a)

Vyžaduje povinnost poskytnout „spravedlivé a přiměřené odškodnění“ obětem úmyslných násilných trestných činů uložená členským státům v čl. 12 odst. 2 směrnice 2004/80/ES (dále jen „směrnice o odškodňování“) (1), aby byla oběť odškodněna za majetkovou i nemajetkovou újmu ve smyslu rozsudku ve věci Presidenza del Consiglio dei Ministri v. BV (dále jen „rozsudek BV“) (věc C-129/19, EU:C:2020:566)?

b)

Je-li odpověď na otázku uvedenou pod písmenem a) kladná, jaké formy újmy spadají pod „nemajetkovou újmu“?

c)

Konkrétně spadají pod „nemajetkovou újmu“ i „bolest a utrpení“ oběti?

d)

V případě kladné odpovědi na otázky uvedené pod písmeny a) a c) a s ohledem na skutečnost, že členské státy jsou povinny zajistit finanční udržitelnost svých systémů odškodnění, jaký by měl být vztah mezi „spravedlivým a přiměřeným odškodněním“ přiznaným oběti podle směrnice o odškodňování a náhradou újmy, která by byla této oběti přiznána proti příslušnému pachateli podle civilního deliktního práva[?]

e)

Lze odškodnění stanovené pro oběti úmyslných násilných trestných činů na základě Scheme of Compensation for Personal Injuries Criminally Inflicted [systém pro odškodnění újmy na zdraví způsobené trestnými činy] (dále jen „systém odškodnění“) považovat za „spravedlivé a přiměřené odškodnění obětí“ ve smyslu čl. 12 odst. 2 směrnice o odškodňování, pokud je oběti přiznána částka ve výši 645,65 eura jako odškodnění za těžké poranění oka způsobující trvalé poškození zraku?