ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

20. května 2003(*)

„Chráněná označení původu – Nařízení (EHS) č. 2081/92 – Nařízení (ES) č. 1107/96 – ,Prosciutto di Parma‘ – Specifikace – Podmínka krájení a balení šunky v oblasti produkce – Články 29 ES a 30 ES – Odůvodněnost – Uplatnitelnost podmínky vůči třetím osobám – Právní jistota – Zveřejnění“

Ve věci C‑108/01,

jejímž předmětem je žádost, kterou podle článku 234 ES Soudnímu dvoru zaslala House of Lords (Spojené království), směřující k tomu, aby v řízení probíhajícím před tímto soudem mezi

Consorzio del Prosciutto di Parma,

Salumificio S. Rita SpA

a

Asda Stores Ltd,

Hygrade Foods Ltd,

bylo vydáno rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 208, s. 1; Zvl. vyd. 03/13, s. 4), pozměněného aktem o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. 1994, C 241, s. 21, a Úř. věst. 1995, L 1, s. 1), a nařízení Komise (ES) č. 1107/96 ze dne 12. června 1996 o zápisu zeměpisných označení a označení původu podle postupu stanoveného v článku 17 nařízení č. 2081/92 (Úř. věst. L 148, s. 1; Zvl. vyd. 03/19, s. 176),

SOUDNÍ DVŮR

ve složení G. C. Rodríguez Iglesias, předseda, J. P. Puissochet, M. Wathelet, R. Schintgen a C. W. A. Timmermans, předsedové senátů, C. Gulmann (zpravodaj), D. A. O. Edward, P. Jann a V. Skouris, F. Macken a N. Colneric, S. von Bahr a J. N. Cunha Rodrigues, soudci,

generální advokát: S. Alber,

vedoucí soudní kanceláře: M. F. Contet, vrchní rada,

s ohledem na písemná vyjádření předložená:

–         za Consorzio del Prosciutto di Parma a Salumificio S. Rita SpA F. Capellim, avvocato, a A. Baronem, solicitor,

–        za Asda Stores Ltd a Hygrade Foods Ltd N. Greenem, QC, a M. Hoskinsem, barrister, zmocněnými Eversheds, solicitors, a Clarke Willmott a Clarke, solicitors,

–        za vládu Spojeného království G. Amodeo, zmocněnkyní, ve spolupráci s C. Lewisem, barrister,

–        za španělskou vládu M. López Monís Gallego, jako zmocněnkyní,

–        za francouzskou vládu G. de Berguesem a L. Bernheim, jako zmocněnci,

–        za italskou vládu U. Leanzou, jako zmocněncem, ve spolupráci s O. Fiumarou, avvocato dello Stato,

–        za Komisi Evropských společenství J. L. Iglesias Buhiguesem, jakož i C. O'Reilly a A. M. Rouchaud, jako zmocněnci,

s přihlédnutím ke zprávě k jednání,

po vyslechnutí ústních vyjádření Consorzio del Prosciutto di Parma a Salumificio S. Rita SpA, Asda Stores Ltd, Hygrade Foods Ltd, francouzské a italské vlády, jakož i Komise na jednání ze dne 19. února 2002,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 25. dubna 2002,

vydává tento

Rozsudek

1        Usnesením ze dne 8. února 2001, došlým Soudnímu dvoru 7. března 2001, House of Lords na základě článku 234 ES položila předběžnou otázku týkající se výkladu nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 208, s. 1; Zvl. vyd. 03/13, s. 4), pozměněného aktem o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropské unie (Úř. věst. 1994, C 241, s. 21, a Úř. věst. 1995, L 1, s. 1, dále jen „nařízení č. 2081/92“) a nařízení Komise (ES) č. 1107/96 ze dne 12. června 1996 o zápisu zeměpisných označení a označení původu podle postupu stanoveného v článku 17 nařízení č. 2081/92 (Úř. věst. L 148, s. 1; Zvl. vyd. 03/19, s. 176).

2        Tato otázka byla položena v rámci sporu mezi Consorzio del Prosciutto di Parma (dále jen „Consorzio“), sdružením producentů parmské šunky usazeným v Itálii, jakož i Salumificio S. Rita SpA (dále jen „Salumificio“), společností rovněž usazenou v Itálii, producentem parmské šunky a členem Consorzio, a Asda Stores Ltd (dále jen „Asda“), společností usazenou ve Spojeném království, provozovatelem supermarketů, jakož i Hygrade Foods Ltd (dále jen „Hygrade“), rovněž usazenou ve Spojeném království, dovozcem parmské šunky, týkajícího se uvádění parmské šunky krájené na plátky a balené ve Spojeném království pod chráněným označením původu „Prosciutto di Parma“ (dále jen „CHOP ,parmská šunka‘“) na trh ve Spojeném království.

 Právní rámec

 Vnitrostátní právní předpisy

3        Článek 1 legge n° 26, tutela della denominazione di origine „Prosciutto di Parma“ (zákona č. 26 o ochraně označení původu „parmská šunka“) ze dne 13. února 1990 (GURI č. 42 ze dne 20. února 1990, s. 3, dále jen „zákon ze dne 13. února 1990“) vyhrazuje výlučně označení „parmská šunka“ pro šunku, která je opatřena rozlišovací značkou, která ji umožňuje kdykoliv identifikovat, získanou z čerstvých vepřových kýt chovaných a porážených na pevninské Itálii a vyrobenou v souladu s právními předpisy po zrání šunky v oblasti typické produkce po minimální dobu stanovenou zákonem.

4        Článek 2 zákona ze dne 13. února 1990 vymezuje oblast typické produkce jako příslušnou část provincie Parma. Článek 3 uvádí specifické vlastnosti parmské šunky, zejména její váhu, barvu, vůni a chuť.

