech politických a životních rozhodnutí a zároveň zajistit, aby byli mladí lidé zapojeni do vytváření politik v oblasti udržitelného rozvoje na všech úrovních. |
|
— |
Posílit mezinárodní spolupráci s cílem odstranit výrobu a spotřebu, jež jsou z hlediska životního prostředí škodlivé. |
|
— |
Podpořit a posílit příležitosti mladých lidí dobrovolně se zapojovat do odvětví životního prostředí. |
|
— |
Zajistit, aby měli všichni, a zejména mladí lidé přístup k infrastrukturám šetrným k životnímu prostředí a mohli tak vést udržitelnější způsob života. |
|
— |
Rozšiřovat oblast výzkumu a inovací v oblasti ekologických řešení a technologií. |
|
|
#11 MLÁDEŽNICKÉ ORGANIZACE A EVROPSKÉ PROGRAMY Souvislosti: Mládežnické organizace a evropské programy pro mládež sdružují miliony mladých lidí s cílem podpořit jejich aktivní občanství a rozvíjet jejich dovednosti důležité pro život. Nicméně tyto mládežnické organizace a evropské programy pro mládež nejsou stále dostatečně financované, uznávané ani přístupné. |
Obecný cíl: Zajistit všem mladým lidem stejný přístup k mládežnickým organizacím a evropským programům pro mládež a budovat tak společnost založenou na evropských hodnotách a evropské identitě.
Konkrétní cíle
|
— |
Zajistit zviditelnění mládežnických organizací a evropských programů pro mládež a poskytnout o nich všem mladým lidem kvalitní informace. |
|
— |
Zajistit mládežnickým organizacím dostatečné finanční prostředky z programů EU pro účely vytváření projektů a přístupu ke strukturální podpoře v zájmu provádění jejich úkolů a podpory jejich činností. |
|
— |
Zajistit, aby byly mládežnické organizace a evropské programy pro mládež lépe propojeny se vzdělávacími systémy, a uznávat je coby subjekty podporující dovednosti důležité pro život a aktivní občanství. |
|
— |
Zvýšit dostupnost evropských programů pro mládež, zajistit administrativní procesy uzpůsobené mladým lidem a poskytovat všem účastníkům a žadatelům podporu a kvalitní informace. |
|
— |
Oslovit a podporovat mladé lidi na okraji společnosti ve snaze být aktivní v mládežnických organizacích a skupinách a programech EU pro mládež. |
|
— |
Navýšit zdroje a rozšířit škálu grantů a rozmanitost iniciativ, které mají mládežnické organizace a skupiny k dispozici. |
|
— |
Zajistit účast mladých lidí na správních procesech v rámci evropských programů pro mládež. |
(1) www.youthgoals.eu
Piktogramy k jednotlivým cílům v oblasti mládeže navrhla Mireille van Bremenová a je možné si je stáhnout spolu s manuálem vizuálních prvků.
(2) S náležitým ohledem na zásadu subsidiarity by se „všechna pohlaví“ měla interpretovat v souladu s vnitrostátními a unijními právními předpisy a s podmínkami v jednotlivých státech.
(3) Zkratka „LGBTQI +“ má zahrnovat všechny neheterosexuální nebo nebinární identity; písmena označují lesbické, gay, bisexuální, transgender, queer/nevyhraněné a intersexuální osoby, přičemž symbol + naznačuje, že se nejedná o uzavřený výčet.
