Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů – Bonnská úmluva

KLÍČOVÉ BODY

• Smluvní strany uznávají důležitost ochrany stěhovavých druhů a nutnost věnovat zvláštní pozornost druhům, jejichž stav z hlediska ochrany³ je nepříznivý.
• Aby smluvní strany předešly tomu, aby se živočišný druh stal ohroženým⁴, musejí usilovat o:
  • podporu výzkumu týkajícího se stěhovavých druhů a spolupráci na tomto výzkumu a
  • uzavření dohod o ochraně a řízené péči o stěhovavé druhy uvedené v příloze II.
• V zájmu ochrany ohrožených stěhovavých druhů smluvní strany úmluvy vyvinou úsilí:
  • o poskytnutí okamžité ochrany stěhovavým druhům uvedeným v příloze I,
  • o zachování či obnovení stanovišť ohrožených druhů,
  • o předcházení, odstraňování, hrazení nebo omezování na nejmenší míru nepříznivých účinků činností nebo překážek, které ztěžují tah daného druhu a
  • o předcházení, snižování nebo regulování činitelů a okolností, které ohrožují nebo pravděpodobně budou dále ohrožovat daný druh, jestliže je to proveditelné a vhodné.
• Země, které jsou areálovými státy stěhovavého druhu, musejí zakázat odchyt živočichů uvedených v příloze I, a to s určitými výjimkami, jako je například odchyt pro vědecké účely nebo podpora množení nebo přežití daného druhu. Tyto výjimky musejí být přesně vymezeny, pokud jde o jejich obsah, a časově a místně omezeny a neměly by být k újmě daného druhu.
• Ochrana a řízená péče, pokud jde o druhy uvedené v příloze II, může vyžadovat mezinárodní dohody.
• Pokyny pro uzavírání dohod:
  • mají obnovit nebo udržet daný stěhovavý druh,
  • mají se vztahovat k celému areálu rozšíření daného stěhovavého druhu,
  • mají být otevřené k přistoupení všem areálovým zemím, ať jsou či nejsou smluvními stranami této úmluvy,
  • je-li to proveditelné, mají se týkat několika stěhovavých druhů.
• Každá dohoda musí obsahovat tyto informace:
  • název dotčeného stěhovavého druhu,
  • jeho areál rozšíření a tahové trasy,
  • opatření pro provádění dohody,
  • postupy pro řešení sporů,
  • jmenování vnitrostátního orgánu pověřeného prováděním dohody.
• Dohody mohou rovněž stanovit:
  • výzkum daného druhu,
  • výměnu informací o stěhovavém druhu,
  • ochranu či obnovu sítě vhodných stanovišť pro ochranu druhu,
  • pravidelný přezkum stavu druhu z hlediska ochrany,
  • postupy pro nouzové situace umožňující rychle posílit opatření na ochranu.
• Odlišným druhem dohod jsou dohody podle čl. IV odst. 4 úmluvy. Tyto dohody se neomezují na druhy uvedené v příloze II úmluvy a mohou být uzavřeny pro všechny populace či veškeré zeměpisně oddělené části populace jakéhokoli druhu nebo nižšího taxonu volně žijících živočichů, jejichž příslušníci pravidelně překračují jednu nebo více hranic jurisdikce států.
• Konference smluvních stran je rozhodovacím orgánem úmluvy. Přezkoumává provádění úmluvy a může přijímat doporučení.
• Úmluva a její přílohy I a II mohou být změněny.
• Jakýkoli spor, který vznikne mezi smluvními stranami úmluvy, musí být vyřešen vyjednáváním mezi dotyčnými smluvními stranami. Pokud nemůže být spor vyřešen vyjednáváním, může být předložen k rozhodčímu řízení, zejména Stálému rozhodčímu soudu v Haagu, jehož rozhodnutí jsou pro smluvní strany závazná.