5        Článek 6 téhož zákona stanoví, že:

–        poté, co byla opatřena značkou, může být parmská šunka prodávána vykostěná a v kusech různé váhy a tvarů nebo krájená na plátky a vhodným způsobem balená;

–        jestliže není možné na produktu značku zachovat, je pod kontrolou příslušného orgánu a způsoby určenými prováděcím předpisem vyznačena neodstranitelným způsobem tak, aby nemohla být z obalu odstraněna;

–        v tomto posledním případě se balení zboží provádí v oblasti typické produkce uvedené v článku 2.

6        Článek 11 stanoví, že příslušným ministrům pro účely dohledu a kontroly může napomáhat konsorcium producentů.

7        Článek 25 decreto n° 253, regolamento di execuzione della legge 13 febbraio 1990, n° 26 (nařízení č. 253, kterým se provádí zákon č. 26 ze dne 13. února 1990) ze dne 15. února 1993 (GURI č. 173 ze dne 26. července 1993, s. 4, dále jen „nařízení ze dne 15. února 1993“) stanoví, že krájení a balení parmské šunky musí být prováděna v zařízeních nacházejících se v oblasti typické produkce a schválených konsorciem.

8        Článek 26 tohoto nařízení ukládá, aby při krájení a balení produktu byli přítomni zástupci konsorcia.

9        Nařízení ze dne 15. února 1993 rovněž obsahuje ustanovení týkající se balení zboží a označování.

10      Na základě nařízení ze dne 12. dubna 1994 byla Consorzio svěřena kontrola uplatňování ustanovení, která se týkají označení původu „parmská šunka“.

 Právo Společenství

11      Článek 29 ES stanoví:

„Množstevní omezení vývozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázána.“

12      Na základě článku 30 ES článek 29 ES nevylučuje zákazy nebo omezení vývozu odůvodněné zejména ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví.

13      Článek 2 nařízení č. 2081/92 stanoví:

„1.      Podle tohoto nařízení lze získat v rámci Společenství ochranu označení původu a zeměpisných označení pro zemědělské produkty a potraviny.

2.      Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)      ,označením původu‘ název regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země, který se používá k označení zemědělského produktu nebo potraviny:

–        které pocházejí z tohoto regionu, určitého místa nebo země a 

–        jejichž jakost nebo vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele a jehož produkce, zpracování a příprava probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti;

[...]“

14      Článek 4 téhož nařízení uvádí:

„1.      Aby mohly užívat chráněné označení původu (CHOP) […], musí zemědělský produkt nebo potravina vyhovovat specifikaci.

2.      Specifikace produktu musí obsahovat alespoň:

a)      název zemědělského produktu nebo potraviny, včetně označení původu […];

b)      popis zemědělského produktu nebo potraviny popřípadě včetně suroviny a základní fyzikální, chemické, mikrobiologické a/nebo organoleptické vlastnosti produktu nebo potraviny;

c)      vymezení zeměpisné oblasti […];

d)      důkaz o tom, že zemědělský produkt nebo potravina pochází ze zeměpisné oblasti ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) […];

e)      popis metody získání zemědělského produktu nebo potraviny, popřípadě hodnověrných a neměnných místních metod;

f)      skutečnosti potvrzující souvislost se zeměpisným prostředím nebo zeměpisným původem ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. a) […];

g)      údaje o kontrolních útvarech podle článku 10;

h)      zvláštní skutečnosti o označování týkající se uvedení CHOP […] nebo tradičních rovnocenných vnitrostátních údajů;

i)      další náležitosti podle vnitrostátních předpisů a/nebo předpisů Společenství.“

15      Články 5 až 7 stanoví běžný postup pro zápis CHOP. Tento postup zahrnuje žádost podanou Komisi prostřednictvím členského sátu (čl. 5 odst. 4 a 5). Tato žádost obsahuje specifikaci produktu podle článku 4 (čl. 5 odst. 3). Komise ověřuje, zda žádost obsahuje všechny údaje uvedené v článku 4 (čl. 6 odst. 1). V případě, že dojde ke kladnému závěru, zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství zejména název produktu, hlavní body žádosti a odkazy na vnitrostátní právní předpisy týkající se přípravy, produkce nebo zpracování produktu (čl. 6 odst. 2). Každý členský stát nebo každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem může vznést proti zápisu námitky, přičemž námitky jsou pak stanoveným postupem prozkoumány (článek 7). V případě, že námitky nebyly vzneseny, Komise označení zapíše a zveřejní je v Úředním věstníku Evropských společenství (čl. 6 odst. 3 a 4).

16      Článek 8 stanoví:

„Údaje CHOP […] nebo rovnocenné vnitrostátní údaje mohou být umístěny pouze na zemědělských produktech nebo potravinách, které vyhovují tomuto nařízení.“

17      Článek 10 odst. 1 stanoví:

„Členské státy zajistí, že nejpozději do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vzniknou kontrolní útvary, které mají za úkol zabezpečit, aby zemědělské produkty a potraviny nesoucí chráněné označení splňovaly požadavky specifikace. […]“

18      Článek 13 odst. 1 písm. a) stanoví, že zapsaná označení jsou chráněna proti jakémukoliv přímému nebo nepřímému obchodnímu užití zapsaného označení pro produkty, na které se zápis nevztahuje, v míře, v jaké jsou tyto produkty srovnatelné s produkty zapsanými pod tímto označením, nebo v míře, v jaké užívání tohoto označení těží z dobré pověsti chráněného označení.

19      Článek 17 upravuje zjednodušený postup pro zápis označení, která jsou již právně chráněna:

„1.      Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost sdělí členské státy Komisi, která u nich právně chráněná označení […], chtějí zapsat podle tohoto nařízení. […]

2.      V souladu s postupem stanoveným v článku 15 [součinnost výboru složeného ze zástupců členských států, a případně zásah Rady] zapíše Komise označení uvedená v odstavci 1, která odpovídají článkům 2 a 4. Článek 7 [který se týká práva uplatnit námitky] se nepoužije. […]

3.      Členské státy mohou zachovat vnitrostátní ochranu označení uvedených v odstavci 1 až do doby, kdy bude vydáno rozhodnutí o jejich zápisu.“

20      Nařízení č. 1107/96, které vstoupilo v platnost dne 1. června 1996, uvádí v rubrice „Masné výrobky“ zápis zejména CHOP „parmská šunka“.