(4) https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Statistics_on_rural_areas_in_the_EU
PŘÍLOHA 4
Pracovní plán strategie EU pro mládež 2019-2021
|
Datum |
Pracovní metoda/nástroj |
Orientační cíl a výstup |
Související cíle v oblasti mládeže |
Navrhl/a |
||||||
|
Obecné výstupy |
||||||||||
|
Jednou za rok |
Platforma strategie EU pro mládež |
Alespoň jednou ročně (+ zasedání zúčastněných subjektů v mezidobí) Zpráva platformy poskytnutá širokému publiku |
|
KOM |
||||||
|
Trojice předsednictví RO, FI, HR |
||||||||||
|
Obecné téma: „Vytvářet příležitosti pro mladé lidi“ |
||||||||||
|
Polovina roku 2019 |
Odborná skupina pro ukazatele |
Ukazatele politik pomohou monitorovat pokrok při provádění strategie pro mládež |
|
KOM |
||||||
|
2019 |
Odborná skupina pro přeshraniční solidaritu |
Politická doporučení jako podklad k přezkumu doporučení Rady o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie |
|
DE, (KOM) |
||||||
|
2019 (1. pololetí) |
Závěry Rady o zvyšování přizpůsobivosti mladých lidí vůči výzvám souvisejícím s budoucností práce |
|
|
RO |
||||||
|
2019 (1. pololetí) |
Konference/Seminář o rovném přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pro mladé lidi |
Politická doporučení vypracovaná ve spolupráci s mladými lidmi o usnadňování vstupu na trh práce |
|
RO |
||||||
|
2019 (1. pololetí) |
Pilotní program pro zastoupení mládeže v EU |
Pilotní program, v jehož rámci se zástupci země vykonávající předsednictví z řad mládeže mohou účastnit provádění nebo propagace činností předsednictví v oblasti mládeže na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni |
|
RO |
||||||
|
2019 (2. pololetí) |
Závěry Rady o vzdělávání a odborné přípravě pracovníků s mládeží |
Přijetí Radou Podpora kvality práce s mládeží prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy pracovníků s mládeží |
|
FI |
||||||
|
2019 (2. pololetí) |
Závěry Rady o digitální práci s mládeží |
Přijetí Radou Podpora společného porozumění digitální práci s mládeží a souvisejícího strategického rozvoje |
|
FI |
||||||
|
2020 |
Vytvoření internetových kurzů pro práci s mládeží |
Internetové kurzy pro práci s mládeží Další distribuce Příručky o zlepšování práce s mladými lidmi – váš průvodce na cestě k rozvoji kvality (2017) Další distribuce zprávy odborné skupiny s názvem Rozvoj digitální práce s mládeží (2018) |
|
KOM |
||||||
|
2020 |
Činnost v oblasti vzájemného učení týkající se meziodvětvových přístupů k práci s mládeží |
Přehled příkladů osvědčených postupů |
|
KOM |
||||||
|
2020 |
Studie za účelem navržení souboru nástrojů pro politiky v oblasti mládeže na základní úrovni |
Vytvoření praktického souboru nástrojů určených pro tvůrce politik na regionální a místní úrovni k řešení potřeb mladých lidí, se zvláštní pozorností k meziodvětvovým partnerstvím |
|
KOM |
||||||
|
2020 |
Odborná skupina pro přístup k politikám v oblasti mládeže založený na právech |
Politická doporučení o podpoře přístupu k otázkám mládeže založeného na právech |
|
PT |
||||||
|
2020 |
Činnost v oblasti vzájemného učení Případný společný projekt s Výborem regionů Víceúrovňová správa a zapojení |
Posilování víceúrovňové správy při podpoře účasti mladých lidí na politických a dalších rozhodovacích procesech na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni |
|
PT |
||||||
|
2020 (1. pololetí) |
(příp.) Závěry Rady o práci s mládeží ve venkovských oblastech a podpoře mezigenerační solidarity |
|
|
HR |
||||||
|
2020 (1. pololetí) |
(příp.) Závěry Rady o podpoře práce s mládeží zvyšováním povědomí o odvětví mládeže prostřednictvím informování a posilování zdrojů |
