EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 6.6.2018

COM(2018) 438 final

2018/0228(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2018) 292 final}
{SWD(2018) 312 final}
{SWD(2018) 313 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Důvody a cíle návrhu

Nástroj pro propojení Evropy „je navržen tak, aby podporoval investice do transevropských sítí. Tyto sítě a přeshraniční spolupráce jsou zásadní nejen pro fungování jednotného trhu, ale mají také strategický význam při realizaci energetické unie a jednotného digitálního trhu a při rozvoji udržitelných způsobů dopravy. Bez zásahu EU nejsou soukromé subjekty a vnitrostátní orgány dostatečně motivovány k tomu, aby do projektů přeshraniční infrastruktury investovaly“ 2 .

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

Opatření programu by se měla přiměřeným způsobem používat k nápravě selhání trhu nebo řešení suboptimálních investičních situací, aniž by docházelo ke zdvojování činností nebo vytěsňování soukromého financování, při zachování jasné evropské přidané hodnoty. Zajistí se tak soulad opatření programu s pravidly EU o poskytování státní podpory a zamezí se nepatřičnému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Na transevropské sítě se vztahuje článek 170 Smlouvy o fungování EU, který stanoví: „Unie přispívá ke zřizování a rozvoji transevropských sítí v oblastech dopravních, telekomunikačních a energetických infrastruktur“. Právo EU jednat v oblasti financování infrastruktur se zakládá na článku 171, který stanoví, že Unie „může podporovat projekty společného zájmu, které jsou podporovány členskými státy, […] zejména formou výzkumu jejich proveditelnosti, úvěrových záruk nebo subvencí úrokových sazeb“. Článek 172 Smlouvy o fungování EU stanoví, že „Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímají hlavní směry a další opatření uvedené v čl. 171 odst. 1“.

Legislativní nástroj i typ opatření (např. financování) jsou vymezeny ve Smlouvě o fungování EU, která pro Nástroj pro propojení Evropy stanoví právní základ, přičemž uvádí, že úkoly, prioritní cíle a organizace transevropských sítí mohou být vymezeny v nařízeních.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Obecně byly závěry hodnocení Nástroje pro propojení Evropy v polovině období následující:

·Nástroj pro propojení Evropy je účinným a cíleným nástrojem k investování do transevropské infrastruktury (TEN) v dopravě, energetice a digitálním odvětví. Od roku 2014 se z tohoto nástroje investovalo 25 miliard EUR, což vedlo k celkovým investicím do infrastruktury v EU ve výši přibližně 50 miliard EUR. Nástroj pro propojení Evropy přispívá k naplňování priorit Komise v oblasti zaměstnanosti, růstu a investic, vnitřního trhu, energetické unie a klimatu a jednotného digitálního trhu. Tímto způsobem posiluje konkurenceschopnost a modernizaci hospodářství EU.

·Nástroj pro propojení Evropy přináší vysokou evropskou přidanou hodnotu všem členským státům tím, že podporuje projekty s přeshraničním rozměrem zaměřené na konektivitu. Většina financování se přiděluje na projekty, které doplňují chybějící spojení a odstraňují úzká místa, s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu EU a územní soudržnost mezi členskými státy v dopravě, energetice a digitálním odvětví. Projekty v energetice zajišťují také bezpečnost dodávek energie a mají klíčový význam pro nákladově efektivní dekarbonizaci a modernizaci ekonomiky. Nástroj pro propojení Evropy rovněž významně přispívá k zavádění celounijních nových systémů pro řízení dopravy a její bezpečnost (např. SESAR v letectví, ERTMS v železniční dopravě), k budování vysoce výkonného elektrického vedení a inteligentních sítí nezbytných k rychlému rozšíření obnovitelných bezuhlíkových zdrojů energie a k zavádění širokopásmového připojení a propojených digitálních služeb (jako jsou otevřená data, elektronické zdravotnictví, elektronické zadávání zakázek, elektronická identifikace a elektronický podpis).

·Přímé řízení grantů Nástroje pro propojení Evropy se osvědčilo jako velmi efektivní; bylo spojeno s kvalitním seznamem projektů a soutěžním výběrovým řízením, důrazem na cíle politiky EU, koordinovaným prováděním a plným zapojením členských států. Výkonná agentura INEA má za sebou velmi dobré výsledky v oblasti finančního řízení Nástroje pro propojení Evropy a optimalizace rozpočtu zejména díky své flexibilitě, se kterou částky nevyužité některými opatřeními rychle přesměrovává na financování nových opatření.

·Část rozpočtu politiky soudržnosti (11,3 miliardy EUR na dopravu) byla poprvé vyčerpána prostřednictvím přímého řízení v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Celých 100 % tohoto finančního rámce bylo přiděleno v první polovině programového období, a to takřka výlučně na udržitelné druhy dopravy. K rychlému přidělování finančních prostředků přispěla cílená technická pomoc, nižší administrativní náklady pro členské státy, jasné priority financování a kvalitní seznam projektů, který vychází z kontinuity projektů a studií dříve podporovaných programem TEN-T nebo nástroji politiky soudržnosti.

·Nástroj pro propojení Evropy i nadále využívá a rozvíjí inovační finanční nástroje. V důsledku nových možností, které nabízí Evropský fond pro strategické investice, však bylo jejich uplatnění omezené. Očekává se, že finanční nástroje v rámci Nástroje pro propojení Evropy se začnou více používat ve druhé polovině programového období, kdy bude zajištěna komplementarita mezi konkrétními finančními nástroji Nástroje pro propojení Evropy a fondem EFSI.“ Předpokládá se, že tuto úlohu bude hrát Fond pro širokopásmové připojení Nástroje pro propojení Evropy, který má začít fungovat v prvním pololetí 2018 a bude sloužit k financování zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou v oblastech s malou dostupností, s důležitým pákovým efektem. 

·„Kromě toho byla v roce 2017 v odvětví dopravy získána velice pozitivní první zkušenost s kombinováním grantů s finančními nástroji, když bylo v rámci výzvy s orientačním rozpočtem ve výši 1 miliardy EUR požádáno o financování ve výši 2,2 miliardy EUR; tento přístup umožňuje prostřednictvím grantů v maximální míře mobilizovat soukromé či veřejné prostředky.

·Čerpání prostředků z Nástroje pro propojení Evropy v odvětví dopravy a energetiky významně přispívá k dosažení cíle EU, aby bylo alespoň 20 % celkového rozpočtu EU věnováno na výdaje související s opatřeními v oblasti klimatu.“ V oblasti energetiky bylo více než 50 % energetického rozpočtu Nástroje pro propojení Evropy vyčleněno na přenos elektrické energie a inteligentní sítě, což přispělo k transformaci energetiky.

·„V odvětví telekomunikací dvojí zaměření Nástroje pro propojení Evropy na přeshraniční digitální služby veřejného zájmu a na komunikační a výpočetní infrastrukturu ukázalo, že má tento program významný dopad na realizaci cílů jednotného digitálního trhu EU a poskytuje občanům a podnikům přístup ke kvalitním digitálním službám v celé Evropě. Přispěl k vytvoření a uplatňování společných politik pro řešení společenských výzev, včetně digitální transformace zdravotní péče, kybernetické bezpečnosti a digitalizace státní správy. Nicméně kvůli omezeným zdrojům mohl Nástroj pro propojení Evropy v oblasti telekomunikací podpořit pouze první kroky směřující ke kompletní přeshraniční digitální infrastruktuře v oblastech veřejného zájmu.“ Vzhledem k omezenému finančnímu rámci vyčleněnému pro širokopásmové připojení v rámci Nástroje pro propojení Evropy ve srovnání s velikostí investiční mezery, bylo nutné je provést inovativním způsobem a zaměřit se na maximalizaci pákového efektu, aby se zajistila efektivita. Vzhledem ke složitému nastavení vyhrazených finančních nástrojů se investice na tomto základě uskuteční až v pozdější fázi provádění programu.

·Nástroj pro propojení Evropy otestoval také meziodvětvové synergie, avšak čelil omezením současného právního/rozpočtového rámce. Aby bylo možné podpořit synergie a lépe reagovat na nové události a priority v oblasti technologií, jako je digitalizace, a současně urychlit dekarbonizaci a řešit společné společenské výzvy, jako je kybernetická bezpečnost, bylo by nutné zvýšit flexibilitu hlavních směrů odvětvových politik i samotného Nástroje pro propojení Evropy.

·Dokončení sítí TEN vymezených v prioritách politiky EU si ještě vyžádá značné investice a část z nich bude záviset na pokračující podpoře EU. Vzhledem ke své velikosti může Nástroj pro propojení Evropy v současnosti řešit pouze některá ze zjištěných selhání trhu ve všech třech odvětvích. Existuje tedy potenciál k aktivaci dalších veřejných a soukromých investic, pokud by byly poskytnuty další finanční prostředky EU k řešení selhání trhu.“

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Zúčastněné strany obecně zdůrazňovaly svoji podporu programu Nástroje pro propojení Evropy a upozorňovaly na klíčovou roli, kterou sehrává v přispívání k cílům EU v oblastech, jako je dokončení sítí TEN, podpora hospodářského růstu a pracovních míst po celé EU a přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a společnosti odolné vůči změně klimatu. Zúčastněné strany vyzývaly k vyšší flexibilitě v novém programu, aby se podpořily další synergie mezi třemi odvětvími.

Respondenti v odvětví dopravy zdůraznili význam Nástroje pro propojení Evropy při usnadňování přeshraničních projektů a při odstraňování úzkých míst a chybějících spojení.

Odpovědi související s energetikou ve velké míře potvrdily důležitý přínos Nástroje pro propojení Evropy k dokončení transevropské sítě energetické infrastruktury a v širším smyslu k naplňování cílů energetické unie významných přínosů pro všechny evropské občany, přičemž přechod k nízkouhlíkovému hospodářství stál mezi budoucími výzvami na nejvyšší příčce.

Zúčastněné strany volaly po zvýšení rozpočtu, aby se urychlila dekarbonizace a digitalizace energetiky i dopravy a současně se zvýšilo propojení po celé EU.

Respondenti v digitální oblasti zdůraznili ústřední roli širokopásmového připojení jako katalyzátoru hospodářského a sociálního rozvoje v rámci společnosti a odvětví. V zájmu zvýšení konkurenceschopnosti EU vyzvali k navýšení investic do konektivity a 5G, což by pomohlo zlepšit hospodářské výsledky, vytvořilo pracovní místa v EU a podpořilo kvalitativní skok v přechodu na digitální společnost.

Zúčastněné strany současně poskytly užitečnou zpětnou vazbu k oblastem, které vyžadují další zlepšování nebo rozvoj. Podrobně je věc popsána ve zprávě o konzultaci v příloze 2 doprovodného posouzení dopadů.

•Posouzení dopadů

Návrh komise vychází z posouzení dopadů předloženého Výboru pro kontrolu regulace dne 21. března 2018, ke kterému Výbor vydal kladné stanovisko s výhradami (ref. číslo „MFF – CEF“). Výbor zejména doporučil, aby byla podrobněji popsána ustanovení ohledně monitorování a hodnocení programu a lépe vysvětlena soudržnost s ostatními programy EU a podrobněji objasněno, jak rozšíření oblasti působnosti programu umocní přeshraniční charakter Nástroje pro propojení Evropy. Doporučení obsažená ve stanovisku Výboru se odrazila v konečné verzi zprávy o posouzení dopadů 14 .

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Plnění programu Nástroj pro propojení Evropy ovlivní snaha o celkové zjednodušení v rámci globálních zjednodušujících opatření Komise na základě víceletého finančního rámce po roce 2020. Komise zahájila přípravy příštího víceletého finančního rámce zveřejněním bílé knihy o budoucnosti Evropy v březnu 2017. Dalšími kroky bylo zveřejnění diskusního dokumentu o budoucnosti financí EU v červnu 2017 a pokynů ke zjednodušení základních právních aktů programu vydaných GŘ pro rozpočet v listopadu/prosinci 2017. Výsledky tohoto politického procesu poskytly pokyny shora dolů pro příští víceletý finanční rámec a ovlivní formu programového období Nástroje pro propojení Evropy po roce 2020.

Úsilí o celkové zjednodušení regulace Nástroje pro propojení Evropy po roce 2020 bylo vynaloženo v souladu s výše popsanými horizontálními pokyny. Toto zjednodušení je v souladu se všemi dalšími programy financování a následně ovlivní nový Nástroj pro propojení Evropy, a to zejména v oblasti zjednodušení nákladových možností, míry spolufinancování, zapojení zúčastněných stran a v oblasti rozvoje, monitorování a vykazování cílů programu. Rovněž poskytne ještě více zjednodušený právní rámec Nástroje pro propojení Evropy díky jeho efektivnějšímu řízení a možnosti delegovat ustanovení a podmínky na pracovní programy, což ještě více usnadní vznik synergií mezi těmito třemi odvětvími a Nástroj pro propojení Evropy se bude moci přizpůsobovat budoucím potřebám.

Zjednodušení programu sníží regulační zátěž a náklady na dodržování předpisů pro partnery zapojené do programu, a v důsledku toho se pozitivně promítne do konkurenceschopnosti EU v příslušných odvětvích. Rovněž bude předpokladem pro další snahy v oblasti digitalizace podle pokynů pro zlepšování právní úpravy a v souladu s již zavedenými digitálními podpůrnými službami pro provádění programu (např. informačním systémem TENtec).

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Nástroj pro propojení Evropy navržený Komisí počítá s těmito částkami:

Na základě pozitivních zkušeností s prováděním současného programu Nástroje pro propojení Evropy navrhuje Komise pokračovat v provádění nového programu pro tato tři odvětví Nástroje pro propojení Evropy, s přímým řízením Evropskou komisí a její Výkonnou agenturou pro inovace a sítě (INEA).

Jak je uvedeno podrobně v legislativním finančním výkazu, bude se navrhovaný rozpočet vztahovat na všechny nezbytné provozní výdaje na provádění programu i na náklady na lidské zdroje a další správní výdaje v souvislosti s řízením programu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Provádění programu bude delegováno na agenturu INEA, s výjimkou některých podpůrných opatření, která budou řízena přímo příslušnými GŘ.

Hodnocení současného Nástroje pro propojení Evropy 2014–2020 v polovině období 15 uvádí, že „přímé řízení grantů Nástroje pro propojení Evropy se osvědčilo jako velmi efektivní; bylo spojeno s kvalitním seznamem projektů a soutěžním výběrovým řízením, důrazem na cíle politiky EU, koordinovaným prováděním a plným zapojením členských států. Výkonná agentura INEA má za sebou velmi dobré výsledky v oblasti finančního řízení Nástroje pro propojení Evropy a optimalizace rozpočtu zejména díky své flexibilitě, se kterou částky nevyužité některými akcemi rychle přesměrovává na financování nových akcí.“

Proto se navrhuje zachovat současný prováděcí mechanismus. Budou však zavedena zlepšení z hlediska zjednodušení a flexibility.

Ve srovnání s Nástrojem pro propojení Evropy 2014–2020 bude zaveden jednodušší, ale robustnější výkonnostní rámec s cílem monitorovat plnění cílů programu a jeho přínos k politickým cílům EU. Ukazatele pro monitorování provádění a pokroku programu se budou zejména týkat:

·účinných a vzájemně propojených sítí a infrastruktury pro inteligentní, udržitelnou, inkluzivní, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu, jakož i přizpůsobení se požadavkům na vojenskou mobilitu;

·přínosu k propojenosti a integraci trhů, bezpečnosti dodávek energie a udržitelnému rozvoji pomocí dekarbonizace, přínosu k přeshraniční spolupráci v oblasti obnovitelné energie,

·přínosu k zavádění infrastruktury pro digitální konektivitu po celé Evropské unii.

Nutné údaje budou získány agenturou INEA během provádění a hodnocení podpůrných opatření. K tomuto účelu budou podmínky pro žádost o grant a modelová grantová dohoda obsahovat přiměřené požadavky, aby žadatelé a příjemci uvedli nezbytné údaje.

Komise provede průběžné hodnocení programu a hodnocení ex post, aby posoudila jeho efektivnost, účelnost, relevanci, soudržnost a přidanou hodnotu, a to v souladu s čl. 34 odst. 3 finančního nařízení.

Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Tento článek stanoví maximální míry spolufinancování v každém odvětví. V zájmu podpory synergií stanoví také maximální míry spolufinancování v případě víceodvětvového pracovního programu zahrnujícího více než jedno odvětví.

Článek rovněž uvádí odchylku týkající se částek převáděných z Fondu soudržnosti.

2018/0228 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 172 a 194 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 16 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 17 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Aby bylo možno dospět k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a stimulovat vytváření pracovních míst, potřebuje Unie moderní a vysoce výkonnou infrastrukturu, která přispěje k propojení a integraci Unie a všech jejích regionů v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky. Toto propojení by mělo pomoci zlepšit volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb. Transevropské sítě by měly usnadnit přeshraniční propojení, posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přispět k dosažení konkurenceschopnějšího sociálně tržního hospodářství a k boji proti změně klimatu.

(2)Nástroj pro propojení Evropy (dále též „program“) má za cíl urychlit investice v oblasti transevropských sítí a stimulovat financování z veřejného i soukromého sektoru, při současném zvýšení právní jistoty a dodržování zásady technologické neutrality. Program by měl umožnit plné využívání synergií mezi dopravou, energetikou a digitálním odvětvím, čímž se zvýší účinnost opatření přijímaných na úrovni Unie a umožní optimalizace nákladů na provádění.

(3)Program by měl být zaměřen na podporu projektů týkajících se změny klimatu, ekologicky a sociálně udržitelných projektů a případně opatření ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně. Zejména by se měl zvýraznit příspěvek programu k dosažení cílů Pařížské dohody, jakož i navrhovaných cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a dlouhodobého cíle týkajícího se dekarbonizace.

(4)S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provedení Pařížské dohody a k plnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje by toto nařízení proto mělo změnu klimatu zohledňovat a mělo by vést ke splnění celkového cíle, tj. aby se 25 % výdajů z rozpočtu EU vynakládalo na podporu cílů v oblasti klimatu 18 . Očekává se, že 60 % z celkového finančního krytí programu bude vynaloženo na opatření, která přispějí k dosažení cílů v oblasti klimatu, a to mimo jiné na základě těchto ukazatelů z Ria („Rio markers“): i) 100 % na výdaje na železniční infrastrukturu, alternativní paliva, čistou městskou dopravu, přenos elektřiny, skladování elektřiny, inteligentní sítě, přepravu CO2 a energii z obnovitelných zdrojů; ii) 40 % na vnitrozemské vodní cesty a multimodální dopravu a plynárenskou infrastrukturu – bude-li to umožněno větším využitím vodíku z obnovitelných zdrojů nebo bioplynu. Příslušná opatření budou identifikována během přípravy a provádění programu a znovu posouzena v rámci příslušných hodnocení a přezkumných postupů. Aby infrastruktura neutrpěla potenciálními dlouhodobými dopady změny klimatu a aby se zajistilo, že náklady na emise skleníkových plynů, které při projektu vzniknou, budou zahrnuty do ekonomického hodnocení projektu, měly by projekty podporované programem podléhat kontrole z hlediska klimatu v souladu s pokyny, které by Komise měla ve vhodných případech vypracovat soudržně s pokyny připraveným pro jiné programy Unie.

(5)Aby byly splněny povinnosti týkající se podávání zpráv stanovené v čl. 11 písm. c) směrnice (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES, pokud jde o využívání finančních prostředků Unie na podporu opatření přijatých za účelem dosažení souladu s cíli této směrnice, je třeba sledovat výdaje související se snižováním emisí nebo látek znečišťujících ovzduší podle této směrnice.

(6)Důležitým cílem tohoto programu je zajistit větší synergie mezi dopravou, energetikou a digitálním odvětvím. Pro tento účel by měl program zajistit přijetí meziodvětvových pracovních programů, které by se mohly zabývat konkrétními intervenčními oblastmi, například pokud jde o propojenou a automatizovanou mobilitu nebo alternativní paliva. Program by měl dále v rámci každého odvětví dát možnost zohlednit jako způsobilé některé součásti náležející do jiného odvětví, pokud tento přístup zlepší socioekonomický přínos investice. Synergie mezi odvětvími by při výběru opatření měly být podněcovány prostřednictvím kritérií pro udělení grantů.

(7)Hlavní směry pro transevropskou síť TEN-T, jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 19 (dále jen „hlavní směry pro sítě TEN-T“), identifikují infrastrukturu sítě TEN-T, upřesňují požadavky, které musí splňovat, a stanoví pravidla jejich uplatňování. Tyto hlavní směry zejména předpokládají dokončení hlavní sítě do roku 2030 vytvořením nové infrastruktury, ale i zásadní modernizací a rekonstrukcí infrastruktury stávající.

(8)Aby se dosáhlo cílů uvedených v hlavních směrech pro sítě TEN-T, je nutné přednostně podpořit přeshraniční a chybějící spojení, případně zajistit, aby byla podpořená opatření v souladu s pracovními plány koridorů zavedenými podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 a s celkovým rozvojem sítě z hlediska výkonnosti a interoperability.

(9)Aby se zohlednil nárůst objemu dopravy a vývoj sítě, mělo by být upraveno sladění koridorů hlavní sítě a jejich předem určených úseků. Tyto úpravy by měly být přiměřené, aby byla zachována soudržnost a účinnost rozvoje koridorů a koordinace. Délka koridorů hlavní sítě by se proto neměla prodloužit o více než 15 %.

(10)Po celé Unii je třeba podporovat investice upřednostňující inteligentní, udržitelnou, inkluzivní, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu. V roce 2017 Komise představila „Evropu v pohybu“ 20 , rozsáhlou řadu iniciativ, které mají zvýšit bezpečnost silničního provozu, podpořit inteligentní zpoplatnění silnic, snížit emise CO2, omezit znečištění ovzduší a přetížení dopravy, podpořit propojenou a autonomní mobilitu a zajistit pracovníkům řádné podmínky a dobu k odpočinku. Unie by tyto iniciativy měla finančně podporovat, v příslušných případech prostřednictvím tohoto programu.

(11)Hlavní směry pro sítě TEN-T s ohledem na nové technologie a inovace vyžadují, aby sítě TEN-T umožňovaly dekarbonizaci u všech druhů dopravy prostřednictvím podněcování energetické účinnosti a používání alternativních paliv. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU 21 stanoví společný rámec opatření pro zavedení infrastruktury pro alternativní paliva v Unii s cílem minimalizovat závislost dopravy na ropě a omezit dopad dopravy na životní prostředí a vyžaduje, aby členské státy zajistily, že do 31. prosince 2025 budou vybudovány veřejně přístupné plnicí nebo dobíjecí stanice. Jak je uvedeno v návrzích Komise z listopadu 2017 22 , je k podpoře nízkoemisní mobility zapotřebí komplexního souboru opatření, včetně finanční podpory, jestliže tržní podmínky neposkytují dostatečnou pobídku.

(12)V rámci svého sdělení „Udržitelná mobilita pro Evropu: bezpečná, propojená a čistá“ 23 zdůraznila Komise, že automatizovaná vozidla a pokročilé systémy pro propojení budou znamenat bezpečnější vozidla, která bude možné snáze sdílet a budou dostupnější pro všechny občany, včetně těch, kteří dosud služeb mobility nemohou využívat, jako jsou starší lidé a zdravotně postižení občané. V této souvislosti Komise rovněž navrhla „Strategický akční plán EU pro bezpečnost silničního provozu“ a revizi směrnice 2008/096 o řízení dopravní infrastruktury.

(13)V zájmu zlepšení realizace dopravních projektů v méně rozvinutých částech sítě by se měla část prostředků z Fondu soudržnosti přesunout do programu na financování dopravních projektů v členských státech způsobilých k čerpání financí z Fondu soudržnosti. Výběr projektů způsobilých pro financování by měl v počáteční fázi a v rámci limitu 70 % převáděného finančního rámce respektovat výši prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti. Zbývajících 30 % převáděného finančního rámce by mělo být přiděleno formou soutěže projektům, které se nacházejí v členských státech způsobilých k čerpání z Fondu soudržnosti, kdy přednost mají přeshraniční a chybějící spojení. Komise by měla podpořit členské státy způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti při sestavování vhodného seznamu projektů, a to zejména posílením institucionální kapacity dotčených orgánů veřejné správy.

(14)Po společném sdělení o zlepšení vojenské mobility v Evropské unii v listopadu 2017 24 zdůraznil Akční plán vojenské mobility přijatý 28. března 2018 Komisí a vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku 25 , že politika dopravní infrastruktury nabízí jasnou příležitost ke zvyšování synergií mezi potřebami obrany a sítí TEN-T. Akční plán uvádí, že do poloviny roku 2018 by Rada měla posoudit a potvrdit vojenské požadavky na infrastrukturu a že útvary Komise do roku 2019 určí části transevropské dopravní sítě, jež jsou vhodné pro vojenskou dopravu, včetně nutných modernizací stávající infrastruktury. Finanční prostředky Unie na realizaci projektů dvojího užití by měly být prováděny prostřednictvím programu na základě zvláštních pracovních programů, v nichž budou uvedeny platné požadavky vymezené v rámci Akčního plánu.

(15)Ve svém sdělení „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ 26 Komise zdůraznila konkrétní potřeby nejvzdálenějších regionů v oblasti dopravy a nutnost poskytnout unijní financování k uspokojení těchto potřeb i prostřednictvím programu.

(16)S ohledem na významný objem investic potřebných k pokroku směrem k dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 (odhadem 350 miliard EUR v letech 2021–2027), globální sítě TEN-T do roku 2050 a investic do dekarbonizace, digitalizace a rozvoje měst (odhadem 700 miliard EUR v letech 2021–2027) je vhodné co nejefektivněji využít různé finanční programy a nástroje Unie, a maximalizovat tím evropskou přidanou hodnotu investic podporovaných Unií. Mělo by se to podařit díky zjednodušení investičního procesu, který by umožnil větší přehlednost připravovaných dopravních projektů a soudržnost mezi příslušnými programy Unie, zejména Nástrojem pro propojení Evropy, Evropským fondem pro regionální rozvoj, Fondem soudržnosti a fondem InvestEU. V příslušných případech je třeba vzít v úvahu zejména základní podmínky uvedené v příloze IV nařízení (EU) č. XXX [nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a finančních pravidlech pro ně a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro finanční podporu správy vnějších hranic a společné vízové politiky].

(17)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 27 určuje priority transevropské energetické infrastruktury, jež je nezbytné splnit, aby Unie dosáhla svých cílů politiky v oblasti energetiky a klimatu, identifikuje projekty společného zájmu, jež jsou ke splnění těchto priorit nezbytné, a stanoví opatření v oblasti udělování povolení, účasti veřejnosti a regulace, jež mají urychlit či usnadnit realizaci uvedených projektů, včetně kritérií způsobilosti těchto projektů k čerpání finanční pomoci Unie.

(18)Směrnice [přepracované znění směrnice o energiích z obnovitelných zdrojů] zdůrazňuje potřebu vytvořit podpůrný rámec sestávající ze zlepšeného využívání finančních prostředků Unie, s výslovným odkazem na umožnění opatření na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti obnovitelné energie.

(19)Ačkoli dokončení síťové infrastruktury zůstává prioritou v oblasti rozvoje obnovitelné energie, zařazení přeshraniční spolupráce v oblasti obnovitelné energie odráží přístup přijatý v rámci iniciativy Čistá energie pro všechny Evropany s kolektivní odpovědností za dosažení ambiciózního cíle u obnovitelné energie v roce 2030 a změnu politického kontextu s ambiciózními dlouhodobými cíli v oblasti dekarbonizace.

(20)Inovativní technologie v oblasti infrastruktury, které umožňují přechod na nízkouhlíkovou energii a systémy mobility a zlepšují zabezpečení dodávek, jsou ve vztahu k programu Unie v oblasti dekarbonizace nezbytné. Zejména ve svém sdělení z 23. listopadu 2017 „Sdělení o posílení evropských energetických sítí“ 28 zdůraznila Komise, že úloha elektřiny, kdy budou obnovitelné zdroje energie představovat v roce 2030 polovinu výroby elektřiny, bude stále větší hybnou silou dekarbonizace odvětví, v nichž až doposud převažovala fosilní paliva, jako je doprava, průmysl, vytápění a chlazení, a že v souladu s tím se do centra zájmu politiky transevropské energetické sítě stále častěji dostává propojení elektroenergetických soustav, skladování elektřiny a projekty inteligentních sítí. Na podporu cílů Unie v oblasti dekarbonizace by se měla věnovat patřičná pozornost a dávat přednost technologiím a projektům přispívajícím k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Komise se zaměří na zvýšení počtu přeshraničních projektů v oblasti inteligentních sítí, inovativního skladování a přepravy oxidu uhličitého podporovaných z programu.

(21)Realizace jednotného digitálního trhu závisí na základní infrastruktuře pro digitální konektivitu. Digitalizace evropského průmyslu a modernizace odvětví, jako je doprava, energetika, zdravotní péče a veřejná správa, závisí na univerzálním přístupu ke spolehlivým, dostupným sítím s vysokou a velmi vysokou kapacitou. Digitální připojení se stalo jedním z rozhodujících faktorů pro překlenutí hospodářských, sociálních a územních rozdílů, podporu modernizace místních ekonomik a posílení diverzifikace hospodářské činnosti. Rozsah intervence programu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu by se měl upravit tak, aby odrážel její vzrůstající význam pro hospodářství a společnost obecně. Je proto nezbytné stanovit infrastrukturní projekty společného zájmu pro digitální konektivitu, aby Unie mohla splnit své cíle v oblasti jednotného digitálního trhu, a zrušit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014. 29  

30 Sdělení „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ (strategie pro gigabitovou společnost) stanoví strategické cíle do roku 2025, pokud jde o optimalizaci investic do infrastruktury pro digitální konektivitu. Cílem směrnice (EU) 2018/XXX [evropský kodex pro elektronické komunikace] je mimo jiné vytvořit regulační prostředí, které vybízí k soukromým investicím do sítí pro digitální konektivitu. Je však jasné, že zavádění sítí zůstane v řadě oblastí po celé Unii komerčně neúnosné, a to kvůli různým faktorům, jako je odlehlost, územní nebo místní specifika, malá hustota osídlení a různé sociálně-ekonomické faktory. Program by proto měl být upraven tak, aby přispíval k dosažení těchto strategických cílů stanovených ve strategii pro gigabitovou společnost a doplňoval podporu poskytovanou na zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou z jiných programů, zejména z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a fondu InvestEU. 

(22)Ačkoli všechny sítě pro digitální konektivitu, které jsou připojeny k internetu, jsou z podstaty transevropské, zejména v důsledku fungování aplikací a služeb, které umožňují, prioritu pro podporu prostřednictvím programu by měla získat opatření s nejvyšším očekávaným dopadem na jednotný digitální trh, mimo jiné prostřednictvím svého souladu s cíli sdělení Strategie pro gigabitovou společnost, a na digitální transformaci hospodářství a společnosti s ohledem na zjištěná selhání trhu a překážky v provádění.

(23)Školy, univerzity, knihovny, místní, regionální nebo vnitrostátní správní orgány, hlavní poskytovatelé veřejných služeb, nemocnice a zdravotní centra, dopravní uzly a digitálně intenzivní podniky jsou subjekty a místy, které mohou působit na důležité součásti sociálně-ekonomického vývoje ve svém okolí. Tito sociálně-ekonomičtí aktéři musí mít špičkové gigabitové připojení, aby mohli zajišťovat přístup k nejlepším službám a aplikacím pro evropské občany, podniky a místní komunity. Program by měl podporovat přístup ke gigabitovému připojení pro tyto sociálně-ekonomické aktéry, aby se co nejvíce projevilo jejich pozitivní nepřímé působení na širší hospodářství a společnost, včetně vytváření větší poptávky po připojení a službách.

(24)Program by měl dále navázat na úspěch iniciativy WiFi4EU a měl by pokračovat v podpoře poskytování bezplatného, vysoce kvalitního místního bezdrátového připojení v centrech místního veřejného života, včetně subjektů s veřejným posláním, jako jsou orgány veřejné moci a poskytovatelé veřejných služeb, i na venkovních místech dostupných široké veřejnosti s cílem propagovat digitální vizi Unie v místních komunitách.

(25)Životaschopnost očekávaných digitálních služeb příští generace, jako je internet věcí a aplikace, které mají přinést významné přínosy v rámci různých odvětví a pro společnost jako celek, bude vyžadovat nepřerušené přeshraniční pokrytí sítěmi 5G, zejména pokud jde o možnost připojení pro uživatele na cestách a pohybující se objekty. Scénáře sdílení nákladů u zavádění sítí 5G v těchto odvětvích jsou však i nadále nejasné a očekávaná rizika komerčního zavádění v některých klíčových oblastech jsou velmi vysoká. Očekává se, že silniční koridory a vlaková spojení budou klíčovými oblastmi pro první fázi nových aplikací v oblasti propojené mobility, a proto budou tvořit zásadní přeshraniční projekty pro financování v rámci programu.

(26)Nepřipojená území ve všech oblastech Unie, včetně centrálních, představují úzká místa a nevyužitý potenciál jednotného digitálního trhu. Ve většině venkovských a odlehlých oblastí může hrát vysoce kvalitní internetové připojení zásadní úlohu v předcházení vzniku digitální propasti, izolaci a vylidňování snižováním nákladů na dodávání zboží či poskytování služeb a částečně kompenzovat odlehlost. Vysoká kvalita internetového připojení je nezbytná pro nové hospodářské příležitosti, jako je přesné zemědělství nebo rozvoj biohospodářství ve venkovských oblastech. Program by měl přispět k zajištění pevného nebo bezdrátového připojení s velmi vysokou kapacitou do všech evropských domácností, ať už na venkově nebo ve městech, a zaměřit se na zavádění v místech, kde se projevuje selhání trhu, které lze řešit pomocí grantů s nízkou intenzitou. Přitom by cílem programu mělo být dosažení globálního pokrytí domácností a území, poněvadž vyplňování mezer v již pokryté oblasti by bylo v pozdější fázi nerentabilní.

(27)Je zapotřebí zavádění páteřních sítí elektronických komunikací, včetně podmořských kabelů spojujících evropská území s třetími zeměmi na jiných světadílech nebo spojujících evropské ostrovy nebo zámořská území s pevninou, aby se zajistila nezbytná redundance pro tuto důležitou infrastrukturu a zvýšila se kapacita a odolnost digitálních sítí v Unii. Tyto projekty jsou však často bez veřejné podpory komerčně neudržitelné.

(28)Opatření přispívající k projektům společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu musí zavádět technologie, které jsou pro konkrétní projekt nejvhodnější, a přitom vykazují nejlepší poměr mezi nejmodernějšími technologiemi co do kapacity toku dat, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě a nákladové efektivnosti a v pracovních programech by jim měl být dávána přednost s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v tomto nařízení. Zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou může zahrnovat pasivní infrastrukturu v zájmu maximalizace socioekonomických a environmentálních přínosů. Při určování priorit se zohlední potenciální pozitivní vedlejší účinky, pokud jde o konektivitu, například může-li realizovaný projekt zlepšit ekonomické opodstatnění dalšího zavádění v budoucnu, což povede k dalšímu pokrytí území a obyvatelstva v oblastech, na něž se dosud nedostalo.

(29)Unie vyvinula vlastní technologii družicové navigace, určování polohy a času (EGNOS/Galileo) a vlastní systém pozorování Země (Copernicus). Programy EGNOS/Galileo i Copernicus nabízejí vyspělé služby, které přinášejí značné hospodářské výhody veřejným i soukromým uživatelům. Proto by veškerá dopravní, energetická nebo digitální infrastruktura financovaná z programu – využívající služby družicové navigace, určování polohy a času nebo pozorování Země – měla být technicky slučitelná s programy EGNOS/Galileo a Copernicus.

(30)Pozitivní výsledky první výzvy k podávání návrhů na projekty s kombinovaným financováním uskutečněné v rámci stávajícího programu v roce 2017 potvrdily význam a přidanou hodnotu použití grantů EU ke kombinaci s financováním od Evropské investiční banky nebo národních podpůrných bank či jiných rozvojových a veřejných finančních institucí a rovněž od finančních institucí v soukromém sektoru a soukromých investorů, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru. Program by proto měl i nadále pracovat s tímto typem výzev, které umožňují kombinaci grantů EU s jinými zdroji financování.

(31)Politické cíle tohoto programu by měly být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna (oken) politiky [...] fondu InvestEU. Opatření programu by se měla přiměřeným způsobem používat k nápravě selhání trhu nebo řešení suboptimálních investičních situací, aniž by docházelo ke zdvojování činností nebo vytěsňování soukromého financování a zachovala se jasná evropská přidaná hodnota.

(32)Aby se upřednostnil integrovaný rozvoj inovačního cyklu, je nezbytné zajistit komplementaritu mezi inovativními řešeními vyvinutými v kontextu rámcových programů Unie pro výzkum a inovace a inovativních řešení zaváděných s podporou z Nástroje pro propojení Evropy. Za tímto účelem synergie s programem Horizont Evropa zajistí, aby: a) se potřeby v oblasti výzkumu a inovací v oblastech dopravy, energetiky a digitálního odvětví v EU určovaly a stanovovaly během strategického plánovacího procesu programu Horizont Evropa; b) Nástroj pro propojení Evropy podporoval rozsáhlé zavádění inovativních technologií a řešení v oblasti dopravy, energetiky a digitální infrastruktury, zejména těch, které jsou výsledkem programu Horizont Evropa; c) se usnadnila výměna informací a údajů mezi programem Horizont Evropa a Nástrojem pro propojení Evropy, například tím, že se bude klást důraz na technologie z programu Horizont Evropa s vysokou mírou tržní připravenosti, které by bylo možné dále zavádět prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy.

(33)Toto nařízení stanoví finanční krytí na celé období 2021–2027, které má pro Evropský parlament a Radu při ročním rozpočtovém procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz náležitě aktualizovat podle nové interinstitucionální dohody: 17. bod interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 31 ].

(34)Na úrovni Unie je evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik rámcem k určování národních reformních priorit a ke sledování jejich provádění. Členské státy vytvářejí své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie, které tyto reformní priority podporují. Tyto strategie by se měly předkládat společně s ročními národními programy reforem jako způsob, jak navrhnout a koordinovat prioritní investiční projekty, které mají být podpořeny z vnitrostátních zdrojů a/nebo z prostředků Unie. Měly by rovněž sloužit k tomu, aby se finanční prostředky Unie využívaly soudržně a maximalizovala se přidaná hodnota finanční podpory zejména z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, Evropské funkce investiční stabilizace, fondu InvestEU a případně Nástroje pro propojení Evropy. V náležitých případech by se finanční podpora měla použít rovněž tak, aby byla v souladu s plány Unie a členských států v oblasti energetiky a klimatu.

(35)Horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se vztahují na toto nařízení. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie.

(36)Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které nesouvisí s náklady uvedenými v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(37)Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce stanovené Dohodou o EHP, která stanoví provádění programů rozhodnutím podle této dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci.

(38)Finanční nařízení stanoví pravidla pro udělování grantů. Aby se zohlednila specifičnost opatření, která program podporuje, a zajistilo jednotné provádění mezi odvětvími, na něž se program vztahuje, je třeba dále upřesnit kritéria způsobilosti a kritéria pro udělení grantu.

(39)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 32 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 33 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 34 a nařízením Rady (EU) 2017/193 35 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 36 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(40)Podle [odkaz bude aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU 37 jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(41)Unie by měla usilovat o soudržnost a synergie se svými programy v oblasti vnějších politik, včetně předvstupní pomoci v návaznosti na závazky přijaté v souvislosti se sdělením „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost EU v tomto regionu“ 38 .

(42)Pokud se do opatření přispívajících k projektům společného zájmu nebo do přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie zapojí třetí země nebo subjekty usazené ve třetích zemích, měla by být finanční pomoc poskytnuta pouze v případě, že je nezbytná k dosažení cílů těchto projektů.

(43)Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 39 je třeba program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Komise by měla k posouzení účelnosti a účinnosti financování a jeho vlivu na celkové cíle programu provést hodnocení a jeho výsledky sdělit Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(44)Měla by být zavedena přiměřená opatření pro monitorování a vykazování, aby se mohl vykazovat pokrok programu směrem k dosažení obecných a konkrétních cílů stanovených v tomto nařízení. Tento systém vykazování výkonnosti zajistí, aby se údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků shromažďovaly účinně, efektivně a včas. Ke shromáždění příslušných údajů o programu je nezbytné uložit příjemcům finančních prostředků Unie přiměřené požadavky na podávání zpráv.

(45)K zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání pracovních programů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 40 .

(46)Aby bylo možné v případě potřeby upravit ukazatele používané k monitorování programu, orientační procentní podíly rozpočtových prostředků přidělené každému specifickému cíli v odvětví dopravy a definice koridorů hlavní dopravní sítě, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny částí I, II a III přílohy tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty ve stejnou dobu jako odborníci z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(47)Nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 by měla být z důvodu přehlednosti zrušena. Avšak účinky článku 29 nařízení (EU) č. 1316/2013, kterým se mění příloha nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 41 , pokud jde o seznam koridorů pro nákladní dopravu, by měly být zachovány.

(48)Aby bylo možné včas přijmout prováděcí akty podle tohoto nařízení, je nezbytné, aby vstoupilo v platnost ihned po vyhlášení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

Toto nařízení zřizuje Nástroj pro propojení Evropy („program“).

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)„opatřením“ se rozumí jakákoli činnost, která byla uznána za finančně a technicky nezávislou, má stanovený časový rámec a je nezbytná pro realizaci projektu;

b)„alternativními palivy“ se rozumí alternativní paliva definovaná v čl. 2 odst. 1 směrnice 2014/94/EU;

c)„přidruženou zemí“ se rozumí třetí země, která je smluvní stranou dohody s Unií, která umožňuje její účast v programu podle článku 5;

d)„operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. [2 odst. 6] nařízení (EU, Euratom) 2018/XXX (dále jen „finanční nařízení“), která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů.

e)„globální sítí“ se rozumí dopravní infrastruktura vymezená podle kapitoly II nařízení (EU) č. 1315/2013;

f)„hlavní sítí“ se rozumí dopravní infrastruktura vymezená podle kapitoly III nařízení (EU) č. 1315/2013;

g)„koridory hlavní sítě“ se rozumí nástroj usnadňující koordinovanou realizaci hlavní sítě uvedené v kapitole IV nařízení (EU) č. 1315/2013; seznam těchto koridorů je obsažen v části III přílohy tohoto nařízení;

h)„přeshraničním projektem v oblasti obnovitelné energie“ se rozumí projekt zařazený nebo k zařazení způsobilý podle dohody o spolupráci nebo jakéhokoliv jiného druhu ujednání mezi členskými státy nebo ujednání mezi členskými státy a třetími zeměmi ve smyslu článků 6, 7, 9 nebo 11 směrnice 2009/82/ES při plánování nebo zavádění energie z obnovitelných zdrojů v souladu s kritérii stanovenými v části IV přílohy tohoto nařízení;

i)„infrastrukturou pro digitální konektivitu“ se rozumí sítě s velmi vysokou kapacitou, systémy sítí 5G, místní vysoce kvalitní bezdrátové připojení, páteřní sítě a operační digitální platformy přímo související s dopravní a energetickou infrastrukturou;

j)„systémy sítí 5G“ se rozumí soubor prvků digitální infrastruktury založený na celosvětově dohodnutých standardech pro mobilní a bezdrátovou komunikační technologii používaný pro připojení a služby s přidanou hodnotou s vyspělými výkonnostními charakteristikami, jako jsou velmi vysoké rychlosti přenosu dat, nízké zpoždění, vysoká spolehlivost nebo podpora vysokého počtu připojených zařízení;

k)„koridorem 5G“ se rozumí dopravní cesta, silnice nebo železnice, plně pokrytá infrastrukturou pro digitální konektivitu a zejména systémy 5G, umožňující nepřetržité poskytování synergických digitálních služeb, jako je propojená a automatizovaná mobilita nebo podobné služby inteligentní mobility pro železnice;

l)„operačními digitálními platformami přímo souvisejícími s dopravní a energetickou infrastrukturou“ se rozumí fyzické a virtuální zdroje informačních a komunikačních technologií (IKT), fungující na komunikační infrastruktuře, která podporuje tok, uchovávání, zpracování a analýzu údajů dopravní a/nebo energetické infrastruktury;

m)„projektem společného zájmu“ se rozumí projekt vymezený v nařízení (EU) č. 1315/2013, nařízení (EU) č. 347/2013 nebo v článku 8 tohoto nařízení;

n)„studiemi“ se rozumí činnosti potřebné pro přípravu realizace projektu, například přípravné studie, mapování, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, a to i ve formě softwaru, a jiná technická podpůrná opatření, včetně opatření předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky příslušných areálů a příprava finančního balíčku;

o)„socioekonomickými aktéry“ se rozumí subjekty, které svým zaměřením, podstatou nebo umístěním mohou přímo nebo nepřímo vytvářet významné socioekonomické přínosy pro občany, podniky a místní komunity nacházející se v jejich okolí;

p)„třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Evropské unie;

q)„sítěmi s velmi vysokou kapacitou“ se rozumí sítě s velmi vysokou kapacitou definované v článku [2 (XX)] směrnice (EU) 2018/XXX [evropský kodex pro elektronické komunikace];

r)„pracemi“ se rozumí nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a instalačních činností v souvislosti s projektem, přejímka zařízení a zahájení projektu.

Článek 3
Cíle

1.Obecným cílem programu je rozvinout a modernizovat transevropské sítě v oblasti dopravy, energetiky a digitálních technologií a usnadnit přeshraniční spolupráci v oblasti obnovitelné energie, a to s přihlédnutím k dlouhodobým závazkům v oblasti dekarbonizace a s důrazem na součinnost mezi odvětvími.

2.Program má tyto specifické cíle:

a)v odvětví dopravy:

i)přispívat k rozvoji projektů společného zájmu týkajících se účinných a vzájemně propojených sítí a infrastruktury pro inteligentní, udržitelnou, inkluzivní, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu;

ii)přizpůsobit sítě TEN-T potřebám vojenské mobility;

b)v odvětví energetiky přispívat k rozvoji projektů společného zájmu týkajících se další integrace vnitřního trhu s energií, interoperability sítí napříč hranicemi a odvětvími, usnadnění dekarbonizace a zajištění bezpečnosti dodávek a usnadnění přeshraniční spolupráce v oblasti obnovitelné energie;

c)v digitálním odvětví přispívat k zavádění digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou a systémů 5G, ke zvýšení odolnosti a kapacity digitálních páteřních sítí na území EU jejich propojením se sousedními územími, jakož i k digitalizaci dopravních a energetických sítí.

Článek 4
Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 je stanoveno na 42 265 493 000 EUR v běžných cenách.

2.Rozdělení této částky bude následující:

a)až 30 615 493 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a), z toho:

i)12 830 000 000 EUR z prostředků na evropské strategické investice;

ii)11 285 493 000 EUR převedených z Fondu soudržnosti k vynaložení v souladu s tímto nařízením výhradně v členských státech, jež jsou způsobilé k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti;

iii)6 500 000 000 EUR z prostředků na obranu pro účely specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii);

b)až 8 650 000 000 EUR pro účely specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b), z čehož až 10 % na přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie;

c)až 3 000 000 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c).

3.Komise se neodchýlí od částky uvedené v pododstavci 2 písm. a) bodě ii).

4.Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou k provádění programu a na pokyny pro jednotlivá odvětví, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace. Tuto částku lze rovněž použít k financování doprovodných opatření na podporu přípravy projektů.

5.Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

6.Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.

7.Částka převedená z Fondu soudržnosti se provádí v souladu s tímto nařízením, s výhradou odstavce 8 a aniž je dotčen čl. 14 odst. 2 písm. b).

8.Pokud jde o částky převedené z Fondu soudržnosti, 30 % těchto částek se okamžitě zpřístupní všem členským státům, které jsou způsobilé k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti, na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s tímto nařízením, přičemž přednost mají přeshraniční a chybějící spojení. Do 31. prosince 2023 se výběr projektů způsobilých pro financování provádí při respektování výše prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti s ohledem na 70 % převedených zdrojů. Od 1. ledna 2024 se zdroje převedené do programu, které nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, dají k dispozici všem členským státům způsobilým k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti za účelem financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s tímto nařízením.

9.Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a)] finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 5
Třetí země přidružené k programu

1.Program je otevřen těmto třetím zemím:

a)členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)přistupující země, kandidáti a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a nimi;

c)země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)jiné třetí země, v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě o účasti třetí země v kterémkoli programu Unie, za předpokladu, že:

–zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky a výhodami účasti třetí země, která se účastní programů Unie;

–stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

–neposkytuje třetí zemi ohledně daného programu rozhodovací pravomoc;

–zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit svoje finanční zájmy.

2.Třetí země uvedené v odstavci 1 a subjekty v těchto zemích usazené nesmí přijímat finanční pomoc podle tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro dosažení cílů daného projektu společného zájmu a podle podmínek stanovených v pracovních programech uvedených v článku 19.

Článek 6
Provádění a formy financování z prostředků EU

1.Program bude prováděn v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení subjekty uvedenými v čl. [61 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.

2.Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů. Operace kombinování zdrojů, o nichž bylo rozhodnuto v rámci tohoto programu, se provádějí v souladu s nařízením o fondu InvestEU a hlavou X finančního nařízení.

3.Komise může delegovat pravomoc provádět část programu výkonným agenturám v souladu s článkem [69] finančního nařízení s ohledem na optimální řízení a požadavky efektivity programu v dopravě, energetice a digitálním odvětví.

4.Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu].

Článek 7
Přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie

1.Přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie zahrnují alespoň dva členské státy a jsou upraveny dohodou o spolupráci nebo jiným typem ujednání mezi členskými státy nebo ujednání mezi členskými státy a třetími zeměmi, jak stanoví články 6, 7, 9 nebo 11 směrnice 2009/28/ES. Tyto projekty se určí v souladu s kritérii a postupy stanovenými v části IV přílohy tohoto nařízení.

2.Komise do 31. prosince 2019 přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s čl. 23 písm. d) tohoto nařízení, aby dále upřesnila výběrová kritéria a podrobně stanovila náležitosti procesu výběru projektů, a zveřejní metodiky pro hodnocení příspěvku projektů k obecným kritériím a pro posouzení celkových nákladů a přínosů uvedených v části IV přílohy.

3.Studie zaměřené na rozvoj a identifikaci přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie budou způsobilé k čerpání finančních prostředků podle tohoto nařízení.

4.Přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie jsou způsobilé k získání financování Unie na práce, splňují-li tato dodatečná kritéria:

a)analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle bodu 3 části IV přílohy poskytuje důkazy o významných úsporách nákladů a/nebo existenci přínosů z hlediska integrace systémů, bezpečnosti dodávek energie nebo inovací a

b)žadatel prokáže, že projekt by se v případě neposkytnutí grantu neuskutečnil, nebo by nebyl komerčně životaschopný. Tato analýza zohlední veškeré výnosy vyplývající z podpůrných programů.

5.Výše grantu na práce musí být úměrná úsporám nákladů a/nebo přínosům uvedeným v části IV bodě 2 písm. b) přílohy a nesmí překročit částku potřebnou k tomu, aby se projekt realizoval nebo se stal komerčně životaschopným.

Článek 8
Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu

1.Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu přispívají k specifickému cíli stanovenému v čl. 3 odst. 2 písm. c).

2.Studie zaměřené na rozvoj a identifikaci projektů společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu budou způsobilé čerpat finanční prostředky podle tohoto nařízení.

3.Aniž jsou dotčena kritéria pro udělení grantu stanovená v článku 13, stanoví se priorita pro financování s přihlédnutím k těmto kritériím:

a)přednost mají opatření přispívající k přístupu k sítím s velmi vysokou kapacitou, které jsou schopny poskytnout gigabitové připojení socioekonomickým aktérům, a to s přihlédnutím k roli socioekonomických aktérů, významu digitálních služeb a aplikací, které se budou moci díky základní konektivitě realizovat, a potenciálním socioekonomickým přínosům pro občany, podniky a místní komunity, včetně potenciálních pozitivních vedlejších účinků na konektivitu v souladu s částí V přílohy;

b)opatření přispívající k poskytování velmi kvalitního místního bezdrátového připojení v místních komunitách v souladu s částí V přílohy;

c)u opatření přispívajících k zavádění systémů 5G je prioritou zavádění koridorů 5G podél hlavních pozemních dopravních tras, včetně transevropských dopravních sítí. Rovněž se zohlední míra, do jaké opatření přispívá k zajištění pokrytí podél velkých dopravních cest, aby se umožnilo nepřerušované poskytování synergických digitálních služeb a současně se maximalizovaly potenciální pozitivní vedlejší účinky pro území a obyvatelstvo v sousedství oblasti zavádění projektu. Orientační seznam projektů, které by mohly využít podpory, je obsažen v části V přílohy;

d)projekty zaměřené na zavádění přeshraničních páteřních sítí mezi Unií a třetími zeměmi a upevňující vazby na území Unie, podmořské kabely nevyjímaje, mají přednost podle toho, nakolik výrazný je jejich příspěvek ke zvýšení odolnosti a kapacity sítí elektronických komunikací na území Unie;

e)v případě pokrytí sítěmi s velmi vysokou kapacitou mají přednost opatření přispívající k pokrytí území a obyvatelstva, a to v nepřímé úměře k intenzitě grantové podpory, která by byla nutná k realizaci projektu ve srovnání s platnými maximálními sazbami spolufinancování podle článku 14. Rovněž se zohlední, nakolik opatření přispívá k zajištění globálního pokrytí daného území a obyvatel v rámci konkrétní oblasti zavádění projektu, a současně se maximalizují potenciální pozitivní vedlejší účinky pro území a obyvatelstvo v sousedství oblasti zavádění projektu;

f)u projektů zavádějících operační digitální platformy je třeba upřednostnit opatření založená na nejmodernějších technologiích s přihlédnutím k aspektům, jako je interoperabilita, kybernetická bezpečnost, ochrana údajů a opakované použití údajů.

g)míra, do níž je zvolená technologie pro konkrétní projekt nejvhodnější, a současně nabízí nejlepší možnou rovnováhu mezi nejvyspělejšími technologiemi z hlediska kapacity toku údajů, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě a nákladové efektivnosti;

KAPITOLA II

ZPŮSOBILOST

Článek 9
Způsobilé akce

1.Pro financování jsou způsobilá pouze opatření přispívající ke splnění cílů uvedených v článku 3. K těmto opatřením mohou patřit zejména studie, práce a další doprovodná opatření nezbytná pro řízení a provádění programu a hlavních směrů pro konkrétní odvětví.

2.V odvětví dopravy jsou způsobilá pro získání finanční pomoci podle tohoto nařízení tato opatření:

a)opatření týkající se účinných a propojených sítí:

i)opatření provádějící hlavní síť v souladu s kapitolou III nařízení (EU) č. 1315/2013, včetně opatření týkajících se městských uzlů, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy hlavní sítě definovaných v příloze II nařízení (EU) č. 1315/2013. K opatřením provádějícím hlavní síť mohou patřit prvky nacházející se v globální síti, pokud je nutno optimalizovat investici a podle způsobů provedení uvedených v pracovním programu uvedeném v článku 19 tohoto nařízení;

ii)opatření provádějící přeshraniční spojení globální sítě v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013, zejména úseky uvedené v části III přílohy tohoto nařízení;

iii)opatření provádějící úseky globální sítě nacházející se v nejvzdálenějších regionech v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013, včetně opatření týkajících se příslušných městských uzlů, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy globální sítě definovaných v příloze II nařízení (EU) č. 1315/2013;

iv)opatření na podporu projektů společného zájmu s cílem propojit transevropskou síť se sítěmi infrastruktury sousedních zemí definovaných v čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1315/2013.

b)Opatření pro inteligentní, udržitelnou, inkluzivní, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu:

i)opatření na podporu mořských dálnic podle článku 21 nařízení (EU) č. 1315/2013;

ii)opatření na podporu systémů telematických aplikací, včetně pro bezpečnostní účely, v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1315/2013;

iii)opatření na podporu služeb nákladní dopravy v souladu s článkem 32 nařízení (EU) č. 1315/2013;

iv)opatření na podporu nových technologií a inovací, včetně automatizace, zlepšených dopravních služeb, modální integrace a infrastruktury pro alternativní pohonné hmoty v souladu s článkem 33 nařízení (EU) č. 1315/2013;

v)opatření pro odstranění překážek v interoperabilitě, zejména při poskytování koridorového/síťového účinku;

vi)opatření provádějící bezpečnou a chráněnou infrastrukturu a mobilitu, včetně silniční bezpečnosti, v souladu s článkem 34 nařízení (EU) č. 1315/2013;

vii)opatření pro zlepšení odolnosti dopravní infrastruktury vůči změně klimatu a přírodním katastrofám;

viii)opatření pro zlepšení dostupnosti dopravní infrastruktury pro všechny uživatele v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1315/2013;

ix)opatření zlepšující přístupnost a dostupnost dopravní infrastruktury pro účely bezpečnosti a civilní obrany.

c)Podle konkrétního cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii): opatření nebo zvláštní činnosti v jejich rámci na podporu dopravní infrastruktury sítě TEN-T za účelem jejího přizpůsobení požadavkům na vojenskou mobilitu, aby bylo možné infrastrukturu používat k civilně-vojenskému dvojímu užití.

3.V odvětví energetiky jsou způsobilá pro získání finanční pomoci podle tohoto nařízení tato opatření:

a)opatření týkající se projektů společného zájmu stanovených v článku 14 nařízení (EU) č. 347/2013;

b)opatření na podporu přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie, včetně jejich koncepce, jak jsou vymezeny v části IV přílohy tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 7 tohoto nařízení.

4.V digitálním odvětví jsou způsobilá pro získání finanční pomoci podle tohoto nařízení tato opatření:

a)opatření podporující gigabitové připojení socioekonomických aktérů;

b)opatření podporující poskytování místního vysoce kvalitního bezdrátového připojení v místních komunitách, které je bezplatné a bez diskriminačních podmínek;

c)opatření provádějící nepřerušené pokrytí systémy 5G všech hlavních pozemních dopravních cest, včetně transevropských dopravních sítí;

d)opatření podporující zavádění páteřních sítí včetně pomocí podmořských kabelů, v členských státech a mezi Unií a třetími zeměmi;

e)opatření podporující přístup evropských domácností k sítím s velmi vysokou kapacitou;

f)opatření provádějící požadavky na infrastrukturu pro digitální konektivitu ve vztahu k přeshraničním projektům v oblasti dopravy nebo energetiky a/nebo podporující operační digitální platformy přímo související s dopravní nebo energetickou infrastrukturou.

Orientační seznam způsobilých projektů z digitálního odvětví je uveden v části V přílohy.

Článek 10
Synergie

1.Opatření přispívající k dosažení jednoho nebo více cílů v nejméně dvou odvětvích, jak uvádí čl. 3 odst. 2 písm. a), b) a (c), jsou způsobilá obdržet finanční pomoc Unie podle tohoto nařízení. Tato opatření budou prováděna prostřednictvím konkrétních meziodvětvových pracovních programů, které se zabývají nejméně dvěma odvětvími, obsahují konkrétní kritéria pro udělení grantu a jsou financovány z rozpočtových příspěvků ze zapojených odvětví.

2.V každém odvětví dopravy, energetiky nebo digitálních technologií mohou opatření způsobilá podle článku 9 zahrnovat pomocné prvky, které se nemusí vztahovat ke způsobilým opatřením podle čl. 9 odst. 2, 3 nebo 4, pokud splňují všechny tyto požadavky:

a)náklady na tyto pomocné prvky nepřekračují 20 % celkových způsobilých nákladů opatření; a dále

b)tyto pomocné prvky se vztahují k dopravě, energetice nebo digitálnímu odvětví; a dále

c)tyto pomocné prvky umožňují výrazně zlepšit socioekonomické, klimatické nebo environmentální přínosy opatření.

Článek 11
Způsobilé subjekty

1.Kromě kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v tomto článku.

2.Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)právnické osoby usazené v některém členském státě;

b)právnické osoby usazené ve třetí zemi přidružené k programu;

c)právnické osoby zřízené podle práva Unie a mezinárodní organizace, je-li tak stanoveno v pracovních programech.

3.Fyzické osoby nejsou způsobilé.

4.Právnické osoby usazené ve třetí zemi, jež k programu není přidružena, jsou výjimečně způsobilé k získání podpory v rámci programu, je-li to nezbytné k dosažení cílů daného projektu společného zájmu nebo přeshraničního projektu v oblasti obnovitelné energie.

5.Pracovní programy uvedené v článku 19 mohou uvádět, že způsobilé jsou pouze návrhy předložené jedním nebo více členskými státy nebo se souhlasem dotčených členských států, mezinárodními organizacemi, společnými podniky nebo veřejnými či soukromými podniky nebo subjekty usazenými v členských státech.

KAPITOLA III

GRANTY

Článek 12
Granty

Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou [VIII] finančního nařízení.

Článek 13
Kritéria pro udělení grantu

1.Kritéria pro udělení grantu jsou definována v pracovních programech uvedených v článku 19 a ve výzvách k podávání návrhů a v použitelném rozsahu zohledňují tyto prvky:

a)hospodářský, sociální a environmentální dopad (přínosy a náklady);

b)aspekty týkající se inovací, bezpečnosti, interoperability a přístupnosti;

c)přeshraniční rozměr;

d)synergie mezi dopravou, energetikou a digitálním odvětvím;

e)připravenost opatření z hlediska vývoje projektu;

f)racionalitu navrhovaného prováděcího plánu;

g)katalytický účinek finanční pomoci Unie na investici;

h)nutnost překonat finanční překážky, jako je nedostatečná obchodní životaschopnost nebo nedostatek finančních prostředků tržního původu;

i)soulad s unijními a vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu.

2.Posouzení návrhů na základě kritérií pro udělení grantu zohlední případně odolnost vůči nepříznivým dopadům změny klimatu, a to prostřednictvím posouzení zranitelnosti z hlediska klimatu a posouzení rizik, včetně příslušných adaptačních opatření.

3.Posouzení návrhů na základě kritérií pro udělení grantu zajistí, aby byla opatření podpořená z programu a zahrnující technologie navigace, určování polohy a času, případně, podle specifikací v pracovních programech, technicky slučitelná s programy EGNOS/Galileo a Copernicus.

4.V odvětví dopravy posouzení návrhů na základě kritérií pro udělení grantu v odstavci 1 případně zajistí, aby navrhovaná opatření byla v souladu s pracovními plány koridoru a prováděcími akty podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 a zohledňovala stanovisko odpovědného evropského koordinátora podle čl. 45 odst. 8 uvedeného nařízení.

5.Pokud jde o opatření týkající se přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie, kritéria pro udělení grantu definovaná v pracovních programech a výzvách k podávání návrhů zohlední podmínky uvedené v čl. 7 odst. 4.

6.Pokud jde o opatření týkající se projektů společného zájmu v oblasti digitálního připojení, kritéria pro udělení grantu definovaná v pracovních programech a výzvách k podávání návrhů zohlední podmínky uvedené čl. 8 odst. 3.

Článek 14
Míry spolufinancování

1.U studií nepřekročí částka finanční pomoci Unie 50 % celkových způsobilých nákladů. V případě studií financovaných z prostředků převedených z Fondu soudržnosti jsou maximálními mírami spolufinancování míry platné pro Fond soudržnosti, jak je uvedeno v odst. 2 písm. b).

2.U prací v odvětví dopravy se použijí následující maximální míry spolufinancování:

a)U prací týkajících se konkrétních cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) nepřekročí částka finanční pomoci Unie 30 % celkových způsobilých nákladů. Míry spolufinancování lze zvýšit až na 50 % u opatření, která souvisejí s přeshraničními spojeními za podmínek uvedených v písmeni c) tohoto odstavce, u opatření na podporu systémů telematických aplikací, u opatření na podporu nových technologií a inovací, opatření na zlepšení bezpečnosti infrastruktury v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a u opatření realizovaných v nejvzdálenějších regionech;

b)V případě částek převedených z Fondu soudržnosti jsou maximálními mírami spolufinancování míry platné pro Fond soudržnosti, jak je uvedeno v nařízení (EU) XXX [CPR]. Tyto míry spolufinancování lze zvýšit až na 85 % u opatření týkajících se přeshraničních spojení podle podmínek uvedených v bodě c) tohoto odstavce;

c)v případě opatření týkajících se přeshraničních spojení se zvýšené maximální sazby spolufinancování uvedené v písmenech a) a b) mohou vztahovat pouze na opatření, jejichž plánování a provádění vykazuje mimořádně vysoký stupeň integrace pro účely kritéria pro udělení grantu uvedeného v čl. 13 odst. 1 písm. c), zejména prostřednictvím zřízení jediné projektové společnosti, společné řídicí struktury a dvoustranného právního rámce nebo prováděcího aktu podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013.

3.U prací v odvětví energetiky se použijí následující maximální míry spolufinancování:

a)u prací týkajících se konkrétních cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c) nepřekročí částka finanční pomoci Unie 50 % celkových způsobilých nákladů;

b)míry spolufinancování lze zvýšit až na 75 % u opatření přispívajících k rozvoji projektů společného zájmu, která na základě důkazů uvedených v čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 347/2013 zajišťují vysoký stupeň regionální nebo celounijní bezpečnosti dodávek, upevňují solidaritu Unie nebo zahrnují vysoce inovativní řešení.

4.U prací v digitálním odvětví se použijí následující maximální míry spolufinancování: u prací týkajících se konkrétních cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c) nepřekročí částka finanční pomoci Unie 30 % celkových způsobilých nákladů. Míry spolufinancování lze zvýšit až na 50 % u opatření s výrazným přeshraničním rozměrem, jako je nepřerušené pokrytí systémy 5G podél hlavních dopravních tras nebo zavádění páteřních sítí mezi členskými státy a mezi Unií a třetími zeměmi, a až na 75 % u opatření, kterými se provádí gigabitové připojení socioekonomických aktérů. Opatření v oblasti poskytování bezplatného místního bezdrátového připojení v místních komunitách jsou financována z finanční pomoci Unie až do 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.

5.Maximální míra spolufinancování platná pro opatření vybraná na základě meziodvětvových pracovních programů uvedených v článku 10 bude nejvyšší maximální míra spolufinancování platná pro příslušná odvětví.

Článek 15
Způsobilé náklady

Kromě kritérií stanovených v článku [186] finančního nařízení se použijí tato kritéria způsobilosti nákladů:

a)způsobilé mohou být pouze výdaje vzniklé v členských státech, s výjimkou případů, kdy projekt společného zájmu nebo přeshraniční projekt v oblasti obnovitelné energie zahrnuje i území jedné nebo více třetích zemí uvedených v článku 5 a čl. 11 odst. 4 tohoto nařízení nebo mezinárodní vody a kdy je opatření nezbytně nutné k dosažení cílů dotčeného projektu;

b)náklady na vybavení, zařízení a infrastrukturu, se kterými příjemce nakládá jako s kapitálovými výdaji, mohou být způsobilé až v plné výši;

c)výdaje související s nákupem pozemků se za způsobilé náklady nepovažují;

d)způsobilé náklady nezahrnují daň z přidané hodnoty („DPH“).

Článek 16
Kombinace grantů s jinými zdroji financování

1.Granty lze použít ke kombinaci s financováním od Evropské investiční banky nebo národních podpůrných bank či jiných rozvojových a veřejných finančních institucí a rovněž od finančních institucí v soukromém sektoru a soukromých investorů, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru.

2.Použití grantů uvedených v odstavci 1 lze provést prostřednictvím zvláštních výzev k podávání návrhů.

Článek 17
Snížení výše grantů nebo jejich ukončení

1.Kromě důvodů uvedených v [čl. 131 odst. 4] finančního nařízení může být výše grantu snížena z těchto důvodů:

a)opatření nebylo zahájeno do jednoho roku ode dne zahájení uvedeného v dohodě o grantu;

b)na základě přezkumu pokroku dosaženého při provádění opatření bylo zjištěno, že v tomto provádění došlo k tak významným prodlevám, že cílů opatření pravděpodobně nebude dosaženo.

2.Dohoda o grantu může být ukončena na základě důvodů uvedených v odstavci 1.

Článek 18
Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.Na opatření, na něž byl získán příspěvek z programu, lze získat příspěvek rovněž z jiného programu Unie, včetně fondů v režimu sdíleného řízení, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na příspěvek každého programu Unie k opatření se vztahují pravidla daného programu. Kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady na opatření a podpora z jednotlivých programů Unie může být vypočtena na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2.Opatření, která splňují tyto kumulativní srovnávací podmínky:

a)byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

b)splňují minimální požadavky na kvalitu dané touto výzvou k podávání návrhů;

c)v rámci dané výzvy k podávání návrhů nemohou být financována z důvodu rozpočtových omezení.

mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Fondu soudržnosti v souladu s [čl. 67 odst. 5] nařízení (EU) XXX [nařízení o společných ustanoveních] za předpokladu, že jsou v souladu s cíli dotčeného programu. Použijí se pravidla fondu, z něhož se poskytuje podpora.

KAPITOLA IV

PROGRAMOVÁNÍ, MONITOROVÁNÍ, POSUZOVÁNÍ A KONTROLA

Článek 19
Pracovní programy

1.Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

2.Pracovní programy přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle článku 22 tohoto nařízení.

Článek 20
Monitorování a vykazování

1.Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění obecných a konkrétních cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v části I přílohy.

2.K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů programu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, aby mohla měnit část I přílohy, v případě potřeby přezkoumat nebo doplnit ukazatele a doplnit toto nařízení o ustanovení o vytvoření rámce pro monitorování a hodnocení.

3.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie, případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 21
Hodnocení

1.Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.

3.Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 22
Postup ve výboru

1.Komisi je nápomocen Koordinační výbor pro Nástroj pro propojení Evropy. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 23
Akty v přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 tohoto nařízení:

a)za účelem změny části I přílohy, pokud jde o ukazatele, a k vytvoření rámce pro monitorování a hodnocení;

b)za účelem změny části II přílohy, pokud jde o orientační podíly rozpočtových zdrojů přidělených konkrétnímu cíli stanovenému v čl. 3 písm. a) bodě i);

c)za účelem změny části III přílohy, pokud jde o definice koridorů hlavní dopravní sítě a předem určené úseky; a předem určené úseky v globální síti;

d)za účelem změny části IV přílohy, pokud jde o identifikaci přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie;

e)za účelem změny části V přílohy, pokud jde o identifikaci projektů společného zájmu v oblasti digitálního připojení.

Článek 24
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 23 je Komisi svěřena do 31. prosince 2028.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 23 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 23 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 25
Informace, komunikace a publicita

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytnou ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 26
Ochrana finančních zájmů Unie

V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

KAPITOLA VI

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 27
Zrušení a přechodná ustanovení

1.Nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 se zrušují.

2.Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 1316/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

3.Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, Nástroje pro propojení Evropy podle nařízení (EU) č. 1316/2013.

4.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 5 tohoto nařízení, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 28
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5Doba trvání akce a finanční dopad

1.6Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Návrh/podnět se týká:

◻ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 42  

☑ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akcí nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti.

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji.

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

☑Časově omezená doba trvání

–☑    s platností od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027

–☑    Finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 pro prostředky na závazky a od roku 2021 do roku 2033 pro prostředky na platby.

◻ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 45  

☑ Přímé řízení Komisí

–☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–☑    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–☑ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce).

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu , která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–◻ nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

–x    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–x    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

na vlastní zdroje

na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)     https://ec.europa.eu/commission/publications/factsheets-long-term-budget-proposals_cs

(2)    Sdělení Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání: Víceletý finanční rámec na období 2021–2027, COM(2018) 321/4 ze dne 2. května 2018.

(3)    JOIN(2017) 41.

(4)    JOIN(2018) 5.

(5)    Nařízení č. 1315/2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, článek 38.

(6)    COM(2017) 283 Sdělení Komise „Evropa v pohybu – Agenda pro sociálně spravedlivý přechod na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu pro všechny“.

(7)    Nařízení (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě.

(8)    COM(2016) 860 final.

(9)    Tj. gigabitového připojení pro všechny hlavní socioekonomické aktéry, vysoce výkonné připojení 5G, přístup k internetovému připojení s rychlostí stahování minimálně 100 Mbps, s možností modernizace na gigabitové rychlosti pro všechny evropské domácnosti, včetně venkovských, viz Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti – COM(2016) 587.

(10)    Propojený jednotný digitální trh pro všechny: COM(2017) 228.

(11)    Článek 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013.

(12)    COM(2018) 65.

(13)    SWD(2016) 416.

(14)    Úpravy posouzení dopadů provedené na základě stanoviska výboru jsou podrobně uvedeny v příloze 1 posouzení dopadů.

(15)    COM(2018) 66.

(16)    Úř. věst. C , , s. .

(17)    Úř. věst. C , , s. .

(18)    COM(2018) 321, s. 13.

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

(20)    Sdělení Komise „Evropa v pohybu: Agenda pro sociálně spravedlivý přechod na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu pro všechny“ – COM(2017) 283.

(21)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).

(22)    Sdělení Komise „Jak dosáhnout nízkoemisní mobility: Evropská unie, která chrání naši planetu, posiluje postavení spotřebitelů a brání svůj průmysl a pracovníky“, COM(2017) 675.

(23)    COM(2018) 293.

(24)    JOIN(2017) 41.

(25)    JOIN(2018) 5.

(26)    COM(2017) 623.

(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

(28)    COM(2017) 718.

(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).

(30)    COM(2016) 587.

(31)    Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(33)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(34)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(35)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(36)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(37)    Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.

(38)    COM(2018) 65.

(39)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(40)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22).

(42)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(43)        Viz oddíl 1.6.

(44)    Podléhá konečným rozhodnutím o oblasti působnosti a rozpočtu pro každý program.

(45)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/CS/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx.  

(46)    Programem může být (částečně) pověřena výkonná agentura, a to na základě výsledku analýzy nákladů a přínosů a souvisejících rozhodnutí, která mají být přijata; související správní prostředky na provádění programu v Komisi a výkonné agentuře budou náležitě upraveny.

(47)    Na základě informací zveřejněných ve výroční zprávě agentury INEA za rok 2017.

(48)    Tento odhad nezahrnuje strategické a politické aspekty vážící se na tento program nebo dozor nad pověřenými nástroji Nástroje pro propojení Evropy.

(49)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(50)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(51)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(52)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(53)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum. Obsahuje částky potřebné pro řízení zbývajících závazků („dědictví“) z programů z let 2014–2020, které v současné době řídí výkonná agentura.

(54)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(55)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(56)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne6.6.2018

COM(2018) 438 final

PŘÍLOHA

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady,

kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014

{SEC(2018) 292 final}
{SWD(2018) 312 final}
{SWD(2018) 313 final}

PŘÍLOHA

ČÁST I – UKAZATELE

Program bude pečlivě sledován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, s ohledem na minimalizaci administrativní zátěže a nákladů. Za tímto účelem se údaje shromažďují podle následujícího souboru ukazatelů:

ČÁST II: ORIENTAČNÍ PROCENTNÍ PODÍLY PRO ODVĚTVÍ DOPRAVY

Rozpočtové zdroje uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě i) a ii) budou přiděleny takto:

–60 % na opatření uvedená v čl. 9 odst. 2 písm. a): „Opatření pro efektivní a propojené sítě“;

–40 % na opatření uvedená v čl. 9 odst. 2 písm. b): „Opatření pro inteligentní, udržitelnou, inkluzivní a bezpečnou a zabezpečenou mobilitu“.

U opatření uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. a) by 75 % rozpočtových zdrojů mělo být přiděleno opatřením na koridorech hlavní sítě, 10 % opatřením na hlavní síti mimo koridory hlavní sítě a 15 % opatřením na globální síti.

ČÁST III KORIDORY HLAVNÍ DOPRAVNÍ SÍTĚ A PŘEDEM URČENÉ ÚSEKY; PŘEDEM URČENÉ ÚSEKY NA GLOBÁLNÍ SÍTI

1.Koridory hlavní sítě a předem určené úseky

2.Předem určené úseky na globální síti

K přeshraničním úsekům globální sítě uvedeným v čl. 9 odst. 2 písm. a) bodě ii) tohoto nařízení patří zejména následující úseky:

ČÁST IV: Identifikace přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie

1.Cíle přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie

Přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie podporují přeshraniční spolupráci mezi členskými státy v oblasti plánování, vývoje a nákladově efektivního využívání obnovitelných zdrojů energie.

2.Obecná kritéria

Aby se projekt kvalifikoval jako přeshraniční projekt v oblasti obnovitelné energie, musí splňovat všechna následující kritéria:

a)musí být součástí dohody o spolupráci nebo jiného druhu dohody mezi členskými státy a/nebo mezi členskými státy a třetími zeměmi, jak stanoví články 6, 7, 9 nebo 11 směrnice 2009/28/ES;

b)musí umožňovat úspory nákladů v zavádění obnovitelných zdrojů energie a/nebo přínosy pro systémovou integraci, zabezpečení dodávek nebo inovace ve srovnání s obdobným projektem prováděným jedním z účastnických států samotným;

c)potenciální celkové přínosy spolupráce převažují nad náklady, včetně dlouhodobých, podle posouzení na základě analýzy nákladů a přínosů podle bodu 3 a při použité metodice uvedené v článku [7].

3.Analýza nákladů a přínosů

Analýza nákladů a přínosů zmíněná v bodě 2 c) musí zohlednit u každého účastnického členského státu nebo třetí země mimo jiné dopad na následující aspekty:

a)náklady na výrobu elektrické energie;

b)systémové náklady na integraci;

c)náklady na podporu;

d)emise skleníkových plynů;

e)zabezpečení dodávek;

f)znečišťování ovzduší a jiné místní znečištění;

g)inovace.

4.Proces

Předkladatelé projektu, včetně členských států, potenciálně způsobilého pro výběr jako přeshraničního projektu v oblasti obnovitelné energie na základě dohody o spolupráci nebo jiného druhu dohody mezi členskými státy a/nebo mezi členskými státy a třetími zeměmi, jak stanoví články 6, 7, 9 nebo 11 směrnice 2009/28/ES, a usilujícího o získání statusu přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie, předloží Komisi žádost o výběr jako přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie. Žádost bude obsahovat příslušné informace, aby Komise mohla vyhodnotit projekt na základě kritérií uvedených v bodech 2 a 3 v souladu s metodikami uvedenými v článku 7.

Komise zajistí, aby předkladatelé měli příležitost požádat o status přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie nejméně jednou za rok.

Komise provede příslušné konzultace k seznamu projektů předložených s cílem stát se přeshraničními projekty v oblasti obnovitelné energie.

Komise vyhodnotí žádosti podle kritérií uvedených v bodech 2 a 3.

Komise se při výběru přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie zaměří na celkově zvládnutelný počet. Komise se vynasnaží, aby při identifikaci přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie zajistila odpovídající geografickou rovnováhu. Pro identifikaci projektů se mohou použít regionální seskupení.

Projekt nebude vybrán mezi přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie nebo mu bude tento status odebrán, pokud jeho hodnocení vycházelo z nesprávných informací, které byly rozhodujícím faktorem při hodnocení, nebo pokud projekt není v souladu s právními předpisy Unie.

Komise zveřejní na svých internetových stránkách seznam vybraných přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie.

ČÁST V – PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU V OBLASTI INFRASTRUKTURY PRO DIGITÁLNÍ KONEKTIVITU

1.Gigabitové připojení sociálně-ekonomických aktérů

Opatření budou rozdělena podle priorit s ohledem na fungování sociálně-ekonomických aktérů, relevanci digitálních služeb a aplikací umožněných poskytováním základního připojení k internetu a potenciální sociálně-ekonomické přínosy pro občany, podniky a místní komunity, včetně vedlejších účinků z hlediska konektivity. Dostupný rozpočet bude členským státům přidělen geograficky vyváženým způsobem.

Prioritu mají opatření přispívající ke:

·gigabitovému připojení pro nemocnice a zdravotní centra, v souladu se snahou digitalizovat systém zdravotní péče, s ohledem na zvýšení blaha občanů EU a změnu způsobu, jakým jsou pacientům poskytovány služby v oblasti zdravotnictví a péče 1 ,

·gigabitovému připojení pro vzdělávací výzkumná centra v souvislosti se snahou překlenout digitální propasti a inovovat v oblasti vzdělávacích systémů, zlepšovat výsledky učení, posilovat rovnost a efektivnost 2 .

2.Bezdrátové připojení v místních komunitách

Opatření zaměřená na poskytování místního bezdrátového připojení, které je bezplatné a bez diskriminujících podmínek, v centrech místního veřejného života, včetně venkovních prostor přístupných široké veřejnosti, která jsou důležitá pro veřejný život místních komunit, musí splnit tyto podmínky, aby obdržely financování:

·jsou prováděna subjektem veřejného sektoru ve smyslu níže uvedeného pododstavce, jenž je schopen naplánovat instalaci vnitřních či venkovních místních bezdrátových přístupových bodů ve veřejných prostorách a dohlédnout na ni, jakož i zajistit financování provozních nákladů po dobu nejméně tří let,

·jsou prováděna na digitálních sítích s velmi vysokou kapacitou umožňujících zajistit uživatelům vysoce kvalitní internetové připojení, které

·je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, je snadno přístupné, je zabezpečené a využívá nejmodernější a nejdostupnější zařízení schopná poskytovat uživatelům vysokorychlostní připojení a dále

·podporuje přístup k inovativním digitálním službám,

·používají společnou vizuální identitu, kterou poskytne Komise, a spojení se souvisejícími internetovými nástroji,

·zavazují se k zajištění potřebného vybavení nebo souvisejících instalačních služeb v souladu s platnými právními předpisy, aby se zajistilo, že tyto projekty nebudou nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž.

Finanční pomoc je k dispozici pro subjekty veřejného sektoru vymezené v čl. 3 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 3 , které se zaváží poskytovat v souladu s vnitrostátním právem místní bezdrátové připojení, které je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, prostřednictvím zřízení místních bezdrátových přístupových bodů.

Financovaná opatření nebudou zdvojovat stávající bezplatné soukromé nebo veřejné nabídky podobných vlastností, včetně kvality, ve stejném veřejném prostoru.

Dostupný rozpočet bude členským státům přidělen geograficky vyváženým způsobem.

Je-li to relevantní, bude zajištěna koordinace a soudržnost s opatřeními financovanými z Nástroje pro propojení Evropy, která podporují přístup sociálně-ekonomických aktérů k sítím s velmi vysokou kapacitou schopným poskytovat gigabitové připojení.

3.Orientační seznam koridorů 5G způsobilých k získání finančních prostředků

V souladu s cíli gigabitové společnosti, které Komise vytyčila, aby zajistila, že hlavní pozemní dopravní trasy budou mít do roku 2025 nepřerušované pokrytí 5G 4 , zahrnují opatření na realizaci nepřerušovaného pokrytí systémy 5G podle čl. 9 odst. 4 písm. c) jako první krok opatření na přeshraničních úsecích pro experimentování v oblasti CAM 5 a jako druhý krok opatření na delších úsecích s výhledem na rozsáhlejší zavedení CAM podél koridorů, jak uvádí tabulka níže (orientační seznam). Koridory TEN-T slouží k tomuto účelu jako základ, nicméně zavádění 5G se nemusí omezovat pouze na tyto koridory 6 .

(1)    Viz také COM(2018) 233 final – Sdělení Komise o usnadnění digitální transformace v oblasti zdravotnictví a péče na jednotném digitálním trhu; posílení postavení občanů a budování zdravější společnosti.

(2)    Viz také COM(2018) 22 final – Sdělení Komise o akčním plánu digitálního vzdělávání.

(3)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

(4)    Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti (COM(2016) 587).

(5)    Propojená a automatizovaná mobilita.

(6)    Úseky uvedené kurzivou leží mimo koridory hlavní sítě TEN-T, ale jsou zahrnuty do koridorů 5G.