10.12.2009

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/31

---

ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 28/08/KOL

ze dne 23. ledna 2008

o programu pro dřevo („Verdiskapningsprogrammet for tre“) Norsko

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (1),

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (2), a zejména na články 61 až 63 a protokol 26 této dohody,

s ohledem na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (3), a zejména na článek 24 této dohody,

s ohledem na čl. 1 odst. 2 části I, na čl. 4 odst. 4, na článek 6, na čl. 7 odst. 5 a na články 13 a 14 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru,

s ohledem na pokyny o státní podpoře vydané Kontrolním úřadem (4) pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP, a zejména na oddíly o regionální podpoře a podpoře na výzkum a vývoj,

s ohledem na nařízení týkající se blokových výjimek pro podporu na vzdělávání a pro podporu malým a středním podnikům a dále na nařízení o podpoře de minimis  (5),

s ohledem na rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 147/06/KOL ze dne 17. května 2006 o zahájení formálního vyšetřovacího řízení podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru,

po vyzvání zainteresovaných stran, aby předložily své připomínky podle článku 6 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru (6),

vzhledem k těmto důvodům:

I.   SKUTEČNOSTI

1.   Postup

Dopisem ze dne 1. února 2005 (věc č.: 307555) obdržel Kontrolní úřad stížnost („stížnost“) sdružení podnikatelů v norském odvětví stavitelství a betonářství, „byggutengrenser.no“ („navrhovatel“). Ve stížnosti, kterou Kontrolní úřad obdržel a zaevidoval dne 3. února 2005, navrhovatel tvrdí, že norský stát poskytuje státní podporu odvětví dřevostaveb na základě programu „Verdiskapningsprogrammet for tre“, také známého jako „Treprogrammet“ (dále jen „program pro dřevo“).

Dopisem ze dne 17. května 2006 a po následné výměně různé korespondence (7) informoval Kontrolní úřad norské orgány, že se v souvislosti s programem pro dřevo rozhodl zahájit řízení podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

Norské orgány podaly připomínky dopisem Norské mise při Evropské unii ze dne 3. července 2006, který obsahoval dopisy ministerstva pro vládní správu a reformu a ministerstva zemědělství a potravin, oba ze dne 26. června 2006. Dopisy byly přijaty a zaevidovány Kontrolním úřadem dne 4. července 2006 (věc č.: 380386, dále jen „připomínky norských orgánů k rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení“).

Rozhodnutí č. 147/06/KOL o zahájení formálního vyšetřovacího řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie (8). Kontrolní úřad vyzval zainteresované strany, aby předložily své připomínky. Kontrolní úřad neobdržel od zainteresovaných stran žádné připomínky.

Během podzimu 2007 byl Kontrolní úřad ohledně programu pro dřevo také v neformálním kontaktu s norskými orgány prostřednictvím telefonu a elektronické pošty. Informace, které Kontrolní úřad v této souvislosti obdržel, byly norskými orgány sjednoceny v dopisu podaném elektronicky dne 10. prosince 2007 ministerstvem pro vládní správu a reformu (věc č.: 456845).

2.   Popis navrhovaného opatření

2.1   Cíl a správa programu pro dřevo popsaná v přípravných legislativních dokumentech

Cíl programu pro dřevo je vymezen v bílé knize vlády pro parlament o vytváření hodnot a příležitostí v odvětví lesnictví (St. meld. nr. 17 (1998-99 „Verdiskapning og miljø – muligheter i skogssektoren“) – dále jen „bílá kniha“).

Cílem bílé knihy bylo stanovit obecnou politiku pro racionální a udržitelné využívání lesních zdrojů a zvýšit přínos lesnictví pro národní hospodářství a všeobecný rozvoj norské společnosti. Bílá kniha obsahovala návrhy různých opatření na dosažení tohoto cíle, jedním z nichž byl i program pro dřevo. V jeho případě navrhovala bílá kniha zavést pětiletý program zaměřený na vytváření hodnot v odvětví dřeva a (dřevo)zpracujícího průmyslu. V bílé knize se konkrétně uvádělo, že cílem programu pro dřevo by mělo být zvýšení vytvářených hodnot v lesnictví a (dřevo)zpracujícím průmyslu a také zvýšení příspěvku odvětví lesnictví k dosažení udržitelnější výroby a spotřeby (9). V rámci těchto cílů se měl program pro dřevo zaměřit na i) zlepšení zpracování dřeva, ii) zvýšení míry používání dřeva a iii) zkvalitnění vztahů na různých úrovních obchodu mezi odvětvím lesnictví a trhem (10). Bílá kniha dále uváděla, že nový program by se měl zaměřit na hledání možností v oblastech vývoje produktů, návrhářství a architektury a měl by připravit půdu pro to, aby bylo dřevo vnímáno jako atraktivní stavební materiál se širokou škálou využití (11). Na obecnější úrovni bílá kniha rovněž poukázala na to, že cíle zvyšování hodnoty ve dřevozpracujícím průmyslu je třeba dosáhnout vnitrostátně (12).

Rámec pro zřízení programu pro dřevo byl podrobněji upraven v doporučení, které parlamentu předložil jeden z jeho stálých výborů (Innst. S. nr. 208 (1998-1999)) ze dne 3. června 1999 (dále jen „doporučení“). V doporučení se navrhuje, aby byla ustavena pracovní skupina, která by vymezila strategie i prováděcí a finanční potřeby nového programu.

Krátce poté, v červenci 1999, byla ustavena „pracovní skupina“ složená zejména ze zástupců ministerstva zemědělství, podnikatelských sdružení vlastníků lesů a producentů surového dříví, výzkumných a vývojových institucí i zástupců maloobchodního odvětví. Pracovní skupina zveřejnila dne 14. dubna 2000 zprávu („zpráva pracovní skupiny“) o obsahu, organizaci a financování programu pro dřevo.

Zpráva pracovní skupiny připomíná záměry a cíle programu pro dřevo uvedené v bílé knize. Dále uvádí, že program by se měl vztahoval na zpracovatelský řetězec mezi odvětvím lesnictví a odvětvím mechanického zpracování dřeva, ale zároveň by měl zahrnovat dodávky surovin dřevozpracujícímu průmyslu (např. s cílem zvyšování kvality, přesnosti a plynulosti dodávek) (13). Zpráva pracovní skupiny dále uvádí, že cílem je, aby se program pro dřevo zaměřil na norské zdroje dřeva a aby ke zlepšení došlo v rámci (dřevo)zpracujícího průmyslu Norska.

Zpráva pracovní skupiny navrhuje, aby odpovědnost za správu a provádění programu pro dřevo nesla organizace i) „Statens nærings- og distriktsutviklingsfond“, obecně známá jako „SND“, (která byla k 1. lednu 2004 restrukturalizována a přejmenována na „Innovasjon Norge“, a ii) řídící skupina („řídící skupina“) složená ze zástupců různých ministerstev a hospodářských subjektů jmenovaných ministerstvem zemědělství (14).

Podle zprávy pracovní skupiny by se na praktické rovině měla řídící skupina soustředit na hodnocení a vyvíjení programu (včetně zajištění ze strany hodnotového řetězce a ověřování, že činnosti programu odpovídají jeho cíli a strategiím), zatímco organizace Innovasjon Norge by měla být orgánem odpovědným za jeho provádění (15). Proto byla Innovasjon Norge zmocněna k tomu, aby schvalovala a přidělovala veškeré prostředky v rámci programu.

Během formálního vyšetřovacího řízení norské orgány vysvětlily, že při provádění programu pro dřevo se používaly zásady, kterými se obvykle řídí pracovní postupy organizace Innovasjon Norge (pracovní postupy pro účely správy jiných programů podpory) (16). Innovasjon Norge tedy poskytovala granty programu pro dřevo na základě i) dokumentu „Superior Policy“ Innovasjon Norge (17), vnitřních pokynů EHP Innovasjon Norge, iii) prvního dopisu od ministerstva zemědělství o ročním přidělení částky (18), iv) obecných postupů v manuálu pro pracovníky Innovasjon Norge a v) pokynů o státní podpoře vydaných Kontrolním úřadem (19). Z praktického hlediska mají největší význam zásady stanovené ve vnitřních pokynech EHP, na něž se odvolává většina připomínek zaslaných norskými orgány.

Vnitřní pokyny EHP byly vypracovány organizací Innovasjon Norge na základě existujících norských programů podpory, které tato organizace spravuje. Obsahují rovněž vysvětlení pojmu státní podpora ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, výňatky z pokynů o státní podpoře a z pravidel pro podporu de minimis a tabulku uvádějící míry podpory platné u existujících programů (20). Vnitřní pokyny EHP se soustavně aktualizují, Kontrolní úřad proto obdržel pět rozdílných verzí (21).

Norské orgány uvedly, že ve zprávě pracovní skupiny sice není uvedeno, jaké podmínky musí projekty splnit, aby byly způsobilé pro podporu, ale že takové podmínky byly stanoveny ve vnitřních pokynech EHP. I když ve zprávě pracovní skupiny žádný výslovný odkaz na vnitřní pokyny EHP není, norské orgány sdělily, že odkaz ve zprávě pracovní skupiny na „zásady a postupy“ (v rámci práva EHP) pro účely provádění programu pro dřevo je třeba chápat jako odkaz na vnitřní pokyny EHP (22). Podle norských orgánů se vnitřní pokyny EHP v tomto duchu staly nedílnou součástí programu pro dřevo (23). Pracovníci Innovasjon Norge jsou poučeni, aby posuzovali žádosti na základě takového konkrétního souboru pravidel ve vnitřních pokynech EHP, který považují za vhodný. Pokud se domnívají, že není zahrnuta žádná státní podpora, může být projekt financován ze 100 % (24).