21      Dne 26. října 1996 zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropských společenství sdělení o kontrolních útvarech, jejichž seznam byl členskými státy předán v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení č. 2081/92 (Úř. věst. C 317, s. 3). Účelem tohoto zveřejnění je informovat o kontrolních útvarech odpovídajících každému zeměpisnému označení nebo označení původu zapsanému na základě nařízení č. 2081/92. Pro CHOP „parmská šunka“ zmiňuje Consorzio s uvedením jeho adresy.

 Spor v původním řízení

22      Společnost Asda provozuje řetězec supermarketů ve Spojeném království. Prodává v něm zejména šunku s označením „parmská šunka“, nakoupenou již nakrájenou u společnosti Hygrade, která sama nakupuje vykostěnou, ale nekrájenou šunku u italského producenta, který je členem Consorzio. Společnost Hygrade šunku krájí na plátky a hermeticky balí do balíčků po pěti plátcích.

23      Na balíčcích je uveden následující údaj: „ASDA A taste of Italy PARMA HAM Genuine Italian Parma Ham“ („ASDA Chuť Itálie PARMSKÁ ŠUNKA Pravá italská parmská šunka“).

24      Na jejich zadní straně se nacházejí údaje „PARMA HAM All authentic Asda continental meats are made by traditional methods to guarantee their authentic flavour and quality“ („PARMSKÁ ŠUNKA Všechny pravé masné výrobky společnosti Asda vyrobené na pevnině jsou připravovány tradičními metodami, aby byla zaručena jejich pravá vůně a jakost“) a „Produced in Italy, packed in the UK for Asda Stores Limited“ („Vyrobeno v Itálii, baleno ve Spojeném království pro Asda Stores Limited“).

25      Dne 14. listopadu 1997 zahájilo Consorzio ve Spojeném království proti společnostem Asda a Hygrade soudní řízení za účelem vydání různých soudních příkazů proti těmto posledně jmenovaným společnostem, domáhajících se především toho, aby ukončily svou činnost z důvodu, že je v rozporu s právními předpisy použitelnými pro parmskou šunku.

26      Dne 17. listopadu 1997 podalo Consorzio návrh na vydání předběžného opatření a žádalo, aby byly vydány soudní příkazy, kterých se domáhalo ve svém návrhu ve věci samé a v odůvodnění svých tvrzení.

27      Společnosti Asda a Hygrade navrhovaly zamítnutí návrhů, přičemž především tvrdily, že nařízení č. 2081/92 ani nařízení č. 1107/96 neposkytovaly Consorzio práva, kterých se dovolávalo.

28      Návrhy byly zamítnuty.

29      Consorzio podalo u Court of Appeal (England & Wales) (Spojené království) odvolání. Společnosti Salumificio bylo povoleno vedlejší účastenství v tomto řízení. Odvolání bylo zamítnuto dne 1. prosince 1998.

30      Consorzio a společnost Salumificio tedy předložily věc House of Lords.

31      Vzhledem k tomu, že House of Lords měla za to, že vyřešení sporu závisí na výkladu nařízení č. 2081/92 a nařízení č. 1107/96, rozhodla se přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Zakládá v právu Společenství nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ve spojení s nařízením Komise (ES) č. 1107/96 a se specifikací chráněného označení původu (CHOP) ,Prosciutto di Parma‘ platné právo Společenství, které lze uplatňovat přímo před soudem členského státu, spočívající v zákazu maloobchodního prodeje jakožto ,parmské šunky‘ krájené a balené šunky získané z šunky řádně vyvážené z Parmy v souladu s podmínkami CHOP, která ale následně nebyla krájena, balena a označena v souladu se specifikací?“

 K předběžné otázce

32      Úvodem je třeba konstatovat, že specifikace, na základě které bylo CHOP „parmská šunka“ zapsáno nařízením č. 1107/96, pro šunku uváděnou na trh ve formě plátků výslovně uvádí požadavek krájení a balení produktu v oblasti produkce, a pokud jde o požadavky, které musí být splněny na základě vnitrostátních předpisů ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. i) nařízení č. 2081/92, odkazuje na zákon ze dne 13. února 1990, jakož i na nařízení ze dne 15. února 1993.

33      Rovněž je úvodem třeba poznamenat, že ve věci v původním řízení je zpochybňováno krájení a balení prováděné v jiném stadiu než během maloobchodního prodeje a pohostinství, v rámci nichž není zpochybňováno, že se podmínka provádění uvedených činností v oblasti produkce nepoužije.

34      Pokud tedy bude dále v tomto rozsudku učiněn odkaz na podmínku krájení a balení v oblasti produkce, bude tím míněno pouze krájení a balení prováděné v jiném stadiu než v rámci maloobchodního prodeje a pohostinství.

35      Ve světle těchto úvah zahrnuje předběžná otázka v podstatě čtyři prvky.

36      První prvek se týká toho, zda nařízení č. 2081/92 má být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby užívání CHOP bylo podmíněno tím, že takové činnosti, jako je krájení a balení produktu, jsou prováděny v oblasti produkce.

37      Druhý prvek se týká toho, zda podmínění užívání CHOP „parmská šunka“ pro šunku uváděnou na trh ve formě plátků takovou skutečností představuje opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení vývozu ve smyslu článku 29 ES.

38      Třetí prvek se týká toho, zda v případě kladné odpovědi může být dotčená podmínka považována za odůvodněnou, a tudíž za slučitelnou s tímto posledně uvedeným ustanovením.

39      Konečně, čtvrtý prvek se týká toho, zda lze tuto podmínku uplatňovat vůči hospodářským subjektům, třebaže jim nebyla oznámena.

