EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.6.2018

COM(2018) 396 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Výroční zpráva o uplatňování Listiny základních práv EU za rok 2017

{SWD(2018) 304 final}

Evropská unie je „unií hodnot“, které jsou zakotveny v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a které zdůraznil předseda Evropské komise Juncker ve svém projevu o stavu Unie dne 13. září 2017 1 . Evropská unie je založena na třech pilířích: základních právech, demokracii a právním státě. Veškerá opatření EU se musí řídit Listinou základních práv EU (dále jen „Listina“). Listina stanoví moderní soubor základních práv, jimiž jsou orgány a členské státy EU vázány při provádění práva EU.

Základní práva platí pro všechny. Jejich dodržování má zásadní význam pro zajištění toho, aby byla EU místem, kde mohou lidé prosperovat, požívat svých svobod a žít bez diskriminace.

Tato zpráva prokazuje, že v roce 2017 byly struktury a nástroje zavedené na podporu kultury základních práv v EU a k zajištění toho, aby se Listina stala v životě lidí realitou, důležité. Dalším krokem k větší rovnosti a menšímu vyloučení bylo vyhlášení evropského pilíře sociálních práv v listopadu 2017 2 .

V roce 2017 však došlo v EU rovněž k popírání základních práv. Byla ohrožena nezávislost soudnictví, klíčový prvek právního státu a předpoklad účinného prosazování a výkonu základních práv. To vedlo k tomu, že Komise Radě poprvé navrhla, aby přijala rozhodnutí podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii 3 . Zpochybněna a ztížena byla rovněž činnost organizací občanské společnosti, které působí v oblasti základních práv. Cílem útoků byla i práva žen, jak bylo projednáno na výročním kolokviu o základních právech v roce 2017 4 .

Nikdy nebylo důležitější vyzdvihnout skutečnost, že dodržování Listiny základních práv nepředstavuje pro orgány a členské státy EU při provádění práva EU možnost, nýbrž povinnost.

Prosazování sociálních práv a spravedlnosti v EU

V návaznosti na práva zakotvená v Listině Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017 společně podepsaly a vyhlásily evropský pilíř sociálních práv 5 . Pilíř stanoví dvacet klíčových zásad a práv na podporu spravedlivých a řádně fungujících trhů práce a systémů sociálního zabezpečení. „Srovnávací přehled sociálních ukazatelů“ 6 sleduje provádění pilíře a poskytuje informace pro evropský semestr, roční cyklus koordinace hospodářských politik na úrovni EU.

Pilíř mají členské státy EU provádět ve spolupráci se sociálními partnery a občanskou společností. Orgány Unie pomáhají stanovit rámec. Například v roce 2017 předložila Komise návrh směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii 7 . Tento návrh doplní stávající povinnosti a vytvoří nové minimální normy, jež všem pracovníkům, včetně pracovníků v nejistých formách zaměstnání, zajistí větší předvídatelnost a jasnost, pokud jde o jejich pracovní podmínky (článek 31 Listiny).

Dne 26. dubna 2017 přijala Komise rovněž iniciativu na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob 8 . To zahrnuje legislativní opatření, která mají zajistit lepší možnosti žen a mužů s pečovatelskými povinnostmi, pokud jde o dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, a vyvážené využívání opatření v oblasti dovolených a pružného uspořádání pracovní doby ženami a muži. Iniciativa předpokládá také politická opatření na podporu členských států při poskytování přístupných, finančně dosažitelných a kvalitních formálních služeb péče a k řešení ekonomických demotivačních faktorů u žen (články 21, 23, 24, 25, 26 a 33 Listiny).

Ve stejném duchu přijala Komise dne 11. listopadu 2017 akční plán pro boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů 9 . Tento plán se zaměřuje na záležitosti, jako je: důslednější uplatňování zásady rovného odměňování, boj proti segregaci, lepší zhodnocování dovedností, úsilí a oblastí odpovědnosti žen, odhalování nerovností a stereotypů, zvyšování povědomí o rozdílech v odměňování žen a mužů a budování silnějších partnerství k jejich odstranění.

Revidovány byly rovněž hlavní směry politik zaměstnanosti členských států 10 za účelem jejich sladění s pilířem. Hlavní směry politik zaměstnanosti představují společné priority a cíle politik zaměstnanosti a sociálních politik navržené Komisí, schválené vládami členských států a přijaté Radou. Jsou základem pro posouzení jednotlivých zemí a vydání doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru. Revize klade důraz na zásady pilíře týkající se minimálního příjmu, přiměřených dávek v nezaměstnanosti a aktivní podpory zaměstnanosti.

