52011DC0424

OBSAH

1........... ÚVOD........................................................................................................................... 4

2........... Jak přispět k dlouhodobé celosvětové udržitelnosti.......................................................... 4

2.1........ Proměna našich dialogů na funkční partnerství.................................................................. 4

2.2........ Podpora a posílení globální architektury pro správu rybolovu........................................... 6

2.3........ Jak přispět k efektivnějšímu fungování RFMO................................................................. 7

3........... Cesta k udržitelným dohodám o rybolovu........................................................................ 9

3.1........ Současné dohody o partnerství v odvětví rybolovu a jejich nedostatky............................. 9

3.2........ Lepší prosazování dlouhodobého zachování zdrojů a udržitelnosti.................................. 10

3.3........ Posílení správy dvoustranných dohod o rybolovu........................................................... 11

3.4........ Účinnější podpora udržitelného rybolovu v partnerských zemích..................................... 12

4........... Spojitost s dalšími politikami EU................................................................................... 13

PŘÍLOHA I............................................................................................................................... 15

PŘÍLOHA II.............................................................................................................................. 16

SHRNUTÍ

Podle nejaktuálnějších odhadů Organizace OSN pro výživu a zemědělství[1] je u téměř 85 % světových populací ryb, pro něž jsou k dispozici dostupné informace, hlášeno plné nebo nadměrné využívání. EU musí usilovat o změnu této situace prostřednictvím rychlých a odvážných iniciativ.

EU je jedním z mála hlavních aktérů, kteří ve všech světových mořích udržují silnou přítomnost prostřednictvím svých loďstev a investic, dvoustranných dohod s třetími zeměmi a účastí v nejvýznamnějších regionálních organizacích pro řízení rybolovu (RFMO). Představuje také hlavní trh pro produkty rybolovu z hlediska jejich spotřeby a dovozu. EU spotřebuje 11 % celosvětových rybolovných zdrojů z hlediska objemu a dováží 24 % produktů rybolovu z hlediska hodnoty. EU má proto vysokou zodpovědnost, aby se nadále angažovala v oblastech zachování a udržitelného řízení mezinárodních populací ryb.

Jak přispět k dlouhodobé udržitelnosti na celém světě

K zajištění udržitelného řízení a zachování rybolovných zdrojů a posílení činnosti regionálních organizací pro řízení rybolovu by EU měla:

· řídit světový a multilaterální program na podporu udržitelného rybolovu na celém světě a přitom proměnit dialogy na funkční partnerství, která se budou zabývat zásadními otázkami, jako je vymýcení nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu nebo snížení nadměrné kapacity.

· vést proces posílení činnosti regionálních organizací pro řízení rybolovu, aby mohly lépe zachovat a řídit živé mořské zdroje spadající do jejich kompetencí prostřednictvím:

– poskytování spolehlivějších údajů a vědeckých poznatků, které poslouží jako základ pro rozhodování;

– zvýšeného dodržování předpisů a zvýšené kontrolní činnosti;

– snížení kapacity na úroveň, která odpovídá objemu zdrojů;

– efektivnější práce regionálních organizací pro řízení rybolovu na základě zlepšeného rozhodování;

– zavedení poplatků za vstup na volné moře pro členy regionálních organizacích pro řízení rybolovu;

· lépe integrovat rybolov, rozvoj, životní prostředí, obchod a další politiky pro lepší podporu cílů udržitelné a zodpovědné správy.

Dvoustranné dohody o rybolovu

Mezinárodní dohody mezi EU a třetími zeměmi by měly být nadále rámcem pro rybolovné činnosti loďstva EU ve vodách těchto třetích zemí. Aby se docílilo podpory dlouhodobého zachování zdrojů, řádné správy dvoustranných vztahů v odvětví rybolovu a udržitelného rozvoje odvětví rybolovu v partnerských zemí, měla by EU v budoucích dohodách o rybolovu:

· vycházet z nejlepších dostupných vědeckých doporučení a informací o stoupající intenzitě rybolovu v dotčených vodách;

· provádět vědecké audity u dohod zaměřených na více druhů („smíšených dohod“);

· z dodržování lidských práv učinit základní podmínku pro uzavírání a zachování dohod o rybolovu;

· usilovat o zvýšení příspěvků za přístupová práva od majitelů lodí;

· zajistit, aby dohody o rybolovu lépe podporovaly řádnou správu rybářského odvětví v partnerské zemi, zvláště v oblastech dohledu, inspekce, správy a vědecké kapacity;

· zajistit spolehlivé a efektivní finanční řízení fondů na podporu odvětví stanovených v dohodách a předjímat pozastavení plateb, pokud se nedocílí výsledků.