 K možnosti podmínit užívání CHOP tím, že takové činnosti, jako je krájení a balení produktu, jsou prováděny v oblasti produkce

40      Consorzio, společnost Salumificio, španělská, francouzská a italská vláda, jakož i Komise mají v podstatě za to, že nařízení č. 2081/92 v zásadě umožňuje, aby producenti dosáhli toho, že užívání CHOP bude podmíněno prováděním takových činností, jako je krájení a balení produktu, v oblasti produkce.

41      Společnosti Asda a Hygrade pochybují o tom, že by taková podmínka mohla být jakýmkoliv způsobem součástí právní úpravy Společenství. Vláda Spojeného království se domnívá, že nařízení č. 2081/92 nepřiznává producentům právo zakázat prodej produktu krájeného a baleného mimo oblast produkce pod CHOP.

42      V tomto ohledu je třeba konstatovat, že jak ze znění, tak ze struktury nařízení č. 2081/92 vyplývá, že specifikace je nástrojem, který určuje rozsah jednotné ochrany, kterou toto nařízení ve Společenství zřizuje.

43      Článek 4 odst. 1 nařízení č. 2081/92 totiž užívání CHOP podmiňuje souladem produktu se specifikací. Článek 8 téhož nařízení podmiňuje uvedení poznámky „CHOP“ na produktu jeho souladem s uvedeným nařízením, a tedy specifikací, přičemž článek 13 dále určuje obsah jednotné ochrany poskytované zapsanému označení. Článek 10 odst. 1 uvádí, že úkolem kontrolního útvaru zřízeného v každém členském státu je zabezpečit, aby produkty nesoucí CHOP splňovaly požadavky specifikace.

44      V souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení č. 2081/92 specifikace zahrnuje přinejmenším skutečnosti, které jsou v tomto ustanovení vyjmenovány demonstrativně.

45      Zahrnuje tedy zejména skutečnosti uvedené v daném ustanovení pod písm. b), d), e), h) a i), a sice:

–        popis produktu, jeho základní fyzikální, chemické, mikrobiologické a/nebo organoleptické vlastnosti;

–        důkaz o tom, že produkt pochází z vymezené zeměpisné oblasti;

–        popis metody získání produktu a popřípadě hodnověrných a neměnných místních metod;

–        zvláštní skutečnosti o označování týkající se uvedení CHOP;

–        další náležitosti podle vnitrostátních předpisů a/nebo předpisů Společenství.

46      Specifikace tak obsahuje podrobné vymezení chráněného produktu, sestavené dotčenými producenty pod dohledem členského státu, který jej předává, a posléze Komise, která zapisuje CHOP buď v rámci běžného postupu podle článků 5 až 7, anebo zjednodušeného postupu podle článku 17 nařízení č. 2081/92.

47      Toto vymezení určuje rozsah povinností, které je třeba dodržovat pro účely užívání CHOP, a zároveň jako jeho logický následek rozsah chráněného práva ve vztahu k třetím osobám v důsledku zápisu CHOP, který na úrovni Společenství zakotvuje pravidla uvedená nebo stanovená ve specifikaci.

48      V tomto ohledu je třeba konstatovat, že znění článku 4 nařízení č. 2081/92 nijak nevylučuje to, že budou stanovena zvláštní technická pravidla použitelná pro činnosti, jejichž výsledkem jsou různé způsoby prezentace stejného produktu na trhu, aby produkt jednak pro každou z těchto prezentací splňoval kritérium jakosti, kterému podle třetího bodu odůvodnění tohoto nařízení spotřebitelé přikládají větší význam již po několik let, a jednak podle téhož bodu odůvodnění nabízel záruku rozpoznatelného zeměpisného původu, který je stále více vyhledáván.

49      S ohledem na tyto dva cíle tedy mohou být pro takové činnosti, jako je krájení a balení produktu, stanovena zvláštní technická pravidla.

50      Je tedy třeba dospět k závěru, že nařízení č. 2081/92 musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání tomu, aby užívání CHOP bylo podmíněno tím, že takové činnosti, jako je krájení a balení produktu, jsou prováděny v oblasti produkce, je-li taková podmínka stanovena ve specifikaci.

 Ke skutečnosti, že podmínka krájení a balení produktu v oblasti produkce pro CHOP „parmská šunka“ má povahu opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení vývozu

51      Společnosti Asda a Hygrade uvádějí, že podmínky týkající se balení produktu mohou představovat omezení ve smyslu článků 28 ES a 29 ES. Zvláště to, že by se ve Spojeném království použilo pravidlo, na základě kterého by parmská šunka uváděná na trh ve formě plátků mohla užívat CHOP pouze tehdy, pokud byla krájena a balena v oblasti produkce, by zjevně mohlo přímo nebo nepřímo, skutečně nebo potenciálně, narušit obchod uvnitř Společenství.

52      Vláda Spojeného království má za to, že podmínka dotčená ve věci v původním řízení přestavuje množstevní omezení vývozu.

53      V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury zákaz množstevních omezení, jakož i opatření s rovnocenným účinkem platí nejen pro vnitrostátní opatření, ale rovněž pro opatření vydaná orgány Společenství (viz zejména rozsudky ze dne 25. června 1997, Kieffer a Thill, C‑114/96, Recueil, s. I‑3629, bod 27, a ze dne 13. září 2001, Schwarzkopf, C‑169/99, Recueil, s. I‑5901, bod 37).

54      Článek 29 ES zakazuje veškerá opatření, jejichž cílem nebo účinkem je specificky omezit vývoz, a tudíž zavést rozdílné zacházení mezi vnitřním obchodem členského státu a jeho obchodem zahraničním tak, aby tuzemské produkci nebo vnitřnímu trhu dotčeného státu byla zajištěna zvláštní výhoda (viz zejména co se týče vnitrostátních opatření, rozsudek ze dne 23. května 2000, Sydhavnens Sten & Grus, C‑209/98, Recueil, s. I‑3743, bod 34).