V roce 2017 představovaly klíčovou oblast evropského semestru i nadále sociální politiky. Prosazování sociálních práv je klíčovou součástí strukturálních reforem, které mají podpořit sociální spravedlnost a rovnost. V roce 2017 sledovala Komise pozorně úsilí členských států o zlepšení a zvýšení účasti žen na trhu práce a v boji proti diskriminaci znevýhodněných skupin, jako jsou Romové, v boji proti segregaci ve školách a o prosazování reformy pro inkluzivní vzdělávání. To ukázalo, že se určité členské státy dosud potýkají s problémy při začleňování romských dětí do kvalitního inkluzivního většinového vzdělávání a při integraci mladých Romů na trh práce. Komise konkrétně Radě navrhla, aby doporučení v této oblasti vydala Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku. Komise sledovala pozorně rovněž činnost České republiky v této oblasti.

Kromě toho Komise navrhla vydat Irsku doporučení ohledně zvýšení kvality péče o děti a sociální infrastruktury, včetně sociálního bydlení, a Španělsku ohledně lepší podpory rodin a kvalitní péče o děti.

V dubnu 2017 přijala Komise sdělení o ochraně migrujících dětí 11 , které stanoví opatření EU v této oblasti a vydává členským státům doporučení, která mají zajistit lepší ochranu migrujících dětí. V návaznosti na toto sdělení přijala Rada dne 8. června 2017 své závěry 12 . Sdělení se zabývá rychlejší identifikací a okamžitou ochranou dětí, rychlejším vyhledáváním rodinných příslušníků a určováním statusu, uplatňováním procesních záruk včetně účinného opatrovnictví v případě dětí bez doprovodu, náležitým přijímáním dětí a účinnou integrací. Opatrovnictví představuje klíčovou procesní záruku k zajištění nejlepšího zájmu a blaha dítěte. Komise podnikla kroky k vytvoření evropské sítě pro opatrovnictví s cílem usnadnit spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány a výměnu osvědčených postupů v oblasti opatrovnictví.

Dne 4. prosince 2017 přijala Komise také sdělení o opatřeních navazujících na strategii EU o vymýcení obchodu s lidmi 13 , jež mají zajistit přístup, který je založen na základních právech, zohledňuje hledisko pohlaví a je citlivý vůči dětem.

Prosazování demokracie a základních práv prostřednictvím prospěšné veřejné diskuse a aktivní občanské společnosti

V roce 2017 zahájila Komise iniciativu pro boj proti falešným zprávám a šíření dezinformací na internetu, jak oznámil předseda Komise Juncker 14 . Tato iniciativa, která navazuje také na usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. června 2017 15 , má určit vhodné způsoby omezení dopadů šíření falešného obsahu a podpořit prospěšnou veřejnou diskusi. Komise zřídila odbornou skupinu na vysoké úrovni a zahájila rozsáhlé konzultace 16 . V říjnu 2017 se těmito záležitostmi zabývala Rada ve svém třetím každoročním dialogu o právním státě, který se zaměřoval na pluralitu sdělovacích prostředků a právní stát v digitálním věku 17 .

V roce 2017 byla činnost obránců lidských práv, včetně organizací občanské společnosti působících v oblasti základních práv a demokracie, obzvláště obtížná 18 . Jejich úloha má zásadní význam pro to, aby se základní práva a hodnoty staly skutečností pro všechny, a obránci lidských práv by měli být schopni vykonávat svou práci v bezpečném a podpůrném prostředí. Na podporu obránců práv schválil Evropský parlament v prosinci 2017 v rámci rozpočtu EU na rok 2018 přípravnou akci pro „Fond Unie pro finanční podporu soudních sporů týkajících se porušování demokracie, právního státu a základních práv“.

Podpora EU vyznačující se absencí rasismu, diskriminace a násilí

Druhý průzkum o menšinách a diskriminaci v EU (EU-MIDIS II), který Agentura EU pro základní práva zveřejnila v prosinci 2017, ukázal přetrvávající nesnášenlivost, násilí a nenávist v EU 19 . Na tyto obavy se v roce 2017 zaměřovala činnost skupiny na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti 20 .

