Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document E2016C0084

    Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 84/16/KOL ze dne 27. dubna 2016, kterým se po sté prvé mění procesní a hmotněprávní pravidla v oblasti státní podpory zavedením nových pokynů pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s fungováním Dohody o EHP [2017/267]

    Úř. věst. L 39, 16.2.2017, p. 49–59 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 31/12/2021; Nahrazeno E2021C0280

    ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2017/267/oj

    16.2.2017   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    L 39/49


    ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

    č. 84/16/KOL

    ze dne 27. dubna 2016,

    kterým se po sté prvé mění procesní a hmotněprávní pravidla v oblasti státní podpory zavedením nových pokynů pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s fungováním Dohody o EHP [2017/267]

    KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (DÁLE JEN „KONTROLNÍ ÚŘAD“),

    S OHLEDEM na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na články 61 až 63 a protokol 26 k této dohodě,

    S OHLEDEM na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“), a zejména na článek 24 a čl. 5 odst. 2 písm. b) této dohody,

    vzhledem k těmto důvodům:

    podle článku 24 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru uplatňuje Kontrolní úřad ustanovení Dohody o EHP týkající se státní podpory,

    podle čl. 5 odst. 2 písm. b) Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru vydá Kontrolní úřad oznámení nebo pokyny k záležitostem, kterými se Dohoda o EHP zabývá, pokud to tato dohoda nebo Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru výslovně stanoví nebo pokud to Kontrolní úřad považuje za nezbytné,

    dne 20. června 2014 přijala Evropská komise sdělení, kterým se stanoví „kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem“ (1). Sdělení se použije od 1. července 2014 do 31. prosince 2020,

    toto sdělení se týká i Evropského hospodářského prostoru,

    v celém Evropském hospodářském prostoru je třeba zajistit jednotné uplatňování pravidel EHP pro státní podporu v souladu s cílem homogenity stanoveným v článku 1 Dohody o EHP,

    podle bodu II v položce „VŠEOBECNÉ“ na straně 9 přílohy XV Dohody o EHP má Kontrolní úřad přijmout po konzultaci s Komisí právní akty odpovídající právním aktům přijatým Evropskou komisí,

    PO KONZULTACI s Evropskou komisí,

    PO KONZULTACI se státy ESVO dopisem ze dne 25. ledna 2016 v této věci,

    PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

    Článek 1

    Hmotněprávní pravidla v oblasti státní podpory se mění zavedením nových pokynů pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s fungováním Dohody o EHP. Nové pokyny jsou připojeny k tomuto rozhodnutí a tvoří jeho nedílnou součást.

    Článek 2

    Pouze anglické znění tohoto rozhodnutí je závazné.

    V Bruselu dne 27. dubna 2016.

    Za Kontrolní úřad ESVO

    Sven Erik SVEDMAN

    předseda

    Frank BÜCHEL

    člen kolegia


    (1)  Úř. věst. C 188, 20.6.2014, s. 4.


    PŘÍLOHA

    Pokyny pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s fungováním Dohody o EHP  (1)

    OBSAH

    1.

    Úvod

    2.

    Oblast působnosti

    3.

    Kritéria způsobilosti

    3.1.

    Definice projektu

    3.2.

    Společný evropský zájem

    3.2.1.

    Obecná kumulativní kritéria

    3.2.2.

    Obecné pozitivní ukazatele

    3.2.3.

    Zvláštní kritéria

    3.3.

    Význam projektu

    4.

    Kritéria slučitelnosti

    4.1.

    Nezbytnost a přiměřenost podpory

    4.2.

    Předcházení nepřípustnému narušení hospodářské soutěže a ověření vyváženosti

    4.3.

    Transparentnost

    5.

    Závěrečná ustanovení

    5.1.

    Oznamovací povinnost

    5.2.

    Hodnocení ex post a podávání zpráv

    5.3.

    Vstup v platnost, doba platnosti a revize

    Způsobilé náklady

    1.   Úvod

    1.

    Tato kapitola pokynů obsahuje pokyny, jak podle pravidel pro státní podporu posuzovat veřejné financování významných projektů společného evropského zájmu.

    2.

    Významné projekty společného evropského zájmu mohou díky pozitivnímu efektu přelévání, který ovlivňuje vnitřní trh a společnost, velmi významně přispět k hospodářskému růstu, vytváření pracovních míst a posílení konkurenceschopnosti ve prospěch průmyslu a hospodářství Evropského hospodářského prostoru (EHP).

    3.

