PŘÍLOHA

POKYNY KE STÁTNÍ PODPOŘE PRO SPOLEČNOSTI SPRAVUJÍCÍ LODĚ

1.   Oblast působnosti

Tato kapitola se zabývá způsobilostí správců posádky a technických správců lodí ke snížení daně z příjmu právnických osob nebo použití daně z tonáže podle bodu 3.1 kapitoly o státní podpoře v námořní dopravě (1) (dále jen „pokyny pro námořní dopravu“). Nezabývá se státní podporou pro obchodní správce lodí. Tato kapitola se vztahuje na správce posádky a technické správce bez ohledu na to, zda jsou pro stejnou loď poskytnuti jednotlivě nebo společně.

2.   Úvod

2.1   Obecné souvislosti

Pokyny pro námořní dopravu řeší možnost, kdy se společnosti spravující lodě kvalifikují pro daň z tonáže nebo jiné daňové úpravy pro společnosti provozující lodní dopravu (bod 3.1). Způsobilost je však omezena na společné poskytování jak technické správy, tak i správy posádky pro stejné plavidlo („plná správa“), přičemž tyto činnosti nejsou pro daň z tonáže nebo jiné daňové úpravy způsobilé, pokud jsou poskytovány jednotlivě.

Pokyny pro námořní dopravu stanoví, že Kontrolní úřad ESVO (dále jen „Kontrolní úřad“) po třech letech přezkoumá jejich účinek na správu lodí (2). Tato kapitola uvádí výsledky tohoto čerstvého posouzení a formuluje závěry ohledně způsobilosti společností spravujících lodě pro státní podporu.

2.2   Správa lodí

Společnosti spravující lodě jsou subjekty poskytující majitelům plavidel různé služby, jako jsou technické prohlídky, přijímání a výcvik posádek, správa posádek a provoz plavidla. Služby správy lodí se dělí na tři hlavní kategorie: správa posádky, technická správa a obchodní správa.

Správa posádky spočívá zejména v řešení veškerých záležitostí týkajících se posádky, jako je výběr a přijímání vhodně kvalifikovaných námořníků, výdej výplatních pásek, zajišťování vhodné obsazenosti lodi posádkou, kontrola osvědčení námořníků, zajišťování úrazového pojištění a pojištění pro případ invalidity námořníků, organizace cestovních a vízových záležitostí, zpracování případů čerpání zdravotní péče, posouzení výkonu námořníků a v některých případech jejich výcvik. Správa posádky představuje na celém světě zdaleka největší část odvětví správy lodí.

Technická správa spočívá v zajišťování způsobilosti plavidla k plavbě na moři a plného dodržení technických a bezpečnostních požadavků plavidlem. Technický správce zodpovídá zejména za rozhodování o opravě a údržbě plavidla. Technická správa představuje podstatnou část odvětví správy lodí, avšak mnohem menší, než je správa posádky.

Obchodní správa spočívá v propagaci a zajišťování prodeje kapacity lodí prostřednictvím jejich pronájmu, přijímáním rezervací na náklad nebo cestující, zajišťováním marketingu a jmenováním zástupců. Obchodní správa představuje velmi malou část odvětví správy lodí. Kontrolní úřad dosud nedisponuje úplnými informacemi o obchodní správě. Tato kapitola se proto obchodní správou nezabývá.

Jako každá námořní činnost je i správa lodí svou povahou celosvětovou záležitostí. Vzhledem k neexistenci mezinárodního práva upravujícího správu lodí třetími stranami jsou normy v této oblasti určovány soukromoprávními smlouvami (3).

V EHP se správa lodí provozuje hlavně na Kypru. Společnosti spravující lodě jsou však také ve Spojeném království, Německu, Dánsku, Belgii a Nizozemsku. Mimo EHP jsou společnosti spravující lodě usazeny především v Hongkongu, Singapuru, Indii, Spojených arabských emirátech a USA.

