EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document C2006/224/50

Věc C-319/06: Žaloba podaná dne 20. července 2006 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

Úř. věst. C 224, 16.9.2006, p. 26–27 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

16.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 224/26


Žaloba podaná dne 20. července 2006 – Komise Evropských společenství v. Lucemburské velkovévodství

(Věc C-319/06)

(2006/C 224/50)

Jednací jazyk: francouzština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Enegren a G. Rozet, zmocněnci)

Žalovaný: Lucemburské velkovévodství

Návrhová žádání žalobkyně

určit, že Lucemburské velkovévodství tím, že:

(1)

prohlásilo, že ustanovení bodů 1, 2, 8 a 11 čl. 1 odst. 1 zákona ze dne 20. prosince 2002 představují ustanovení politiky, která spadá do „vnitrostátního veřejného pořádku“,

(2)

v čl. 1 odst. 1 bodu 3 tohoto zákona úplně neprovedlo ustanovení čl. 3 odst. 1 bodu a) směrnice 96/71/ES (1),

(3)

v čl. 7 odst. 1 tohoto zákona uvedlo podmínky, které jsou formulovány tak, že jim chybí jasnost nezbytná pro zajištění právní jistoty,

(4)

v článku 8 tohoto zákona uložilo, že dokumenty nezbytné pro kontrolu se mají uchovávat v Lucembursku u mandatáře s bydlištěm tamtéž, stanoveného ad hoc,

nesplnilo povinnosti, které pro ně vyplývají z čl. 3 odst. 1 a odst. 10 směrnice 96/71/ES, jakož i z článků 49 ES a 50 ES;

uložit Lucemburskému velkovévodství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou první částí žalobního důvodu Komise v podstatě vytýká Lucemburskému velkovévodství, že ponechalo příliš extenzivní výklad pojmu „předpisy o veřejném pořádku“ uvedenému v čl. 3 odst. 10 první odrážce směrnice 96/71/ES. Tato část žalobního důvodu se týká zejména (1) povinnosti uložené vnitrostátním zákonodárcem, podle které se mají zaměstnávat pouze pracovníci, se kterými podniky, které vysílají své pracovníky do Velkovévodství, uzavřely písemnou pracovní smlouvu nebo kterým vydaly obdobný uznávaný dokument ve smyslu směrnice 91/553/EHS (2); (2) vnitrostátního předpisu týkajícího se automatického přizpůsobení odměňování vývoji životních nákladů; (3) předpisu týkajícího se právní úpravy práce na částečný pracovní úvazek a na dobu určitou a (4) těch předpisů, které se týkají kolektivních pracovních smluv.

Svou druhou částí žalobního důvodu Komise vytýká Lucemburskému velkovévodství, že neprovedlo úplně čl. 3 odst. 1 bod a) směrnice 96/71/ES v rozsahu, v němž vnitrostátní právní předpisy omezují pojem „minimální doby odpočinku“ pouze na odpočinek v týdnu a nezahrnuje jiné doby odpočinku, jakými jsou denní odpočinek a přestávky v práci.

Svou třetí a čtvrtou částí žalobního důvodu Komise konečně uplatňuje porušení článků 49 ES a 50 ES, které vyplývá z povinnosti uložené podnikům, jejichž pracovníci vykonávají stálou nebo dočasnou činnost v Lucembursku, (1) dát k dispozici pracovní a důlní inspekci „před zahájením prací na základě žádosti“ a „v nejkratší možné lhůtě“ podstatné informace nezbytné pro kontrolu a (2) určit mandatáře „ad hoc“ s bydlištěm v Lucembursku pověřeného uchováváním dokumentů nezbytných pro kontrolu povinností, které přísluší těmto podnikům.


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, ze dne 21.1.1997, s. 1; Zvl. vyd. 05/02, s. 431).

(2)  Směrnice Rady 91/553/EHS ze dne 14. října 1991, o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (Úř. věst. L 288, s. 32).


Top