|
|
HR |
||||||
|
2020 (1. pololetí) |
(příp.) téma pro účely zasedání GŘ: Podpora sociálního podnikání mezi mladými lidmi |
|
|
HR |
||||||
|
Trio předsednictví DE, PT, SI |
||||||||||
|
2020 (2. pololetí) |
Aktualizace doporučení Rady o mobilitě mladých dobrovolníků v rámci Evropské unie z roku 2008 |
Přijetí Radou Zvyšování potenciálu evropských programů pro mládež, pokud jde o oslovování mladých lidí a pomoc při budování společenství |
|
DE, (KOM) |
||||||
|
2020 (2. pololetí) |
Usnesení Rady „Program pro práci s mládeží“ (termín v souladu s konečnou strategií EU v oblasti mládeže) |
Přijetí Radou Shrnutí/Sloučení/Konsolidace opatření a usnesení v oblasti práce s mládeží v Evropě a určení synergií ve spolupráci s Radou Evropy |
|
DE |
||||||
|
prosinec 2020 |
Třetí evropská konference o práci s mládeží |
Zahájení procesu provádění evropského programu pro práci s mládeží a doporučení Rady Evropy o práci s mládeží |
|
DE |
||||||
|
2020 (2. pololetí) |
Závěry Rady o mládeži a demokracii |
Přijetí Radou |
|
DE |
||||||
|
2020 (2. pololetí) |
(příp.) Společné zasedání GŘ a ředitelů národních agentur pro program Erasmus+, Mládež v akci/Evropský sbor solidarity |
Diskuse o příspěvku nových programů EU pro mládež, které budou zahájeny v roce 2021, k naplnění politických cílů politiky EU v oblasti mládeže |
|
DE |
||||||
|
2020 nebo 2021 |
(příp.) Projekt vzájemného učení v oblasti digitální práce s mládeží |
|
|
FI |
||||||
|
2020–2021 |
Činnosti v oblasti vzájemného učení týkající se vnitrostátních solidárních činností |
Činnosti v oblasti vzájemného učení za účelem výměny osvědčených postupů |
|
KOM |
||||||
|
květen 2021 |
Mezinárodní seminář |
Neformální a informální vzdělávání jako nástroje práce s mladými lidmi v zájmu dosažení cílů udržitelného rozvoje (příp.) Závěry předsednictví |
|
PT |
||||||
|
2021 (1. pololetí) |
(příp.) Závěry Rady o zajištění přístupu k politikám v oblasti mládeže založeného na právech |
Přijetí Radou (s ohledem na závěry Rady o prosazování přístupu mladých lidí k právům za účelem podpory jejich samostatnosti a zapojení do občanské společnosti, 12. prosince 2014) |
|
PT |
||||||
|
2021 (1. pololetí) |
(příp.) Závěry Rady o posilování víceúrovňové správy při podpoře účasti mladých lidí na politických a dalších rozhodovacích procesech na místní, regionální, celostátní a evropské úrovni |
Přijetí Radou Při příležitosti 10. výročí usnesení Rady o podpoře nových a účinných forem účasti všech mladých lidí na demokratickém životě Evropy |
|
PT |
||||||
|
2021 |
Činnost v oblasti vzájemného učení týkající se inovativních způsobů financování práce s mládeží |
Přehled příkladů osvědčených postupů |
|
KOM |
||||||
|
2021 (2. pololetí) |
Společná zpráva Rady a Komise o provádění strategie EU pro mládež |
Zpráva o pokroku dosaženém za období let 2019–2021 při provádění strategie pro mládež, včetně tříletého pracovního plánu |
|
SI, (KOM) |
||||||
|
2021 (2. pololetí) |
Pracovní plán 2022–2024 |
|
|
SI |
||||||
|
2021 (2. pololetí) |
Dialog EU s mládeží, závěry Rady |
|
|
SI |
||||||
II Sdělení
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
|
18.12.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 456/23 |
Stažení oznámení o spojení podniků
(Věc M.9094 – Amcor/Bemis)
(Text s významem pro EHP)
(2018/C 456/02)
(Nařízení Rady (ES) č. 139/2004)
Komise obdržela dne 15. listopadu 2018 oznámení o navrhovaném spojení mezi podnikem Amcor a podnikem Bemis. Dne 12. prosince 2018 informovaly oznamující strany Komisi, že své oznámení stahují.