    Významné projekty společného evropského zájmu umožní spojit vědomosti, odborné znalosti, finanční zdroje a hospodářsky aktivní subjekty v celém EHP, a překonat tak významná selhání trhu nebo systémové nedostatky a společenské problémy, které by nebylo možné řešit jinak. Jejich úkolem je spojit veřejný a soukromý sektor, aby bylo možné realizovat projekty velkého rozsahu, které jsou důležitým přínosem pro EHP a občany smluvních stran.

    4.

    Významné projekty společného evropského zájmu mohou být relevantní pro veškeré politiky a opatření, které splňují společné evropské cíle, zejména co se týče cílů strategie Evropa 2020 (2), stěžejních iniciativ Evropské unie a oblastí, jež jsou klíčové pro hospodářský růst, jako jsou klíčové základní technologie (Key Enabling Technologies, KET) (3).

    5.

    Iniciativa k modernizaci státní podpory (4) vyzývá, aby byla státní podpora zaměřena na cíle společného evropského zájmu v souladu s prioritami strategie Evropa 2020, a mohla tak řešit selhání trhu nebo jiné významné systémové nedostatky, které brání podpoře růstu, zaměstnanosti a vývoji integrovaného, dynamického a konkurenceschopného vnitřního trhu. Pro zavádění významných projektů společného evropského zájmu je často nutná velká angažovanost veřejných orgánů, neboť trh by jinak takové projekty nefinancoval. Toto sdělení stanoví pravidla použitelná pro veřejné financování těchto projektů, které představuje státní podporu, aby se zajistilo, že na vnitřním trhu zůstanou zachovány rovné podmínky.

    6.

    Modernizace státní podpory je dobrou příležitostí k tomu, aby byly stávající pokyny aktualizovány a konsolidovány v jediném dokumentu a zároveň byly sladěny s cíli strategie Evropa 2020 a cíli modernizace státní podpory a aby se jejich použití rozšířilo i na jiné oblasti, ve kterých by takové pokyny mohly být zapotřebí. Tyto pokyny proto nahrazují všechna stávající ustanovení o významných projektech společného evropského zájmu. Pokyny tak smluvním stranám poskytují konkrétní a mezioborové pokyny, jejichž cílem je napomoci rozvoji významných projektů spolupráce, které podporují společné evropské zájmy.

    7.

    Na základě čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP mohou být podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu, považovány za slučitelné s fungováním Dohody o EHP. V souladu s tím tyto pokyny stanoví pokyny ohledně kritérií, která bude Kontrolní úřad ESVO (dále jen „Kontrolní úřad“) používat při posouzení státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu. Pokyny nejprve definují oblast své působnosti a následně uvádí seznam kritérií, která Kontrolní úřad použije při posouzení povahy a důležitosti, které tyto projekty mají pro použití čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP. Dále vysvětlují, jak bude Kontrolní úřad posuzovat slučitelnost veřejného financování významných projektů společného evropského zájmu podle pravidel státní podpory.

    8.

    Těmito pokyny se nevylučuje možnost, že podpora napomáhající realizaci významných projektů společného evropského zájmu může být rovněž považována za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP na základě jiných ustanovení, zejména čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, a jejich prováděcích pravidel. Rámec pro státní podporu byl modernizován, aby se smluvním stranám nabídlo více možností pro dotování významných projektů, které v různých oblastech napravují selhání trhu a problémy ohledně soudržnosti, aby se podpořil udržitelný růst a zaměstnanost. Jelikož však jeho ustanovení nemusí v plném rozsahu pokrývat relevanci, zvláštnosti a charakteristiky významných projektů společného evropského zájmu, obsahují tyto pokyny specifická ustanovení o způsobilosti, slučitelnosti a postupech.

    2.   Oblast působnosti

    9.

    Tyto pokyny se vztahují na významné projekty společného evropského zájmu ve všech hospodářských odvětvích.

    10.

    Tyto pokyny se nevztahují na:

    a)

    opatření zahrnující podporu ve prospěch podniků v obtížích ve smyslu pokynů k podpoře na záchranu a restrukturalizaci (5) nebo jakýchkoli následných pokynů v pozměněném nebo nahrazeném znění;

    b)

    opatření zahrnující podporu ve prospěch podniků, na které byl vydán inkasní příkaz po předcházejícím rozhodnutí Kontrolního úřadu prohlašujícím, že podpora je protiprávní a neslučitelná s fungováním Dohody o EHP;

    c)

    opatření zahrnující podporu, která podmínkami, které jsou s nimi spojené, nebo způsobem svého financování vedou nutně k porušení práva EHP (6), zejména:

    opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušné smluvní straně nebo být usazen převážně v této smluvní straně,

    opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce používat domácí zboží nebo služby,

    opatření podpory omezující možnost příjemce využívat v jiných smluvních stranách výsledků výzkumu, vývoje a inovací.