Spolupráce se společnostmi působícími v oblasti informačních technologií, vnitrostátními orgány a organizacemi občanské společnosti byla posílena s cílem zajistit rychlé odhalení a odstranění nezákonných nenávistných verbálních projevů on-line. Sledování provádění kodexu chování proti nezákonným nenávistným verbálním projevům on-line prokázalo, že společnosti působící v oblasti informačních technologií dosáhly v této oblasti značného pokroku 21 . Dne 28. září 2017 přijala Komise sdělení o boji proti nezákonnému obsahu on-line 22 s cílem zavést více osvědčených postupů v oblasti prevence, odhalování a odstraňování nezákonného obsahu a znemožňování přístupu k němu. Současně jsou zavedeny záruky proti nadměrnému odstraňování, k zajištění transparentnosti a na ochranu svobody projevu 23 .

Skupina na vysoké úrovni sestavila rovněž hlavní zásady týkající se trestných činů z nenávisti pro donucovací orgány a orgány činné v trestním řízení 24 a přístupu k spravedlnosti, ochraně a podpoře pro oběti trestných činů z nenávisti 25 . Blíže rozpracovala pokyny pro lepší zaznamenávání trestných činů z nenávisti donucovacími orgány 26 , jež jsou nyní ověřovány v několika členských státech.

V květnu 2017 se muslimské a židovské organizace sešly na společném dni akcí proti antisemitismu a nenávisti vůči muslimům a jejich diskriminaci a zabývaly se zvláštními problémy, jako je potřeba bezpečnosti židovských komunit a stereotypy ohledně muslimů ve sdělovacích prostředcích 27 . Zjištění týkající se muslimů, která zveřejnila Agentura EU pro základní práva dne 21. září 28 , a její přehled o antisemitismu v roce 2017 prokázaly, že je třeba se zabývat znepokojivými a naléhavými problémy 29 .

Dne 30. srpna 2017 30 zveřejnila Komise přezkum rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 v polovině období. Přezkum ukazuje, jak byly evropské právní, politické a finanční nástroje 31 využity v boji proti diskriminaci Romů a na podporu jejich začleňování. V oblasti vzdělávání existují známky pokroku, ačkoliv se dosud vyskytuje segregace, která se v některých případech dokonce zvýšila. Vzrostl rovněž počet mladých Romů, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. V roce 2017 zahájila Komise podrobné hodnocení tohoto rámce a veřejnou konzultaci ohledně něj, jejichž výsledky byly použity při zvažování možností politiky po roce 2020.

V roce 2017 pokračovala Komise v provádění seznamu opatření na podporu rovnosti leseb, gayů, bisexuálů, transgender a intersexuálních osob (LGBTI) 32 . Prostřednictvím programu Práva, rovnost a občanství podpořila projekty, které zvyšují informovanost a bojují proti diskriminaci a nesnášenlivosti vůči LGBTI osobám.

Podpora přístupu ke spravedlnosti a účinné právní ochraně

Podpora přístupu ke spravedlnosti a práva na účinnou právní ochranu podle článku 47 Listiny je předpokladem pro účinný výkon všech práv stanovených v právu EU, včetně Listiny. Komise pomáhá členským státům plnit jejich povinnosti k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem EU 33 .

Po přijetí sdělení s názvem Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování 34 v roce 2017 byla Komise členským státům nápomocna v jejich úsilí o důraznější prosazování práva EU ve prospěch jednotlivců a podniků. Uspořádala dialogy na vysoké úrovni a výměny osvědčených postupů s vnitrostátními orgány a soudy. Spolupracovala rovněž s Evropskou sítí veřejných ochránců práv a pomohla členským státům zvyšovat informovanost o právech občanů stanovených v právu EU a o nástrojích k řešení problémů, které jsou k dispozici na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU.

Klíčovou prioritou v rámci evropského semestru bylo také zvýšení kvality, nezávislosti a účinnosti vnitrostátních soudních systémů, kde Komise vydala pěti členským státům doporučení pro jednotlivé země s cílem pomoci jim zlepšit jejich soudní systémy 35 . Komise sledovala rovněž případy, kdy vnitrostátní právo nezajišťuje účinnou právní ochranu v případě porušení práva EU nebo vnitrostátním soudním systémům brání v zajištění účinného uplatňování práva EU v souladu s právním státem a článkem 47 Listiny.

V záležitostech týkajících se životního prostředí přijala Komise dne 28. dubna 2017 sdělení o přístupu k právní ochraně v oblasti životního prostředí 36 , které objasňuje, jak mohou jednotlivci a sdružení napadnout rozhodnutí, akty nebo opomenutí ze strany orgánů veřejné moci, jež souvisejí s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí, u vnitrostátních soudů. Sdělení pomáhá občanům při rozhodování, zda podat žalobu u vnitrostátních soudů, či nikoli. Vnitrostátní soudy informuje o věcech projednávaných Soudním dvorem Evropské unie, jež by měly vzít v úvahu, pokud se setkají s otázkami souvisejícími s přístupem k právní ochraně.