2.2   Právní základ a roční rozpočty

Ze státního rozpočtu na příslušné roky je patrné, že program pro dřevo financuje ministerstvo zemědělství a potravin prostřednictvím každoročních příspěvků přímo ze státního rozpočtu. Financování programu pro dřevo bylo upraveno v návrhu vlády pro parlament, který obsahoval státní rozpočet na rok 2000 (St. prp. nr. 1 (1999-2000)); financování programu pro dřevo zde bylo zahrnuto v kapitole 1142 jako položka 71 (25). Každý státní rozpočet na následné roky zahrnoval částky pro program pro dřevo (26).

První dopis ministerstva zemědělství o ročním přidělení částky určený Innovasjon Norge přiděluje finanční prostředky organizaci Innovasjon Norge a pověřuje ji, aby s nimi hospodařila v souladu s cílem, odvětvím a cílovou skupinou, jak stanoví zpráva pracovní skupiny (27).

Dopisem ze dne 29. září 2005, který byl aktualizován dopisem ze dne 3. července 2006, informovaly norské orgány Kontrolní úřad, že rozpočty na program pro dřevo na rozpočtové roky 2000–2005 byly následující:

Roční rozpočet

Rok	Rozpočet (v mil. NOK)	Schváleno (v mil. NOK)
2000	17	8,8
2001	25	25,7
2002	20	18,2
2003	36	39,3
2004	35	28,4
2005	33	39,5
Celkem	166	159,9

Granty byly vyplaceny do tří let od roku, kdy došlo ke schválení („tilsagn“) a po dokončení projektu ze strany příjemce. Pokud nedošlo k úplnému využití rozpočtu na určitý rok, byla zbývající částka převedena do následujícího roku. Z toho důvodu může být celková hodnota schválených grantů v libovolném roce vyšší než částka plánovaná pro takový rok v rozpočtu.

2.3   Příjemci podpory v rámci programu pro dřevo

Zpráva pracovní skupiny stanoví, že program pro dřevo by měl být zaměřen na obchodní společnosti a další hospodářské subjekty s konkrétními projekty, které jsou v souladu se strategiemi a pracovními oblastmi programu a které přispívají k vyššímu vytváření hodnot (28).

Norské orgány dále uvedly, že program pro dřevo je otevřen všem příslušným odvětvím (odkaz na „odvětví mechanického zpracování dřeva“) a odvětvím, která mohou přispět k plnění cílů programu pro dřevo, jako například odvětví zkoumající využití dřeva v kombinaci s jinými materiály (29). V rámci těchto parametrů je program otevřený „soukromým osobám, společnostem, orgánům a sdružením, bez ohledu na strukturu či organizaci společnosti“ i „výzkumným a vzdělávacím institucím“ bez ohledu na zemi, v níž sídlí (30).

2.4   Způsobilé náklady a míra podpory

Norské orgány uvedly, že granty jsou v rámci programu pro dřevo poskytovány projektům, které „… přispívají k plnění cílů v rámci strategií a pracovních oblastí programu“ a které vedou k inovaci. Na základě zprávy pracovní skupiny se zdá, že ke splnění cílů programu pro dřevo by měly být využity následující tři strategie. Každou z těchto strategií je třeba provádět prostřednictvím činností uvedených pod každou strategií (31). Náklady na tyto činnosti jsou tudíž způsobilé pro financování v rámci programu pro dřevo.

i)

Profilování a komunikační strategie (tj. za účelem zvýšeného zapojení a ochoty rozvíjet hodnotový řetězec, přilákání dovedností, lidí a kapitálu, zvyšování viditelnosti a aktivního profilování lesů a dřeva, zaměření na výhody dřeva jako materiálu a šíření informací). Opatření za účelem provádění této strategie zahrnují kampaně, které představují oblasti lesnictví/dřevařství v pozitivním světle, šíření informací prostřednictvím časopisů o návrhářství/architektuře se zaměřením na dřevo, a poskytování informací profesionálním uživatelům, univerzitám, vzdělávacím institucím a spotřebitelům. Mezi další opatření patří zřízení internetového portálu a sítě, které poskytují informace napříč hodnotovým řetězcem a zároveň fungují jako zdroj všeobecných informací, a dále zřízení kontaktních míst na národní i regionální úrovni, která by sloužila výzkumným a vývojovým skupinám, architektům, návrhářům, skupinám zaměřeným na informační technologie, badatelům v oblasti trendů, novátorům a investorům atd.

ii)

Strategie vývoje produktů a novinek (zahrnující realizaci nových možností, nápadů a iniciativ přispívajících k inovaci a k novinkám). Možná opatření zahrnují strukturální rozvojové programy, zřizování podnikatelských fór zaměřených na malé podniky, projekty inovace napojené na různé vzdělávací instituce, soutěže návrhářů/architektů, vývoj nových produktů v rámci nových tržních segmentů (jako například rekreační trh; zařízení/infrastruktura pro „veřejná místa“; výrobky ze dřeva určené pro zdravotnictví atd.) a rozvojové projekty zaměřené na tvorbu zisku v hodnotovém řetězci (jako například suroviny, vedlejší produkty, obchod se dřevem a elektronický obchod). Další opatření zahrnují zřízení fóra a struktur pro vývoj novinek a inovace, studentské inovační projekty a soutěže architektů a návrhářů zaměřené na zvýšené využívání konkrétních dřevěných materiálů.

iii)

Strategie spolupráce a efektivity (zahrnující zlepšení toku výrobků a procesů v hodnotovém řetězci a efektivitě nákladů, tvorbu hodnot a ziskovost stejně jako optimální využívání lidských zdrojů a infrastruktury). Opatření zahrnují vývoj integrovaného logistického systému, který by zlepšil načasování distribuce zboží a kvalitu i cenu produktů, informační technologie zaměřené na úsporu nákladů na úrovni prodeje/distribuce a vývoj informačních systémů pro komunikaci napříč hodnotovým řetězcem s cílem zlepšit kvalitu. Další opatření zahrnují soutěže, přípravné studie pro vývoj integrovaného informačního systému a digitalizaci informací o zboží napříč hodnotovým řetězcem, znalostní programy v oblasti efektivity nákladů na rozvoj hodnot a (opatření na) tvorbu zisku v oblasti lesnictví, dřevařství a obchodu.

Vnitřní pokyny EHP specifikují způsobilé náklady pro malé a střední podniky, vzdělávací aktivity, výzkum a vývoj i způsobilé náklady na „investice“ (malých a středních podniků a v regionech). Překlad popisu způsobilých nákladů ve vnitřních pokynech EHP je připojen jako příloha I (32).

Zatímco vnitřní pokyny EHP specifikují míru podpory pro malé a střední podniky (33), míry podpory u jiných druhů podpor jsou uvedeny pouze odkazem na tabulku s názvem „Nejvyšší sazby financování programů spravovaných organizací Innovasjon Norge – velikost podniku a oblasti způsobilé pro podporu.“ Přeložená verze této tabulky, která neobsahuje odkaz na program pro dřevo, je uvedena v příloze II tohoto rozhodnutí.

Protože tabulka odkazuje na dvě odlišné míry podpory u přípravných studií výzkumu a vývoje v rámci programů „OFU/IFU“ a „Omstilling og nyskapning“, orgány vysvětlily, že na program pro dřevo byla použita míra podpory stanovená pro program „OFU/IFU“. Rozdíl je ten, že míra podpory pro studie technické proveditelnosti prováděné velkými podniky v souvislosti s předvýrobním výzkumem (pro velké podniky) může v programu „Omstilling og nyskapning“ činit až 55 %, zatímco v programu „OFU/IFU“ je tato míra podpory nanejvýš 50 %.

Podmínkou pro udělení grantů z programu pro dřevo jsou obvykle příspěvky příjemců ve formě financování a pracovní síly (34). Pro spolufinancování však neexistují minimální požadavky; jeho podíl záleží spíše na cílech a povaze konkrétního projektu. V této souvislosti norské orgány uvedly, že podpora z programu pro dřevo se poskytuje v souladu s mírami podpory stanovenými ve vnitřních pokynech EHP, čili že zde ve skutečnosti vždy dochází k určitému spolufinancování.

Orgány však rovněž vysvětlily, že v rámci programu pro dřevo zavedly postup, při němž obdrží určité projekty financování 100 % nákladů; v takovém případě ke spolufinancování nedochází. V tomto ohledu orgány odkázaly na zprávu pracovní skupiny, v níž se uvádí: „Podíl financování v rámci programu pro dřevo se liší podle cíle a povahy projektů. Z programu lze financovat celý projekt [náklady], je-li obtížné určit někoho, kdo by měl z projektu přímý prospěch (např. čistě studijní projekty nebo přípravné studie). Podíl financování v rámci programu může být odpovídajícím způsobem nižší, jde-li o projekty, u nichž se očekává, že budou pro účastníky projektu významné a přinesou jim přímý užitek. Použijí se pravidla ke státní podpoře EHP. V mezích stanovených těmito pravidly se pro tento program vypracují zásady a správní postupy.“ (35)

Orgány dále vysvětlily, že postup 100 % financování se použil v případech, kdy bylo obtížné určit zainteresovanou stranou, která by měla z projektu přímý prospěch (nebo jestliže se má za to, že jednotlivé podniky získají jen malý prospěch), například u předběžných studií nebo zpráv ve zvláštních cílových oblastech. Příkladem, který uvedly orgány, je grant ve výši 125 000 NOK pro Norsk Treteknisk Institutt na projekt rozvoje výroby hoblovaných panelů pro použití v interiérech (36). Norské orgány uvedly, že výsledky (projektu) jsou k dispozici společnostem, které jsou členy institutu a že většina informací Norsk Treteknisk Institutt je každopádně všeobecně přístupná prostřednictvím jeho knihovny.