Některé tyto body by měly již být zahrnuty v přechodných dohodách vyjednaných před přijetím reformy SRP. Jakmile nabude reforma účinnosti, budou všechna vyjednávání odrážet tyto nové cíle. Na konci tohoto procesu bude v praxi zavedena nová generace udržitelných dohod o rybolovu (SFA).

1. ÚVOD

Toto sdělení představuje nové cíle vnější dimenze reformované společné rybářské politiky (SRP)[2] a vychází z celé řady konzultací a hodnocení, které v rámci reformy provedly útvary Komise. Cílem SRP je zajistit udržitelné využívání živých mořských zdrojů a zároveň pracovat na docílení silné hospodářské výkonnosti, růstu podporujícího začlenění a posílené soudržnosti v pobřežních oblastech. Nové cíle vnější dimenze reformované SRP chtějí tyto zásady promítnout na mezinárodní úrovni a přispět k zodpovědnější správě mezinárodního rybolovu, zajistit udržitelné celosvětové využívání populací ryb docílením míry úmrtnosti, která bude slučitelná s maximálním udržitelným výnosem[3] do roku 2015 a zároveň zmírnit dopad rybolovných aktivit na mořský ekosystém. To v konečném důsledku zajistí životaschopnou budoucnost jak evropským rybářům, tak i rybářům z třetích zemí.

Tyto cíle se také projeví v silnější spolupráci s integrovanou námořní politikou EU, což EU u řízení rybolovu umožní zaujmout přístup více zaměřený na ekosystém a také řešit otázky dopadu na mezinárodní populace ryb vlivem například změn klimatu a znečištění.

2. jak přispět k dlouhodobé celosvětové udržitelnosti 2.1. Proměna našich dialogů na funkční partnerství

EU je zapojena do dvoustranných dialogů s hlavními mezinárodními partnery, jako jsou Spojené státy americké, Kanada, Japonsko, Austrálie, Nový Zéland i Rusko a Čína. Cílem těchto dialogů je zajistit udržitelnost světového rybolovu, vytvořit spojenectví u otázek jako je správa rybolovu a řešit otázky na dvoustranném základě.

Mezi EU a jejími severními sousedy existují tradičně silné vztahy, zejména s Norskem, v rámci tzv. severských dohod. Tyto dohody zajišťují sdílení řízení zdrojů ve vodách severního Atlantiku, Severního ledového oceánu, Baltského moře a Severního moře. V roce 2009, vstoupila v platnost dvoustranná dohoda mezi EU a Ruskem o společném řízení Baltského moře. U tažných a vysoce stěhovavých populací ryb (včetně makrel a tresky modravé) v severovýchodním Atlantiku spolupracuje EU se stejnými severskými partnery jako ve fórech pobřežních států. Komise zváží nejlepší postupy k posílení této spolupráce a vezme v potaz vývoj regionálních procesů, jejichž cílem je řídit zdroje na úrovni mořských povodí.

Současně bude vztah EU k blízkým sousedům nadále vycházet ze zásad evropské politiky sousedství (EPS), jejímž prostřednictvím EU poskytuje svým sousedům privilegovaný vztah, založený na vzájemném závazku ke společným hodnotám (demokracie a lidská práva, právní stát, řádná správa, zásady tržního hospodářství a udržitelný rozvoj). EPS také vhodně tlumočí integrovanou námořní politiku EU sousedním partnerským zemím EPS, podporuje subjekty v Baltském, Středozemním a Černém moři, aby vybudovaly a posílily mechanismy pro výměnu zkušeností, přičemž v této oblasti může EU poskytnout nejen podněty, ale i podporu.

Konec nezákonnému rybolovu

EU potřebuje pevnou podporu od ostatních globálních aktérů, aby mohla efektivně řešit hlavní problémy, kterým dnes rybolov čelí, jako je boj s nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem a snížení nadměrné kapacity.

Komise navrhuje zahájit do konce roku 2013 diskuse s dalšími hlavními dovozci produktů rybolovu, zejména s USA a Japonskem[4], s cílem zaujmout společný přístup a zabránit produktům nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu ve vstupu na jejich trhy. Taková iniciativa by mohla vzniknout na základě nařízení EU o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu[5] a připravila by cestu pro vymýcení nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu během příštích deseti let, zejména pokud by ji podpořili další významní aktéři. Komise je v blízké budoucnosti připravena provést společné mechanismy pro výměnu informací a harmonizaci přístupu k subjektům zapojeným do nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (státy vlajky nebo loďstva) s partnerskými zeměmi.