2.2 Zajištění dodržování základních práv

Orgány, instituce a jiné subjekty EU musí dodržovat Listinu při všech svých činnostech. V jakémkoli případě nesplnění této povinnosti lze podat žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Komise musí zajistit, aby byla ve všech jejích legislativních a politických návrzích plně dodržena základní práva.

Dne 12. prosince 2017 přijala Komise návrhy týkající se rámce pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU 37  k odstranění mezer v informacích a lepší ochraně občanů EU. Cílem je zvýšit efektivnost a účinnost nástrojů ke sdílení informací v rámci celé EU tím, že je umožněna jejich lepší spolupráce. Oprávnění uživatelé (např. policisté, imigrační úředníci a příslušníci pohraniční stráže) budou mít rychlejší, plynulý a systematičtější přístup k informacím, které potřebují při výkonu svého povolání, a to v plném souladu se základními právy. Celkové hodnocení Komise týkající se nástrojů bude zahrnovat posouzení jejich dopadů na základní práva.

V březnu 2017 se zpráva Komise o hodnocení 38 uplatňování pravidel EU pro boj proti převaděčství migrantů 39 zabývala obavami ohledně kriminalizace opatření prováděných organizacemi občanské společnosti nebo jednotlivci poskytujícími humanitární pomoc nelegálním migrantům. Tato zpráva vyjadřuje názory široké škály zúčastněných stran a uznává, že nepovinná povaha pravidel EU, která členským státům umožňují nekriminalizovat usnadňování nelegálního vstupu z humanitárních důvodů, může vést k nedostatečné jasnosti a právní jistotě. Komise v současnosti spolupracuje s příslušnými zúčastněnými stranami na uplatňování tohoto konkrétního aspektu právního rámce.

Po přijetí směrnice o boji proti terorismu 40 v březnu 2017 spolupracovala Komise s občanskou společností s cílem porozumět lépe obavám ohledně dopadů protiteroristických opatření na základní práva. Pomáhá členským státům novou směrnici správně provést a uplatňovat, a to i s ohledem na základní práva. Tyto výměny poskytnou informace pro posouzení směrnice ze strany Komise, včetně jejího dopadu na základní práva a svobody (zejména zákaz diskriminace, právní stát a úroveň ochrany a pomoci poskytované obětem terorismu) 41 .

Aby mohli občané plně požívat svých základních práv, potřebují vědět, o jaká práva se jedná a na koho se obrátit v případě jejich porušení. V návaznosti na zprávu Komise o uplatňování Listiny za rok 2016 přijala Rada dne 12. října 2017 závěry 42 , v nichž vyzdvihla nutnost zvýšit povědomí o Listině a o digitálních nástrojích, jako je e-justice. Komise v roce 2017 portál evropské e-justice 43 zlepšila. Portál bude obsahovat oddíl věnovaný základním právům s uživatelsky přívětivými kontrolními seznamy a pokyny k Listině a její oblasti působnosti.

Komise také i nadále podporovala odbornou přípravu právníků týkající se uplatňování Listiny, a to v rámci programu Spravedlnost 44 .

2.4 Kontrola orgánů EU ze strany Soudního dvora

Ve svém stanovisku č. 1/15 k návrhu dohody mezi Kanadou a Evropskou unií o předávání údajů jmenné evidence cestujících z Evropské unie do Kanady, které bylo přijato dne 26. července 2017, Soudní dvůr Evropské unie konstatoval, že řada ustanovení navrhované dohody není slučitelná s právem na respektování soukromého života (článek 7) a ochranou osobních údajů (článek 8). Soudní dvůr vyslovil obavy ohledně přiměřenosti, jasnosti a určitosti pravidel stanovených v dohodě a ohledně nedostatečného zdůvodnění předávání, zpracovávání a uchovávání citlivých údajů. Komise pečlivě posuzuje nejvhodnější způsob odstranění obav, které Soudní dvůr vyslovil, aby byla zajištěna bezpečnost občanů EU, přičemž jsou plně respektována základní práva, zejména právo na ochranu údajů 45 .