55      Jak bylo konstatováno v bodě 32 tohoto rozsudku, specifikace CHOP „parmská šunka“ pro šunku uváděnou na trh ve formě plátků výslovně uvádí požadavek krájení a balení produktu v oblasti produkce, a pokud jde o požadavky, které musí být splněny na základě vnitrostátních předpisů ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. i) nařízení č. 2081/92, odkazuje na zákon ze dne 13. února 1990, jakož i na nařízení ze dne 15. února 1993. Vzhledem k tomu, že nařízení č. 1107/96 zapisuje označení CHOP „parmská šunka“, z krájení a balení v oblasti produkce tak činí podmínku užívání CHOP „parmská šunka“ pro šunku uváděnou na trh ve formě plátků.

56      V důsledku této podmínky šunka produkovaná v oblasti produkce, která splňuje ostatní podmínky požadované pro to, aby mohla užívat CHOP „parmská šunka“, nemůže být krájena mimo uvedenou oblast, protože jinak by toto označení užívat nemohla.

57      Naproti tomu parmská šunka dopravená do oblasti produkce si zachovává právo na CHOP, jestliže je v ní krájena a balena v souladu s pravidly stanovenými specifikací.

58      Účinkem těchto pravidel je tedy specificky omezit vývoz šunky, která může nést CHOP „parmská šunka“ a zavést tak rozdílné zacházení mezi vnitřním obchodem členského státu a jeho obchodem zahraničním. Tato pravidla tedy mají za následek množstevní omezení vývozu ve smyslu článku 29 ES (viz v tomtéž smyslu rozsudek ze dne 16. května 2000, Belgie v. Španělsko, C‑388/95, Recueil, s. I‑3123, body 38 a 40 až 42).

59      Je tedy třeba dospět k závěru, že skutečnost, že je užívání CHOP „parmská šunka“ pro šunku uváděnou na trh ve formě plátků podmíněno tím, že činnosti krájení a balení jsou prováděny v oblasti produkce, představuje opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení vývozu ve smyslu článku 29 ES.

 K odůvodněnosti podmínky krájení a balení produktu v oblasti produkce

60      Consorzio, společnost Salumificio, španělská a italská vláda, jakož i Komise tvrdí, že ve výše uvedeném rozsudku Belgie v. Španělsko Soudní dvůr rozhodl, že opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení vývozu představované povinností rozlévání vína s označením původu do láhví v jeho oblasti produkce k tomu, aby mohlo užívat označení původu, je odůvodněné v rozsahu, v němž je jeho účelem zachovat dobrou pověst označení tím, že kromě pravosti produktu zaručí zachování jeho jakosti a charakteristických vlastností. Domnívají se, že judikatura vyplývající z tohoto rozsudku může být použita pro podmínku krájení a balení parmské šunky v oblasti produkce, jelikož je tato podmínka odůvodněna vzhledem k zaručení pravosti a jakosti produktu. Francouzská vláda zdůrazňuje, že tato podmínka umožňuje zaručit, že produkt pochází ze zeměpisné oblasti.

61      Společnosti Asda a Hygrade a vláda Spojeného království tvrdí, že činnostmi krájení a balení jakost parmské šunky dotčena není a že tyto činnosti její pravost nepoškozují. Na základě tohoto předpokladu má vláda Spojeného království za to, že přístup uplatněný ve výše uvedeném rozsudku Belgie v. Španělsko, který je skutečně třeba v projednávané věci uplatnit, musí vyústit v opačný závěr, než jaký byl přijat v tomto rozsudku.

62      Úvodem je třeba připomenout, že v souladu s článkem 30 ES nevylučuje článek 29 ES zákazy nebo omezení vývozu odůvodněné zejména ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví.

63      Je třeba uvést, že v právních předpisech Společenství se v rámci společné zemědělské politiky projevuje obecná tendence upřednostnit jakost produktů, aby byla podporována dobrá pověst uvedených produktů, zejména díky užívání označení původu, která jsou předmětem zvláštní ochrany (viz výše uvedený rozsudek Belgie v. Španělsko, bod 53). Tato tendence se konkretizovala v odvětví jakostních vín přijetím nařízení Rady (EHS) č. 823/87 ze dne ze dne 16. března 1987, kterým se stanoví zvláštní ustanovení pro jakostní vína stanovených pěstitelských oblastí (Úř. věst. L 84, s. 59), zrušeného a nahrazeného nařízením Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (Úř. věst. L 179, s. 1; Zvl. vyd. 03/26, s. 25). Tato tendence se rovněž projevila vzhledem k jiným zemědělským produktům přijetím nařízení č. 2081/92, jehož cílem ve světle jeho bodů odůvodnění je zejména uspokojit očekávání spotřebitelů v oblasti jakostních produktů a rozpoznatelného zeměpisného původu, jakož i ulehčit to, že si producenti za podmínek poctivé soutěže zajistí vyšší příjmy díky skutečnému úsilí o zlepšení jakosti.

64      Označení původu spadají pod práva průmyslového a obchodního vlastnictví. Uplatnitelná právní úprava chrání jejich uživatele proti zneužívání uvedených označení třetími osobami, které by chtěly využít dobrou pověst, kterou získala. Jejich cílem je zaručit to, že produkt, který je jimi označen, pochází z určité zeměpisné oblasti a má určité zvláštní vlastnosti. U spotřebitelů mohou požívat velmi dobré pověsti a pro producenty, kteří splňují podmínky pro jejich užívání, vytvářejí základní prostředek, jak si získat klientelu. Dobrá pověst označení původu závisí na představě, kterou tato označení původu vyvolávají u spotřebitelů. Tato představa závisí sama především na zvláštních vlastnostech a obecněji na jakosti produktu. Jakost v konečném výsledku zakládá dobrou pověst produktu (viz výše uvedený rozsudek Belgie v. Španělsko, body 54 až 56). Ve vnímání spotřebitele souvislost mezi dobrou pověstí producentů a jakostí produktů závisí mimo jiné na jeho přesvědčení, že produkty prodávané pod označením původu jsou pravé.