    3.   Kritéria způsobilosti

    11.

    Pro určení, zda se na projekt vztahuje čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP, se použijí následující kritéria:

    3.1.   Definice projektu

    12.

    Návrh na udělení podpory se týká jediného projektu, u kterého jsou jasně definované cíle, jakož i podmínky týkající se provedení, včetně jeho účastníků a financování (7).

    13.

    Za způsobilý může Kontrolní úřad rovněž považovat „integrovaný projekt“, tedy skupinu jednotlivých projektů, které jsou součástí společné struktury, plánu nebo programu, jež mají stejný cíl a uplatňují jednotný systémový přístup. Jednotlivé složky integrovaného projektu se mohou týkat odlišných úrovní dodavatelského řetězce, musí se však vzájemně doplňovat a být nezbytné pro dosažení významného evropského cíle (8).

    3.2.   Společný evropský zájem

    3.2.1.   Obecná kumulativní kritéria

    14.

    Projekt musí přispívat konkrétním, jasným a identifikovatelným způsobem k jednomu nebo více společným evropským cílům a musí mít významný přínos pro konkurenceschopnost EHP a udržitelný růst a zároveň řešit společenské výzvy nebo vytvářet hodnoty v celém EHP.

    15.

    Projekt musí být pro společné evropské cíle významným přínosem, například tím, že má velký význam pro strategii Evropa 2020, Evropský výzkumný prostor, evropskou strategii pro klíčové technologie (KET) (9), energetickou strategii pro Evropu (10), rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 (11), evropskou strategii energetické bezpečnosti (12), elektronickou strategii pro Evropu, transevropské dopravní a energetické sítě a stěžejní iniciativy Unie (např. Unii inovací (13), Digitální agendu pro Evropu (14), Evropu účinněji využívající zdroje (15) nebo Průmyslovou politiku pro éru globalizace (16)).

    16.

    Projekt obvykle musí zahrnovat více než jednu smluvní stranu (17) a užitek by z něj neměly mít pouze smluvní strany, které ho financují, nýbrž velká část EHP. Přínosy projektu musí být jasně vymezeny konkrétním a identifikovatelným způsobem (18).

    17.

    Z projektu nesmí mít užitek pouze dotčené podniky či odvětví, nýbrž projekt musí mít díky pozitivním účinkům přelévání, které jsou jasně definovány konkrétním a identifikovatelným způsobem, širší význam a využití pro evropské hospodářství nebo společnost (např. mít systémové účinky na více úrovních hodnotového řetězce nebo na předcházejících či navazujících trzích nebo mít alternativní využití v jiných odvětvích či v opatřeních na přechod k jiným formám dopravy).

    18.

    Projekt musí být spolufinancován příjemcem.

    19.

    Projekt musí respektovat zásadu, že budou postupně odstraněny dotace, které škodí životnímu prostředí, jak připomíná Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje (19).

    3.2.2.   Obecné pozitivní ukazatele

    20.

    Kontrolní úřad upřednostní projekt, který kromě splnění kumulativních kritérií uvedených v oddíle 3.2.1 bude vykazovat následující:

    a)

    bude navržen tak, aby se ho mohly účastnit všechny smluvní strany, které o to mají zájem, při zohlednění typu projektu, sledovaného cíle a potřeb financování;

    b)

    jeho plánování se účastnila Evropská komise nebo jakýkoli právní subjekt, který Evropská komise pověřila svými pravomocemi, jako například Evropská investiční banka;

    c)

    do jeho výběru byla zapojena Evropská komise nebo jakýkoli právní subjekt, který Evropská komise pověřila svými pravomocemi, pokud tento subjekt jedná za tímto účelem jako prováděcí struktura;

    d)

    jeho řízení se účastní Evropská komise – nebo jakýkoli právní subjekt, který Evropská komise pověřila svými pravomocemi – a několik smluvních stran;

    e)

    v rámci projektu dochází k důležité vzájemné spolupráci, pokud jde o počet partnerů, zapojení organizací z různých odvětví nebo zapojení podniků různé velikosti;

    f)

    je spolufinancován některým z fondů ESVO nebo Evropské unie (20).

    3.2.3.   Zvláštní kritéria

    21.

    Projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací musí mít výraznou inovační povahu nebo mít pro tuto oblast významnou přidanou hodnotu s ohledem na stav techniky v dotčeném odvětví.