2.5   Podpora de minimis

Norské orgány sdělily, že granty poskytnuté na základě ustanovení programu pro dřevo splňují podmínky, aby mohly být považovány za podporu de minimis. Orgány vysvětlily, že pokud byla poskytnuta podpora de minimis, „schvalovací dopis“ odeslaný příjemci podpory obsahuje odkaz na limit takové podpory a na časový rámec a také na povinnost příjemce podpory informovat orgány o podpoře obdržené z jiných zdrojů v období tří let následujících od okamžiku, kdy bylo schváleno poskytnutí podpory (37).

Orgány také vysvětlily existenci správního postupu, podle nějž lze poskytnutou podporu, kupříkladu pro výzkum a vývoj, ještě „navýšit“ podporou de minimis. Tento postup je uveden ve vnitřních pokynech EHP ve znění ze září 2004 a července 2005 (38).

2.6   Doba trvání

Norské orgány uvedly, že program pro dřevo začal fungovat dne 1. července 2000 (tj. den, od kterého bylo možné podávat žádosti o podporu) a zůstal v účinnosti po dobu pěti let, do konce roku 2005 (poslední schválení bylo uděleno dne 30. prosince 2005) (39).

2.7   Obchod s produkty ze dřeva

Na základě bílé knihy vlády pro parlament o vytváření hodnot a příležitostí v odvětví lesnictví je patrné, že Norsko vyváží produkty ze dřeva do EU. V tomto ohledu se v bílé knize v oddílu 4.3 konkrétně uvádí, že „Norsko vyváží přibližně 85–90 % velkoobchodní produkce produktů ze dřeva a papíru a přibližně 35 % produkce surového dříví. Dodávky do zemí EU představují v prvním případě 70 % a ve druhém případě 90 % celkového vývozu. Jakékoli strategie nebo politické zásahy v rámci EU, které mohou mít dopad na dovoz produktů lesnictví do EU, by mohl mít pro norské odvětví lesnictví výrazné důsledky.“ (40) Navíc se podle statistik Eurostatu zdá, že s produkty ze dřeva se v EU široce obchoduje (41). A dále, podle statistik vypracovaných „Statistics Norway“ („Statistisk sentralbyrĺ“) je patrné, že Norsko také z EU dováží významné objemy surového dříví, zpracovaného dřeva a produktů ze dřeva („Tømmer, trelast og kork …“) (42).

2.8   Působnost Dohody o EHP

Ustanovení čl. 8 odst. 3 Dohody o EHP stanoví:

„Není-li stanoveno jinak, ustanovení této dohody se použijí pouze:

a)	na produkty uvedené v kapitolách 25 až 97 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, s výjimkou produktů uvedených v protokolu 2;

b)	na produkty uvedené v protokolu 3, na něž se vztahují zvláštní ustanovení uvedená v tomto protokolu.“

Na dřevo a výrobky ze dřeva se vztahuje kapitola 44.

2.9   Důvody pro zahájení řízení

Kontrolní úřad zahájil formální vyšetřovací řízení na základě předběžného zjištění, že program pro dřevo zahrnuje státní podporu, na kterou se nevztahuje žádná z výjimek stanovených v Dohodě o EHP. V důsledku toho má Kontrolní úřad pochybnosti, zda lze program pro dřevo považovat za slučitelný s fungováním Dohody o EHP. Bylo poukázáno na skutečnost, že dokumenty, které norské orgány o programu pro dřevo předložily, neobsahovaly konkrétní definice způsobilých projektů, způsobilých nákladů ani limity pro nejvyšší míru podpory, kterou lze poskytnout.

Norské orgány byly vyzvány k předložení informací o existenci jakýchkoli závazných vnitřních pokynů, které nařizují, že by program měl být prováděn v souladu s pokyny o státní podpoře a/nebo s nařízeními o blokových výjimkách. Kontrolní úřad však upozornil, že i kdyby bylo možné takový správní postup doložit, stále může tento program považovat za neslučitelný s fungováním Dohody o EHP, protože z programu pro dřevo lze poskytovat 100 % podporu projektům v případě, že správní orgán nepovažoval grant za podporu vzhledem k tomu, že dotyčnou činnost nebylo možné připsat jednotlivým podnikům a že přinášela jen malý prospěch.

Co se týče toho, zda granty poskytnuté v rámci programu pro dřevo na základě zvláštních ustanovení o podpoře de minimis splňují podmínky, aby je bylo možno považovat za podporu de minimis podle pokynů o státní podpoře nebo podle pozdějšího nařízení o podpoře de minimis (které k 1. únoru 2003 v tomto ohledu pokyny o státní podpoře nahradilo (43), Kontrolní úřad zaujal názor, že příslušná ustanovení zřejmě nejsou v souladu s pravidly o poskytování podpory de minimis.

3.   Připomínky norských orgánů

3.1   Procesní pravidla

Norské orgány uznávají, že program pro dřevo měl být formálně ohlášen Kontrolnímu úřadu, ale namítaly, že pouhá skutečnost, že tento program nebyl ohlášen, neznamená, že Kontrolní úřad může pouze z tohoto důvodu dospět k závěru, že program je neslučitelný s fungováním Dohody o EHP.

3.2   Hmotná pravidla

Norské orgány namítají, že v praxi byla hmotná pravidla o státní podpoře Dohody o EHP dodržována. Zaprvé, dokument „Superior Policy“ Innovasjon Norge nařizuje, že veškeré financování musí být poskytováno v rámci limitů stanovených mezinárodními dohodami, jejichž je Norsko stranou. Zadruhé, pracovníci Innovasjon Norge byli (prostřednictvím zprávy pracovní skupiny) poučeni, aby prováděli program pro dřevo v souladu s Dohodou o EHP. Za účelem snadnějšího dodržování Dohody o EHP byly vypracovány vnitřní pokyny EHP. Zatřetí, pracovníci mají zkušenosti s pokyny o státní podpoře a účastní se vzdělávacích kurzů na toto téma. V případě pochyb mohou požádat o radu právní odbor Innovasjon Norge.

Pokud jde o možnost 100 % financování nákladů projektu, norské orgány namítaly, že se tento postup vztahuje na projekty, které nespadají do působnosti Dohody o EHP, protože v jejich případě neexistuje žádná státní podpora ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP nebo existuje pouze podpora de minimis. Orgány předložily tabulku s rozpisem veškerých finančních prostředků přidělených v rámci programu pro dřevo.

Orgány uvádějí, že v osmi případech (zastoupených dvěma příklady) byla podpora poskytnuta projektům týkajících se produktů (jako je „dřevo na pni“), které nejsou uvedeny v kapitolách 25 až 97 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží, a které proto nespadají do působnosti Dohody o EHP.

Orgány dále sdělují, že 114 příjemců programu pro dřevo není považováno za „podniky“ ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, protože tito příjemci neprovádějí hospodářskou činnost. 15 příjemců je považováno za „vzdělávací a výzkumná zařízení“, ve 25 případech „veřejných subjektů“ se jedná o podporu obcím a v 74 případech je podpora určena „odvětvovým organizacím“.

V případě „vzdělávacích a výzkumných zařízení“ (zastoupených dvěma příklady, jedním z nichž je nezisková organizace) se norské orgány domnívají, že tato zařízení nespadají do působnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP na základě oddílu 2.2 v bývalé kapitole 14 pokynů o státní podpoře pro výzkum a vývoj, podle něhož „nezisková zařízení vysokoškolského výzkumu obvykle nespadají do působnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP“ a který stanoví, že „tam, kde jsou výsledky veřejně financovaných projektů výzkumu a vývoje prováděných takovými zařízeními zpřístupněny nediskriminačním způsobem evropskému průmyslu, bude mít Kontrolní úřad ESVO za to, že tyto případy za běžných okolností nezahrnují státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP“.

Norské orgány namítají, že podpora „odvětvovým organizacím“ (složeným z neziskových zájmových organizací, jež se zabývají šířením informací) nezahrnuje státní podporu, protože finanční prostředky nejsou poskytovány (přímo) podnikům, ale jsou poskytovány prostřednictvím odvětvových organizací, které nejsou považovány za podniky. Odkazuje se na rozhodnutí Komise ohledně organizace Asetra, v jejímž případě bylo podle názoru norských orgánů rozhodnuto o neexistenci podpory proto, že Asetra nebyl podnik ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES (44). Norské orgány rovněž namítají, že Soudní dvůr v několika věcech podal výklad „pojmu „hospodářská výhoda““ a že ve věci C-43/99 Adria Wien odůvodnění Soudního dvora ukazuje, že je nutno rozlišovat mezi abstraktními výhodami, tj. náklady, které by obvykle nebyly „zahrnuty v rozpočtu“ podniku, a náklady, které by v rozpočtu zahrnuty byly (45).

Orgány též namítají, že v dalších 31 případech (z nichž je uvedeno několik příkladů) neobdrželi příjemci žádnou hospodářskou výhodu, protože na oplátku poskytovali službu, a že tyto případy proto nespadají do působnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

Norské orgány odkazují na schvalovací dopis, který sděluje, že příjemce musí poskytnout informace „o podpoře obdržené na základě případných nových žádostí o veřejnou pomoc … Tato povinnost trvá tři roky od vydání schvalovacího dopisu. Příjemce podpory nemůže v průběhu jakéhokoli tříletého období obdržet podporu de minimis, která by přesáhla celkovou výši 100 000 EUR (přibližně 815 000 NOK)“.

Orgány tvrdí, že z odkazu na „jakékoli tříleté období“ je jasné, že příjemce podpory nemá možnost obdržet podporu de minimis během jakéhokoli období tří let, ať již takové období předchází schvalovacímu dopisu nebo po něm následuje. Povinnost poskytnout informace o podpoře obdržené během tří let počítaných od vydání schvalovacího dopisu musí být chápána v souvislosti s textem, který se týká zákazu být příjemcem podpory během „jakéhokoli“ tříletého období. Podle orgánů toto ustanovení zaručuje shodu s nařízením o podpoře de minimis. Orgány navíc uvádějí, že v každém případě je většina poskytovaných podpor pod hranicí podpory de minimis.