AKCE · Funkční partnerství s klíčovými partnery zaměřené na rozvoj společného přístupu k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu.

Nadměrná kapacita – globální otázka

V rámci docílení míry úmrtnosti způsobené rybolovem, která by byla slučitelná s maximálním udržitelným výnosem, nejpozději do roku 2015 plánuje Komise zahájit politickou iniciativu na vysoké úrovni, která projedná metody pro snížení kapacity na globální úrovni do roku 2013. Taková iniciativa by vzala v potaz ambice rozvojových zemí a byla by v souladu s reformou SRP, která navrhne řízení rybolovu na základě rybolovných práv jako jeden z hlavních mechanismů k docílení snížené kapacity.

AKCE · EU do roku 2013 svolá konferenci na vysoké úrovni, kde se prodiskutují možnosti, jak snížit kapacitu, a na níž se připraví cesta pro řešení otázky nadměrné kapacity na globální úrovni.

2.2. Podpora a posílení globální architektury pro správu rybolovu

Na globální úrovni se EU podílí na práci OSN jako strana Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu[6] i jako strana dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu[7]. EU je také aktivním členem Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a je zapojena v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Jedná se zde o klíčové organizace pro prohloubení diskuzí o ochraně a zachování živých mořských zdrojů. Jakmile se docílilo dohod v rámci těchto fór (např. ohledně ochrany citlivých mořských ekosystémů v rámci OSN), byly tyto nástroje úspěšně realizovány na operativnější úrovni prostřednictvím přijetí konkrétních ochranných opatření regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO). Zapojení EU v těchto oblastech by tedy mělo být soustředěné a posílené, a to následujícím způsobem:

– EU by nadále měla podporovat iniciativy, které se zaměřují na roli přístavních států a států vlajky v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu v rámci FAO, jako je například dohoda o opatřeních přístavních států k předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu přijatá v roce 2009 nebo technické konzultace o výkonnosti vlajkových států;

– nadále na úrovni OSN poukazovat na zásadní problematické otázky týkající se nadměrné kapacity, výmětů, vedlejších úlovků nebo dopadu některých druhů rybolovných zařízení na mořské ekosystémy;

– podporovat zavedení rovných podmínek pro plavidla, která loví ve vodách regionálních organizací pro řízení rybolovu a vodách třetích zemí, aby se předešlo tzv. závodu ke dnu, kdy by mohlo dojít ke zneužití uvolněného rámce řízení na úkor zdrojů. Takové kroky by se prováděly, aniž by byla dotčena hlavní zodpovědnost států vlajky, které nesou zodpovědnost za jednání svých plavidel.

AKCE Komise navrhne Radě, aby: · nadále předkládala ctižádostivé návrhy u příležitosti každoroční rezoluce Valného shromáždění OSN o udržitelném rybolovu; · posílila podporu rozvoje mezinárodních nástrojů pro zachování a řízení populací ryb v rámci FAO; · zahájila iniciativu na úrovni OSN s cílem zavést globální systém certifikace, který vymýtí nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov; · prosazovala dodržování norem vysoké udržitelnosti třetími stranami na volném moři a ve vodách třetích zemí.

2.3. Jak přispět k efektivnějšímu fungování RFMO

Regionální organizace pro řízení rybolovu jsou klíčovými fóry pro zachování a řízení sdílených a stěhovavých populací ryb. V Úmluvě OSN o mořském právu (UNCLOS) a Dohodě OSN o rybolovných zdrojích se EU zavázala zapojit do práce různých regionálních organizací pro řízení rybolovu, pokud mají skutečný zájem[8] o rybolov řízený těmito organizacemi jakožto rybářský stát nebo tržní stát. Role EU v těchto fórech výrazně posílila od roku 1999, kdy bylo publikováno poslední sdělení Komise o účasti Společenství v regionálních organizacích pro rybolov (RFO)[9].

Avšak i přes snahy regionálních organizací pro řízení rybolovu udržitelně řídit zdroje, které spadají do jejich kompetencí, populace ryb nadále klesají. Podle nejnovějších odhadů FAO[10] je u téměř 85 % světových populací ryb, pro něž jsou k dispozici dostupné informace, hlášeno plné využívání nebo nadměrné využívání. Tento trend trvá již desítky let a odráží zvýšené využívání populací ryb, zejména v důsledku silnější poptávky spotřebitelů po produktech rybolovu.