    22.

    Projekty zahrnující průmyslové využívání musí umožňovat vývoj nového produktu nebo služby, který je spojen s intenzivním výzkumem či je významně inovativní, a/nebo zavedení zásadně inovačního výrobního procesu. Za významné projekty společného evropského zájmu se nepovažují pravidelné modernizace stávajících zařízení bez inovativního rozměru ani vývoj novějších verzí stávajících produktů.

    23.

    Projekty v oblasti životního prostředí, energetiky či dopravy musí mít buď velký význam pro strategie Unie týkající se životního prostředí, energetiky (včetně zajištění dodávek energie) či dopravy, nebo musí mít velký přínos pro vnitřní trh, včetně těchto konkrétních i jiných odvětví.

    3.3.   Význam projektu

    24.

    Aby se projekt kvalifikoval jako významný projekt společného evropského zájmu, musí být důležitý kvantitativně či kvalitativně. Měl by být obzvláště rozsáhlý nebo mít velkou oblast působnosti a/nebo obnášet vysoká technologická či finanční rizika.

    4.   Kritéria slučitelnosti

    25.

    Při posuzování slučitelnosti podpory, která má napomoci realizaci významného projektu společného evropského zájmu, s fungováním Dohody o EHP na základě čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP zohlední Kontrolní úřad následující kritéria (21).

    26.

    Kontrolní úřad provede test vyváženosti, aby mohl posoudit, zda očekávané pozitivní účinky převažují nad možnými negativními účinky, jak je uvedeno níže.

    27.

    Vzhledem k povaze projektu může Kontrolní úřad usoudit, že pokud projekt splňuje kritéria způsobilosti uvedená výše v oddíle 3, lze předpokládat, že existuje selhání trhu nebo jiný významný systémový nedostatek, jakož i to, že projekt přispívá ke společnému evropskému zájmu.

    4.1.   Nezbytnost a přiměřenost podpory

    28.

    Podpora nesmí dotovat náklady na projekt, které by podniku stejně vznikly, a nesmí kompenzovat běžné podnikatelské riziko spojené s hospodářskou činností. Bez podpory by nemělo být možné projekt realizovat, nebo by projekt byl realizován v menším rozsahu nebo působnosti či jiným způsobem, což by významně omezilo jeho očekávané přínosy (22). Podpora bude považována za přiměřenou, pouze pokud by nebylo možné dosáhnout stejného výsledku s nižší podporou.

    29.

    Smluvní strana musí Kontrolnímu úřadu poskytnout příslušné informace týkající se podporovaného projektu, jakož i úplný popis srovnávacího scénáře, který líčí situaci, kdy příjemce od žádné smluvní strany podporu nezískal. Srovnávací scénář může spočívat v neexistenci alternativního projektu nebo v existenci jasně definovaného a dostatečně spolehlivého alternativního projektu, o kterém příjemce uvažuje v rámci svého rozhodovacího procesu, a může se týkat alternativního projektu, jenž je zcela nebo částečně prováděn mimo EHP.

    30.

    Pokud neexistuje alternativní projekt, Kontrolní úřad ověří, že výše podpory nepřesahuje minimum nezbytné pro dostatečnou ziskovost podporovaného projektu, například tím, že umožní dosáhnout míry vnitřní návratnosti (IRR), jež odpovídá referenční nebo minimální úrovni pro dané odvětví nebo podnik. Pro tyto účely lze rovněž použít výši obvyklé míry návratnosti, kterou příjemce vyžaduje u jiných investičních projektů podobného druhu, výši celkových nákladů na kapitál nebo výši návratnosti obvykle dosahovanou v dotčeném průmyslovém odvětví. Musí být zohledněny všechny relevantní očekávané náklady a přínosy za celou dobu trvání projektu.

    31.

    Maximální výše podpory se stanoví s ohledem na zjištěnou mezeru ve financování ve vztahu ke způsobilým nákladům. Pokud to lze odůvodnit na základě analýzy mezery ve financování, intenzita podpory může dosáhnout až 100 % způsobilých nákladů. Mezerou ve financování se rozumí rozdíl mezi pozitivními a negativními peněžními toky během celé doby trvání investice, diskontovanými na jejich současnou hodnotu za použití vhodného diskontního faktoru, který odráží míru návratnosti, kterou příjemce nutně potřebuje pro realizaci projektu, zejména vzhledem k souvisejícím rizikům. Způsobilými náklady jsou náklady stanovené v příloze (23).

    32.