2.3   Přezkum podmínek způsobilosti pro společnosti spravující lodě

Od zveřejnění pokynů pro námořní dopravu v březnu 2004 vstoupilo do EHP několik námořních zemí, včetně Kypru, jehož odvětví správy lodí je největší na světě.

Přistoupení Kypru a jeho přípravné práce pro splnění pokynů pro námořní dopravu, stejně jako studie uskutečněná pro vládu tohoto státu EHP konsorciem (4), umožnily mnohem lepší porozumění této činnosti a jejímu vývoji. Bylo dosaženo lepší informovanosti zejména ohledně vazby mezi technickou správou a správou posádky na jedné straně a lodní dopravou na straně druhé, jakož i možnosti správců posádky a/nebo technických správců napomáhat dosahování cílů pokynů pro námořní dopravu.

3.   Posouzení způsobilosti společností spravujících lodě

Na rozdíl od jiných námořních služeb je správa lodí standardní hlavní činností námořních dopravců, jež je obvykle poskytována interně. Správa lodí je jednou z nejtypičtějších činností provozovatelů lodí. V současnosti je však v některých případech zajišťována externě společnostmi třetích osob spravujícími lodě. Díky této vazbě mezi správou lodí a lodní dopravou jsou společnosti třetích osob spravující lodě profesionálními provozovateli se stejným profilem jako majitelé plavidel, i když rozdělenými do segmentů podle své specializace, kteří provádějí činnost ve stejném podnikatelském prostředí. Jedinými zákazníky společností spravujících lodě jsou majitelé plavidel.

Kontrolní úřad se v této souvislosti domnívá, že externí zajišťování správy lodí by nemělo být ve srovnání s interně zajišťovanou správou lodí daňově penalizováno, a to pod podmínkou, že společnosti spravující lodě splňují stejné požadavky, které se vztahují na majitele plavidel, a že poskytování podpory uvedeným společnostem přispívá k dosažení cílů pokynů pro námořní dopravu stejným způsobem, jako poskytování podpory majitelům plavidel.

Kontrolní úřad se zejména domnívá, že společnosti spravující lodě mohou právě díky své specializaci a povaze své hlavní činnosti podstatně přispět k dosažení cílů pokynů pro námořní dopravu, zvláště k dosažení „efektivní a bezpečné námořní dopravy šetrné k životnímu prostředí“ a ke „konsolidaci námořních odvětví usazených v členských státech EHP“ (5).

4.   Rozšíření způsobilosti pro státní podporu na společnosti spravující lodě

Na základě vysvětlení podaného ve výše uvedeném bodu 3 Kontrolní úřad v souladu s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP schválí daňovou úlevu pro společnosti spravující lodě uvedené v bodu 3.1 pokynů pro námořní dopravu, pokud jde o společnou nebo oddělenou správu posádky a technickou správu lodí, pokud jsou splněny podmínky uvedené v bodu 5 a 6 této kapitoly.

5.   Podmínky způsobilosti platné pro technické správce i správce posádek

Aby se kvalifikovaly pro podporu, měly by společnosti spravující lodě prokázat jasnou vazbu s EHP a jeho hospodářstvím v souladu s bodem 3.1 pokynů pro námořní dopravu. Dále by měly přispívat k cílům pokynů pro námořní dopravu, mezi něž patří cíle uvedené v bodu 2.2 zmíněných pokynů. Techničtí správci a správci posádek jsou způsobilí pro státní podporu, pokud lodě, které spravují, splňují veškeré požadavky uvedené v bodu 5.1 až 5.4 této kapitoly. Způsobilá činnost musí být zcela prováděna z území EHP.

5.1   Příspěvek k hospodářství a zaměstnanosti EHP

Hospodářská vazba s EHP se prokazuje skutečností, že je správa lodi prováděna na území jednoho nebo více států EHP a že v pozemních činnostech nebo na lodích jsou zaměstnáni převážně státní příslušníci EHP.