65      Specifikace CHOP „parmská šunka“ tím, že ukládá provést krájení a balení v oblasti produkce, má za cíl umožnit uživatelům CHOP, aby si zachovali dohled nad jednou z prezentací produktu na trhu. Účelem podmínky, kterou stanoví, je lépe zabezpečit jakost a pravost produktu, jakož i v důsledku toho dobrou pověst CHOP, za niž odpovídají úplně a společně jeho uživatelé.

66      V tomto kontextu musí být taková podmínka, jaká je dotčená v tomto případě, považována za slučitelnou s právem Společenství i přes její omezující účinky na obchod, pokud je prokázáno, že je nezbytným a přiměřeným prostředkem, který může chránit dobrou pověst CHOP „parmská šunka“ (viz v tomtéž smyslu výše uvedený rozsudek Belgie v. Španělsko, body 58 a 59).

67      V tomto ohledu je třeba konstatovat, že parmská šunka je konzumována především ve formě plátků a že všechny činnosti vedoucí k této prezentaci jsou pojaty tak, aby byla získána zvláště určitá chuť, barva a struktura, které spotřebitel ocení.

68      Krájení a balení šunky jsou tedy důležité činnosti, které mohou poškodit jakost, a následně dobrou pověst CHOP, pokud jsou prováděny za podmínek, které vedou k produktu, který nemá organoleptické vlastnosti, které jsou s ním spojovány. Tyto činnosti mohou také ohrozit záruku pravosti produktu tak, že je nutně jejich důsledkem vyloučení označování původu používaných celých kýt.

69      Specifikace CHOP „parmská šunka“ prostřednictvím pravidel, která stanoví a prostřednictvím požadavků, které je nutné splnit na základě vnitrostátních předpisů, na něž odkazuje, vytváří nástroj, který podrobně a přesně upravuje tři etapy, které vedou k uvedení předem balené šunky v plátcích na trh. První etapa zahrnuje vykostění šunky, přípravu kostek, jejich chlazení a zmrazení pro účely krájení. Druhá etapa odpovídá krájení. Třetí etapa spočívá ve vakuovém balení krájené šunky nebo v jejím balení v chráněné atmosféře.

70      Během výrobního postupu musí být dodržována tři základní pravidla.

71      Zaprvé, po kontrole pravosti používaných vepřových kýt musí být mezi nimi proveden výběr. Pouze kýty, které splňují určité dodatečné přísnější podmínky spočívající především ve váze, době zrání, obsahu vody, míře vnitřní vlhkosti a nepřítomnosti viditelných nedostatků, mohou být krájeny a baleny. Výběr pokračuje během jednotlivých stadií postupu, když se objeví anomálie produktu, jako jsou skvrny způsobené mikrokrvácením, bílé oblasti ve svalu nebo také přítomnost nadměrného intramuskulárního tuku, které nemohly být zjištěny před vykostěním nebo krájením.

72      Zadruhé, všechny subjekty z oblasti produkce, které hodlají krájet a balit parmskou šunku, musí být schváleny kontrolním útvarem, jenž schvaluje rovněž dodavatele obalů.

73      Zatřetí, zástupci kontrolního útvaru musejí být přítomni během všech tří etap postupu. Neustále dohlížejí na dodržování všech ustanovení specifikace, včetně označování produktu během každého stadia. Po ukončení činností potvrzují počet zabalených produktů.

74      V rámci jednotlivých etap jsou prováděny velmi přesné technické a kontrolní činnosti týkající se pravosti, jakosti, hygieny a označování. Určité činnosti vyžadují specializovaná posouzení, zejména během fází chlazení a mrazení kostek.

75      V tomto kontextu je třeba připustit, že kontroly prováděné mimo oblast produkce poskytují menší záruky jakosti a pravosti produktu než kontroly prováděné v oblasti produkce při dodržování postupu stanoveného specifikací (viz v tomtéž smyslu výše uvedený rozsudek Belgie v. Španělsko, bod 67). Kontroly prováděné podle tohoto posledně uvedeného postupu jsou totiž důkladné a systematické a jsou prováděny odborníky, kteří mají specializované znalosti vlastností parmské šunky. Kromě toho by bylo těžko představitelné, že by zástupci uživatelů CHOP mohli účinně takové kontroly zavést v ostatních členských státech.

76      Nebezpečí pro jakost a pravost produktu nakonec nabízeného ke spotřebě je v důsledku toho větší, jestliže byl krájen a balen mimo oblast produkce, než byl‑li krájen a balen v oblasti produkce (viz v tomtéž smyslu výše uvedený rozsudek Belgie v. Španělsko, bod 74).

77      Toto zjištění není zpochybněno okolností, zdůrazněnou v projednávané věci, že krájení šunky může být prováděno, přinejmenším za určitých podmínek, maloobchodníky a osobami podnikajícími v pohostinství mimo oblast produkce. Tato činnost totiž musí být v zásadě prováděna před spotřebitelem, nebo přinejmenším spotřebitel může vyžadovat, aby tomu tak bylo, aby zejména mohl ověřit, že se na použité kýtě nachází označení původu. Zvláště činnosti krájení a balení prováděné v počáteční fázi maloobchodního prodeje nebo pohostinství z důvodu množství dotčených produktů v případě nedostatečné kontroly pravosti produktu a jeho jakosti představují reálnější nebezpečí pro dobrou pověst CHOP než činnosti prováděné maloobchodníky nebo osobami podnikajícími v pohostinství.

78      Podmínka krájení a balení v oblasti produkce, jejímž cílem je zachovat dobrou pověst parmské šunky prostřednictvím posílení dohledu nad jejími zvláštními vlastnostmi a její jakostí, tedy může být považována za odůvodněnou jakožto opatření chránící CHOP, které užívá společenství dotčených subjektů a které pro ně má určující význam (viz v tomtéž smyslu výše uvedený rozsudek Belgie v. Španělsko, bod 75).