    Pokud se prokáže (například prostřednictvím interních dokumentů podniku), že se příjemce podpory musí jasně rozhodnout, zda realizuje podporovaný projekt, nebo alternativní projekt bez podpory, Kontrolní úřad porovná očekávanou čistou současnou hodnotu investice do podporovaného projektu se srovnávacím scénářem, přičemž zohlední pravděpodobnost, že nastanou různé obchodní scénáře.

    33.

    Ve své analýze Kontrolní úřad přihlédne k těmto skutečnostem:

    a)

    :

    specifikaci zamýšlené změny

    :

    je třeba, aby smluvní strana dostatečně upřesnila změnu chování, která se očekává v důsledku poskytnutí státní podpory, tj. zda se zahájí nový projekt nebo projekt bude rozsáhlejší, rozšíří se jeho působnost či bude rychleji dokončen. Změna chování se určí tak, že se porovnají očekávané výsledky a rozsah zamýšlených prací s podporou a bez ní. Rozdíl mezi oběma scénáři ukazuje dopad opatření podpory a jeho motivační účinek;

    b)

    :

    úrovni ziskovosti

    :

    podpora má s větší pravděpodobností motivační účinek tehdy, pokud by projekt sám o sobě nebyl dost ziskový na to, aby jej soukromý podnik uskutečnil, ačkoli by znamenal značný přínos pro společnost.

    34.

    Aby mohl Kontrolní úřad reagovat na skutečné nebo možné přímé či nepřímé narušení mezinárodního obchodu, může zohlednit skutečnost, že soutěžitelé usazení mimo EHP přímo nebo nepřímo (v minulých třech letech) obdrželi nebo mají obdržet na podobné projekty podporu stejné intenzity. Je-li však pravděpodobné, že k narušení mezinárodního obchodu dojde vzhledem ke zvláštní povaze dotčeného odvětví po více než třech letech, lze referenční období náležitě prodloužit. Je-li to možné, poskytne dotčená smluvní strana Kontrolnímu úřadu dostatečné informace, aby mohl posoudit situaci, zejména nutnost vzít v úvahu konkurenční výhodu, kterou má soutěžitel ze třetí země. Pokud Kontrolní úřad nemá důkazy týkající se poskytnuté nebo navrhované podpory, může ve svém rozhodnutí vycházet také z nepřímých důkazů.

    35.

    Při shromažďování důkazů může Kontrolní úřad využít svých vyšetřovacích pravomocí (24).

    36.

    Nástroj podpory musí být vybrán s ohledem na selhání trhu nebo jiný významný systémový nedostatek, který má daný nástroj napravit. Pokud je například hlavním problémem obtížný přístup k financování, měly by smluvní strany zpravidla zvolit podporu v oblasti likvidity, např. úvěry nebo záruky (25). Je-li rovněž nutné zajistit podniku do určité míry sdílení rizika, zvoleným nástrojem podpory by obvykle měla být vratná záloha. Použití nástrojů vratné zálohy bude obecně považováno za pozitivní ukazatel.

    37.

    Pokud je to relevantní, musí být při analýze vzaty v úvahu cíle bezpečnosti dodávek energie a energetické účinnosti.

    38.

    Kontrolní úřad bude upřednostňovat projekty, na kterých se budou významně vlastním příspěvkem spolupodílet příjemci či nezávislí soukromí investoři. Hodnota příspěvku ve formě hmotného a nehmotného majetku, jakož i pozemků se vypočítá na základě tržní ceny.

    39.

    Výběr příjemců, který proběhne na základě konkurenčního, transparentního a nediskriminačního nabídkového řízení, bude považován za pozitivní ukazatel.

    4.2.   Předcházení nepřípustnému narušení hospodářské soutěže a ověření vyváženosti

    40.

    Smluvní strana by měla doložit, že navrhované opatření podpory je vhodným nástrojem politiky pro řešení cíle projektu. Opatření podpory nebude považováno za vhodné, pokud je možné dosáhnout stejného výsledku pomocí jiných nástrojů politiky nebo jiných typů nástrojů podpory, které méně narušují hospodářskou soutěž.

    41.

    K tomu, aby byla podpora slučitelná, musí být negativní účinky opatření podpory narušující hospodářskou soutěž a mající dopad na obchod mezi smluvními stranami omezeny a vyváženy pozitivními účinky, které přispívají k plnění cíle společného evropského zájmu.

    42.

    Při posuzování negativních dopadů opatření podpory se Kontrolní úřad ve své analýze zaměří na předvídatelný dopad, který by tato podpora mohla mít na hospodářskou soutěž mezi podniky na dotčených výrobkových trzích (včetně předcházejících či navazujících trhů) a na riziko nadměrné kapacity.