Orgány však také vysvětlily, že „[procesní] rámec podpory de minimis ale v [určitých] případech dodržen nebyl, neboť tato podpora [byla] považována za podporu odpovídající hmotným pravidlům a blokovým výjimkám pro podporu pro malé a střední podniky, podporu na výzkum a vývoj a na vzdělávání.“ Orgány následně objasnily, že odkaz na nedostatečné dodržování „procesních pravidel“ znamená, že v 10 případech byla podpora poskytnuta v dovolené míře, ale byla ještě navýšena podporou de minimis, aniž by její příjemce byl o prvku podpory de minimis informován.

Norské orgány namítají, že Kontrolní úřad nevěnoval dostatečnou pozornost postupům, které organizace Innovasjon Norge používala při posuzování slučitelnosti podpory.

Orgány v podstatě říkají, že v rámci programu pro dřevo nebyla poskytnuta žádná podpora coby podpora regionální a že k takovému nedorozumění patrně vedl přehled (přiložený k vnitřním pokynům EHP), který stanoví nejvyšší míry podpory (včetně podpory regionální). Ihned poté orgány uvádějí, že však existují případy, kdy podpora byla poskytnuta do výše nejvyšší míry podpory povolené pro podporu pro výzkum a vývoj, ale byla navýšena bonusem regionální podpory ve výši 5 %. Jako příklad je uvedena podpora pro Trysil Skog AS.

Co se týče 78 případů podpory na výzkum a vývoj (pro příklad byly uvedeny tři z nich), orgány namítají, že podpora byla poskytnuta v souladu s hmotnými zásadami pokynů o státní podpoře. Byla zohledněna míra, do jaké projekt předvídá vývoj nové technologie, poznatků nebo metod, a byly upřednostněny projekty s největším stupněm novátorství. Také se bralo v úvahu, zda je projekt způsobilý pro financování z jiných zdrojů, jako například v rámci programu „Skattefunn“.

Orgány namítají, že ačkoli ve vnitřních pokynech EHP není uveden ani název, ani odkaz na nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky a podpory na vzdělávání, jsou tato nařízení do vnitřních pokynů EHP „do velké míry začleněna“.

II.   POSOUZENÍ

1.   Přítomnost státní podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP

Ustanovení čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP stanoví:

Aby opatření představovalo státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí splňovat čtyři následující kumulativní kritéria: opatření i) musí poskytnout příjemcům hospodářskou výhodu, kterou by při běžném podnikání neměli, ii) tato výhoda musí být poskytnuta státem nebo ze státních prostředků a iii) musí být selektivním zvýhodněním určitých podniků nebo výroby určitého zboží a iv) musí narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi smluvními stranami.

1.1   Hospodářská výhoda

Opatření musí poskytovat příjemci hospodářskou výhodu, která při běžném podnikání nevzniká.

V rámci programu pro dřevo poskytují norské orgány finanční granty obchodním společnostem, obchodním sdružením, svazům atd., které mohou přispívat k cílům tohoto programu. Podnikům, které mají z takových grantů prospěch, je poskytována hospodářská výhoda, tj. grant, který by jinak při svém běžném podnikání neobdržely.

1.2   Přítomnost státních prostředků

Výhoda musí být poskytnuta státem nebo ze státních prostředků.

Granty udílené v rámci programu pro dřevo jsou financovány ministerstvem zemědělství a potravin a pocházejí přímo ze státního rozpočtu.

1.3   Zvýhodňování určitých podniků nebo určitých odvětví výroby

Opatření musí zvýhodňovat určité podniky nebo určitá odvětví výroby.

Z různých legislativních přípravných dokumentů (jako je bílá kniha, doporučení, zpráva pracovní skupiny) vedoucích k ustavení programu pro dřevo vyplývá, že cílem programu je zlepšovat i) hodnoty ve dřevozpracujícím průmyslu a ii) vztahy na různých úrovních obchodu mezi odvětvím lesnictví a trhem (což zahrnuje dodávky surovin dřevozpracujícímu odvětví), a to vedle obecného cíle zvýšení skutečného využívání dřeva.

Granty v rámci programu pro dřevo jsou tedy poskytovány pouze tehdy, pokud se má za to, že zvýhodní dřevozpracující odvětví a související dřevařská odvětví stejně jako dodávky surovin těmto odvětvím. Program pro dřevo tedy zvýhodňuje podniky v rámci odvětví dřeva a vylučuje ostatní odvětví; je proto ve své povaze selektivní. V tomto ohledu soud ESVO rozhodl, že opatření může být selektivní i v případě, kdy zahrnuje (podniky v) celé(m) odvětví (46).

Je třeba uvést, že ačkoliv mohou být granty v rámci programu pro dřevo poskytnuty také podnikům v jiných odvětvích (například v případech, kdy průmysl zkoumá možnost využití dřeva v kombinaci s jinými materiály), je tato možnost otevřena pouze těm odvětvím, která mohou přispět k naplnění celkového cíle programu pro dřevo, tj. všeobecně zvyšovat hodnotu ve dřevozpracujícím průmyslu. Kontrolní úřad se proto domnívá, že i tato možnost má v konečném důsledku za cíl zvýhodnit podniky ve dřevozpracujících odvětvích a souvisejících odvětvích dřeva.

1.4   Narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi smluvními stranami

Opatření musí narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi smluvními stranami.

V rámci programu pro dřevo norské orgány poskytují granty podnikům ve dřevozpracujícím (a souvisejících) odvětví(ch). Norské odvětví vyváží významnou část velkoobchodního surového dříví a zušlechtěných produktů ze dřeva (až 90 %) do jiných zemí EHP, kde se s produkty ze dřeva široce obchoduje. Norsko dále dováží surové dříví, zpracované dřevo a produkty ze dřeva z EU. Za takových okolností povede poskytnutí podpory podnikům v rámci programu pro dřevo k posílení postavení příjemců ve srovnání s jinými podniky se sídlem v Norsku nebo v jiných zemích EHP soutěžících ve dřevozpracujícím (a souvisejícím) průmyslu. Jelikož dřevo je pouze jednou ze surovin používaných ve stavebnictví, granty poskytnuté stavebním společnostem v rámci programu pro dřevo posílí a upevní jejich postavení ve srovnání s jinými podniky soutěžícími v odvětví stavebnictví (47).

Kontrolní úřad se tudíž domnívá, že poskytování finanční podpory podnikům v rámci programu pro dřevo povede k narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu.

1.5   Závěr a existence programu podpory

Ve světle výše uvedeného dochází Kontrolní úřad k závěru, že program pro dřevo splňuje kritérium čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, a tudíž představuje státní podporu. Norské orgány však namítaly, že některé z jednotlivých grantů poskytnutých v rámci programu pro dřevo nespadají do působnosti Dohody o EHP nebo nesplňují podmínky pro to, aby je bylo možno považovat za státní podporu.

Kontrolní úřad se domnívá (a to norské orgány nezpochybnily), že program pro dřevo je opatřením, na jehož základě lze – aniž by byla vyžadována další prováděcí opatření – poskytovat jednotlivé podpory podnikům vymezeným v tomto opatření obecným a nekonkrétním způsobem. Tento program tudíž splňuje podmínky pro program podpory ve smyslu čl. 1 písm. d) části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru. V tomto ohledu Kontrolní úřad poukazuje, že ve věci C-310/99 rozhodl Evropský soudní dvůr takto: „Nebylo zapotřebí, aby zpochybňované rozhodnutí obsahovalo rozbor podpory, která byla v jednotlivých případech poskytnuta na základě programu. Teprve ve fázi navracení neoprávněně vyplacených prostředků je nutné zvážit jednotlivou situaci každého dotčeného podniku.“ (48). V souladu s touto judikaturou posuzoval Kontrolní úřad program pro dřevo na základě jeho všeobecných vlastností (oproti specifikům jednotlivých grantů poskytnutých v rámci programu). Argumenty norských orgánů nemohou posouzení ovlivnit a svou úlohu budou mít teprve při (případné) diskusi o navracení neoprávněně vyplacených prostředků. Závěr týkající se slučitelnosti či neslučitelnosti tohoto programu s fungováním Dohody o EHP nevylučuje předem otázku navracení neoprávněně vyplacených prostředků v jednotlivých případech, kdy byla poskytnuta podpora. Jak je uvedeno v rozsudku citovaném výše, navracení neoprávněně vyplacených prostředků je až druhým krokem a bude nařízeno v případech, u nichž došlo ke skutečnému porušení hmotných ustanovení o státní podpoře.

Kontrolní úřad shledává, že norské orgány nezpochybnily, že program pro dřevo umožňuje poskytovat příjemcům finanční granty na produkty, na něž se vztahuje Dohoda o EHP, jako je například dřevo. Orgány nezpochybnily ani to, že program pro dřevo zahrnuje možnost poskytovat finanční prostředky subjektům, které lze považovat za podniky ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Nepochybné je rovněž to, že program pro dřevo neposkytoval finance pouze příjemcům, kteří na oplátku poskytovali službu.