5.2   Hospodářská vazba mezi spravovanými loďmi a EHP

Společnosti spravující lodě mohou přijímat státní podporu pro lodě, jež jsou zcela spravovány z území EHP bez ohledu na to, zda je správa zajišťována interně nebo zčásti nebo zcela externě jednou nebo více společnostmi spravujícími lodě.

Protože však společnosti spravující lodě své zákazníky plně nekontrolují, považuje se výše uvedený požadavek za splněný, pokud jsou nejméně dvě třetiny tonáže spravovaných lodí spravovány z území EHP. Tonáž přesahující uvedený podíl, jež není zcela spravována z EHP, není způsobilá (6).

5.3   Soulad s mezinárodními normami a normami Společenství

Společnosti spravující lodě jsou způsobilé, pokud veškeré lodě a posádky, které spravují, splňují mezinárodní normy a požadavky práva Společenství, a zejména ty, které se týkají bezpečnosti, školení a osvědčení námořníků, vlivu na životní prostředí a pracovních podmínek na palubě.

5.4   Požadavek na podíl tonáže pod vlajkou EHP (vazba vlajky)

Na společnosti spravující lodě se vztahuje požadavek na podíl tonáže pod vlajkou EHP uvedený v bodu 3.1 osmém odstavci pokynů pro námořní dopravu. Za referenční hodnotu se považuje podíl tonáže pod vlajkou EHP ke dni přijetí této kapitoly. U nových společností se referenční hodnota vypočítá jeden rok ode dne, kdy zahájily činnost.

6.   Dodatečné požadavky pro správce posádek

6.1   Výcvik námořníků

Správci posádek jsou způsobilí pro státní podporu, pokud jsou všichni námořníci pracující na palubách spravovaných lodí vyškoleni, vycvičeni a jsou držiteli osvědčení o způsobilosti podle Úmluvy Mezinárodní námořní organizace o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků z roku 1978 v platném znění (STCW), a úspěšně dokončili výcvik v oblasti osobní bezpečnosti na palubě lodi. Správci posádek jsou dále způsobilí, pokud splňují požadavky STCW a práva Společenství ohledně odpovědnosti společností.

6.2   Sociální podmínky

Aby se kvalifikovali pro státní podporu, musí správci posádek zajistit, aby na všech spravovaných lodích byla plně provedena ustanovení Úmluvy o práci na moři Mezinárodní organizace práce z roku 2006 („MLC“) (7), ať už majitelem plavidla nebo společností spravující lodě. Společnosti spravující lodě musí zejména zajistit řádné používání ustanovení MLC ohledně pracovní smlouvy námořníka (8), ztráty nebo ztroskotání plavidla (9), zdravotní péče (10), odpovědnosti majitele plavidla včetně výplaty mzdy v případě nehody či nemoci (11) a repatriace (12).

Správci posádek musí rovněž zajistit plné dodržování mezinárodních norem ohledně pracovní doby a doby odpočinku stanovených v MLC.

Správci posádek musí pro získání způsobilosti také poskytnout finanční záruku, která zajistí odškodnění v případě úmrtí nebo dlouhodobé pracovní neschopnosti námořníků v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo pracovního rizika.

7.   Výpočet daně

S cílem zamezit narušení hospodářské soutěže použije Kontrolní úřad zásadu uvedenou v pokynech pro námořní dopravu, podle níž schválí pouze režimy vytvářející pro stejnou činnost nebo stejnou tonáž rovnoměrnou daňovou zátěž ve všech státech EHP, také v případě společností spravujících lodě. To znamená, že nebude schváleno úplné osvobození nebo obdobné režimy (13).