    43.

    Kontrolní úřad posoudí riziko omezení přístupu na trh a riziko dominantního postavení, a to zejména v případě, kdy se výsledky výzkumu dále nešíří nebo se šíří jen v omezené míře. Projekty zahrnující výstavbu infrastruktury (26) musí k této infrastruktuře zajistit otevřený a nediskriminační přístup a nediskriminační stanovení cen (27).

    44.

    Kontrolní úřad posoudí potenciální negativní účinky na obchod, včetně rizika, že smluvní strany mezi sebou začnou soutěžit v poskytování dotací, k čemuž může dojít zejména v souvislosti s výběrem místa realizace projektu.

    4.3.   Transparentnost

    45.

    Smluvní strany zajistí, aby na internetových stránkách obsahujících souhrnné informace o státní podpoře, a to jak na celostátní, tak i regionální úrovni, byly zveřejněny tyto informace:

    a)

    znění opatření podpory a jeho prováděcích ustanovení nebo příslušný odkaz na ně;

    b)

    totožnost orgánu nebo orgánů, které podporu poskytují;

    c)

    totožnost jednotlivých příjemců, forma a výše podpory pro každého příjemce, datum udělení podpory, typ podniku (malé a střední podniky/velké podniky); region, v němž příjemce sídlí (na úrovni NUTS II); hlavní hospodářské odvětví, v němž podnik, který je příjemcem podpory, působí (na úrovni skupiny NACE) (28).

    46.

    Od tohoto požadavku lze upustit, je-li přiznána jednotlivá podpora nižší než 500 000 EUR. Tyto informace musí být zveřejněny po přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory, musí se uchovávat po dobu alespoň deseti let a musí být bez omezení dostupné široké veřejnosti (29). Od smluvních stran se nevyžaduje, aby výše uvedené informace poskytovaly před 1. červencem 2016.

    5.   Závěrečná ustanovení

    5.1.   Oznamovací povinnost

    47.

    Podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora musí smluvní strany předem informovat Kontrolní úřad o záměrech poskytnout státní podporu nebo ji upravit, a to i v souvislosti s významným projektem společného evropského zájmu.

    48.

    Smluvní strany, které se účastní stejných významných projektů společného evropského zájmu, se vyzývají, aby Kontrolnímu úřadu předkládaly oznámení společně, pokud je to možné.

    5.2.   Hodnocení ex post a podávání zpráv

    49.

    O realizaci projektu musí být podávány pravidelné zprávy. Kontrolní úřad může případně požadovat, aby bylo provedeno hodnocení ex post.

    5.3.   Vstup v platnost, doba platnosti a revize

    50.

    Tyto pokyny se použijí od data přijetí do 31. prosince 2020.

    51.

    Zásady uvedené v těchto pokynech Kontrolní úřad použije na všechny oznámené projekty podpory, o nichž má rozhodovat po zveřejnění těchto pokynů na internetových stránkách Kontrolního úřadu, a to i v případě projektů, které byly oznámeny před tímto zveřejněním.

    52.

    V souladu s kapitolou o použitelných pravidlech pro posouzení protiprávní státní podpory v části II pokynů pro státní podporu (30) použije Kontrolní úřad v případě neoznámené podpory tyto pokyny, jestliže byla podpora udělena po vstupu těchto pokynů v platnost; ve všech ostatních případech použije pravidla, jež platila v době, kdy byla podpora udělena.

    53.

    Kontrolní úřad může kdykoli rozhodnout o změně těchto pokynů, jestliže to bude nutné z důvodů souvisejících s politikou hospodářské soutěže či v zájmu zohlednění jiných politik, mezinárodních závazků, vývoje na trzích nebo z jiných opodstatněných důvodů.


    (1)  Tyto pokyny odpovídají sdělení Evropské komise o kritériích pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem, jež bylo zveřejněno dne 20. června 2014 (Úř. věst. C 188, 20.6.2014, s. 4).

    (2)  Sdělení Komise „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, KOM(2010) 2020 v konečném znění (3. března 2010).

    (3)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Evropská strategie pro klíčové technologie – cesta k růstu a zaměstnanosti“, COM(2012) 341 final (26. června 2012).

    (4)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Modernizace státní podpory v EU“, COM(2012) 209 final (8. května 2012).

    (5)  Pokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích, přijaté rozhodnutím č. 321/14/COL (Úř. věst. L 271, 16.10.2015, s. 35, a dodatek EHP č. 62, 15.10.2015, s. 1). Jak je vysvětleno v bodě 23 uvedených pokynů, vzhledem k tomu, že je ohrožena jeho vlastní existence, nemůže být podnik v obtížích považován za vhodný prostředek pro prosazování jiných politických cílů, dokud není zajištěna jeho životaschopnost.