Jinými slovy, program pro dřevo sám o sobě předvídal poskytování státní podpory. Možnost, že někteří příjemci programu pro dřevo nemusí spadat do působnosti Dohody o EHP (odkazem na skutečnost, že na jejich produkty se tato dohoda nevztahuje nebo že oni sami nejsou podniky ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP), nemění nic na tom, že program pro dřevo splňuje podmínky, aby byl považován za program podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

2.   Procesní požadavky

Podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru „Kontrolní úřad ESVO je včas informován o všech plánech ohledně poskytnutí nebo změny podpor, aby mohl podat své vyjádření (…). Dotčené státy ESVO neprovádějí navrhovaná opatření, dokud není v řízení přijato konečné rozhodnutí.“

Kontrolní úřad shledává, že vzhledem k tomu, že na kapitolu 44 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (Dřevo a výrobky ze dřeva) se vztahuje Dohoda o EHP, musí být program pro dřevo posuzován na základě této dohody. Norské orgány program pro dřevo před jeho prováděním neoznámily, a tudíž nesplnily svou oznamovací povinnost podle čl. 1 odst. 3 části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru. Státní podpora poskytovaná v rámci programu pro dřevo tudíž představuje „nezákonnou podporu“ ve smyslu čl. 1 písm. f) části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

3.   Slučitelnost podpory

Kontrolní úřad předběžně poznamenává, že i když program pro dřevo obsahoval podrobnosti například o cílech a způsobilých nákladech, zjevně neobsahoval žádné podmínky, podle nichž měla být podpora poskytována. Program podpory bez konkrétních omezení toho, jak má být podpora poskytována (například co se týče její míry), nemůže Kontrolní úřad schválit jako slučitelný s fungováním Dohody o EHP. Skutečnost, že v praxi mohly být pokyny o státní podpoře v jednotlivých případech dodržovány, toto stanovisko nezmění, ale – jak je uvedeno výše v bodu I-1.5 – ovlivní pouze to, zda je nutné navracení neoprávněně vyplacených prostředků.

Jak však Kontrolní úřad v této souvislosti shledává, norské orgány sdělily, že odkaz ve zprávě pracovní skupiny na provádění programu na základě „zásad a postupů“ v rámci právních předpisů EHP je nepřímým odkazem na vnitřní pokyny EHP. Kontrolní úřad tomu rozumí tak, že pokyny, které stanoví například nejvyšší míru podpory, jakou dovolují právní předpisy EHP v různých situacích, měly být považovány za pravidla programu pro dřevo a za podmínky, za nichž lze podporu programu pro dřevo poskytovat. Jinými slovy, program obsahoval identifikovatelný soubor pravidel, které omezovaly poskytování podpory v jeho rámci.

Co se týče informace norských orgánů o tom, že „pokyny jsou soustavně revidovány“, připomíná se, že slučitelnost nezákonné státní podpory s fungováním Dohody o EHP je nutno posuzovat v souladu s hmotnými kritérii, která byla stanovena v nástroji platném v době poskytnutí podpory nebo – v případě programu – v době ustavení programu. Navíc je třeba posoudit každou revizi pravidel programu, aby se určilo, zda nepředstavují změnu programu ve smyslu rozhodnutí 195/04/KOL (49). Níže uvedené posouzení tedy analyzuje, zda vnitřní pokyny Innovasjon Norge, včetně jejich následných změn, mohly být jako pravidla programu pro dřevo považovány za slučitelné s fungováním Dohody o EHP, zejména zda jsou v souladu s pokyny o státní podpoře Kontrolního úřadu a s nařízeními týkajícími se blokových výjimek, neboť ty v té době byly použitelné.

3.1   Slučitelnost s čl. 61 odst. 2 Dohody o EHP

V tomto případě neplatí žádná z výjimek podle čl. 61 odst. 2 EHP, protože program pro dřevo nemá cíle, které jsou uvedeny v těchto ustanoveních.

3.2   Slučitelnost s čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP

Opatření státní podpory se považuje za slučitelné s fungováním Dohody o EHP podle čl. 61 odst. 3 písm. a) Dohody o EHP tehdy, pokud má napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností. Protože však norská mapa regionální podpory žádné takové oblasti neurčuje, není toto ustanovení relevantní (50).

Kromě toho neplatí ani výjimka uvedená v čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP, protože cílem státní podpory poskytované v rámci programu pro dřevo není napomáhat uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu ani napravovat vážnou poruchu v hospodářství Norska.

Platí nicméně, že výjimka podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP stanovující, že státní podporu lze považovat za slučitelnou se společným trhem v případech, kdy usnadňuje rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí a nemá nepříznivý vliv na podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem, může být použitelná. Je tomu tak, pokud je opatření v souladu s pokyny o státní podpoře nebo s jakýmikoli použitelnými nařízeními o blokových výjimkách.

Podniky se stávají způsobilými pro regionální podporu tehdy, pokud sídlí v určitých regionech vymezených výše uvedenou norskou mapou regionální podpory a pokud jsou splněny podmínky stanovené v pokynech o státní podpoře týkajících se regionální podpory (51).

Norské orgány tvrdily, že podpora v rámci programu pro dřevo nebyla poskytována ve formě regionální podpory. Kontrolní úřad však shledává, že program pro dřevo byl prováděn na základě vnitřních pokynů EHP, které stanoví možnost poskytovat regionální (investiční) podporu (52). Orgány navíc odkazovaly na případy, u nichž byla podpora pro výzkum a vývoj ještě navýšena 5 % bonusem regionální podpory (příklad – Trysil Skog AS).

Kontrolní úřad shledává, že podmínky o poskytování regionální podpory stanovené v pokynech o státní podpoře musí být dodrženy i v případech, kdy je regionální podpora poskytována jako bonus. Zpráva pracovní skupiny ani vnitřní pokyny EHP však neodkazují na podmínky, které je třeba při poskytování regionální podpory dodržovat, jako je například podmínka identifikace přínosů pro region (ve formě produktivního investování nebo vytváření pracovních míst), ani nezahrnují odkaz na mapu regionální podpory pro Norsko. Za takových okolností se Kontrolní úřad proto nemůže ujistit, zda jsou ustanovení o regionální podpoře v rámci programu pro dřevo v souladu s pokyny o státní podpoře regionům.

Státní podporu pro výzkum a vývoj lze považovat za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP, jsou-li splněny příslušné podmínky pokynů o státní podpoře (53). Pokyny o státní podpoře vymezují různé druhy výzkumu a vývoje, například „základní výzkum“, „průmyslový výzkum“ a „předvýrobní vývojová činnost“ i použitelné míry podpor vztahující se na tyto jednotlivé druhy.

Kontrolní úřad shledává, že způsobilý výzkum, způsobilé náklady a míry podpory stanovené ve vnitřních pokynech EHP odpovídají těm, jež jsou stanoveny v pokynech o státní podpoře týkajících se výzkumu a vývoje, s výjimkou technických přípravných studií. Zatímco tabulka s mírami podpory ve vnitřních pokynech EHP odkazuje na dvě rozdílné míry podpory pro technické přípravné studie prováděné velkými společnostmi v rámci předvýrobního výzkumu, konkrétně 50 % a 55 % (54), pokyny o státní podpoře výslovně stanoví, že kombinace bonusů nesmí u předvýrobního výzkumu vyústit v míru podpory přesahující 50 % (55).

Vzhledem k tomu, že jedna míra podpory z měr stanovených ve vnitřních pokynech EHP není v souladu s pokyny o státní podpoře, a vzhledem k tomu, že neexistuje důkaz o existenci pokynu pro pracovníky Innovasjon Norge, aby používali míru podpory programu OFU/IFU, která je s pokyny o státní podpoře v souladu, zdálo by se, že pravidla programu pro dřevo předvídají možnost poskytovat takovou míru podpory, která převýší nejvyšší míru stanovenou v pokynech o státní podpoře. Kontrolní úřad navíc neobdržel žádné odůvodnění, proč souhlasit s vyšší mírou podpory než jakou stanoví pokyny o státní podpoře.

Podpora poskytnutá v souladu s nařízeními o blokových výjimkách pro malé a střední podniky a/nebo podpory na vzdělávání je považována za slučitelnou s fungováním Dohody o EHP v případě, že splňuje všechny podmínky relevantního nařízení o blokových výjimkách a obsahuje na něj výslovný odkaz (citací jeho názvu a odkaz na zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie) (56). Státní rozpočty, zpráva pracovní skupiny ani žádný z legislativních přípravných dokumentů týkající se programu pro dřevo však odkaz na použití nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky ani na nařízení o blokových výjimkách pro podpory na vzdělávání neobsahují. Kontrolní úřad neobdržel od norských orgánů žádné informace ohledně použití jakéhokoliv nařízení o blokových výjimkách ke zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Norské orgány tudíž nesplnily požadavky nařízení o blokových výjimkách, a program pro dřevo tedy nelze považovat za slučitelný s blokovými výjimkami.

Ve světle hmotných zásad stanovených v nařízeních o blokových výjimkách pro malé a střední podniky a podpory na vzdělávání lze však program pro dřevo považovat za slučitelný s fungováním Dohody o EHP na základě čl. 61 odst. 3 písm. c). Kontrolní úřad v tomto ohledu shledává, že všechny definice, způsobilé náklady a míry podpory na vzdělávání stanovené ve vnitřních pokynech EHP (57) odpovídají nařízení o blokových výjimkách pro podporu na vzdělávání. Navíc také definice, způsobilé náklady a použitelné míry podpory na poradenské služby a veletrhy pro malé a střední podniky stanovené ve vnitřních pokynech EHP (58) odpovídají nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky.

Podle oddílu 4.3.2 vnitřních pokynů EHP lze však podporu pro malé a střední podniky poskytnout na „vytváření sítí a spolupráci“, což je účel, který je jednoznačně mimo působnost hmotných ustanovení nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky. Je tedy otázkou, zda financování poskytované pro takové účely lze považovat za slučitelné na základě pokynů o státní podpoře týkajících se malých a středních podniků, nebo na základě hmotných zásad stanovených přímo v čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP (59).

Pokyny o státní podpoře stanoví, že financování malých a středních podniků za účelem „spolupráce“ lze poskytnout, není-li hospodářská soutěž narušena v rozsahu, který by byl v rozporu se společným zájmem. Na tomto základě se Kontrolní úřad domnívá, že lze souhlasit s možností uváděnou ve vnitřních pokynech EHP – možností financovat malé a střední podniky za účelem „nalezení pracovních partnerů, vytyčení strategií a formalizace spolupráce během fáze zřizování podniku“.