V krátkodobém až střednědobém horizontu by EU měla své snahy zaměřit na vyřešení hlavních překážek, které regionálním organizacím pro řízení rybolovu brání ve vykonávání jejich mandátu, a to zaměřením svých kroků na následující politiky:

· fungování regionálních organizací pro řízení rybolovu by mělo být posíleno systematicky prováděnými hodnoceními výkonnosti, které budou v souladu s odpovídajícími rezolucemi OSN;

· regionální organizace pro řízení rybolovu by měly mít k dispozici spolehlivější vědecké údaje a doporučení díky vyšším investicím EU do shromažďování údajů, aplikovanému výzkumu, vědeckým poznatkům a vědeckým aktivitám regionálních organizací pro řízení rybolovu, přičemž by ostatní členové regionálních organizací pro řízení rybolovu měli být vyzváni, aby jednali stejně. EU by rovněž měla podporovat širší rámec vědeckých doporučení, a to zejména prováděním preventivních přístupů a přístupů zaměřených na ekosystém a jejich dokončením pomocí nástrojů socioekonomické analýzy;

· aby se napravila současná situace nedostatečného dodržování opatření regionálních organizací pro řízení rybolovu v oblasti zachovávání rybolovných zdrojů a řízení u jistých členů, měla by EU prosadit:

– pravidelný přehled záznamů o dodržování předpisů každé jednotlivé strany v příslušné regionální organizaci pro řízení rybolovu;

– identifikaci důvodů pro nedostatečné dodržování předpisů (např. nedostatečná kapacita v rozvojových zemích) a jejich řešení vhodným a rozhodným způsobem;

– rozvoj a provádění transparentních a nediskriminačních sankcí v případech jasného nedostatečného dodržování předpisů nebo politického zapojení jednotlivých stran. Tento proces by měl být doprovázen podněty odměnit aktéry, kteří se chovají transparentně a dodržují požadavky (státy vlajky nebo loďstva);

· nadměrná kapacita je otázka, která by se měla řešit jak na multilaterální úrovni (zahájením iniciativy ze strany EU spolu s hlavními partnery), tak i na úrovni regionálních organizací pro řízení rybolovu. EU by se měla zasadit o boj s nadměrnou kapacitou prostřednictvím revize nejlepších dostupných vědeckých doporučení o udržitelné míře lovu a zvážit opatření, která se zabývají nadměrnou kapacitou. Taková opatření by mohla zahrnovat zmrazení kapacit nebo snížení kapacit s tím, že by se braly v potaz ambice rozvojových zemí, které chtějí rozvinout vlastní odvětví rybolovu;

· nejlepší zárukou nejvyšší míry dodržování předpisů je přijetí rozhodnutí o opatřeních k řízení na základě konsenzu. Nicméně EU by se měla zasadit o reformu systému rozhodování v regionálních organizacích pro řízení rybolovu, zejména pokud jde hlasování, které by tam, kde to je potřebné, bylo v souladu s nejprogresivnějším a nejúčinnějším postupem přijatým nedávno na jednáních zaměřených na regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří[11];

· aby se posílil finanční základ regionálních organizací pro řízení rybolovu a dále podpořilo zodpovědné využívání zdrojů loďstvy, měla by EU podpořit koncepci subjektů, jejichž plavidla plují pod vlajkou člena regionální organizace pro řízení rybolovu platícího poplatky regionální organizaci pro řízení rybolovu za přístup k rybolovu na volném moři. Dobře naplánovaný režim platby za přístup do této oblasti, vyvinutý v plném souladu s UNCLOS, by fungoval jako další faktor v boji proti tzv. tragédii obecní pastviny[12].

AKCE Komise navrhne Radě, aby: · podpořila přezkum výkonu regionálních organizací pro řízení rybolovu, přičemž cílem je, aby všechny organizace ukončily své první přezkumy do konce roku 2013 a dále je pak opakovaly v pravidelných intervalech (3 až 5 let); · podpořila koncepci platby za přístup zavedením poplatků za umístění plavidel na seznam povolených plavidel regionálních organizací pro řízení rybolovu v omezeném počtu těchto organizací; · podpořila kroky nastíněné v této kapitole jasným a strukturovaným způsobem, aby těmto organizacím umožnila účinně vykonávat mandát. Zajistila by se tak udržitelná a regulovaná míra rybolovných činností (na základě maximálního udržitelného výnosu) u populací ryb, které spadají do kompetencí RFMO, a ochrana mořské biologické rozmanitosti.