Ve věci Ajša Muammar Mohamed Kaddáfí v. Rada 46 zrušil Tribunál rozhodnutí Rady 47 a nařízení 48 , pokud jde o ponechání jména Ajši Muammar Mohamed Kaddáfí na seznamu osob, proti nimž se uplatňují omezující opatření s ohledem na situaci v Libyi 49 . Opatření se týkala zákazu vstupu na území a přejezdu přes území Libye a stanovila, že finanční prostředky a finanční aktiva, jež vlastní nebo kontrolují osoby uvedené na seznamu, mají být zmrazeny. Tribunál rozhodl, že z odůvodnění opatření nebylo možné vyvodit, proč jsou původní důvody pro uvedení jména žalobkyně na seznamu i nadále relevantní bez ohledu na vývoj situace v Libyi. Tribunál proto konstatoval, že Rada porušila svou povinnost uvést skutečné a konkrétní důvody pro zachování těchto omezujících opatření – důsledek dodržování práva žalobkyně na obhajobu, jež vyplývá rovněž z článků 41 a 47 a čl. 48 odst. 2 Listiny.

3.1 Vývoj v oblasti základních práv a právního státu

V roce 2017 vydala Komise odůvodněné stanovisko k uplatňování právních předpisů EU v oblasti azylu a migrace vykládaných na základě řady ustanovení Listiny, včetně práva na azyl, práva na svobodu a bezpečnost a práva na účinnou právní ochranu, ze strany Maďarska 50 .

Soudnímu dvoru Evropské unie postoupila rovněž tři případy, které vyvolávaly otázky týkající se dodržování základních práv podle Listiny. První věc se týkala slučitelnosti povinností souvisejících s podáváním zpráv a transparentností uložených organizacím občanské společnosti, které jsou financovány ze zahraničí, s právem na svobodu sdružování, právem na respektování soukromého života a právem na ochranu osobních údajů ve spojení s povinnostmi týkajícími se volného pohybu kapitálu, jež jsou uloženy ve Smlouvě 51 . Druhá věc se týkala práva na akademickou svobodu, práva na vzdělání a svobody podnikání ve vztahu k pravidlům dotýkajícím se svobody vysokoškolských institucí poskytovat služby a usazovat se kdekoli v EU a právním závazkům EU podle mezinárodního obchodního práva 52 . Třetí věc se týkala slučitelnosti vnitrostátních pravidel upravujících prodloužení mandátu soudců obecných soudů se zásadou nezávislosti soudnictví, zejména s povinností členských států poskytnout opravné prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem EU, jak je stanoveno v čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, ve spojení s právem na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces zakotveným v článku 47 Listiny.

Na členské státy se Listina vztahuje, jen pokud provádějí právo EU. Řízení o nesplnění povinnosti na základě Listiny mohou být proto zahájena pouze tehdy, existuje-li dostatečná souvislost s právem EU. Nicméně i v situacích, kdy členské státy jednají mimo rámec provádění právních předpisů EU, jsou povinny respektovat hodnoty, na nichž je EU založena. Předpokladem pro ochranu základních práv je zejména právní stát. Pokud jde o situaci v Polsku, v roce 2016 a 2017 vydala Komise v rámci postupu pro posílení právního státu 53 čtyři doporučení, jež se týkala řady právních předpisů omezujících nezávislost soudnictví a oddělení pravomocí v Polsku s dopadem na celou strukturu polského soudního systému, zejména Ústavní soud, Nejvyšší soud, obecné soudy a Národní soudcovskou radu. V prosinci 2017 dospěla Komise k závěru, že v Polsku existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení právního státu, a navrhla Radě přijetí rozhodnutí podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii 54 . Komise současně vydala v rámci postupu pro posílení právního státu čtvrté doporučení, v němž polské orgány vyzvala, aby zjištěné problémy vyřešily do tří měsíců. Komise se rovněž rozhodla podat Soudnímu dvoru Evropské unie na Polsko žalobu kvůli porušení práva EU zákonem o organizaci obecných soudů.