79      Omezení, které z toho vyplývá, lze považovat za nezbytné pro uskutečnění sledovaného cíle v tom smyslu, že neexistují alternativní méně omezující opatření, kterými by jej bylo možno dosáhnout.

80      V tomto ohledu CHOP „parmská šunka“ není chráněno srovnatelným způsobem na základě povinnosti uložené subjektům usazeným mimo oblast produkce, aby spotřebitele prostřednictvím vhodného označení informovali o tom, že krájení a balení bylo provedeno mimo tuto oblast. Poškození jakosti nebo pravosti šunky krájené a balené mimo oblast produkce, které by vyplývalo z realizace nebezpečí spojených s činnostmi krájení a balení, by totiž mohlo poškodit dobrou pověst všech šunek uváděných na trh pod CHOP „parmská šunka“, včetně těch krájených a balených v oblasti produkce pod kontrolou společenství uživatelů CHOP (viz v tomtéž smyslu výše uvedený rozsudek Španělsko v. Belgie, body 76 a 77).

81      Je tedy třeba dospět k závěru, že skutečnost, že je užívání CHOP „parmská šunka“ pro šunku uváděnou na trhu ve formě plátků podmíněno tím, že činnosti krájení a balení jsou prováděny v oblasti produkce, může být považována za odůvodněnou, a tudíž slučitelnou s článkem 29 ES.

 K uplatnitelnosti podmínky krájení a balení v oblasti produkce vůči hospodářským subjektům

 Vyjádření předložená Soudnímu dvoru

82      Consorzio a společnost Salumificio mají za to, že se lze podmínky krájení a balení v oblasti produkce stanovené specifikací CHOP „parmská šunka“ dovolávat před vnitrostátními soudy. Podle nich může subjekt tvrdit, že o této podmínce vyplývající z aktů a ustanovení, k nimž neměl přístup, nevěděl, pouze v případě, že je vůči němu uplatněna sankce. Stejně jako italská vláda se domnívají, že subjekt naproti tomu nemůže tvrdit, že o podmínce nevěděl, jestliže je jako ve věci v původním řízení žádán jen o to, aby do budoucna ukončil prodej parmské šunky, která je krájena a balena mimo oblast produkce. Dodávají, že v každém případě pro společnosti Asda a Hygrade nebylo ve sporu v původním řízením obtížné, aby volně a v souladu s právem získaly a užívaly všechny nutné informace a dokumenty, zejména anglické znění specifikace, dostupné od roku 1997.

83      Francouzská vláda uvádí, že podle článku 249 ES se každý jednotlivec může přímo dovolávat nařízení Společenství před vnitrostátním soudem v rámci občanskoprávního řízení.

84      Komise uvádí, že nezveřejnění specifikace vyplývá ze struktury nařízení č. 2081/92 a ze zavedeného specifického postupu pro zápis. Podle Komise se položená předběžná otázka dotýká samé podstaty právní úpravy a zpochybňuje celý postup zápisu stanovený nařízením č. 2081/92. Nezveřejnění specifikace vyplývá ze záměrné volby zákonodárce Společenství v rámci zjednodušeného postupu. Tento postup shromáždil všechna označení již chráněná vnitrostátními právními předpisy. Označení zapsaná na jeho základě již byla dobře známa nejen veřejnosti, ale pravděpodobně i hospodářským subjektům, ať už se jedná o dovozce, dodavatele nebo maloobchodníky. Je rovněž třeba předpokládat, že tyto subjekty dotčené produkty uváděly na trh již před zápisem CHOP. Záměrem sledovaným zákonodárcem Společenství bylo pouze to, aby označením již chráněným na národní úrovni byla poskytnuta ochrana Společenství poté, co Komise ověří jejich soulad s podmínkami článků 2 a 4 nařízení č. 2081/92.

85      Společnosti Asda a Hygrade tvrdí, že opatření nezveřejněné v Úředním věstníku Evropských společenství se nemůže uplatnit vůči jednotlivci, jestliže jako ve věci v původním řízení nemá jednotlivec žádný zákonný nárok obdržet opis tohoto opatření, ať už ve svém nebo v jiném jazyce. I přes zásadu přímého účinku nařízení stanovenou v článku 249 ES může opatření Společenství zakládat individuální práva pouze tehdy, je-li dostatečně jasné, přesné a bezpodmínečné. Působnost a účinek právní úpravy Společenství musí být jasné a pro jednotlivce předvídatelné, protože jinak by byla porušena zásada právní jistoty a transparentnosti. Vydané předpisy musí dotčeným osobám umožnit přesně rozpoznat rozsah povinností, které jim příslušejí. Nezveřejnění aktu brání tomu, aby povinnosti stanovené tímto aktem byly uloženy jednotlivci. Krom toho povinnost uložená právem Společenství musí být snadno dostupná v jazyce členského státu, kde má být uplatňována. V případě, že úřední překlad neexistuje, nemůže opatření Společenství znemožnit uplatňování práv jednotlivců jak v rámci občanskoprávních řízení, tak v rámci trestních řízení. Jestliže by Consorzio bylo pověřeno tím, aby zajistilo, že před vnitrostátním soudem bude dodržována nezveřejněná specifikace, byly by porušeny zásady právní jistoty a transparentnosti. Následkem toho ustanovení, která se týkají této specifikace, nemohou mít přímý účinek.

86      Vláda Spojeného království uvádí, že nařízení č. 1107/96 pouze zmiňuje, že označení „parmská šunka“ je CHOP. Nic v tomto CHOP nenasvědčuje tomu, že subjekt, který koupil parmskou šunku, ji nemůže krájet a balit za účelem jejího prodeje spotřebitelům. Nic z povahy činností neupozorňuje subjekty na skutečnost, že CHOP „parmská šunka“ nemůže být užíváno pro plátky krájené mimo oblast produkce z šunky, která v souladu s právem nese CHOP. Jakýkoli zákaz užívat CHOP „parmská šunka“ musí být transparentní a snadno dostupný. Zásady transparentnosti a dostupnosti jsou dodrženy pouze tehdy, může-li být omezení snadno určeno na základě úředních zveřejnění Společenství.

