VÝZVA K PŘEDLOŽENÍ FAKTICKÝCH PODKLADŮ

PRO POSOUZENÍ DOPADŮ

Tímto dokumentem mají být veřejnost a zúčastněné strany informovány o činnosti Komise, aby se mohly vyjádřit k zamýšlené iniciativě a efektivně se podílet na konzultacích.

Uvítáme jejich názory na to, jak na problém nahlíží Komise, jejich připomínky k možným řešením, jakož i veškeré relevantní informace, kterými případně disponují, mimo jiné ohledně možných dopadů zvažovaných opatření.

Název iniciativy

Označování nízkoteplotních topných těles energetickými štítky

Příslušné GŘ (odpovědné oddělení)

GŘ ENER, oddělení B.3 – Budovy a výrobky

Pravděpodobný druh iniciativy

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (uvádění spotřeby energie na energetických štítcích)

Předběžný harmonogram

Přijetí se očekává do čtvrtého čtvrtletí roku 2026

Další informace

https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13998-Energy-labelling-of-low-temperature-heat-emitters_en 

Tento dokument slouží pouze k informačním účelům. Nepředjímá konečné rozhodnutí Komise o tom, zda tato iniciativa bude pokračovat, ani o jejím konečném obsahu. Všechny prvky iniciativy popsané v tomto dokumentu, včetně harmonogramu, se mohou změnit.

A. Politické souvislosti, vymezení problému a kontrola subsidiarity

Politické souvislosti

Ekodesign a uvádění spotřeby energie na energetických štítcích napomáhá k plnění Dohody o čistém průmyslu a Akčního plánu pro dostupné ceny energie. Ekodesign již dlouho podporuje oběhové hospodářství a posiluje jednotný trh EU s výrobky spojenými se spotřebou energie. Jeho zavedení výrazně snížilo výdaje spotřebitelů za energie a zvýšilo energetickou bezpečnost v EU tím, že snížilo spotřebu primární energie, jakož i závislost na dovozu energie. Pomohl rovněž snížit emise skleníkových plynů a nákladově efektivním způsobem zmírnit změnu klimatu, neboť ušetřené náklady na energii převažují nezbytné investice.  

Pracovní plán Komise na období 2022–2024 týkající se ekodesignu a označování energetickými štítky 1 zahrnuje nízkoteplotní topná tělesa jako skupinu výrobků spojených se spotřebou energie převedenou z předchozího pracovního plánu. Předpokládá se, že tato skupina výrobků má vysoký potenciál úspor energie (v roce 2030 přibližně 40 TWh spotřeby primární energie), což je důležité pro renovační vlnu a významné pro dekarbonizaci budov.

Problém, který má iniciativa řešit

Vytápění prostor představuje největší položku při spotřebě energie v zastavěném prostředí, v roce 2020 tak roční spotřeba primární energie v EU činila přibližně 1 510 TWh 2 . Klíčová jsou přitom hydronická topná tělesa (obecně známá jako radiátory), která do značné míry určují, o kolik lze snížit teploty otopné soustavy a přitom budovu stále ještě příjemně vytopit. Nižší teplota soustavy umožňuje vyšší sezónní účinnost zdroje tepla. Nízkoteplotní topná tělesa jsou topná tělesa, která při nízkých teplotách soustavy vyhřívají výrazně více než tradiční radiátory s podobnými rozměry. Použití nízkoteplotních topných těles s kondenzačními kotly může přinést až 5% úspory energie. Použití nízkoteplotních topných těles s tepelnými čerpadly může přinést více než 50% úspory energie, v závislosti na počáteční teplotě soustavy. Nízkoteplotní topná tělesa proto rozhodují o podmínkách, za nichž lze ve stávajících budovách ekonomicky využívat (hybridní) tepelná čerpadla. Povědomí o potenciálu úspor plynoucích z využívání nízkoteplotních topných těles ve stávajících budovách je zatím nízké. Využívání nízkoteplotních topných těles v současnosti závisí především na znalostech a motivaci osoby, která provádí projekt renovace/výměny.

Nízkoteplotní topná tělesa nejsou regulována směrnicí 2009/125/ES o ekodesignu ani rámcovým nařízením (EU) 2017/1369 o označování energetickými štítky. Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) (EU) 2024/1275 3 se zabývá výhodami nízkoteplotních topných těles pro trh renovací budov, neposkytuje však informace ani nástroje potřebné k posouzení potenciálu nízkoteplotních topných těles. Proto je žádoucí prozkoumat možnost vypracování vhodných měřítek účinnosti, zkušebních norem a označování energetickými štítky s cílem řádně informovat osoby navrhující otopné soustavy, posuzovatele certifikátů energetické náročnosti, osoby provádějící instalaci a spotřebitele. 

Základ pro opatření na úrovni EU (právní základ a kontrola subsidiarity)

Právní základ

Nařízení (EU) 2017/1369 o označování energetickými štítky vychází z čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie 4 , který poskytuje právní základ pro opatření na podporu energetické účinnosti a úspor energie. Podle článku 16 nařízení o označování energetickými štítky je Komisi svěřena pravomoc stanovit požadavky na označování vlivu výrobků spojených se spotřebou energie na životní prostředí, aby spotřebitelé mohli činit informovaná rozhodnutí o nákupu porovnáním různých výrobků. 