3. CESTA K UDRŽITELNÝM DOHODÁM O RYBOLOVU 3.1. Současné dohody o partnerství v odvětví rybolovu a jejich nedostatky

Dvoustranné dohody o rybolovu mezi EU a třetími zeměmi byly dlouho součástí společné rybářské politiky. Reforma SRP v roce 2002 zavedla důležité změny v dvoustranných dohodách – zdůraznila partnerský přístup a rozvoj udržitelného rybolovu v partnerských zemích. Současné dohody o partnerství v odvětví rybolovu (FPA) mají za cíl umožnit plavidlům EU lovit přebytečné zdroje[13] ve výlučných ekonomických zónách řady třetích zemí[14], a to v regulovaném a právně zajištěném prostředí.

Cílem dohod o partnerství v odvětví rybolovu je podpořit rozvoj udržitelného rybolovného odvětví v partnerských zemích. Tyto dohody mají obvykle pozitivní hospodářský a společenský dopad. Mají zejména pozitivní vliv na místní ekonomiky tím, že nabízí pracovní příležitosti námořníkům, možnosti vykládky a zpracování produktů rybolovu a samozřejmě také přispívají k dodávkám potravin v partnerských zemích.

I přes značná zlepšení je fungování dohod o partnerství v odvětví rybolovu nadále ovlivňováno závažnými nedostatky, jak bylo nedávno zdůrazněno v konzultacích o zelené knize v roce 2009[15]:

· vědecké poznatky o určitých populacích ryb v cizích vodách nejsou dostačující pro určení celkového objemu přebytku;

· podmínky v dohodách o rybolovu, které jsou uzavřené mezi partnerskými zeměmi a další zeměmi mimo EU, většinou nejsou EU známy;

· proto často není možné zhodnotit celkovou intenzitu rybolovu u populací ryb a určit podíl přebytku, který by měl být udržitelně loven loďstvem EU;

· existují také omezení, pokud jde o schopnost celé řady partnerských zemí efektivně využívat prostředky dohod o partnerství v odvětví rybolovu, které jsou přidělené na podporu tohoto odvětví.

Komise zvažuje proměnu současných dohod o partnerství v odvětví rybolovu na dohody o udržitelném rybolovu (SFA), které by se zaměřily na zachování a ekologickou udržitelnost, zlepšenou správu a účinnost sektorové pomoci.

3.2. Lepší prosazování dlouhodobého zachování zdrojů a udržitelnosti

Dohody o udržitelném rybolovu by vždy měly vycházet z nejlepších dostupných vědeckých doporučení a odvolávat se na maximální udržitelný výnos.

Komise zahájí vědecké audity, které se zaměří na zhodnocení stávajících dohod o plavidlech lovících více druhů, které budou vycházet z nezávislých vzájemných hodnocení dostupných vědeckých údajů. Na tomto základě a v souladu s přístupem zaměřeným na ekosystém rozhodne, zda je nutné změnit zaměření těchto dohod na druhy ryb, u kterých je míra vědeckých údajů dostatečná a celková intenzita rybolovu známá[16]. U dohod o lovu tuňáků se budou vědecké údaje, které poskytne příslušná regionální organizace pro řízení rybolovu, používat pečlivěji. Členské státy by měly řádně dodržovat ustanovení o podávání informací o úlovcích. Komise bude případy jejich nedodržování řešit rychle a spravedlivě.

Komise bude také usilovat o to, aby dohody o udržitelném rybolovu zahrnovaly doložku o transparentnosti, která stanoví, že se rostoucí intenzita rybolovu v určité partnerské zemi ohlásí EU.

AKCE Cílem Komise je: · systematicky zahajovat vědecké audity, které zhodnotí populace ryb před vyjednáním nových protokolů u dohod o plavidlech lovících více druhů; · zajistit, aby členské státy dodržovaly pravidla o podávání informací o úlovcích, které se vztahují na vody partnerských zemí, včetně plného využití stávajících právních nástrojů jako nařízení o nezákonném, neregulovaném a nehlášeném rybolovu; · posílit transparentnost světové intenzity rybolovu ve vodách třetích zemí prostřednictvím specifických ustanovení ve dvoustranných dohodách a při kontaktech s jinými třetími stranami.