 Odpověď Soudního dvora

87      Je třeba připomenout, že podle čl. 249 druhého pododstavce ES je nařízení, akt s obecnou působností, závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

88      Z tohoto titulu zakládá pro jednotlivce nejenom práva, ale rovněž povinnosti, jichž se mohou dovolávat vůči jiným jednotlivcům před vnitrostátními soudy.

89      Požadavek právní jistoty nicméně vyžaduje, aby právní úprava Společenství umožnila dotčeným osobám přesně se seznámit s rozsahem povinností, které jim ukládá (viz rozsudek ze dne 1. října 1998, Spojené království v. Komise, C‑209/96, Recueil, s. I‑5655, bod 35).

90      Nařízení č. 2081/92 ve svém dvanáctém bodě odůvodnění uvádí, že označení původu musí být zapsána v rejstříku na úrovni Společenství, aby mohla požívat ochrany v každém členském státě, přičemž zápis do rejstříku by měl také poskytovat informace obchodníkům a spotřebitelům.

91      V rámci zjednodušeného postupu však nestanoví zveřejnění specifikace nebo jejích částí.

92      Nařízení č. 1107/96 pouze stanoví, že označení „parmská šunka“ je zapsáno jako CHOP na základě článku 17 nařízení č. 2081/92.

93      V rozsahu, v němž provádí tento zápis, zakotvuje na úrovni Společenství podmínky uvedené nebo stanovené ve specifikaci, a zejména podmínku ukládající provedení činností krájení a balení v oblasti produkce. Tato podmínka pro třetí osoby znamená povinnost zdržet se jednání, přičemž tato povinnost může být předmětem občanskoprávní, případně trestněprávní sankce.

94      Jak přitom v průběhu řízení připustili všichni účastníci, kteří se v tomto ohledu vyjádřili, ochrana poskytnutá CHOP se obvykle nevztahuje na takové činnosti, jako je krájení a balení produktu. Tyto činnosti jsou pro třetí osoby mimo oblast produkce zakázány pouze tehdy, je-li v tomto smyslu výslovně stanovena podmínka ve specifikaci.

95      Za těchto okolností vyžadovala zásada právní jistoty, aby předmětná podmínka byla třetím osobám oznámena prostřednictvím vhodného zveřejnění v právní úpravě Společenství, a to zveřejněním, které mohlo být provedeno uvedením této podmínky v nařízení č. 1107/96.

96      Vzhledem k tomu, že uvedená podmínka třetím osobám oznámena nebyla, nelze ji vůči nim před vnitrostátním soudem uplatňovat, ať už za účelem trestního postihu nebo v rámci občanskoprávního řízení.

97      Nelze úspěšně tvrdit, že zveřejnění podmínek obsažených ve specifikacích nebylo nutné v rámci zjednodušeného postupu podle článku 17 nařízení č. 2081/92, neboť zapsaná označení již byla dobře známá veřejnosti a hospodářským subjektům a záměrem sledovaným zákonodárcem Společenství bylo pouze rozšířit ochranu již existující na úrovni národní na úroveň Společenství.

98      Před nařízením č. 2081/92 byla totiž označení původu chráněna vnitrostátními ustanoveními, která byla v zásadě zveřejňována a použitelná pouze na území členského státu, který je přijal, s výhradou mezinárodních smluv, které rozšiřovaly ochranu na území jiných členských států společným souhlasem smluvních stran. V rámci této poslední výhrady přitom nelze předpokládat, že v důsledku takové situace byly podmínky vztahující se na uvedená označení původu nutně známy veřejnosti a hospodářským subjektům celého Společenství, včetně přesného rozsahu ochrany, určeného specifikacemi a vnitrostátními předpisy s technickým obsahem, vyhotovenými v úředním jazyce dotčeného členského státu.

99      Je tedy třeba dospět k závěru, že nelze uplatnit podmínku krájení a balení produktu v oblasti produkce vůči hospodářským subjektům, jelikož jim nebyla oznámena prostřednictvím vhodného zveřejnění v právní úpravě Společenství.

 K nákladům řízení

100    Výdaje vzniklé vládě Spojeného království, španělské, francouzské a italské vládě, jakož i Komisi, které předložily Soudnímu dvoru vyjádření, se nenahrazují. Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud.

Z těchto důvodů

SOUDNÍ DVŮR

o otázce, která mu byla předložena House of Lords usnesením ze dne 8. února 2001, rozhodl takto:

1)      Nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin, pozměněné aktem o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání tomu, aby užívání chráněného označení původu bylo podmíněno tím, že takové činnosti, jako je krájení a balení produktu, jsou prováděny v oblasti produkce, je-li taková podmínka stanovena ve specifikaci.

2)      Skutečnost, že je užívání chráněného označení původu „Prosciutto di Parma“ pro šunku uváděnou na trh ve formě plátků podmíněno tím, že činnosti krájení a balení jsou prováděny v oblasti produkce, představuje opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení vývozu ve smyslu článku 29 ES, avšak může být považována za odůvodněnou, a tudíž slučitelnou s tímto posledně uvedeným ustanovením.

3)      Dotčenou podmínku však vůči hospodářským subjektům uplatnit nelze, jelikož jim nebyla oznámena prostřednictvím vhodného zveřejnění v právní úpravě Společenství.

Rodríguez Iglesias

Puissochet

Wathelet

Schintgen

Timmermans

Gulmann

Edward

Jann

Skouris

Macken

Colneric

von Bahr

Cunha Rodrigues

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 20. května 2003.

Vedoucí soudní kanceláře

Předseda

R. Grass

G. C. Rodríguez Iglesias

---

* Jednací jazyk: angličtina