Praktická potřeba opatření na úrovni EU

Vzhledem k neexistenci právních předpisů EU by některé členské státy mohly uvažovat o stanovení vlastních pravidel pro nízkoteplotní topná tělesa. Vzhledem ke složitosti technických aspektů je pravděpodobné, že by se taková pravidla v jednotlivých členských státech lišila, což by narušovalo fungování vnitřního trhu.  Opatření na úrovni EU může zajistit jednotný přístup na celém jednotném trhu, což pomůže snížit náklady a uvolnit potenciál nízkoteplotních topných těles v oblasti úspor energie.

B. Cíle a zvažovaná opatření

Hlavním cílem je stanovit celounijní požadavky, které spotřebitelům poskytnou informace a povedou je k lepšímu využívání nízkoteplotních topných těles pro zajištění nákladově efektivních úspor energie a snížení ostatních dopadů na životní prostředí, včetně emisí skleníkových plynů. Při posouzení dopadů budou zhodnoceny alespoň tyto hlavní aspekty: 

·Metriky a zkušební normy pro lepší charakterizaci a rozlišení mezi nízkoteplotními topnými tělesy.

·Účinky předčasného nahrazení standardních topných těles ve stávajícím fondu budov.

·Aspekty týkající se materiálové účinnosti a oběhového hospodářství. 

Posoudí se alespoň tyto politické možnosti: 

1.Žádné opatření na úrovni EU (zachování stávající situace).

2.Dobrovolné dohody.

3.Zavedení označování energetickými štítky pro nízkoteplotní topná tělesa s různými stupnicemi pro různé typy topných těles.

4.Začlenění označování energetickými štítky a metod pro posuzování výměn topných těles s cílem podpořit práci posuzovatelů certifikátů energetické náročnosti, osob provádějících instalaci a projektantů otopných soustav do směrnice o energetické náročnosti budov.

C. Pravděpodobné dopady

Hlavní dopady nízkoteplotních topných těles na životní prostředí vyplývají ze snížené spotřeby energie pro vytápění prostor ve fázi využívání ve srovnání s podobně velkými standardními topnými tělesy. Nižší spotřeba energie sníží související dopady na životní prostředí a náklady spotřebitelů na energii. Očekává se, že tyto úspory nákladů vyrovnají náklady na výměnu za přijatelně dlouhá období návratnosti. U soustav s (hybridními) tepelnými čerpadly může být doba návratnosti poměrně krátká.

Úspory energie budou do značné míry záviset na úspěchu marketingových opatření na podporu výměny těchto topných těles. Odhaduje se, že pokud se ve 20 % bytů s hydronickými (hybridními) soustavami tepelných čerpadel a standardních topných těles nahradí jedno nebo dvě hlavní topná tělesa nízkoteplotními topnými tělesy, bude možné dosáhnout v roce 2030 ročních úspor ve výši přibližně 20 TWh a v roce 2040 36 TWh (spotřeby primární energie). Pokud by bylo podobného procentního podílu dosaženo při výměně v obydlích s kondenzačními kotly, bylo by možné úspory zvýšit o 4,5 TWh, resp. 3,5 TWh (spotřeby primární energie). Tato čísla neodrážejí skutečnost, že nízkoteplotní topná tělesa mohou rovněž vést k nárůstu využívání (hybridních) tepelných čerpadel zvýšením jejich ekonomických přínosů.

Kromě těchto přínosů pro životní prostředí budou mít prospěch z výměny topných těles i výrobci. Trh s topnými tělesy klesá v důsledku lepších norem izolace budov, klesajícího počtu nově vybudovaných bytů a upřednostňování systémů vytápění v podlahách a stěnách. Trh výměny topných těles je omezený, protože topná tělesa mají dlouhou životnost. Lepší informování spotřebitelům o úsporách energie, kterých lze dosáhnout díky nízkoteplotním topným tělesům, může podpořit trh výměny topných těles, a tím zvýšit obrat výrobců, velkoobchodníků a maloobchodníků.

D. Nástroje zlepšování právní úpravy

Posouzení dopadů

Posouzení dopadů prozkoumá možnosti politiky a poskytne podklady pro rozhodnutí Komise. Bude vycházet z rozsáhlé přípravné studie, bude založeno na datech a při shromažďování nezbytných technických informací bude využívat podporu externích odborníků. Posouzení dopadů bude Výboru pro kontrolu regulace předloženo ve čtvrtém čtvrtletí 2025.

Konzultační strategie

Cílem konzultace je informovat veřejnost a zúčastněné strany o plánované iniciativě a zjistit jejich názory na ni. Jejím účelem je zejména shromáždit kvalitativní údaje (stanoviska výrobců, spotřebitelských a environmentálních organizací atd.) a kvantitativní údaje (tržní údaje o prodejích a cenách nebo výsledky zkoušek), které pak budou využity pro požadovanou analýzu.

V září 2025 bude konzultováno konzultační fórum o ekodesignu a označování energetickými štítky (EELCF) s cílem informovat zúčastněné strany o zkoumaných možnostech a poskytnout jim příležitost vyjádřit se.

Na předlohu nařízení se bude vztahovat čtyřtýdenní lhůta pro zpětnou vazbu a oznámení Světové obchodní organizaci (WTO) v rámci běžných přijímacích postupů.

Proč se konzultace koná?

Poskytnout zúčastněným stranám příležitost vyjádřit se k přípravné studii a k hlavním možnostem uvedeným v posouzení dopadů a případně poskytnout další informace s ohledem na vývoj trhu nebo technologií.

Cílová skupina

Odborníci a zástupci všech zúčastněných stran, jako jsou výrobci, odvětvová sdružení, environmentální a spotřebitelské organizace, podniky zapojené do instalace, maloobchodu nebo oprav, celostátní, regionální a místní orgány členských států a certifikační orgány.