3.3. Posílení správy dvoustranných dohod o rybolovu

Je třeba reformovat současné dohody o partnerství v odvětví rybolovu, aby poskytovaly plnohodnotný správní rámec pro rybolovné činnosti plavidel EU ve vodách třetích zemí. Je třeba zjednodušit provádění dohod, dohody musí poskytovat lepší prostředky, jak reagovat na porušování lidských práv, a je třeba snížit veřejné příspěvky na poplatky za přístup.

Provádění a plnění dohod o udržitelném rybolovu musí být snazší. Za tímto účelem by tyto dohody měly být založeny na tzv. „modelových dohodách“ a měly by být zavedeny standardní doložky. Měl by být zjednodušen administrativní proces pro vydávání a řízení oprávnění k rybolovu v rámci dohod. Komise v roce 2012 předloží návrh na přezkum nařízení o udělování oprávnění k rybolovným činnostem[17].

Ve všech budoucích dohodách by měla být zahrnuta doložka o lidských právech, jako je tomu již v případě protokolů, které byly nedávno parafovány, aby porušení podstatných a základních lidských práv a demokratických zásad mělo nakonec za následek pozastavení protokolu dohody. Tato doložka by se měla tam, kde je to vhodné, inspirovat ustanoveními dohody z Cotonou[18],nebo jinými relevantními mezinárodními nástroji a dohodami.

Doložka o výlučnosti v současných dohodách o partnerství v odvětví rybolovu zabraňuje plavidlům EU lovit mimo právní rámec dohody, pokud existuje, a také garantuje, že všechna plavidla EU podléhají stejným pravidlům. Aby se předešlo obcházení doložky o výlučnosti výměnou vlajky, měly by budoucí dohody o rybolovu předjímat, že pokud plavidlo EU změní svou vlajku, aby se vyhnulo svým závazkům nebo získalo dodatečné možnosti rybolovu, nebude smět nadále lovit ve výlučné ekonomické zóně partnerské země.

Odvětví rybolovu EU by se mělo spravedlivě podílet na nákladech za přístup k přebytečným zdrojům třetích zemí. Podle toho by se měl snížit příspěvek z rozpočtu EU.

AKCE Cílem Komise je: · předložit do roku 2012 návrh na přezkum nařízení o udělování oprávnění k rybolovným činnostem s cílem zjednodušit vydávání oprávnění k rybolovu; · usilovat o to, aby se dodržování lidských práv stalo nutnou podmínkou pro uzavření dohod o udržitelném rybolovu a pro udržení spolupráce v oblasti rybolovu s třetími zeměmi; · usilovat o to, aby v dvoustranných dohodách byla začleněna ustanovení, která zabrání zneužívání změnou vlajky; · zvýšit příspěvky majitelů plavidel na náklady za vstup do vod třetích zemí.

3.4. Účinnější podpora udržitelného rybolovu v partnerských zemích

Finanční podpora EU na odvětvovou politiku třetích zemí by měla vyústit v konkrétní a měřitelné výhody pro partnerské země, včetně oblasti udržitelného místního rybolovu. Měla by být zaměřená na podporu jejich administrativní a vědecké kapacity a zejména na monitorování, kontrolu a dohled, včetně boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu. Zlepšení vědeckých doporučení a budování kapacit by také mělo být jednou z priorit EU, pokud jde o podporu partnerských zemí v rámci dohod o udržitelném rybolovu.

Současně by podpora tohoto odvětví měla být účinnější, cílenější a pravidelně hodnocena. Od partnerských zemí by se měla požadovat garance výsledků a měla by být posílena podmínka, že nebudou poskytnuty žádné platby, pokud nebudou splněny podmínky. Komise vypracuje všeobecné zásady pro monitorování prostředků na podporu odvětví v rámci všech dohod o rybolovu, které pak mohou být přizpůsobeny konkrétním dohodám.

Komise chce také zvýšit přidanou hodnotu podpory odvětví v oblasti udržitelného rozvoje odvětví rybolovu v partnerských zemích tím, že lépe zohlední celkové strategie a priority, které jsou v každé zemi definovány.

AKCE Cílem Komise je: · navrhnout oddělení plateb na podporu odvětví od plateb za práva na přístup k rybolovným zdrojům ve všech případech a definovat podporu odvětví ve světle potřeb a absorpční kapacity partnerských zemí; · zavést přísnější podmínky pro odvětví, aby platby byly spojené s pokrokem dosaženým v provádění podpory odvětví; · podpořit snahy partnerských zemí zlepšit shromažďování údajů a zajistit přesná vědecká doporučení.