Základ daně, jenž se má použít pro společnosti spravující lodě, očividně nemůže být stejný jako základ daně vztahující se na majitele plavidel, jelikož obrat společností spravujících lodě je pro dané plavidlo mnohem nižší než obrat majitele plavidla. Podle studie uvedené v bodu 2.3 a podle oznámení obdržených v minulosti by měl základ daně používaný pro společnosti spravující lodě činit přibližně 25 % základu daně (podle tonáže nebo teoretického zisku), jenž by se v souvislosti se stejným plavidlem nebo stejnou tonáží vztahoval na majitele plavidla. Kontrolní úřad proto požaduje, aby se v rámci režimů daně z tonáže pro společnosti spravující lodě použila sazba ve výši nejméně 25 % (14).

Pokud společnosti spravující lodě provádějí činnost, která na základě této kapitoly není způsobilá pro státní podporu, musí pro ni vést oddělené účty.

Pokud společnosti spravující lodě zadají část své činnosti třetím osobám, nejsou tyto třetí osoby způsobilé pro státní podporu.

8.   Používání a přezkum

Kontrolní úřad použije pokyny stanovené v této kapitole ode dne jejich přijetí.

Státní podpora společnostem spravujícím lodě bude zahrnuta ve všeobecném přezkumu pokynů pro námořní dopravu uvedeném v jejich bodě 13.

---

(1)  K dispozici na internetových stránkách Kontrolního úřadu na adrese http://www.eftasurv.int/state-aid/legal-framework/state-aid-guidelines/.

(2)  Viz poznámka pod čarou č. 20 pokynů pro námořní dopravu.

(3)  Příkladem je „BIMCO's Standard Ship Management Agreement SHIPMAN 98“ (SHIPMAN 98 – standardní smlouva o správě lodí organizace BIMCO), jež se často používá ve vztazích mezi společnostmi spravujícími lodě a majiteli plavidel.

(4)  Study on ship management in Cyprus and in the European Union (Studie o správě lodí v Kypru a Evropské unii) ze dne 31. května 2008, kterou pro kyperskou vládu vypracovalo konsorcium pod vedením Vídeňské univerzity ekonomie a podnikatelské správy.

(5)  Bod 2.2 pokynů pro námořní dopravu.

(6)  Nesplněním pravidla dvou třetin však není dotčena způsobilost společnosti spravující lodě jako takové.

(7)  Je třeba připomenout, že evropští sociální partneři uzavřeli dohodu, která přijímá příslušné části Úmluvy o práci na moři z roku 2006, jež byla začleněna do práva Společenství směrnicí Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES (Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 30). Směrnice 2009/13/ES se v současnosti nachází v procesu začleňování do Dohody o EHP.

(8)  Pravidlo 2.1 a norma A2.1 (Pracovní smlouva námořníků) hlavy 2 MLC.

(9)  Ibid. Pravidlo 2.6 a norma A2.6 (Odškodnění námořníka za ztrátu plavidla nebo ztroskotání) hlavy 2.

(10)  Ibid. Pravidlo 4.1 a norma A4.1 (Lékařská péče na palubě plavidla a na pevnině); odpovědnost majitele plavidla: pravidlo 4.3 a norma A4.3 (Bezpečnost a ochrana zdraví a předcházení nehodám); pravidlo 4.4 (Přístup k zařízením sociální vybavenosti, která jsou umístěna na pevnině) hlavy 4.

(11)  Ibid. Pravidlo 4.2 a norma A4.2 (Odpovědnost majitele plavidla) hlavy 4.

(12)  Ibid. Pravidlo 2.5 a norma A2.5 (Repatriace) hlavy 2.

(13)  Kontrolní úřad využívá příležitosti této kapitoly pokynů, aby zdůraznil, že mechanismus výpočtu daně, kterou mají hradit společnosti spravující lodě i majitelé plavidel, je sám o sobě irelevantní; zejména je irelevantní, zda se použije systém založený na teoretickém zisku či nikoli.

(14)  Majiteli plavidla, pokud je způsobilý, zůstává povinnost uhradit celou daň z tonáže.