3.2 Pokyny Soudního dvora pro členské státy

V rozsudcích ve věcech Achbita 55 a Bougnaoui 56 objasnil Soudní dvůr Evropské unie výklad ustanovení směrnice o rovnosti v zaměstnání (2000/78/ES) s ohledem na rovnováhu mezi svobodou náboženského vyznání nebo přesvědčení (článek 10), svobodou podnikání (článek 16) a zákazem diskriminace (článek 21), o kterou je třeba usilovat. Obě věci se týkaly zákazu nošení muslimského šátku na soukromém pracovišti. Ve věci Achbita Soudní dvůr rozhodl, že vnitřní politiku týkající se nošení viditelných politických, filozofických nebo náboženských symbolů je třeba posoudit s ohledem na svobodu podnikání, jíž požívá zaměstnavatel. Politika politické, filozofické nebo náboženské neutrality může proto představovat legitimní cíl, který odůvodňuje rozdílné zacházení, jsou-li prostředky k dosažení tohoto cíle přiměřené a nezbytné, a to v souladu s příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva 57 . Ve věci Bougnaoui Soudní dvůr dále objasnil, že pokud takováto politika neexistuje, nelze vůli zaměstnavatele zohlednit přání zákazníka, aby služby tohoto zaměstnavatele nebyly napříště zajišťovány zaměstnankyní nosící muslimský šátek, považovat za podstatný a určující profesní požadavek, jenž může vyloučit diskriminaci ve smyslu směrnice o rovnosti v zaměstnání.

3.3 Vnitrostátní judikatura, v níž je citována Listina

4. Tematická část: Výroční kolokvium o základních právech – 2017: „útoky na práva žen“

Výroční kolokvium je jedinečný prostor pro dialog mezi tvůrci politik a občanskou společností, který usiluje o posílení spolupráce a angažovanosti na podporu a ochranu základních práv v EU. Třetí výroční kolokvium, které se konalo ve dnech 20.–21. listopadu 2017, se zabývalo tématem „práv žen v neklidné době“ 66 .

Účastníci jednali o nebezpečí normalizace misogynie ve společnosti a o jejím dopadu na základní práva žen ve všech oblastech života. Účastníci zdůraznili, že ačkoliv v nejnovějším veřejném diskurzu je velmi patrné ohrožení práv žen a rovnosti žen a mužů, objevují se i příslušné reakce (např. pochody žen a hnutí #metoo na internetu). Zdůrazněna byla také úloha aktérů na místní úrovni při obraně práv žen a úloha mužů v hnutí za práva žen.

Druhou oblastí diskuse byly hlavní překážky rovnosti žen a mužů s ohledem na posílení ekonomického postavení a účast v politice. Účastníci vyzdvihli skutečnost, že k účinnému řešení nedostatečného zastoupení žen v práci, rozhodování a politice je třeba se genderovými stereotypy zabývat v raném věku. Vnitrostátní a evropské politické strany byly požádány, aby se zavázaly k soustavnému zařazování žen na kandidátní listiny, například prostřednictvím větší transparentnosti při výběru kandidátů a ženských frakcí. Účastníci požadovali rovněž větší transparentnost v odměňování a odstranění horizontální a vertikální segregace na trhu práce.

Účastníci posoudili taktéž „kulturu násilí“ ve společnosti a souvislosti mezi násilím vůči ženám a ostatními formami násilí, včetně v kontextu populistických a extrémistických hnutí. Účastníci zdůraznili, že je nutné přesunout strach a hanbu z obětí genderově podmíněného násilí na pachatele a dosáhnout kulturní změny tak, aby se násilí a obtěžování považovaly za nepřijatelné.

Za významný signál se pokládalo přistoupení EU k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) 67 . Nyní probíhá práce na zajištění rychlé ratifikace v EU. Do konce roku 2017 podepsaly Istanbulskou úmluvu všechny členské státy EU a sedmnáct členských států 68 ji ratifikovalo.

Během zasedání účastníci zdůrazňovali, že se různé důvody diskriminace (např. pohlaví, rasa, imigrační status a zdravotní postižení) prolínají, což by měli tvůrci politik vzít v úvahu. Diskuse se zabývala výsledky zvláštního průzkumu Eurobarometr věnovaného rovnosti žen a mužů 69 .

Závěry kolokvia byly zveřejněny dne 8. března 2018 70 . Komise se zavázala k přijetí řady opatření, která sahají od zařazení práv žen a rovnosti žen a mužů do agendy na nejvyšší politické úrovni, například během každého zasedání projektového týmu Komise zabývajícího se udržitelným rozvojem, po financování projektů na místní úrovni v rámci programu Práva, rovnost a občanství.

V tomto roce, v němž uplyne 70 let od vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv, bude Komise vyvíjet úsilí na ochranu a podporu základních práv. Komise je odhodlána dále podporovat společné hodnoty, a to i v kontextu budoucího finančního rámce Unie.

Kolokvium o základních právech se v roce 2018 zaměří na „demokracii“, což bude příležitost znovu potvrdit jednu z klíčových hodnot EU v období před evropskými volbami. Široká účast a zastoupení, náležité a transparentní informace, včetně v digitálním světě, a svobodná a aktivní občanská společnost jsou klíčové součásti inkluzivních a zdravých demokratických společností. Tyto otázky budou jádrem diskuse v rámci kolokvia.