4. Spojitost s dalšími politikami EU

Aby byly splněny cíle uvedené v tomto sdělení, musí EU v rámci různých světových fór promluvit silnějším hlasem a to tím, že posílí součinnost konkrétních kroků a politik v oblasti správy mezinárodního rybolovu a rozvoje, obchodu, životního prostředí, výzkumu a inovací, zahraniční politiky a dalších. Mimo jiné toho lze docílit následovně:

– koordinací rybářské a rozvojové politiky, jež by měla zajistit, že uznání ambicí rozvojových zemí vybudovat své vlastní odvětví rybolovu bude spojeno se zvýšením povědomí o jejich povinnostech v rámci udržitelné správy rybolovu;

– usilováním o součinnosti budoucích dohod o rybolovu s rozvojovými politikami a nástroji, zejména s Evropským rozvojovým fondem (ERF) a dalšími politikami, například v oblasti výzkumu a inovací;

– v souvislosti s vnější akcí Evropské unie bude EU v rámci svých souhrnných strategií partnerství a spolupráce i nadále podporovat strategie a programy související s rybolovem, jako např. námořní bezpečnost a boj proti pirátství;

– EU jakožto významný dovozce produktů rybolovu již nyní brání produktům nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu vstoupit na její trh. Obchodní politika EU může také přispět k zajištění udržitelného rybolovu na celém světě tím, že bude prosazovat dodržování příslušných mezinárodních úmluv a dohod, které se týkají správy rybolovu v rámci preferenčních obchodních dohod;

– soudržnost ekologických a rybolovných cílů bude zajištěna pokračující integrací politik vyvinutých mezinárodními ekologickými asociacemi a úmluv do rozhodnutí regionálních organizací pro řízení rybolovu týkajících se zachování a řízení.

AKCE Cílem Komise je: · vypracovat a provádět regionální strategie udržitelného rybolovu zaměřené na moře a oceány, např. v Tichém a Indickém oceánu i ve Středozemním moři; · do konce roku 2011 přijmout návrh právního rámce, včetně souvisejících obchodních opatření, s cílem zajistit udržitelné rybolovné zdroje.

PŘÍLOHA I

Regionální organizace pro řízení rybolovu

PŘÍLOHA II

Dvoustranné dohody o rybolovu

Druh dohody || Partnerská země || platnost protokolu do || roční příspěvek eu

Dohody zaměřené na více druhů („smíšené dohody“) || Grónsko || 31. prosince 2012 || 14 307 244 €

Guinea-Bissau || 15. června 2011 || 7 500 000 €

Mauritánie || 31. července 2012 || Od 86 000 000 € (1. rok) do 70 000 000 € (4. rok)

Maroko || 27. února 2012 || 36 100 000 €

Dohody o lovu tuňáků – západní Afrika || Kapverdy || 31. srpna 2011 || 385 000 €

Gabon || 2. prosince 2011 || 860 000 €

Pobřeží slonoviny || 30 června 2013 || 595 000 €

Svatý Tomáš a Princův ostrov || Konec roku 2013 || 682 500 €

Dohody o lovu tuňáků – Indický oceán || Komory || 31. prosince 2013 || 615 250 €

Madagaskar || 31. prosince 2012 || 1 197 000 €

Mosambik || 31. prosince 2011 || 900 000 €

Seychely || 17. ledna 2014 || 5 600 000 €

Dohody o lovu tuňáků – Tichý oceán || Kiribati || 15. září 2012 || 478 400 €

Mikronésie || 25. února 2010 (nový protokol o délce trvání 5 let v ratifikačním procesu) || 559 000 €

Šalamounovy ostrovy || 8. října 2012 || 400 000 €

Pozastavené dohody || || ||

Gambie || V současnosti není v platnosti žádný protokol ||

Guinea || V současnosti není v platnosti žádný protokol ||

Rovníková Guinea || V současnosti není v platnosti žádný protokol ||

Mauricius || V současnosti není v platnosti žádný protokol ||

Senegal || V současnosti není v platnosti žádný protokol ||

[1]               Stav světového rybolovu a akvakultury v roce 2010. FAO, Řím, 2010, s. 35. Z mořských populací ryb sledovaných organizací FAO se u více než poloviny (53 %) odhaduje, že jsou plně využívány, 28 % je využíváno nadměrně, 3 % jsou vyčerpána a u 1 % dochází k obnově po vyčerpání. U 3 % se odhaduje nedostatečné využití a 12 % je využíváno středně.