IV Informace
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Rada
|
18.12.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 456/24 |
Oznámení určené některým osobám a subjektům, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2014/145/SZBP a nařízením Rady (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny
(2018/C 456/03)
Následující informace se sdělují těmto osobám a subjektům: Aleksandr Viktorovich VITKO (č. 19), Dmitry Olegovich ROGOZIN (č. 22), Valery Kirillovich MEDVEDEV (č. 31), Oleg Yevgenyvich BELAVENTSEV (č. 35), Oleg Genrikhovich SAVELYEV (č. 36), Denys Volodymyrovych PUSHYLIN (č. 46), Igor Nikolaevich BEZLER (č. 55), Ekaterina Yurievna GUBAREVA (č. 83), Oksana TCHIGRINA (č. 89), Sergey Vadimovich ABISOV (č. 91), Vladimir Petrovich KONONOV (č. 97), Andrei Nikolaevich RODKIN (č. 102), Aleksandr Akimovich KARAMAN (č. 103), Sergey Yurievich KOZYAKOV (č. 120), Larisa Leonidovna AIRAPETYAN (č. 122), Yevgeniy Eduardovich MIKHAYLOV (č. 129), Vladyslav Mykolayovych DEYNEGO (č. 132), Alexandr Vasilievich SHUBIN (č. 138), Aleksandr Yurievich TIMOFEEV (č. 142) a Andrei Valeryevich KARTAPOLOV (č. 149), a Doněcká republika (č. 24), Peace to Luhansk Region (Mír Luhansku) (č. 25), Free Donbass (Svobodný Donbas) (č. 26) and Luhansk Economic Union (Luhanský hospodářský svaz)(č. 28); jedná se o osoby a subjekty uvedené v příloze rozhodnutí Rady 2014/145/SZBP (1) a v příloze I nařízení Rady (EU) č. 269/2014 (2) o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.
Rada zvažuje zachování omezujících opatření vůči výše uvedeným osobám a subjektům na základě nových odůvodnění. Těmto osobám a subjektům se sděluje, že mohou do 28. prosince 2018 zaslat Radě žádost o poskytnutí zamýšlených odůvodnění jejich označení, a to na tuto adresu:
|
Council of the European Union |
|
General Secretariat |
|
RELEX.1.C |
|
Rue de la Loi/Wetstraat 175 |
|
1048 Bruxelles/Brussel |
|
BELGIQUE/BELGIË |
|
E-mail: sanctions@consilium.europa.eu |
Dotčené osoby a subjekty mohou na výše uvedenou adresu kdykoliv zaslat Radě žádost včetně podpůrných dokumentů, aby rozhodnutí o jejich zařazení na tento seznam a ponechání na seznamu bylo znovu zváženo. Tyto žádosti budou po doručení posouzeny. Dotčené osoby a subjekty se upozorňují, že uvedený seznam je pravidelně přezkoumáván. Mají-li být žádosti posouzeny v rámci nadcházejícího přezkumu, je třeba je předložit do 14. ledna 2019.
|
18.12.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 456/25 |
Oznámení určené osobám, na něž se vztahují omezující opatření stanovená rozhodnutím Rady 2011/172/SZBP a nařízením Rady (EU) č. 270/2011 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Egyptě
(2018/C 456/04)
Následující informace se sdělují těmto osobám: Mohamed Zohir Mohamed Wahed Garrana a Habib Ibrahim Habib Eladli; jedná se o osoby uvedené v příloze rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP (1) a v příloze I nařízení Rady (EU) č. 270/2011 (2) o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Egyptě.
Rada zvažuje zachování omezujících opatření vůči výše uvedeným osobám. Výše uvedeným osobám se sděluje, že mohou do 28. prosince 2018 předložit Radě žádost za účelem získání podkladů, které má Rada k dispozici v souvislosti s jejich určením, a to na tuto adresu:
|
Council of the European Union |
|
General Secretariat |
|
RELEX.1.C |
|
Rue de la Loi/Wetstraat 175 |
|
1048 Bruxelles/Brussel |
|
BELGIQUE/BELGIË |
|
E-mail: sanctions@consilium.europa.eu |
V této souvislosti se dotčené osoby upozorňují na skutečnost, že Rada provádí pravidelný přezkum seznamu určených osob uvedeného v rozhodnutí 2011/172/SZBP a nařízení (EU) č. 270/2011.
Evropská komise
|
18.12.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 456/26 |
Směnné kurzy vůči euru (1)
17. prosince 2018
(2018/C 456/05)
1 euro =
|
|
měna |
směnný kurz |
|
USD |
americký dolar |
1,1341 |
|
JPY |
japonský jen |
128,44 |
|
DKK |
dánská koruna |
7,4659 |
|
GBP |
britská libra |
0,89890 |
|
SEK |
švédská koruna |
10,2725 |
|
CHF |
švýcarský frank |
1,1254 |
|
ISK |
islandská koruna |
139,20 |
|
NOK |
norská koruna |
9,7838 |
|
BGN |
bulharský lev |
1,9558 |
|
CZK |
česká koruna |
25,801 |
|
HUF |
maďarský forint |
323,32 |
|
PLN |
polský zlotý |
4,2835 |
|
RON |
rumunský lei |
4,6550 |
|
TRY |
turecká lira |
6,0958 |
|
AUD |
australský dolar |
1,5801 |
|
CAD |
kanadský dolar |
1,5189 |
|
HKD |
hongkongský dolar |
8,8624 |
|
NZD |
novozélandský dolar |
1,6668 |
|
SGD |
singapurský dolar |
1,5588 |
|
KRW |
jihokorejský won |
1 282,21 |
|
ZAR |
jihoafrický rand |
16,2812 |
|
CNY |
čínský juan |
7,8222 |
|
HRK |
chorvatská kuna |
7,4028 |
|
IDR |
indonéská rupie |
16 529,51 |
|
MYR |
malajsijský ringgit |
4,7292 |
|
PHP |
filipínské peso |
60,123 |
|
RUB |
ruský rubl |
75,5249 |
|
THB |
thajský baht |
37,198 |
|
BRL |
brazilský real |
4,4355 |
|
MXN |
mexické peso |
22,8295 |
|
INR |
indická rupie |
81,2130 |
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
|
18.12.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 456/27 |
Sdělení Komise týkající se prodloužení zvláštního režimu pro provozní podporu pro letiště s objemem přepravy nižším než 700 000 cestujících ročně, který stanoví pokyny ke státní podpoře letišť a leteckých společností
(2018/C 456/06)
1.
Pokyny ke státní podpoře letišť a leteckých společností (1) („pokyny“) stanoví podmínky, za nichž může veřejné financování letišť a leteckých společností přestavovat státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, a pokud se jedná o státní podporu, podmínky, za kterých může být prohlášeno za slučitelné s vnitřním trhem.
2.
Provozní podpora v zásadě představuje formu podpory, která silně narušuje hospodářskou soutěž, a může být povolena pouze za výjimečných okolností. Komise má za to, že letiště a letecké společnosti by své provozní náklady měly zpravidla nést samy. Aby se však odvětví letecké dopravy mohlo přizpůsobit novým situacím na trhu, např. zvýšené konkurenci mezi letišti při získávání leteckých společností, mohou být některé kategorie provozní podpory určené letištím za určitých podmínek i nadále odůvodněné.
3.
V této souvislosti stanoví pokyny přechodné desetileté období počínající dnem 4. dubna 2014, během něhož mohou letiště s průměrným objemem přepravy nižším než 3 miliony cestujících ročně obdržet provozní podporu. Na konci přechodného období v roce 2024 musí všechna letiště dosáhnout úplného pokrytí svých provozních nákladů a po tomto datu již provozní podpora letištím nebude považována za slučitelnou s vnitřním trhem, s výjimkou provozní podpory poskytované v souladu s horizontálními pravidly pro státní podporu, jako jsou pravidla platná pro financování služeb obecného hospodářského zájmu (2).
4.
Pokyny uznávají, že se letiště s objemem přepravy nižším než 700 000 cestujících ročně mohou při dosahování plného pokrytí nákladů během tohoto desetiletého přechodného období potýkat se zvýšenými obtížemi. Pro tato letiště proto stanoví zvláštní režim pro počáteční období pěti let do dne 3. dubna 2019.
5.
Pro účely tohoto zvláštního režimu je výše podpory v zásadě stanovena předem jako pevná částka pokrývající očekávaný schodek financování provozních nákladů (určený na základě předem vypracovaného obchodního plánu) (3). V každém případě je maximální povolená výše podpory v průběhu celého přechodného období omezena na 80 % původního schodku financování po dobu pěti let (4).
6.
Pokyny uvádějí, že Komise po čtyřech letech znovu posoudí, zda je zapotřebí pokračovat ve zvláštním zacházení s touto kategorií letišť a jaké jsou perspektivy této kategorie z hlediska úplného pokrytí provozních nákladů, zejména s ohledem na změnu tržních podmínek a vyhlídky ziskovosti. Pokyny neobsahují žádná konkrétní pravidla pro provozní podporu pro tuto kategorii letišť pro období po 3. dubnu 2019.
7.
V bodě 175 pokynů Komise uvádí, že do 4. dubna 2020 obecně vyhodnotí pokyny, včetně pravidel o provozní podpoře pro letiště.
8.
Jelikož přezkum zvláštních pravidel pro menší letiště spolu se zbývajícími pravidly pro provozní podporu umožní komplexnější posouzení situace na trhu, je vhodné provést přehodnocení tohoto zvláštního režimu v kontextu celkového hodnocení pokynů, které bude provedeno do 4. dubna 2020. Komise tak bude moci také posoudit celkovou vhodnost pokynů, a případně navrhnout konzistentní balíček změn týkajících se všech kategorií letišť a všech druhů podpory.
9.
Vzhledem k odkladu hodnocení zvláštního režimu pro letiště s objemem přepravy nižším než 700 000 cestujících ročně je nutné prodloužit platnost stávajících pravidel, což zajistí kontinuitu a právní jistotu při zacházení s tímto druhem podpory. Platnost zvláštního režimu stanoveného v bodě 130 pokynů se proto prodlužuje do dne 3. dubna 2024, a přechodné období pro použití pravidel pro menší letiště je tak sjednoceno s uvedeným přechodným obdobím pro letiště s objemem přepravy vyšším než 700 000 cestujících ročně.
10.
Od data zveřejnění tohoto sdělení v Úředním věstníku Evropské unie tedy bude maximální povolená výše podpory pro letiště s objemem přepravy nižším než 700 000 cestujících ročně 80 % původního schodku financování po dobu deseti let od začátku přechodného období let. Pokud by například průměrný roční schodek financování malého letiště v období 2009 až 2013 činil 1 milion EUR, maximální výše provozní podpory, kterou by toto letiště mohlo dostat jako předem stanovenou pevnou částku, by byla 8 milionů EUR po dobu deseti let (80 % x 1 milion x 10).
(1) Úř. věst. C 99, 4.4.2014, s. 3.
(2) Viz rozhodnutí Komise 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 7, 11.1.2012, s. 3). Sdělení Komise – Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (2011) (Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 15).
(3) Viz bod 121 pokynů.
(4) Viz bod 130 pokynů.
Účetní dvůr
|
18.12.2018 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 456/29 |
Zvláštní zpráva č. 34/2018
Kancelářské prostory orgánů EU – několik dobrých postupů řízení, ale také řada nedostatků
(2018/C 456/07)
Evropský účetní dvůr Vás tímto informuje o vydání zvláštní zprávy č. 34/2018 s názvem Kancelářské prostory orgánů EU – několik dobrých postupů řízení, ale také řada nedostatků.
Zpráva je k dispozici k nahlédnutí či stažení na internetové stránce Evropského účetního dvora: http://eca.europa.eu.