Oproti tomuto se Kontrolní úřad dále domnívá, že možnost financovat neurčené „mimořádné společné akce“ (60) během „operační fáze“ dovoluje kdykoli financovat širokou řadu opatření, která by nemusela spadat do spolupráce mezi malými a středními podniky, a mohla by tedy ovlivnit hospodářskou soutěž v rozsahu, který je v rozporu se společným zájmem. Norské orgány na dotaz v této věci odpověděly, že financování podle tohoto ustanovení se týká pouze poradenských služeb. Orgány však v téže souvislosti sdělily, že toto ustanovení rovněž dovoluje v kontextu pomoci sítím financovat „související služby“.

Kontrolní úřad se domnívá, že na základě takto nejednoznačných a otevřených ustanovení si nemůže být jist, že pravidla tohoto programu týkající se financování malých a středních podniků jsou v souladu s pokyny o státní podpoře malých a středních podniků nebo s jejich hmotnými zásadami, a proto nemůže pravidla programu považovat za slučitelná s fungováním Dohody o EHP podle čl. 61 odst. 3 písm. c) této dohody.

Zpráva pracovní skupiny stanoví, že program může financovat veškeré náklady projektu, je-li obtížné určit kohokoli, kdo by měl z projektu přímý prospěch. Orgány vysvětlily, že 100 % financování nákladů projektu se používá například tehdy, když je obtížné určit subjekt, který by měl z projektu přímý prospěch, nebo jestliže přináší příjemcům pouze mírné zvýhodnění (například u předběžných studií a zpráv ve zvláštních cílových oblastech), na základě toho, že v těchto případech není přítomna žádná podpora (61).

K tomuto postupu je nutno učinit tyto dvě připomínky: 1) ačkoli norské orgány odkazují na předběžné studie a zprávy jako na příklady případů, které nezahrnují žádnou podporu, pokyny o státní podpoře týkající se výzkumu a vývoje stanoví nejvyšší míru podpory pro technické studie proveditelnosti, což ukazuje, že financování studií (byť přípravných) může zahrnovat státní podporu (62); a 2) skutečnost, že se jedná pouze o mírný prospěch, sama o sobě nevylučuje přítomnost státní podpory, ledaže je míra zahrnuté podpory nižší než limit pro podporu de minimis.

Na tomto základě se Kontrolní úřad domnívá, že postup financování 100 % nákladů projektu nevychází z kritérií, která by zaručila nepřítomnost státní podpory, a jelikož 100 % financování není přijatelné podle žádného oddílu pokynů o státní podpoře a ani v souvislosti s tímto případem nebylo poukázáno na to, že taková míra podpory je odůvodněná přímo podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, domnívá se Kontrolní úřad, že program, který tento postup dovoluje, není slučitelný s fungováním Dohody o EHP.

Z výše uvedeného plyne, že program pro dřevo není z několika důvodů v souladu s pokyny ke státní podpoře a že se na něj nevztahuje žádná výjimka podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP. V důsledku toho se Kontrolní úřad domnívá, že program pro dřevo nelze považovat za slučitelný s fungováním Dohody o EHP.

3.3   Podpora de minimis

Podle norských orgánů obsahuje program pro dřevo ustanovení upravující podmínky, které v případě splnění zaručují, že granty lze považovat za podporu de minimis. Kontrolní úřad se domnívá, že příslušná ustanovení programu pro dřevo nejsou v souladu s pravidly de minimis.

Poskytnutá podpora může splnit podmínky de minimis podle pokynů o státní podpoře nebo následného nařízení o podpoře de minimis s tím důsledkem, že dotyčné opatření nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP a že neexistuje oznamovací povinnost. Jelikož byl program pro dřevo prováděn od 1. července 2000 do konce roku 2005, vztahují se na posouzení programu oba soubory pravidel de minimis  (63).

Nařízení o podpoře de minimis i pokyny o státní podpoře stanoví, že vnitrostátní orgány mohou poskytnout podporu de minimis pouze po předchozím ověření toho, zda se celková částka podpory de minimis obdržená dotyčnou společností nezvýšila díky jiné podpoře de minimis získané během předchozích tří let. Podle nařízení o podpoře de minimis i podle pokynů o státní podpoře je jedním z přijatelných způsobů, jimiž lze ověřit, zda nedošlo k překročení limitu pro podporu de minimis, získání úplných informací týkajících se této záležitosti od příjemce (64).

Jestliže je v rámci programu pro dřevo poskytnuta podpora de minimis, odkazuje se na pravidla de minimis a příjemci jsou informováni o povinnosti oznámit orgánům jinou podporu de minimis získanou tři roky po schválení první podpory de minimis.

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení vyjádřil Kontrolní úřad stanovisko, že tato oznamovací povinnost se však týká pouze podpory de minimis získané poté, co byla poskytnuta podpora v rámci programu pro dřevo, a příjemci tudíž nebyli povinni poskytnout informace o tom, zda nějakou podporu de minimis získali před tím, než obdrželi podporu de minimis v rámci programu pro dřevo. Norské orgány ale namítaly, že schvalovací dopis také odkazuje na pravidlo, že podpora obdržená během „jakéhokoli tříletého období“ nesmí převýšit limit podpory de minimis.

Kontrolní úřad shledává, že požadavek, aby příjemce informoval o podpoře poskytnuté „od okamžiku schvalovacího dopisu“ je v protikladu s odkazem na pravidlo, že podpora obdržená během „jakéhokoli tříletého období“ nesmí převýšit prahovou hodnou podpory de minimis. Za takových okolností si Kontrolní úřad nemůže být jist, že příjemce jednoznačně rozuměl tomuto sdělení tak, že má povinnost informovat o podpoře obdržené během „jakéhokoli tříletého období“. Kontrolní úřad tedy i nadále zaujímá své původní stanovisko, že – mají-li být dotčená ustanovení považována za součást pravidel programu pro dřevo – nelze dojít k závěru, že zaručují ex ante splnění ustanovení o podpoře de minimis  (65).

Vedle toho Kontrolní úřad shledává, že – přinejmenším ve znění vnitřních pokynů EHP ze září 2004 a července 2005 – stanoví program pro dřevo postup, na jehož základě lze schválenou státní podporu kupříkladu pro výzkum a vývoj navýšit další podporou poskytnutou jako podpora de minimis  (66). V souladu s rozhodnutím Komise ve věci Kahla Porzellan GmbH se Kontrolní úřad domnívá, že pokud podpora převýší prahovou hodnotu podpory de minimis – jako celková výše financí poskytnutých témuž podniku během tří let – musí být celková výše považována za státní podporu (67). Na tomto základě se Kontrolní úřad domnívá, že z postupu, podle něhož je limit pro podporu de minimis dodržován pouze u části podpory poskytnuté jednotlivému podniku, vyplývá, že celková výše poskytnutých financí může převýšit limit pro podporu de minimis  (68).

Vzhledem k výše uvedenému se Kontrolní úřad domnívá, že příslušná ustanovení programu pro dřevo nejsou v souladu s pravidly de minimis a že program pro dřevo nelze schválit jako slučitelný s fungováním Dohody o EHP.

4.   Závěr

Na základě informací poskytnutých norskými orgány je Kontrolní úřad toho názoru, že program pro dřevo zahrnuje poskytování státní podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, což není s touto dohodou slučitelné. V souladu s postupem Komise v podobných případech se však Kontrolní úřad domnívá, že ačkoli je program pro dřevo jako program (režim) neslučitelný s fungováním Dohody o EHP, jednotlivé granty poskytnuté v jeho rámci lze za slučitelné s fungováním Dohody o EHP považovat, pokud splňují kritéria stanovená v pokynech o státní podpoře malých a středních podniků a/nebo výzkumu a vývoje nebo pokud jsou v souladu s hmotnými pravidly v nařízeních o blokových výjimkách pro malé a střední podniky a pro podporu na vzdělávání (69).

Jelikož program pro dřevo nebyl Kontrolnímu úřadu oznámen, jakákoliv podpora ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP poskytnutá v rámci programu pro dřevo představuje nezákonnou podporu ve smyslu čl. 1 písm. f) části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru. Z článku 14 části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru vyplývá, že Kontrolní úřad musí rozhodnout tak, že nezákonnou podporu, která je neslučitelná s pravidly pro státní podporu podle Dohody o EHP, musí příjemci navrátit. Tím však nejsou dotčeny i) jednotlivé poskytnuté podpory, které splňují podmínky podpory de minimis podle pokynů o státní podpoře či podle nařízení o podpoře de minimis, ani ii) jednotlivé poskytnuté podpory, které byly shledány slučitelné na základě souladu s pokyny o státní podpoře malých a středních podniků a/nebo výzkumu a vývoje nebo na základě souladu s hmotnými pravidly nařízeních o blokových výjimkách pro podpory pro malé a střední podniky a vzdělávání a jejichž výše odpovídá příslušné míře podpory stanovené tamtéž.

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Program pro dřevo není slučitelný s fungováním Dohody o EHP ve smyslu čl. 61 odst. 1 této dohody.

Článek 2

Jednotlivé granty poskytnuté v rámci programu pro dřevo nepředstavují státní podporu, pokud splňují podmínky podpory de minimis stanovené v pokynech o státní podpoře nebo v nařízení o podpoře de minimis, podle toho, co bylo použitelné v době grantu.

Článek 3

Jednotlivé granty poskytnuté v rámci programu pro dřevo, které splňují kritéria stanovená v pokynech o státní podpoře malých a středních podniků a/nebo výzkumu a vývoje nebo která jsou v souladu s hmotnými pravidly v nařízeních o blokových výjimkách pro malé a střední podniky a pro podporu na vzdělávání, jsou slučitelné s fungováním Dohody o EHP do povolené míry podpory.

Článek 4

Norské orgány učiní všechna nezbytná opatření, aby došlo k navrácení podpory uvedené v článku 1, jestliže je jiná než podpora uvedená v článcích 2 a 3.