    (6)  Viz například věc C-156/98, Německo v. Komise, EU:C:2000:467, bod 78, a věc C-333/07, Régie Networks v. Rhône-Alpes Bourgogne, EU:C:2008:764, body 94–116.

    (7)  Pokud v oblasti výzkumu a vývoje není možné jasně od sebe oddělit dva nebo více projektů, a zejména pokud tyto projekty nemají samostatně vyhlídky na technologický úspěch, musí být považovány za projekt jediný. Podpora pro projekt, která povede pouze ke změně místa jeho provádění v rámci EHP, aniž by se změnila jeho povaha, velikost nebo působnost, nebude považována za slučitelnou.

    (8)  „Jediný projekt“ a „integrovaný projekt“ se dále označují jako „projekt“.

    (9)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Evropská strategie pro klíčové technologie – cesta k růstu a zaměstnanosti“, COM(2012) 341 final (26. června 2012).

    (10)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Energie 2020 – strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii“, KOM(2010) 639 v konečném znění (10. listopadu 2010).

    (11)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Rámec politiky pro oblast klimatu a energetiky v období 2020–2030“, COM(2014) 15 final (22. ledna 2014).

    (12)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě „Evropská strategie energetické bezpečnosti“, COM(2014) 330 final (28. května 2014).

    (13)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 – Unie inovací“, KOM(2010) 546 v konečném znění (6. října 2010).

    (14)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Digitální agenda pro Evropu“, KOM(2010) 245 v konečném znění (26.8.2010), uznané v usnesení z 37. zasedání Smíšeného parlamentního výboru EHP dne 26. října 2011.

    (15)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Evropa účinněji využívající zdroje – stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020“, KOM(2011) 21 (26. ledna 2011).

    (16)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace – Konkurenceschopnost a udržitelnost ve středu zájmu“, KOM(2010) 614 v konečném znění (28. října 2010).

    (17)  S výjimkou propojené výzkumné infrastruktury a projektů TEN-T, které mají již ze své podstaty nadnárodní význam, neboť jsou součástí fyzicky spojené přeshraniční sítě nebo jsou zásadní pro posílení přeshraničního řízení dopravy či interoperability.

    (18)  Pouhá skutečnost, že projekt uskutečňují podniky v různých zemích nebo že výzkumnou infrastrukturu následně využívají podniky usazené v různých členských státech EHP, nepostačuje pro to, aby byl projekt kvalifikován jako významný projekt společného evropského zájmu. Soudní dvůr uvedl, že projekt může být definován jako projekt společného evropského zájmu, pokud je součástí nadnárodního evropského programu, který společně podporuje více vlád členských států EHP, nebo vznikl společnou akcí několika členských států EHP s cílem bojovat proti společné hrozbě. Spojené věci C-62/87 a 72/87, Exécutif régional wallon a SA Glaverbel v. Komise, EU:C:1988:132, body 22–23.

    (19)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje“, KOM(2011) 571 v konečném znění (20. září 2011).

    (20)  Financování ESVO nebo Evropské unie, které centrálně řídí orgány, agentury, společné podniky nebo jiné instituce EHP nebo Evropské unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou smluvních stran, nepředstavuje státní podporu.

    (21)  Podle judikatury má Kontrolní úřad při posuzování slučitelnosti významných projektů společného evropského zájmu diskreční pravomoc. Spojené věci C-62/87 a 72/87, Exécutif regional wallon a SA Glaverbel v. Komise, Sb. rozh. 1988, s. 1573, bod 21.

    (22)  Žádost o podporu musí být podána před zahájením prací na projektu, čímž se rozumí buď zahájení stavebních prací na investici, nebo první pevný závazek týkající se objednávky zařízení, nebo jiný závazek, který činí investici nevratnou, a to podle toho, co nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažuje nákup pozemků a přípravné práce, jako např. získání povolení a provádění předběžných studií proveditelnosti.

    (23)  V případě integrovaného projektu musí být způsobilé náklady podrobně popsány na úrovni každého jednotlivého projektu.

    (24)  Viz čl. 1 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 734/2013 ze dne 22. července 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 204, 31.7.2013, s. 15). V době přijetí těchto pokynů se uvažovalo o začlenění nařízení (EU) č. 734/2013 do Dohody o EHP. Nařízení (ES) č. 659/1999 bylo do Dohody o EHP začleněno rozhodnutím Smíšeného výboru č. 164/2001 (Úř. věst. L 65, 7.3.2002, s. 46, a dodatek EHP č. 13, 7.3.2002, s. 26).