(1)

K dispozici na adrese: http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-17-3165_cs.htm

(2)

K dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/commission/priorities/deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/european-pillar-social-rights_cs

(3)

COM(2017) 835 final, k dispozici na adrese: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-5367_en.htm

(4)

Viz tematická část této zprávy.

(5)

K dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/commission/priorities/deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/european-pillar-social-rights_cs . Zdroje údajů jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/eurostat/web/european-pillar-of-social-rights

(6)

K dispozici na adrese: https://composite-indicators.jrc.ec.europa.eu/social-scoreboard/

(7)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii COM(2017) 0797 final.

(8)

Sdělení Komise, Iniciativa na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem pracujících rodičů a pečujících osob, COM(2017) 252 final.

(9)

K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/newsroom/just/item-detail.cfm?item_id=607452

(10)

Návrh rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, COM(2017) 677 final.

(11)

COM(2017) 211 final.

(12)

K dispozici na adrese: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10085-2017-INIT/cs/pdf

(13)

COM(2017) 728, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/home-affairs/news/trafficking-human-beings-commission-adopts-new-communication-and-commits-new-set-priorities_en

(14)

Viz projev o stavu Unie 2017, k dispozici na adrese: http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-17-3165_cs.htm

(15)

K dispozici na adrese: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P8-TA-2017-0272+0+DOC+XML+V0//CS

(16)

Dne 25. dubna 2018 zveřejnila Komise sdělení s názvem „Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup“ (odkaz není dosud k dispozici).

(17)

K dispozici na adrese: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12671-2017-INIT/cs/pdf

(18)

Viz zpráva Agentury EU pro základní práva, k dispozici na adrese: http://fra.europa.eu/en/publication/2018/challenges-facing-civil-society-orgs-human-rights-eu ; viz stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, k dispozici na adrese: http://www.european-net.org/2017/11/eesc-adopts-opinion-financing-civil-society-organisations/ ; viz zpráva Rady Evropy, k dispozici na adrese: https://rm.coe.int/...on...impact-of-current-national-legislation-policies.../168073e81e

(19)

K dispozici na adrese: http://fra.europa.eu/en/publication/2017/eumidis-ii-main-results

(20)

K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/newsroom/just/item-detail.cfm?&item_id=51025

(21)

K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/newsroom/just/document.cfm?doc_id=49286 ;  http://ec.europa.eu/newsroom/just/item-detail.cfm?item_id=71674 . Pokrok byl potvrzen v rámci třetího monitorování, jehož výsledky byly zveřejněny 19. ledna http://ec.europa.eu/newsroom/just/item-detail.cfm?item_id=612086

(22)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Boj proti nezákonnému obsahu on-line, zvyšování odpovědnosti on-line platforem, COM(2017) 555 final.

(23)

Dne 1. března 2018 bylo v návaznosti na sdělení přijato doporučení o opatřeních pro efektivní boj proti nezákonnému obsahu online, C(2018)1177 final.

(24)

K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/newsroom/document.cfm?doc_id=43050

(25)

K dispozici na adrese: http://http//ec.europa.eu/newsroom/just/document.cfm?doc_id=48874

(26)

K dispozici na adrese: http://fra.europa.eu/en/news/2017/improving-recording-hate-crime-law-enforcement-authorities

(27)

K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/newsroom/just/item-detail.cfm?item_id=50144

(28)

K dispozici na adrese: http://fra.europa.eu/en/publication/2017/eumidis-ii-muslims-selected-findings

(29)

K dispozici na adrese: http://fra.europa.eu/en/publication/2017/antisemitism-overview-2006-2016 . V roce 2018 zveřejní agentura druhý průzkum týkající se zkušeností s diskriminací Židů a trestných činů z nenávisti vůči Židům.

(30)

V tomto procesu byly využity informace z pilotního projektu týkajícího se Romů z roku 2011 a průzkumu EU-MIDIS II, který provedla Agentura EU pro základní práva.

(31)

Směrnice o rasové rovnosti, evropský semestr, evropské strukturální a investiční fondy.

(32)

K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/newsroom/just/item-detail.cfm?item_id=615032

(33)

Ustanovení čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii.

(34)

Sdělení Komise – Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování (2017/C 18/02).