Článek 5

Navrácení se provede bezodkladně a v souladu s postupy vnitrostátního práva za předpokladu, že tyto postupy umožňují okamžitý a rychlý výkon rozhodnutí. Podpora, která má být navrácena, zahrnuje i úrok a složený úrok ode dne, kdy byla k dispozici příjemcům, do dne jejího navrácení. Úrok se vypočítá na základě článku 9 rozhodnutí č. 195/04/KOL (70).

Článek 6

Norské orgány sdělí Kontrolnímu úřadu ESVO do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí opatření, která byla učiněna pro splnění rozhodnutí.

Článek 7

Toto rozhodnutí je určeno Norskému království.

Článek 8

Pouze anglické znění je závazné.

---

(1)  Dále jen „Kontrolní úřad“.

(2)  Dále jen „Dohoda o EHP“.

(3)  Dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“.

(4)  Procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory – pravidla pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP a článku 1 části I protokolu 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, která byla přijata a vydána Kontrolním úřadem dne 19. ledna 1994, zveřejněna v Úř. věst. L 231, 3.9.1994, s. 1 a dodatku EHP č. 32, 3.9.1994, s. 1. Pokyny byly naposledy pozměněny rozhodnutím Kontrolního úřadu č. 154/07/KOL ze dne 3. května 2007. Dále jen „pokyny o státní podpoře“.

(5)  Nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 20); nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33); a nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis (Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 5). Toto poslední nařízení nahrazuje nařízení Komise (ES) č. 69/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis (Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 30) a kapitolu 12 pokynů o státní podpoře (přijato rozhodnutím Kontrolního úřadu č. 54/96/KOL ze dne 15. května 1996, Úř. věst. L 245, 26.9.1996, s. 28). Všechna nařízení uvedená výše byla včleněna do přílohy 15 Dohody o EHP (v bodu 1 písm. d)–f)).

(6)  Úř. věst. C 272, 9.11.2006, s. 19 a dodatek EHP č. 55, 9.11.2006.

(7)  Podrobnější informace o této korespondenci viz rozhodnutí č. 147/06/KOL o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, jehož shrnutí je zveřejněno v Úř. věst. C 272, 9.11.2006, s. 19, a v dodatku EHP č. 55, 9.11.2006. Úplné znění rozhodnutí je zveřejněno na internetové stránce Kontrolního úřadu: www.eftasurv.int

(8)  Podrobnosti o zveřejněných dokumentech jsou uvedeny v poznámce pod čarou 7 výše.

(9)  Bílá kniha, část 7.3.3.

(10)  Bílá kniha, část 7.3.3.

(11)  Bílá kniha, část 2.4.1.

(12)  Bílá kniha, část 6.1.1. Vzhledem k zaměření norského průmyslu část 6.1.1 také uvádí toto (přeloženo Kontrolním úřadem): „Pro účely zvyšování hodnoty je významné zvážit jak možnosti snižování nákladů na úrovni zpracovávání a prodeje, tak i možnosti rozsáhlejšího a kvalitnějšího využívání dřeva pocházejícího z Norska.“.

(13)  Oddíl 1.4 zprávy pracovní skupiny uvádí, že program pro dřevo nezahrnuje pěstování lesa, infrastrukturu, dopravu, pole, lesní produkty pro účely dekorace zelení a bioenergii; na tyto oblasti se vztahují jiná opatření vlády. Oddíl 2.1 zprávy pracovní skupiny definuje lesnický hodnotový řetězec (nebo odvětví lesnictví) jako všechny hospodářské subjekty zapojené od těžby dřeva po konečného uživatele. „Les“ se vztahuje na stranu nabídky (vlastníky lesů a jejich sdružení) a obchodní úroveň (podnikatele v lesnictví včetně terénní dopravy, měření a obratu dřeva, pěstování lesa, provozní plánování atd.). „Výroba“ zahrnuje veškeré zpracování dřeva do podoby produktů vhodných pro konečné uživatele, avšak se zaměřením na řetězec mechanického zpracování dřeva (zahrnující tradiční práci v pilařských závodech a tesařství a další zpracování do podoby dveří, oken, schodišť a další stavebních prvků stejně jako výrobu dřevěného nábytku, dřevěných domů a ručně vyráběného zboží). „Trh“ zahrnuje konečné uživatele, avšak také různé obchodní úrovně a další hospodářské subjekty v systému výroby související s lesnictvím, jako jsou subdodavatelé zboží a služeb pro lesnictví a lesní průmysl.

(14)  Oddíly 1.5, 6.2 a 6.3 zprávy pracovní skupiny. Od května 2003 zahrnovalo složení této skupiny rovněž zástupce alternativních zdrojů financování a zástupce okresního úřadu.

(15)  Ministerstvu zemědělství se podávají výroční zprávy o činnostech a vývoji programu, které představují základ pro přípravu rozpočtu a pokynů pro Innovasjon Norge (dříve SND); viz část 1.5, 6.2 a 6.3 zprávy pracovní skupiny.

(16)  Viz „Připomínky norských orgánů k rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení“.

(17)  Dokument „Superior Policy“ je pokynem, který stanoví určité vnější limity grantu financovaného organizací Innovasjon Norge (například vylučuje grant podpory na provoz a podpory na vývoz) a nařizuje, že financování musí být poskytováno v rámci limitů stanovených mezinárodními dohodami, jejichž je Norsko stranou.

(18)  Dopis o přidělení částky ze dne 6. října 2000 obsahuje informace o rozpočtu pro provádění programu pro dřevo a poukazuje na cíl, odvětví a cílovou skupinu programu.

(19)  Norské orgány také učinily odkaz na právní předpis, jímž se řídí Innovasjon Norge, a na jeho „standardní podmínky“ udílení pomoci na rozvoj, které obsahují správní pravidla týkající se mimo jiné lhůt, dokumentace, kontrolních opatření a navracení neoprávněně vyplacených prostředků.

(20)  Dále jsou zde uvedena ustanovení o kumulaci, referenčních sazbách a výpočtu podpory.

(21)  Jednotlivé verze pocházejí z ledna 2000, srpna 2001, června 2003, září 2004 a července 2005; nejsou mezi nimi podstatné rozdíly. V následném textu odkazuje pojem „vnitřní pokyny EHP“ pro zjednodušení ke znění poslední verze; na znění předcházejících verzí se odkazuje pouze v případě potřeby (kvůli odchylkám nebo doplněnému textu).

(22)  Oddíl 1.3 zprávy pracovní skupiny uvádí, že financování musí být ve shodě s pravidly EHP, a část 7.1 uvádí, že „Je nutno dodržovat právní předpisy Dohody o EHP o státní podpoře. Program musí v rámci těchto předpisů stanovit své vlastní zásady a postupy.“ Viz také „Připomínky norských orgánů k rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení“.

(23)  Viz připomínky norských orgánů k rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení a e-mail norských orgánů ze dne 18. ledna 2008 (věc č. 461470).

(24)  Viz také pododdíl o spolufinancování a 100 % financování nákladů projektů v oddílu I-2.4 níže.

(25)  Viz též revidovaný rozpočet (St. prp. nr. 61 (1999 – 2000)). Na program pro dřevo se odkazuje různými způsoby včetně „Treprogrammet“ a „Verdiskapningsprogrammet for tre“ či prostřednictvím původního doporučení stálého výboru určeného Parlamentu (Innst. S. nr. 208 (1998 – 1999)).

(26)  2001: St. prp. nr. 1 (2000-2001) a revidovaný rozpočet (St. prp. nr. 84 (2000-2001)); 2002: St. prp. nr. 1 (2001-2002) a revidovaný rozpočet (St. prp. nr. 1 Tillegg nr. 4 (2001-2002)); 2003: St. prp. nr. 1 (2000-2003) a revidovaný rozpočet (St. prp. nr. 65 (2002-2003)); 2004: St. prp. nr. 1 (2003-2004) a revidovaný rozpočet (St. prp. nr. 63); 2005: St. prp. nr. 1 (2004-2005) a revidovaný rozpočet (St. prp. nr. 65 (2004-2005)). V prvních čtyřech letech (2000-2003 včetně) bylo financování programu pro dřevo zahrnuto v položce 71 kapitoly 1142 státního rozpočtu, zatímco v posledních dvou letech (2004 a 2005) bylo financování programu pro dřevo zahrnuto v položce 71 kapitoly 1149 státního rozpočtu.

(27)  Dopis ze dne 6. října 2000 podaný Kontrolnímu úřadu norskými orgány jako příloha 3 k připomínkám norských orgánů k rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení.

(28)  Oddíl 4.6 zprávy pracovní skupiny.

(29)  Viz dopis norských orgánů Kontrolnímu úřadu ze dne 29. září 2005, přiložený k dopisu Norské mise při EU ze dne 3. října 2005 (věc č. 345465).

(30)  Viz dopis ze dne 29. září 2005, citovaný výše v poznámce pod čarou 29, a připomínky norských orgánů k rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení.

(31)  Oddíly 4.1–4.4 a 5 zprávy pracovní skupiny.

(32)  Překlad vyhotovil Kontrolní úřad.

(33)  V případě investic je nejvyšší míra podpory 7,5 % u středních podniků a 15 % u malých podniků; u poradenských služeb a veletrhů je tato výše stanovena na 50 %.

(34)  Oddíly 1.4 a 7.1 zprávy pracovní skupiny.

(35)  Oddíl 7.1 zprávy pracovní skupiny.

(36)  I když tato výše by splňovala podmínky pro podporu de minimis, Norsk Treteknisk Institutt obdržel ještě další podporu.

(37)  Tato žádost o informace má následující podobu: „EØS-regelverket – opplysningsplikt Tildelingen av tilskuddet skjer i henhold til reglene for bagatellmessig støtte. Ved eventuelle nye søknader om offentlig støtte (uansett støttekilde) har støttemottaker plikt til å opplyse om dette tilskuddet. Opplysningsplikten gjelder i 3 år fra tilsagnstidspunktet. Støttemottakeren må ikke motta mer enn til sammen 100 000 Euro (ca. kr 815 000,-) i støtte etter reglene for bagatellmessig støtte over et tidsrom på 3 år“.