    (25)  Podpora ve formě záruk musí být časově omezená a podpora ve formě úvěrů musí být podmíněna lhůtami jejich splatnosti.

    (26)  Aby se předešlo pochybnostem, pilotní linky se nepovažují za infrastrukturu.

    (27)  Projekt, který zahrnuje energetickou infrastrukturu, by měl podléhat regulaci sazeb a přístupu a požadavkům na oddělení podle právních předpisů v oblasti vnitřního trhu.

    (28)  S výjimkou řádně odůvodněných případů obchodního tajemství a dalších důvěrných informací a se souhlasem Kontrolního úřadu (kapitola o profesním tajemství v rozhodnutích o státních podporách, rozhodnutí č. 15/04/COL, zveřejněné v Úř. věst. L 154, 8.6.2006, s. 27, a dodatek EHP č. 29, 8.6.2006, s. 1).

    (29)  Tyto informace se zveřejňují do šesti měsíců od data poskytnutí podpory. V případě protiprávní podpory budou smluvní strany muset zajistit, aby tyto informace byly zveřejněny ex post, nejméně však do šesti měsíců ode dne, kdy Kontrolní úřad přijme rozhodnutí. Tyto informace musí být dostupné ve formátu, který umožňuje jejich prohledávání, vyjímání a snadné zveřejňování na internetu, například ve formátu CSV nebo XML.

    (30)  Rozhodnutí č. 154/07/KOL (Úř. věst. L 73, 19.3.2009, s. 23, a dodatek EHP č. 15, 19.3.2009, s. 1).

    Dodatek

    Způsobilé náklady

    a)

    Studie proveditelnosti, včetně přípravných technických studií, a náklady na získání povolení nezbytných pro realizaci projektu.

    b)

    Náklady na nástroje a vybavení (včetně instalace a dopravních prostředků) v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Pokud nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě řádných účetních postupů.

    c)

    Náklady na pořízení (nebo stavbu) budov, infrastruktury a pozemků v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Pokud se tyto náklady určují s ohledem na hodnotu obchodního převodu nebo skutečně vzniklé investiční náklady (na rozdíl od amortizačních nákladů), měla by se zbytková hodnota pozemků, budov nebo infrastruktury odečíst od částky chybějících finančních prostředků, a to buď ex ante, nebo ex post.

    d)

    Náklady na další materiál, dodávky a podobné produkty, které jsou pro daný projekt nezbytné.

    e)

    Náklady na získání, uznání a obranu patentů a jiného nehmotného majetku. Náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu.

    f)

    Náklady na zaměstnance a správní náklady (včetně režijních nákladů), které vznikly bezprostředně v rámci výzkumu, vývoje a inovací, včetně činností v rámci výzkumu, vývoje a inovací souvisejících s prvním průmyslovým využitím (1), nebo v případě projektu infrastruktury náklady vzniklé během výstavby dané infrastruktury.

    g)

    Kapitálové a operační výdaje (kapitálové výdaje (CAPEX) a provozní náklady (OPEX)) v případě podpory pro projekt, jehož cílem je první průmyslové využití, pokud k průmyslovému využití dochází díky výzkumné, vývojové a inovační činnosti (2) a pokud průmyslové využití rovněž samo zahrnuje velmi důležitou složku výzkumné, vývojové a inovační činnosti, která je nezbytným prvkem pro úspěšnou realizaci projektu. Operační výdaje se musí vztahovat k této složce projektu.

    h)

    Jiné náklady mohou být uznány, pokud jsou odůvodněny a pokud jsou neoddělitelně spjaté s realizací projektu, s výjimkou provozních nákladů, na něž se nevztahuje písmeno g).


    (1)  Prvním průmyslovým využitím se rozumí rozšíření pilotních zařízení nebo zcela nové vybavení a zařízení, jež se týkají kroků po pilotní fázi, včetně testovací fáze, nikoli však hromadné výroby ani komerčního prodeje.

    (2)  První průmyslové využití nemusí uskutečnit stejný subjekt, který prováděl výzkumnou, vývojovou a inovační činnost, pokud prvně uvedený získá práva na využívání výsledků z předchozí výzkumné, vývojové a inovační činnosti a pokud jsou jak tyto výzkumné, vývojové a inovační činnosti, tak i první průmyslové využití zahrnuty do projektu a jsou oznámeny společně.


    Top