(35)

Chorvatsko, Itálie, Kypr, Slovensko a Portugalsko. Viz: https://ec.europa.eu/info/publications/2017-european-semester-country-specific-recommendations-commission-recommendations_cs

(36)

K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/environment/aarhus/pdf/notice_accesstojustice.pdf

(37)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (hranice a víza) a mění rozhodnutí Rady 2004/512/ES, nařízení (ES) č. 767/2008, rozhodnutí Rady 2008/633/SVV, nařízení (EU) 2016/399 a nařízení (EU) 2017/2226, COM(2017) 793 final, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/what-we-do/policies/european-agenda-security/20171212_proposal_regulation_on_establishing_framework_for_interoperability_between_eu_information_systems_borders_and_visa_en.pdf a návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (policejní a justiční spolupráce, azyl a migrace), COM(2017) 794 final, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2017/EN/COM-2017-794-F1-EN-MAIN-PART-1.PDF

(38)

K dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/10102/2017/EN/SWD-2017-120-F1-EN-MAIN-PART-1.PDF

(39)

Směrnice Rady 2002/90/ES, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu („směrnice“), Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 17, a rámcové rozhodnutí Rady 2002/946/SVV o posílení trestního rámce s cílem zabránit nepomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu („rámcové rozhodnutí“), Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 1.

(40)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV.

(41)

Zpráva má být Parlamentu a Radě předložena do roku 2021.

(42)

K dispozici na adrese: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12913-2017-INIT/cs/pdf

(43)

K dispozici na adrese: https://beta.e-justice.europa.eu/?action=home&plang=cs

(44)

Roční pracovní program na rok 2017 je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/justice/grants1/programmes-2014-2020/files/awp_2017/2017_justice_work_programme_annex_en.pdf

(45)

K dispozici na adrese: http://europa.eu/rapid/press-release_STATEMENT-17-2105_en.htm

(46)

T-681/14.

(47)

Rozhodnutí 2014/380/SZBP ze dne 23. června 2014, kterým se mění rozhodnutí 2011/137/SZBP.

(48)

Nařízení č. 689/2014 ze dne 23. června 2014, kterým se provádí čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 204/2011.

(49)

Přílohy I a III rozhodnutí Rady 2011/137/SZBP ze dne 28. února 2011, příloha II nařízení Rady (EU) č. 204/2011 ze dne 2. března 2011.

(50)

K dispozici na adrese: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-5023_en.htm

(51)

K dispozici na adrese: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-5003_en.htm

(52)

K dispozici na adrese: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-5004_en.htm

(53)

V roce 2014 zavedla Komise rámec, který má řešit situace, v nichž se objevují systémová ohrožení právního státu a které nelze účinně řešit prostřednictvím ochranných opatření na vnitrostátní úrovni ani prostřednictvím stávajících nástrojů (zejména řízení o nesplnění povinnosti) na úrovni EU. Sdělení s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“, COM(2014) 158 final.

(54)

K dispozici na adrese: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-17-5367_en.htm

(55)

C-157/15.

(56)

C-188/15.

(57)

Soudní dvůr odkázal zejména na rozsudek ESLP ze dne 15. ledna 2013 ve věci Eweida a další v. Spojené království, 48420/10, 36516/10, 51671/10 et al.

(58)

C-42/17.

(59)

Viz rozsudek ve věci Taricco, C105/14.

(60)

C-403/16.

(61)

Výroční zpráva Agentury EU pro základní práva za rok 2017, která bude zveřejněna v květnu 2018.

(62)

Finsko, Nejvyšší správní soud, rozsudek ve věci 3872/2017 ze dne 15. srpna 2017.

(63)

Německo, rozsudek Vrchního správního soudu spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko ve věci 13 B 238/17 ze dne 22. června 2017.

(64)

Chorvatský ústavní soud, rozsudek ve věci U-III-1095/2014 ze dne 21. září 2017.

(65)

Bulharský ústavní soud, rozsudek ve věci 6/2016 ze dne 31. ledna 2017.

(66)

K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/newsroom/just/item-detail.cfm?item_id=115277

(67)

K dispozici na adrese: https://www.coe.int/fr/web/conventions/full-list/-/conventions/rms/090000168008482e

(68)

BE, DK, DE, EE, ES, FR, IT, CY, MT, NL, AT, PL, PT, RO, SI, FI a SE.

(69)

K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/commfrontoffice/publicopinion/index.cfm/Survey/getSurveyDetail/instruments/SPECIAL/surveyKy/2154

(70)

K dispozici na adrese:  http://ec.europa.eu/newsroom/just/document.cfm?doc_id=50219