(38)  Oddíl 4.2 těchto pokynů.

(39)  Toto je potvrzeno v připomínkách k návrhu státního rozpočtu v St. prp. nr. 1 (2000-2001) a ve zprávě pracovní skupiny.

(40)  Překlad textu „Norge eksporterer ca 85-90 % av produksjonen av tremasse og papirprodukter og ca 35 % av trelast-produksjonen. Leveransene til EU-land utgjør henholdsvis 70 % og 90 % av eksporten. Eventuelle strategier eller politiske vedtak innen EU som kan påvirke EUs import av skogindustriprodukter vil kunne få store konsekvenser for den norske skogsektoren.“ vyhotovený Kontrolním úřadem.

(41)  Statistiky, které vypracoval Eurostat pro roky 1999 až 2004 a které zahrnují dovozy i vývozy různých druhů zušlechtěného dřeva a surového dříví v rámci EU (kde hodnota je vyjádřena buď v tisících metrech krychlových nebo v tunách), ukazují, že v rámci EU probíhá rozsáhlý obchod s produkty ze dřeva. Relevantní statistiky zahrnují i) dovozy a vývozy kulatiny v rámci EU-25; „tabulka fores51“; ii) dovozy a vývozy celulózy, papíru a lepenky rámci EU-25; „tabulka fores62“; iii) vývozy celulózy v rámci EU-25; „tabulka fores62“; iv) dovozy řezaného dřeva a dřevěných panelů v rámci EU-25; „tabulka fores61“; a v) vývozy řezaného dřeva v rámci EU; „tabulka fores61“. Všechny jsou k dispozici na adrese http://europa.eu.int/comm/eurostat nebo o ně lze požádat Eurostat prostřednictvím jeho internetové stránky.

(42)  Viz internetová stránka: http://www.ssb.no/muh/tab15-01.shtml, která obsahuje tabulku 15 s názvem „Obchod s vybranými zeměmi podle dvoučíselné klasifikace SITC. Leden až březen 2006. V milionech norských korun.“

(43)  Bývalá kapitola 12 pokynů o státní podpoře byla zrušena rozhodnutím Kontrolního úřadu č. 198/03/KOL ze dne 5. listopadu 2003. Avšak k 1. únoru 2003 byla kapitola 12 již nahrazena nařízením (ES) č. 69/2001 o podpoře de minimis, dále jen „nařízení o podpoře de minimis“).

(44)  Rozhodnutí Komise ze dne 31. března 2000 o státní podpoře N 673/99 (Úř. věst. C 184, 1.7.2000, s. 25).

(45)  Věc C-143/99, Adria Wien, Sb. rozh. 2001, s. I-8365.

(46)  Spojené věci E-5/04, E-6/04 a E-7/04 Fesil a Finnfjord [2005], zpráva soudu ESVO s. 117, odstavec 77. Tento rozsudek potvrzuje judikaturu Evropského soudního dvora stanovenou ve věci C-75/97 Belgie versus Komise Sb. rozh. 1999, s. I-3671, odstavec 33. Viz také věc C-66/02 Itálie versus Komise, Sb. rozh. 2005, s. I-10901, odstavec 95.

(47)  V této souvislosti viz věc 730/79 Philip Morris versus Komise, Sb. rozh. 1989, s. 2671, odstavec 11, kde se uvádí, že „V případech, kdy státní finanční podpora posiluje postavení podniku ve srovnání s jinými podniky soutěžícími v obchodu uvnitř Společenství, je nutné na posledně jmenované nahlížet jako na ovlivněné takovou podporou.“

(48)  Věc C-310/99 Itálie versus Komise, Sb. rozh. 2002, s. I-2289, odstavec 91. Ve věci C-66/02 Itálie versus Komise, Sb.rozh. 2005, s. I-10901, odstavec 91, Soud uvedl: „V případě režimu podpor se Komise může za účelem ověření, zda tento režim obsahuje prvky podpory, omezit na zkoumání všeobecných vlastností dotčeného režimu, aniž je povinna přezkoumat každý konkrétní případ použití […].“ Viz také věc E-2/05 ESA versus Island, Sb. rozh. 2005, zpráva soudu ESVO s. 202, odst. 24.

(49)  Rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 195/04/KOL ze dne 14. července 2004 (Úř. věst. L 139, 25.5.2006, s. 37) pozměněné rozhodnutím Kontrolního úřadu č. 319/05/KOL ze dne 14. prosince 2005 (Úř. věst. C 286, 23.11.2006, s. 9). Viz také věc T-195/01 Gibraltar versus Komise, Sb. rozh. 2001, s. II-3915. Je nutno poznamenat, že počáteční ustavení programu bylo vzhledem k procesním požadavkům „nezákonné“, a proto je za nezákonnou podporu třeba považovat i následné úpravy tohoto programu.

(50)  Viz rozhodnutí Kontrolního úřadu č. 327/99/KOL ze dne 16. prosince 1999 o mapě podporovaných oblastí a úrovních podpory (Norsko).

(51)  Bývalá kapitola 25 pokynů o státní podpoře týkající se regionální podpory byla dne 6. dubna 2006 nahrazena novými pokyny a nařízením Komise (ES) č. 1628/2006 (začleněno rozhodnutím Smíšeného výboru č. 157/2006, Úř. věst. L 89, 29.3.2007, s. 33. a dodatek EHP č. 15, 29.3.2007, s. 24). Nařízení vstoupilo v platnost dne 9. prosince 2006.

(52)  Viz limity (regionální podpory) uvedené v tabulce přiložené k vnitřním pokynům EHP a vysvětlení o investiční podpoře (oddíl 4.6).

(53)  Bývalé pokyny pro výzkum a vývoj byly dne 7. února 2007 nahrazeny novými pokyny.

(54)  Znění z roku 2000 a 2001 zjevně nestanoví konkrétní míru podpory pro technické přípravné studie vůbec.

(55)  Oddíl 5.3.(7) bývalé kapitoly 14 pokynů o státní podpoře týkající se podpory pro výzkum a vývoj.

(56)  Viz čl. 3 odst. 3 nařízení o blokových výjimkách pro malé a střední podniky a o podporách na vzdělávání (v uvedeném pořadí). Je- li opatření ve formě podpory slučitelné s formálními podmínkami blokové výjimky, nevztahuje se na něj oznamovací povinnost.

(57)  Oddíl 4.4 těchto pokynů.

(58)  Oddíl 4.3 a 4.3.1 těchto pokynů.

(59)  Bývalá kapitola pokynů ke státní podpoře týkající se podpory pro malé a střední podniky byla ke dni 26. června 2002 nahrazena nařízením o blokových výjimkách pro malé a střední podniky.

(60)  Taková opatření zahrnují opatření podobná zlepšování výkonnosti („kompetansehevning“).

(61)  Postup financování 100 % nákladů vzbuzuje jednak otázku přítomnosti státní podpory a dále otázku slučitelnosti. Vzhledem k odkazu zprávy pracovní skupiny na tuto možnost se předpokládá, že program takový postup předvídá a že slučitelnost ustanovení, jimiž se tento postup řídí, musí být posouzen z hlediska slučitelnosti (tento oddíl). Otázka týkající se přítomnost (nebo nepřítomnosti) státní podpory bude významná pouze v souvislosti s navracením neoprávněně vyplacených prostředků.

(62)  Oddíl 5.3.(7) bývalé kapitoly 14 pokynů o státní podpoře o podpoře pro výzkum a vývoj.

(63)  Podle norských orgánů je ze strany norských orgánů pro to, zda se na dotyčný grant vztahuje bývalá kapitola 12 pokynů o státní podpoře, nebo následné nařízení o podpoře de minimis, určující datum schválení („tilsagn“).

(64)  V tomto ohledu viz odkaz na „modalitu kontroly“ v pokynech o státní podpoře.

(65)  Skutečnost, že v mnoha případech může být schválená výše nižší než je prahová hodnota de minimis, není důležitá, protože Kontrolní úřad se pro účely rozboru toho, zda je státní podpora slučitelná, omezuje pouze na úvahy o podmínkách programu pro dřevo. Skutečná situace bude mít význam pro otázku navracení neoprávněně vyplacených prostředků.

(66)  Popis tohoto postupu viz část I-2.5 výše.

(67)  Rozhodnutí Komise 2003/643/ES ze dne 13. května 2003 o státní podpoře poskytnuté Německem ve prospěch podniků Kahla Porzellan GmbH a Kahla/Thüringen Porzellan GmbH (Úř. věst. L 227, 11.9.2003, s. 12). Podobně, při posuzování toho, zda byly dodrženy příslušné míry podpory stanovené v pokynech o státní podpoře, je nutno brát v úvahu celkovou výši podpory poskytnuté témuž podniku.

(68)  Je nutno poznamenat, že je také třeba dodržovat příslušné míry podpory. Jestliže je podpora de minimis poskytována v kombinaci s jinou podporou, nesmí celková částka převýšit nejvyšší míru podpory stanovenou pro jednotlivé kategorie podpory. Toto se samozřejmě použije pouze tehdy, nesplňuje-li celková podpora podmínky, aby ji bylo možné považovat za podporu de minimis.

(69)  Viz například rozhodnutí Komise 2004/343/ES ze dne 16. prosince 2003 o režimu podpor prováděných Francií v případě převzetí podniku v obtížích (Úř. věst. L 108, 16.4.2004, s. 38) a rozhodnutí Komise 2003/86/ES ze dne 20. prosince 2001 o režimu státní podpory zavedeném Španělskem v roce 1993 ve prospěch některých nově založených podniků v provincii Vizcaya (Úř. věst. L 40, 14.2.2003, s. 11).

(70)  Viz poznámka pod čarou 49.

---

---

---