[2]               Cíle vnější dimenze integrované námořní politiky byly stanoveny ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociální výboru a Výboru regionů - Rozvoj mezinárodní dimenze integrované námořní politiky Evropské unie (KOM(2009) 536 v konečném znění).

[3]               Maximální udržitelný výnos je největší výnos (nebo úlovek), který lze odebrat z populace ryb po nespecifikované časové období. Zásadní je zde udržitelnost, koncepce maximálního udržitelného výnosu má za cíl zachovat velikost populace v době maximální míry růstu lovem takového počtu ryb, které by přirozeně přibyly do populace, což by dané populaci umožnilo být na neurčitou dobu produktivní.

[4]               Tyto země spolu s EU představují dvě třetiny světového trhu s produkty rybolovu, viz Stav světového rybolovu a akvakultury v roce 2010. FAO, Řím, 2010.

[5]               Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999.

[6]               Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS), 1982, také známá jako Úmluva z Montego Bay.

[7]               Dohoda o provedení ustanovení UNCLOS o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, UNFSA, 1995, známé také jako Newyorská dohoda.

[8]               Tzv. „skutečný zájem“ může být založen na lovu na volném moři, pokud se jedná o pobřežní stát s výlučnou ekonomickou zónu, která spadá do kompetencí RFMO, nebo o významného dovozce produktů rybolovu, které pochází z oblastí řízené RFMO.

[9]               KOM(1999) 613 v konečném znění, 8.12.1999.

[10]             Stav světového rybolovu a akvakultury v roce 2010. FAO, Řím, 2010, s. 35. Z mořských populací ryb sledovaných organizací FAO se u více než poloviny (53 %) odhaduje, že jsou plně využívány, 28 % je využíváno nadměrně, 3 % jsou vyčerpána a u 1 % dochází k obnově po vyčerpání. U 3 % se odhaduje nedostatečné využití a 12 % je využíváno středně. U populací tuňáků a příbuzných druhů ryb, u kterých je známá míra využívání, je až 60 % populací plně využíváno, až 35 % těchto populací je klasifikováno jako příliš využívané nebo vyčerpané a jen několik málo populací se zdá být nedostatečně využíváno (zejména tuňák pruhovaný).

[11]             Úmluva o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu, články 16 a 17.

[12]             Tragédie obecní pastviny je dilema, které vzniká v situaci, kdy několik jednotlivců, kteří jednají nezávisle a racionálně hájí své zájmy, nakonec vyčerpají omezený zdroj, který sdílí, přestože je zřejmé, že tento vývoj není v ničím dlouhodobém zájmu.

[13]             Pokud jde o podíl přípustného odlovu, který pobřežní stát nechce nebo si nepřeje sám využívat, viz čl. 62 odst. 2 Úmluvy OSN o mořském právu.

[14]             Viz přehled současných dvoustranných dohod EU o rybolovu a jejich hlavní rysů v příloze 2. Aby byly plně funkční, musí být tyto dohody doplněny protokolem, který stanoví podrobnosti rybolovných práv a finanční příspěvky. Dohody bez platného protokolu nebo dohody v procesu ratifikace se označují za tzv. pozastavené.

[15]             Shrnutí konzultace o reformě společné rybářské politiky, SEK(2010) 428 v konečném znění, 16.4.2010.

[16]             Současné dohody o partnerství v odvětví rybolovu lze rozdělit na a) ty, které zahrnují výhradně lov tuňáků a příbuzných vysoce stěhovavých druhů ryb (dohody o lovu tuňáků), a b) ty, které zahrnují i jiné druhy ryb (tzv. smíšené dohody). Vzhledem k zaměření regionálních organizací pro řízení rybolovu jsou vědecké údaje o populacích tuňáků všeobecně přesnější než údaje o jiných druzích ryb.

[17]             Nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 ze dne 29. září 2008 o udělování oprávnění k rybolovným činnostem provozovaným rybářskými plavidly Společenství mimo vody Společenství a o přístupu plavidel třetích zemí do vod Společenství, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a (ES) č. 1627/94 a o zrušení nařízení (ES) č. 3317/94.

[18]             Dohoda z Cotonou je nejkomplexnější dohodou o partnerství mezi rozvojovými zeměmi a EU. Od roku 2000 představuje rámec pro vztahy EU se 79 africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT).